Austrálie: Zahraniční obchod a investice

23. 5. 2019

© Generální konzulát ČR v Sydney (Austrálie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Ve světovém měřítku se v roce 2017 umístila Austrálie na  20. místě největšího vývozce zboží a služeb, v případě dovozu je na 22. místě. Čína, USA a Japonsko jsou australskými největšími    partnery ve vzájemném obchodu. Pokud bychom počítali EU, byla by za Čínou.

Obrat zahraničního obchodu Austrálie se v rozpočtovém roce 2018-2019 zvýšil o 16 % na hodnotu 853,449 mld. AUD. Vývoz dosáhl hodnoty 438,406 mld. AUD, dovoz 415,043 mld. AUD. Bilance australského zahraničního obchodu ve fiskálním roce 2018-2019 skončila přebytkem 23 mld. AUD.

Obchodní bilance zboží a služeb za uplynulá období (v mld. AUD)
 

2014

2015

2016

2017

2018

Vývoz

327,673

318,737

312,302

 373,240

438,406

Dovoz

336,759

341,303

349,068

362,244

415,043

Obrat

664,432

660,040

661,370

735,484

853,449

Saldo

-9,086

-22,566

-36,766

10,996

23,363

Zdroj: DFAT

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Evropská unie jako celek patřila tradičně k největším obchodním partnerům Austrálie. V období let 1996 až 2008 se v objemu vzájemného obchodu bezpečně držela na 1. místě a ostatní australské obchodní partnery převyšovala především v exportu. V roce 2009 byla však nucena přenechat prvenství v objemu vzájemného obchodu Číně.

Ve fiskálním roce 2017-2018 byla EU druhým největším obchodním partnerem Austrálie ve vzájemném obchodu zboží a služeb po Číně. Obchod mezi EU a Austrálií měl hodnotu 106,068 mld. AUD a 11,7 % celkového australského mezinárodního obchodu.

Obchodní bilance mezi EU a Austrálií je stále ve prospěch EU – v roce 2017-18 v hodnotě větší než 35 mld. AUD. Z pohledu služeb si EU stále udržuje prvenství jako nejdůležitější partner Austrálie v obchodu se službami, před USA (26, 15 mld. AUD) a Čínou (20,16 mld. AUD).

EU je druhým nejvýznamnějším investorem v Austrálii ( 1.087,9 mld. AUD), investice z EU představují 32,8 % celkových investic v AU. Přímé zahraniční investice EU do AU také meziročně vzrostly na 188,7 mld. AUD a představují 21 % celkových australských FDI.

Hodnota australských FDI do EU je 117,7 mld. AUD a tvoří 19 % celkových australských FDI. EU je druhou největší destinací pro australské zahraniční investice (po USA).

V roce 2017-18 vývoz zboží z EU do Austrálie dosáhl hodnoty 53,8 mld. AUD, což je mírně vyšší než v předcházejícím roce. Vývoz do EU představuje 5,8 % celkového AU vývozu, tj. 18,13 mld. AUD. Z EU do AU se nejvíce dováží osobní automobily (v roce 2017-18 za 6,5 mld. AUD a léky za 4,1 mld. AUD). Meziročně nejvíce vzrostl vývoz strojírenského vybavení a součástek (o 37 %). Do EU pak ve fiskálním roce 2017- 18 mířilo z Austrálie zejména uhlí (4,1 mld. AUD), zlato za 3,3 mld. AUD. Značné zvýšení vývozu bylo také u minerálních paliv (+ 907 %) stříbra a platiny (+429 %) a hliníku a hliníkových rud (129 %). Největší pokles zaznamenal vývoz drahých kamenů a perel (- 40) %.

 

Australský vývoz

Největším odběratelem australského zboží a služeb v roce 2017-18 byla ČLR, dále Japonsko, Korejská republika a USA.

Vývoz do Číny v roce  2017-18 dosáhl 123,274 mld. AUD, oproti předchozímu období jde o 12 % nárůst. Ke snížení vývozu došlo v případě Japonska, meziročně o - 0,9 %, vývoz do Koreje lehce stoupl o 1,6 %.

