Austrálie: Zahraniční obchod a investice

31. 8. 2018

© Konzulát ČR v Sydney (Austrálie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Ve světovém měřítku se v roce 2016 umístila Austrálie na 24. místě největšího vývozce zboží a služeb, v případě dovozu je na 22. místě. Čína, USA a Japonsko jsou australskými největšími obousměrnými obchodními partnery. Pokud bychom počítali EU, byla by za Čínou.

Obrat zahraničního obchodu Austrálie se v rozpočtovém roce 2016/2017 zvýšil o 8,7 % na hodnotu 735,484 mld. AUD. Vývoz dosáhl hodnoty 373,240 mld. AUD, dovoz 362,244 mld. AUD. Bilance australského zahraničního obchodu ve fiskálním roce 2016/2017 skončila přebytkem téměř 11 mld. AUD.

Obchodní bilance zboží a služeb za uplynulá období (v mld. AUD)
 

2013

2014

2015

2016

2017

Vývoz

318,539

327,673

318,737

312,302

 373,240

Dovoz

328,679

336,759

341,303

349,068

362,244

Obrat

647,218

664,432

660,040

661,370

735,484

Saldo

-10,140

-9,086

-22,566

-36,766

10,996

Zdroj: DFAT

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Evropská unie jako celek patřila tradičně k největší obchodním partnerům Austrálie. V období let 1996 až 2008 se v objemu vzájemného obchodu bezpečně držela na 1. místě a ostatní australské obchodní partnery převyšovala především v exportu. V roce 2009 byla však nucena přenechat prvenství v objemu vzájemného obchodu Číně.

Ve fiskálním roce 2016-2017 byla EU druhým největším obchodním partnerem Austrálie ve vzájemném obchodu zboží a služeb po Číně. Obchod mezi EU a Austrálií měl hodnotu 99,555 mld. AUD a 13,5 % celkového australského mezinárodního obchodu.

Obchodní bilance mezi EU a Austrálií je stále ve prospěch EU – v roce 2016-17 v hodnotě větší než 38 mld. AUD. Z pohledu služeb si EU stále udržuje prvenství jako nejdůležitější partner Austrálie s 19% podílem na celkovém obchodu se službami, tj. 31,6 mld. AUD před USA s 14,3% podílem a 24 mld. AUD a Čínou (10,5% - 17,5 mld. AUD).

EU je druhým nejvýznamnějším investorem v Austrálii (1.072 mld. AUD), investice z EU představují 32,8 % celkových investic v AU. Přímé zahraniční investice EU do AU také meziročně vzrostly na  165 mld. AUD a představují 21% celkových australských FDI.

Hodnota australských FDI do EU je 105 mld. AUD a tvoří 19 % celkových australských FDI. EU je druhou největší destinací pro australské zahraniční investice (po USA).

V roce 2016-17 vývoz zboží z EU do Austrálie dosáhl hodnoty 49 mld. AUD, což je podobná hodnota jako v předcházejícím roce. Vývoz do EU představuje 6,5 % celkového AU vývozu, tj. 22 mld. AUD. Z EU do AU se nejvíce dováží osobní automobily (v roce 2016-2017 za 6,6 mld. AUD a léky za 5,4 mld. AUD. Meziročně nejvíce vzrostl vývoz strojírenského vybavení a součástek (o 37 %). Do EU pak ve fiskálním roce 2016-2017 mířilo z Austrálie zejména zlato, a to za 5,3 mld. AUD (ve srovnání s předchozím rokem je to o 12 % více) a dále pak uhlí - 4,4 mld. AUD (nárůst o 70 %). Značné zvýšení vývozu bylo také u stříbra a platiny (+429 %) a hliníku a hliníkových rud 129 %). Největší pokles zaznamenal vývoz masa (- 29 %) a drahých kamenů a perel (- 27,5) %.

Australský vývoz

Největším odběratelem australského zboží a služeb v roce 2016-17 byla ČLR, dále Japonsko, Korejská republika a USA.

Vývoz do Číny dosáhl v roce 2016-17 110,427 mld. AUD, oproti předchozímu období jde o 25% nárůst. Ke snížení vývozu došlo v případě Japonska, meziročně o -4,8 %, vývoz do Koreje stoupl téměř o 14 %.

Nejvýznamnější obchodní partneři Austrálie ve vývozu zboží a služeb v roce 2016-2017

Stát

Vývoz

v mld. AUD

Podíl v %

Meziroční změna v %

5letý trend v %

1. Čína

110,427

29.6

25,2

5,0

2. Japonsko

44,613

12,0

16,9

-4,8

3. Korejská republika

22,769

6,1

13,8

8,1

4. USA

20,758

5,6

-5,9

8,1

5. Indie

19,214

5,1

44,0

3,5

6. Hongkong

15,792

4,2

36,9

11,9

7. Nový Zéland

14,038

3,8

7,8

5,0

8. Velká Británie

12,616 3,4

0,5

2,5

9. Singapur

11,216

3,0

12,3

2,0

10. Tchaj-wan

9,961

2,7

30,2

0,0

Celkem vývoz

373,240

100

16,8

2,4

Evropská Unie

30,540

8,2

9,9

1,6

Zdroj: DFAT

Australský dovoz

Největším vývozcem do Austrálie v roce 2016-2017 byla EU, následovaná Čínou a USA. Z evropských zemí jsou v první desítce Německo a Velká Británie. V australském dovozu ze zemí EU dominují produkty zpracovatelského průmyslu, především léky a automobily a dále služby.

Australské dovozy z Číny se v roce 2016-17 dosáhly téměř 64,3 mld. AUD. Nejvíce se zvýšil AU dovoz z Koreje (o 13,0 %).

Nejvýznamnější obchodní partneři Austrálie v dovozu zboží a služeb v roce 2016–2017

Stát

Dovoz

v mld. AUD

Podíl v %

Meziroční změna v %

5letý trend v %

1. Čína

64,287

17,7

0,1

8,5

2. USA

45,732

12,6

-6.2

2,3

3. Japonsko

23,994

6,6

6,3

1,6

4. Thajsko

16,686

4,6

-1,0

7,3

5. Německo

16,300

4,5

0,1

4,9

6. Korejská republika

15,996

4,4

13,0

11,3

7. Velká Británie

14,846

4,1

-5.5

3,3

8. Singapur

13,477

3,7

2,0

-7.9

9. Nový Zéland

12,772

3,5

4,1

3,6

10. Malajsie

11,347

3,1

5,1

1,1

Celkem dovoz

362,244

100

1,4

2,4

Evropská Unie

69,015

19,1

-2,0

3,2

Zdroj

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Mezi nejdůležitější položky australského vývozu patřily v roce 2016-17 tradičně primární produkty, zejména nerostné suroviny, zemědělské komodity a dále služby. Hlavními australskými vývozními komoditami v hodnotovém vyjádření byly v roce 2016-17 železná ruda, uhlí, zemní plyn, zlato, hliníkové rudy a surová ropa. V zemědělské produkci dominovala pšenice a hovězí maso. V sektoru služeb pak vzdělávání a cestovní ruch. Meziročně došlo k výraznému poklesu vývozu jiných rud (25 %) a mědi (12 %), naopak výrazně se zvýšil vývoz železa (+31 %), uhlí (+57 %) a LNG (+35 %). V oblasti zemědělského vývozu poklesl vývoz hovězího masa (16 %) a , naopak se zvýšil vývoz ovčí vlny (+14 %) a zeleniny (+69 %). V oblasti služeb se nejvíce zvýšil vývoz technických a o obchodních služeb (+10 %), a vzdělávacích služeb (+16 %).

Export

10 nejdůležitějších položek australského vývozu zboží a služeb ve fiskálním roce 2016-2017

Položka

Hodnota (mil. AUD)

1. železná ruda

62,799

2. uhlí

54,267

3. služby ve vzdělávání

28,035

4. zemní plyn

22,299

5. služby v cestovním ruchu

21,651

6. zlato

18,979

7. hliníkové rudy

7,529

8. hovězí maso

7,115

9. pšenice

6,073

10. surová ropa

5,150

Zdroj

Import

Nejsilnější položkou dovozu byl ve finančním roce 2016-17 stejně jako o rok dříve cestovní ruch ve službách, ze zboží osobní automobily a rafinovaná ropa.

10 Nejdůležitějších položek australského dovozu zboží a služeb v roce 2016–2017

Položka

Hodnota (mil. AUD)

1. služby spojené s cestováním

37,582

2. osobní automobily

21,782

3. rafinovaná ropa

17,392

4. telekomunikační zařízení

11,967

5. surová ropa

8,583

6. služby nákladní přepravy

8,430

7. nákladní dopravní prostředky

8,004

8. počítače

7,855

9. léčiva (vč. veterinárních)

7,340

10. zlato 

7,240

Zdroj

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Dohody o volném obchodu (Free Trade Agreements - FTA)

Austrálie má uzavřeno 10 FTAs : se Singapurem, Thajskem, USA, Chile, Malajsií, Korejskou republikou, Japonskem, Novým Zélandem, Čínou a ASEAN. 

Na základě CER (Closer Economic Relations Trade Agreement 1983) mezi Austrálií a Novým Zélandem došlo k postupné liberalizaci vzájemného obchodu a zboží vyrobené na Novém Zélandu (s podílem místní práce vyšším než 50 %) je nyní dováženo do Austrálie s nulovým tarifem.

Dohoda o volném obchodu mezi Singapurem a Austrálií (Singapore-Australia Free Trade Agreement - SAFTA) byla podepsána v Singapuru dne 17. února 2003. Dohoda vstoupila v platnost dne 28. 7. 2003.  SAFTA je první australskou bilaterální dohodou o volném obchodu od roku 1983 a v současné době Austrálie i Singapur pracují na její novelizaci.

Dne 1. ledna 2005 vstoupily v platnost Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a USA (Australia-United States Free Trade Agreement) a Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Thajskem (Thailand-Australia Free Trade Agreement). Dohoda s Chile byla podepsána 30. července 2008 a v platnost vstoupila 6. března 2009. V květnu 2012 došlo k podpisu FTA s Malajsií, smlouva platí od 1. 1. 2013.

AANZFTA - (ASEAN–Australia–New Zealand Free Trade Agreement) dohoda o volném obchodu podepsaná 27. února 2009 v Thajsku mezi australským ministrem obchodu Simonem Creanem a jeho protějšky z Nového Zélandu a sdružení států ASEAN (Brunej, Filipíny, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Barma, Singapur, Thajsko a Vietnam). Dohoda vstoupila v platnost 1. 1. 2010 pro většinu zemí. ASEAN  jako sdružení zemí je důležitým obchodním partnerem Austrálie, dosahující hodnoty 15 % australského zahraničního obchodu.

Na konci roku 2013 došlo k završení jednání o dohodě o volném obchodu mezi Austrálií a Korejskou republikou (tzv. KAFTA), což uvítaly hlavně australské zemědělskéi asociace, kterým v exportu bránila vysoká cla. Dohoda vstoupila v platnost 12. 12. 2014.

Dohoda o Japonsko-australském hospodářském partnerství(tzv. JAEPA) byla podepsána oběma premiéry 8. 7. 2014 v Canbeře a vstoupila v platnost 15. 1. 2015. Dohoda po plném uvedení v platnost umožní preferenční či bezcelní přístup australským vývozcům na japonský trh z 97%.  Konkrétně se jedná především o snížení japonských celních tarifů u australského hovězího masa (mraženého z 38,5% na 19,5% v průběhu 15ti let, čerstvého a chlazeného na 23,5% rovněž v průběhu 15ti let), navýšení bezcelní kvóty na australský sýr (z 27 000 tun na 47 000 tun v průběhu 20ti let) a zrušení cel na australské víno v průběhu sedmi let.  V průběhu 10ti let rovněž dohoda předpokládá zrušení dovozních cel na vybrané energetické a minerální suroviny, s okamžikem vstupu dohody v platnost bude zrušeno clo na koksovatelné uhlí, ropné produkty a další. Japonsko si podrželo výjimku u rýže, pšenice, cukru, odstředěného mléka a másla. Austrálie se na druhé straně s okamžikem vstupu v platnost zavázala zrušit 5% dovozní cla na japonské automobily (s motory mezi 1500cc a 3000cc), na ostatní kategorie bude clo zrušeno během tří let.  V oblasti služeb se dohoda týká především přístupu australských finančních, vzdělávacích, telekomunikačních a právních služeb na japonský trh. 

Dne 20. 12. 2015 vstoupila v platnost Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Čínskou lidovou republikou (ChAFTA). Dohoda přináší pro AU exportéry řadu výhod a potvrzuje směřování AU exportu do Asijského regionu. ChAFTA je pozitivně vnímána zejména AU zemědělci, potravináři a exportéry nerostných surovin, nicméně přináší výhody i pro poskytovatele služeb, které se vzhledem ke klesajícím cenám nerostných surovin stávají v AU stále důležitějším exportním artiklem. AU vyváží do ČLR zejména nerostné suroviny, zemědělské produkty a služby.

AU v roce 2018 zahájila práce na aktualizaci této dohody.

Austrálie je také signatářskou zemí revidované Komplexní a progresivní dohody pro transpacifické partnerství (CPTPP, Comprehensive and Progressive Trans-Pacific Partnership Agreement), která byla podepsána v březnu 2018 v Chile ministry 11 partnerských zemí (Austrálie, Brunej, Kanada, Chile, Japonsko, Malajsie, Mexiko, Peru, Nový Zéland, Singapur a Vietnam). Dohoda pokrývá trh bezmála 500 mil osob s 13,5 % podílem na světpvém HDP. Dohoda má eliminovat před 98 % stávajících tarifů. Dohoda bude platná po retifikaci aspoň šesti signatářských zemí.

AU nadále podporuje uzavření RCEP (Regional Comprehensive Economic Partnership).

V únoru 2018 podepsala AU FTA s Peru. Peru představuje pro AU perspektivní trh, je perpsketivní z pohleud investic, v Peru působí přes 90 AU společností zejména důlního průmyslu.

Od roku 2007 je v jednání  FTA s se zeměmi Perského zálivu (GCC – Golf Cooperation Council) – Bahrajnem, Kuvajtem, Ománem, Katarem, Saudskou Arábií a Spojenými Arabskými Emiráty.

Austrálie a Nový Zéland jednají s malými ostrovními státy Tichomoří sdruženými ve  Fóru pacifických ostrovů o tzv. PACER plus (Pacific Agreement on Economic Relations) od roku 2009.

Austrálie dále usiluje o ukončení jednání o FTA s Indií (CECA), která již měla být uzavřena do konce roku 2015, zatím ale jednání stále probíhají a zdá se, že nebudou uzavřena ani do konce roku 2017. Pokračují také jednání o uzavření FTA s Indonésií (IA- CEPA).

Austrálie má v současné době velký zájem také na uzavření FTA s EU. Dne 15. 11. 2015 vydali australský předseda vlády,  předseda Evropské rady a předseda Evropské komise společné prohlášení o zahájení procesu sjednávání FTA AU-EU. V letošním roce byla uzavřena úvodní přístupová jednání (joint FTA scoping exercise) a v průběhu roku 2018 by měla být zahájena formální vyjednávání.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

K 31. 12. 2016 dosáhla hodnota zahraničních investic v zemi 3,192 bil. AUD (meziroční zvýšení o 5 %), z toho přímé investice dosáhly téměř 0, 796 bil. AUD (25 %). Největšími investory v AU jsou EU (34 %) a USA (27 %). Z EU je největším investorem UK (16 % - 515,5 mld. AUD) a Belgie (9 % - 270,1 mld. AUD). Nárůst ovšem zaznamenávají i investice z asijských zemí (Čína, Japonsko, Jižní Korea). V roce 2016 přesáhly EU investice v AU 1 bil. AUD (meziroční nárůst o 8 %).

Celkové zahraniční investice v mil. AUD

 

2012

2013

2014

2015

2016

EU

646 765

716 032

958 971

990 857

1 072 240

USA

617 567

657 888

758 153

860 313

860 918

Japonsko

126 434

130 982

174 676

199 596

213 500

ASEAN

80 209

85 842

111 291

126 652

126 946

Nový Zéland

28040

30 124

38 523

39 668

46 209

ČLR bez Hong Kongu

22 947

31 899

64 525

74 862

87 246

Všechny země

2 167 673

2 461 998

2 784 470

3 024 361

3 192 656

10 největších investorů v roce 2016

Pořadí 

Země

$b

1

USA

860,9

2

UK

515,5

3

Belgie

270,1

4

Japonsko

213,5

5

Hongkong

100,9

6

Singapur

98,9

7

Čína

87,2

8

Nizozemsko

74,7

9

Lucemburk

74,0

10

Švýcarsko

59,1

Zdroj

Přímé zahraniční investice v mil. AUD

 

2012

2013

2014

2015

2016

EU

155 528

156 110

169 603

157 627

164 822

USA

131 255

149 479

163 410

173 503

195 012

Japonsko

61 202

63 257

66 124

85 949

90 880

ASEAN

32 539

37 505

42 277

41 506

43 892

Nový Zéland

4 285

5 068

5 377

5 564

7 225

ČLR bez Hong Kongu

16 741

20 832

29 970

35 171

41 880

Všechny země

549 626

629 941

688 376

735 494

796  087

Zdroj

(*POZN.: Přímé zahraniční investice (PZI)  jsou investice do zahraničního subjektu za účelem získání rozhodovacích pravomocí,  minimálně však 10% aktiv daného subjektu. Celkové zahraniční investice zahrnují PZI a investice jiného charakteru.)

Odvětvová struktura PZI v roce 2016 v mil. AUD

1

Těžba

310,6

2

Strojírenství

91,3

3

Realitní služby

84,1

4

Finanční a pojišťovací služby

66,9

5

Velkoobchod a maloobchod

53,7

6

Informační a telekomunikační služby

22,7

7

Doprava a skladování

21,3

8

Stavebnictví

19,8

9

Elektřina, plyn a voda

17,2

10

Ubytovací služby a pohostinství

7,2

 

Ostatní

101,3

 

Celkem

 796,1

Zdroj

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Vstup zahraničního kapitálu se řídí zákonem Foreign Acquisitions and Takeovers Act 1975 a australskou politikou o zahraničních investicích. Schvalování zahraničních investic je podřízeno orgánu The Foreign Investment Review Board (FIBR) se sídlem v Canberře. Většina investičních záměrů bývá schválena a pouze nízké procento záměrů je odmítnuto. Zahraniční investice musejí být v souladu s národními zájmy.

S výjimkou několika sektorů, jako jsou média, bankovnictví, telekomunikace, civilní letectví, a lodní doprava, je většina národního hospodářství zahraničnímu kapitálu otevřena. Investice však nesmí překročit tzv. investiční práh (monetary thresholds) stanovený zákonem. Zahraniční investoři mají povinnost notifikovat FIRB. Investiční prahy pro všechny nevládní investory kromě těch, kteří mají vhledem k uzavřeným FTA s prahy stanoveny výhodněji, jsou stanoveny takto:

  • nákup komerčních nemovitostí: 55 mil. AUD (nejsou-li na seznamu tzv. heritage listing, tedy „národním dědictvím“)
  • podíl v australské společnosti nebo podíl v zahraniční společnosti podnikající v Austrálii: 252 mil. AUD
  • nákup nerezidenční obchodní nemovitosti: 5 mil. AUD
  • nákup zemědělské půdy: 15 mil. AUD

Notifikovány musí být všechny investice nehledě na výši či národnosti investora směřující do komerčních pozemků, rezidenčních nemovitostí a také všechny přímé investice zahraničních vlád a agentur.

Pro podporu získání zahraničních investic je zejména na regionální úrovni vypracována řada podpůrných programů, od pomoci při zpracování investičních záměrů pro zvýšení šance na jejich realizaci až po konkrétní investiční pobídky, závislé vždy na velikosti a zaměření investice (case-by-case přístup). Například ve vybraných oblastech průmyslu, jako jsou high-tech, informační technologie a aplikovaný výzkum jsou poskytovány zvláštní programy a preference zvyšující atraktivnost země pro zahraniční kapitál. Dovoz technologického zařízení a komponentů pro exportně orientované podniky je za dodržení určitých podmínek bezcelní. Podniky registrované v Austrálii a zaměřené na výzkum mohou získat daňové úlevy a cílené finanční podpory.

Za specifickou formu vstupu individuálního zahraničního kapitálu je také možno považovat cílenou podporu imigrace v kategorii „business migration“, která vychází  z přistěhovalecké tradice země. Spočívá v usnadnění získání statutu „permanent resident“ těm investorům, kteří přinesou do země významnou částku finančních prostředků, kterou zde po určitou minimální dobu investují.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek