Vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory a ochranné známky (práva duševního vlastnictví)

Užitné vzory

Užitné vzory jsou v České republice upraveny zejména zákonem č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, v platném znění. O užitných vzorech se někdy mluví též jako o „malých vynálezech“. Právní úprava užitných vzorů je založena na obdobných principech jako právní ochrana vynálezů.

Užitným vzorem lze chránit technická řešení, která současně splňují následující podmínky:

  1. musí být nové,
  2. musí přesahovat rámec pouhé odborné dovednosti,
  3. musí být průmyslově využitelné.
  • Ad 1) Podmínka novosti
    • Technické řešení je nové, není-li součástí stavu techniky. Stavem techniky se rozumí veškeré informace, ke kterým byl přede dnem podání přihlášky užitného vzoru Úřadu průmyslového vlastnictví umožněn přístup veřejnosti jakýmkoliv způsobem (písemně, ústně, využíváním atd.). Součástí stavu techniky je i obsah všech dříve podaných přihlášek vynálezů či užitných vzorů, ať už v České republice, nebo v zahraničí, pokud byla u takové zahraniční přihlášky Česká republika určena jako stát, pro nějž je rovněž žádána ochrana.
  • Ad 2) Podmínka, že technické řešení přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti
    • Zde spočívá základní rozdíl mezi vynálezy a užitnými vzory. Na užitné vzory jsou kladeny nižší požadavky, pokud jde o jejich inovativnost. Zatímco vynález musí být výsledkem vynálezecké činnosti, u technického řešení, jež má být chráněno užitným vzorem, postačí, že přesahuje pouhý rámec odborné dovednosti.
  • Ad 3) Podmínka průmyslové využitelnosti
    • Tato podmínka platí shodně pro vynálezy i užitné vzory. Užitný vzor se považuje za průmyslově využitelný, lze-li jej vyrábět nebo jinak využívat v průmyslu, zemědělství, ve službách či v jiných oblastech hospodářství.

Co nemůže být technickým řešením dle zákona o užitných vzorech:

Obdobně jako u vynálezů, také zákon o užitných vzorech stanoví, že technickými řešeními nejsou zejména:

  • objevy, vědecké teorie a matematické metody,
  • pouhé vnější úpravy výrobků (pro ochranu těchto řešení slouží průmyslové vzory),
  • plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti,
  • programy počítačů,
  • pouhé uvedení informace.

Která technická řešení nelze chránit užitným vzorem:

Zákon vymezuje též kategorie technických řešení, která nelze chránit užitným vzorem, a to ani v případě, že by byly splněny veškeré shora uvedené podmínky. Jde o následující technická řešení:

  • technická řešení, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a veřejné morálky,
  • odrůdy rostlin a plemena zvířat, jakož i biologické reproduktivní materiály,
  • způsoby výroby nebo pracovní činnosti.

Účinky užitného vzoru

Majitel užitného vzoru má právo technické řešení jím chráněné při své hospodářské činnosti:

  • vyrábět,
  • uvést do oběhu,
  • upotřebit,
  • poskytnout souhlas (licenci) k využívání technického řešení chráněného užitným vzorem třetím osobám,
  • převést užitný vzor na třetí osoby.

Ke shora uvedenému je pro vysvětlení vhodné uvést, že poskytování licence se děje licenční smlouvou dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, obdobně jako v případě vynálezů. Pro licenční smlouvy týkající se užitných vzorů platí totéž co pro licenční smlouvy týkající se patentů.

Přihláška technického řešení

Přihláška technického řešení se podává u Úřadu průmyslového vlastnictví; přihláška musí být podána písemně. Přihláška užitného vzoru musí obsahovat následující náležitosti:

  • žádost o zápis do rejstříku užitných vzorů, s uvedením názvu užitného vzoru,
  • popis technického řešení, popřípadě jeho dokumentaci,
  • nároky na ochranu, v nichž musí být jasně a stručně vymezen předmět, který má být chráněn užitným vzorem,
  • označení původce technického řešení, které má být chráněno užitným vzorem.

Vstup do příslušné on-line databáze naleznete na internetových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví.

Hlavní rozdíly mezi patenty a užitnými vzory

Řízení o přihlášce

Řízení o přihlášce technického řešení k ochraně užitným vzorem je tím, co užitné vzory nejvíce odlišuje od patentů. Řízení je založeno na registračním principu, nevyskytuje se zde žádná obdoba předběžného a úplného průzkumu přihlášky. Z toho vyplývá, že Úřad zkoumá jen splnění základních podmínek, nezabývá se podrobně, nakolik je přihlašované technické řešení inovativní či jaká je jeho průmyslová využitelnost. Proto je řízení velmi rychlé, při splnění všech výše zmíněných záležitostí dochází k zápisu užitného vzoru v řádu několika měsíců.

Pokud přihlašovatel požádal již dříve o patent na stejné technické řešení, může při podání přihlášky technického řešení požadovat přiznání práva přednosti z této přihlášky vynálezu.

Doba platnosti

Základní doba platnosti užitného vzoru trvá 4 roky, na žádost jeho majitele může být prodloužena celkem dvakrát, vždy o 3 roky. Doba platnosti užitného vzoru tak celkem nepřekročí 10 let.

Správní poplatky související s užitnými vzory

Užitné vzory – přehled poplatků za řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví
Předmět poplatkuVýše poplatku
Přijetí přihlášky užitného vzoru1 000 Kč
Přijetí přihlášky užitného vzoru, pokud je přihlašovatelem výlučně původce500 Kč
Přijetí žádosti o určení, zda technické řešení spadá do rozsahu zapsaného užitného vzoru5 000 Kč
Přijetí návrhu na výmaz užitného vzoru z rejstříku2 000 Kč
Přijetí žádosti o každé prodloužení platnosti zápisu užitného vzoru6 000 Kč

Na rozdíl od patentů tedy není za udržování užitných vzorů třeba platit žádné udržovací poplatky. Získání užitného vzoru na maximální dobu 10 let tak vyjde přihlašovatele na správních poplatcích na částku 13 000 Kč.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem