Čína: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

25. 5. 2019

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Čína je pro ČR 2. největším obchodním partnerem, 2. největším dovozcem a 17. největším exportním trhem.

 

Vývozy ČR do Číny mají dlouhodobě rostoucí tendenci. Největší nárůsty byly zaznamenány v letech 2007 (o téměř 60 %) a v roce 2010 (o 53 %). Nárůst byl vysoký také v roce 2011, kdy činil více než 30 %. V letech 2012 a 2013 se růst držel v rozmezí 8-11 %. Vývozy se tak od roku 2007 ztrojnásobily. Jen za posledních pět let pak vzrostly o zhruba 70 %.

 

V roce 2017 dosáhl vývoz z České republiky do Číny 56 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 20 % a historicky rekordní vývoz z ČR do Číny. V roce 2018 český export do Číny dosahoval téměř ekvivalentní hodnoty jako v předchozím roce, tedy 56,137 miliard korun. Čína platí za jeden z největších ale také nejnáročnějších trhů na světě. Obchod zde charakterizují nesčetné bariéry, tvrdá konkurence a pro Evropany nezvyklé prostředí. Přesto se daří českým exportérům na čínském trhu stabilně prosazovat. Čínský dovoz do ČR v roce 2018 činil 568 mld. Kč.

 

Hlavní postavení v českém vývozu do Číny dlouhodobě zaujímají stroje a dopravní prostředky, které tvoří více než šedesát procent přímého exportu. Dále se do Číny vyváží průmyslové a spotřební zboží, zejména součásti motorových vozidel, čerpadla, rozvaděče, telefonní přístroje, obvody, hračky, kočárky či pneumatiky.

Bilance vzájemné obchodní výměny v letech 2014-2018 (v mld. EUR)

 

Vývoz

 

Dovoz

 

Obrat

 

Bilance

 

Objem

Index

Objem

Index

Objem

Index

Objem

2018

2,189

102,4

22, 130

122,3

24,318

120,2

-19,941

2017

2,137

123,2

18,076

113,2

20,212

114,2

-15,939

2016

1,734

103,9

15,971

93,7

17,706

94,63

-14,236

2015

1,669

108,2

17,041

129,3

18,710

127,1

-15,372

2014

1,537

106,2

13,027

111,5

14,564

110,9

-11,490

Zdroj: Český statistický úřad a MPO

Bilance vzájemné obchodní výměny v letech 2014-2018 (v mld. CZK)

 

Vývoz

 

Dovoz

 

Obrat

 

Bilance

 

Objem

Index

Objem

Index

Objem

Index

Objem

2018

56,137

99,8

568,039

119,4

624,176

117,4

-511,903

2017

56,233

115,0

475,059

110,0

531,292

111,0

-418,825

 

 

2016

48,896

107,4

431,751

92,91

478,647

93,81

-384,855

2015

45,537

107,2

464,683

128,0

510,220

125,5

-419,146

2014

42,321

112,6

358,662

118,2

400,983

117,6

-316,340

Zdroj: Český statistický úřad a MPO

 

Značné saldo obchodu v neprospěch ČR (512 mld. Kč v roce 2018) je setrvalým jevem obchodních vztahů s ČLR, nejen pro ČR. Faktem je, že velká část českého zboží se do ČLR dostává přes další země formou reexportů, stejně tak se čínské zboží do ČR reexportuje přes cca 75 zemí.

Komoditní struktura českého vývozu/dovozu v roce 2017 SITC (1) – v tis. EUR/%

Třída

Vývoz

Dovoz

Obrat

Bilance

0 Potraviny a živá zvířata

36 607

80 124

116 731

-43 517

1 Nápoje a tabák

2 534

3 853

6 388

-1 319

2 Suroviny nepoživatelné s výjimkou paliv

193 636

61 038

254 674

132 598

 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

13 024

2 100

15 124

10 925

 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

 

2 291

2 291

-2 291

 5 Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n.

86 861

321 889 

408 751

-235 028

 6 Tržní výrobky

167 598

1 297 269

1 464 867

-1 129 671

 7 Stroje a dopravní prostředky

1 337 372

17 420 797

18 758 169

-16 083 425

 8 Průmyslové spotřební zboží

351 783

2 938 359

3 290 142

-2 586 576

 9 Komodity a předměty obchodu

13

382

396

-369

 Celkem

2 189 428

22 128 102

24 317 533

-19 938 673

Zdroj: Český statistický úřad a MPO

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

10 nejvýznamnějších položek českého vývozu v roce 2018

Zboží

HS 4

Objem v tis. EUR

Chemická dřevná buničina, druhů pro rozpouštění

4702

132 995

Čerpadla na kapaliny, též vybavená měřicím zařízením; zdviže na kapaliny

8413

126 476

El. zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně el. obvodů aj. ‹ 1 000 V

8536

125 003

Části, součásti motorových vozidel čísel 8701 až 8705

8708

119 183

Kohouty, ventily ap. zařízení pro potrubí, kotle, vany aj.

8481

77 722

Mikroskopy jiné než optické, difraktografy

9012

75 032

Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory aj.

8414

57 485

Telefonní a ost. přístroje pro vysílání, přijímání hlasu, obrazů aj. dat

8517

53 829

Tříkolky, koloběžky, šlapací auta apod., ost. hračky, skládanky

9503

48 447

Části přístrojů k ochraně ap obvodů, rozvaděčů aj.

8538

47 267

Zdroj: Český statistický úřad

10 nejvýznamnějších položek českého dovozu v roce 2018

Zboží

HS 4

Objem v tis. EUR

Telefonní a ost. přístroje pro vysílání, přijímání hlasu, obrazů aj. dat

8517

6 211 986

Zařízení pro automat. zpracování dat a jejich jednotky; snímače ap.

8471

3 799 699

Části, součásti a příslušenství strojů psacích, počítacích

8473

1 235 241

Monitory, projektory, bez TV, přijímače televizní

8528

747 608

Elektronické integrované obvody

8542

653 425

Části a součásti vysílacích, přijímacích televizí

8529

511 669

Transformátory, el. měniče statické induktory

8504

353 807

Tříkolky, koloběžky, šlapací auta apod., ost. hračky, skládanky

9503

264 667

Části, součásti motorových vozidel čísel 8701 až 8705

8708

224 986

Izolované dráty, kabely aj. izolované el. vodiče

8544

199 829

Zdroj: Český statistický úřad

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Vývoz služeb z ČR do ČLR v letech 2014-2018

 

Objem v mil. CZK

2018

14 387,1

2017

11 582,2

2016

9 845,5

2015

8 771,5

2014

8 904,8

Zdroj: ČNB

 

Top 10 sektorů v oblasti vývozu služeb z ČR do ČLR v letech 2014-2018

Sektor

Objem v mil. CZK

Cestovní ruch

4 218,5

Výzkum a vývoj

3 618

Licenční poplatky - užívání duševního vlastnictví

1 252

Letecká doprava

1 137

Jiné druhy dopravy

1 580,8

Služby v oblasti výpočetní techniky

1 015,7

Poštovní a kurýrní služby

401,6

Námořní nákladní doprava

210,8

Architektonické, inženýrské a ostatní technické služby

337,8

ostatní služby

614,9

Celkem služby v letech 2014-2018

14 387,1

Zdroj: ČNB

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Česká republika sukcedovala do Smlouvy o ochraně a podpoře investic mezi vládou České a Slovenské federativní republiky a vládou Čínské lidové republiky ze dne 4. 12. 1991. Oficiálně k tomuto aktu došlo při návštěvě premiéra Klause v ČLR v roce 1994 výměnou dopisů.

 

Podle této Smlouvy by měly být na trzích obou zemí vytvořeny pro subjekty smluvní strany stejné podmínky, jaké mají subjekty místní. Není pochyb o tom, že česká strana toto ustanovení plní, o čemž svědčí rostoucí počet čínských firem působících v ČR. Na druhé straně značně negativní zkušenosti českých subjektů s investováním v ČLR byly důvodem pro aktualizaci uvedené smlouvy, ke které došlo v prosinci 2005. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic vstoupila v platnost dne 1. 9. 2006. Z pohledu investic je pro ČR, stejně jako pro ostatní členské země EU, klíčové současné vyjednávání o bilaterální investiční dohodě v oblasti investic (BIA) mezi EU a Čínou. Její finalizace se však neočekává v dohledné době.

Vybrané čínské investice v ČR:

Dle údajů ČNB dosáhly čínské investice v ČR v roce 2017 necelých 7 mld. CZK. V roce 2016 vzrostly na 12,51 mld. CZK, v r. 2015 pak následoval pokles na 5,79 mld. CZK. Příliv čínských investic začal v roce 2015, předtím v ČR Čína investovala velmi málo. Ke konci roku 2017 činil dle ČNB souhrn dosavadních čínských investic v ČR zhruba 23 miliard korun. Do statistiky centrální banka počítá všechny investice, včetně nákupu nemovitostí nebo podílů ve firmách

 

Z pohledu agentury CzechInvest byla Čína v roce 2018 v oblasti PZI největším investorem z hlediska výše investice a počtu vytvořených nových pracovních míst. Zatímco v letech 1993 – 2017 dosáhla výše investice 6,67 mld. CZK, jen v roce 2018 je nárůst 3,7 mld. CZK. Čína tak v roce 2018 předstihla tradičně aktivní investory z Německa, Japonska či Koreji. Více investovaly pouze české firmy.

 

Investice obecně po navázání strategického partnerství rapidně narostly a přestože česká ekonomika prochází obdobím bezprecedentně nízké úrovně nezaměstnanosti, zájem čínských investorů v posledních letech roste. Např. pouze přes agenturu CzechInvest za období 1993 – 2018 přiteklo do ČR 10,5 mld CZK investic a bylo vytvořeno 4 tisíce pracovních míst. Pozn.: Jedná se o hodnoty projektů, které v roce 2018 získaly rozhodnutí o investiční pobídce. Investiční cyklus realizace projektu však je obvykle 3-5 let. Jedná se o projekty s vyšší přidanou hodnotou než v minulosti, tedy zejména o výrobní a vývojové projekty, nikoliv akvizice.

 

Další čínské investice (již mimo gesci CzechInvest) tvoří např. akvizice společnosti CEFC. Významnou investicí bylo v září 2017 založení pobočky čínské banky ICBC v ČR.

 

Jedním z nejnovějších projektů je investice čínské automobilky Yanfeng v Plané nad Lužnicí za 1,85 miliardy korun do výroby autodílů. Projekt by měl vytvořit téměř 600 pracovních míst. Mezi další čínské investice v ČR patří projekt společnosti Beijing West Industry (BWI Group) do výroby automobilových dílů (tlumičů) v Chebu. Rozsah investice činí 741 milionů Kč a měla by vytvořit zhruba 315 pracovních míst. Velmi významná je také investice společnosti Hisence – výroba TV v Plzeňském kraji (CT Park Borská Pole). Rozsah investice činí 162,5 milionu Kč. Čínská společnost Shijiazhuang Zhongxing Machinery připravuje miliardovou investici v Sokolově s českým partnerem Czech Industry Group. Společný závod se bude soustředit na výrobu disku pro automobilový průmysl a měl by vytvořit kolem 200 pracovních míst.

 

V roce 2015 koupila čínská strojírenská firma Xi´an Shaangu Power 75 % podíl v brněnské společnosti Ekol, která patří mezi přední české výrobce turbín. Obě firmy mají v Brně založit také výzkumné a vývojové středisko. Dohoda byla podepsána v lednu 2015. Za podíl ve firmě (s opcí na zbývající podíl) zaplatil investor 1,34 mld. korun.

 

Společnost Huawei v ČR působí od roku 2003. Později otevřela v Praze zastoupení. Aktuálně zaměstnává více než 400 zaměstnanců (z toho 95 % Čechů). Firma Huawei působí v ČR jako dodavatel mobilních, inteligentních platforem, datových a komunikačních technologií a zařízení.

 

Mezi dlouhodobé investory v ČR patří čínská společnost Changhong. Dne 29. 3. 2006 byl položen základní kámen pro výstavbu továrny na barevné televize s plochou obrazovkou v severní průmyslové zóně města Nymburk. Changhong sídlí ve městě Mianyang v provincii Sichuan, v celkové výši více než 660 mil. Kč. V současné době továrna v Nymburce vyrábí jeden milión televizorů ročně a má přes 300 zaměstnanců. Changhong plánuje další investice (cca 20 mil. eur) do rozšíření sortimentu a vytvoření výzkumného centra.

 

Čínská skupina CEFC v roce 2015 oznámila investice do několika významných českých firem. Získala podíl v aerolinkách Travel Servis a spolu s partnery převzala podíl v Pivovarech Lobkowicz Group. Firma také koupila fotbalový klub Slavia Praha, investovala do nemovitostí, hotelů, kliniky tradiční čínské medicíny v Hradci Králové, do finanční skupiny J&T Finance, strojírenského podniku Žďas a cestovních agentur (Invia, Canaria Travel). V roce 2018 vyšly najevo finanční potíže CEFC a aktivity společnosti převzal čínský státní konglomerát CITIC, který se stal novým akcionářem společnosti a v ČR založil společnost CITIC Europe.

České investice a vybrané aktivity českých firem v ČLR:

Z českých investorů na čínském trhu patří mezi nejvýznamnější společnost Home Credit (skupina PPF), která poskytuje spotřebitelské financování. Zaměstnává již v Číně přes 90.000 lidí a registruje na 19 milionů aktivních klientů. Svým zaměřením na spotřební úvěry přispívá ke zvyšování domácí spotřeby. Podpora relevantních úřadů je v tomto ohledu klíčová.

 

Velmi významným českým investorem v Číně je také společnost Škoda Auto. V roce 2018 byla pro Škodu Čína klíčovým trhem s růstem o 4,5% na 340 tisíc prodaných vozů. Nejprodávanějším modelem je Octavia. V příštích pěti letech plánuje investice a rozšíření výroby v Číně mj. také na elektrické automobily.

 

Mezi další úspěšné české investory v Číně patří např. TOS Vansdorf a Škoda Machine Tool (JV strojírenství), Sotio (zdravotnictví – skupina PPF), Alpine Pro (textilní průmysl), Moravia IT (IT), Ravak (sanitární vybavení), FAB Suzhou (bezpečnostní zámky), Lasvit a Preciosa (sklářský průmysl), Juli Motor (vysokozdvižné vozíky), Škoda Transportation (prodej licence na výrobu tramvají), Inekon (JV výroba tramvají), Varimatik (JV výroba nízkoemisních kotlů) a další.

 

V oblasti civilního letectví mají v Číně aktivní projekty společnosti F AIR (výcvik pilotů), ERA a Eldis (radary), ultralehká letadla na čínský trh dodávají již firmy Evektor, Direct Fly, Skyleader, Shark Aero, Carbon Design. Direct Fly a Skyleader ve spolupráci s čínskými investory připravují transfer výroby některých typů letadel do ČLR. První brněnská strojírna Velká Bíteš dodává proudové motory do čínských bezpilotních dronů. Společnost Aircraft Industries připravuje první dodávky letadla L410 na čínských trh, jakmile bude letoun pro čínský trh v r. 2019 certfikován.

 

Další české firmy na čínském trhu:

  • LINET v roce 2015 získala certifikace nemocničních lůžek na CFDA.
  • TEDOM firma realizuje projekty na výrobu bioplynu z biologických odpadů a výstavbu kogeneračních jednotek na výrobu energie z bioplynu.
  • Moser, Halama, Caesar Crystal, BOMMA, Aldit, Gold Crystal, Egermann, Crystalex, Crystalite Bohemia, Sklárny Květná, Rückl Glass, Brokis (zastoupení prostřednictvím čínských partnerů).
  • Ludwig Winery, Templáři (obě společnosti mají v ČLR zástupce).
  • Pivovary Pilsner Urquell, Budějovický Budvar, Lobkowicz, Litovel, Primátor, BrouCzech, Dalešice aj. (většina má v ČLR zástupce).
  • VAE CONTROLS prodej zařízení pro petrochemický průmysl prostřednictvím čínských zástupců.
  • Ferrit v roce 2007 firma prodala první důlní zařízení do ČLR a v roce 2008 založila svou kancelář v Pekingu, je aktivní zejména vprovinciích Shandong a Hebei.
  • Petrof zástupce firmy v Shanghai.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Podmínky hospodářské a obchodní spolupráce mezi Čínskou lidovou republikou a Českou republikou upravují následující mezistátní ujednání:

  • Statut společné komise pro vědeckotechnickou spolupráci mezi Československou republikou a Čínskou lidovou republikou (Peking, 6. května 1952);
  • Dohoda mezi ČSR a ČLR o vypořádání vzájemných pohledávek vzniklých do 9. května 1945 (Peking, listopadu 1957);
  • Dohoda o letecké dopravě mezi vládou ČSSR a vládou Čínské lidové republiky (Peking, 25. května 1988);
  • Memorandum o porozumění mezi civilními aeroliniemi Československa a Číny týkající se textu Dohody o letectví a zřízení mezistátních linek mezi Československem a Čínou (Peking, 31. prosince 1987);
  • Dohoda o vědeckotechnické spolupráci v oblasti železniční dopravy mezi FMDS ČSSR a Ministerstvem železnic Čínské lidové republiky (Praha, 15. června 1988);
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic (Praha, prosinec 2005, vstup v platnost 1. září 2006);
  • Dohoda mezi vládou České a Slovenské federativní republiky a vládou Čínské lidové republiky o spolupráci a vzájemné pomoci v oblasti celnictví (Praha, 21. července 1992);
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky o vědeckotechnické spolupráci (Praha, 1. 6. 1995);
  • Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky (Praha, 22. 4. 2005);
  • Dohoda o spolupráci v zemědělství a potravinářském průmyslu mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem zemědělství ČLR (Praha, prosinec 2005);

  • Dohoda o spolupráci v oblasti lesního hospodářství mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Státním lesnickým úřadem ČLR (Praha, prosinec 2005);

  • Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Peking, 28. září 2009, vstup v platnost 4. května 2011);

  • Kompletní přehled smluv

Začátkem 2004 byla sjednána nová Dohoda o hospodářské spolupráci, která byla podepsána během návštěvy prezidenta republiky V. Klause v ČLR dne 22. dubna 2004. Na jejím základě byl ustanoven Ekonomický smíšený výbor, který má pravidelně zasedat a řešit konkrétní obchodní záměry a investiční projekty, stejně jako překážky a problémy ve vzájemném obchodě. První zasedání proběhlo v červenci 2006 v Pekingu, druhé zasedání se uskutečnilo v srpnu 2007 v Praze. Znovu se Ekonomický smíšený výbor sešel v Pekingu v prosinci 2008. Poté opět zasedl až v roce 2014, kdy bylo na jeho okraji mj. podepsáno ustavení Společné pracovní skupiny mezi oběma Ministerstvy zemědělství, která by se měla stát platformou pro prohloubení této spolupráce. Naposledy Ekonomický smíšený výbor zasedal v roce 2015 v Pekingu, během kterého se strany dohodly na vytvoření pracovní skupiny pro investice. Pozn.: Účelem této skupiny je podpora oboustranných investic a ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi včetně identifikace ekonomických a investičních příležitostí. Skupina pro investice byla oficiálně ustanovena podpisem memoranda mezi MPO ČR a MOFCOM ČLR v listopadu 2015.

 

V průběhu návštěvy prezidenta ČR M. Zemana v ČLR v říjnu 2014 byly na oficiální úrovni podepsány následující dohody a memoranda s ekonomickou tématikou:

  • Dohoda o spolupráci mezi Českou exportní bankou a EXIM Bank (Peking, říjen 2014)
  • Memorandum o spolupráci mezi MPO ČR a National Energy Administration (Peking, říjen 2014)
  • Memorandum o porozumění mezi Elektrotechnickým zkušebním ústavem s.p. a China Quality Certification Centre (CQC)

V průběhu návštěvy premiéra ČR B. Sobotky v ČLR v listopadu 2015 byly na oficiální úrovni podepsány následující dohody a memoranda s ekonomickou tématikou:

  • Memorandum o porozumění mezi vládou Čínské lidové republiky a vládou České republiky o společné podpoře Hedvábné stezky
  • Memorandum o porozumění mezi Úřadem vlády ČR a Industrial Commercial Bank of China
  • Memorandum o spolupráci mezi Industrial Commercial Bank of China (ICBC) a Českou exportní bankou v oblasti zahraničního obchodu
  • Memorandum o spolupráci mezi Industrial Commercial Bank of China (ICBC) a agenturou CzechTrade v oblasti e-commerce
  • Memorandum mezi MPO ČR a Ministerstvem obchodu ČLR o vytvoření pracovní skupiny pro oblast investic V průběhu návštěvy prezidenta ČLR Xi Jinpinga v ČR v březnu 2016 byly na oficiální úrovni podepsány následující dohody a memoranda s ekonomickou tématikou:
  • Společné prohlášení o navázání strategického partnerství mezi ČR a ČLR
  • Memorandum o porozumění ohledně společné formulace návrhu plánu bilaterální spolupráce mezi vládou ČR a ČLR
  • Memorandum o porozumění mezi MPO ČR a CCPIT ČLR o účasti ČLR jako partnerské země MSV 2016
  • Dohoda o spulupráci mezi Hospodářskou komorou ČR a CCPIT ČLR
  • Memorandum o porozumění mezi MPO ČR a China Export and Credit Insurance Corporation ČLR o podpoře investic a spolupráci na třetích trzích
  • Memorandum o porozumění mezi MPO ČR a Ministerstvem obchodu ČLR o spolupráci v oblasti průmyslových zón
  • Memorandum o porozumění mezi MPO ČR a Národní rozvojovou a reformní komisí ČLR ohledně posílení rozvoje informační Hedvábné stezky pro informační konektivitu
  • Technická dohoda mezi MD ČR a Civil Aviation Administration of China

V průběhu návštěvy prezidenta ČR M. Zemana v ČLR v květnu 2017 byly na oficiální úrovni podepsány tyto dohody a memoranda:

  • Memorandum o společné koordinaci a monitoringu implementace Plánu bilaterální spolupráce a projektů v rámci Iniciativy Hedvábná stezka
  • Memorandum o spolupráci mezi malými a středními podniky
  • Tříletý akční plán na léta 2017-2019 mezi Ministerstvem zdravotnictví ČR a Národní komise pro zdravotnictví a rodinné plánování ČLR

V průběhu návštěvy prezidenta ČR M. Zemana v ČLR v listopadu 2018 byly na oficiální úrovni podepsány tyto dohody a memoranda:

  • Memorandum o porozumění o turistické propagaci ČR

V průběhu návštěvy prezidenta ČR M. Zemana v ČLR v dubnu 2019 byly na oficiální úrovni podepsány tyto dohody a memoranda:

  • Protokol o kulturní spolupráci na léta 2019 - 2022
  • Memorandum o zřízení kanceláří agentur na podporu obchodu v obou zemích
  • Výměna aktualizovaného seznamu bilaterálních projektů realizovaných v rámci Iniciativy Hedvábná stezka

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Rozvojovu pomoc má v Číně v gesci Ministerstvo obchodu ve spolupráci s Ministerstvem zahraničnch věcí. Nejčastější formou pomoci jsou bezúročné půjčky, přímá finanční pomoc, odpuštění dluhů, stipendia, technologická výpomoc a vysílání odborníků vybraných odvětví. Pokud to situace dovoluje, Čína se systematicky zaměřuje na pomoc v odvětvích souvisejících s budováním infrastruktury a nerostnými surovinami (každé cca 40 % z celkové rozvojové pomoci). Dalším odvětvím jsou pravidelné příspěvky mezinárodním organizacím. Celkově Čína na rozvojovou pomoc vydá cca 20 miliard CNY ročně, každý rok se tato suma navýší asi o 1,5 miliardy CNY. Největší část zahraniční pomoci přijímá Latinská Amerika následovaná Afrikou (dohromady cca 70 % veškeré pomoci).

 

V Latinské Americe se Čína soustředí především na země s bohatými zásobami surovin: Argentinu, Brazílii, Ekvádor a Venezuelu. Většina projektů probíhá formou dlouhodobých zástavných půjček financovaných velkými čínskými surovinovými firmami. Mezi největší investory se řadí petrochemické firmy SINOPEC nebo CNPC. Nejdůležitější čínské banky, které poskytují půjčky, jsou China Export-Import Bank a CDB. Půjčky do infrastrukturních projektů Venezuele jsou zpět spláceny formou dodávek ropy.

 

V Africe se Čína soustředí především na programy rozvoje infrastruktury (cca dvě třetiny všech místně vynaložených prostředků) a rozvoje zacházení a zpracování s nerostných surovin. Největším příjemcem pomoci je Nigérie. Čínský zájem o Afriku je stále zřejmý a rostoucí rozvojová pomoc toto reflektuje. Co se týče infrastrukturních projektů, Čína v Africe buduje silnice, železnice, vodní přehrady a hydroelektrárny. Známy jsou i případy vybudování několika nemocnic a škol nebo například budovy parlamentu ve Rwandě a Lesothu, či stadiony ve Rwandě a Mosambiku. Z přírodních zdrojů Čína nejvíce investuje do ropného průmyslu v Nigérii, následovaného těžbou zlata v Eritreji a Zimbabwe, těžbou platiny v Zimbabwe a Jižní Africe a těžbou diamantů v Zimbabwe.

 

Na Blízký východ Čína směřuje cca 10 % své celkové zahraniční pomoci. Nejvíce se angažuje v Iránu a Iráku investicemi do ropného průmyslu, plynového průmyslu, energetiky, nebo například asistencí při stavbě železnic (Irán). Velkou část zahraniční pomoci regionu v poslední době představovalo také odepisování dluhů, 80 % zahraničního dluhu Iráku vůči Číně bylo odepsáno po pádu režimu Saddáma Husajna.

Dalších cca 10 % zahraniční pomoci Čína směřuje do oblasti jižní Asie, do Pákistánu, Indie, Nepálu a Bangladeše. Ze zmíněných zemí je jednoznačně největším příjemcem Pákistán (téměř 90 % regionální pomoci). Projekty směřují především do budování infrastruktury, ale také do zemědělství či telekomunikací.

 

Následují regiony střední a jihovýchodní Asie, každý představuje cca 5 % zahraniční pomoci Číny.

 

Počet dodávek potravin, pohonných hmot a jiných komodit Severní Koreji se v oficiálních zdrojích velmi liší, nejsou vykazovány jako zahraniční pomoc a každý rok výrazně kolísají. Nicméně odhaduje se, že Čína posílá pomoc až v hodnotě 10 miliard CNY. Čína také představuje klíčového hráče v zahraničním obchodu této země (85 % veškerého zahraničního obchodu Severní Koreje).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: