Nehmotné statky (vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory a ochranné známky) 

Dokument přináší ucelený náhled do problematiky práv k nehmotným statkům. Úvodní část je věnována systematickému rozčlenění práv k nehmotným statkům. Následují podrobné informace k problematice ochrany vynálezů, užitných a průmyslových vzorů, ochranných známek. Pojednány jsou rovněž další práva k nehmotným statkům (mj. biotechnologické vynálezy, označení původu, zeměpisná označení) stejně jako základní informace o řízení s těmito právy spojenými a o souvisejících poplatcích.

Obsah dokumentu:

Úvod do systému práv duševního vlastnictví

Právní řád České republiky nedefinuje pojem „nehmotný statek“, ačkoliv jde o pojem v právní praxi běžně užívaný. Právní teorie a nauka používá pojem nehmotný statek ve smyslu nehmotného (duševního) obsahu, zachyceného zpravidla prostřednictvím hmotného předmětu umožňujícího jeho vnímání.

Takto zachycené nehmotné majetkové hodnoty jsou předmětem ochrany tzv. práv k nehmotným statkům, tvořících zvláštní kategorii práv vedle práv věcných či závazkových. V novější literatuře bývají práva k nehmotným statkům označována jako práva duševního vlastnictví (intellectual property). Systém práv k nehmotným statkům lze dále rozdělit do několika skupin příbuzných práv. První z nich bývá označována jako práva k výsledkům duševní tvůrčí činnosti a zahrnuje práva průmyslová (právo k vynálezu, k užitnému vzoru, k průmyslovému vzoru) a právo autorské.

Vedle skupiny práv k výsledkům duševní tvůrčí činnosti stojí práva k výsledkům netvůrčí povahy, kam patří většina práv souvisejících s právem autorským (např. právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu, právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu, právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání) a skupina práv na označení, která zahrnuje ochranné známky, právo k označení původu a právo k zeměpisnému označení.

Jako poslední skupina z celku nehmotných statků bývají někdy uváděna tzv. všeobecná osobnostní práva, upravená občanským zákoníkem, která náleží každému jedinci – fyzické osobě.

Vynálezy

Základem české právní úpravy vynálezů je zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon nevymezuje obsah pojmu „vynález“. Zákon pouze stanoví, které vynálezy jsou způsobilé ochrany dle zákona, tedy kterým lze udělit patent.

Aby byl vynález patentovatelný, musí současně splňovat následující tři podmínky:

1. musí být nový
2. musí být výsledkem vynálezecké činnosti
3. musí být průmyslově využitelný

Ad 1) Podmínka novosti
Vynález je nový, není-li součástí stavu techniky. Stavem techniky se rozumí veškeré informace, ke kterým byl přede dnem podání přihlášky vynálezu Úřadu průmyslového vlastnictví umožněn přístup veřejnosti jakýmkoliv způsobem (písemně, ústně, využíváním atd.). Součástí stavu techniky je i obsah všech dříve podaných přihlášek vynálezů, ať už v České republice, nebo v zahraničí, pokud byla u takové zahraniční přihlášky Česká republika určena jako stát, pro nějž je rovněž žádána ochrana.

Podmínka novosti je zachována též tehdy, jestliže byl vynález ještě před podáním přihlášky přihlašovatelem nebo jeho právním předchůdcem vystaven na úřední nebo úředně uznané výstavě podle Úmluvy o mezinárodních výstavách z roku 1928, jež byla v Československu vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 46/1932 Sb.

Ad 2) Podmínka, že vynález je výsledkem vynálezecké činnosti
Tato podmínka je naplněna, jestliže vynález nevyplývá pro odborníka zřejmým způsobem ze stavu techniky.

Pro hodnocení, zda je vynález výsledkem vynálezecké činnosti není rozhodný obsah přihlášek vynálezů, které již byly dřív podány, avšak nebyly dosud zveřejněny ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví.

Ad 3) Podmínka průmyslové využitelnosti
Vynález se považuje za průmyslově využitelný, lze-li jej vyrábět nebo jinak využívat v průmyslu, zemědělství, ve službách či v jiných oblastech hospodářství.

Co nemůže být vynálezem

Zákon stanoví následující základní okruhy, které vůbec nelze považovat za vynálezy, a to i kdyby splňovaly shora uvedené 3 podmínky patentovatelnosti. Za vynálezy se nepovažují:

1. objevy, vědecké teorie a matematické metody;
2. estetické výtvory;
3. plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů;
4. podávání informací.

Na které vynálezy se neuděluje patent

Zákon dále stanoví druhy vynálezů, na které nelze udělit patent (tzv. výluka z patentovatelnosti). Patenty se neudělují:

1. na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům; to nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je zakázáno právním předpisem;
2. na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané.

Původce vynálezu, právo na patent

Původcem vynálezu je fyzická osoba, která jej vytvořila vlastní tvůrčí prací. Původcovství vynálezu je nepřevoditelné. Vynález může být výsledkem tvůrčí práce většího množství osob – spolupůvodců. Spolupůvodci mají právo na patent v rozsahu, v jakém se na vytvoření vynálezu podíleli.

Od původcovství vynálezu je třeba odlišovat právo na patent – obsahem tohoto práva je možnost podat přihlášku vynálezu a získat patentovou ochranu. Právo na patent má obvykle rovněž původce vynálezu (nebo jeho právní nástupce), avšak nemusí tomu tak být vždy.

Podnikový vynález
Pokud původce (nebo více původců) vytvoří vynález ke splnění svých povinností z pracovního poměru, právo na patent přechází na zaměstnavatele, pokud není smlouvou stanoveno jinak. Tím není dotčeno právo na původcovství – tedy původce vynálezu má právo být označován jako jeho původce, jeho zaměstnavatel však má právo vynález nechat patentovat a využívat jej.

Jestliže původce vytvoří vynález v pracovním (či jiném obdobném) poměru, je povinen o tom neprodleně informovat svého zaměstnavatele, a to písemně; rovněž je povinen zaměstnavateli předat podklady potřebné k posouzení vynálezu ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatel má poté ve lhůtě 3 měsíců možnost uplatnit právo na patent vůči původci. Pokud zaměstnavatel tuto možnost nevyužije, přechází právo na patent zpět na původce vynálezu. Ve zmíněné tříměsíční lhůtě jsou původce i zaměstnavatel povinni zachovávat o vynálezu vůči třetím osobám mlčenlivost.

Pokud zaměstnavatel vůči původci vynálezu uplatní právo na patent, má původce vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou odměnu. Odměnu je třeba stanovit s přihlédnutím k technickému a hospodářskému významu vynálezu a k přínosu dosaženého jeho možným využitím. Rovněž je třeba vzít v úvahu materiálový podíl, zaměstnavatele na vytvoření vynálezu a rozsah pracovních úkolů původce.

I přes shora uvedené skutečnosti může nastat situace, kdy se již vyplacená odměna dostane do zjevného nepoměru s přínosem dosaženým pozdějším využitím nebo uplatněním vynálezu. V takovém případě má původce právo na dodatečné vypořádání se svým zaměstnavatelem.

Účinky patentu

Majitel patentu má výlučné právo:

1. využívat vynález, tzn. vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobek, který je předmětem patentu, nebo s ním i jinak nakládat;
2. poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám, souhlas se uděluje písemnou licenční smlouvu, jejíž úprava je obsažena v ust. § 508 – 515 obchodního zákoníku;
3. převést patent na třetí osoby.

Bez souhlasu majitele patentu nikdo nesmí:

1. vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobek, který je předmětem patentu, nebo k tomu účelu výrobek dovážet či skladovat anebo s ním jiným způsobem nakládat;
2. využívat způsob, který je předmětem patentu, popřípadě nabízet tento způsob k využití;
3. nabízet, uvádět na trh, používat nebo k tomuto účelu dovážet či skladovat výrobek přímo získaný způsobem, který je předmětem patentu;
4. dodávat nebo k dodání nabízet jiné osobě, než je osoba oprávněná využívat patentovaný vynález, prostředky týkající se podstatného prvku tohoto vynálezu a sloužící v tomto ohledu k jeho uskutečnění.

Spolumajitelé patentu

Jestliže práva z téhož patentu přísluší více osobám, jde o spoluvlastnictví patentu. Spolumajitelé patentu mají pochopitelně k patentu stejná práva, jako když jde o jediného majitele patentu, mají tedy právo:

1. využívat vynález, není-li mezi spolumajiteli dohodnuto jinak, má právo využívat vynález každý z nich;
2. poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám, k platnému uzavření licenční smlouvy je však třeba souhlasu všech spolumajitelů (toto však mezi spolumajiteli může být dohodnuto i jinak);
3. převést patent na třetí osoby, k převodu patentu je třeba souhlasu všech spolumajitelů, spolumajitel může převést svůj podíl bez souhlasu ostatních spolumajitelů jen na některého z ostatních spolumajitelů, bez jejich souhlasu lze převést podíl na třetí osobu v případě, že žádný ze spolumajitelů nepřijme ve lhůtě jednoho měsíce písemnou nabídku převodu.

