Vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory a ochranné známky (práva duševního vlastnictví)

Vynálezy

Základem české právní úpravy vynálezů je zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích (dále jen „zákon o vynálezech“), ve znění pozdějších předpisů. Zákon nevymezuje obsah pojmu „vynález“, nýbrž pouze stanovuje podmínky, při jejichž splnění jsou vynálezy způsobilé ochrany dle zákona, a lze jim tedy udělit patent.

Tip: Vynález je předmětem ochrany, patent je právní formou ochrany.

Aby byl vynález patentovatelný, musí současně splňovat následující tři podmínky:

  1. musí být nový,
  2. musí být výsledkem vynálezecké činnosti,
  3. musí být průmyslově využitelný.
  • Ad 1) Podmínka novosti
    • Vynález je nový, není-li součástí stavu techniky. Stavem techniky se rozumí veškeré informace, ke kterým byl přede dnem podání přihlášky vynálezu Úřadu průmyslového vlastnictví umožněn přístup veřejnosti jakýmkoliv způsobem (písemně, ústně, využíváním atd.). Součástí stavu techniky je i obsah všech dříve podaných přihlášek vynálezů, ať už v České republice, nebo v zahraničí, pokud byla u takové zahraniční přihlášky Česká republika určena jako stát, pro nějž je rovněž žádána ochrana.
    • Podmínka novosti je zachována též tehdy, jestliže byl vynález ještě před podáním přihlášky přihlašovatelem nebo jeho právním předchůdcem vystaven na úřední nebo úředně uznané výstavě podle Úmluvy o mezinárodních výstavách z roku 1928, jež byla v Československu vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 46/1932 Sb.
  • Ad 2) Podmínka, že vynález je výsledkem vynálezecké činnosti
    • Tato podmínka je naplněna, jestliže vynález nevyplývá pro odborníka zřejmým způsobem ze stavu techniky.
    • Pro hodnocení, zda je vynález výsledkem vynálezecké činnosti, není rozhodný obsah přihlášek vynálezů, které již byly dříve podány, avšak nebyly dosud zveřejněny ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví.
  • Ad 3) Podmínka průmyslové využitelnosti
    • Vynález se považuje za průmyslově využitelný, lze-li jej vyrábět nebo jinak využívat v průmyslu, zemědělství, ve službách či v jiných oblastech hospodářství.

Co nemůže být vynálezem

Zákon o vynálezech uvádí následující výčet výjimek, které nejsou považovány za vynálezy, a to i kdyby splňovaly shora uvedené tři podmínky patentovatelnosti. Za vynálezy se tak nepovažují:

  • objevy, vědecké teorie a matematické metody,
  • estetické výtvory,
  • plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů,
  • podávání informací,
  • způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle.

Na které vynálezy se neuděluje patent

Zákon dále stanoví druhy vynálezů, na které nelze udělit patent (tzv. výluka z patentovatelnosti). Patenty se neudělují:

  • na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům; to nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je zakázáno právním předpisem,
  • na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané.

Původce vynálezu, právo na patent

Původcem vynálezu je fyzická osoba, která jej vlastní tvůrčí prací vytvořila. Původcovství vynálezu je nepřevoditelné. Vynález může být výsledkem tvůrčí práce většího množství osob – spolupůvodců. Spolupůvodci mají právo na patent v rozsahu, v jakém se na vytvoření vynálezu podíleli.

Od původcovství vynálezu je třeba odlišovat právo na patent – obsahem tohoto práva je možnost podat přihlášku vynálezu a získat patentovou ochranu. Právo na patent má obvykle rovněž původce vynálezu (nebo jeho právní nástupce), avšak nemusí tomu tak být vždy.

Podnikový vynález

Pokud původce (nebo více původců) vytvoří vynález ke splnění svých povinností z pracovního poměru, právo na patent přechází na zaměstnavatele, pokud není smlouvou stanoveno jinak. Tím není dotčeno právo na původcovství – tedy původce vynálezu má právo být označován jako jeho původce, jeho zaměstnavatel však má právo vynález nechat patentovat a využívat jej.

Jestliže původce vytvoří vynález v pracovním (či jiném obdobném) poměru, je povinen o tom neprodleně informovat svého zaměstnavatele, a to písemně; rovněž je povinen zaměstnavateli předat podklady potřebné k posouzení vynálezu ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatel má poté ve lhůtě 3 měsíců možnost uplatnit právo na patent vůči původci. Pokud zaměstnavatel tuto možnost nevyužije, přechází právo na patent zpět na původce vynálezu. Ve zmíněné tříměsíční lhůtě jsou původce i zaměstnavatel povinni zachovávat o vynálezu vůči třetím osobám mlčenlivost.