Nejvýznamnější obchodní partneři Austrálie ve vývozu zboží a služeb v roce 2017-2018

Stát

Vývoz

v mld. AUD

Podíl v %

Meziroční změna v %

5letý trend v %

1. Čína

123,274

30,6

12,1

7,5

2. Japonsko

51,328

12,7

15,5

- 0,9

3. Korejská republika

23,628

5,9

3,8

1,6

4. USA

21,424

5,3

3,8

7,0

5. Indie

21,145

5,2

9,7

12,3

6. Hongkong

14,506

3,6

- 8,5

6,5

7. Nový Zéland

14,370

3,6

5,1

5,2

8. Singapur

13,164 3,3

16,0

3,3

9. Velká Británie

11,757

2,9

- 7,8

6,8

10. Tchaj-wan

10,952

2,7

9,7

0,0

Celkem vývoz

373,240

100

16,8

5,5

Evropská Unie

29,624

7,3

- 4,2

5,4

Zdroj: DFAT

Australský dovoz

Největším vývozcem do Austrálie v roce 2017-18 byla ČLR, následovaná EU a USA. Z evropských zemí jsou v první desítce Německo a Velká Británie. V australském dovozu ze zemí EU dominují produkty zpracovatelského průmyslu, především léky a automobily a dále služby.

Australské dovozy z Číny se v roce 2017-18 dosáhly 71,346 mld. AUD. Nejvíce se zvýšil AU dovoz z Koreje (o 17,9 %).

Nejvýznamnější obchodní partneři Austrálie v dovozu zboží a služeb v roce 2017–2018

Stát

Dovoz

v mld. AUD

Podíl v %

Meziroční změna v %

5letý trend v %

1. Čína

71,346

18,0

11,1

8,4

2. Evropská Unie

70,685

19,3

9,8

4,4

3. USA

48,752

12,3

6,2

3,2

4. Korejská republika

28,674

7,3

80,9

17,9

5. Japonsko

26,267

6,6

9,2

4,6

6. Německo

18,185

4,6

9,8

5,9

7. Velká Británie

16,036

4,1

8,1

4,2

8. Singapur

14,610

3,7

9,6

- 6,6

9. Nový Zéland

13,905

3,5

9,2

4,8

10. Malajsie

12,562

3,2

10,6

1,6

Celkem dovoz

395,400

100

9,0

3,3

Zdroj

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Mezi nejdůležitější položky australského vývozu patřily v roce 2017-18 tradičně primární produkty, zejména nerostné suroviny, zemědělské komodity a dále služby. Hlavními australskými vývozními komoditami v hodnotovém vyjádření byly v roce  2017-18 železná ruda, uhlí, zemní plyn, zlato, hliníkové rudy a surová ropa. V zemědělské produkci dominovala pšenice a hovězí maso. V sektoru služeb pak vzdělávání a cestovní ruch. Meziročně došlo k výraznému poklesu vývozu  jiných rud (o 9,5 %), naopak výrazně se zvýšil vývoz a LNG (+38,5 %), surové ropy (+26,3) a hliníkových rud (+ 25,5). V oblasti zemědělského vývozu poklesl vývoz pšenice (o 23,4 %), naopak se zvýšil vývoz hovězího masa (11,9 %) a dalších druhů masa (18,1 %).  V oblasti služeb se nejvíce zvýšil vývoz technických a o obchodních služeb (+25,2 %), a vzdělávacích služeb (+15,5 %).

Export

10 nejdůležitějších položek australského vývozu zboží a služeb ve fiskálním roce 2017-2018

Položka

Hodnota (mil. AUD)

1. železná ruda

61,357

2. uhlí

60,356

3. služby ve vzdělávání

32,434

4. zemní plyn

30,907

5. služby v cestovním ruchu

21,580

6. zlato

19,293

7. hliníkové rudy

9,448

8. hovězí maso

7,963

9. surová ropa

6,507

10. měděná ruda

5,720

Zdroj

Import

Nejsilnější položkou dovozu byl ve finančním roce 2017-18 stejně jako o rok dříve cestovní ruch ve službách, ze zboží osobní automobily a rafinovaná ropa. Výrazně vzrostl dovoz lodí a plovoucích prostředků (o 210,3 %).

10 Nejdůležitějších položek australského dovozu zboží a služeb v roce 2017–2018

Položka

Hodnota (mil. AUD)

1. služby spojené s cestováním

42,496

2. osobní automobily

23,299

3. rafinovaná ropa

21,655

4. lodě a plovoucí prostředky

14,897

5. telekomunikační zařízení

13,412

6. surová ropa

11,738

7. služby nákladní přepravy

10,181

8. nákladní dopravní prostředky

9,431

9. počítače

8,836

10. léčiva (vč. veterinárních)

7,169

Zdroj

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Dohody o volném obchodu (Free Trade Agreements - FTA)

Austrálie má momentálně uzavřeno 11 platných Dohod: se Singapurem, Thajskem, USA, Chile, Malajsií, Korejskou republikou, Japonskem, Novým Zélandem, Čínou a ASEAN a též je členem dohody CPTPP.  

Na základě CER (Closer Economic Relations Trade Agreement 1983)/ ANZCERTA (Australia – New Zealand Closer economic Relations Trade Agreement) mezi Austrálií a Novým Zélandem došlo k postupné liberalizaci vzájemného obchodu a zboží vyrobené na Novém Zélandu (s podílem místní práce vyšším než 50 %) je nyní dováženo do Austrálie s nulovým tarifem. Od uzavření dohody v roce 1983 se vzájemný obchod mezi Austrálií a Nových Zélandem výrazně změnil s ohledem na technologický pokrok, strukturu domácího obchodu obou zemí a všeobecnou obchodní liberalizaci. NZ je nyní 8. největším obchodním partnerem Austrálie. Australské investice na NZ dosáhly během roku 2018 výše 99,93 mld. AUD. V současné době obě strany uvažují o modernizaci dohody.

Dohoda o volném obchodu mezi Singapurem a Austrálií (Singapore-Australia Free Trade Agreement - SAFTA) byla podepsána v Singapuru dne 17. února 2003. Dohoda vstoupila v platnost dne 28. 7. 2003.  SAFTA je první australskou bilaterální dohodou o volném obchodu od roku 1983 a v současné době Austrálie i Singapur pracují na její novelizaci.

Dne 1. ledna 2005 vstoupily v platnost Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a USA (Australia-United States Free Trade Agreement) a Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Thajskem (Thailand-Australia Free Trade Agreement). Dohoda s Chile byla podepsána 30. července 2008 a v platnost vstoupila 6. března 2009. V květnu 2012 došlo k podpisu FTA s Malajsií, smlouva platí od 1. 1. 2013.

AANZFTA - (ASEAN–Australia–New Zealand Free Trade Agreement) dohoda o volném obchodu podepsaná 27. února 2009 v Thajsku mezi australským ministrem obchodu Simonem Creanem a jeho protějšky z Nového Zélandu a sdružení států ASEAN (Brunej, Filipíny, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Barma, Singapur, Thajsko a Vietnam). Dohoda vstoupila v platnost 1. 1. 2010 pro většinu zemí. ASEAN  jako sdružení zemí je důležitým obchodním partnerem Austrálie, dosahující hodnoty 15 % australského zahraničního obchodu.

Na konci roku 2013 došlo k završení jednání o dohodě o volném obchodu mezi Austrálií a Korejskou republikou (tzv. KAFTA), což uvítaly hlavně australské zemědělské asociace, kterým v exportu bránila vysoká cla. Dohoda vstoupila v platnost 12. 12. 2014.

Dohoda o Japonsko-australském hospodářském partnerství (tzv. JAEPA) byla podepsána oběma premiéry 8. 7. 2014 v Canbeře a vstoupila v platnost 15. 1. 2015. Dohoda po plném uvedení v platnost umožní preferenční či bezcelní přístup australským vývozcům na japonský trh z 97%.  Konkrétně se jedná především o snížení japonských celních tarifů u australského hovězího masa (mraženého z 38,5% na 19,5% v průběhu 15ti let, čerstvého a chlazeného na 23,5% rovněž v průběhu 15ti let), navýšení bezcelní kvóty na australský sýr (z 27 000 tun na 47 000 tun v průběhu 20ti let) a zrušení cel na australské víno v průběhu sedmi let.  V průběhu 10ti let rovněž dohoda předpokládá zrušení dovozních cel na vybrané energetické a minerální suroviny, s okamžikem vstupu dohody v platnost bude zrušeno clo na koksovatelné uhlí, ropné produkty a další. Japonsko si podrželo výjimku u rýže, pšenice, cukru, odstředěného mléka a másla. Austrálie se na druhé straně s okamžikem vstupu v platnost zavázala zrušit 5% dovozní cla na japonské automobily (s motory mezi 1500cc a 3000cc), na ostatní kategorie bude clo zrušeno během tří let.  V oblasti služeb se dohoda týká především přístupu australských finančních, vzdělávacích, telekomunikačních a právních služeb na japonský trh. 

Dne 20. 12. 2015 vstoupila v platnost Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Čínskou lidovou republikou (ChAFTA). ChAFTA je pozitivně vnímána zejména AU zemědělci, potravináři a exportéry nerostných surovin, nicméně přináší výhody i pro poskytovatele služeb, které se vzhledem ke klesajícím cenám nerostných surovin stávají v AU stále důležitějším exportním artiklem. AU vyváží do ČLR zejména nerostné suroviny, zemědělské produkty a služby. AU v roce 2018 zahájila kroky k aktualizaci této dohody. Zároveň v roce říjnu 2018 vzhledem k tlaku Pekingu AUS vláda upustila od sjednání FTA s Tchaj-wanem.

Austrálie je také signatářskou zemí revidované Komplexní a progresivní dohody pro transpacifické partnerství (CPTPP, Comprehensive and Progressive Trans-Pacific Partnership Agreement), která byla podepsána 8. března 2018 v Chile ministry 11 partnerských zemí (Austrálie, Brunej, Kanada, Chile, Japonsko, Malajsie, Mexiko, Peru, Nový Zéland, Singapur a Vietnam). Dohoda pokrývá trh bezmála 500 mil osob s 13,5 % podílem na světovém HDP. Dohoda má eliminovat před 98 % stávajících tarifů. Pro Austrálii představují CPTPP státy téměř čtvrtinu jejího exportu zboží a služeb v hodnotě 88 mld AUD.  

Dohoda vstoupila pro Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Japonsko, Mexiko a Singapur v platnost 30. prosince 2018, 14. února 2019 pro Vietnam. Ve zbývajících zemích (Chile, Brunei Darussalam, Malajsie, Peru) probíhá ratifikační proces. Australská i novozélandská administrativa vítají dohodu pokrývající trh bezmála 500 miliónů osob s 13,5 % podílem na světovém HDP. Dohoda má eliminovat přes 98 % stávajících tarifů.

AU nadále podporuje uzavření RCEP (Regional Comprehensive Economic Partnership). Ve 4. Q 2018 proběhla řada jednání, v říjnu 2018 v Jakartě obchodní komise pokročila v oblasti obchodu službami, zbožím a investic. 13. října se ministři obchodu jednotlivých zemí setkali v Singapuru k jednání k facilitaci přístupu na trhy. 18. – 27. října proběhlo v Aucklandu 24. kolo jednání. Výstupem setkání ze 14. listopadu v Singapuru je společné prohlášení k potřebě zintenzivnit dosavadní vyjednávání a úspěšně je během roku 2019 ukončit. RCEP by Austrálii měla poskytnout výrazné obchodní příležitosti a zajistit přístup na trhy 10 z 15 největších australských obchodních partnerů. Australský export zboží a služeb do zemí RCEP představuje více než 65 % celkového AU exportu.