Řízení o udělení patentu

Patent nevzniká vynálezci automaticky, o patent je třeba žádat. V České republice o udělení patentu rozhoduje Úřad průmyslového vlastnictví (dále také jen „Úřad“); řízení o udělení patentu se zahajuje dnem podání přihlášky patentu u Úřadu. Podáním přihlášky se rozumí její doručení do podatelny Úřadu průmyslového vlastnictví. Z důvodu jistoty doručení a z důvodu důležitosti dne podání lze doporučit, aby přihláška byla do podatelny doručována osobně s tím, že pracovnice podatelny potvrdí převzetí přihlášky na její kopii.

V přihlášce vynálezu je třeba vždy uvést jméno jeho původce (jména původců); na žádost původce nebude jeho jméno Úřadem zveřejněno. V přihlášce je třeba vynález tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník v daném oboru uskutečnit. Pokud má Úřad pochybnosti o využitelnosti vynálezu, může vyzvat přihlašovatele, aby vynález předvedl či jiným vhodným způsobem prokázal jeho využitelnost, v opačném případě bude mít Úřad za to, že vynález není průmyslově využitelný a nemůže proto být patentován.

Podáním přihlášky vzniká přihlašovateli tzv. právo přednosti, neboli priorita. Datum práva přednosti je důležité ve chvíli, kdy je podáno více přihlášek stejného vynálezu; v takovém případě bude patent udělen dle té přihlášky, která má nejstarší právo přednosti (za předpokladu, že splňuje ostatní náležitosti). Právo přednosti může vzniknout nejen podáním přihlášky u Úřadu průmyslového vlastnictví, ale též podáním mezinárodní přihlášky vynálezu s účinky pro Českou republiku či Evropské patentové přihlášky s účinky pro Českou republiku.

Samotné řízení o udělení patentu probíhá ve dvou fázích, jsou jimi:

1. předběžný průzkum přihlášky vynálezu, a
2. úplný průzkum přihlášky vynálezu.

Předběžný průzkum přihlášky vynálezu

Účelem této první fáze průzkumu je vyřadit přihlášky, které nesplňují základní podmínky patentovatelnosti, nebo odstranit drobné vady přihlášky (nezaplacené správní poplatky).

V této fázi Úřad zkoumá, zda:

1. přihláška popisuje vynález, který je nový, je výsledkem vynálezecké činnosti a je průmyslově využitelný;
2. je vynález v přihlášce popsán tak dostatečně jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit;
3. přihláška neobsahuje předmět, který se dle zákona za vynález nepovažuje (objevy, vědecké teorie, matematické metody, estetické výtvory, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti; počítačové programy či podávání informací, odrůdy rostlin a plemena zvířat);
4. by se případné použití vynálezu nepříčilo dobrým mravům;
5. zda nemá nedostatky, které brání zveřejnění přihlášky;
6. byly zaplaceny příslušné správní poplatky.

Zveřejnění přihlášky
Úřad přihlášku vynálezu zveřejní ve Věstníku Úřadu po uplynutí 18 měsíců od vzniku práva přednosti. Na žádost přihlašovatele může být přihláška zveřejněna i dříve. Účelem zveřejnění je poskytnutí možnosti třetím osobám uplatnit připomínky k patentovatelnosti vynálezu; k těmto připomínkám Úřad přihlédne při provádění úplného průzkumu.

Úplný průzkum přihlášky vynálezu

V rámci úplného průzkumu přihlášky Úřad podrobně zjišťuje, zda přihláška splňuje všechny zákonné podmínky pro udělení patentu, přihlíží přitom k připomínkám třetích osob získaných na základě zveřejnění přihlášky.

Úplný průzkum Úřad provede buď z moci úřední (sám od sebe) nebo na základě žádosti (nejčastěji přihlašovatele, lze však i na základě žádosti jiné osoby). Pokud Úřad nezahájil ve lhůtě 36 měsíců od podání přihlášky vynálezu úplný průzkum ani v této lhůtě nebyla podána žádost o jeho provedení, bude řízení o přihlášce vynálezu zastaveno.

Pokud Úřad zjistí, že nejsou splněny zákonné podmínky pro udělení patentu, přihlášku vynálezu zamítne. Pokud Úřad naopak zjistí, že jsou splněny zákonné podmínky, udělí přihlašovateli patent a vydá mu patentovou listinu. Přihlašovatel se tím stává majitelem patentu. Udělení patentu bude rovněž zveřejněno ve Věstníku Úřadu.

Nakládání s patentem

Již výše bylo uvedeno, že majitel patentu má mimo jiné právo poskytnout právo k využívání vynálezu jiným osobám nebo převést patent na třetí osoby. Rozdíl mezi oběma uvedenými způsoby spočívá v tom, že poskytnutí práva k využívání vynálezu je pouze dočasné, nedochází k převodu patentu. Naproti tomu převod patentu je trvalého charakteru. S určitým zjednodušením lze poskytnutí práva k využívání vynálezu přirovnat k nájemní smlouvě a převod patentu ke smlouvě kupní.

Licenční smlouva

Poskytování práva k využívání vynálezu třetím osobám se děje licenční smlouvou. Tato smlouva je jako smluvní typ upravena v ust. § 508 – 515 obchodního zákoníku.

Licence (poskytnuté právo k využívání vynálezu) se obvykle dělí na:

1. výlučná (výhradní) licence,
2. nevýlučná (nevýhradní) licence.

Poskytnutím výlučné licence poskytovatel uděluje nabyvateli právo vynález využívat a současně se zavazuje, že pro vymezené území neudělí licenci žádnému jinému subjektu. Současně se udělením výlučné licence její poskytovatel zavazuje, že na daném území nebude vynález využívat ani sám, pokud si toto právo nevyhradí v licenční smlouvě.

Poskytnutím nevýlučné licence poskytovatel uděluje nabyvateli právo vynález využívat s tím, že si ponechává právo udělit další licenci pro stejný vynález a způsoby využití a pro stejné území.

V licenčních smlouvách je třeba rovněž sjednat místní a časové omezení licence (na jakém území a po jakou dobu může být vynález užíván), způsob využití vynálezu atd.

Dále je vhodné v licenční smlouvě upravit možnost poskytování podlicence – tedy, zda nabyvatel licence je oprávněn poskytnout oprávnění k využívání vynálezu i další osobě či nikoliv. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, platí, že nabyvatel není oprávněn k poskytnutí podlicence bez souhlasu poskytovatele licence.

Nucená licence
Zákon obsahuje preventivní ustanovení, které má zabránit zneužití patentu jeho majitelem tak, že by neumožnil využití vynálezu, nebo by toto využití umožnil jen v nedostatečné míře. Nucenou licenci může udělit Úřad na základě odůvodněné žádosti v případě, že:

1. majitel patentu jej bezdůvodně nevyužívá, nebo jej využívá nedostatečně a nepřijal řádnou nabídku na uzavření licenční smlouvy, nebo
2. jsou dány důvody ohrožení důležitého veřejného zájmu.

Převod patentu

Převod patentu znamená převod veškerých práv i povinností z uděleného patentu vyplývajících na třetí osobu. České právo neupravuje tuto smlouvu jako samostatný smluvní typ, bude tedy třeba ji uzavřít jako smlouvu nepojmenovanou, obvykle podle obchodního zákoníku.

Platnost patentu, zánik patentu

Patent platí po dobu 20 let ode dne podání přihlášky vynálezu. Majitel patentu je povinen platit za udržování patentu poplatky určené zákonem č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů. Udržovací poplatky lze platit bankovním převodem, v hotovosti, nebo i šekem. Udržovací poplatky postupně rostou dle následující tabulky:

Udržovací poplatky za patent za celé dvacetileté období patentové ochrany v České republice tedy celkem vyjdou na 169.000,-Kč. Další náklady jsou spojené s ostatními správními poplatky dle shora uvedené tabulky; rovněž je třeba počítat s náklady na odborné zastoupení před Úřadem – na advokáta či na patentového zástupce.

Patent zaniká, jestliže nastane některá z následujících skutečností:

1. uplyne doba jeho platnosti, tedy 20 let;
2. majitel patentu nezaplatí ve stanovené lhůtě příslušné poplatky za udržování patentu v platnosti;
3. majitel patentu se ho vzdá; v tomto případě patent zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele patentu dojde Úřadu.

Patentový rejstřík

Úřad průmyslového vlastnictví vede patentový rejstřík, do kterého zapisuje údaje o přihláškách vynálezů, o řízení o nich a údaje o udělených patentech. Do rejstříku se rovněž zapisují údaje o poskytnutých licencích, o majiteli patentu a řada dalších údajů. Vstup do příslušné on-line databáze naleznete na internetových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví.

zpět na Obsah dokumentu

• pokračování dokumentu „Nehmotné statky – užitné a průmyslové vzory“

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Orientace v právních úkonech