Základy daňového řízení

Lhůty

Počítání lhůt

Lhůty jsou v daňovém řízení určeny buď přímo zákonem pro jednotlivé daňové povinnosti, anebo je určí správce daně rozhodnutím. Obecně platí, že stanovená lhůta by neměla být kratší než 8 dnů.

Co se týče počítání času, daňový řád stanoví odchylnou úpravu oproti obecnému počítání lhůt dle občanského zákoníku. Platí, že je-li lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo let, počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty.

Příklad:

Správce daně vydal dne 23. 10. rozhodnutí, v němž uložil daňovému subjektu povinnost zaplatit daň ve lhůtě 1 měsíce. Lhůta počne běžet dnem 24. 10., posledním dnem lhůty bude den 24.11.

Lhůta, která je stanovená podle dní započne běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta stanovená dobou kratší než jeden den se počítá od okamžiku, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty. V případě, že poslední den lhůty připadá na víkendové dny, platí obecné pravidlo, že v takovém případě se poslední den lhůty posouvá na nejbližší následující pracovní den.

Zachování lhůty

Pro zachování lhůty je nutné, aby právní jednání, které je vůči správci daně činěno, bylo učiněno u věcně nebo místně příslušného správce daně a podáno u provozovatele poštovních služeb nebo datovou zprávou.

Jestliže právní jednání nebylo učiněno u věcně a místně příslušného správce daně, je pro zachování lhůty nezbytné, aby bylo právně jednáno alespoň vůči nadřízenému správci daně nebo u jiného věcně příslušného správce daně (orgán stejného typu, který ale není v dané věci místně příslušný).

To znamená, že například u přiznání k dani z příjmů fyzických osob bude lhůta zachována, jestli bude podáno u finančního úřadu v místě bydliště, ale také u orgánu jemu nadřízenému (např. finanční ředitelství), anebo na jakémkoli jiném finančním úřadě. Naopak nebude zachována podáním například u celního úřadu.

Doručování

Daňový řád stanoví, že správce daně doručuje písemnosti:

  • při ústním jednání či jiném úkonu, nebo
  • datovou schránkou.

Až v případě, kdy není možné písemnost doručit některým z výše uvedených způsobů, bude doručováno skrze provozovatele poštovních služeb, úřední osobu či jiným orgánem určeným zákonem.

Právě s ohledem na fakt, že v daňovém řízení je preferováno doručování do datové schránky (u právnických osob vždy), je pro subjekty, které mají datovou schránku zpřístupněnou důležité tuto pravidelně kontrolovat a nespoléhat, že bude doručováno prostřednictvím pošty.

Obecně platí, že je-li doručováno prostřednictvím pošty, fyzické osobě se doručuje na adresu jejího místa pobytu, jež má uvedenou jako trvalou v centrální evidenci obyvatelstva, právnickým osobám se doručuje na adresu jejich sídla.

Zvláštním způsobem doručování dle daňového řádu je doručování veřejnou vyhláškou. S ohledem na zásady neveřejnosti a mlčenlivosti není možné kompletní obsah písemnosti vyvěsit na úřední desku, vyvěšuje se tedy pouze upozornění na místo uložení písemnosti s informací, kde je možné ji vyzvednout. Takovou vyhlášku vyvěsí správce daně po dobu nejméně 15 dnů na své úřední desce.

Není-li písemnost ve lhůtě vyzvednuta, nastává posledním dnem lhůty tzv. fikce doručení a písemnost se považuje za doručenou. Písemnost veřejnou vyhláškou se doručuje:

  • osobě neznámého pobytu či sídla;
  • v řízení, v němž je doručováno velkému či neurčitému počtu adresátů.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.




• Témata: Právní průvodce | Právo