Povinnost zakládat účetní závěrku

Zakládá vaše společnost řádně a včas účetní závěrku do sbírky listin? Pokud při odpovědi na tuto otázku tápete, čtěte níže. Dozvíte se, jak zákonnou povinnosti obchodní společnosti zakládat účetní závěrku do sbírky listin splnit řádně a včas, i co se může stát, pokud společnost své povinnosti plnit nebude.



Podrobný obsah

Související zákony

Sbírka listin obecně

Zejména každý člen statutárního orgánu obchodní korporace – nejčastěji tedy jednatel či člen představenstva – by měl mít povědomí o existenci sbírky listin rejstříkového soudu a zejména o tom, které listiny je společnost povinna do této sbírky listin zakládat. Jsou to právě členové statutárního orgánu právnické osoby, kdo jsou za plnění zákonných povinností, vztahujících se ke sbírce listin, odpovědní.

Sbírka listin je součástí veřejného rejstříku, který byl ve své současné podobě zřízen zákonem č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, v platném znění (dále jen „ZVR“) s účinností od 1. 1. 2014.

Její zřízení je projevem tzv. principu formální publicity, neboť sbírka listin je volně přístupná – každý tak má právo na přístup k údajům v ní uvedeným bez ohledu na to, zda osvědčí právní zájem, či nikoli. Toho je dosaženo elektronizací sbírky listin, kdy každý do ní může nahlédnout prostřednictvím dálkového přístupu na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR. Listiny uložené do sbírky listin před 1. 1. 1997 však v elektronické sbírce listin nenajdete, a proto o nich rejstříkový soud vydává vždy jen listinný opis (nejsou-li již uchovány v elektronické podobě).

Na úvod je nutno upozornit na skutečnost, že sbírka listin není totéž jako rejstříkový spis. Jejich obsahy a zejména účel se výrazně liší. Rejstříkový spis totiž na rozdíl od sbírky listin není veřejně přístupný a ukládají se do něj veškeré listiny týkající se příslušné osoby, které má rejstříkový soud k dispozici – zejména listiny, na základě kterých došlo k zápisu příslušných skutečností do obchodního rejstříku a které se do sbírky listin podle zákona neukládají.

Režim rejstříkového spisu je stejný, jako u jiných „běžných“ soudních spisů, tedy podle § 44 OSŘ do něj mají právo nahlížet účastníci a jejich zástupci, případně může soud nahlédnutí do spisu povolit na žádost osoby, která prokáže právní zájem nebo vážné důvody, ledaže jde o spis, jehož obsah musí podle právních předpisů zůstat utajen. Stejné pravidlo jako pro nahlížení do rejstříkového spisu platí též pro právo činit si z něj výpisy nebo opisy.

Zatímco tedy, zjednodušeně řečeno, účelem rejstříkového spisu je shromažďovat podklady k jednotlivým zápisům do obchodního rejstříku pro účely soudu, příp. účastníků, účelem sbírky listin je zveřejnit zákonem stanovené listiny týkající se osob tak, aby byly dostupné široké veřejnosti.

Jak již bylo výše uvedeno, sbírka listin je veřejná a každý má do ní právo nahlédnout. Stejně tak má každý právo na úředně ověřený opis listiny uložené ve sbírce listin rejstříkového soudu (opis může být úplný či částečný). Na rozdíl od údajů zapsaných v obchodním rejstříku však zákon neumožňuje požádat rejstříkový soud o vydání potvrzení o tom, že určitá listina ve sbírce listin je či není založena. O tom, jak rejstříkový soud postupuje, zjistí-li, že určitá listina ve sbírce listin založena není, ačkoli by založena být měla, se dočtete dále.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem