Ochranné známky

Ochranné známky jsou upraveny zejména zákonem č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách.

Ochrannou známkou je jakékoliv označení, které je možné graficky znázornit. Tímto označením může být zejména slovo, včetně jmen, barvy, obaly a tvary výrobků a podobně. Podmínkou je, že označení musí dostatečně odlišovat jeden výrobek nebo službu, na který se má ochranná známka vztahovat, od ostatních.

Výrobky a služby jsou rozděleny celkem do 45 tříd (34 tříd výrobků + 11 tříd služeb); při přihlášce ochranné známky je třeba určit, ke kterým třídám výrobků nebo služeb se má vztahovat. Ochranná známka totiž chrání přihlášené označení pouze ve vztahu k určeným třídám. Není proto vyloučena existence obdobné či shodné ochranné známky, pokud se nepřekrývají třídy výrobků či služeb, pro které jsou takové známky přihlášeny.

V České republice požívají ochrany následující skupiny ochranných známek:

1. národní ochranné známky,
2. mezinárodní ochranné známky,
3. ochranné známky Evropské unie,
4. všeobecně známé ochranné známky.

• Ad 1) Národní ochranné známky
  • Nejběžnější kategorie ochranných známek. Národní ochranné známky vnikají na základě přihlášky ochranné známky české fyzické či právnické osoby k Úřadu průmyslového vlastnictví. Národní ochranná známka poskytuje ochranu předmětnému označení zboží či služeb pouze na území České republiky. Jde o ochrannou známku s původem v České republice.
• Ad 2) Mezinárodní ochranné známky
  • Česká republika je stranou mezinárodních smluv, které umožňují zápis ochranných známek ve všech členských zemích prostřednictvím Úřadu Mezinárodní organizace průmyslového vlastnictví (WIPO). Tyto mezinárodní smlouvy umožňují českým subjektům podat přihlášku ochranné známky prostřednictvím jednoho formuláře do celé řady zemí, které předmětné mezinárodní smlouvy též podepsaly.
  • Stejně tak je osobám z jiných států, které jsou členy předmětných mezinárodních smluv, umožněno, aby prostřednictvím WIPO podaly mezinárodní přihlášku ochranné známky s účinky i pro Českou republiku.
• Ad 3) Ochranné známky Evropské unie
  • Z členství České republiky v Evropské unii plyne též možnost podat přihlášku tzv. ochranné známky Evropské Unie. Osoba, která získá ochrannou známku EU, tím získává její ochranu ve všech členských státech Evropské Unie.
• Ad 4) Všeobecně známé ochranné známky
  • Jsou taková označení, která ochranu získaly na základě všeobecné známosti v důsledku jejich užívání. Takové známky jsou chráněny i přes to, že nebyly formálně zapsány do rejstříku ochranných známek.

Důvody odmítnutí ochrany označení

Do rejstříku ochranných známek se nezapíše označení:

• které není označením schopným grafického znázornění,
• které nemá rozlišovací způsobilost,
• které je tvořeno výlučně označeními nebo údaji, které slouží v obchodě k určení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby nebo k označení jiných jejich vlastností,
• které je tvořeno výlučně označeními nebo údaji, jež se staly obvyklými v běžném jazyce nebo v poctivých obchodních zvyklostech,
• které je tvořeno výlučně tvarem, který vyplývá z povahy samotného výrobku nebo který je nezbytný pro dosažení technického výsledku anebo který dává výrobku podstatnou užitnou hodnotu,
• které je v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy,
• které by mohlo klamat veřejnost, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ výrobku nebo služby,
• přihlašované pro vína či lihoviny, které obsahuje zeměpisné označení, aniž by víno či lihovina měly takovýto zeměpisný původ,
• které obsahuje označení požívající ochrany podle článku 6ter Pařížské úmluvy, k jehož zápisu nebyl dán souhlas příslušnými orgány (jde zejména o státní vlajky, znaky, erby),
• které obsahuje jiné znaky, emblémy a erby než uvedené v článku 6ter Pařížské úmluvy, jestliže jejich užití je předmětem zvláštního veřejného zájmu, ledaže by příslušný orgán dal souhlas k jeho zápisu,
• které obsahuje znak vysoké symbolické hodnoty, zejména náboženský symbol,
• jehož užívání se příčí ustanovení jiného právního předpisu nebo je v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodních smluv,
• jestliže je zjevné, že přihláška ochranné známky nebyla podána v dobré víře.

Práva z ochranné známky

Držitel (vlastník) ochranné známky má výlučné právo ji používat ve spojení s výrobky nebo službami, pro které je známka registrována. Může ji označovat také značkou ® nebo (R), která dává najevo, že jde o registrovanou ochrannou známku. Bez jeho souhlasu třetí osoby nemohou:

• umísťovat označení na výrobky nebo jejich obaly,
• nabízet výrobky pod tímto označením, uvádět je na trh nebo je skladovat za tímto účelem anebo nabízet či poskytovat služeb pod tímto označením,
• dovážet nebo vyvážet výrobky pod tímto označením,
• užívání označení v obchodních listinách a v reklamě.

Přihláška ochranné známky

O zápis ochranné známky se žádá písemnou přihláškou na předepsaném formuláři u Úřadu. V přihlášce je třeba uvést seznam výrobků a služeb, pro které se požaduje zápis ochranné známky, v pořadí dle jednotlivých tříd. V praxi není třeba vyjmenovávat přesně, pro které výrobky či služby se ochrana požaduje, postačí v přihlášce uvést čísla požadovaných tříd a jejich záhlaví.

Přihlašovateli ochranné známky vzniká právo přednosti (priorita) dnem podání přihlášky.

Úřad přezkoumá, zda přihláška ochranné známky obsahuje veškeré předepsané náležitosti a zda přihlašovaná ochranná známka neobsahuje prvky starší ochranné známky jiného vlastníka, které by mohly vést k záměně se starší (již zapsanou) ochrannou známkou. Pokud budou uvedené náležitosti splněny, Úřad přihlášku zveřejní ve Věstníku. Od zveřejnění přihlášky běží lhůta 3 měsíců, ve které mohou třetí osoby (vyjmenované přesně v § 7 zákona) podat námitku, že se zveřejněná ochranná známka podobá starší ochranné známce, kterou vlastní osoba podávající námitky.

Vstup do příslušné on-line databáze naleznete na internetových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví.

Doba platnosti ochranné známky

Ochranná známka se zapisuje vždy na dobu 10 let ode dne podání přihlášky. Ochranná známka zaniká uplynutím uvedené doby, pokud přihlašovatel nepožádá o obnovu zápisu. O obnovu zápisu ochranné známky lze požádat v posledním roce trvání ochrany. Celková doba trvání ochrany není omezena žádnou horní hranicí, ochrannou známku lze tedy po jednotlivých desetiletých prodlužovat opakovaně.

Nakládání s ochrannou známkou

Obdobně jako u práv k nehmotným statkům popisovaným výše v tomto článku, lze s ochrannou známou právně nakládat zejména následujícími způsoby:

• změna vlastníka ochranné známky,
• licenční smlouva,
• zřízení zástavního práva.

Převod ochranné známky

Vlastník ochranné známky může ochrannou známku, na základě písemné smlouvy, převést na jinou osobu. Převod ochranné známky se zapisuje do rejstříku ochranných známek. Může dojít též k přechodu ochranné známky na třetí osobu, jako příklad lze uvést situaci, kdy vlastník ochranné známky, fyzická osoba, zemře – ochranná známka poté bude předmětem dědického řízení.

Licenční smlouva

S ochrannou známkou lze nakládat i bez toho, aby bylo nutné ji převádět na třetí osoby. Takovou možnost poskytuje uzavření licenční smlouvy dle ust. § 2358 a násl. občanského zákoníku. Licence (poskytnuté právo k využívání ochranné známky) se obvykle dělí na:

• výhradní (výlučná) licence,
• nevýhradní (nevýlučná) licence.

Poskytnutím výhradní licence poskytovatel uděluje nabyvateli právo ochrannou známku využívat v ujednaném omezeném nebo neomezeném rozsahu a současně se zavazuje, že neudělí licenci žádnému jinému subjektu. Současně se udělením výlučné licence její poskytovatel zavazuje, že nebude ochrannou známku využívat ani sám, pokud si toto právo nevyhradí v licenční smlouvě.

Poskytnutím nevýhradní licence poskytovatel uděluje nabyvateli právo ochrannou známku využívat v ujednaném omezeném nebo neomezeném rozsahu s tím, že si ponechává právo udělit další licenci pro stejnou ochrannou známku a způsoby jejího využití.

V licenční smlouvě je vhodné upravit možnost poskytování podlicence – tedy zda nabyvatel licence je oprávněn poskytnout oprávnění k využívání ochranné známky i další osobě či nikoliv. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, platí, že nabyvatel není oprávněn k poskytnutí podlicence bez souhlasu poskytovatele licence.

Kolektivní ochranné známky

Za účelem registrace kolektivní ochranné známky musí právnické (příp. fyzické) osoby založit právnickou osobu (zájmové sdružení právnických osob) či sdružení. Taková právnická osoba či sdružení může podat přihlášku kolektivní ochranné známky.

Členové právnické osoby či sdružení mezi sebou uzavřou v písemné formě smlouvu o užívání kolektivní ochranné známky. Taková smlouva stanoví podmínky, za jejichž splnění mohou členové právnické osoby či sdružení ochrannou známku užívat ve spojení se svými výrobky či službami.

Mezinárodní přihláška ochranné známky

Úřad přijímá též žádosti o mezinárodní zápis ochranných známek od osob s místem trvalého pobytu či sídla v ČR. Mezinárodní přihlášky je třeba podat na příslušném formuláři. Za podání žádosti o mezinárodní zápis ochranné známky je třeba zaplatit Úřadu správní poplatek v českých korunách a posléze ještě zaplatit poplatek Úřadu Mezinárodní organizace průmyslového vlastnictví ve švýcarských francích – výše tohoto poplatku se odvíjí od počtu zemí, pro které je žádána ochrana a rovněž od typu ochranné známky, počtu tříd výrobků a služeb atp.

Na webových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví lze nalézt on-line kalkulátor poplatků za jednotlivé země a typy ochranných známek.

Správní poplatky

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.