Rusko – infosouhrn pro E-MEET EXPORT 2020

(Aktualizováno 31. 10. 2020) O Rusko je tradičně ze strany českých firem stále velký zájem. Svědčí o tom počty zakázek pro české firmy, které zpracovávají zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Moskvě a Jekatěrinburgu. Rusko přitom žije už šestým rokem v režimu sankcí, s nimž se však naučilo žít.

Rusko pohledem Štěpána Jílka, ředitele kanceláře CzechTrade v Moskvě

Letošní rok přinesl velké množství negativních faktorů, které mají přímý vliv na obchodní aktivity nejen českých firem v tomto zájmovém regionu. „Jmenovitě jsou to pandemie covid-19, výrazný pokles hlavních exportních komodit, propad rublu atd. Nelze opomenout ani složitou geopolitickou situaci v okolních státech,” vypočítává ředitel regionálního centra Moskva Štěpán Jílek.  

Ruské domácí výrobě a službám se dostává výrazné podpory ze strany ruského státu, která je vedena snahou o maximální zajištění „všeho“ z domácích zdrojů. „Tento tlak komplikuje situaci zahraničním podnikům, a dá se očekávat, že tyto tendence budou v příštích letech jednoznačně gradovat. Tématika ‚záměny importu‘ a ‚lokalizace‘ zůstávají jasnými prioritami ruské vlády. Za těchto podmínek by si měly české firmy před tím, než podniknou zásadní a mnohdy nevratné kroky, provést detailní předběžnou analýzu ruského trhu, aby se ujistily, že skutečně mají šanci uspět,” nabádá Jílek. Přímou pomoc nabízejí dvě zahraničních kanceláře v hlavním městě a Jekatěrinburgu.

Od nákupů Ruska v zahraničí odrazuje tamní trh slabá měna, která spadla o více než 30 procent. „Firmy otálejí s investicemi do nových projektů nebo s nákupem nového strojního zařízení,” připomíná Jílek. Ruku s ruce s těmito okolnostmi se mění kontingent firem, které se na CzechTrade obracejí. Doložil to aktuální seriál konzultací E-MEET. „Jestliže v minulých letech byly z velké části účastníky těchto debat firmy z oblasti strojírenství – přesného strojírenství či energetiky, v této době převažují společnosti z ostatních oblastí ekonomiky. Cítíme zvýšený zájem ze strany firem nabízejících služby, a to doslova celého spektra,” líčí Štěpán Jílek.

Podle jeho názoru jde o logický vývoj, protože pro řadu strojírenských firem znamenalo uvalení sankcí na Ruskou federaci výrazná omezení a pro některé rovnou konec exportu do tohoto teritoria.

Zároveň se objevují nové příležitosti. „Doslova boom zažívá oblast online služeb, velkou výzvou je oblast ekologie a vše s ní spojené – likvidace komunálního i průmyslového odpadu, čističky odpadních a průmyslových vod.  Naše kanceláře tyto trendy pečlivě monitorují a připravují v následujícím období některé podpůrné akce,” říká Jílek.

Mělo by jít o komoditně zaměřené podnikatelské mise, účasti na profilových výstavách a fórech, skupinové prezentace u důležitých obchodních partnerů. Informace budou dostupné na webových stránkách obou regionálních kanceláří. 

Rusko má kvůli pandemii uzavřeny hranic. Opatření pro boj s nákazou přijímá každý region individuálně. Nemožnost cestování dělá velké problémy zejména firmám, které už pracují v Rusku na projektech, protože mají problémy s příjezdem techniků a odborného personálu. „Stále více se používají moderní komunikační  platformy, jako jsou ZOOM, WhatsApp, Skype, Viber a podobně. Rusové jsou v tomto poměrně hodně pokročilí. Samozřejmě platí, že ne vždy nahradí tyto nástroje klasický osobní kontakt, proto nabízíme a poskytujeme firmám možnost osobní asistence v teritoriu,” popisuje ředitel Jílek.

Cílem je maximální online dostupní pro klienty a partnery. „Firmám nabízíme pomoc s organizací webinářů, online prezentací, možnost využití zahraničních webových stránek CzechTrade k rozmístění informací o jejich firmách a produktech a tak dále,” uvádí ředitel Jílek a dodává, že z plánovaných 12 společných účastí českých firem pod hlavičkou CzechTrade na výstavách v různých regionech Ruska se letos, vzhledem k přijatým protiepidemickým opatřením, povedlo uspořádat pouze jedinou skupinovou akci.

Výstavy, podnikatelské mise, ekonomická fóra, skupinové prezentace, s nimiž se počítá pro rok 2021, budou zveřejněny na webové stránkách CzechTrade.

Kontakt:
Štěpán Jílek, ředitel zahraniční kanceláře agentury CzechTrade Moskva
stepan.jilek@czechtrade.cz

Rusko

Rusko je pro ČR dlouhodobě významným partnerem v oblasti dvoustranných obchodních a ekonomických vztahů. I nadále zůstává 13. nejvýznamnějším trhem pro český export a 2. nejdůležitějším trhem mimo země EU.

Kromě Moskvy a Moskevské oblasti je většina ekonomického potenciálu Ruské federace soustředěna v Petrohradu a Leningradské oblasti, v Povolží (Republika Tatarstán) a na jižním Uralu (Sverdlovská oblast). Dosavadní velmi široká spolupráce probíhá v oblastech dopravního, strojírenského, energetického, chemického, zemědělského a potravinářského průmyslu, environmentálních technologií a ve zdravotnictví. Klíčový sektor pro vývoz zboží a investic do Ruské federace představuje strojírenství – stroje a dopravní prostředky za rok 2019 hodnotově tvořily podíl 68,6 % z českého exportu do RF. 

Naopak největší položkou českého dovozu z RF jsou energetické suroviny – zejména ropa a zemní plyn, který hodnotově činí podíl na celkovém dovozu z RF 67,2 %. Nevyužitý potenciál pro české firmy vidíme především v oblasti vodohospodářství, odpadních technologií, IT, inteligentní infrastruktuře a Smart cities. 

Podporu českého exportu zajišťují na území Ruské federace kromě ekonomických úseků (ZÚ Moskva, GK Petrohrad, GK Jekatěrinburg) také tři zahraniční kanceláře CzechTrade (Moskva, Petrohrad, Jekatěrinburg), Český dům a České centrum v Moskvě a kanceláře CzechTurism v Moskvě a Jekatěrinburgu. Významnou roli hrají rovněž státem řízené finanční instituce – ČEB, EGAP, ČMZRB a Mezinárodní investiční banka. 

Smluvní a institucionální rámec  

Podmínky bilaterální hospodářské a obchodní spolupráce mezi Českou republikou a Ruskou federací upravují především: Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (1997), Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o spolupráci a vzájemné pomoci v celních otázkách (1998), Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o podpoře a vzájemné ochraně investic (1996), Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o vojensko-technické spolupráci (2003) či Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci (2005). 

Regulace aktivit v oblasti vnějších ekonomických vztahů na ruském trhu včetně dovozních podmínek jsou definovány Celním zákoníkem a dalšími normativními akty vydávanými Federální celní službou (FTS) Ruska. V praxi však současně platí nebo jsou připravovány legislativní předpisy v rámci různých integračních uskupení na postsovětském prostoru (např. Celní unie či Eurasijská hospodářská unie). 

Celní unie (CU) byla zřízena dne 1. ledna 2010 mezi Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem. Od 1. 1. 2010 na území států Celní unie (CU) platí Jednotný celní sazebník a společná netarifní omezení dovozů. Tento zákon se stal povinnou normou pro všechny firmy, jež působí v oblasti vnějších ekonomických vztahů. Praktický význam národních zákonných norem v dané oblasti byl tímto značně okleštěn. Nejaktuálnějším dokumentem se jeví Smlouva o Celním kodexu z 11. dubna 2017 (vstoupila v platnost 1. ledna 2018). 

EEU vznikla k 1. lednu 2015, členy jsou Ruská federace, Kazachstán, Bělorusko, Arménie a Kyrgyzstán. Dohoda o vzniku Eurasijské hospodářské unie byla podepsána dne 29. května 2014 v Astaně. Předpokládá postupné zřízení společného trhu s volným pohybem zboží, služeb, kapitálu i pracovních sil a společnou energetickou, průmyslovou, zemědělskou a dopravní politiku. Aktuálně jsou kontakty mezi EU a EEU omezeny pouze na technickou úroveň. 

Velice efektivním nástrojem MPO ČR na podporu exportu do Ruska je česko-ruská Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou avědecko-technickou spolupráci (MVK). Má za cíl dlouhodobě podpořit výměnu informací a spolupráci při zvyšování povědomí o obchodních a investičních příležitostech trhů obou zemí, při identifikaci problémů a oblastí, jež jsou zvláště perspektivní z pohledu dalšího rozvoje vzájemné spolupráce, a definování konkrétních kroků, jejichž prostřednictvím by měly být naplňovány záměry smluvních stran v ekonomické dimenzi. První zasedání česko-ruské MVK se uskutečnilo v říjnu 2005 v Praze. Doposud poslední 11. zasedání MVK proběhlo ve dnech 5. – 6března 2019 vPraze.  

Akce 2020/2021  

12. zasedání česko-ruské Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou avědecko-technickou spolupráci vMoskvě  

Akce byla z důvodu vyostření česko-ruských diplomatických vztahů a šíření koronaviru COVID – 19 odložena na neurčito.  

Zasedání regionálních pracovních skupin (PS) vrámci česko-ruské MVK 

Termíny jednotlivých PS budou konzultovány s ruskou stranou a upřesňovány v souvislosti s vývojem situace ohledně koronaviru COVID – 19. 

Podnikatelské mise – PROPED 2020 

  • V říjnu 2020 by se měla ve spolupráci s Komorou SNS uskutečnit podnikatelská mise do Jěkaterinburgu a Čeljabinsku zaměřená na oblast strojírenství a energetiku.  
  • Na ZÚ Moskva proběhne v polovině října akce na podporu zvýšení exportu českého jaderného průmyslu.  
  • Ve 2. pololetí 2020 se uskuteční outgoingová mise českých podnikatelů do severozápadních regionů Ruska.   

Účast Ruské federace jako země-partner na MSV Brno 2020 

Konání MSV 2020 zatím nebylo ze strany organizátorů nepotvrzeno.   

Zpět na rozcestník zemí k akci E-MEET EXPORT 2020




• Teritorium: Rusko