Čína: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

25. 5. 2019

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Automobilový průmysl

 

odvětví dochází k masivnímu rozvoji elektromobility. Zatímco trh s vozidly poháněnými konvenčními motory stagnuje, segment elektromobily zažívá dvouciferný růst. E-mobilita je podporována řadou státních opatření, které motivují občany k nákupu a firmy k produkci vozidel poháněných elektřinou. U městských taxislužeb nebo veřejné autobusové dopravy již v některých oblastech dochází k nucené odměně vozového parku na vozidla, která nepotřebují k pohonu fosilní paliva. Budují se dobíjecí stanice a dochází také k postupnému otevírání domácího trhu v této oblasti pro zahraniční firmy. Na druhou stranu je potřeba uvést, že čínský trh patří v tomto segmentu mezi velmi rozvinuté a domácí výrobci již nyní dokáží nabízet širokou škálu řešení, která jsou již plně konkurenceschopná vůči značkám z ciziny. Překotný rozvoj segmentu, který lze očekávat v příštím desetiletí, nicméně bude vyvolávat další poptávku po inovativních řešeních pro klíčové komponenty, mezi které se řadí zejména baterie či palivové články.

 

Civilní letecký průmysl

 

Čína je jedním z nejrychleji rostoucích trhů pro civilní letectví a letecký průmysl je tak bezesporu jedním z „růstových“ sektorů. Ve střednědobém horizontu se očekává dvouciferný růst jako v předešlých letech a nárůst v průměru 7 % v následujících 20 letech. V následujících 20 letech bude Čína také potřebovat více než 5 000 malých a středních letadel, většinu z nich pro potřeby komerčního letectví. Součástí 13. pětiletého plánu je cíl vybudovat až 1 600 letišť pro všeobecné letectví do roku 2030. Relevantními oblastmi pro ČR jsou výstavba a rekonstrukce letišť (civilní – radarové systémy, pro všeobecné letectví – ucelené „A–Z“ řešení), a všeobecné letectví: A–Z řešení obecně (včetně dodávek letadel či výcviku leteckého personálu). Stejně jako například v oblasti environmentálních technologií platí, že chce Čína být v civilním letectví světovou velmocí. Velkou překážkou v rozvoji této oblasti je však stále velmi omezený nižší vzdušný prostor. V příštích letech se očekává jeho postupné otevírání spolu s rostoucí leteckou infrastrukturou. Mezi čínskými aerolinkami je také poptávka po zahraničních pilotech pro mezinárodní lety.

 

Důlní, těžební a ropný průmysl

 

Primární zdroje energie v Číně tvoří zejména uhlí, ropa, zemní plyn a obnovitelné zdroje energie. Uhlí je hlavním zdrojem elektrické energie a Čína jej společně se železnou rudou spotřebovává více než které- koli jiná země. Je také největším producentem uhlí na světě a patří mezi hlavní světová naleziště zlata a nerostných surovin.

Čína je v dodávce energií ve velké míře závislá na zahraničních dodavatelích. Plán na rok 2014–2020 tak má zajistit, aby do roku 2020 Čína byla z 85 % své celkové energetické spotřeby soběstačná. Aby Čína mohla dosáhnout tohoto vytyčeného cíle, klade důraz na zemní plyn a jadernou energetiku. Dle plánu pro r. 2014–2020 Čína stanovila strop své roční spotřeby primárních energií na hodnotu, jež je srovnatelné s 4,8 mld. tun uhlí. Tento plán také stanovil cíl celkové spotřebě uhlí do roku 2020 na zhruba 4,2 mld. tun.

I přes postupné snižování spotřeby uhlí je stále potenciál v těžebním průmyslu. Čínská vláda podporuje rozvoj především hlubinné těžby. S tím souvisí i problematika bezpečnosti práce, udržitelnosti postupů a obnovy těžebních oblastí, na kterou je kladen stále větší důraz. Překážkou je, že ČLR i nadále výrazně limituje možnosti pro uplatnění zahraničních subjektů v energetickém odvětví země, které je považováno za velmi strategické. Zapojení velkých zahraničních společností se odvíjí povětšinou jen ve formě joint- venture firemních subjektů spolu s čínskými giganty jako CNPC, Sinopec a CNOOC, a to především ve sféře rozvoje těžebních lokalit ropy a zemního plynu, výstavby a provozu čerpacích stanic pohonných hmot a budování terminálů LNG.

 

Energetický průmysl

 

V posledních několika letech se Čína vzhledem ke zhoršujícímu se životnímu prostředí vydala cestou zele- ných technologií. Jako součást plánu snížit svou závislost na uhlí si dala cíl do roku 2020 zvýšit podíl dodané čisté energie na celkové spotřebě o 15 %. (V současné době tvoří čisté energie méně než 10 % celkové ener- getické spotřeby Číny.) Sází tak na obnovitelné zdroje energie a jadernou energetiku. Více než polovina nových elektráren vybudovaných v Číně po r. 2013 jsou tak založené na jádru či obnovitelných zdrojích.

Čína je největším spotřebitelem solární energie na světě a současně největším výrobcem solárních ohří- vačů vody. Celková kapacita instalovaných ohřívačů představuje asi 60 % kapacity solárního ohřevu horké vody na světě. Čína je světovým lídrem v oblasti výroby větrné energie s největším instalovaným výkonem a rychlostí růstu nových větrných zařízení. Do roku 2020 by Čína měla dosáhnout 250 GW celkové výrobní kapacity větrné elektrické energie a naplnit tak vládní cíl produkovat 15 % veškeré elektřiny z obnovitelných zdrojů. Čína současně plánuje rozvíjet svou jadernou energetiku. Do roku 2020 má zdvojnásobit jadernou kapacitu na 58 GW a dále do roku 2030 na 150 GW. Tato kapacita by měla pokrýt 10 % spotřeby elektřiny.

Pro české energetické firmy, zejména jaderné, lze najít několik oblastí, ve kterých by bylo možné spolu- pracovat/dodávat technologie. Kromě zkušeností s technologií VVER a subdodávek do reaktorů mají české firmy zkušenosti také v oblasti jaderné bezpečnosti (nuclear safety). Zejména po havárii jaderné elektrárny Fukušima, klade čínská strana na tento aspekt velký důraz. Zároveň je prostor pro spolupráci na jaderných projektech ve třetích zemích, a to jak v oblasti klasické energetiky, tak v oblasti jaderné energetiky. Také dovoz kotlů odpovídá naplňování priorit „urbanizace“, resp. energeticky úsporných technologií.

 

ICT

 

Sektor ICT je v současné době silně podporován na úrovni centrální i regionálních vlád. Dlouhodobou strategií čínské vlády na poli informací a komunikace je oprostit se od závislosti na dovozu zahraničních technologií a vytvářet technologie vlastní. Nejméně prostupným sub-sektorem jsou proto telekomuni- kace, naopak nejvíce otevřené zahraničním firmám jsou IT služby. Dosud omezená pravidla pro investice v této oblasti se postupně začínají uvolňovat. Souvisí to se snahou Číny přeorientovat svou ekonomiku více na domácí spotřebu, služby a high-tech průmysl. Hlavními prvky dalšího růstu sektoru ICT má být výstavba tzv. chytrých měst (smart cities), trh s mobilním softwarem, rozvoj umělé inteligence, internet věcí (spotřební výrobky propojené online), big data (skladování a zpracování velkých dat, příp. za využití umělé inteligence), cloud technologie, smart manufacturing a se vším spojená kybernetická bezpečnost. Příležitostí budoucnosti je také rozvoj informační Hedvábné stezky a s ní spojených oborů jako je mj. e-commerce, telemedicína či online vzdělávání.

Příležitosti pro zahraniční společnosti představuje trénink, expertíza a konzultace v high-tech oblas- tech, případně spolupráce na vývoji. Zde se kromě expertíz nabízí především e-commerce a IT outsou- rcing, velký potenciál skýtá také plánovaná expanze 

čínských herních vývojářů do Evropy. Pro vývoz ICT produktů a investic v tomto sektoru však na trhu existuje mnoho překážek. Vstup na trh si vyžaduje vysoké vstupní náklady, zejm. poplatky spojené s povinnou certifikací. Složité je rovněž právní a regu- lační prostředí. Výzvou je nadále také ochrana duševního vlastnictví. Při vstupu na čínský trh je proto doporučeno využít obchodních klastrů a výhod, které je doprovázejí. Zároveň je třeba věnovat pozornost omezením plynoucím z vládních opatření pro zajištění informační bezpečnosti. 

 

Strojírenský průmysl

 

Čína je největším výrobcem, spotřebitelem a dovozcem obráběcích strojů na světě. Strojírenský sektor je základním odvětvím hospodářského rozvoje Číny a má tudíž vliv na efektivitu všech průmyslových odvětví. Čína v roce 2015 přijala strategii s názvem „Vyrobeno v Číně 2025“, jejímž cílem je upgradovat výrobní procesy a pozvednout úroveň čínské produkce. Dle této strategie se Čína hodlá v roce 2025 zařadit mezi světové výrobní velmoci, v roce 2035 dosáhnout mezi těmito velmoci průměrné úrovně a v roce 2049 se stát předním světovým výrobcem. Důraz by měl být kladen na kvalitu produkce, prosazování zelené produkce, čínských značek a jejich internacionalizaci. Klíčovými trendy se stávají: inovace, informační technologie, digitalizace, robotizace a umělá inteligence.

Čínská robotika a automatizace v posledních letech zaznamenaly vysoký růst. V celkových objemech prodeje vykázala průmyslová robotika dokonce nejvyšší hodnoty. V roce 2019 se očekává, že dosáhne růstu 11,5 %. Do roku 2020 mají výdaje na robotiku vzrůst více než dvojnásobně a s nimi pochopitelně i poptávka po zahraničních zdrojích a know-how.

V souvislosti se snahou inovovat výrobu a přiblížit se světové špičce má Čína eminentní zájem o transfer technologií vyspělých evropských firem. Potenciál pro česko-čínskou strojírenskou spolupráci tak existuje v transferu know-how, a to zejména v oblastech, jež navazují na letecký, automobilový, těžební, energetický či zdravotnický průmysl. Příležitosti existují také v posílení vědecké a technologické inovace, především v souvislosti s nástupem trendů robotizace, automatizace, digitalizace a elektromobility, nebo kooperace v oblasti výrobních kapacit. Úskalím však i nadále zůstává ochrana duševního vlastnictví, kterou by firmy rozhodně neměly podceňovat.

 

Zábava a volný čas

 

Peking bude spolu s městem Zhangjiakou v přilehlé provincii Hebei místem pořádání Zimních olympijských her v roce 2022. Přípravy na olympiádu jdou ruku v ruce se zvyšující se vládní podporou zimním sportům a všem odvětvím, která s tím souvisí (vybavení, sportoviště, kvalifikovaní trenéři apod.). Nadšení Číňanů pro tyto sporty stoupá a donedávna v podstatě neexistující segment zimních sportů v Číně vstoupil do nové fáze vývoje. Jako houby po dešti rostou lyžařské areály nebo kluziště. Popularizace zimních sportů vede k poptávce po oblečení, vybavení, výstroji a technických řešení pro vznikající areály.

 

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

 

Rozvoj zdravotnictví patří mezi priority čínské vlády. Do roku 2020 plánuje vláda do odvětví zdravotnic- kých prostředků investovat 1,7 mil. USD. Každoroční tempo růstu sektoru však dosahuje 8 % a v roce

2035 se mají příslušné vládní útraty podílet na celkovém HDP téměř 10 %. Očekává se, že do roku 2030 dosáhne zdravotnický trh v Číně výše 2,3 bilionu USD. Loni v říjnu schválila čínská vláda projekt s názvem „Zdravá Čína 2030“, ve kterém se zavazuje vybudovat v následujících 15 letech zdravou Čínu. Vládní plán a další doplňující strategie předpokládají, že do roku 2030 by se Čína měla stát lídrem mezi inovativními zeměmi, zejm. na poli farmaceutik. Rozvoji domácího farmaceutického trhu a rozšíření generik a moder- ních medikamentů mají pomoci zahraniční zkušenosti. Vítány jsou proto partnerství s domácím podniky na vývoji těchto nových léků. Trendy, které v následujících letech mají hýbat zdravotnickým sektorem, jsou zdravotnické pomůcky, telemedicína, využití umělé inteligence a robotiky.

Potenciál pro zahraniční firmy existuje především v oborech, které kladou důraz na inovace a nové technologie. Velmi vítaný je zejm. transfer zdravotnických technologií (např. možnost společného pod- niku pro výzkum a léčbu nádorových onemocnění nebo vakcín – Čína se totiž potýká s dramatickým nárůstem diagnóz takzvaných civilizačních chorob). Stále častěji je slyšet spojení inovativní léčba, kte- rou je možno zacílit i na vyšší cenový segment. Investiční potenciál má také segment screeningových pracovišť, poradny zdravého životního stylu a pojišťovnické služby nabízející speciální produkty pro seniory, např. pomůcky domácí péče – pečovatelská křesla, naslouchátka, kyslíkové bomby, glukometry, měřice tuku, sofistikované masážní přístroje/pomůcky, rehabilitační a protetické pomůcky. Dováženy jsou do Číny zejména diagnostické přístroje, ultrazvuky, rehabilitační zařízení, rentgeny,endoprotézy, ortopedické vybavení, lékařské urychlovače a zařízení pro magnetické rezonance. Většinu dovozů zajiš- ťují společnosti typu joint-venture zahraničních a čínských investorů. Dovoz farmaceutik a zdravotnic- kých zařízení v zemi podléhá složitému, zdlouhavému a velmi nákladnému řízení.

 

Zemědělský a potravinářský průmysl

 

Ani po deseti letech od skandálu s falšovaným instantním kojeneckým mlékem se nepodařilo domácím výrobcům mléčných produktů získat zpět ztracenou důvěru spotřebitelů. Kromě přímého prodeje hotových kojeneckých výrobků tak mají na místním trhu šanci i subdodávky mléka pro místní výrobce, kteří díky zahraničnímu zásobování mohou nabídnout vlastní produkty s vyšší přidanou hodnotou. I mimo segment kojeneckého sušeného mléka lze v dlouhodobém horizontu očekávat další růst poptávky po mléčných výrobcích. Číňané tradičně velmi dbají na své zdraví, v čemž hraje výběr stravy klíčovou roli. Na pozitivní vlně se aktuálně vezou jogurty, které stále víc Číňanů oceňuje jako zdroj důležitých látek. Ačkoliv velká část čínské populace trpí genetickou netolerancí k laktóze, jogurty mají výhodu, že jsou díky fermentaci lépe stravitelné. Lze očekávat, že poptávku po mléčných výrobcích na čínském trhu budou v příštích letech nadále stimulovat měnící se zvyky Číňanů spojené s růstem cestování do zahraničí. V roce 2019 bude dovoz vybraných mléčných výrobků podpořen také snížením cel. Na druhou stranu je nutné připomenout, že stejně jako u vína bývá pro místní zákazníky rozhodující buďto zavedené dobré jméno exportující země (v této věci jsou v popředí především Francie, USA, Irsko, Dánsko či Nový Zéland), nebo cena, která je ovšem vzhledem k vysoké konkurenci již sražena poměrně nízko. Problémem pro české výrobce mohou být i často příliš vysoké množstevní poptávky.

Nejperspektivnější položkou je i vzhledem ke statistikám český chmel, který již dva roky po sobě obsadil příčku nejvíce vyvážené české komodity do Číny. Pokud jde o pivní trh, tak přes celkovou stagnaci se zvyšuje obliba minipivovarů a řemeslných piv. Střední třída nasycená současnou nabídkou bude ochotná experimentovat a zkoušet nové chutě a značky z méně známých zemí (tj. mimo tradičně dominantní německá piva). Poptávku po českém pivu bude stimulovat také masivně rostoucí počet čínských turistů v ČR. Mezi další komodity se silným exportním potenciálem patří český slad. V září 2018 byl podepsán bilaterální protokol o vývozu českého sladu na čínský trh a nyní se čeká již pouze na schválení jednotlivých českých výrobců, kteří o vývoz projeví zájem.

Na čínském trhu se poměrně dobře prosazují krmiva pro psy a kočky českého původu. Poptávku potáhne bohatnoucí střední třída a s tím spojené zvyšující se počty domácích mazlíčků. I zde je pozitivní referencí evropský původ produktů jakožto záruka kvality a nezávadnosti. Zaměření čínského konzumenta na péči o zdraví živí poptávku i po zahraničních potravinových doplňcích nebo balené minerální vodě.

Kromě těchto komodit má vzrůstající perspektivu i maso a masné výrobky. Po několikaletém vyjednávání je nejblíže povolení dovozu z ČR hovězí maso. I u ostatních masných výrobků dochází k posunům ve vyjednávání, avšak schválení jejich dovozu lze očekávat spíše až ve střednědobém horizontu. Stále platí, že se exportující firmy musí připravit na nejasné, poměrně složité a často se měnící dovozní předpisy (především veterinární), jejichž vyřízení může trvat v řádu let. Čínský distributor očekává od české strany dlouhodobý osobní kontakt, nemalé finanční prostředky na marketing a nízkou prodejní cenu (ačkoli je zboží poté prodáváno za mnohonásobně vyšší prémiovou cenu).

Výčet nejperspektivnějších položek českého exportu do Číny

Perspektivní sektor    Konkrétní příležitosti

Zemědělský a potravinářský průmysl

       
 HS 1210 – Chmelové šištice, čerstvé, sušené ap.; lupulin
 HS 2203 – Pivo ze sladu
 HS 2204 – Víno z čerstvých hroznů, včetně vína obohaceného alkoholem; vinný mošt jiný než čísla 2009
 HS 2106 – Potravinové přípravky, jinde neuved.
 HS 1901 – Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, škrobu aj.
 HS 2309 – Přípravky používané k výživě zvířat
 HS 1701 – Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pev. stavu
 HS 1904 – Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením
 HS 2201 – Voda, včetně přírodních nebo umělých minerálních vod a sodovek, neslazená
HS 0402 – Mléko a smetana, zahuštěné nebo slazené

HS 0404 – Syrovátka; výrobky sestávající z přírodních složek mléka, též slazené

Energetický průmysl HS 8413 – Čerpadla na kapaliny, též vybavená měřicím zařízením; zdviže na kapaliny
HS 8481 – Kohouty, ventily ap. zařízení pro potrubí, kotle, vany aj.
HS 8414 – Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory aj.
Strojírenský a těžební průmysl HS 8460 – Obráběcí stroje pro odstraňování ostřin, k broušení, honování aj. konečnou úpravu kovů
HS 8409 – Části a součásti vhodné pro motory pístové
HS 8473 – Části, součásti a příslušenství strojů psacích, počítacích
HS 8479 – Stroje a mechanická zařízení s vlastní individuální funkcí, jinde neuvedené
HS 8417 – Neelektrické průmyslové a laboratorní pece, včetně neelektrických spalovacích pecí
HS 8421 – Odstředivky, odstředivé ždímačky; stroje k filtrování, čištění kapalin nebo plynů
HS 8471 – Zařízení pro automat. zpracování dat a jejich jednotky; snímače ap.
HS 8448 – Zařízení přídav. ke stavům, spřád. strojům ap.
HS 8431 – Části a součásti jeřábů, vozíků, buldozerů, fréz aj.
HS 8459 – Obráběcí stroje pro vrtání, vyvrtávání, frézování ap., ne soustruhy
HS 8607 – Části železničních nebo tramvajových lokomotiv nebo kolejových vozidel

Civilní letecký průmysl

HS 8501 – Elektrické motory a generátory (kromě generátorových soustrojí)
HS 8526 – Radiolokační a radiosondážní přístroje, radionavigační a radiové přístroje pro dálkové řízení
HS 8804 – Padáky (včetně řiditelných padáků a paraglidingů) a rotující padáky
HS 8805 – Letecké katapulty ap. přístroje a zařízení
HS 8802 – Ost. letadla (například vrtulníky, letouny); kosmické lodě
HS 8803 – Části a součásti výrobků čísel 8801 nebo 8802
Zdravotnický a farmaceutický průmysl HS 9012 – Mikroskopy jiné než optické, difraktografy
HS 9401 – Sedadla (jiná než sedadla čísla 9402), též proměnitelná v lůžka, jejich části
HS 9031 – Měřicí nebo kontrolní přístroje, projektory na kontrolu profilů
HS 9026 – Přístroje a zařízení na měření nebo kontrolu průtoku, hladiny, tlaku aj. přístroje
HS 9029 – Otáčkoměry, počítače výrobků, taxametry, měřiče ujeté vzdálenosti, krokoměry ap. přístroje
Sklářský a keramický průmysl HS 7013 – Stolní, kuchyňské, toaletní, kancelářské skleněné výrobky, pro výzdobu aj. účely
HS 7019 – Skleněná vlákna a výrobky z nich (například příze, tkaniny)
HS 7003 – Sklárna na tabule z litého nebo válc. skla
HS 7018 – Skleněné korálky, imitace perel, imitace drahokamů ap. zboží ze skla, jn. než bižuterie
Služby CPA 37 – Služby související s odpadními vodami
CPA 72 – Výzkum a vývoj, autorská práva

Zábava a volný čas

HS 9506 - Výrobky a potřeby pro tělesné cvičení, gymnastiku, atletiku nebo jiné sporty (včetně stolního tenisu) nebo hry pod širým nebem, jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnuté; bazény a brouzdaliště
HS 6201 - Pánské nebo chlapecké kabáty, pláště, pláštěnky, větrovky, bundy (včetně lyžařských) a podobné výrobky, jiné než výrobky čísla 6203
HS 6202 - Dámské nebo dívčí kabáty, pláště, pláštěnky, větrovky, bundy (včetně lyžařských) a podobné výrobky, jiné než výrobky čísla 6204

Zdroj: Mapa globálních oborových příležitostí

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

LEDEN  

4.–6. Harbin  Czech Days - Ice and Snow Festival 
17. Shenyang Otevření vízového centra + Turistické a vízové semináře
14.-18. Beijing Česká účast na ISPO Beijing
19. Beidahu, Jilin Czech Days - Alpine-Pro Ski-Orienteering
ÚNOR  
23. Yabuli, Heilongjiang Czech Days - Alpine-Pro Ski-Orienteering 
26. Shanghai Česko-čínské podnikatelské fórum
27.-28. Shenyang, Changchun CzechTourism seminář - Propagace ČR jako tur. destinace
BŘEZEN  
9.-10. Zhangjiakou Czech Days - Alpine-Pro Ski-Orienteering 
11.-12. Beijing Tisková konference BVV k MSV
    Recepce ke dni vstupu ČR k NATO
18.-22. Shanghai Česká účast na veletrhu Design Shanghai
21.-23. Chengdu Česká účast na veletrhu China Food and Drink Fair
25. Beijing Celočínská porada
26. Chengdu Česká účast na veletrhu 2019 SWUFE Study Abroad Fair
28.-30. Macao Česká účast na veletrhu MIECF
DUBEN  
1.-4. Shanghai Česká účast na veletrhu Hotelex Shanghai
8. Dubrovnik Summit premiŕů zemí 16+1
9. Brusel

Summit EU - Čína

15.–20. Beijing

Oficiální česká účast na veletrhu CIMT

23. Chongqing Výstava děl Alfonse Muchy
25.-28. Beijing Oficiální návštěva prezidenta ČR na OBOR Fóru
25. Beijing

Státní recepce při příležitosti návštěvy prezidenta ČR

70. výročí navázání bilaterálních vztahů

27. Beijing Výstavy Story of Czech Design, Mini Wonders, Czech Cubism 
28. Beijing Oficální zahájení veletrhu Beijing Expo
29.4. Kunming Investiční seminář "Invest in the Czech Republic"
29.4. – 7.10. Beijing Česká účast na veletrhu Beijing Expo
31. Beijing Česko-čínská spolupráce ve sportu
KVĚTEN  
7.-10. Hongkong Česká účast na veletrhu HOFEX
11.–23.  Čína Turné České filharmonie po Číně
27.–31.   Regionální konzulární porada
ČERVEN  
8.–12. Ningbo China - CEEC Trade and Investment Expo
10.–12. Dalian Regionální summit 16+1 v provincii Liaoning - working conference
    Výstava 100 let Československé koruny
ČERVENEC  
1.-3. Dalian Czech Days - Česká účast na Summer Davos
25.7. – 5.8. Dalian Czech Days - Dalian Beer Festival
31. Kunming Výstava děl Alfonse Muchy
SRPEN  
21.–24. Changchun Czech Days - North-Eeast Asia Expo
21.–25. Beijing Česká účast na na knižním veletrhu BIBF
ZÁŘÍ  
8.-11.

Xiamen

Investiční veletrh CIFIT
  Beijing/Changchun/Dalian Série seminářů o investování v ČR
12. Beijing 3. ročník Procházka Prahou
19.–21. Beijing Česká účast na Beijing Design Week
28. Beijing Den české státnosti na Beijing Expo
ŘÍJEN  
4.   70. výročí navázání diplomatických vztahů
16. Beijing Výstava děl Alfonse Muchy
  Hongkong Česká účast na veletrhu Macao International Trade and Investment Fair
20.-25. Beijing Česká účast na veletrhu China Education Expo
  Hongkong

Česká účast na veletrhu ECO Expo Asia

28. Beijing

Recepce ke dni založení ČSR

  Prague CEEC-China Civil Aviation Forum 2019
LISTOPAD  
5.–10. Shanghai Česká oficiální účast na China International Import Expo
8.-10. Hongkong Česká účast na veletrhu Wine and Spirit Fair
    Česká účast na veletrhu Shenzhen Hi-Tech Fair
22. Beijing Česká účast na veletrhu Anufood
PROSINEC  
6.-8. Hongkong Česká účast na veletrhu SmartBIZ Expo

 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: