Rusko – infosouhrn pro E-MEET EXPORT 2020

(Aktualizováno 19. 6. 2020) Rusko je pro ČR dlouhodobě významným partnerem v oblasti dvoustranných obchodních a ekonomických vztahů. I nadále zůstává 13. nejvýznamnějším trhem pro český export a 2. nejdůležitějším trhem mimo země EU.

Kromě Moskvy a Moskevské oblasti je většina ekonomického potenciálu Ruské federace soustředěna v Petrohradu a Leningradské oblasti, v Povolží (Republika Tatarstán) a na jižním Uralu (Sverdlovská oblast). Dosavadní velmi široká spolupráce probíhá v oblastech dopravního, strojírenského, energetického, chemického, zemědělského a potravinářského průmyslu, environmentálních technologií a ve zdravotnictví. Klíčový sektor pro vývoz zboží a investic do Ruské federace představuje strojírenství – stroje a dopravní prostředky za rok 2019 hodnotově tvořily podíl 68,6 % z českého exportu do RF. 

Naopak největší položkou českého dovozu z RF jsou energetické suroviny – zejména ropa a zemní plyn, který hodnotově činí podíl na celkovém dovozu z RF 67,2 %. Nevyužitý potenciál pro české firmy vidíme především v oblasti vodohospodářství, odpadních technologií, IT, inteligentní infrastruktuře a Smart cities. 

Podporu českého exportu zajišťují na území Ruské federace kromě ekonomických úseků (ZÚ Moskva, GK Petrohrad, GK Jekatěrinburg) také tři zahraniční kanceláře CzechTrade (Moskva, Petrohrad, Jekatěrinburg), Český dům a České centrum v Moskvě a kanceláře CzechTurism v Moskvě a Jekatěrinburgu. Významnou roli hrají rovněž státem řízené finanční instituce – ČEB, EGAP, ČMZRB a Mezinárodní investiční banka. 

Smluvní a institucionální rámec  

Podmínky bilaterální hospodářské a obchodní spolupráce mezi Českou republikou a Ruskou federací upravují především: Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (1997), Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o spolupráci a vzájemné pomoci v celních otázkách (1998), Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o podpoře a vzájemné ochraně investic (1996), Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o vojensko-technické spolupráci (2003) či Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci (2005). 

Regulace aktivit v oblasti vnějších ekonomických vztahů na ruském trhu včetně dovozních podmínek jsou definovány Celním zákoníkem a dalšími normativními akty vydávanými Federální celní službou (FTS) Ruska. V praxi však současně platí nebo jsou připravovány legislativní předpisy v rámci různých integračních uskupení na postsovětském prostoru (např. Celní unie či Eurasijská hospodářská unie). 

Celní unie (CU) byla zřízena dne 1. ledna 2010 mezi Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem. Od 1. 1. 2010 na území států Celní unie (CU) platí Jednotný celní sazebník a společná netarifní omezení dovozů. Tento zákon se stal povinnou normou pro všechny firmy, jež působí v oblasti vnějších ekonomických vztahů. Praktický význam národních zákonných norem v dané oblasti byl tímto značně okleštěn. Nejaktuálnějším dokumentem se jeví Smlouva o Celním kodexu z 11. dubna 2017 (vstoupila v platnost 1. ledna 2018). 

EEU vznikla k 1. lednu 2015, členy jsou Ruská federace, Kazachstán, Bělorusko, Arménie a Kyrgyzstán. Dohoda o vzniku Eurasijské hospodářské unie byla podepsána dne 29. května 2014 v Astaně. Předpokládá postupné zřízení společného trhu s volným pohybem zboží, služeb, kapitálu i pracovních sil a společnou energetickou, průmyslovou, zemědělskou a dopravní politiku. Aktuálně jsou kontakty mezi EU a EEU omezeny pouze na technickou úroveň. 

Velice efektivním nástrojem MPO ČR na podporu exportu do Ruska je česko-ruská Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou avědecko-technickou spolupráci (MVK). Má za cíl dlouhodobě podpořit výměnu informací a spolupráci při zvyšování povědomí o obchodních a investičních příležitostech trhů obou zemí, při identifikaci problémů a oblastí, jež jsou zvláště perspektivní z pohledu dalšího rozvoje vzájemné spolupráce, a definování konkrétních kroků, jejichž prostřednictvím by měly být naplňovány záměry smluvních stran v ekonomické dimenzi. První zasedání česko-ruské MVK se uskutečnilo v říjnu 2005 v Praze. Doposud poslední 11. zasedání MVK proběhlo ve dnech 5. – 6března 2019 vPraze.  

Akce 2020/2021  

12. zasedání česko-ruské Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou avědecko-technickou spolupráci vMoskvě  

Akce byla z důvodu vyostření česko-ruských diplomatických vztahů a šíření koronaviru COVID – 19 odložena na neurčito.  

Zasedání regionálních pracovních skupin (PS) vrámci česko-ruské MVK 

Termíny jednotlivých PS budou konzultovány s ruskou stranou a upřesňovány v souvislosti s vývojem situace ohledně koronaviru COVID – 19. 

Podnikatelské mise – PROPED 2020 

  • V říjnu 2020 by se měla ve spolupráci s Komorou SNS uskutečnit podnikatelská mise do Jěkaterinburgu a Čeljabinsku zaměřená na oblast strojírenství a energetiku.  
  • Na ZÚ Moskva proběhne v polovině října akce na podporu zvýšení exportu českého jaderného průmyslu.  
  • Ve 2. pololetí 2020 se uskuteční outgoingová mise českých podnikatelů do severozápadních regionů Ruska.   

Účast Ruské federace jako země-partner na MSV Brno 2020 

Konání MSV 2020 zatím nebylo ze strany organizátorů nepotvrzeno.   

Zpět na rozcestník zemí k akci E-MEET EXPORT 2020

Pravidelné novinky e-mailem