Znalosti a konkurenční výhoda



Pro pochopení přístupu k dosahování konkurenční výhody založeného na znalostech je nutné si vymezit některé základní pojmy a vazby. Přístup rozlišuje rozdíly mezi třemi, případně čtyřmi základními pojmy – data, informace, znalosti, případně moudrosti. Fleming (in: Šubrt, Zuzák et al.) uvádí, že souhrn dat není informací, souhrn informací není znalostí, souhrn znalostí není moudrostí a souhrn moudrostí není pravdou. Celek nelze chápat jako součet jeho částí, protože působí synergicky.

Pod daty se rozumí údaje, které popisují jevy nebo jejich vlastnosti a jsou surovinou pro informace. Informace jsou data, z nichž příjemce může získat určité poznatky, mají pro něj význam. Znalosti jsou potom informace, které jsou začleněny do souvislostí, mají vazbu na schopnost porozumět skutečnosti. Podle Bellingera (in: Šubrt, Zuzák et al., 2010) informace pomáhají porozumět vztahům, znalosti systému a moudrost principům.

Davenport a Prusak (1998) charakterizují rozdíl mezi třemi uvedenými pojmy následovně. Data a informace jsou částí znalostí, která existuje mimo lidi. Znalost je pojem širší, hlubší a bohatší než oba uvedené pojmy. Je to směs kapalin v rámci zkušeností, hodnot a informací vyplývajících z kontextu a odborného porozumění, která tvoří kostru pro rozvoj a vtělení se do nových zkušeností a informací. Vzniká v člověku a je používána v jeho mysli. V organizacích není pouze ukládána do dokumentů a úložišť, ale také do organizační rutiny, procesů, postupů a norem.

Dalšími velmi důležitými pojmy, především z hlediska využití znalostí ve strategickém řízení a pro dosahování konkurenční výhody, je rozdělení znalostí na dva, případně tři typy – explicitní, tacitní a implicitní. Autoři, kteří se zabývají problematikou znalostí, definují jednotlivé druhy znalostí částečně odlišně, ale v jejich základním principu se shodují. 

Tab. 10.2 Charakteristika druhů znalostí podle jednotlivých autorů

AutorExplicitníTacitníImplicitní
PolanyiLze je formalizovat, zdokumentovat, sdílet.Jsou v mysli jedinců, nelze je převést do explicitní podoby. 
Nonaka a kol.Mohou být vyjádřeny formálně a systematickým jazykem a sdíleny ve formě dat, formulací, manuálů apod.; mohou se snadno uchovávat a přenášet.Jsou osobní a obtížně formalizovatelné a přenosné na ostatní osoby. 
Schön Jsou hluboce zakořeněny v činnostech, postupech, rutině, ideálech, hodnotách a emocích. 
Beazley(Nemají vlastnosti tacitních zna­lostí.)Jsou založeny na subjektivních vjemech (intuice, tušení), na improvizaci, experimentování, objevování, úspěších a neúspěších, na neformálních informacích od spolupracovníků (skutečné nebo vymyšlené historky, pokyny, rady, jak co dělat).  
KeskinJsou založeny na principu systematického řízení, využití a uchovávání na základě
standardních postupů.
Jsou založeny na sdílení prostřednictvím vzájemných kontaktů a dialogů, jsou realizovány v rámci sociálních sítí. 
NickolsJsou vyjádřitelné.Nemohou být vyjádřitelné.Tacitní, které mohou být převedeny na explicitní.

Při shrnutí uvedených názorů a přístupů vyplývá, že explicitní znalosti lze snadněji formalizovat a dokumentovat. Mohou se vyjadřovat písmem, řečí, ve formě digitálního zápisu. Z toho vyplývá možnost jejich identifikace, uchovávání, zpřístupnění dalším osobám a také vytvoření procesů, které to budou zabezpečovat a řídit.

Tacitní znalosti jsou ukryty v lidském jedinci a projevují se v jeho představách a jednáních. „Znalosti jsou nevyslovené, osobní (tacitní) a jako takové je nelze řídit (sepisovat, ukládat do databází a archivovat). Patří jednotlivci a k jejich vzniku dochází v průsečíku jednotlivce a konkrétního situačního kontextu.“ (Prahalad, Venkatran, 2005) Jsou vázány na konkrétní osobu a její působení v konkrétní organizaci. Jedinec si je dokonce nemusí uvědomovat a vyjeví se až při řešení určité situace. Implicitní znalosti jsou tacitními znalostmi, které lze v případě potřeby převést do explicitní formy.

Převzato z knihy „Strategické řízení podniku“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing v roce 2011.

Pravidelné novinky e-mailem