Pokud zaměstnavatel vůči původci vynálezu uplatní právo na patent, má původce vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou odměnu. Odměnu je třeba stanovit s přihlédnutím k technickému a hospodářskému významu vynálezu a k přínosu dosaženého jeho možným využitím. Rovněž je třeba vzít v úvahu materiálový podíl zaměstnavatele na vytvoření vynálezu a rozsah pracovních úkolů původce.

I přes shora uvedené skutečnosti může nastat situace, kdy se již vyplacená odměna dostane do zjevného nepoměru s přínosem dosaženým pozdějším využitím nebo uplatněním vynálezu. V takovém případě má původce právo na dodatečné vypořádání se svým zaměstnavatelem.

Účinky patentu

Majitel patentu má výlučné právo:

  • využívat vynález, tzn. vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobek, který je předmětem patentu, nebo s ním i jinak nakládat;
  • poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám, souhlas se uděluje písemnou licenční smlouvu, jejíž úprava je obsažena v ust. § 2358 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník;
  • převést patent na třetí osoby.

Bez souhlasu majitele patentu nikdo nesmí:

  • vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobek, který je předmětem patentu, nebo k tomu účelu výrobek dovážet či skladovat anebo s ním jiným způsobem nakládat;
  • využívat způsob, který je předmětem patentu, popřípadě nabízet tento způsob k využití;
  • nabízet, uvádět na trh, používat nebo k tomuto účelu dovážet či skladovat výrobek přímo získaný způsobem, který je předmětem patentu;
  • dodávat nebo k dodání nabízet jiné osobě, než je osoba oprávněná využívat patentovaný vynález, prostředky týkající se podstatného prvku tohoto vynálezu a sloužící v tomto ohledu k jeho uskutečnění.

Spolumajitelé patentu

Jestliže práva z téhož patentu přísluší více osobám, jde o spoluvlastnictví patentu. Spolumajitelé patentu mají pochopitelně k patentu stejná práva, jako když jde o jediného majitele patentu, avšak jsou omezeni právy ostatních spolumajitelů. Mají tedy právo:

  • využívat vynález, není-li mezi spolumajiteli dohodnuto jinak, má právo využívat vynález každý z nich;
  • poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám, k platnému uzavření licenční smlouvy je však třeba souhlasu všech spolumajitelů (toto však mezi spolumajiteli může být dohodnuto i jinak);
  • převést patent na třetí osoby, k převodu patentu je třeba souhlasu všech spolumajitelů, spolumajitel může převést svůj podíl bez souhlasu ostatních spolumajitelů jen na některého z ostatních spolumajitelů, bez jejich souhlasu lze převést podíl na třetí osobu v případě, že žádný ze spolumajitelů nepřijme ve lhůtě jednoho měsíce písemnou nabídku převodu.

Řízení o udělení patentu

Patent na vynález nevzniká vynálezci automaticky, ale je třeba o něj zažádat. V České republice o udělení patentu rozhoduje Úřad průmyslového vlastnictví (dále také jen „Úřad“); řízení o udělení patentu se zahajuje dnem podání přihlášky vynálezu u Úřadu. Podáním přihlášky se rozumí její doručení do podatelny Úřadu průmyslového vlastnictví (osobně či poštou). Podání lze učinit také elektronicky s ověřeným elektronickým podpisem. Z důvodu jistoty doručení a důvodu důležitosti dne podání lze doporučit, aby přihláška byla do podatelny doručována osobně s tím, že pracovník podatelny potvrdí převzetí přihlášky na její kopii.

V přihlášce vynálezu je třeba vždy uvést jméno jeho původce (jména původců). Současně ale platí, že pokud o to původce požádá, nebude jeho jméno Úřadem zveřejněno. V přihlášce je třeba vynález také jasně a úplně popsat, aby jej mohl odborník v daném oboru uskutečnit. Pokud má Úřad pochybnosti o využitelnosti vynálezu, může vyzvat přihlašovatele, aby vynález předvedl či jiným vhodným způsobem prokázal jeho využitelnost, v opačném případě bude mít Úřad za to, že vynález není průmyslově využitelný a nemůže proto být patentován.

