MZV: Souhrnná teritoriální informace

Uzbekistán se rozkládá uprostřed Střední Asie na rozloze 447 400 km² mezi řekami Amudarja a Syrdarja. Sousedí s Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Turkmenistánem a Afghánistánem a přes jeho území procházejí důležité silniční a železniční dopravní tahy. Uzbekistán je unitární republika. Hlavou státu a výkonné moci je přímo volený prezident. Po nástupu vlády v roce 2016 prosazuje vedení Uzbekistánu rozsáhlé reformy v oblasti politické, ekonomické, sociální  a další. Ekonomické reformy jsou zaměřeny na liberalizaci trhu, privatizaci vybraných státních podniků a bank a vytváření podmínek pro příliv zahraničních investic a lokalizaci výroby na území Uzbekistánu. Vztahy s ČR jsou přátelské a v poslední době čím dál tím intenzívnější (v roce 2023 podepsána dohoda mezi ČR a Uzbekistánem „o posíleném partnerství“). Jsou vytvořeny solidní základy a politický a legislativně-právní rámec rozvoje vztahů v politické, ekonomické a kulturně-vzdělávací oblasti, i multilaterální diplomacii.

Geopolitický význam regionu Střední Asie vyplývá z jejich strategické polohy tranzitního území na pomezí Evropy a Asie s bohatými přírodními zdroji a rostoucím vnitřním trhem. Střetávají se zde zájmy RF a Číny, ale také Turecka, Íránu či zemí Zálivu. Země Střední Asie (SA) se snaží balancovat tyto mocenské zájmy posilováním regionální spolupráce a zaměřením se na spolupráci s EU. RF využívá jako hlavní nástroj svého vlivu kromě sítě různých neformálních vazeb na země SA členství v regionálních organizacích, zejména členstvím v Euroasijské hospodářské unii (EAHU), Uzbekistán má v tomto uskupení však pouze statut „pozorovatele“. Situace se změnila po únoru 2022, po ruské invazi na Ukrajinu. Politika a ekonomika především evropských zemí se začala orientovat na alternativní trhy, což velice pomohlo rozvoji oboustranné spolupráce EU-Uzbekistán. EU nyní považuje SA za prioritu ve své zahraniční a bezpečnostní politice. Region, který byl dlouho vnímán jako nárazníková zóna mezi mocnostmi, se stal strategickým partnerem Bruselu uprostřed měnících se geopolitických proudů. S odstoupením USA se EU dostává do významnější role a nabízí rámce spolupráce založené na zelené transformaci, reformách správy věcí veřejných a ekonomické diverzifikaci.

Uprostřed tohoto západního zapojení dohoda o vymezení hranic mezi Tádžikistánem, Kyrgyzstánem a Uzbekistánem ukončuje desetiletí sporů nízké intenzity a vytváří precedens pro regionální solidaritu. Rusko si nadále upevňuje vliv, zejména prostřednictvím měkké síly. Agentura Rossotrudničestvo zintenzivnila aktivity v celé SA, od jazykového vzdělávání a stipendijních programů až po mediální a komunitní akce. Ačkoli vojenské závazky Moskvy jinde stále více omezují její tvrdou sílu, její kulturní a jazyková přítomnost zůstává zakotvena v sociální struktuře těchto republik. Země regionu SA se snaží prosadit roli autonomního a strategického aktéra. Vlády v regionu přijímají multivektorovou zahraniční politiku a vyvažují vazby s Ruskem, Čínou, EU a dalšími globálními hráči, aby maximalizovaly své národní zájmy. 

Také Čína úspěšně proniká do teritoria SA mj. prostřednictvím projektu Nové Hedvábné stezky (Belt and Road Initiative – BRI) a její účast ve velkých infrastrukturních projektech názorně ukazuje záměr čínské vlády využít příležitosti posílit svůj vliv v tomto teritoriu.

Uzbecká vláda nechce být závislá na žádné z mocností, a proto bravurně balancuje své zájmy (především ty ekonomické) mezi všemi aktéry rovnoměrně a zachovává si „neutrální“ přístup. 

Washington aktivně zapojuje region – zejména prostřednictvím formátu C5+1 – se silným zaměřením na obchod, regionální propojení a zajištění kritických nerostných surovin. Kulturní, jazykové a ekonomické vazby Ankary (Turecko) nadále rostou, posilovány Organizací turkických států. Suverénní investiční fondy ze zemí Perského zálivu agresivně zvýšily investice do obnovitelných zdrojů energie a infrastruktury, čímž přímo zpochybňují pozici Číny jako dominantního externího finančníka.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Uzbekistán (306.86 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Politické uspořádání Uzbekistánu vychází z poslední revize Ústavy v dubnu 2023. Největší výkonnou moc má v republice prezident, který jmenuje předsedu vlády i ministry a má právo rozpustit parlament. Oproti dřívějšímu pětiletému funkčnímu období prezidenta současná Ústava počítá se sedmiletým mandátem, který lze vykonávat maximálně dvakrát. Volby proběhly naposledy 9. července 2023, kdy byl dosavadní prezident Šavkat Mirzijojev znovuzvolen s celkovým počtem hlasů ve výši 87,05 %. Hlavou vlády je předseda vlády, který je jmenován prezidentem a schválen parlamentem. Role parlamentu je v Uzbekistánu slabá a v zásadě jen potvrzuje politiku prezidenta. Uzbecký parlament Olij Mažlis je od r. 2002 dvoukomorový. Zákonodárná komora (dolní komora) má 150 poslanců, přičemž 135 poslanců je voleno na období 5 let. 15 míst je permanentně vyhrazeno Ekologickému hnutí Uzbekistánu, což je hnutí ekologů, vědců a dalších veřejných činitelů. Senát (horní komora) má podle nové Ústavy jen 65 senátorů (oproti minulým 100), z nichž 16 je přímo jmenováno prezidentem, ostatní jsou voleni. V každém kraji, hl. městě Taškentu a autonomní Republice Karakalpakstán je voleno po šesti senátorech na funkční období 5 let.

Současná ekonomická liberalizace a následné reformy ukazují, že prezident Mirziyoyev a jeho spojenci se cítí bezpečně a mají podporu ústředních elit. Budou se snažit vyvažovat sílu konkurenčních elitních skupin, aby zamezili případnému odporu proti vládě. Význam vyváženého a obezřetného přístupu k reformám bude vzrůstat, když se bude snažit zavést některé prvky ekonomické liberalizace. Schválené změny Ústavy jsou předloženy jako součást celkové reformní agendy prezidenta – např. zrušení trestu smrti, reforma ekonomických, environmentálních a pracovních práv a revize zákonů o soukromém vlastnictví půdy.

Název státu: •  Republika Uzbekistán •  O’zbekiston Respublikasi

Složení vlády:

Předseda a místopředsedové vlády:

•        ARIPOV Abdulla Nigmatovich (Abdulla Nigmatovič ARIPOV) – premiér-ministr; 

•        RAMATOV Achilbay Jumaniyazovich (Ačilbaj Džumanijazovič RAMATOV) – vicepremiér; 

•        QO`CHQOROV Jamshid Anvarovich (Džamšid Anvarovič KUČKAROV) – vicepremiér; ministr ekonomiky a financí.

•        XODJAYEV Jamshid Abduhakimovich (Džamšid Abduchakimovič CHODŽAJEV) – vicepremiér; 

•        MAHKAMOVA Zulayho Bahriddinovna (Zulajcho Bachriddinovna MACHKAMOVA) – vicepremiér;

•        ERMANOV Farhod Urazbayevich (Farchod Urazbajevič ERMANOV) – předseda Rady ministrů autonomné Republiky Karakalpakstán.

Kompletní přehled vládních institucí a jednotlivých ministrů na: www.hukumat.uz 

1.2. Zahraniční politika země

Geopolitický boj o vliv ve Střední Asii zůstává nelítostný a žádná jednotlivá mocnost si zatím nezajistila rozhodující postavení. Zatímco globální hráči soupeří o strategickou dominanci, uzbecké vedení se nadále orientuje ve složité síti aliancí a snaží se maximalizovat své ekonomické a bezpečnostní zájmy a zároveň si zachovat suverenitu ve stále více multipolárním světě.

V zahraniční politice Uzbekistán pokračuje v kurzu vyváženého rozvoje vztahů s celým světem a s tím spojeným prosazováním svých zájmů, postupně se otevírá zahraničním partnerům a začíná sebevědomě vystupovat na mezinárodní scéně. Země posiluje vztahy se svými sousedy v regionu, a prohlubuje spolupráci v ekonomické, politické, energetické, bezpečnostní oblasti aj. Aktivně se ujímá organizace mezinárodních i regionálních akcí, prezident a premiér podnikají řadu zahraničních cest a hostí významné státníky z celého světa. Uzbekistán je zastáncem palestinské strany v probíhajícím konfliktu mezi Izraelem a Hamásem (což kontrastuje s „neutrálním“ postojem země k ruské agresi proti Ukrajině).

Ve veztazích se sousedy došlo k výraznému zlepšení vztahů, vyřešení regionálních konfliktů, nárůstu obchodu а skutečné regionální spolupráce. Každoročně probíhá konzultativní setkání 5 hlav států SA. Uzbekistán si také tradičně udržuje úzké vazby s Ázerbájdžánem a Tureckem. Klíčovým vývojem v toto ohledu je dohoda o mezinárodní silniční dopravě mezi Ázerbájdžánem a Uzbekistánem, jejímž cílem je posílení regionálního obchodního propojení. Dne 28. ledna 2025 přijeli ministři zahraničí zemí do Ankary na pozvání tureckého ministra zahraničí. 

Prezident Mirziyoyev prosazuje vyváženou a otevřenou zahraniční politiku, jejímž cílem je nespoléhat se na jedinou hlavní mocnost. Ve světle ruské invaze na Ukrajinu oznámila uzbecká vláda, že je proti násilí a drží si „neutrální“ postoj. Tato neutralita je však pod (nejen ekonomickým a politickým) tlakem Ruska. Dnešní geopolitická situace kolem různých konfliktů a reputací Ruska v celém světě má pozitivní vliv na rozvoj UZ ekonomiky a příliv zahraničních investic. Taškent mezitím prohloubil své vazby s Moskvou a podepsal plán spolupráce mezi ministerstvy obrany UZB a RU na rok 2025, jakož i program strategického vojenského partnerství na období 2026–2030. 

Svůj vliv v zemi se snaží prosazovat i stále aktivnější Čína – prostřednictvím strategického partnerství a investicemi napříč všemi obory ekonomiky. Historicky první summit Číny a hlav 5 zemí Střední Asie proběhl v květnu 2023 a další v roce 2025 v Kazachstánu. Uzbekistán od dubna a Čína od května 2025 si zavedly bezvízový režim mezi sebou. Bilaterální obchod mezi oběma zeměmi dosáhl 8,9 mld. USD – což výrazně překonalo obchod s USA. Čína je již léta největším obchodním partnerem UZB a představuje 18 % zahraničního obchodu země. 

V popředí je i spolupráce i s dalšími strategickými partnery (Jižní Korea, Japonsko, Turecko, USA, EU a další). Rozhodnutí EU o poskytnutí Uzbekistánu GSP+ v roce 2021 vytváří další nové možnosti pro aktivizaci spolupráce s evropskými zeměmi. EU a USA oznámily velké investiční projekty na podporu diverzifikace obchodních tras v SA, a to hlavně kvůli narušení dodavatelského řetězce v souvislosti s válkou na Ukrajině. UZ je velkým zastáncem multilaterální diplomacie, aktivizoval své působení v mezinárodních organizacích. Země je daleko aktivnější a asertivnější (předložila kandidaturu do RLP a žádost o vstup do WTO). 

Uzbekistán a EU mezitím podepsaly dne 24.10.2025 komplexní dohodu o posíleném partnerství a spolupráci (EPCA), která rozšiřuje spolupráci v oblasti investic, obchodu, udržitelného rozvoje a otevírá možnosti přístupu ke kritickým surovinám potřebným pro transformaci životního prostředí.

Zvláštní místo v zahraniční politice zaujímá Afghánistán. UZ má ambice stát se regionálním hráčem, aktivně se zapojuje do všech mezinárodních formátů vytvořených s cílem urovnat situaci v AFG a pokouší se znovu začlenit AFG do mezinárodního systému prostřednictvím řady konferencí a mezinárodních akcí konaných v uzbeckém hlavním místě. Posiluje rovněž vztahy s dalšími muslimskými zeměmi (Ázerbájdžán, SAE, Saudská Arábie, Katar a další).

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel Uzbekistánu k 21. 5. 2026 je odhadován na 38,2 mil., evidujeme meziroční nárůst o 1,3 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2025. Z toho 50,4 % tvoří ženy (19,26 mil.) a 49,6 % tvoří muži (18,98 mil.).

Průměrná hustota obyvatelstva je 83,2 osob na 1 km². Osídlení je velmi nerovnoměrné. Většina obyvatel žije ve Ferganské dolině na východě země, v hlavním městě Taškentu a v Taškentské oblasti. Rozsáhlá území ve středu a na západě země jsou osídlena řídce. Po změně vládní politiky ohledně ohraničení pobytu obyvatelů z jiných oblastí v hlavním městě se prudce zvýšila míra urbanizace Taškentu.

Podle Statistického výboru UZ bylo k dubnu roce 2025 v zemi 32,1 % z celkového počtu obyvatel mladší než je produktivní věk, 56 % – v produktivním věku a 11,9 % – starší než v produktivním věku.

Městské obyvatelstvo tvoří 51,0 %, venkovské 49,0 % obyvatelstva. Uzbekistán je multinacionální země s více než 100 národy a národnostmi.

Národnostní složení v Uzbekistánu je následující:

• Uzbeci 84,0 %
• Tádžici 4,7 %
• Rusové 2,8 %
• Kazaši 2,0 %
• Karakalpakové 1,9 %
• Korejci 0,9 %
• Kyrgyzové 0,8 %
• Tataři 0,5 %
• Turkmeni 0,5 %
• ostatní národnosti 1,9 %

Uzbekistán je nábožensky v zásadě tolerantní zemí, přičemž v náboženské orientaci obyvatel převažuje sunnitský islám s cca 96 %, dále pravoslaví, existují zde též ostatní náboženství jako katolicismus, judaismus, budhismus aj. Celkem je v zemi oficiálně registrováno 16 náboženských vyznání.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Na pozadí měnící se a nejisté mezinárodní politické situace se uzbecká vláda snaží balancovat své zájmy a získat výhody pro ekonomický rozvoj země. Hlavní prioritou vnitřní politiky vlády zůstává liberalizace ekonomiky, privatizace státních podniků a bank s cílem snížit vliv státu na ekonomiku a zlepšit podnikatelské prostředí. Ruská invaze na Ukrajinu a sankce uvalené na Rusko mají vliv i na ekonomiku Uzbekistánu. Vysoká globální poptávka a ceny zlata podpořily ekonomiku, ale zrychlující se inflace přibrzdila spotřebu. Růst ekonomiky loni dosáhl 6,6 %. Zlepšené hodnocení se souvisí se zvýšenými rozpočtovými výdaji, vysokým růstem mezd a exportu. Tempo růstu ekonomiky Uzbekistánu patři k nejsilnějším v regionu, zároveň s pokračujícími přímými zahraničními investicemi (FDI), rostoucí populací a rostoucími vládními výdaji. Tuto expanzi pohání silná domácí poptávka, vysoké výdaje na infrastrukturu a prudce rostoucí přímé zahraniční investice, které jsou poháněny probíhající liberalizací státní ekonomiky.

Deficit běžného účtu v roce 2025 činil 3,5% HDP (5,8 mil. USD): vyšší globální ceny zlata spolu se silným vývozem nekomodit a příjmy z cestovního ruchu vedly k téměř 24% nárůstu celkové hodnoty vývozu. Mezinárodní rezervy zůstávají dostatečné. Konsolidovaný deficit veřejných financí se v roce 2025 snížil na 2,1 % HDP, což do značné míry odráží snížení energetických dotací a lépe cílené sociální výdaje. Tento výsledek výrazně překonal původní vládní odhady, které počítaly s limitem 3 % HDP.

V roce 2025 došlo k nárůstu vývozu o 24 % na 33,8 miliardy USD. Růst táhly především prodeje drahých kovů, zemědělských produktů a služeb. Dovoz v roce 2025 zvýšil se o 18,5 % na 47,4 miliardy USD a rostl rekordním tempem a to především díky zemnímu plynu a mírnému snížení dovozu chemikálií a dopravních prostředků.

Mezinárodní rezervy dosáhly na konci roku 2025 výše 66,3 mld. dolarů (růst o 61%). V roce 2025 dosáhl rozpočtový deficit 2,1 % ve srovnání s 3,2 % v roce 2024. Očekává se, že celková inflace v roce 2026 klesne na 7 % a postupně se přiblíží inflačnímu cíli 5 %. Očekává se, že vláda dodrží své limity pro zadlužení ve výši 5,5 miliardy dolarů, přičemž veřejný dluh se do roku 2027 sníží pod 33 % HDP.

Inflace zůstává zvýšená a ke konci 2025 dosáhla meziročního průměru 7,3 %, což odráží loňské potřebné zvýšení energetických tarifů a dalších regulovaných cen a také dopady na další ceny. Růst reálné soukromé spotřeby se zrychlil na 7,5 % (ve srovnání se 7 % v roce 2023). Růst reálných investic o 27,6 % byl poháněn centralizovanými investicemi a FDI (PZI), přičemž ty představovaly 30,5 % celkových investic. 

Navzdory silným externím inflačním tlakům, vysokým globálním cenám energií a potravin a silnému výkonu domácí ekonomiky inflace v roce 2024 nevzrostla. Meziroční inflace v lednu 2024 dosáhla úrovně 9,2 % ve srovnání s 9,1 % o rok dříve. Centrální banka ponechává základní sazbu na úrovni 14,0 %.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Konsolidovaný rozpočtový deficit za rok 2025 klesl na 2,1 % HDP.  Hlavním tahounem byly vysoké ceny zlata a vyšší výběr daní. Příjmy a výdaje konsolidovaného rozpočtu byly v minulosti zatíženy expanzivní politikou, avšak zvýšené úsilí v daňové oblasti přineslo v uplynulých letech stabilizaci. Výdaje se soustředily na posílení konkurenceschopnosti soukromého sektoru, zdravotnictví a školství. Podle MMF dosáhla ekonomika v roce 2025 mimořádného výsledku s růstem HDP ve výši 7,7 %, což stlačilo celkový fiskální deficit na pouhých 2,1 % HDP – hluboko pod vládní 3% limit. MMF revidoval odhad růstu HDP směrem nahoru na 6,8 %. Tento růst je podporován pokračujícími strukturálními reformami, stabilními investicemi a vysokými světovými cenami zlata. Očekává se, že daňové příjmy porostou také díky pokračujícímu vládnímu boji proti šedé ekonomice a privatizaci státních podniků.

Příjmy samotného státního rozpočtu vzrostly o 31,1 % na 359,8 bilionu UZS. Daňové příjmy z toho tvořily 272 bilionů UZS, přičemž největší podíl měla DPH, daň ze zisku právnických osob a daň z příjmu fyzických osob.

V roce 2025 směřovalo více než 51 % všech výdajů (195 bilionů UZS) do sociální oblasti, primárně na školství (84,2 bilionu UZS) a zdravotnictví (43,3 bilionu UZS). Pro rok 2026 se tento podíl zvýší na 55 %.

Státní dluh Uzbekistánu sice kvůli externímu financování reforem nadále mírně roste (v 1. čtvrtletí dosáhl 47 mld. USD), ale díky silnému růstu HDP a solidním devizovým rezervám zůstává fiskální pozice země podle MMF stabilní. Trend vysokého výběru daní pokračuje. Data ukazují, že příjmy státního rozpočtu dosáhly 103 bilionů UZS, což představuje masivní 35% meziroční nárůst. Veřejný dluh na konci roku 2024 dosáhl 40,2 mld. USD (40,2 % HDP), přičemž v průběhu roku 2025 došlo k jeho dalšímu zvýšení (v prvním pololetí na 47 mld. USD). Existuje však také riziko, že vládní dluh výhledově překročí hranici 50 %, protože vláda čím dál tím více spoléhá na externí financování při realizaci svých ambiciózních ekonomických reforem. Rozpočet historicky zaznamenával přebytky; nedávný posun k deficitu je důsledkem expanzivní fiskální politiky vlády na podporu programu ekonomických reforem.

2.3. Bankovní systém

V Uzbekistánu existuje dvoustupňový bankovní systém. První stupeň představuje Centrální banka Republiky Uzbekistán (CBU). CBU plní emisní funkci, je správcem měnových rezerv a státního dluhu, provádí peněžně úvěrovou politiku, zajišťuje regulaci a dozor nad činností komerčních bank, zastupuje Uzbekistán v mezinárodních finančních a úvěrových institucích. Nejvyšším orgánem Centrální banky je představenstvo, které má 11 členů.  Kursovní politika je prováděna na principu float kursu.

Druhý stupeň tvoří komerční banky. Patří sem NBU – National Bank for Foreign Economic Activity, AK Alokabank, GAKB ASAKA,  AIKB Ipak Yuli, AKIB Ipotekabank, AKB Kapitalbank, AKB Mikrokreditbank, ČABB Trastbank, ČOAKIB Turkiston, AK Turonbank, Ziraat Bank Uzbekistan, AKPSB Uzpromstrojbank, Chamkorbank aj.

K 1. lednu 2026 činil majetek bankovního systému republiky 924,8 (71,8 mld. USD) bilionu sum, závazky – 759,8 bilionu sum (63,1 mld. USD). V současné době bankovní systém zaměstnává přes 58 tisíc lidí. Nejsilnější banky k 1.9.2024:

Kapital bank – velmi dobré výsledky v kapitálové přiměřenosti, ziskovosti a kvalitě řízení

Chamkor bank – jedna z předních bank z hlediska kapitálové přiměřenosti, kvality řízení, ziskovosti a likvidity. Poměr krytí likvidity je zejména 6,0 krát vyšší než norma stanovená CBU

Asia Alliance Bank – jedna z největších bank se státním podílem. Tato banka si vedla dobře ve finančním zprostředkování, kapitálové přiměřenosti a kvalitě aktiv

Podíl státu v bankovním sektoru se plánuje v roce 2025 snížit ze současných 82 % na 40 % (současně 63,5 %).

Růst úvěrového portfolia bankovního systému Uzbekistánu se v roce 2025 ve srovnání s předchozím rokem zpomalil z 21 na 13 % v důsledku zpřísňujících se požadavků na poskytování úvěrů. Vklady naopak vykázaly zrychlení růstu z 11,5 na 27,7 %, což je vysvětleno vysokými reálnými úrokovými sazbami. Navzdory celkově pozitivnímu trendu se celkový zisk bank po dvou letech aktivního růstu klesl téměř o polovinu, na 7 bilionů.

2.4. Daňový systém

V posledních letech uzbecká vláda postupně modernizuje všechny oblasti ekonomické a sociální sféry.  Cílem reformy je snížení daňového zatížení občanů a podniků, sjednocení sazeb daní z příjmu a sociálních daní na 12 %, racionalizace plateb DPH a snížení počtu daní a povinných plateb. Rovněž jsou sníženy jednotlivé daně z majetku, daň z dividend a jednotná daň pro mikropodniky a malé podniky. 

Podle Daňového zákoníku č. 136 ze dne 25. 7. 2007, se daně dělí na celostátní a regionální. Mezi celostátní daně patří daň z přidané hodnoty, daň z příjmů fyzických osob, daň ze zisku právnických osob, spotřební daň (20 %, v roce 2026 zvýšena u řady druhů zboží o 7 %), daň za využívání přírodních zdrojů aj. 

Daň z přidané hodnoty –  12 % (od 1. ledna 2023). Od DPH jsou osvobozeny např. pojistné operace, cenné papíry, valuty, výrobky pro potřebu invalidů, prodej drahých kovů státu, zdravotnické a léčebné služby aj.

Daň z příjmů fyzických osob – 12 %, rezidenti podléhají zdanění z celosvětového příjmu. Nerezidenti – pouze z příjmů získaných v Uzbekistánu.

Daň ze zisku právnických osob – 15 %., subjekt je rezidentem v Uzbekistánu, pokud dokončil státní registrační postup v zemi.

Daňová reforma zůstává prioritou i s cílem zvýšení atraktivity pro zahraniční investice.

949 velkých daňových poplatníků zaplatilo na daních téměř 123,3 bilionu sumů (10,1 mld. USD). Z této částky připadá 70,25 bilionu sumů na 10 největších daňových poplatníků se státním podílem.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Podle UZ oficiálních statistik činil obrat zahraničního obchodu UZ za rok 2025 – 81,2 mld. USD (nárůst o 13,9 mld. USD – 20,7 %). V celkovém objemu zahraničního obchodu UZ činil vývoz 33,8 mld. USD (nárůst o 24,0 %) a dovoz – 47,4 mld. USD (nárůst o 18,5 %). Záporné saldo obratu zahraničního obchodu 13,6 mld. USD.

Obchodní vztahy s ČR

Uzbekistán je druhý nejvýznamnější obchodní partner ČR v regionu Střední Asie (po Kazachstánu). V posledních dvou letech dochází k výraznému růstu českého exportu do UZ.

V komoditní struktuře českého vývozu dominují: elektrické stroje, telefonní přístroje, automobily a motorová vozidla, čerpadla, léky, dopravní prostředky a jejich díly (osobní automobily, části traktorů..), motorová letadla. V komoditní struktuře českého dovozu dominují: měď  výrobky z ní, bavlna, jedlé ovoce a ořechy, hnojiva, oděvy, tkaniny, prádlo ložní, zelenina, ovoce a ořechy, tiskařské výrobky a polymery aj.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Významný podíl na vzájemném obchodu EU-UZ má Německo (19,1 %), Francie (17,8), Litva (9,4), Itálie (6,9), Česko (6,8), Polsko, Lotyšsko, aj. V zahraničním obchodu Uzbekistánu se Evropská unie řadí na třetí místo mezi obchodními partnery podle objemu obchodního obratu, vývozu a dovozu, hned po Číně a Rusku.

V roce 2025 činil podíl zemí EU na zahraničním obchodu Uzbekistánu: 9,9 % v obchodním obratu, 7,1 % ve vývozu a 12 % v dovozu. Hlavní položky dovozu Uzbekistánu z EU: stroje a dopravní zařízení (49,1 %), chemikálie a související výrobky (23,0 %). Celkový dovoz z EU: 4 507 mld. EUR. Hlavní položky vývozu Uzbekistánu do EU: chemikálie a související výrobky (38,5 %) nerostné výrobky (17,5 %), textilie (12,1 %), základní kovy (14,9 %). Celkový vývoz do EU: 1 012 mld. EUR (nárůst o 16,1 % oproti roku 2024).

Přelomový moment: 9. dubna 2021 EU poskytla Uzbekistánu přístup do speciálního systému preferencí EU (GSP+), což umožnilo Uzbekistánu při vývozu zboží na evropský trh využívat jednostranné celní preference. Od doby, kdy se Uzbekistán připojil k systému GSP+, se jeho vývoz do EU zčtyřnásobil. Vývoz z Uzbekistánu způsobilý pro GSP činil v roce 2019 – 93 milionů EUR a již v roce 2022 – 450 milionů EUR.

Podle Ministerstva investic, průmyslu a obchodu UZB byly do konce roku 2022 v rámci GSP+ vyvezeny na trhy EU následující seznam produktů: textilní výrobky v hodnotě 177,4 milionů dolarů (126,4% nárůst ve srovnání s rokem 2021), chemické produkty — 138,3 milionů dolarů (4,7krát), agro- a potravinářské produkty — 19,7 milionů dolarů (103 %), elektrické výrobky — 9 milionů dolarů (117 %).

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Hlavními zahraničními obchodními partnery země byly v loňském roce Čína s 21,2 % celkového obchodního obratu (hodnota17,2 mld. USD), Rusko s 16,1 % (hodnota 13,0 mld. USD), Kazachstán s 6,1 % (4,9 mld. USD), Turecko s 3,7 % (3,0 mld. USD).

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Dohoda o partnerství a spolupráci zakládající partnerství mezi ES a Uzbekistánem z 21. 6. 1996 (obchod zbožím, hospodářská spolupráce, investice aj.).

Prozatímní Dohoda o obchodu a doplňkových opatřeních z 14.11.1996

Dohoda o obchodu textilními produkty z 18.6.1996

Od 10. 4. 2021 začala EU uplatňovat preferenční cla na dovážené výrobky GSP+ (skoro dvě třetiny – 6 200 titulů – produktových řad, na které se vztahuje GSP). Platnost dohody vyprší v r. 2027, prodloužení je možné. 

MoU o strategickém partnerství v oblasti hodnotových řetězců udržitelných surovin EU-UZ – z dubna 2024.

V současnosti probíhají jednání o uzavření EPCA mezi EU a Uzbekistánem. Vedení EU předpokládá možnost podepsání EPCA do konce roku 2025. 

Smlouvy s ČR

Dohoda mezi Českou republikou a Republikou Uzbekistán o vzájemné podpoře a ochraně investic z 15. 1. 1997.  

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Uzbekistán o spolupráci v boji s trestnou činností z 17. 6. 1998. 

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky o mezinárodních přepravách cestujících a nákladů silniční dopravou z 20. 4. 1999.

Smlouva mezi vládou České republiky a Uzbecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku z 2. 3. 2000. 

Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Uzbekistán o právní pomoci a právních vztazích v občanských a trestních věcech z 18. 1. 2002.

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky o ekonomické, průmyslové a vědecko-technické spolupráci z 28. 6. 2004. Je v ní zakotveno i založení společné MVK pro ekonomickou, průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci.

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Uzbekistán o leteckých službách z 8. 11. 2011.

Smlouva mezi vládou Českou republiky a vládou Republiky Uzbekistán o zpětném přebírání a průvozu osob ze dne 10. 11. 2023 (vstup v platnost 26. 4. 2024)

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Uzbekistán o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických pasů 10. 11. 2023 (vstup v platnost 26. 4. 2024)

3.4. Rozvojová spolupráce

UZB je příjemcem rozvojové pomoci prostřednictvím nejrůznějších fondů a programů z celého světa.

UNDP – od roku 1993 spolupracuje s vládou při řešení problémů národního rozvoje. Pomoc UNDP v Uzbekistánu se zaměřuje na dva celkové cíle; podporovat vládu při prosazování hospodářských a demokratických reforem; a posilování a podpora účasti občanské společnosti na rozvojových procesech na národní a místní úrovni. UNDP pracuje ve třech tematických oblastech – inkluzivní a udržitelný růst, inkluzivní a demokratická správa věcí veřejných, změna klimatu a životní prostředí. 6. 5. 2024 byla podepsána dohoda mezi Agence Francaise de Developpement, UNDP, EU a uzbeckou vládou o poskytnutí grantu ve výši 600 tis. na realizaci projektu „Podpora financování zeleného rozvoje v Uzbekistánu“ v letech 2024-2026.

Evropská unie vyčlenila 76 mil. EUR na první čtyři roky Multi-Annual Indicative Programme 2021-27 a vyčlení 43 mil. EUR na nové dvoustranné programy na 2025-27. Další prostředky jsou vyčleněny na podporu lidských práv (3,6 mil. EUR na 2021–24) a Organizaci občanské společnosti (3,4 mil. EUR na 2021–24).

EBRD – UZB je hlavním příjemcem financí EBRD v SA s investicemi do různých oblastí od obnovitelných zdrojů po bankovnictví. Doposud bylo realizováno asi 150 projektů v hodnotě přesahující 4,4 mld. EUR.

USAID – od roku 1993 poskytla Americká agentura pro mezinárodní rozvoj více než 500 mil. USD. Vzhledem k současnému vnitropolitickému vývoji v USA je však možné předpokládat, že USAID do budoucna již nebude relevantním hráčem v oblasti rozvojové pomoci.

Na úrovni ČR:

V rámci zahraniční rozvojové spolupráce byl v roce 2021 realizován ZÚ ČR v UZB: „Malý lokální projekt – vybavení sanitních vozů prostředky pro dočasnou imobilizaci pacientů s úrazy pohybového aparátu během přepravy“ ve spolupráci s firmou EGO Zlín.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Dopravní infrastruktura

Od začátku roku 2026 prochází uzbecký dopravní sektor masivní transformací, kdy se země vzhledem k vnitrozemské poloze stává „pevninským“ logistickým centrem pro Střední Asii, přičemž v roce 2026 se předpokládá další růst. Doprava zažívá rychlou digitalizaci, konsolidaci provozovatelů a zaměřuje se na zelenou logistiku s cílem udělat ze své geografické polohy strategickou výhodu. Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury do roku 2030 počítá se zdvojnásobením objemu mezinárodní nákladní dopravy, zdvojnásobením exportu dopravních a logistických služeb, rovněž až dvounásobným zvýšením kontejnerové dopravy. Letecký sektor má v roce 2026 cíl odbavit 16,9 milionu cestujících a 140 000 letů, což podpoří výstavba nových letišť a rozšíření počtu letadel národního dopravce na 120 jednotek

Energetika

Uzbekistán se v energetickém sektoru zaměřuje na diverzifikaci zdrojů a zvyšování kapacit, přičemž klade důraz na obnovitelné zdroje, energetickou účinnost a přeshraniční integraci. Země, která se potýká s výpadky dodávek a znečištěním ovzduší, nabízí českým firmám příležitosti v modernizaci elektráren, výstavbě zelených kapacit a dodávkách environmentálních technologií. Strategické projekty, jako je Green Corridor Alliance pro export elektřiny do Evropy či jednání o jaderných reaktorech, podtrhují ambice stát se regionálním energetickým hubem.

Zdravotnictví a farmacie

Uzbekistán urychluje rozvoj farmaceutického průmyslu a zdravotnického sektoru, aby snížil závislost na dovozu a zlepšil dostupnost léčiv pro obyvatele. Země čelí výzvám jako je rostoucí populace, nedostatečná domácí produkce léků a potřeba modernizace zdravotnických zařízení, což otevírá příležitosti pro zahraniční technologie a know-how. Součástí reformy je snížení cen léků, centralizace veřejných zakázek a podpora lokalizace výroby, což může být zajímavé pro české firmy s nabídkou moderních technologií, vybavení nebo odborných znalostí. Růst soukromých klinik a zvyšující se nároky na kvalitu péče dále posilují potenciál pro spolupráci.

Zemědělství a potravinářství

Zemědělství tvoří téměř pětinu HDP Uzbekistánu a zaměstnává téměř čtvrtinu obyvatelstva, přičemž země vyniká v produkci ovoce a zeleniny, ale má omezené kapacity pro jejich zpracování a skladování. Příležitosti pro české firmy představují dodávky zemědělské techniky, linek pro zpracování potravin, balicích strojů a skladovacích systémů, které stát podporuje výhodnými podmínkami pro farmáře. Strategie vlády do roku 2030 směřuje k modernizaci potravinářského průmyslu, zvýšení přidané hodnoty a posílení exportu zpracovaných výrobků. Perspektivní jsou také spolupráce v živočišné výrobě, zlepšování genofondu hovězího dobytka a rozvoj chovu drůbeže.

Obranný a bezpečnostní sektor

Uzbecké armádní a bezpečnostní složky jsou zatím vybaveny z poměrně velké části zastaralou sovětskou technikou. Probíhá však postupná modernizace všech obranných složek v souvislosti s posilováním vnější i vnitřní bezpečnosti země. Uzbecká vláda deklaruje, že nechce být v tomto oboru závislá na žádné cizí zemi, ale chce budovat vlastní výrobní kapacity, což vede k tlaku na lokalizaci výroby. V posledních několika letech Uzbekistán obnovil asi 30–35 % vojenské techniky, přičemž státní program počítá s pokračováním tohoto trendu.

Těžební a ropné technologie

Uzbekistán disponuje rozsáhlými ložisky kritických surovin a strategických minerálů. Jedním z cílů je přilákat zahraniční firmy k vybudování lokalizovaných zpracovatelských kapacit s vysokou přidanou hodnotou, které by přeměnily suroviny na průmyslové produkty. České geologické a těžební firmy mají jedinečnou pozici k získání zakázek na služby a vybavení, jelikož Uzbekistán otevírá svůj těžební sektor větší evropské integraci.

Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Uzbekistán se v posledních letech proměňuje v regionálního lídra v oblasti inovací a digitalizace. Díky strategiím jako je Digitální Uzbekistán 2030 a podpoře startupů v rámci IT Parku, který sdružuje více než tisíc pět set startupů, se zemi podařilo vstoupit mezi osmdesátku nejinovativnějších zemí světa. Země aktivně hledá zahraniční partnery pro společné projekty v oblasti výzkumu, vzdělávání a rozvoje digitální infrastruktury. Pro evropské firmy a odborníky se tak otevírají nové příležitosti v dynamicky se rozvíjejícím ekosystému.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Obchodování s Uzbekistánem je perspektivní, ale vstup na tento trh je dost komplikovaný z hlediska konkurence a někdy byrokracie. V posledních letech se Uzbekistán dostává do popředí zájmu celého světa, což významně zvyšuje konkurenci a dává Uzbekům možnost si partnery a projekty pečlivě vybírat. Od roku 2016 probíhají v Uzbekistánu velké změny a reformy, ale i tak jsou kultura jednání a podnikatelské prostředí velmi specifické. V komunikaci s Uzbeky doporučujeme dávat přednost osobnímu kontaktu, případně telefonátu. Znalost ruštiny je důležitým aspektem pro nastavení přímých a efektivních obchodních vztahů, stejně tak jako využívání služeb místního zástupce/partnera firmy.

4.2. Oslovení

Obchodní jednání je nejvhodnější sjednat s dostatečným předstihem, v případě jednání se státními institucemi/subjekty je nutná oficiální diplomatická nóta prostřednictvím zastupitelského úřadu, v případě soukromých firem standardním způsobem, tedy e-mailem (dopisem zaslaným emailem a telefonickým potvrzením). Přesný čas jednání však bude z uzbecké strany potvrzen na poslední chvíli.

Je velmi pravděpodobné, že zpočátku na emailovou komunikaci nedostanete odpověď, proto je důležité telefonické prověření, zda partner korespondenci obdržel. Efektivní je získat telefonní kontakt na osobu, která má organizaci schůzky na starosti. S danou osobou pak dojednat termín a místo. V předstihu cca. týdne se připomenout. Je nutné počítat s tím, že místo a čas schůzky se na poslední chvíli několikrát změní (včetně možného přesunutí do večerních hodin). V případě, že bude mít uzbecký partner zájem o cokoliv z vaší strany, nebo od vás bude něco potřebovat, bude Vás neoblomně urgovat (telefonáty o víkendech a ve večerních hodinách jsou naprosto běžné). Uzbeci jsou mistři improvizace a zařizování záležitostí na poslední chvíli, proto je při jednáních nutná trpělivost.

Vyhledávání kontaktů a informací na internetu není až tak efektivní, navíc některé subjekty (zvláště, subjekty v oblastech a regionech) nemají webové stránky. Z elektronických forem komunikace se v zemi výrazně více využívá mobilní telefon (nejpopulárnější je aplikace Telegram).

V Uzbekistánu se klade důraz na osobní kontakt. Bez osobního jednání obtížně dojde k výraznějšímu posunu při navázání obchodních vztahů nebo projednání kontraktu. 

Klíčovým zadáním přípravy na schůzku je zjištění, se kterou konkrétní osobou má smysl jednat. V uzbeckých reáliích je obvyklá koncentrace rozhodovacích pravomocí (ne vždy na formálně nejvyšší místo), delegace pravomocí není častá. Zejména ve státních a polostátních společnostech je možné vystopovat základní princip, kdy rozhodování o využití financí je koncentrováno u CEO (muže), zatímco jeho asistentka zařizuje veškerou práci a operativu a pro hladký průběh projektu je naprosto nezbytná.

4.3. Obchodní schůzka

Uzbekové jsou v převážné většině muslimové sunnitského vyznání. Význam víry zesiluje a vytlačuje dřívější relaxovaný post-sovětský přístup. Nedoporučujeme plánovat jednání s UZ partnery v době Ramadánu, který dodržuje stále více Uzbeků. Stejně tak není vhodné směřovat jednání na páteční poledne/brzké odpoledne z důvodu páteční modlitby. Pracovní doba začíná cca od devíti, polední pauza trvá přes hodinu, ale na druhé straně se často pracuje až do pozdních večerních hodin. Většina úřadů pracuje běžně i o sobotách (někdy nedělích). Opakované přesunutí hodiny a dne schůzky je naprosto běžné, jednání často bývají potvrzována na poslední chvíli.

Kultura jednání a zvyklosti se odlišují v regionech a v hlavním městě Taškentu, ve kterém jsou koncentrovány státní instituce, ministerstva, vedení polostátních firem, jež se vyznačují direktivním přístupem k rozhodování, a další organizace.

Vyjednávání s Uzbeky se v mnohém odlišuje od středoevropských zvyklostí. Není vhodné přeceňovat případné projevy přátelství (někdy spojené se společnou konzumací alkoholu), stejně jako dopad situace, kdy by vám, podle našeho chápaní, měl být UZ partner zavázán. Častým zdrojem nedorozumění je situace, kdy UZ partner při jednání testuje možnosti zahraničního partnera změnou klíčových parametrů, jako je možnost navýšení dodávek na 10 násobek atd. V takovém případě je vhodné reagovat neutrálně a požádat o poskytnutí daného návrhu písemnou formou. UZ partneři se na jednání připravují především v rovině zjištění s kým budou jednat, výrazně méně pak zjišťují záležitosti, spojené s technickými parametry nabízeného zboží/služeb. Jednání usnadňuje, pokud je vedoucí českého týmu muž. Při klíčových jednáních je na české straně důležitá přítomnost CEO nebo zástupce nejvyššího managementu. Technicky zaměřený tým by měl být zastřešen obchodním manažerem z vedení společnosti. Starší věk je vnímán uctivěji, nicméně s příchodem mladé a vzdělané generace se začíná prosazovat větší věková rovnost.

Místo schůzky: Pokud ke schůzce dochází v kanceláři, může se jednat o čistě formální jednání, pokud UZ strana navrhne jednání v jiných prostorách (např. v restauraci), často jde o pozitivní signál a významný posun vpřed. Co se týče nabízení alkoholu během jednání, velice záleží na národnosti a religiozitě partnera, nicméně pokud se jednání odehrává v administrativní budově, není to zvykem. Pokud dojde k setkání v restauraci, pak zatímco v některých případech je to téměř vyžadováno, v jiných by to pravověrný muslim považoval za urážku. Tuto otázku doporučujeme nechat na rozhodnutí partnera, jehož rozhodnutí bude také značně ovlivňovat, zda se z UZ strany účastní sám, nebo je přítomno více osob. Obecně spotřeba alkoholu v zemi klesá, ovšem české pivo se nadále těší značné oblibě. Pouze pokud dojde k navázání dlouhodobé spolupráce, může dojít k pozvání domů. 

Dresscode je formálnější než v ČR, dámy by měly volit více konzervativní oblečení, zejména při jednání na jihu země.

Vizitky: Zejména pracovníci UZ státní správy poskytují své vizitky, na druhé straně od Vás budou očekávat poskytnutí Vašich kontaktů (vizitku).

Výměna dárků: Je dobré se připravit na možnost výměny dárků, protože je zvykem dávat dárky partnerům s cílem sblížit se a usnadnit dosažení vhodného výsledku pro UZ stranu. Iniciování výměny dárků však doporučuje spíše nechat na UZ straně, respektive sledovat, jestli UZ strana jednostranné poskytnutí daru z Vaší strany očekává.

4.4. Komunikace

Komunikačním jazykem je ruština, angličtina výrazně méně. Řada výše postavených Uzbeků, v soukromém i státním sektoru, má dobrou angličtinu. Pokud neovládáte plynnou ruštinu, je přítomnost tlumočníka nutná. Při komunikaci se státní správou se dokumenty vypracovávají hlavně v ruštině. Při dlouhodobé přítomnosti je lepší, pokud komunikaci s koncovými zákazníky zajišťuje místní zástupce. Stále více (především mladých) Uzbeků však rozumí pouze uzbečtině (a někdy angličtině), jejíž vliv sílí v souvislosti s posilováním národní hrdosti. 

V komunikaci s Uzbeky doporučujeme dávat přednost osobnímu kontaktu, případně telefonátu. E-mailové komunikaci je přikládán menší význam, i když se to postupně mění. Veškerá elektronická či písemná komunikace by měla mít za cíl dosáhnout osobní schůzky. První jednání většinou proběhne v Uzbekistánu, následně je vhodné pozvat partnery do ČR. Klíčovou sociální a komunikační sítí je Telegram, přes který je stále častěji zasílána i oficiální korespondence.

Co se týče komunikačních tabu, jednoznačně není vhodné se kriticky vyjadřovat ke státnímu řízení v Uzbekistánu a zejména k osobě prezidenta. Dále doporučujeme vyhnout se otevírání politických otázek, jako např. transparentnost prezidentských voleb, vztahů se sousedními zeměmi a Ruskem, se kterým UZ sdílí značnou část své historie a např. vítězství ve 2. světové válce, jež je jedním ze zdrojů národní hrdosti nebo islámského extremismu. Není vhodné skládat přímé poklony nebo dělat komentáře ženám např. ohledně postavy, vzhledu. 

V místní kultuře je zvykem respektovat starší, takže při vstupu na obchodní akci je třeba jako první pozdravit nejstarší přítomnou osobu. Muži zdraví podáním ruky, přičemž levá ruka je obvykle položena na srdce nebo břicho. Ženy se dotýkají té druhé loktem nebo se líbají na tváře, pokud se dobře znají. Muž může ženu pozdravit lehkým podáním ruky, pokud natáhne žena ruku jako první.

V podnikání si Uzbeci, stejně jako v dalších východních kulturách, cení pravidelnosti, respektu a důstojnosti. Proces vyjednávání se proto může protáhnout na dlouhou dobu. Je třeba mít trpělivost a vynaložit úsilí na dosažení pozitivního výsledku a úspěchu společnosti na tomto trhu.

4.5. Doporučení

Pokud se chystáte obchodovat a navazovat vztahy s partnery v Uzbekistánu, je nezbytná notná dávka tolerance a trpělivosti, na přesné dodržování termínů, plnění dohod nebo časů schůzek se nelze spoléhat, čas nemá pro Uzbeky zvláštní důležitost, proto rozhodně nečekejte rychlý či bezproblémový průběh. Je potřebné zjistit maximum informací o místních partnerech, zejména o jejich vztazích k vládní administrativě. Pro úspěšná jednání je téměř nezbytné mít místního zástupce/partnera. Připravte se na to, že období od prvních kontaktů do podpisu kontraktu může trvat velmi dlouho (i řadu let). Zvýšenou pozornost věnujte platebním podmínkám, i po uzavření kontraktu není do okamžiku uhrazení první platby nic jisté. Spolupráce bude vyžadovat průběžný kontakt a kontrolu. Uzbekistán se i přes neustále deklarovaný boj s korupcí stále vyznačuje její velkou přítomností ve všech oblastech každodenního života a obchodu, což vyplývá mimo jiné ze značného vlivu státu v ekonomice.

Při navázání obchodních vztahů je třeba se pozitivně vyjadřovat vůči kulturním zvláštnostem národu, zdůrazňovat poskytnutí preferencí a úlev. 

Při jednání se státní a polostátní sférou je podpora ze strany velvyslanectví plusem pro navázání prvních kontaktů. Oslovení uzbeckých partnerů (těch ze státního sektoru) má větší šanci na úspěch pokud proběhne prostřednictvím diplomatické nóty. Přítomnost zástupce ambasády pomáhá při prvních formálních schůzkách, na druhé straně vede místní partnery ke zvýšené obezřetnosti. ZÚ Taškent, v rámci možností, podporu při jednáních se státní správou poskytuje, a taktéž organizuje řadu různých aktivit jako např. podpora účasti na veletrzích, organizace podnikatelských misí a seminářů. 

4.6. Státní svátky

Uzbekistán je nábožensky tolerantní zemí. Vedle sebe žijí příznivci islámu, pravoslavného křesťanství a ateisté. Islám vyznává 95 % obyvatel, v kalendáři jsou především státní svátky, ale je nutné počítat s tím, že často jsou k některým významným muslimským svátkům, díky rozhodnutí prezidenta nebo vlády, na poslední chvíli přidávány další volné dny, případně jsou prováděny různé přesuny. Je vhodné se včas informovat, jak přesně budou dny pracovního volna konkrétně pro daný rok určeny. 

Státní svátky:

31. prosince – 1. ledna – Nový rok

14. ledna – Den vojáků a obránců vlasti

8. března – Mezinárodní den žen

21. března – Navruz, jarní rovnodennost (nemá nic společného s islámem)

9. května – Den památky a úcty

1. září – Den nezávislosti

1. října – Den učitelů a vychovatelů

8. prosince – Den ústavy

Pohyblivé svátky:

Ramadan – slaví se v závislosti od islámského lunárního kalendáře (volno bývá v jeho závěru, tzv. „Ramadan Chajit“)

„Kurban Chajit“ – slaví se v závislosti od islámského lunárního kalendáře

Obvyklá pracovní doba ve státních i v ostatních institucích je od 9 až 10 hod. do 18 až 19 hod. Prodejní doba v obchodech s potravinami je od 9 do 22 hod., v prodejnách spotřebního zboží od 10 do 19 hod. Ve větších městech je provozován dostatečný počet prodejen základních potravin s nepřetržitým provozem.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Při vstupu na trh Uzbekistánu je důležité mít spolehlivého místního partnera. Záleží na konkrétním oboru a formě podnikání (export, společný podnik, investice), ale vzhledem k přetrvávajícímu dominantnímu postavení státu v ekonomice (i přes probíhající privatizaci) je vhodné postupovat v součinnosti s oficiálními úřady. např. prostřednictvím Ministerstva investic, průmyslu a obchodu. Toto ministerstvo zastřešuje řadu organizací, které se zabývají vývozními a dovozními operacemi. Kontakty na státní podniky zabývající se exportně – importními operacemi jsou k dispozici na www.gov.uz. Obchodní sítě a prodejní kanály v evropském pojetí v Uzbekistánu vznikají, globální zahraniční značky na uzbecký trh pronikají jen pozvolna, a proto je vstup jejich prostřednictvím zatím velmi omezený.

Vzhledem ke složitosti trhu Uzbekistánu a nepřehlednosti místního podnikatelského prostředí může místní partner velmi pomoci s orientací a všemi specifiky. Využívání místních zástupců je běžnou praxí a většina firem tento postup uplatňuje. Pro prosazení nabízeného zboží/služeb v zemi jsou důležité osobní kontakty. Nelze stavět své obchodní aktivity pouze na zasílání e-mailů a odkazech na internetové stránky. Pokud uzbecký obchodník/partner o nabídku či kontakt nemá zájem, nereaguje. Obdobně se chová, jestli zaslané nabídce nerozumí. Pro komunikaci s partnerem je nutná dobrá znalost ruštiny (uzbečtiny), používání jiných jazyků, jak v písemném, tak ústním projevu, může způsobit problémy či nejasnosti.

V souladu s prioritním směrem ekonomické politiky země, tj. podporou přilákání investic, uvádí Ministerstvo investic, průmyslu a obchodu Uzbekistánu podrobnou informaci jako průvodce pro zahraniční investory.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

V Uzbekistánu lze zřizovat několik základních organizačních forem podnikání, z nichž nejčastější jsou obchodní zastoupení a podniky se zahraniční účastí.

Obchodní zastoupení – Zřízení obchodního zastoupení upravuje usnesení vlády č. 76 ze dne 7. února 2024. Zastoupení nemá právní subjektivitu a vystupuje jménem mateřské společnosti.
Registrace (akreditace) se provádí na Ministerstvu investic, průmyslu a obchodu Uzbekistánu, zpravidla ve lhůtě do 5 pracovních dnů, přičemž celkové vyřízení žádosti trvá přibližně 10 dnů. Žádost se podává písemně na hlavičkovém papíře společnosti, musí být podepsána oprávněnou osobou a doložena překladem do uzbečtiny nebo ruštiny. Akreditace nabývá platnosti dnem vydání příslušného rozhodnutí a obvykle se uděluje na dobu 1–3 let s možností prodloužení. Správní poplatek činí přibližně 16 mil. UZS (cca 1 200 USD). 

Obchodní zastoupení není oprávněno vykonávat podnikatelskou činnost, tj. uzavírat obchodní smlouvy ani přijímat platby. Nepodléhá dani z příjmu právnických osob, avšak vztahují se na něj povinnosti v oblasti zdanění mezd a DPH z nakupovaných služeb a zboží..

Podnik s účastí zahraničního kapitálu 

Podnikem s účastí zahraničního kapitálu se rozumí podnik:

• v němž zahraniční investice představuje nejméně 15 % základního kapitálu,
• jedním ze zakladatelů je zahraniční investor – právnická osoba,
• minimální výše základního kapitálu činí částku odpovídající ekvivalentu 32,0 tis. USD (v Republice Karakalpakstan a Chorézmské oblasti 16,0 tis. USD).

Základním předpisem upravujícím registraci podniku se zahraničním kapitálem je Zákon o společnostech s ručením omezeným a doplňkovým č. 310 ze dne 6. 12. 2001, Dekret prezidenta o opatření k zlepšení investičního klimatu č. UP-5495 z 1. 8. 2018. . Registrace se provádí na základě žádosti. K žádosti se přikládají:

• dva originály notářsky ověřených zakládajících listin
• doklad o poštovní adrese podnikatelského subjektu
• bankovní doklady o úhradě poplatku za registraci
• potvrzení o názvu firmy vydané orgány statistiky
• otisky kulatého a hranatého razítka v třech exemplářích
• výpis z obchodního rejstříku podle místa registrace a doporučující dopis banky legalizovaný konzulárním útvarem Uzbekistánu
• pokud základní kapitál podniku převyšuje 20 mil. USD je nutná také kopie rozhodnutí vlády Uzbekistánu o založení společného podniku
• doklad o vložení 30% podílu základního kapitálu  každým ze zřizovatelů

5.3. Marketing a komunikace

Reklamní a propagační činnost lze provádět v Uzbekistánu zcela standardními postupy, tj. s využitím tisku, rozhlasu, televize, reklamních ploch na veřejných prostranstvích – billboardů, bannerů atp. V Uzbekistánu jsou běžné plakátové nebo elektronické poutače atd. Kromě toho působí v Uzbekistánu různé reklamní, marketingové a consultingové společnosti. V poslední době (stejně jako všude ve světě) roste vliv reklamy prostřednictvím sociálních sítí – v Uzbekistánu jsou hlavními platformami Telegram a Instagram, přes které probíhá velmi aktivní propagace zboží a služeb a realizace samotných nákupů.

Efektivní reklamou a propagací pro české firmy může být jejich účast na specializovaných mezinárodních výstavách i veletrzích. V rámci nich doporučujeme akceptovat místní zvyklosti, čímž je míněna zejména komunikace s potenciálními místními zákazníky v ruském (uzbeckém) jazyce, katalogy a další propagační materiály připravit také v ruštině (či uzbečtině). Přehled propagačních akcí na příslušný rok je publikován na webu ZÚ Taškent.

Odlišná mentalita, kulturní a historické dědictví, tradiční hodnoty (rodina) a náboženství jsou jedny z nejdůležitějších aspektů, které je třeba vzít v úvahu při plánování reklamy. Významná část obyvatel země jsou věřící a vliv muslimského náboženství roste. Jakékoli porušení náboženských norem nebo jednání nevhodné pro mentalitu vyvolává negativní reakce. Taková reklama bude nejen neúčinná, ale také může negativně ovlivnit pověst společnosti. 

Reklama na alkohol, tabákové výrobky, či jiné omamné léky je v Uzbekistánu zakázána. Propagace vína a piva (uzbecké výroby) je možná za určitých podmínek stanovených zákonem O reklamě. V televizi a rádiu platí v období mezí 7:00-22:00 zákaz reklamy na energetické nápoje.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Uzbekistán přijal celou řadu právních předpisů upravující problematiku duševního vlastnictví. Navíc vytvořil orgány, které by měly poskytovat ochranu právům zajištěným uvedenými právními předpisy. UZ tedy podniká kroky, aby se dostal na úroveň běžných světových standardů.

Státní patentový úřad Republiky Uzbekistán

Podle přílohy číslo 2 k usnesení vlády Uzbekistánu č. 209 ze dne 14. 6. 2002 byl vytvořen Státní patentový úřad Republiky Uzbekistán. Jeho základním úkolem je tvorba a provádění jednotné státní politiky v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví. Zabezpečuje mj. plnění povinností vyplývajících pro Uzbekistán z mezinárodních smluv v této oblasti. V čele Úřadu je ředitel jmenovaný vládou. 

Uzbecká republiková agentura pro autorská práva  

Podle výnosu prezidenta číslo N UP 3358 ze dne 9. 12. 2003 a navazujícího usnesení vlády číslo N 286 ze dne 16. 6. 2004 byla vytvořena Uzbecká republiková agentura pro autorská práva. Jejím hlavním úkolem je ochrana autorských a s nimi spojených práv. Přestože má UZ na ochranu práv duševního vlastnictví poměrně kvalitní legislativu, na jeho trhu velmi běžné padělky značkového zboží, které se zpravidla prodává na tržnicích. I přes avizovaný boj úřadů proti falzifikátům na uzbeckém trhu se situace příliš nelepší.

Oblast autorských práv v UZ upravuje desítka právních aktů. Mezi ty zásadní patří Ústava Republiky Uzbekistán (článek 53), zákon „O autorském právu a právech souvisejících“ – z roku 2007 plně vyhovuje požadavkům Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl, i řada dalších mezinárodních úmluv. Patří sem i Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, která stanoví základní zásady a pravidla včetně v oblasti patentového práva a práv k ochranným známkám. 

Odborníci organizace spojují problémy s ochranou autorských práv v Uzbekistánu s nedostatečnou informovaností o současné legislativě a mechanismech její práce ze strany kreativních osobností i podniků, úředníků a soudců.

V roce 2025 UZ mění systém poplatků za předměty duševního vlastnictví, což sníží náklady pro nerezidenty čtyřnásobně. Jedním z nejnaléhavějších problémů pro Uzbekistán je urychlení jeho vstupu do WTO a potřeba sladit národní legislativu podle této změny.

5.5. Trh veřejných zakázek

Problematika veřejných zakázek je upravena několika předpisy. Dne 24. července 2021 byl oficiálně zveřejněn zákon „O veřejných zakázkách“. Od tohoto data vstoupil zákon v platnost a začal se vztahovat na řadu státních zakázek realizovaných rozpočtovými a firemními zákazníky. Účastníky zadávacího řízení jsou všichni žadatelé o realizaci vládních zakázek. Účastníkem může být rezident země nebo nerezident.

Prezident dříve také podepsal novelu zákona „O státních zakázkách“, což předpokládá:

• zavedení nových typů zadávacích řízení
• stanovení mechanismu pro provádění centralizovaného zadávání veřejných zakázek, postup pro uzavření a provádění rámcové dohody
• opatření k předcházení střetu zájmů při posuzování stížností v oblasti veřejných zakázek.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Od 1.2.2019 mohou občané ČR cestovat do Uzbekistánu bez víz, pobyt však nesmí přesáhnout 30 dní. V případě výdělečného pobytu nebo pobytu delšího než 30 dní platí povinnost získat před vstupem do země uzbecké vízum. Zastupitelské úřady Uzbekistánu vydávají širokou paletu víz dle účelu pobytu žadatele (pracovní, studentská, akademická, zdravotní, poutní, krajanská, apod.). Bližší informace k podmínkám vydávání víz poskytují zastupitelské úřady Uzbekistánu v zahraničí. Uzbekistán nemá v ČR zatím zastupitelský úřad, otevření se plánuje na rok 2025. Pro občany České republiky je místně příslušné velvyslanectví Uzbekistánu v Berlíně. Kontaktní informace na uzbecká velvyslanectví jsou na webu Ministerstva zahraničních věcí Uzbekistánu (Дипломатические представительства за рубежом).

Pro cizince a osoby bez státní příslušnosti platí zvláštní normy, popsané v zákoně č. ZRU-692 „O právním postavení cizinců a osob bez státní příslušnosti v Uzbekistánu“ ze dne 06.05.2021, existuje také usnesení vlády ministrů č. 408 „O postupu při vstupu, výstupu, pobytu a tranzitním průchodu cizích občanů a osob bez státní příslušnosti v Uzbekistánu“ ze dne 21. listopadu 1996. Tyto právní akty určují obecná práva a povinnosti cizích občanů a osob bez státní příslušnosti při pobytu v UZB. 

Při pobytu cizince v Uzbekistánu je povinná registrace. Tuto registraci za Vás vyřídí automaticky a bezplatně hotel, v němž jste ubytováni. Pokud budete ubytováni v soukromí, máte povinnost se do 3 dnů od překročení uzbeckých hranic zaregistrovat na portálu E-MEHMON (http://www.emehmon.uz/). Dodržování registrační povinnosti je kontrolováno při opuštění země. V případě, že došlo k porušení registrační povinnosti, není dotyčné osobě umožněno opustit Uzbekistán, a to do doby uhrazení pokuty případně do rozhodnutí soudu. 

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Prezident Uzbekistánu Shavkat Mirziyoyev podepsal 28. října 2022 nové vydání Zákoníku práce. Dokument vstoupil v platnost o šest měsíců později, 30. dubna 2023. 

Kodex v novém vydání je výrazně rozšířen a zahrnuje 7 oddílů, 34 kapitol a 581 článků (v minulé verzi – 294 články).

Hlavní změny:

• v pracovní smlouvě nelze stanovit podmínky diskriminující práva zaměstnance;
• zákaz platby v naturáliích;
• odstupné se vyplácí až do výše 200 %. Pokud podle minulé právní úpravy nemohla být výše odstupného nižší než průměrná měsíční mzda, podle nového zákoníku se výše odstupného odvíjí od délky zaměstnání u zaměstnavatele.
• pokud se víkend a svátek shodují, převádí se den volna na následující den;
• zaměstnavatel nesmí požadovat po zaměstnanci práci, která není předepsána v pracovní smlouvě;
• při výkonu práce různé kvalifikace hradí zaměstnavatel práci zaměstnance s vyšší kvalifikací;
• délka základní dovolené za kalendářní rok je 21 kalendářních dnů;
• zaměstnanci mají nárok na dodatečnou dovolenou s částečnou mzdou;
• ženy dostávají další dny k mateřské dovolené;
• zvýšil se seznam důvodů pro propouštění žen s dětmi mladšími 3 let;
• u určitých kategorií pracovníků se zkušební doba prodlužuje ze 3 na 6 měsíců;
• nadefinoval seznam dokumentů požadovaných pro zařazení do práce;
• přemístění zaměstnavatele je základem pro změnu pracovní smlouvy.

Všechny potřebné požadavky a postupy pro zaměstnávání cizích státních příslušníků a osob bez státní příslušnosti jsou uvedeny v příloze č. 20 usnesení Kabinetu ministrů Republiky Uzbekistán č. 86 „O schválení jednotného předpisu o postupu při vydávání některých dokumentů schválených zvláštním elektronickým systémem“ ze dne 03.01.2022 (https://lex.uz/ru/docs/-5871129#-5874828). Nejprve je potřeba vyplnit formulář žádosti a podat ji v Agentuře pro vnější pracovní migraci pod Ministerstvem práce a pracovních vztahů Republiky Uzbekistán.

Při podání žádosti je nutné přiložit:

1. Cestovní pas

2. Návrh pracovní smlouvy s uvedením mzdy

3. Fotka 3 x 4 cm

4. Doklady potvrzující stupeň vzdělání cizince (diplomy apod.)

5. Vízum (E-vízum, B-1, B-2, S-3)

Po podání žádosti ji agentura do 15 pracovních dnů posoudí a vydá povolení, se kterým může cizinec začít pracovat v Uzbekistánu.

5.9. Veletrhy a akce

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Taškentu:

Embassy of the Czech Republic

3-Navnihol ko’chasi, 6-uy

Mirzo-Ulug’bek tumani Toshkent shahri, 

100041 Тashkent / Uzbekistan

e-mail: tashkent@mzv.gov.cz 

web: www.mzv.gov.cz/tashkent/ru/index.html

česky:

Velvyslanectví České republiky

Třetí ulice Navnikhol 6

Mirzo-Ulugbekský rajon

100041 Taškent, Uzbekistán

tel.: +998 711 206 071

e-mail: tashkent@mzv.gov.cz 

web: www.mzv.gov.cz/tashkent

rusky:

Посольство Чешской Республики

3-я ул. Навнихол, 6

Мирзо-Улугбекский район  

100041 Ташкент, Узбекистан 

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Hasiči – 101

Policie – 102

Záchranná služba – 103

Ministerstvo pro mimořádné situace (stálá služba) – 1050

Tísňová linka – 112

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Uzbecké vládní zdroje:

www.gov.uz – oficiální webová stránka vlády Uzbekistánu

www.president.uz – tisková služba prezidenta Uzbekistánu

www.lex.uz – legislativa, veškeré publikované zákony

www.gov.uz/ru/miit – Ministerstvo investic, průmyslu a zahraničního obchodu

www.gov.uz/ru/mfa – Ministerstvo zahraničních věcí

www.stat.uz – Státní statistická agentura při prezidentu Republiky Uzbekistán

Všeobecné:

www.uzreport.news – ekonomika, finance, kultura a sport UZ

www.gazeta.uz – zpravodajství

www.cer.uz – Uzbecké centrum ekonomických výzkumů

www.tashkent.uz – internetová stránka hl.m. Taškent

Ostatní:

www.uzbekistan.travel – největší turistický portál Uzbekistánu, Discover Uzbekistan

www.academy.uz – Akademie věd UZ

www.edu.uz – Ministerstvo vyššího školství, vědy a inovací Republiky Uzbekistán

www.apteka.uz – medicína a zdraví