Základy firemního práva



Pojem obchodní firma

V běžné řeči se s pojmem „firma“ setkáváme velmi často. Většinou je však používáno v nepřesném významu, a to jako synonymum pro společnost či obecně pro podnikání. „Obchodní firma“ je však právní pojem s přesně definovaným významem, který se od zmíněného odlišuje.

Co tedy vlastně je obchodní firmou? Obchodní firma (zkráceně též jen „firma“) je název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku.

Skutečnost, že obchodní firma je jen a pouze název (oproti běžnému laickému chápání významu slova), je důležitá pro další výklad.

Podnikatel, který je zapsán v obchodním rejstříku, při svém podnikání vystupuje a právně jedná pod svou obchodní firmou. Podnikatel, který ale není v obchodním rejstříku zapsán, a tedy nemá obchodní firmu (pozn.: v praxi to bude případ naprosté většina živnostníků, resp. osob samostatně výdělečně činných), při svém podnikání právně jednají pod vlastním jménem.

Ke jménu a příjmení (případně názvu právnické osoby) mohou být připojeny dodatky charakterizující blíže jeho osobu nebo obchodní závod, které ovšem nesmí být klamavé.

Zajímavá pak může být rovněž problematika podnikání pod pseudonymem. Byť tato možnost není zákonem výslovně připuštěna, není ani zakázána.

Vezmeme-li v úvahu, že se bude týkat zejména umělců, kteří jsou pod svými pseudonymy obecně známí a o jejich občanském jménu převážná část veřejnosti nemá ani ponětí, nabízí se otázka, zda by naopak použití občanského jména nebylo v takovém případě klamavým jednáním. Podle této úvahy je tedy možno přiklonit se k výkladu, že použití pseudonymu jakožto obchodní firmy možné je.

Firemní právo v širším významu

Pojem firemní právo bývá často používán také v jiném významu, než jako odvětví práva zabývající se obchodními firmami.

Firemní právo bývá zejména často zaměňováno s právem korporátním, které se zabývá vztahy uvnitř obchodních společností, tedy mezi společníky a společníky, mezi společníky navzájem a mezi společností a okolím. Uvedená materie není předmětem tohoto článku; více informací o této problematice naleznete například v článku Obchodní korporace – založení a vznik nebo Obchodní právo.

Právní úprava obchodní firmy

Základ právní úpravy obchodní firmy je obsažen v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), a to konkrétně v ustanovení § 423–429 OZ.

Podle § 423 odst. 1 OZ je tedy obchodní firma jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku, přičemž platí, že podnikatel nesmí mít víc obchodních firem. Účelem tohoto omezení, kdy žádný podnikatel nesmí působit na trhu pod více obchodními firmami, je zejména ochrana spotřebitele.

Obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou ani nesmí působit klamavě. O pravidlech tvorby obchodní firmy bude pojednáno níže.

Obchodní firma fyzické osoby

Ustanovení § 425 OZ se zabývá obchodní firmou fyzické osoby. Podle tohoto ustanovení se člověk zapíše do obchodního rejstříku pod obchodní firmou tvořenou zpravidla jeho jménem. Změní-li se jeho jméno, může používat v obchodní firmě i nadále své dřívější jméno; změnu jména však povinně uveřejní. Zapíše-li se člověk do obchodního rejstříku pod jinou obchodní firmou než pod svým jménem, musí být zřejmé, že nejde o obchodní firmu právnické osoby.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že fyzická osoba zapsaná do obchodního rejstříku nemusí mít obchodní firmu tvořenu pouze jménem a příjmením (případně dalšími jmény či rodným příjmením). Osobní obchodní firmou může být též pseudonym, firma věcná, smíšená či čistě fantazijní. Ostatně, hlavním účelem obchodní firmy je odlišit podnikatele od ostatních, což by při striktním používání pouze jména a příjmení podnikatele nemuselo být dostačující.

Proto zákonodárce oproti původní úpravě zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v novém občanském zákoníku pravidla tvorby obchodní firmy více rozvolnil. Tím došlo k posílení individualizace podnikatele, nicméně lze diskutovat o tom, zda se tak nestane na úkor pravdivosti obchodní firmy.

Zde se zastavíme opět u problematiky pseudonymu. U některých osob, převážně z umělecké oblasti, jejich občanské jméno často není veřejnosti vůbec známo, na rozdíl od pseudonymu, se kterým si široká veřejnost dotyčného bez jakýchkoli pochybností spojí. V takovém případě s obchodní firmou nebývá problém.

Nicméně u osob, jejichž pseudonymy známy nejsou, a to ani obecně, ani v konkrétních podnikatelských vztazích, lze pochybovat o tom, zda by taková obchodní firma nepůsobila klamavě. Pak je řešením použití doplňkového identifikujícího označení, např. „malíř pokojů“. Z doplňkového označení pak bude zřejmé, že se jedná o člověka, nikoli o právnickou osobu. V každém případě však obchodní firma nikdy nesmí být klamavá ani zaměnitelná s obchodní firmou jiného podnikatele.

Také v případě, upustí-li podnikatel – fyzická osoba od použití svého jména při tvorbě obchodní firmy úplně a zvolí si obchodní firmu čistě fantazijní, musí být z jeho firemního označení zřejmé, že se nejedná o právnickou osobu.

Obchodní firma právnické osoby

Co se týká obchodní firmy právnické osoby, občanský zákoník se této problematice nevěnuje. Podle zákona čl. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), však musí obchodní firma obchodní společnosti obsahovat označení vyjadřující její právní formu (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost; zkratky viz níže) a obchodní firma družstva musí obsahovat označení „družstvo“.

Obchodní firma v podnikatelském seskupení

Podle § 426 OZ platí, že je-li více obchodních závodů několika podnikatelů spojeno do podnikatelského seskupení, mohou jejich jména nebo obchodní firmy obsahovat shodné prvky. Veřejnost však musí být schopna jednotlivé obchodní závody rozlišit, platí tedy i nadále zákaz zaměnitelnosti obchodních firem.

Dostatečného odlišení musí být dosaženo v rámci samotného firemního kmene, nepostačí pouze odlišení právní formou (například s.r.o. x a.s.).

Pravidla pro tvorbu obchodní firmy

Tvorbě obchodní firmy fyzické osoby jsme se již věnovali výše; nyní tedy rozebereme pravidla pro tvorbu obchodní firmy právnické osoby. Základní pravidla – zákaz zaměnitelnosti a klamavosti – však musí respektovat každá obchodní firma.

Teorie dělí firemní kmeny firem obchodních korporací do několika skupin:

  • osobní – tvořené nebo založené na jméně a/nebo příjmení společníka nebo společníků, resp. zakladatelů („Ferdinand a František Novákovi s.r.o.“);
  • věcné – popisují předmět podnikání obchodní korporace, přičemž nesmí být klamavé („Malíři, lakýrníci a natěrači v.o.s.“);
  • fantazijní – jsou tvořeny čistě na základě fantazie, nemají vztah k osobě podnikatele, resp. společníkům či zakladatelům, ani k předmětu podnikání („Černobílá panda s.r.o.“);
  • smíšené – kombinují výše uvedené, event. též číslovky („Úklid Veselý mýval s.r.o.“)

Firemní dodatek pak označuje druh obchodní korporace a jeho podoba je pro jednotlivé obchodní korporace stanovena v zákoně o obchodních korporacích:

  • „veřejná obchodní společnost“, nebo též „veř. obch. spol.“ nebo „v.o.s.“ (obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí označení „a spol.“);
  • „komanditní společnost“, nebo též „kom. spol.“ nebo „k.s.“;
  • „společnost s ručením omezeným“, nebo též „spol. s r.o.“ nebo „s.r.o.“;
  • „akciová společnost“, nebo též „akc. spol.“ nebo „a.s.“

Fakultativně lze použít též další dodatky.

Nad rámec firemního práva pak lze doporučit, a to zejména v případě originálního, fantazijního názvu společnosti, resp. obchodní firmy, tuto doplňkově ochránit též ochrannou známkou podle pravidel zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách.

Konkrétní doporučení pro tvorbu obchodní firmy

Při výběru vhodné obchodní firmy (názvu společnosti) je nutné brát v úvahu zejména níže uvedená základní pravidla. Nejprve je však více než vhodné prolustrovat obchodní rejstřík na www.justice.cz tak, aby bylo zřejmé, že zatím neexistuje obchodní korporace téhož nebo podobného názvu.

Základní pravidlo praví, že název firmy nesmí být shodný nebo zaměnitelný s názvem jiné společnosti nebo být klamavý.

Posuzování zaměnitelnosti či klamavosti obchodní firmy do jisté míry závisí na individuálním posouzení úředníka rejstříkového soudu (resp. notáře při přímém zápisu), při tvorbě obchodní firmy je však obecně vhodné držet se následujících ustálených pravidel:

  • 1) Název nesmí být zcela shodný s názvem již existující obchodní firmy; nerozhodné je přitom označení právní formy nebo psaní velkých a malých písmen názvu (tedy například „Kocourkovská kavárna k.s.“ x „Kocourkovská Kavárna s.r.o.“).
  • 2) Název nesmí být téměř shodný s názvem již existující obchodní firmy (nesmí se lišit pouze v jednotlivých písmenech s tím, že dominantní kořen slova zůstává stejný).
  • 3) Název se nesmí lišit jen označením zkratky státu.
  • 4) Název se nesmí lišit jen internetovou doménovou příponou.
  • 5) Název se nesmí lišit jen vložením jednotlivé číslice.
  • 6) Název se nesmí lišit jen grafickými značkami, symboly nebo jinými znaky, které nejsou součástí výslovnosti obchodní firmy (tedy „Kocourkovská kavárna s.r.o.“ x „Kocourkovská kavárna!!! s.r.o.“).
  • 7) Název nesmí být shodný nebo zanedbatelně rozdílný z hlediska fonetické výslovnosti (například „Kocourkovská kavárna s.r.o.“ x „Kocourkofská kavárna s.r.o.“). Lze také dovodit, že pouze použití odlišné diakritiky není dostačující pro odlišení obchodní firmy.
  • 8) Název se nesmí odlišovat jen názvem obce.
  • 9) Název se nesmí skládat z více slov, která v obráceném pořadí jsou již součástí názvu jiné firmy (například „Kocourkovská kavárna s.r.o.“ x „Kavárna kocourkovská s.r.o.“).
  • 10) Název nesmí vyjadřovat aktivitu, která se neshoduje s předmětem podnikání obchodní společnosti.
  • 11) Název nesmí vyvolávat dojem, že se jedná o veřejnoprávní instituci.
  • 12) Název nesmí obsahovat jméno osoby, která není účastníkem obchodní korporace.

Užití obchodní firmy

Podnikatel, který je v obchodním rejstříku zapsán pod obchodní firmou, má právo – a zároveň i povinnost – tuto obchodní firmu užívat při své podnikatelské činnosti.

Právní teorie tuto povinnost jednat pod obchodní firmou podnikatele označuje jako tzv. zásadu firemní povinnosti. Ta sice již není v současnosti v českém právním řádu výslovně upravena, nicméně z výkladu pasáže občanského zákoníku o obchodní firmě tato povinnost nadále nepřímo vyplývá.

Každý podnikatel pak svou obchodní firmu musí v souladu s ustanovením § 435 OZ uvádět na obchodních listinách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu, a to společně s údajem o sídlu společnosti.

Zákon sice v tomto případě hovoří o jménu, nikoli o obchodní firmě, nicméně jak již bylo řečeno výše, zákon obchodní firmu definuje právě jako jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku; význam je tedy na tomto místě shodný.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem