Vynálezy

Základem české právní úpravy vynálezů je zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích. Samotný pojem „vynález“ není tímto zákonem nijak definován. Zákon namísto toho pouze stanovuje, které vynálezy jsou způsobilé ochrany dle zákona, tedy kterým lze udělit patent. Pro zjednodušení – vynález je předmětem ochrany, patent je právní formou ochrany.

Aby byl vynález patentovatelný, musí současně splňovat následující tři podmínky:

1. musí být nový,
2. musí být výsledkem vynálezecké činnosti,
3. musí být průmyslově využitelný.

• Ad 1) Podmínka novosti
  • Vynález je nový, není-li součástí stavu techniky. Stavem techniky se rozumí veškeré veřejně dostupné informace, které byly známé před tím, než byla přihláška podána. Tyto informace mohou být veřejnosti přístupné písemně, ústně nebo třeba i využíváním. Součástí stavu techniky jsou také starší přihlášky vynálezů, pokud byla přihláška podána tak, aby platila i na území České republiky.
• Ad 2) Podmínka, že vynález je výsledkem vynálezecké činnosti
  • Tato podmínka je považována za splněnou, jestliže vynález nevyplývá pro odborníka zřejmým způsobem ze stavu techniky.
• Ad 3) Podmínka průmyslové využitelnosti
  • Vynález se považuje za průmyslově využitelný, lze-li jej vyrábět nebo jinak využívat v průmyslu, zemědělství, ve službách či v jiných oblastech hospodářství.

Co nemůže být vynálezem

Zákon stanovuje, že některé věci zkrátka patentovat nelze, ani za předpokladu, že splňují výše uvedené podmínky. Jde o takové věci, které obsahově spadají do jednoho z následujících okruhů:

• objevy, vědecké teorie a matematické metody,
• estetické výtvory,
• plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů,
• podávání informací,
• způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle.

Na které vynálezy se neuděluje patent

Vedle toho existuje zákonem upravená tzv. výluka patentovatelnosti. Podle té rozlišujeme také takové druhy vynálezů, které sice za vynálezy považujeme (na rozdíl od skupiny zmíněné v předchozím odstavci), ale ze zákona na ně nelze patent udělit. Jedná se o vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům a vynálezy nových odrůd rostlin a plemen zvířat, případně biologické způsoby pěstování či chovu.

Pojem původce vynálezu, právo na patent

Původcem vynálezu je ten, kdo jej vlastní tvůrčí prací vytvořil. Původcovství vynálezu je nepřevoditelné, tedy není možné ho prodat/darovat, nebo jiným způsobem převést na někoho dalšího. Vyloučené ovšem není, aby se na vytvoření vynálezu podílelo vícero osob, ty mají na patent právo v rozsahu, v jakém se na vytvoření vynálezu podílely.

Právo na patent je vedle toho právo, jehož obsahem je možnost podat přihlášku vynálezu a získat patentovou ochranu. Právo na patent má obvykle původce vynálezu, avšak nejde o pravidlo. Například můžeme jmenovat tzv. podnikový vynález, kdy je vynález učiněn v rámci plnění povinností plynoucích z pracovního poměru. V tomto případě bude mít právo na patent (pokud by nebylo smlouvou stanoveno jinak) zaměstnavatel, i přesto, že původcem vynálezu je zaměstnanec. Původce je v tomto případě povinen písemně o vynálezu zaměstnavatele informovat a poskytnout mu podklady potřebné pro posouzení vynálezu. Zaměstnavatel poté může buď, ve lhůtě 3 měsíců, vynález nechat patentovat a poskytnout původci přiměřenou odměnu, nebo svého práva nevyužít a nechat právo patentovat přejít zpět na vynálezce (původce). Co se týká přiměřené odměny náležící vynálezci, stanovuje se podle významu vynálezu a podle možného přínosu dosaženého jeho využitím. Pokud by se odměna vyplacená původci vynálezu dostala do nepoměru s přínosem vynálezu, má vynálezce právo na dodatečné vypořádání.

Účinky patentu

Majitel patentu má výlučné právo:

• využívat vynález, např. vyrábět, nabízet, uvádět jej na trh nebo používat výrobek, který je předmětem patentu a podobně;
• poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám;
• převést patent na třetí osoby.

Pro přesnost tedy nesmí nikdo bez souhlasu majitele patentu zejména:

• nabízet výrobek, uvádět ho na trh nebo ho vůbec vyrábět,
• využívat nebo nabízet způsob, který je předmětem patentu,
• dovážet nebo skladovat výrobek, který je vyrobený způsobem, který je předmětem patentu,
• dodávat výrobek nebo i jen nabízet výrobek osobě, která není oprávněná využívat patentovaný vynález.

Upozorňujeme, že se jedná jen o příkladný výčet.

Spolumajitelé patentu

Jestliže práva z téhož patentu přísluší více osobám, jde o spoluvlastnictví patentu. Spolumajitelé patentu mají k patentu stejná práva, jako když jde o jediného majitele patentu, ale jsou omezeni právy ostatních spolumajitelů. Mají tedy právo:

• využívat vynález, není-li mezi spolumajiteli dohodnuto jinak, má právo využívat vynález každý z nich;
• poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám, za předpokladu, že poskytnutí odsouhlasí všichni spolumajitelé;
• převést patent nebo podíl na něm – k převodu na třetí osobu je potřeba souhlas všech spolumajitelů. Výjimkou je převod podílu na jiného spolumajitele – v takovém případě není souhlas ostatních potřeba. Pokud chce spolumajitel převést podíl na někoho jiného než spolumajitele, může tak učinit jen tehdy, pokud nejprve ostatním spolumajitelům písemně nabídne svůj podíl a ti jej odmítnou.

Řízení o udělení patentu

V České republice o udělení patentu rozhoduje Úřad průmyslového vlastnictví (dále také jen „Úřad“). Přičemž řízení o udělení patentu se zahajuje dnem podání přihlášky vynálezu u Úřadu. Za podanou se považuje přihláška doručená (osobně nebo poštou) na podatelně Úřadu. Podání lze učinit také on-line.

Tip: z hlediska důležitosti dne podání přihlášky vynálezu (podáním se zahajuje řízení o udělení patentu, nebo také počítá doba platnosti), doporučujeme osobní podání na podatelně Úřadu, kdy pracovník hned potvrdí převzetí a vydá kopii podání.

Veškeré dokumenty (i pro osobní podání) najdete na stránkách Úřadu a lze je vyplnit elektronicky a následně již vyplněné vytisknout.

V přihlášce vynálezu je třeba vždy uvést jméno jeho původce (jména původců); na žádost původce nebude jeho jméno Úřadem zveřejněno. V přihlášce je třeba vynález také jasně a úplně popsat. Pokud má Úřad pochybnosti o využitelnosti vynálezu, může vyzvat přihlašovatele, aby vynález předvedl či jiným vhodným způsobem prokázal jeho využitelnost. V opačném případě bude mít Úřad za to, že vynález není průmyslově využitelný a nemůže proto být patentován.

Podáním přihlášky vzniká přihlašovateli také tzv. právo přednosti, neboli priorita. Podle práva přednosti se v případě, kdy je podáno více přihlášek pro stejný vynález, se patent udělí té přihlášce, která byla podána jako první (je co do data podání nejstarší) Právo přednosti může vzniknout nejen podáním přihlášky u Úřadu průmyslového vlastnictví, ale též podáním mezinárodní přihlášky vynálezu s účinky pro Českou republiku či Evropské patentové přihlášky s účinky pro Českou republiku.

Samotné řízení o udělení patentu probíhá ve dvou fázích, kterými jsou:

1. předběžný průzkum přihlášky vynálezu, a
2. úplný průzkum přihlášky vynálezu.

Předběžný průzkum přihlášky vynálezu

Účelem této první fáze průzkumu je vyřadit přihlášky, které nesplňují základní podmínky patentovatelnosti, nebo odstranit drobné vady přihlášky (např. nezaplacené správní poplatky).

V této fázi Úřad zkoumá, zda:

• přihláška popisuje vynález, který je nový, je výsledkem vynálezecké činnosti a je průmyslově využitelný;
• je vynález v přihlášce popsán dostatečně jasně a úplně;
• přihláška neobsahuje předmět, který se dle zákona za vynález nepovažuje (objevy, vědecké teorie, matematické metody, estetické výtvory, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, počítačové programy či podávání informací, odrůdy rostlin a plemena zvířat, způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle);
• se případné použití vynálezu nepříčí dobrým mravům;
• nemá nedostatky, které brání zveřejnění přihlášky;
• byly zaplaceny příslušné správní poplatky.

Zveřejnění přihlášky

Úřad přihlášku vynálezu zveřejní ve Věstníku Úřadu po uplynutí 18 měsíců od vzniku práva přednosti. Na žádost přihlašovatele může být přihláška zveřejněna i dříve. Účelem zveřejnění je poskytnutí možnosti třetím osobám uplatnit připomínky k patentovatelnosti vynálezu; k těmto připomínkám Úřad přihlédne při provádění úplného průzkumu.

Úplný průzkum přihlášky vynálezu

V rámci úplného průzkumu přihlášky Úřad podrobně zjišťuje, zda přihláška splňuje všechny zákonné podmínky pro udělení patentu a přihlíží k připomínkám třetích osob získaných na základě zveřejnění přihlášky.

Úplný průzkum Úřad provede buď z moci úřední (sám od sebe), nebo na základě žádosti (nejčastěji přihlašovatele, lze však i na základě žádosti jiné osoby). Pokud Úřad nezahájil ve lhůtě 36 měsíců od podání přihlášky vynálezu úplný průzkum, ani v této lhůtě nebyla podána žádost o jeho provedení, bude řízení o přihlášce vynálezu zastaveno.

Pokud Úřad zjistí, že nejsou splněny zákonné podmínky pro udělení patentu, přihlášku vynálezu zamítne. Pokud Úřad naopak zjistí, že jsou splněny zákonné podmínky, udělí přihlašovateli patent a vydá mu patentovou listinu. Přihlašovatel se tím stává majitelem patentu. Udělení patentu bude rovněž zveřejněno ve Věstníku Úřadu.

Licenční smlouva

Oprávnění k výkonu práv duševního vlastnictví třetím osobám lze poskytnout prostřednictvím tzv. licenční smlouvy. Tato smlouva je jako smluvní typ upravena v ustanoveních § 2358 a násl. občanského zákoníku.

Licence (poskytnuté právo k využívání vynálezu) se obvykle dělí na:

• výhradní (výlučná) licence, vlastník udělí licenci třetí osobě, která nadále patentovaný vynález využívá jako jediná, zpravidla (není-li smluvně ujednáno jinak) nevyužívá vynález ani sám vlastník,
• nevýhradní (nevýlučná) licence, kdy vlastník může vynález sám nadále využívat a licenci udělovat dalším osobám

Dále je vhodné v licenční smlouvě upravit možnost poskytování podlicence – tedy, zda nabyvatel licence je oprávněn poskytnout oprávnění k využívání vynálezu i další osobě či nikoliv. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, platí, že nabyvatel není oprávněn k poskytnutí podlicence bez souhlasu poskytovatele licence.

Nucená licence

Zákon obsahuje preventivní ustanovení, které má zabránit zneužití patentu jeho majitelem tak, že by neumožnil využití vynálezu, nebo by toto využití umožnil jen v nedostatečné míře. Nucenou licenci může udělit Úřad na základě odůvodněné žádosti v případě,

• majitel patentu jej bezdůvodně nevyužívá, nebo jej využívá nedostatečně a nepřijal řádnou nabídku na uzavření licenční smlouvy, nebo
• jsou dány důvody ohrožení důležitého veřejného zájmu.

Platnost patentu, zánik patentu

Patent platí po dobu 20 let ode dne podání přihlášky vynálezu. Přihláška vynálezu i některé další úkony jsou zpoplatněny dle zákona č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích. Majitel patentu je dále povinen platit za udržování patentu poplatky určené zákonem č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů. Udržovací poplatky lze platit bankovním převodem, v hotovosti nebo i šekem. Udržovací poplatky postupně rostou dle následující tabulky:

Patenty – sazebník poplatků za přihlášku vynálezu a udržování vynálezu v platnosti

Udržovací poplatky za patent za celé dvacetileté období patentové ochrany v České republice tedy celkem vyjdou na 169 000 Kč. Další náklady jsou spojené s ostatními správními poplatky dle shora uvedené tabulky; rovněž je třeba počítat s náklady na odborné zastoupení před Úřadem – na advokáta či na patentového zástupce.

Patent zaniká, jestliže nastane některá z následujících skutečností:

• uplyne doba jeho platnosti, tedy 20 let;
• majitel patentu nezaplatí ve stanovené lhůtě příslušné poplatky za udržování patentu v platnosti;
• majitel patentu se ho vzdá; v tomto případě patent zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele patentu dojde Úřadu.

Patentový rejstřík

Úřad vede patentový rejstřík, do kterého zapisuje údaje o přihláškách vynálezů, řízeních o nich a údaje o udělených patentech. Do rejstříku se rovněž zapisují údaje o poskytnutých licencích, o majiteli patentu, poznámka spornosti ve smyslu ust. § 986 občanského zákoníku, a řada dalších údajů. Vstup do příslušné on-line databáze naleznete na internetových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.