Uzbekistán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Taškentu (Uzbekistán)

Uzbekistán se rozkládá uprostřed střední Asie na rozloze 447 400 km2 mezi řekami Amudarja a Syrdarja. Sousedí s Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Turkmenistánem a Afghánistánem a přes jeho území procházejí důležité silniční a železniční dopravní tahy.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Republika Uzbekistán 
  • O’zbekiston Respublikasi

Složení vlády:

Předseda a místopředsedové vlády:

  • ARIPOV Abdulla Nigmatovich (Abdulla Nigmatovič ARIPOV) – premiér, řídí Sekretariát pro otázky rozvoje telekomunikace, IT-technologií a inovačních aktivit, zajištění informační bezpečnosti; Sekretariát pro otázky podpory machally, rodiny a mládeže, kultury, náboženství a společenských organizací; Sekretariát pro organizaci a koordinaci aktivity recepčních kanceláří premiéra pro posouzení žádostí podnikatelů
  • RAMATOV Achilbay Jumaniyazovich (Achilbaj Jumanijazovich RAMATOV) – 1. vicepremiér; řídí Sekretariát pro otázky komplexního rozvoje území, komunikací, stavebnictví a bytového a komunálního hospodářství
  • QO`CHQOROV Jamshid Anvarovich (Džamšid Anvarovič KUČKAROV) – vicepremiér; ministr ekonomiky a průmyslu; řídí Sekretariát pro otázky makroekonomické analýzy, strukturálních přeměn ekonomiky, rozvoje finančního a bankovního systému, řízení státních aktiv, rozvoje konkurence, podpory podnikatelství a snížení úrovně chudoby
  • BARNOYEV O`ktam Isoyevich (Uktam Isajevič BARNOJEV) – vicepremiér; řídí Sekretariát pro otázky rozvoje zemědělství a  potravinářského průmyslu
  • UMURZOQOV Sardor O`ktamovich (Sardor Uktamovič UMURZAKOV) – vicepremiér; řídí Sekretariát pro otázky přílivu investic, podpory vývozu a vnějších ekonomických vztahů
  • ……….. – vicepremiér; řídí Sekretariát pro otázky vzdělání a zdravotnictví
  • ABDUHAKIMOV Aziz Abduqahhorovich (Aziz Abdukachchorovič ABDUCHAKIMOV) – vicepremiér; řídí Sekretariát pro otázky rozvoje sportu a cestovího ruchu

Ministři:

  • ISHMETOV Timur Aminjanovich (Timur Amindžanovič IŠMETOV) – ministr financí
  • QO`CHQOROV Jamshid Anvarovich (Džamšid Anvarovič KUČKAROV) – ministr ekonomiky a průmyslu
  • XUSANOV Nozim Baxtiyorovich (Nozim Bachtijorovič CHUSANOV) – ministr zaměstnanosti a pracovních vztahů
  • NAZARBEKOV Ozodbek Ahmadovich (Ozodbek Achmadovič NAZARBEKOV) – ministr kultury
  • BOBOJONOV Po`lat Razzoqovich (Pulat Razzakovič BOBODŽONOV) – ministr vnitra
  • KAMILOV Abdulaziz Xafizovich (Abdulazíz Hafizovič KAMILOV) – ministr zahraničních věcí
  • UMURZAKOV Sardor O`ktamovich (Sardor Uktamovič UMURZAKOV) – ministr zahraničního obchodu a investic
  • QURBONOV Bahodir Nizomovich (Bachodir Nizomovič KURBONOV) – ministr obrany
  • MAJIDOV Inom Urishevich (Inom Uriševič MADŽIDOV) – ministr vyššího a středního speciálního školství
  • SHERMATOV Sherzod Xotamovich (Šerzod Chotamovič ŠERMATOV) – ministr národního školství
  • SHIN Agrippina Vasilevna (Agrippina Vasilevna ŠIN) – ministryně předškolního vzdělávání
  • XODJAEV Jamshid Abduhakimovich (Jamšid Abduchakimovič CHODŽAEV) – ministr zemědělství
  • XAMRAYEV Shavkat Rahimovich (Šavkat Rachimovič CHAMRAJEV) – ministr vodního hospodářství
  • DAVLETOV Ruslanbek Quroltayevich (Ruslanbek Kuroltajevič DAVLETOV) – ministr spravedlnosti
  • SHODMONOV Alisher Qayumovich (Ališer Kajumovič ŠODMONOV) – ministr zdravotnictví
  • XUDOYBERGANOV Tursunxon Aydarovich (Tursunxon Ajdarovič XUDOJBERGANOV) – ministr pro mimořádné situace
  • SODIQOV Shuhrat Muhammadjonovich (Šuchrat Muchammadžonovič SADIKOV) – ministr rozvoje informačních technologií a komunikací
  • SALIYEV Muzaffar Xoldarbayevich (Muzaffar Chaldarbajevič SALIJEV) – ministr bytového a komunálního hospodářství
  • ZOKIROV Botir Irkinovich (Botir Irkinovič ZAKIROV) – ministr stavebnictví
  • NABIYEV Dilmurod Hamidullayevich (Dilmurod Chamidullajevič NABIJEV) – ministr tělovýchovy a sportu
  • ABDURAHMONOV Ibrohim Yo`lchiyevich (Ibrochim Julčijevič ABDURACHMONOV) – ministr inovačního rozvoje
  • SULTONOV Alisher Saidabbosovich (Ališer Saidabbosovič SULTANOV) – ministr energetiky

 Předsedové státních výborů:

  • SHARIPOV Najmiddinxo`ja Shuxratovich (Nažmiddinchudža Šuchratovič ŠARIPOV) – předseda Státního antimonopolního výboru 
  • QO`CHQOROV Bahrom To`lqinovich (Bachrom Tulkinovič KUČKAROV) – předseda Státního výboru pro ekologii a ochranu životního prostředí
  • ISLOMOV Bobir Farxodovich (Bobir Farchodovič ISLOMOV)– předsedy Státního výboru pro geologii a minerální zdroje
  • BEGALOV Bahodir Abdusalomovich (Bachodir Abdusalomovič BEGALOV) – předseda Státního statistického výboru
  • AZIMOV Murodjon Berdialiyevich (Murodžon Berdialijevič AZIMOV) – předseda Státního celního výboru
  • MUSAYEV Behzod Anvarovich (Bechzod Anvarovič MUSAJEV) – předseda Státního daňového výboru
  • ABDULLAYEV Abdushukur Hamidovich (Abdušukur Chamidovič ABDULLAJEV) – předseda Státního výboru pro územní zdroje, geodézii, kartografii a státní katastr
  • ABDUHAKIMOV Aziz Abduqahhorovich (Aziz Abdukachchorovič ABDUCHAKIMOV) – předseda Státního výboru pro rozvoj cestovního ruchu
  • BAKIROV Nizomiddin Jalilovich (Nizomiddin Džalilovič BAKIROV) – předseda Státního výboru pro lesní hospodářství
  • NORQOBILOV Bahromjon To`rayevich (Bachromdžon Turajevič NORQOBILOV) – předseda Státního výboru pro veterinářství a živočišnou výrobu
  • ISMOILOV Oybek Ortiqovich (Ojbek Ortikovič ISMOILOV) – předseda Státního výboru pro obranný průmysl
  • GULYAMOV Baxtiyor Vahobovich (Bachtijor Vachobovič GULJAMOV) – předseda Státního výboru pro průmyslovou bezpečnost
  • AHMEDOV Abdug`ofur To`ychiboyevich (Abdugafur Tujčibajevič ACHMEDOV) – předseda Výboru pro náboženství

 Předseda vlády autonomní Republiky Karakalpakstán:

  • SARIYEV Kaxraman Ramatullayevich (Kachraman Ramatullajevič SARIJEV) – předseda Svazu ministrů autonomní Republiky Karakalpakstán

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel Uzbekistánu k 1. 1. 2020 je odhadován na 33,9 mil. Průměrná hustota obyvatelstva je 72,7 osob na 1 km2. Osídlení je velmi nerovnoměrné. Většina obyvatelů žije ve Ferganské dolině na východě země, v hlavním městě Taškentu a v Taškentské oblasti. Rozsáhlá území ve středu a na západě země jsou osídlena jen řídce. Růst populace je poměrně dynamický, a to z 6 mil. obyvatel v roce 1950, přes 14,5 mil. v době rozpadu SSR v roce 1992, na zmíněných 33,9 mil. počátkem roku 2020.

Vývoj počtu obyvatel:

  • 2018: 33,3 mil.
  • 2018: 32,6 mil.
  • 2017: 32,1 mil.
  • 2016: 32,0 mil.
  • 2015: 31,6 mil.
  • 2014: 30,5 mil.
  • 2013: 30,2 mil.
  • 2012: 29,7 mil.

Demografické složení obyvatelstva (odhad pro rok 2020):

  • 0–14 let: 23,19 % (muži 3 631 693 / ženy 3 456 750)
  • 15–24 let: 16,63 % (muži 2 601 803 / ženy 2 481 826)
  • 25–54 let: 45,68 % (muži 6 955 260 / ženy 7 006 172)
  • 55–64 let: 8,63 % (muži 1 245 035 / ženy 1 392 263)
  • 65 let a více: 5,06 % (muži 768 769 / ženy 1 025 840

Zdroj – CIA Factbook

 

Městské obyvatelstvo tvoří 50,5 %, venkovské 49,5 % obyvatelstva. Muži 49,8 %, ženy 50,2 % (odhad k roku 2018). Uzbekistán je multinacionální země s více než 100 národy a národnostmi.

Národnostní složení v Uzbekistánu je následující:

  • Uzbeci 84,0 %
  • Tádžici 4,7 %
  • Rusové 2,8 %
  • Kazaši 2,0 %
  • Karakalpakové 1,9 %
  • Korejci 0,9 %
  • Kyrgyzové 0,8 %
  • Tataři 0,5 %
  • Turkmeni 0,5 %
  • ostatní národnosti 1,9 %

Uzbekistán je nábožensky v zásadě tolerantní zemí, přičemž v náboženské orientaci obyvatel převažuje sunnitský islám s cca 88 %, dále cca 9 % pravoslaví a existují zde též ostatní náboženství jako katolicizmus, judaizmus, budhismus aj. Celkem je v zemi oficiálně registrováno 16 náboženských vyznání.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 20152016201720182019
HDP nominální (mil. USD)59 29865 76745 07051 33951 259
HDP nominální (mld. UZS)152 371194 809230 935256 964452 952
Reálný růst HDP (%)4,53,54,55,15,5
HDP na obyvatele (USD v paritě kupní síly)5 7456 4526 5577 1267 581
Reálný růst v jednotlivých sektorech ekonomiky (%) 
Zemědělství6,05,55,25,01,8
Průmysl4,04,04,54,16,5
Služby3,03,05,54,66,0
Ceny a finanční ukazatele 
Inflace (CPI, konec období, %)8,512,012,617,915,8
Oficiální směnný kurs UZS/USD2 7763 2438 0618 4309 513
Oficiální směnný kurs UZS/EUR3 0233 4199 5539 44910 489
Míra nezaměstnanosti4,85,25,09,46,0

Zdroj – Economic Intelligence Unit

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

                                                                                                                                             Indikátory veřejného sektoru Uzbekistánu (% HDP)

 20152016201720182019
Příjmy32,632,032,524,324,2
Výdaje32,433,032,224,225,3
Saldo0,2-1,00,30,1-1,1
Čistý veřejný dluh11,514,420,123,721,9

Zdroj – Economic Intelligence Unit

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Mezinárodní platební pozice Uzbekistánu
 20152016201720182019
Běžný účet platební bilance (mil. USD)-16-654554-624,1-3 742
Devizové rezervy (mil. USD)15 00014 00016 00011 01512 396
Zůstatek zahraniční zadluženosti (mil. USD)13 54414 26815 58517 31118 383
Čistý veřejný dluh (% HDP)11,514,420,123,721,9

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V Uzbekistánu existuje dvoustupňový bankovní systém. První stupeň představuje Centrální banka Republiky Uzbekistán. CBU plní emisní funkce, je správcem měnových rezerv a státního dluhu, provádí peněžně úvěrovou politiku, zajišťuje regulaci a dozor nad činností komerčních bank, zastupuje Uzbekistán v mezinárodních finančních a úvěrových institucích. Nejvyšším orgánem Centrální banky je představenstvo, které má 11 členů. Organizační struktura je tvořena ústředním aparátem, který sídlí v Taškentu a oblastními správami, které se nacházejí v sídlech jednotlivých oblastí. Kursovní politika je prováděna na principu float kursu.

Druhý stupeň tvoří komerční banky. Patří sem NBU – National Bank for Foreign Economic Activity, AK Alokabank, GAKB ASAKA,  AIKB Ipak Yuli, AKIB Ipotekabank, AKB Kapitalbank, AKB Mikrokreditbank, AO Pojtacht Bank, ČOAKB Ravnaq-Bank, Uzbeksko – Germanskij AKB Savdogar, ČABB Trastbank, ČOAKIB Turkiston, AK Turonbank, Ziraat Bank Uzbekistan, AKPSB Uzpromstrojbank, ČOAKB Universalbank, AKB Chamkorbank, ČZAKB DAVRBANK, AOZP UzKDB, GKB Xalq Banki, AKB Agrobank, AKB Qishloq Qurilish Bank, AKB InfinBank, ČAKB Orient Finans Bank, AKB Asia Alliance Bank, ČAKB Hi-Tech Bank, AKB UzAgroExportBank, AKB Tenge Bank, AKB Madad Invest bank, DB Saderat Bank Tashkent.

Přehled nejvýznamnějších bank:

The Central Bank of the Republic of Uzbekistan
6, Islam Karimov str, 100001, Tashkent
web: www.cbu.uz

National Bank for Foreign Economic Activity of the Republic of Uzbekistan
101, Amir Temur str., 100084, Tashkent
web: www.nbu.com

State Commercial People Bank of the Republic of Uzbekistan
46, Katartal str., 100096, Tashkent
web: www.xalqbank.com

State Joint-Stock Commercial Bank „Asaka“
67, Nukus, str, 100015, Tashkent
web: www.asakabank.com

Joint-Stock Commercial Mortgage Bank „Ipotekabank
30, Shakhrisabz str., 100000, Tashkent
web: www.ipotekabank.uz

Uzbek Joint-Stock Commercial and Industrial-Building Bank
3, Shakhrisabz str., 100000, Tashkent 
web: www.uzpsb.com

Joint-Stock Commercial Bank „Turon Bank

4A, Abay, 100011, Tashkent
web: www.turonbank.uz

Joint-Stock Commercial Bank „Savdogar“

78, Sayid Baraka str, 100060, Tashkent
web: www.savdogarbank.uz

Joint-Stock Commercial Bank „Alokabank
4, Amir Temur Avenue, 100047, Taskent
web: www.aloqabank.uz

Private Joint-Stock Exchange Bank „Trustbank“
7, Navoi str, 100011, Tashkent
web: www.trustbank.uz

Joint-Stock Innovation Commercial Bank „Ipak Yuli
2, Abdulla Qodiriy str., 100017, Tashkent
web: www.ipakyulibank.com

Joint-Stock Commercial Bank „Hamkorbank
85, Bobur str., Andijan
web: www.hamkorbank.uz

Joint-Stock Commercial Bank „Kapital Bank
7, Sayilgohr str, 100047, Tashkent
web: www.kapitalbank.uz

Private Open Joint-Stock Commercial Bank „Turkiston

48A, Zargarlik str., 100208, Tashkent

web: www.turkistonbank.uz  

Private Close Joint-Stock Commercial Bank „Davr Bank
17B, Shimoliy Olmazor str., 100057, Tashkent

web: www.davrbank.uz 

Open Joint-Stock Commercial Bank „Universal Bank

Shohrukhobod str., 150700, Kokand, Ferghana region

web: www.universalbank.uz  

Private Open Joint-Stock Commercial Bank „Ravnaq Bank

2, Furkat str., Shayhantaur district,  100021, Tashkent
web: www.ravnaqbank.uz

Joint-Stock Commercial Bank Uzbek-Korean Development Bank
3, Bukhara str., 100070, Tashkent
web: www.kdb.uz 

Joint-Stock Society „Ziraat Bank“
15 abv, Bunyodkor str., Chilanzar district, 100043, Tashkent
web: www.ziraatbank.uz 

Branch of Saderat Bank of Iran in the Republic of Uzbekistan

10, Chehov str., 100060, Tashkent

web: www.saderatbank.uz 

Joint-Stock Commercial Bank „Agrobank“

43, Muqimiy str., 100096, Tashkent

web: www.agrobank.uz 

Joint-Stock Commercial Bank „Qishloq Qurilish Bank“

38, Shakhrisabz str., 100060, Tashkent

web: www.qishloqqurilishbank.uz 

Joint-Stock Commericial Bank „Infin Bank“

1, Taras Shevchenko str., 100029, Tashkent

web: www.infinbank.com 

Private Joint-Stock Commercial Bank „Orient Finans Bank“

5, Osiyo str., 100052, Tashkent

web: www.ofb.uz 

Joint-Stock Commercial Bank „Asia Alliance Bank“

2A, Maxtumquli str., 100047, Tashkent

web: www.aab.uz 

Private Joint-Stock Commercial Bank „Hi-Tech Bank“

15, Shakhrisabz str., 100029, Tashkent

web: www.htb.uz

Joint-Stock Commercial Bank „UzAgroExportBank“

79A, Amir Temur Avenue, 100212, Tashkent

web: www.uaeb.uz 

Joint-Stock Commercial Bank „Tenge Bank“

66, Parkent str., 100007, Tashkent

web: www.tengebank.uz

Private Joint-Stock Commercial Bank „Madad Invest Bank“

312, Mustaqillik str., 150118, Ferghana region, Tashkent

web: www.madadinvestbank.uz 

Joint-Stock Society „Poytaxt Bank“

55, Islam Karimov str., 100063, Tashkent

web: www.poytaxtbank.uz 

Joint-Stock Commercial Bank „Mikrokreditbank“

14, Lutfiy str., 100096, Tashkent

web: www.mikrokreditbank.uz 

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Základním pilířem daňového systému je Daňový zákonník v podobě zákona ZRU č. 136 ze dne 25. 7. 2007 ve znění pozdějších změn a doplňků (viz Daňový kodex).

Daně se dělí na:

  • daně celostátní
  • daně místní

Daně celostátní se dělí na: 

  • jednotnou daň 
  • jednotlivé daně

Platí zásada, že kdo platí jednotnou daň, neplatí žádné další daně, pokud není stanoveno jinak.
Jednotnou daň platí podniky:

  • průmyslu lehkého, potravinářského, kovoobráběcího, nástrojařského, dřevoobráběcího, nábytkářského a stavebních materiálů do 100 zaměstnanců,
  • průmyslu strojírenského, metalurgického, chemického, zpracovatelského a stavebního do 50  zaměstnanců,
  • vědy, dopravy, obchodu, veřejného stravování do 25 zaměstnanců.

Podle reforem nové vlády z 1. ledna 2019 platí nové sazby jednotné daně:

  • všechny oblasti ekonomiky – 4 %
  • zastavárny – 25 %
  • právnické osoby s celním odbavením – 5 %
  • právnické osoby, které pronajímají majetky – 30 %
  • právnické osoby s provedením masových působivích akcí, včetně koncertů – 5 %
  • podniky veřejného stravování ve městech (počet obyvatelů 100 tisíc) – 8 %, další regiony – 6 % a 4 %
  • velkoobchodní a maloobchodní lékárny ve městech (počet obyvatelů 100 tisíc) – 3 %, další regiony – 2 % a 1 %

to vše z hrubých příjmů.

Pokud podnik realizuje 15 až 30 % své produkce za volně směnitelnou měnu, snižuje se sazba jednotné daně o 30 %. V případě, že podnik realizuje více než 30% své produkce za volně směnitelnou měnu, tak se snižuje sazba jednotné daně o 50 %.

Mezi celostátní daně patří

  • daň z přidané hodnoty
  • daň z příjmů fyzických osob
  • daň ze zisku právnických osob
  • akcízní daň (20 %)
  • daň za využívání přírodních zdrojů
  • daň za využívání vodních zdrojů
  • daň z majetku
  • pozemková daň.

Daň z přidané hodnoty. Tato daň má sazbu 20% z objemu hrubých příjmů. Od DPH jsou osvobozeny např. pojistné operace, peněžní vklady, cenné papíry, valuty, výrobky pro potřebu invalidů, prodej drahých kovů státu, zdravotnické a léčebné služby, dopravní služby pro export, export za zahraniční měnu, převoz cizích nákladů přes území Uzbekistánu, dodávky materiálu a služeb zahraničním firmám provádějícím  průzkumné práce v nalezištích ropy a plynu. Dále jsou na tři roky od zahájení výroby osvobozeny podniky potravinářského průmyslu.

Od DPH je dále osvobozen dovoz prací a služeb, léky a medicínská technika, dovoz technologií pro podniky vyrábějící zboží denní spotřeby, technologie pro podniky ropného a plynárenského průmyslu.

Daň z příjmů fyzických osob má novou sazbu ve výši 12 %, s tím že 0,1 % půjde na sběrný penzijní účet.

Daň ze zisku právnických osob se vztahuje na výrobní podniky a má základní sazbu 10 %. Tato sazba se snižuje u výrobců některých  druhů zboží dle nařízení vlády o 20 %, u výrobců dětského zboží má sazbu 7 %. Úlevy pro exportéry platí jako u jednotné daně. Daň z majetku je stanovena na 3,5 % účetní hodnoty majetku. Daňové úlevy pro exportéry platí jako u jednotné daně.

Pozemková daň je odstupňována podle různých kritérií. Pokud je na pozemku provozována zemědělská činnost, platí se jednotná zemědělská daň odstupňovaná podle oblastí, velikosti obdělávané půdy a její bonity do 14 zón pevnou částkou.   

Spotřební daň se vztahuje jen na některé, vybrané druhy výrobků. V některých případech plní funkci ochranářské tarifní překážky. Například na dovážená motorová vozidla se zážehovými motory je uplatňována spotřební daň v rozmezí 2,4 – 7,2 USD/cm3 zdvihového objemu. Dovoz aut se vznětovými motory je zatížen spotřební daní 2,5 – 3,1 USD/cm3 zdvihového objemu atp. V přibližném srovnání se základní cenou dovážených automobilů tak toto zatížení navyšuje cenu o dalších řádově 110–140 %. Ochranářský charakter spotřební daně na dovoz automobilů vynikne ve srovnání se zdaněním automobilů vyráběných podniky spadajícími do národního koncernu UzAuto (osobní automovily Chevrolet, nákladní vozy MAN atp.).  Zde daňové zatížení ve srovnání ze základní cenou vozů představuje pouze 29 %. Dovážené pivo je zdaněno sazbou 70% z celní hodnoty, nejméně však 1 USD/litr, víno 6 USD/litr. 

Dále existuje spotřební daň na dovážené luxusní zboží.
Ropa a ropné produkty se zdaňují sazbou od 20 do 30 %.

Daň za využívání přírodních zdrojů je odstupňována u jednotlivých nerostných surovin z vytěženého objemu následovně:

  • zemní plyn 20 až 30 %
  • drahé kameny 24 %
  • wolfram 10, 4%
  • měď 8,1 %
  • stříbro 8 %
  • zlato 5 %
  • železo 3,9 %
  • uhlí 3,8 %
  • stavební písek 3 %
  • cement 2 %
  • olovo a zinek 1,3 %

Daň za využívání vodních zdrojů je stanovena pevnou sazbou následovně:

  • za jeden kubický metr povrchové vody činí částku 17,30 UZS
  • za jeden kubický metr  podzemní vody činí částku 23,0 UZS

Kromě uvedených daní jsou stanoveny odvody. Jednotný sociální odvod představuje 24 % z mzdových nákladů. Odvod do penzijního fondu představuje 0,7 % z hrubých příjmů. Odvod do silničního fondu činí 1–1,5 % z hrubých příjmů. Odvod do fondu školství je 1 %  z hrubých příjmů. 

Místní daně a poplatky jsou následující:

  • daň za poskytování komunálních služeb a na rozvoj infrastruktury
  • daň za udělení práva k obchodování s lihem a drahými kovy
  • daň za registraci fyzických osob za účelem podnikání

Zvláštní podmínky platí pro zdaňování bank. Ty neplatí DPH a sazba daně ze zisku činí 15 % z daňového základu. Tím je hrubý příjem po odečtení odpočitatelných položek.

Úlevy pro zahraniční investory

Zahraniční investoři, kteří investují v oborech radioelektronika, lehký průmysl, výroba hedvábí, výroba stavebních materiálů, masný a mlékárenský průmysl, chemie, farmacie, drůbežářství nebo kteří investují v Republice Karakalpakstan, v oblastech Džizakské, Kaškadarynské, Syrdarjanské, Surchandarijské, Chorézmské  nebo ve venkovských částech Andižanské, Navoiské, Namangamské a Ferganské oblasti požívají významné daňové úlevy.

Pokud zahraniční investice v penězích nebo novém zařízení představují alespoň 50 % základního jmění podniku pak jsou osvobozeny od všech daní následovně:

  • při investici ve výši od 300 000 USD do 3 milionů USD na dobu 3 let
  • při investici ve výši od 3 milionů USD do 10 milionů USD na dobu 5 let
  • při investici od 10 milionů USD výše na dobu 7 let

Dále platí úlevy v případě reinvestování zisku.

V daňovém kodexu Uzbekistánu byly provedeny úpravy ve věci daně z čistého zisku právnických osob-nerezidentů. Dříve nerezidenti pracující v Uzbekistánu prostřednictvím stálé provozovny, kromě daně z příjmů právnických osob platili do rozpočtu daň z čistého získu ve výši 10 %. Od počátku roku 2018 stálé provozovny platí pouze daň z příjmů ve výši 14 %. Daň z čistého zisku byla zrušena. Navíc je snížen vyměřovací základ pro výpočet daně z příjmů nerezidenta působícího v Uzbekistánu prostřednictvím stálé provozovny. Dříve, zdanitelný příjem činil minimálně 10% všech nákladů spojených s obdržením příjmu z činnosti prostřednictvím stálé provozovny, ať už vznikly v Uzbekistánu nebo v zahraničí. Od 1. 1. 2018 činí nejméně 7 % z nákladů.

Od 1. ledna 2019 byly zrušeny minimální výše jednotné daňové a sociální platby, daň na nadzisk pro cement, na používání úplně obnošeného zařízení. 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Taškentu (Uzbekistán) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem