Exekuční řízení představuje svébytnou součástí občanského soudního řízení. Tento článek vysvětlí základy právní rámec exekučního řízení, čímž naváže na článek „Jak vymáhat pohledávky“, kde je problematika exekučního řízení pouze lehce nastíněna.

Související právní předpisy:

• Občanský zákoník
• Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Související právní průvodci:

• Jak vymáhat pohledávky
• Vymahatelnost pohledávek
• Základy občanského soudního řízení

Úvod

Jak bylo již uvedeno v předcházejícím článku Jak vymáhat pohledávky, dělí se vymáhání pohledávky na dvě základní fáze – nalézací a vykonávací.

Výsledkem fáze nalézací je exekuční titul. Jedná se o právní titul, svědčící o opodstatněnosti požadavku věřitele, který má zákonem stanovené požadavky. V nejčasnějších případech se bude jednat o pravomocné a vykonatelné rozhodnutí soudu vydané v občanském soudním řízení (rozsudek, usnesení, platební rozkaz), ukládající nějakou povinnost k plnění (nejčastěji peněžnímu).

V okamžiku, kdy věřitel získá exekuční titul, častokrát po mnoha letech, domnívá se, že tímto je věc ukončena a on se domůže svého plnění. Nicméně z advokátní praxe můžeme říct, že dlužníků, kteří dobrovolně splní na základě vydaného exekučního titulu, je skutečně minimum. Není také výjimkou, že ačkoli má věřitel vykonatelný titul, splnění pohledávky se častokrát nedočká, a to zejména z důvodu insolventnosti dlužníka, nebo toho, že dlužník v průběhu soudního řízení odklonil svůj majetek, nebo ukončil podnikání. V takových případech nezbývá, než pohledávku tzv. odepsat.

V tomto článku se budeme zabývat zejména druhou fází vymáhání pohledávky – fází vykonávací, a to zejména z její praktické stránky.

Způsobilý exekuční titul 

Soudní rozhodnutí, proti kterému již nelze podat opravný prostředek (zpravidla odvolání nebo odpor) je pravomocné. Vykonatelnosti nabyde zpravidla po uplynutí lhůty k plnění uložené povinnosti. Pokud soudní rozhodnutí neobsahuje určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené tímto exekučním titulem je třeba splnit do 3 dnů od právní moci rozhodnutí. To neplatí u vyklizení bytu, kde lhůta k plnění činí 15 dnů od právní moci rozhodnutí.

Výrok soudu o povinnost k plnění peněžité povinnosti zní nejčastěji následovně:

• I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 100 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % od 1. 12. 2025 (datum splatnosti – pozn. autora) do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci rozhodnutí.
• II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 20 000 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

Aby bylo soudní rozhodnutí způsobilým exekučním titulem, musí na něm být vyznačena doložka právní moci a vykonatelnosti. Tuto doložku vyznačuje na daném rozhodnutí soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni ze své úřední povinnosti; pokud tak neučiní, je nutné o její vyznačení požádat.

Až s vyznačenou doložkou právní moci na exekučním titulu je možné podat exekuční návrh nebo návrh na výkon rozhodnutí. O vyznačení doložky může požádat formou jednoduchého přípisu kdokoli, kdo disponuje soudním rozhodnutí, na kterém se doložka má vyznačit, jinak účastník řízení, pokud nedisponuje soudním rozhodnutím. Vyznačení doložky není zpoplatněno.

V případě, že je dlužníků několik (což je ve výroku soudního rozhodnutí vyjádřeno formulací, že žalovaní jsou povinni plnit společně a nerozdílně), může věřitel vymáhat pohledávku po kterémkoli z nich nebo po všech současně.

Věřitel může zahájit exekuci vůči majetku dlužníka do 10 let od právní moci exekučního titulu. Pokud tedy právní moc rozsudku nastala dne 1. 10. 2025 může věřitel jako oprávněný podat exekuční návrh nejpozději dne 1. 10. 2035.

Zpět na začátek

Exekuční návrh

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou vykonatelným soudním rozhodnutím, může věřitel podat exekuční návrh.

Před jeho podáním je vhodné zaslat dlužníkovi (povinnému) tzv. předexekuční upomínku, tedy jakési poslední varování před soudním vynucením povinnosti. Častokrát se totiž stane, že se povinný o vydání pravomocného rozhodnutí nedozví, protože se na trvalé adrese nebo v místě sídla již nezdržuje, a nepřebírá v tomto místě ani poštovní zásilky.

 Pokud věřitel disponuje informací o adrese skutečného pobytu nebo alespoň elektronickou adresou, je dobré povinnému dát „poslední šanci“ k dobrovolnému zaplacení zasláním takové upomínky i na takovou adresu. Ačkoli se tak neděje příliš často, je možné, že povinný oprávněného zkontaktuje za účelem žádosti o dohodnutí si splátkového kalendáře, a exekuci tak nebude potřeba nařizovat.

Exekuci lze provádět pouze na návrh oprávněného, nejedná se o řízení, které by bylo automaticky zahajováno po skončení nalézacího řízení.

Exekuční návrh se podává soudnímu exekutorovi, kterého si oprávněný zvolí. Tato volba je právem oprávněného. Ačkoli jsou soudní exekutoři jmenováni pro jednotlivé soudní obvody, mohou vykonávat svoji působnost kdekoliv v České republice, bez ohledu na místa pobytu dlužníka nebo bez ohledu na soud, který vydal pravomocné rozhodnutí.

Návrh musí obsahovat jednak vymezení exekučního titulu, vyčíslení celkové pohledávky, která zahrnuje jednak jistinu a jednak požadované úroky z prodlení, dále náhradu nákladů nalézacího řízení, byla-li přiznána, náhrada nákladů exekučního řízení, a dále náklady exekuce (ty však bude vyčíslovat soudní exekutor sám v příkazu k úhradě nákladů exekuce). Pokud je věřiteli znám nějaký majetek povinného, je vhodné i tento uvést do exekučního návrhu, jelikož pak toto může značně zrychlit exekuci.

Seznam soudních exekutorů je možné nalézt na stránkách Exekutorské komory ČR. Výběr soudního exekutora je vhodné učinit po dohodě s právním zástupcem, který je na základě zkušeností jistě seznámen s vykonávací praxí minimálně některých exekutorů. Pokud věřitel právního zástupce nemá, je vhodné provést výběr soudního exekutora na základě doporučení známých. Velikost exekutorských úřadů, rychlost, osobní přístup a způsob komunikace se mezi jednotlivými exekutory značně liší.

Nezbytnou součástí výběru je, jakou výši nákladů bude soudní exekutor po oprávněném žádat v případě, že exekuce nebude úspěšná, či zda požaduje složit zálohu na náklady exekuce. Náklady exekuce bude muset hradit oprávněný také v případě, že dojde k zastavení exekuce na základě podnětu oprávněného. Soudní exekutor je oprávněn požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady exekuce s výjimkou exekuce k vymožení výživného nezletilého dítěte.

Pokud má věřitel důvodné pochybnosti o úspěchu exekuce, může požádat o výpis z Centrální evidence exekucí (dále jen „CEE“). Z této evidence lze zjistit:

• zda byla vůči konkrétnímu subjektu nařízena exekuce,
• který soudní exekutor byl pověřen provedením exekuce,
• o jakou vymáhanou povinnost se jedná (např. zda jde o peněžitou povinnost a výši vymáhané částky),
• kdy byla exekuce nařízena,
• zda byla exekuce pravomocně odložena či zastavena.

Výpis lze získat elektronicky na webových stránkách Centrální evidence exekucí (CEE) nebo na pobočkách České pošty, s. p., které mají přístup ke službě CzechPoint. Pořízení výpisu je zpoplatněno částkou ve výši 50 Kč za jednu stranu. O výpis je samozřejmě možné požádat i z jiných důvodů, např. preventivně v rámci předsmluvních jednání, je-li dotyčný „na vážkách“, zda s určitým subjektem vůbec vstoupí do smluvního vztahu.

Pokud je předmětem exekučního titulu opakující se plnění, např. výživné, může oprávněný žádat, aby byla exekuce vedena nejen pro částku dlužného výživného, ale i všechny v budoucnu splatné částky (tzv. běžné výživné).

Zpět na začátek

Exekuční řízení

Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel soudnímu exekutorovi. Soudní exekutor posoudí exekuční návrh ve smyslu zákonných požadavků na jeho srozumitelnost a určitost. Následně požádá příslušný okresní, popřípadě obvodní, soud dle místa svého sídla o pověření k provedení exekuce. Během této doby již exekutor provádí předběžnou lustraci majetku.

Jakmile příslušný soud vydá pověření, vyrozumí exekutor povinného a oprávněného o zahájení exekuce. Součástí vyrozumění je zejména výzva k dobrovolnému splnění povinnosti. Pokud povinný dobrovolně v této fázi ještě uhradí celou částku vyčíslenou ve výzvě, dojde ke snížení nákladů exekuce, typicky na polovinu stanovené výše. Exekuční příkaz k postižení majetku povinného vydává soudní exekutor zpravidla po marném uplynutí lhůty k dobrovolnému plnění. Pokud však povinný dobrovolně ani tak neuhradí, bude soudní exekutor pokračovat v lustraci majetku a jeho zpeněžování, tak aby byla celá částka úspěšně vymožena.

Pro úplnost uvádíme další způsoby provedení exekuce na peněžité plnění:

• srážky ze mzdy a jiných příjmů,
• přikázání pohledávky,
• prodej movitých věcí a nemovitých věcí,
• postižením závodu,
• správou nemovité věci,
• pozastavením řidičského oprávnění (lze užít pouze, je-li vymáhán nedoplatek na výživném na nezletilé dítě).

Exekuční řízení vedené za účelem zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech povinného se zahajuje zvláštním exekučním návrhem.

Výběr způsobu provedení exekuce volí soudní exekutor na základě výsledků lustrace majetku, způsoby exekuce se samozřejmě mohou kumulovat.

Jakmile je povinnému doručeno vyrozumění o zahájení exekuce, nesmí povinný nakládat se svým majetkem – převést jej na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat, včetně nemovitých věcí a majetku patřícího do společného jmění manželů, kromě nakládání v rámci běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku. Právní jednání, kterými by povinný tuto povinnost porušil, jsou neplatná.

Před vydáním exekučního příkazu na majetek, který spadá do společného jmění manželů, exekutor zjistí, zda není v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována jakákoli smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu.

Návrh na zastavení exekuce může povinný podat do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce. Návrh na zastavení exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci. Návrh musí být samozřejmě náležitě odůvodněn. Pokud exekutor takovému návrhu nevyhoví, musí jej postoupit společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu, tj. okresnímu (obvodnímu) soudu, v jehož obvodu má povinný místo svého trvalého pobytu nebo sídlo.

Jakmile je celá vymáhaná částka včetně nákladů exekuce vymožena, jsou zrušeny exekuční příkazy a tím je exekuce splněna.

Zpět na začátek

Vzorový exekuční návrh

Plné znění vzorového exekučního návrhu a další vzory právních dokumentů naleznete v rubrice Vzory právních dokumentů a smluv.

Upozornění! Tento vzorový dokument má obecnou informativní povahu a při jeho použití je třeba brát v úvahu, že každý případ je individuální a vzorová smlouva nepokrývá všechny situace, které mohou v praxi nastat. Autor tohoto vzorového dokumentu nenese žádnou odpovědnost za případnou újmu vzniklou použitím tohoto vzoru bez konzultace s advokátem či jiným právním odborníkem, který navrhne nejvhodnější změny textu s ohledem na potřeby konkrétního zadavatele, důvod závazku a postavení smluvních stran. Pro ověření vhodnosti tohoto vzoru a jeho případnou úpravu kontaktujte AK Doleček Kahounová Sedláčková.

Zpět na začátek

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.

Přehled všech témat Právního průvodce