Podáním přihlášky vzniká přihlašovateli tzv. právo přednosti neboli priorita. Datum práva přednosti je důležité ve chvíli, kdy je podáno více přihlášek stejného vynálezu; v takovém případě bude patent udělen dle té přihlášky, která má nejstarší právo přednosti (za předpokladu, že splňuje ostatní náležitosti). Právo přednosti může vzniknout nejen podáním přihlášky u Úřadu průmyslového vlastnictví, ale též podáním mezinárodní přihlášky vynálezu s účinky pro Českou republiku či Evropské patentové přihlášky s účinky pro Českou republiku.

Samotné řízení o udělení patentu probíhá ve dvou fázích, kterými jsou:

  1. předběžný průzkum přihlášky vynálezu, a
  2. úplný průzkum přihlášky vynálezu.

Předběžný průzkum přihlášky vynálezu

Účelem této první fáze průzkumu je vyřadit přihlášky, které nesplňují základní podmínky patentovatelnosti, nebo odstranit drobné vady přihlášky (např. nezaplacené správní poplatky).

V této fázi Úřad zkoumá, zda:

  • přihláška popisuje vynález, který je nový, je výsledkem vynálezecké činnosti a je průmyslově využitelný;
  • je vynález v přihlášce popsán tak dostatečně jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit;
  • přihláška neobsahuje předmět, který se dle zákona za vynález nepovažuje (objevy, vědecké teorie, matematické metody, estetické výtvory, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, počítačové programy či podávání informací, odrůdy rostlin a plemena zvířat, způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle);
  • by se případné použití vynálezu nepříčilo dobrým mravům;
  • nemá nedostatky, které brání zveřejnění přihlášky;
  • byly zaplaceny příslušné správní poplatky.

Zveřejnění přihlášky

Úřad přihlášku vynálezu zveřejní ve Věstníku Úřadu po uplynutí 18 měsíců od vzniku práva přednosti. Na žádost přihlašovatele může být přihláška zveřejněna i dříve. Účelem zveřejnění je poskytnutí možnosti třetím osobám uplatnit připomínky k patentovatelnosti vynálezu; k těmto připomínkám Úřad přihlédne při provádění úplného průzkumu.

Úplný průzkum přihlášky vynálezu

V rámci úplného průzkumu přihlášky Úřad podrobně zjišťuje, zda přihláška splňuje všechny zákonné podmínky pro udělení patentu; přihlíží přitom k připomínkám třetích osob získaných na základě zveřejnění přihlášky.

Úplný průzkum Úřad provede buď z moci úřední (sám od sebe), nebo na základě žádosti (nejčastěji přihlašovatele, lze však i na základě žádosti jiné osoby). Pokud Úřad nezahájil ve lhůtě 36 měsíců od podání přihlášky vynálezu úplný průzkum, ani v této lhůtě nebyla podána žádost o jeho provedení, bude řízení o přihlášce vynálezu zastaveno.

Pokud Úřad zjistí, že nejsou splněny zákonné podmínky pro udělení patentu, přihlášku vynálezu zamítne. Pokud Úřad naopak zjistí, že jsou splněny zákonné podmínky, udělí přihlašovateli patent a vydá mu patentovou listinu. Přihlašovatel se tím stává majitelem patentu. Udělení patentu bude rovněž zveřejněno ve Věstníku Úřadu.

Tip: O provedení úplného průzkumu lze ÚPV požádat současně s podáním přihlášky vynálezu o udělení patentu. ÚPV Vám tak ve stejnou chvíli vystaví jak Potvrzení o podání přihlášky vynálezu, tak Potvrzení o přijetí žádosti o provedení úplného průzkumu přihlášky vynálezu a nenastane tak situace, že z důvodu neprovedení úplného průzkumu ve lhůtě 36 měsíců bude řízení o přihlášce zastaveno.

Nakládání s patentem

Již výše bylo uvedeno, že majitel patentu má mimo jiné právo poskytnout právo k využívání vynálezu jiným osobám nebo převést vlastnictví patentu na třetí osoby. Rozdíl mezi oběma uvedenými způsoby spočívá v tom, že poskytnutí práva k využívání vynálezu je pouze dočasné, nedochází k převodu patentu. Naproti tomu převod vlastnictví patentu je trvalého charakteru.

Licenční smlouva

Poskytování oprávnění k výkonu práv duševního vlastnictví třetím osobám se děje prostřednictvím licenční smlouvy. Licenční smlouva, resp. její podstatné náležitosti, je jako smluvní typ upravena v ustanoveních § 2358 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

Licence (poskytnuté právo k využívání vynálezu) se obvykle dělí na:

  • výhradní (výlučná) licence,
  • nevýhradní (nevýlučná) licence.

Poskytnutím výlučné licence poskytovatel uděluje nabyvateli právo vynález využívat v ujednaném omezeném nebo neomezeném rozsahu a současně se zavazuje, že neudělí licenci žádnému jinému subjektu. Současně se udělením výlučné licence její poskytovatel zavazuje, že nebude vynález využívat ani sám, pokud si toto právo výslovně nevyhradí v licenční smlouvě.

Poskytnutím nevýlučné licence poskytovatel uděluje nabyvateli právo vynález využívat v ujednaném omezeném nebo neomezeném rozsahu s tím, že si ponechává právo vynález sám využívat nebo udělit další licenci pro stejný vynález a způsoby jeho využití.

Dále je vhodné v licenční smlouvě upravit možnost poskytování podlicence – tedy, zda nabyvatel licence je oprávněn poskytnout oprávnění k využívání vynálezu i další osobě či nikoliv. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, platí, že nabyvatel není oprávněn k poskytnutí podlicence bez souhlasu poskytovatele licence.

Nucená licence

Zákon obsahuje preventivní ustanovení, které má zabránit zneužití patentu jeho majitelem tak, že by neumožnil využití vynálezu, nebo by toto využití umožnil jen v nedostatečné míře. Nucenou licenci může udělit Úřad na základě odůvodněné žádosti v případě, že:

  • majitel patentu jej bezdůvodně nevyužívá, nebo jej využívá nedostatečně a nepřijal řádnou nabídku na uzavření licenční smlouvy, nebo
  • jsou dány důvody ohrožení důležitého veřejného zájmu.

Platnost patentu, zánik patentu

Patent platí po dobu 20 let ode dne podání přihlášky vynálezu. Přihláška vynálezu i některé další úkony jsou zpoplatněny dle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Majitel patentu je dále povinen platit za udržování patentu poplatky určené zákonem č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů. Udržovací poplatky lze platit bankovním převodem, v hotovosti nebo i šekem. Udržovací poplatky postupně rostou dle následující tabulky:

Patenty – sazebník poplatků za přihlášku vynálezu a udržování vynálezu v platnosti

Předmět poplatkuRoční výše poplatku
přijetí přihlášky vynálezu1 200 Kč
přijetí přihlášky vynálezu, je-li přihlašovatelem výlučně původce600 Kč
přijetí žádosti o provedení úplného průzkumu přihlášky vynálezu3 000 Kč
vydání patentové listiny (max. 10 stran)1 600 Kč
 každá další strana100 Kč
úkony Úřadu spojené s podáním mezinárodní přihlášky vynálezu1 500 Kč
první až čtvrtý rok udržování patentu v platnosti1 000 Kč
pátý až osmý rok udržování patentu v platnosti2 000 Kč
devátý rok udržování patentu v platnosti3 000 Kč
desátý rok udržování patentu v platnosti4 000 Kč
jedenáctý rok udržování patentu v platnosti6 000 Kč
dvanáctý rok udržování patentu v platnosti8 000 Kč
třináctý rok udržování patentu v platnosti10 000 Kč
čtrnáctý rok udržování patentu v platnosti12 000 Kč
patnáctý rok udržování patentu v platnosti14 000 Kč
šestnáctý rok udržování patentu v platnosti16 000 Kč
sedmnáctý rok udržování patentu v platnosti18 000 Kč
osmnáctý rok udržování patentu v platnosti20 000 Kč
devatenáctý rok udržování patentu v platnosti22 000 Kč
dvacátý rok udržování patentu v platnosti24 000 Kč

Udržovací poplatky za patent za celé dvacetileté období patentové ochrany v České republice tedy celkem vyjdou na 169 000 Kč. Další náklady jsou spojené s ostatními správními poplatky dle shora uvedené tabulky; rovněž je třeba počítat s náklady na odborné zastoupení advokátem či patentovým zástupcem před Úřadem.

Patent zaniká, jestliže nastane některá z následujících skutečností:

  • uplyne doba jeho platnosti, tedy 20 let;
  • majitel patentu nezaplatí ve stanovené lhůtě příslušné poplatky za udržování patentu v platnosti;
  • majitel patentu se ho vzdá; v tomto případě patent zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele patentu dojde Úřadu.

Patentový rejstřík

Úřad průmyslového vlastnictví vede patentový rejstřík, do kterého zapisuje údaje o přihláškách vynálezů, řízeních o nich a údaje o udělených patentech. Do rejstříku se rovněž zapisují údaje o poskytnutých licencích, o majiteli patentu, poznámka spornosti ve smyslu ust. § 986 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a řada dalších údajů.

Vstup do příslušné on-line databáze naleznete na internetových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem