Velká Británie: Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu

© Zastupitelský úřad ČR v Londýně (Velká Británie)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

 

Velká Británie je 2. největší ekonomikou v Evropě a 6. největší na světě, s 66 miliony obyvatel také 2. nejlidnatějším státem Evropy. Patří k předním světovým finančním centrům, zůstává 9. nejprůmyslovější zemí světa a je 5. významnějším exportním trhem pro ČR. Na jaře 2020 se však Británie zařadila po bok zemí nejvíce zasažených pandemií koronaviru SARS CoV-2; na počátku května země registrovala 2. nejvyšší počet osob zesnulých na COVID-19 na světě, po USA, a přijatá opatření proti koronaviru zásadně zpomalila britskou ekonomiku. S vysokou pravděpodobností pandemie způsobí největší průměrné roční zpomalení britského hospodářství za poslední přinejmenším dekády. Nejistota související s neznámou délkou trvání domácích omezujících opatření, průběhem světové pandemie a jejími dopady na globální ekonomiku, ale i zatím neznámá podoba obchodního režimu Británie s EU po konci přechodného období 1. ledna 2021, vedou k nejrůznějším odhadům vývoje britské ekonomiky: např. britská centrální banka (BoE) předpovídá, že britská ekonomika by se letos měla snížit o 14% (velmi prudký pokles HDP o 25% v první polovině roku 2020, tj. nejhorší pokles za 300 let, a výrazný nárůst nezaměstnanosti); fiskální poradní orgán vlády OBR očekává, že pokud by restrikce trvaly 3 měsíce, za druhé čtvrtletí letošního roku by pokles ekonomiky dosáhl 25-30% HDP; Economist Intelligence Unit očekává, že reálný HDP se za celý rok 2020 sníží o 4,7%, a v roce 2021 pak vzroste o 3%; podle ekonomického think-tanku NIESR pandemie zanechá „jizvu“ ve vývoji britské ekonomiky v roce 2020 v hloubce -7,2%, ale současně očekává růst 6,7% v roce 2021. Aneb jisté je jen to, že klíčovým faktorem pro přesnější predikce je délka trvání omezení. Zatím patří k nejpostiženějším sektorům: ubytování a stravování, letecká doprava, vzdělávání, výrobní průmysl a stavebnictví. Ekonomické dopady pandemie se přitom projeví zejm. v nízké produktivitě a omezení pracovních hodin, snížení investic a spotřebitelských výdajů, nižších dodávkách ze zahraničí, nižším exportu a snížené ochotě riskovat. Vzroste státní dluh, ve fiskálním roce 2020-21 cca o 200 mld. GBP, na 95% HDP. Nejvýznamnějším dlouhodobým negativním trendem po uvolnění restrikcí bude nízká poptávka. Ekonomika se po uvolnění restrikcí pravděpodobně nevrátí rychle do normálu. Vedle snížené domácí i globální poptávky bude výzvou pro mnohé firmy i aplikace pravidel fyzických rozestupů (ergo méně zákazníků), přinejmenším dokud nebude dostupná účinná vakcína.

 

Britská vládní reakce na podporu hospodářství v době pandemie čítá balíček opatření na podporu ekonomiky a zmírnění dopadů koronaviru ve výši 30 mld. GBP, zaměřených na veřejné zdravotnictví, občany, OSVČ a firmy. Podpora je zaměřena na firmy napříč sektory, např. zdravotnictví získá 14,5 miliardy GBP, a 3,5 miliard GBP bylo alokováno na udržení provozu železniční dopravy, a další programy jsou určeny pro ostatní sektory ekonomiky. Vláda také platí 80% mezd pracovníků, které firmy nechaly doma, ale nepropustili je (až 6 mil. osob). Nad tento rámec je k dispozici na překlenovací půjčky firmám 330 mld. GBP (15 % GDP země). Britská centrální banka Bank of England snížila základní sazbu ze 0,75% na současných 0,10%, a uvolnila pravidla pro banky k poskytování půjček.

 

Post-covid příležitosti pro české exportéry:

 

ICT

Již v akutní fázi pandemie je jasně zřejmá zvýšená poptávka po digitálních a on-line řešeních umožňujících zajistit služby při zachování fyzických rozestupů, ale i např. distanční fungování pracovních týmů (home offices). A tento trend bude pokračovat. On-line nakupování v době krize dramaticky narostlo, a služby typu Amazon využívá i stát pro realizaci svých dodávek, např. testů. Poptávka bude vzrůstat jak po platformách a řešeních pro e-commerce, herní průmysl, rozšířenou a virtuální realitu, digitální marketing a edtech, tak po fyzické infrastruktuře pro internetové připojení. Příležitosti budou tedy mj. v inovativních, interaktivních, personalizovaných, na AI založených řešeních pro e-commerce. Pokud jde o fyzickou infrastrukturu pro připojení, vláda hodlá zajistit takový rozvoj infrastruktury, aby každá domácnost měla možnost giga-bitového širokopásmového připojení kabelem do roku 2025. Aktuálně takovou možnost mají 4 miliony a dalších 26 milionů domácností stále potřebuje modernizaci připojení. Jedná se o důležitý projekt pro ekonomiku, protože situace Covid19 zaznamenala více lidí pracujících z domova, ovšem v současné době je k rychlému vláknu připojeno pouze 13% všech nemovitostí v zemi, ve srovnání se 62% Španělsku, 22 % v Mexiku či 81% v Jižní Koreji. Vláda Spojeného království v současné době přislíbila 5 miliard GBP, aby umožnila venkovským oblastem rychlé připojení optickým vláknem. Odhaduje se, že z veřejných a soukromých zdrojů budou zapotřebí investice ve výši 30 miliard GBP, ale přínosy pro hospodářství za 15 let by mohly být 120 miliard GBP. Všechny společnosti, které provádějí práce na infrastruktuře, jsou soukromé a s ohledem na množství komponent a služeb potřebných k dosažení vládního cíle do roku 2025 by české společnosti v tomto odvětví měly mít dobré příležitosti.

Rovněž ve finančním sektoru budou hrát inovace zásadní roli, zejména v oblastech finanční inkluze, financování malých a středních podniků a digitální transformace sektoru finančních služeb. Inovace v tomto sektoru také budou moci těžit ze státní podpory, vytvořen již např. byl fond ve výši 1,25 mld. GBP určený na pomoc firmám, které podporují inovace ve Velké Británii. Balíček zahrnuje investiční fond Future Fund ve výši 500 mil. GBP pro společnosti s vysokým růstem zasažené krizí, a je spolufinancován od vlády a soukromého sektoru. Malé a střední podniky se zaměřením na výzkum a vývoj budou rovněž těžit z grantů a půjček ve výši 750 milionů GBP. IT řešení přijdou ke slovu také při nastavování nové podoby dopravního systému v kontextu pandemie COVID: ministr dopravy se již sešel s firmami Google, Microsoft a Citymapper s cílem analyzovat dostupná data a vyvinout aplikace, které pomohou veřejnosti ukázat zatížení cestovní síť v reálném čase.

 

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Již těsně před koronavirovou pandemií patřil zdravotní  sektor, resp. Národní zdravotní služba NHS, k deklarovaným prioritám vlády. NHS nutně potřebuje realizovat projekty obnovy řady nemocnic, a to jak stavební, tak především přístrojové, jelikož rozpočet na investiční projekty byl nízký již od roku 2013/2014 a deficit údržbových prací na nemocnicích čítá zhruba 6,5 miliard liber. Plánované práce zahrnují výstavbu nových budov, nemocničních oddělení, jednotek intenzivní péče a operačních sálů, zlepšení nedostačujícího vybavení psychiatrických klinik, obnovu zastaralé počítačové infrastruktury používané napříč NHS, modernizaci a doplnění vybavení (britské nemocnice dnes mají v důsledku nízkých investic v posledních letech v přepočtu na jednoho obyvatele např. mnohem méně přístrojů na magnetickou rezonanci či výpočetní tomografii než většina zemí OECD – např. 3x menší podíl, než má Německo). Již v létě 2019 proto britská vláda oznámila, že vymezí dodatečných 1,8 miliardy liber k výstavbě, údržbě a nákupu nového vybavení pro NHS v Anglii (poznámka: Skotsko, Wales a Severní Irsko mají vlastní zdravotní systémy, které mají obdržet vlastní rozpočty, trend je však podobný). Na podzim 2020 pak vláda slíbila 200 milionů liber pro NHS v Anglii na výměnu magnetických rezonancí, výpočetních tomografů a zařízení k preventivním prohlídkám rakoviny prsu. Připraven je také plán na modernizaci diagnostiky rakovinových onemocnění v podobě financování 300 nových diagnostických zařízení v 78 nemocnicích napříč Anglií. Čelíce koronavirové krizi pak vláda na jaře 2020 alokovala na podporu NHS další balíček ve výši 6,6 miliardy GBP, která je zaměřena na zajištění nemocničních lůžek, nákup plicních ventilátorů, diagnostických testů a ochranných prostředků pro zaměstnance NHS, ale i na výzkum vakcíny proti COVID-19. Vláda také zrušila dovozní daň a cla na důležité zdravotnické vybavení přicházející do země (na jaře 2020 patří k nejvíce poptávanému zboží ochranné prostředky pro zdravotnictví, zejména lékařské pláště, FFP3 a FFP2 respirátory, jednorázové chirurgické roušky a rukavice, plicní ventilátory, aplikace, digitální řešení a software pro boj s koronavirem).

 

Stavební průmysl/dopravní průmysl a infrastruktura

Očekává se poptávka po řešeních podporující fyzické rozestupy (social distancing) ve veřejných prostorách, dopravních prostředcích, ale i pracovištích či restaurací atd. Vláda přislíbila balíček 2 mld. GBP na podporu cyklistiky a chůze, které budou nyní „centrem vládní dopravní politiky“. Začátkem června předloží „národní cyklistický plán“, který stanoví, jak do roku 2025 zdvojnásobit cyklistiku a zvýšit chůzi. První etapa v hodnotě 250 mil. GBP čítá řadu urgentních opatření, která zajistí bezpečnější jízdu na kole a chůzi – včetně jízdních pruhů pro kola, širších chodníků a ulic pouze pro cyklisty. Vláda také poskytne poradenství městským radám. Bude spuštěn pilotní provoz schématu e-skútrů k pronajmutí ve městech. Vláda alokuje 10 mil. GBP na dobíjecí stanice pro el. automobily na ulicích a pro na urychlenou opravu silnic. Podobně postupují také vlády ve  Skotsku, Severním Irsku a Walesu, ale i města a regiony. Např. Londýn i Manchester plánují úpravy veřejného prostoru za účelem zachování fyzických rozestupů, včetně rozšíření chodníků a podpory cyklistiky. Nové turistické a cyklistické trasy budou postaveny podél hlavních koridorů v Londýně, včetně dočasných cyklostezek podél tras, jako je Euston Road, podle plánů „London Streetscape“. Také skotská vláda nabízí městským radám ve Skotsku 10 mil. liber, aby mohly přebudovat nové širší „pop-up“ chodníky a cyklostezky, které podpoří fyzické rozestupy a ochrání chodce, běžce a cyklisty před motoristy. Nad rámec podpory cyklistiky však pokračovat budou také největší infrastrukturní projekty, od kterých si vláda slibuje pomoc při znovunastartování ekonomiky – již v průběhu koronavirové krize např. vláda rozhodla o pokračování příprav a zahájení výstavby dlouho chystané vysokorychlostní železnice na sever Anglie – tzv. projekt HS2.

 

Energetika

Výzvami pro Británii a příležitostmi pro české dodavatele je skutečnost, že v příštích deseti letech bude završena životnost 25 % aktuálně fungujících britských elektráren. Do roku 2025 musejí ukončit provoz všechny hnědouhelné elektrárny a ze stávajících jaderných bloků má do roku 2030 ukončit provoz 7 a zůstat funkční jen jedna jaderná elektrárna. Do roku 2030 tak bude potřeba nalézt nové zdroje pro čtvrtinu britské energie. Navíc vláda zákonem vytyčila cíl dosáhnout nulových emisí CO2 z britské ekonomiky jako celku do roku 2050. Dle energetické strategie z roku 2013 měly hlavní roli v budoucnu sehrát nové jaderné zdroje, ale snižování cen energie z nových obnovitelných zdrojů vytváří vysoký tlak na rentabilitu budoucích jaderných zařízení (viz níže). Odvětví obnovitelných zdrojů bude bez ohledu na budoucnost jaderných projektů v Británii  hrát stále důležitější roli a podle odborníků budou mít obnovitelné zdroje, úspory energie, elektromobilita a chytrá energetická řešení důležitou roli při obnově ekonomiky po pandemii COVID-19.

 

Obnovitelné zdroje, ukládání energie

Již v roce 2019 bylo poprvé v historii vyrobeno více britské energie z obnovitelných nebo zelených zdrojů energie. Spojené království je světový lídr v offshore větrné energii, přičemž 29 větrných farem generuje 5% vnitrostátní energetické poptávky. Aktuálně představuje energie z větru, vln, vody, biomasy a slunce již ohromujících 37% elektřiny generované v Británii; podíl elektřiny vyráběné z větru představoval v roce 2019 celých 20% a dále rostl. Sektorová dohoda pro rozvoj větrných elektráren, která byla spuštěna v březnu 2019, přináší vedle finanční podpory také cíl, aby z větrných elektráren pocházela třetina elektrické energie (až 30GW do roku 2030). Dohoda se snaží i nadále podporovat inovace na snížení nákladů při získávání větrné energie. V minulosti to byl například vývoj nových turbín, které v posledních letech vývoje zvýšily svůj výkon o 60 %. V současnosti jsou podporovány podmořské průzkumy, aplikace získaných datových analýz nebo implementace umělé inteligence do řízení větrných turbín. V rámci sektorové dohody pro rozvoj větrných elektráren společnosti The Crown Estate a Crown Estate Scotland spustily v roce 2019 pronájem mořského dna, kde by měly na přelomu 20. a 30. let 21. století vyrůst nové offshore větrné projekty. Na podporu produktivity a konkurenceschopnosti dodavatelského řetězce v sektoru byl spuštěn program Offshore Wind Growth Partnership, do kterého by mělo být investováno celkově až 250 milionů liber. Důležitou součástí sektoru jsou také pravidelné aukce v rámci schématu „Contracts for Difference“, které mají za úkol zajistit dlouhodobý rozvoj projektů a směřování sektoru a ochránit investory i konzumenty větrné energie. Poslední aukce na výkup elektřiny z nových offshore větrných elektráren v roce 2019  přinesla rekordně nízkou cenu zhruba 39,65 liber za MWh (tj. méně než 50 % ceny aukce v roce 2015; pro srovnání, nový jaderný blok Hinkley Point C bude dodávat za státem garantovanou cenu 92,50 GBP za MWh). Komise pro změnu klimatu (CCC) a asociace RenewableUK a Energy UK vyzvaly vládu k podpoře oživení ekonomiky po pandemii podporou růstu nízkouhlíkové infrastruktury. Firmy v segmentu obnovitelných zdrojů energie nyní podle asociace investují desítky miliard liber do nové infrastruktury.  Kromě obnovy britského hospodářství je tato strategie v souladu s cíli dosáhnutí nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050 a přípravy na klimatické změny. Innovate UK, inovační agentura Spojeného království, poskytuje finanční podporu inovacím, které integrují nízkouhlíkové technologie do energetického systému. Ministerstvo pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii má také inovační fond pro produkty a služby pro dekarbonizaci elektrické sítě. Vládní podpora obnovitelných zdrojů (výkupní tarify) byla již ukončena pro fotovoltaické panely; a pro ostatní obnovitelné zdroje bude v UK dále snižována ruku v ruce s tím, jak se tento energetický sektor stává konkurenceschopným i bez přímé finanční podpory a očekává se další růst sektoru a navyšování podílu energie z OZE. Pro české dodavatele může být zajímavý fakt, že vláda stanovila cíl, aby třetina veškeré elektřiny pocházela z větrných elektráren. Největším současným offshore projektem je Dogger Bank Wind Farms, který má za cíl vybudovat čtyři větrné farmy v Severním moři, které by měly dohromady vytvořit 3,6 GW elektrické energie, bez nutnosti státních dotací. Dvě farmy, Creyke Beck A, Creyke Beck B a Teesside A má na starost joint venture firem SSE Renewables a Equinor. Projektový tým pořádá nepravidelně schůzky se společnostmi, které by mohly přispět k realizaci projektu. Další větrnou farmu pod tímto projektem získalo do vlastnictví Innogy pod názvem Sofia Offshore Wind Farm. I přesto, že je projekt v počáteční fázi, nabízí Innogy možnost registrací do dodavatelského řetězce.

Ústup od uhlí vedle potřeby nových zdrojů přináší také nové požadavky na síť. Bude pravděpodobně potřeba zčtyřnásobit množství úložišť jako baterií připojených k síti, aby se vyrovnala nepravidelnost dodávek z obnovitelných zdrojů a poskytla zálohu v případě selhání velkých elektráren. Provozovatel National Grid odhaduje, že bude potřeba úložiště o velikosti 1,3 GW, ekvivalent jaderné elektrárny Sizewell, k bezpečnému provozu elektrické sítě s nulovými emisemi uhlíku. Zároveň bude také poptávka po centralizovaných systémech propojující elektrárny s továrnami napříč zemí a dalších technologiích k udržení stability elektrické sítě a napětí a kmitočtu. Jelikož až 30% všech emisí uhlíku ve Velké Británii má mít na svědomí vytápění budov, vláda také plánuje zakázat od roku 2025 využívání fosilních zdrojů pro vytápění nových obytných domů (tj. včetně kotlů na zemní plyn!), což skýtá příležitosti pro dodavatele alternativních řešení. Vláda zvažuje povinnost instalace kotlů využívajících k vytápění domácností vodík.  Britský trh je také otevřen inovativním a experimentálním technologiím výroby energie z odpadu (např. technologie typu ORC na nízkotepelnou transformaci odpadu na palivo). Akcent bude kladen rovněž na úsporná energetická/tepelná/ chladící řešení jako například systémy pro úsporu tepla-monitorovací zařízení, kogenerační jednotky, tepelná čerpadla, výměníky tepla či úspornou chladící techniku. Např. region Manchesteru si klade za cíl dosáhnout neutrální produkce skleníkových plynů do roku 2038, což by mohlo poskytnout řadu příležitostí pro české firmy s odpovídajícími technologiemi při zlepšování energetické účinnosti průmyslu i infrastruktury a využívání nejmodernějších zdrojů a materiálů. Prioritou je také akumulace energie, která je vnímána jako podmínka pro udržitelný rozvoj obnovitelných zdrojů a v jejímž využívání je Británie v Evropě lídrem. Vláda proto prostřednictvím fondu „Výzva průmyslové strategie“ investovala 246 mil. GBP do výzkum u technologií nové generace baterií, které se mají stát jedním z pilířů průmyslové strategie. Příležitosti pro dodávky českých systémů i komponentů tedy představují např. jak specializované strojírenské dodávky, tak ucelená řešení, baterie, články, měniče, střídače a kabely; dále zejména komponenty pro energetickou dimensi tzv. „smart energy“, včetně „smart homes“ a „smart cities“. Příležitost by také mohla být pro přečerpávací vodní elektrárny sloužící k vykrývání energetických špiček.

 

Jaderná energetika

Byla přijata vládní sektorová dohoda pro jaderný sektor, která má zabezpečit cenovou konkurenceschopnost sektoru jaderné energetiky s ostatními nízkouhlíkovými technologiemi. Dohoda stanovuje čtyři cíle do roku 2030: 30% snížení nákladů na výstavbu nových projektů, 20% snížení nákladů na následnou likvidaci zařízení a odpadu v porovnání se současnými odhady, 40 % více žen v jaderném sektoru a získání domácích a mezinárodních kontraktů ve výši 2 mld. liber. V rámci sektorové dohody podporuje britská vláda rovněž pokročilé nukleární technologie (investice ve výši 56 milionů liber), které byly dříve známé pod termínem „malé modulární reaktory“ (SMRs). V polovině roku 2018 zahájila také vláda podporu pokročilých modulárních reaktorů 4. generace, které mohou být potenciálně důležitým krokem pro snížení provozních nákladů díky využívání nových chladících technologií a paliv. Tento program je momentálně ve své 1. fázi. Pro udržení si konkurenceschopnosti je také důležité vybudování termohydraulického zařízení v severním Walesu v hodnotě 40 milionů liber v rámci programu Nuclear Inovation Programme. Pokud jde o nové velké jaderné zdroje, plánováno jich bylo až 6 (Hinkley Point C, Sizewell, Oldbury, Bradwell, Moorside a Wylfa). Ovšem v roce 2019, po šesti letech příprav, byly projekty Moorside, Wylfa a Oldbury pozastaveny. Zatím jistý je tak jen vznik jaderné elektrárny Hinkley Point C (francouzská EDF a čínská CGN – China General Nuclear Power Group), pro kterou již probíhají tendry na dodávky, např. General Electric oznámil svou nabídku dodávky parních turbín a generátorů, přičemž první elektřina by měla být generována nejdříve v roce 2026 pro C1 a C2 v roce 2027. Ve fázi konzultaci se nachází další projekt firmy EDF Energy na výstavbu nového bloku C jaderné eletrárny Sizewell se dvěma reaktory o celkovém výkonu 3.2 GW. EDF aktuálně otevřela registrace pro svůj dodavatelský řetězec a připravuje se na zahájení výstavby v roce 2022, při níž chce vycházet ze zkušeností s Hinkley Point C. Další projekt výstavby jaderné elektrárny Bradwell B se připravuje v Maldon v Essexu. Naopak dvě japonské společnosti své jaderné projekty v UK zrušily – Horizon Nuclear Power, vlastněná Hitachi, na začátku roku 2019 stopla přípravy projektu výstavby nové jaderné elektrárny Wylfa a v roce 2018 vycouvala z účasti na projektu jaderného zdroje Oldbury; a společnost Toshiba v roce 2018 rovněž vycouvala ze svého projektu zdroje Moorside. Jediným zájemcem o pokračující investování do britského jádra je tak Čína. Krize několika projektů rozvoje jaderné energetiky tak staví Británii před otázku, zda bude do jádra investovat přímo stát, nebo bude spoléhat na čínské investice, nebo bude země vyrábět více energie z fosilních paliv, či více rozvíjet obnovitelné zdroje. V roce 2020 je proto očekávána revize britské energetické strategie. V oblasti energetiky se tak v každém případě dá očekávat mnoho příležitostí ve výstavbě nových zařízení, zejména obnovitelných zdrojů, ale také při vyřazování starých zařízení (decommissioning) a v programech na nakládání s jaderným odpadem. Úřad pro vyřazování jaderných zařízení z provozu (NDA) v současné době eviduje 15 závodů, které mají být vyřazeny do roku 2035.

 

Automobilový průmysl

 V březnu 2020 se v důsledku pandemie COVID-19 prodej nových aut propadl meziročně o 44,4% a v dubnu dokonce o 97%.  Hlavní důvody poklesu výroby aut tak představují globální pokles poptávky, nový způsob měření emisí a brexit a nyní i pandemie koronaviru. Podle expertů se oslabený britský automobilový průmysl již možná nikdy nezotaví s koronavirové krize. Krize navíc obnažila, že automotive si možná nebude moci přechod k bateriím  dovolit a že od některých drakonických regulací bude třeba ustoupit jinak by prostě automobilky plošně zkrachovaly (na to upozornil i JLR). To je velká šance pro další vývoj spalovacího motoru, kde je právě parketou UK.  Hovoří se proto hlavně o mild hybrids ale tako o zcela nových technologiích jako je syntetický benzin získávaní z CO2 ve vzduchu. Čisté elektromobily jsou naopak slepou uličkou.

 

Letecký průmysl

Letecký průmysl a aerolinky patří bezesporu mezi hlavní oběti koronaviru. Celé Evropy se týkají restrikce spojené s cestováním, a to se dotýká jak turismu, tak obchodních cest, které jsou prakticky neexistující. Aerolinky bojují o přežití.

 

Další možnosti pro zvýšení českého exportu do UK jsou následující:

    • outsourcing dodávek zboží a služeb od britských firem;
    • rozvoj ekonomické spolupráce mezi regiony v ČR a UK (využití strukturálních zdrojů EU)

Nové možnosti podpory českých firem ve Velké Británii:

Nad rámec asistence poskytované v rámci ekonomické diplomacie českým firmám Velvyslanectvím ČR v Londýně (zejm. B2G služby) a londýnskou kanceláří CzechTrade (B2B), a CzechInvest (podpora internacionalizaci českých start-upů) získaly české firmy od května 2020 dále také možnost využít proexportních business služeb v rámci tzv. projektu na podporu ekonomických aktivit v zahraničí („PROPEA“). Ten ve Velké Británii zajišťuje Česko-britská obchodní komora (CBCC) se sídlem v Londýně. Výzva českým zájemcům o zapojení a více informací o projektu je zveřejněna na stránkách Velvyslanectví ČR v Londýně

 

Aktuální sektorové příležitosti pro Velkou Británii

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz

Aktuální tendry a projekty ve Velké Británii

Aktuální poptávky ve Velké Británii

Zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Londýně (Velká Británie) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem