Veřejné rejstříky

Řízení ve věcech veřejného rejstříku

Zákon o veřejných rejstřících současně upravuje rovněž procesněprávní pravidla s tím, že tato jsou již poměrně konstantní a neměnná. Relativní novinkou a vítaným ulehčeném je ale možnost přímého vstupu notáře do řízení.

Zákon rovněž zakládá právo vstupu do rejstříkového řízení i státnímu zastupitelství. Vstoupí-li státní zastupitelství do řízení, nestává se jeho účastníkem, je samostatným procesním subjektem. V řízení má však taková procesní práva, která podle zákona přísluší účastníku řízení.

Řízení je i nadále zásadně návrhové, byť z tohoto pravidla existují výjimky. Soud může totiž rejstříkové řízení zahájit z moci úřední jen v případě, že se uplatní fikce nepřijetí rozhodnutí a jsou-li naplněny dalších požadavků zákona

Jak již bylo uvedeno, pravomoc vést rejstříkové řízení je svěřena rejstříkovým soudům. Soustava obecných soudů v České republice je čtyř-článková. Obecnými soudy jsou okresní (obvodní) soudy, krajské soudy (Městský soud v Praze), vrchní soudy a Nejvyšší soud ČR (Nejvyšší správní soud). V rámci této čtyřčlánkové soudní soustavy se ve věcech veřejných rejstříků uplatňuje třístupňová soustava obecných soudů.

V prvním stupni v rejstříkových věcech rozhodují tzv. rejstříkové soudy, tj. soudy, které vedou pro každou zapsanou entitu samostatnou (zvláštní) vložku – veřejné rejstříky, jejichž součástí je i sbírka listin. Rejstříkovými soudy jsou soudy krajské (Městský soud v Praze). Ve druhém stupni, jako soudy odvolací, rozhodují soudy vrchní (Vrchní soud v Olomouci, Vrchní soud v Praze). Nejvyšší soud ČR rozhoduje v třetím stupni, jako soud dovolací. Příslušnost soudu znamená určení, který soud ve věci rozhoduje.

Věcná příslušnost určuje, která věc, jakého typu je projednávána v prvním stupni u krajského či okresního soudu. Místní příslušnost řeší otázku, který z více věcně příslušných soudů má projednat konkrétní věc. Řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

K řízení o návrhu na zápis je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud osoby, jíž se zápis ve veřejném rejstříku týká, ledaže zákon o veřejných rejstřících nebo jiný zákon stanoví jinak. K řízení o návrhu na zápis pobočného spolku je pak příslušný soud, v jehož obvodu je rejstříkový soud hlavního spolku.

Změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje místní příslušnost, rejstříkový soud usnesením přenese svou příslušnost na soud nově příslušný. Příklad: Pokud obchodní společnost změní své sídlo z Prahy do Českých Budějovic, Městský soud v Praze rozhodne o přenesení působnosti na Krajský soud v Českých Budějovicích. Nesouhlasí-li tento soud s přenesením příslušnosti, rozhodne jeho nadřízený soud.

Podle § 120 zákona o veřejných rejstřících se podpůrně na řízení o návrhu na zápis použijí ustanovení zákona upravujícího občanské soudní řízení. Řízení se zahajuje na návrh. Řízení lze zahájit i bez návrhu, má-li být dosažena shoda mezi zápisem skutečnosti a skutečným stavem.

Řízení k dosažení shody mezi skutečným stavem a zápisem skutečnosti založené rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby může soud zahájit, kromě případů, kdy soud vysloví neplatnost takového rozhodnutí, jen jestliže se na rozhodnutí hledí jako by nebylo přijato, je na zahájení takového řízení právní zájem a nebude-li jím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře, nejdéle však do 3 let ode dne zápisu skutečností založených rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby.

Kdo je účastníkem rejstříkového řízení se odvíjí od toho, jakým způsobem bylo rejstříkové řízení zahájeno. Bylo-li řízení zahájeno na návrh, je účastníkem řízení:

• (i) osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je podle zákona oprávněna a
• (ii) zapsaná osoba.

Tam, kde právní osobnost zapsané osoby vzniká až zápisem do veřejného rejstříku, je účastníkem rejstříkového řízení pouze navrhovatel.

Požadavky na rychlost rejstříkového řízení a aktuálnost zápisů neumožňují, aby rejstříkový soud vyčkával výsledků jiného řízení, byť by v tomto řízení byly řešeny otázky mající přímý vliv na zapisované skutečnosti. Proto rejstříkový soud nepřeruší řízení podle zákona upravujícího občanské soudní řízení v případě, že probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí rejstříkového soudu.

Rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z předložených listin, tedy zkoumá, zda z předložených listin plynou takové rozhodné skutečnosti, jež odůvodňují provedení navrženého zápisu, resp. výmazu z veřejného rejstříku.

Rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže:

• a) byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna,
• b) nebyl podán předepsaným způsobem,
• c) neobsahuje všechny předepsané náležitosti,
• d) je nesrozumitelný nebo neurčitý,
• e) k němu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech, nebo
• f) účel zakládané právnické osoby je v rozporu s ustanovením § 145 občanského zákoníku.

Rejstříkový soud vydá ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu soudu usnesení, kterým vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu nebo k doplnění chybějících listin; opakovaná výzva se nepřipouští. V usnesení, kterým rejstříkový soud návrh na zápis odmítne, se uvedou důvody odmítnutí, včetně poučení, jak lze nedostatky odstranit.

Nebyl-li návrh na zápis odmítnut, soud rozhodne o zápisu usnesením, nebo provede zápis, aniž by o tom vydával usnesení. Jsou-li splněny zákonem stanovené podmínky, je soud povinen zápis provést tzv. přímým zápisem, aniž by měl možnost uvážení, zda zvolí formu usnesení. Nejsou-li podmínky pro přímý zápis splněny, rozhodne rejstříkový soud usnesením.

Základní podmínkou přímého zápisu je, že navrhované zapisované skutečnosti mají podklad v přiloženém v notářském zápisu nebo v přiloženém osvědčení, které bylo sepsáno notářem podle zvláštního zákona. Podmínky pro uplatnění přímého zápisu jsou dále tyto:

• a) navrhovatelem a jediným účastníkem řízení je zapsaná osoba, které se zápis týká,
• b) jde o zápis založené právnické osoby na základě návrhu na zápis, nebo
• c) jde o zápis přeměny obchodní korporace, nadace, nadačního fondu nebo ústavu a všechny osoby zúčastněné na přeměně i nově založené právnické osoby mají obecný soud v obvodu téhož rejstříkového soudu.

Navrhovatel může navrhnout, aby rejstříkový soud provedl zápis ke konkrétnímu dni. Rejstříkový soud provede zápis ke dni uvedenému v návrhu, nejdříve však ke dni jeho provedení. Jestliže rejstříkový soud rozhodl o zápisu usnesením, provede se zápis po nabytí právní moci usnesení ke dni uvedenému v návrhu, nejdříve však ke dni jeho provedení. Rejstříkový soud nemůže provést zápis zpětně.

Zákon o veřejných rejstřících stanoví lhůtu pro provedení zápisu nebo rozhodnutí usnesením na 5 pracovních dnů. Zákonná lhůta 5 pracovních dnů obecně běží ode dne podání návrhu. Účelem lhůt je zrychlení řízení a jistota navrhovatele, že je o jeho návrhu rozhodnuto v zákonem stanoveném čase.

Marné uplynutí lhůty 5 pracovních dnů znamená zásadní změnu právního stavu, když nastává tzv. fikce rozhodnutí. To znamená, že neprovede-li rejstříkový soud zápis ani o návrhu nerozhodne ve stanovené lhůtě, považuje se navrhovaný zápis za provedený dnem následujícím po uplynutí této lhůty.

Provedený je takový zápis, na jehož obsah soud nemá vliv, a jeho povinností je provedený zápis pouze promítnout (do 2 pracovních dnů ode dne, kdy se takový zápis považuje za provedený) do databáze veřejného rejstříku. V důsledku fikce zápisu uplynutím lhůty pro provedení zápisu nebo rozhodnutí o zápisu však může veřejný rejstřík obsahovat údaje, které neodpovídají skutečnosti.

Zákon o veřejných rejstřících dává proto vybraným osobám možnost domáhat se do 1 měsíce od zápisu u rejstříkového soudu výmazu nebo změny zápisu vzniklého fikcí. Aktivně legitimováni k návrhu jsou zapsané osoby a osoby, které se podle jiného zákona zapisují do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby.

Bylo-li o zápisu do veřejného rejstříku rozhodnuto usnesením, doručuje se účastníkům řízení, tedy zapsané osobě a navrhovateli, je-li osobou odlišnou od zapsané osoby. Účastníkům řízení pak náleží právo odvolání proti usnesení. V případě přímého zápisu nebo fikce zápisu soud nevydává žádné rozhodnutí, zápis pouze provede a následně jej promítne do databáze veřejného rejstříku.

Rejstříkový soud o zápisu vyrozumí účastníky řízení zasláním výpisu z veřejného rejstříku obsahujícím předmětný zápis. Výpis musí být rejstříkovým soudem odeslán nejpozději do 3 dnů od zápisu.

Zápis notářem

Jak již bylo uvedeno výše, oprávnění provádět zápisy do veřejného rejstříku mají i notáři. Pravomoc svěřená notářům je založena na principu dobrovolnosti, tj. pokud jsou osloveni klientem. Notáři ji vykonávají prostřednictvím jejich aktivního vstupu do databáze veřejného rejstříku.

V praxi tak často dochází k tomu, že v rámci jednotlivých zápisů, resp. jednotlivých změn zápisu, se může při jeho provádění střídat orgán veřejné moci, tedy soud a notář. V obou případech půjde o rozhodnutí státního orgánu s tím, že zápisy prováděné notářem do veřejného rejstříku jsou postaveny naroveň zápisům prováděným soudem.

Notář však nemůže provést zápis do veřejného rejstříku vždy. Je oprávněn učinit zápis na žádost osoby oprávněné k podání návrhu na zápis pouze při splnění těchto podmínek:

• a) zapisované skutečnosti mají podklad v notářském zápisu pro zápis do veřejného rejstříku nebo v notářském zápisu o rozhodnutí orgánu právnické osoby sepsaných podle jiného zákona (dále jen „podkladový notářský zápis“),
• b) podkladový notářský zápis obsahuje vyjádření notáře o tom, že obsah právního jednání je v souladu s právními předpisy a se zakladatelským jednáním právnické osoby, popřípadě že byly splněny formality nebo právní jednání, ke kterým jsou právnická osoba nebo její orgán povinny, nebo
• c) notáři byly předloženy všechny listiny, které tento nebo jiný zákon požadují pro zápis do veřejného rejstříku nebo pro založení do sbírky listin.

Samotná žádost o provedení zápisu do veřejného rejstříku notářem nemusí být písemná, může však být učiněna na samostatné listině, případně může být též přímo součástí notářského zápisu. V každém případě je notář oprávněn zápis provést pouze tehdy, je-li žádost u něj podána a on o tom učinil poznámku minimálně v notářském zápisu či žádost založil mezi dokumenty tvořící jeho přílohu. Bez žádosti, která u něj byla podána ověřitelným způsobem, zápis provést nemůže.

Mají-li být některá právní jednání uskutečněna až po rozhodnutí orgánu právnické osoby nebo po jiném právním jednání, o kterém je podkladový notářský zápis, provede notář zápis do veřejného rejstříku pouze, je-li jejich uskutečnění osvědčeno notářským zápisem o osvědčení pro zápis do veřejného rejstříku sepsaným podle zákona upravujícího postavení notáře a jeho činnost (dále jen „notářský zápis o osvědčení“).

Zápis do veřejného rejstříku provede zásadně notář, který sepsal podkladový notářský zápis. Má-li být proveden zápis do veřejného rejstříku notářem na základě více podkladových notářských zápisů, popřípadě také na základě notářského zápisu o osvědčení, provede notář zápis pouze, sepsal-li všechny takové notářské zápisy.

Jsou-li splněny podmínky pro zápis požadovaných zapisovaných skutečností, provede notář zápis do veřejného rejstříku dálkovým přístupem bez zbytečného odkladu po podání žádosti o zápis. Notář zapsané osobě vydá ověřený výstup z informačního systému veřejné správy. Nejsou-li podmínky stanovené zákonem o veřejných rejstřících splněny, notář odmítne provést zápis do veřejného rejstříku; to ovšem nebrání zapsané osobě podat návrh na zahájení řízení o provedení zápisu soudem.

Vzhledem k tomu, že povaha zápisu notářem je postavena na roveň zápisu provedenému soudem, má každá zapsaná osoba a též osoby, které jsou v souvislosti s ní také zapisované, právo se proti zápisu notářem bránit, za stejných podmínek, za jakých se téhož mohou domáhat proti zápisu rejstříkovým soudem. Může se tak u rejstříkového soudu domáhat výmazu nebo změny zápisu provedeného notářem nebo obnovení původního zápisu.

Evidence údajů o skutečných majitelích

S účinností od 1. ledna 2018 byla spuštěna evidence údajů o skutečných majitelích právnických osob vedená rejstříkovými soudy. Vznik evidence proběhl na základě novely zákona č. 253/2008 S., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů.

Právnické osoby na základě účinnosti této novely měly povinnost zapsat svého skutečného majitele do předmětné evidence, a to nejpozději do 1 roku od účinnosti, nejpozději tedy do 1. ledna 2019. Pokud tak neučinily, povinnost samozřejmě nadále trvá. Stejně tak platí pro nově vzniklé právnické osoby.

Detailnější informace o této problematice naleznete v článku Evidence skutečných majitelů.

Evidence svěřenských fondů

O samotném institutu svěřenských fondů se více dozvíte v článku Svěřenský fond. Od 1.1.2018 ale funguje i evidence svěřenských fondů. Do této evidence jsou zapisovány:

• svěřenské fondy a
• svěřenské fondy nebo obdobná zařízení, která se řídí právem jiného státu, působící na území České republiky. Úprava veřejných rejstříků se pro svěřenské fondy použije obdobně. Pokud se jedná o návrh na zápis, tento do evidence svěřenských fondů podává svěřenský správce.

Do evidence svěřenských fondů se při jejich vzniku povinně zapisuje:

• a) označení svěřenského fondu,
• b) účel svěřenského fondu, popřípadě také předmět činnosti, podnikání nebo vedlejší hospodářské činnosti, je-li vykonávána,
• c) den vzniku a zániku svěřenského fondu,
• d) identifikační číslo svěřenského fondu, které mu přidělí rejstříkový soud,
• e) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště,
• f) počet svěřenských správců a způsob, jakým jednají,
• g) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je zakladatelem,
• h) jde-li o svěřenský fond zřízený za soukromým účelem, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je obmyšleným; je-li obmyšleným fyzická osoba, datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno; nebyl-li obmyšlený určen nebo jde-li o svěřenský fond zřízený k veřejně prospěšnému účelu, způsob, jak bude obmyšlený určen,
• i) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, další osoby oprávněné k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu; jde-li o fyzickou osobu, také datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno,
• j) údaj o tom, že byl převeden závod nebo jeho část nebo byl dán do zástavy, nájmu nebo propachtován, a popřípadě údaj o zániku závazků z těchto smluv a usnesení soudu o nabytí závodu nebo jeho části děděním,
• k) další skutečnost, o které to stanoví tento nebo jiný zákon, nebo jiná důležitá skutečnost, o jejíž zápis požádá svěřenský správce, a
• l) den, k němuž byl zápis proveden․

Do evidence se následně samozřejmě zapisují rovněž skutečnosti významné pro jeho existenci, a to den zrušení nebo zániku správy svěřenského fondu, zahájení insolvenčního řízení, omezení práva nakládat s majetkovou podstatou na základě rozhodnutí insolvenčního soudu, prohlášení konkursu a údaje o insolvenčním správci, dále rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem závodu nebo jeho části nebo exekuční příkaz na prodej závodu nebo jeho části atp. a právní důvod výmazu svěřenského fondu

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.

Přehled všech témat Právního průvodce