V únoru 2018 podepsala AU FTA s Peru - PAFTA. 15. srpna byla doporučena australských parlamentem k ratifikaci. Datum platnosti dohody zatím zůstává neznámé s ohledem na přetrvávající námitky k výhradám řešení sporů mezi státy a investory. Stejně jako již existující dohoda s Peru v rámci CPTPP Peru představuje pro AU perspektivní trh, je perspektivní z pohledu investic, v Peru působí přes 90 AU společností zejména důlního průmyslu.

Od roku 2007 je v jednání  FTA s se zeměmi Perského zálivu (GCC – Golf Cooperation Council) – Bahrajnem, Kuvajtem, Ománem, Katarem, Saudskou Arábií a Spojenými Arabskými Emiráty.

Austrálie a Nový Zéland jednají od roku 2009 s malými ostrovními státy Tichomoří sdruženými ve  Fóru pacifických ostrovů o tzv. PACER plus (Pacific Agreement on Economic Relations).

Austrálie dále usiluje o ukončení jednání o FTA s Indií (CECA), která již měla být uzavřena do konce roku 2015, zatím ale jednání stále probíhají.

Dne 31. srpna 2018 oznámila Austrálie a Indonésie ukončení jednání o vzájemné dohodě o volném obchodu, Indonesia-Australia Comprehensive Economic Partnership Agreement (IA-CEPA). Oficiální podepsání dohody mělo proběhnout již na summitu ASEAN v Singapuru 14. listopadu 2018, situaci nicméně zkomplikovalo vyjádření premiéra S. Morrisona z listoapdu 2018 ohledně přesunu ambasády AUS do Jeruzaléma. Indonéský ministr obchodu během summitu v Singapuru uvedl, že dokud bude Austrálie zvažovat možnost přesunutí ambasády do Jeruzaléma, podpis dohody bude odložen. Smlouva byla podepsána v dubnu 2019.

Indonésie patří k  nejrychleji rostoucím ekonomikám v indo-pacifické oblasti, v roce 2017 byla Austrálie 13. největším indonéským obchodním partnerem, s exporty dosahujícími 5,2 mld USD (asi 7,1 mld AUD). Indonésie je australským 4. největším trhem pro zemědělské produkty, zejména pšenici a dobytek. Jednání o dohodě začala již v roce 2010, v roce 2015 odvolal australský premiér velvyslance v Indonésii kvůli popravě 2 usvědčených australských pašeráků drog. V roce 2016 byla jednání o dohodě oživena. IA-CEPA navazuje na již existující smlouvu ASEAN-Australia-New Zealand Free Trade Agreement (AANZFTA). K závazkům z této smlouvy plynoucím přidává snížení netarifních bariér obchodu, které přinese bezcelní přístup 99 % australského zboží na indonéský trh a bezcelní přístup pro veškeré indonéské zboží na australský trh. Zájmem Indonésie také je, aby australské univerzity otevřely v Jakartě nový kampus (jako tomu bylo například v Malajsii).

Austrálie má v současné době velký zájem také na uzavření FTA s EU. Dne 15. 11. 2015 vydali australský předseda vlády,  předseda Evropské rady a předseda Evropské komise společné prohlášení o zahájení procesu sjednávání FTA AU-EU. V květnu 2018 Rada EU rozhodla o mandátu a zahájení vyjednávání o Dohodě o volném obchodu EU-AUS . V roce 2017 byla uzavřena úvodní přístupová jednání, nyní probíhají další kola vyjednávání. EU je druhým největším obchodním partnerem Austrálie, třetí největší exportní destinací a druhým největším partnerem v oblasti služeb. EU je pro Austrálii největším zdrojem investic.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

K 31. 12. 2017 dosáhla hodnota zahraničních investic v zemi  téměř 3,3 bil. AUD (meziroční zvýšení o 2,3 %), z toho přímé investice dosáhly  0, 849 bil. AUD (25 %). Největšími investory v AU jsou EU (33,3 %) a USA (27 %). Z EU je největším investorem UK ( 481,1 mld. AUD) a Belgie ( 305,3 mld. AUD). Nárůst ovšem zaznamenávají i investice z asijských zemí (Čína, Japonsko, Jižní Korea). V roce 2017 se EU investice pohybovaly nadále nad 1 bil. AUD (meziroční nárůst o 1,4 %).

Celkové zahraniční investice v mil. AUD

 

2013

2014

2015

2016

2017

EU

716 032

958 971

990 857

1 072 240

1 087 933

USA

657 888

758 153

860 313

860 918

896 850

Japonsko

130 982

174 676

199 596

213 500

219 236

ASEAN

85 842

111 291

126 652

126 946

110 044

Nový Zéland

30 124

38 523

39 668

46 209

45 059

ČLR bez Hong Kongu

31 899

64 525

74 862

87 246

64 954

Všechny země

2 461 998

2 784 470

3 024 361

3 192 656

3 266 400

10 největších investorů v roce 2017

Pořadí 

Země

$b

1

USA

896,9

2

UK

481,4

3

Belgie

305,3

4

Japonsko

219,2

5

Hongkong

116,6

6

Singapur

82,0

7

Lucembursko

81,0

8

Nizozemsko

79,0

9

ČLR

65,0

10

Švýcarsko

53,7

Zdroj

Přímé zahraniční investice v mil. AUD

 

2013

2014

2015

2016

2017

EU

156 110

169 603

157 627

164 822

188 746

USA

149 479

163 410

173 503

195 012

189 919

Japonsko

63 257

66 124

85 949

90 880

92 520

ASEAN

37 505

42 277

41 506

43 892

41 991

Nový Zéland

5 068

5 377

5 564

7 225

5 820

ČLR bez Hong Kongu

20 832

29 970

35 171

41 880

40 688

Všechny země

629 941

688 376

735 494

796  087

849 100

Zdroj

(*POZN.: Přímé zahraniční investice (PZI)  jsou investice do zahraničního subjektu za účelem získání rozhodovacích pravomocí,  minimálně však 10% aktiv daného subjektu. Celkové zahraniční investice zahrnují PZI a investice jiného charakteru.)

 

Odvětvová struktura PZI v roce 2017 v mil. AUD

1

Těžba

315, 3

2

Strojírenství

97,7

3

Realitní služby

91,0

4

Finanční a pojišťovací služby

74,8

5

Velkoobchod a maloobchod

55,0

6

Stavebnictví

24,9

7

Informační a telekomunikační služby

22,1

8

Elektřina, plyn a voda

22,0

9

Doprava a skladování

16,8

10

Ubytovací služby a pohostinství

7,4

 

Ostatní

122,1

 

Celkem

 796,1

Zdroj

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Vstup zahraničního kapitálu se řídí zákony Foreign Acquisitions and Takeovers Act 1975 a Foreign Acquisitions and Takeovers Fees Impositions Act 2015 (platný od prosince 2017). Schvalování zahraničních investic je podřízeno orgánu The Foreign Investment Review Board (FIBR), hlavní rozhodovací pravomoc náleží Treasurer. Zahraniční investice musejí být v souladu s národními zájmy. V roce 2017-18 bylo schváleno celkem 1 024 žádostí v hodnotě 150,6 mld. AUD. Oproti předchozímu období se nicméně jedná o 125 schválených žádostí méně s hodnotou o 17 mld. AUD nižší. K největšímu propadu došlo v sektoru eletřiny a plynu (- 59,3 %), rosly naopak investice v sektoru služeb (+ 11,8 %).

91 % všech žádostí tvořily investice do nemovitostí v celkové hodnotě 12,5 mld. AUD (v roce 2016-17 ve výši 17,5 mld. AUD). Pokles investic do nemovitostí v období 2017-2018 lze přičíst rostoucím poplatkům na kolkovném (stamp duty) či také zpřísněným podmínkám poskytování úvěrů cizincům. Kolkovné bylo doposud vypočítáváno jako procento z cen nemovitostí stanovených v roce 1986, např. New South Wales od 1. července 2019 zavádí nový index na stanovení kolkovného dle aktuálních cen nemovitostí.

Treasurer Josh Frydenberg prostřednictvím Foreign Investment Review Board (FIRB) v listopadu 2018 zamítl žádost CKI Group o investiční převzetí APA Group, společnosti vlastnící a spravující 15,000 km plynovodů, plynojemů a plynových elektráren. Žádost byla zamítnuta na základě obav z toho, že by se zahraniční investor stal jediným vlastníkem a vykonával plnou kontrolu nad nejvýznamnější AUS rozvodným systémem plynovodů.

Poprvé od roku 2012-13 investice z USA převýšily čínské investice, a to díky nárůstu amerických a zároveň poklesu čínských investic v Austrálii. Hodnota amerických investic v roce 2017-18 činila 36,5 mld. AUD, čínské investice dosáhly výše 23,7 mld. AUD. Celková hodnota čínských investic mezi roky 2014-17 byla 40,4 mld. AUD, čtvrtina z toho byla alokována do těžebního průmyslu. Minulý rok došlo k výraznému (40 %) propadu čínských investic v návaznosti na zpřísnění kontroly toků kapitálu ze strany čínských orgánů.

S výjimkou několika sektorů, jako jsou média, bankovnictví, telekomunikace, civilní letectví, a lodní doprava, je většina národního hospodářství zahraničnímu kapitálu otevřena. Investice však nesmí překročit tzv. investiční práh (monetary thresholds) stanovený zákonem. Zahraniční investoři mají povinnost notifikovat FIRB. Investiční prahy pro všechny nevládní investory kromě těch, kteří mají vhledem k uzavřeným FTA s prahy stanoveny výhodněji, jsou stanoveny takto:

  • nákup komerčních nemovitostí:  58 mil. AUD (nejsou-li na seznamu tzv. heritage listing, tedy „národním dědictvím“)
  • podíl v australské společnosti nebo podíl v zahraniční společnosti podnikající v Austrálii:  266  mil. AUD
  • nákup nerezidenční obchodní nemovitosti: 5 mil. AUD
  • nákup zemědělské půdy: 15 mil. AUD

Notifikovány musí být všechny investice nehledě na výši či národnost investora směřující do komerčních pozemků, rezidenčních nemovitostí a také všechny přímé investice zahraničních vlád a agentur.

Zájemci o investice do nákupu zemědělské půdy se musí v souladu s Register of Foreign Ownership of Agricultural Land Act 2015 bez ohledu na hodnotu investice registrovat u ATO (Australian Taxation Office). Více informací lze nalézt na webu ATO.

 Pro podporu získání zahraničních investic je zejména na regionální úrovni vypracována řada podpůrných programů, od pomoci při zpracování investičních záměrů pro zvýšení šance na jejich realizaci až po konkrétní investiční pobídky, závislé vždy na velikosti a zaměření investice (case-by-case přístup). Například ve vybraných oblastech průmyslu, jako jsou high-tech, informační technologie a aplikovaný výzkum jsou poskytovány zvláštní programy a preference zvyšující atraktivnost země pro zahraniční kapitál. Dovoz technologického zařízení a komponentů pro exportně orientované podniky je za dodržení určitých podmínek bezcelní. Podniky registrované v Austrálii a zaměřené na výzkum mohou získat daňové úlevy a cílené finanční podpory.

Za specifickou formu vstupu individuálního zahraničního kapitálu je také možno považovat cílenou podporu imigrace v kategorii „business migration“, která vychází  z přistěhovalecké tradice země. Spočívá v usnadnění získání statutu „permanent resident“ těm investorům, kteří přinesou do země významnou částku finančních prostředků, kterou zde po určitou minimální dobu investují.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek