Čína: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

25. 5. 2019

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Čínská  lidová republika (Zhonghua Renmin Gongheguo; zkráceně Zhongguo)

Úřední jazyk čínština (Putonghua, standardní čínština založená na pekingském dialektu), dále jsou oficiálními jazyky kantonština v provincii Guangdong, mongolština v AO Vnitřní Mongolsko, ujgurština a kyrgyzština v AO Xinjiang, tibetština v AO Xizang (Tibet).

 

Složení vlády

  • Prezident: Xi Jinping (v úřadu od 14. března 2013)(zároveň generálním tajemníkem KS Číny a předseda Ústřední vojenské komise)
  • Víceprezident: Wang Qishan (od 17. března 2018)
  • Premiér/předseda Státní rady: Li Keqiang (od 16. března 2013)
  • Vicepremiéři/ místopředsedové: Han Zheng, Sun Chunlan, Hu Chunhua, Liu He (všichni od 19. března 2018)
  • Státní radové: Xiao Jie, Wei Fenghe, Wang Yong, Wang Yi, Zhao Kezhi

 

Vedení rezortů a agentur, členové vlády:

  • Národní rozvojová a reformní komise (NDRC): He Lifeng
  • Ministerstvo zahraničních věcí: Wang Yi
  • Ministerstvo financí: Liu Kun
  • Ministerstvo obchodu (MOFCOM): Zhong Shan
  • Ministerstvo průmyslu a informačních technologií (MIIT): Miao Wei
  • Ministerstvo pro vědu a technologie (MoST): Wang Zhigang
  • Národní komise pro zdravotnictví (NHC): Ma Xiaowei
  • Ministerstvo zemědělství: Han Changfu
  • Ministerstvo pro životního prostředí/ekologie: Li Ganjie
  • Ministerstvo dopravy (MOT) -sloučeno s Min. železnic: Li Xiaopeng
  • Ministerstvo lidských zdrojů a sociálního zabezpečení (MOHRSS): Zhang Jinan
  • Ministerstvo přírodních zdrojů: Lu Hao
  • Ministerstvo vodních zdrojů: E Jingping
  • Ministerstvo národní obrany: Wei Fenghe
  • Ministerstvo kultury a cestovního ruchu: Luo Shugang
  • Ministerstvo školství (MOE): Chen Baosheng
  • Ministerstvo pro bytovou výstavbu a budování měst a venkova: Wang Menghui
  • Státní komise pro etnické záležitosti (SEAC): Bagatur
  • Ministerstvo veřejné bezpečnosti: Zhao Kezhi
  • Ministerstvo státní bezpečnosti: Chen Wenqing
  • Ministerstvo pro občanské záležitosti: Huang Shuxian
  • Ministerstvo spravedlnosti: Fu Zhenghua
  • Ministerstvo pro válečné veteráty: Sun Shaocheng
  • Ministerstvo krizového managmentu: Wang Yupu
  • Guvernér Čínské lidové banky (PBoC): Yi Gang
  • Národní kontrolní úřad (National Audit Office): Hu Zejun

 

Poznámka: STI pracuje pouze s přepisem pinyin (nikoliv s českým přepisem), s výjimkou názvů měst Peking a Šanghaj.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 1,384 mld. – červenec 2018
  • Průměrný roční přírůstek: 0,37 % (porodnost - 12,1 narozených na 1000 obyvatel; úmrtnost - 8 úmrtí na 1000 obyvatel) - 2018, počet narozených v roce 2016 18.46 % (+11,5 % oproti 2015)
  • Ve věku 0-14: 17.22 % (muži 128,27 mil., ženy 110,12 mil.) – 2018
  • Ve věku 15-64: 71,51 % - 2018

     Ve věku 15-24: 12,32 % (muži 91,44 mil., ženy 79,18 mil.) – 2018

     Ve věku 25-54: 47,84 % (muži 338,19 mil., ženy 324,18 mil.) - 2018

     Ve věku 55-64: 11,35 % (muži 79,34 mil., ženy 77,86 mil.)

  • Ve věku 65 a více: 11,27 % (muži 74,27 mil., ženy 81,82 mil.) – 2018
  • Počet městských obyvatel: 59,2 % - 2018
  • Počet venkovských obyvatel: 40,8 % - 2018

Zdroj: CIA World Factbook  2018

 

Mezi nejlidnatější provincie ČLR patří Guangdong (107,2 mil. – 2015), dále Shandong (97,9 mil.), Henan (94,4 mil.) a Sichuan (81,4 mil.).

Nejlidnatějším městem je Šanghaj s 23 mil. obyvatel, dále Peking – 19,7 mil. obyvatel a na třetím místě je Shenzhen s 12,5 mil. obyv., čtvrtým největším městem je Guangzhou 10,9 mil. obyvatel a posledním městem, které má nad deset milionů obyvatel je Tianjin s 10,5 miliony obyvatel (EIU 2017).

Počet obyvatel ve městech poprvé převýšil počet venkovských obyvatel v roce 2011. V rozvinutých ekonomikách je podíl městských obyvatel na úrovni 80%, u rozvojových zemí s podobnými příjmy na obyvatele pak 60%. V případě ČLR má pouze necelých 36% obyvatel ve městech registraci, tzv. hukou. Reforma systému hukou, která je momentálně jedním z hlavních témat v souvislosti s urbanizací, má za cíl vytvořit 100 mil. nových „legálních“ obyvatel měst. Od 1. 1. 2016 mohou migrující obyvatelé z venkova do města za určitých podmínek zažádat o přístup k 6 základním službám (9-letá školní docházka a zdravotní péče, atd.). Např. v Pekingu byl od 1. 1. 2017 zrušen systém ročních kvót pro registraci k hukou a momentálně disponují venkovští i městští obyvatelé stejnými veřejnými službami. Počet migrujících pracovníků dosáhl v roce 2014 274 mil.

  • Ekonomicky činné obyvatelstvo: 806,7mil.(rok 2017)
  • Zaměstnanost v jednotlivých sektorech: (primární – 27,7 %, sekundární –  28,8 %, terciální – 43,5 %) – (údaje  z roku 2016)
  • Míra nezaměstnanosti: 3,83 % čerenec 2018 (v roce 2017 se jednalo o 3,9 % a v roce 2016 byla nezaměstnanost 4 %)

Například v roce 2014 se podle oficiálních statistik počet zaměstnaných zvýšil o 2,76 mil. na 772,53 mil. Počet zaměstnaných ve městech vzrostl v roce 2014 o 10,7 mil. oproti roku 2013 na 393,1 mil. (v roce 2013 382,4 mil.).

 

Národnostní složení:

Čínská vláda oficiálně uvádí/rozeznává 56 etnických skupin. Klíčovou etnickou skupinou jsou Hánové, kteří tvoří  91,6 % celkového obyvatelstva. Následujících devět etnických menšin představují 4/5 ze všech čínských menšin: Zhuang 16 mil. =  1,28 %, Manchu 10 mil. = 0,84 %, Ujgurové 9 mil. = 0,78 %, Hui 9 mil. = 0,71 %, Miao 8 mil. = 0,71 %, Yi 7 mil. = 0,61  %, Tujia  5,75 mil. = 0,53 %, Mongolové 5 mil. = 0,46 %  a Tibeťané 5 mil. =0,43 %)

 

Náboženství:

Převládá lidové náboženství (cca 21,9 %), buddhismus (18,2 %), dále křesťanství (5,1 %) a islám (1,8 %). 52,2 % - nezařazeno. Oficiálně je ČLR ateistickým státem.

 

Internet:

ČLR měla na konci roku 2016 731 mil. uživatelů internetu (v roce 2015 564 mil. a pro srovnání, v roce 2009 pouhých 73 mil.). Pokrytí přitom také zaznamenalo růst – z 34,3 % v roce 2010 na 45,8 % v roce 2013. Peking, Šanghaj a Guangdong jsou oblasti s nejvyšším pokrytím sítě, přes 74 % v roce 2016.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

  2013 2014 2015 2016 2017 2018
HDP/obyv. (USD) 7010 7640 8100 8313 8583 9630
HDP v běžných cenách (mld. USD) 9469 10361 11025 11326 12110 13402
růst HDP (%) 7,7 7,4 6,9 6,7 6,9 6,6
inflace (%) 2,6 2,1 1,6 2,1 1,5 2,1
nezaměstnanost (%) 4,05 4,05 4,2 4,1 3,9 3,9
kurz měny (CNY za 1 USD) 6,2 6,13 6,22 6,64 6,76 6,62

Zdroj: EIU 2019

 

V roce 2018 vzrostla čínská ekonomika o 6,6 %, což znamená meziroční pokles o 0,3 % a nejnižší růst za posledních 28 let. Pro letošní rok čínská vláda snížila očekávaný růst na
6 - 6,5 % HDP. Růst HDP za loňský rok splnil vládní cíl zachovat růstové pásmo „kolem
6,5 %“, ale v příštích letech se očekává další postupný pokles s tím, jak se mění ekonomický model Číny a jak se země vypořádá s nastávajícími problémy. Za cenu nižšího ekonomického růstu Čína očekává vyšší přidanou hodnotu výroby a růst prosperity. Svůj růst se bude v roce 2019 snažit podpořit podstatným snížením daňové zátěže, výdaji na infrastrukturu a volnější fiskální politikou, která ovšem tentokrát vzhledem k omezené finanční stabilitě nemá být doplněna zásadním uvolněním měnové politiky.

Výhled zůstává ambiciózní, ale oproti roku 2018 více střízlivý v rámci pokulhávajících reforem zaměřených na stimulaci spotřeby a soukromých investic. Nelehkou výzvou roku 2019 bude pokračující snaha zkrotit rostoucí dluh, který se pohybuje kolem 250 % HDP. Po silném prvním pololetí 2018 zaznamenala čínská ekonomika zpomalení až v druhé polovině loňského roku. Zejména ve čtvrtém čtvrtletí oslabila spotřeba, zahraničních obchod i průmyslová výroba. Prosincový růst tržeb v maloobchodě se přiblížil k nejslabším hodnotám za posledních 15 let. Inflace loni vzrostla o 2,1 % a čínští zákazníci zvýšili své výdaje o téměř 10 %. Na druhou stranu se prodej některých segmentů snížil, například prodej automobilů klesl poprvé po dvaceti letech. Sektor služeb se na HDP podílel téměř 60 %.

Rok 2018 uzavřela Čína s velmi nejistým výhledem na další období. Zpomalující ekonomika, slábnoucí spotřeba i zahraniční obchod a vyostřený obchodní spor s USA naznačují velmi obtížný rok 2019. To potvrdil i čínský prezident Xi Jinping, když na sklonku r. 2018 poznamenal, že čínská ekonomika prochází zásadními vnitřními i vnějšími změnami. Vedení země vyzval ke stabilizaci zaměstnanosti, finančního trhu, zahraničního obchodu, investic a k udržení ekonomického růstu v rozumném rozmezí. Cílené uvolnění fiskální politiky má letos stabilizovat ekonomický růst a čínské vedení deklaruje větší podporu soukromého sektoru ve světle sílící kritiky, že finance dosud směřují především do neefektivních státních podniků. Vláda plánuje zvýšit schodek veřejných financí a zavedení daňových úlev ve výši téměř dvou bilionů CNY. Při zachování růstu HDP 6,2 % by měla Čína splnit svůj cíl zdvojnásobit HDP a příjmy na obyvatele z roku 2010 do roku 2020.

 

Hlavní ekonomické cíle pro rok 2019:

  • Růst HDP v rozmezí 6 – 6,5 %
  • Zvýšení indexu spotřebitelských cen o 3 %
  • Zvýšení schodku státního rozpočtu o 0,2 % na 2,8 % HDP
  • Zvýšení schodku veřejných financí na 2,76 bilionu CNY (loňský cíl 2,38 bil. CNY)
  • Zvýšení vládních výdajů o 6,5 %
  • Zavedení daňových úlev ve výši téměř 2 bilionů CNY
  • Tvorba 11 milionů pracovních míst ve městech a udržení nezaměstnanosti do 4,5 %
  • Snížení spotřeby energie zhruba o 3% na jednotku HDP
  • Investice 800 mld. CNY do výstavby železnic a 1,8 bil. CNY do výstavby silnic a vodních cest
  • Pokles v počtu venkovských obyvatel žijících v chudobě o 10 mil.

Důležitým tématem pro Čínu je internacionalizace CNY, na kterém se intenzivně pracuje od roku 2009 (pilotní projekt v Guangdongu a Šanghaji zahrnoval cca 400 společností a byl následně v roce 2011 rozšířen celostátně). Podstatou pilotního projektu byla možnost obchodovat se zahraničím přímo v CNY. Vzhledem k malému množství CNY v zahraničí, nejde o velké objemy, ale podle některých odhadů se jednalo v letech 2013 a 2014 o cca 980 mld. USD. Například dokumentární akreditivy a inkasa (LC, Letter of Credit a Collections) v CNY obsadily druhé místo (2012 i 2013) s podílem 8,7 % (USD 81,8 %). V roce 2017 zůstávaly největšími CNY „centry“ – Čína, Hongkong, Singapur, Německo a Austrálie.

 

 

A

I

S

2012

10,1

45,3

44,6

2013

10,0

43,9

46,1

2014

9,2

42,7

48,1

2015

9,0

40,5

50,5

2016

8,6

39,8

51,6

2017

7,9

40,5

51,6

2018

7,7

40,2

52,1

Zdroj: EIU a NBS: China Statistical Yearbook 2019

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Centrální banka People‘s Bank of China (PBoC) od konce roku 2016 zpřísňuje monetární politiku prostřednictvím snižování poskytované likvidity a vyšších úrokových sazeb. Regulatorní opatření se snaží snižovat finanční rizika. Vysoká míra zadlužení čínské ekonomiky na regionální, národní i soukromé úrovni ale nadále představuje značné nebezpečí a brzdu dalšího hospodářského růstu. Dluh roste rychleji než HDP. Celkový dluh nefinančního sektoru, včetně centrální i lokálních vlád, činil ke konci roku 2018 zhruba 224 % HDP, což je o 100 % více než před světovou finanční krizí.

Poměr příjmů státního rozpočtu k HDP Číny v roce 2018 činil 20,8 %. Poměr výdajů tvořil 24,7 % HDP. Místní vlády přispívají do státního rozpočtu zhruba 55 %, nicméně na výdajích se podílejí přes 85 %, zodpovídají tak za většinu rozpočtového deficitu, který v roce 2018 činil 2,38 bil. CNY. Rozpočtový deficit dle odhadů EIU v roce 2019 naroste na 4,4 % HDP, oproti 3,9 % v roce 2018.

V srpnu 2014 vláda vydala revizi Zákona o rozpočtu, která vstoupila v platnost 1. 1. 2015. Jedná se o významnou revizi poprvé od roku 1995. Tato revize umožňuje místním vládám napřímo vydávat obligace, což přispívá k větší transparentnosti v systému veřejných financí. Zadlužení je u místních vlád alarmující. Situaci ještě komplikuje stav na realitním trhu. Obecný trend je činit místní vlády odpovědné za fiskální politiku. Zadlužení místních vlád bylo v roce 2015 urychleno swapovými operacemi, kdy lokální vlády mohou směnit své závazky za dluhopisy s nižšími finančními náklady. Zároveň od roku 2015 mohou místní vlády emitovat dluhopisy, nicméně jsou přímo zodpovědné za placení závazků z těchto emisí. V následujících letech se očekává, že veřejné výdaje porostou rychleji než příjmy. Vláda bude hledat nové zdroje příjmů a usilovat o zamezení daňových úniků.

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Daňové příjmy (mld. CNY)

10 061,4

11 053,1

14 037

15 222

15 955

17 257

18 335

Výdaje státního rozpočtu (mld. CNY)

12 595,3

14 091,2

15 178,5

17 577

18 784

20 333

22 090

Saldo státního rozpočtu (% HDP)

-1,6

-1,9

-1,8

-3,4

-3,8

-3,8

-3,9

Zdroj: EIU a NBS: China Statistical Yearbook 2019

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Na tvorbě monetární politiky Číny se podílí řada rezortů a komisí v čele s centrální bankou, People`s Bank of China (PBoC), Národní rozvojovou a reformní komisí (NDRC) a ministerstvem obchodu (MOFCOM). Za provádění je odpovědná PBoC, přičemž některé pravomoci od roku 2013 převzala Komise pro regulaci bankovního trhu Číny (CBIRC, China Banking and Insurance Regulatory Commission). Za režim zahraničních deviz je odpovědná Státní administrativa pro zahraniční devizy (SAFE, State Administration of Foreign Exchange), resp. PBoC.

V nadcházejících letech hodlá čínská vláda pokračovat v přísné monetární politice, aby zajistila rozumný růst peněžní nabídky a úvěrů. Trvajícím problémem jsou špatné úvěry, které stále rostou. Objem klasifikovaných úvěrů (tzv. NPLs, non-performing loans) na konci června 2017 vzrostl na 1,64 bilionu CNY a podíl klasifikovaných úvěrů na celkových úvěrech činil 1,74%. Největší čtyři banky (BoC, ICBC, CCB a ABC) se na tomto celkovém objemu podílely výraznou měrou.

V průběhu roku 2014 čínská vláda signalizovala změnu politiky řízení devizového kurzu směrem k plnější směnitelnosti CNY, plná směnitelnost se očekává až po roce 2020. Původně avizovaný cíl na rok 2020 bude pravděpodobně zpomalen díky masivním intervencím v roce 2016. Vzhledem k poměrně rapidnímu propadu kurzu CNY byla čínská centrální banka nucena snížit své devizové rezervy na hodnotu 3 bln. USD v lednu 2017 (v roce 2014 byla přitom hodnota rezerv až na 4 bln. USD). CNY se postupně stává aktivním hráčem na poli světových měn.

Podle posledních údajů se čínská měna mezi nejvíce obchodované měny v r. 2015 dostala na 4. místo před JPY za GBP, EUR a USD s podílem 2,79 % (pro srovnání: JPY 2,76 %). Zatímco za prvních 9 měsíců 2014 Čína vyrovnala přibližně 15% svého mezinárodního obchodu v CNY, v roce 2009 to bylo jen 1 % (za celý rok 2013 – 20 %). Pozn.: Od roku 2012 mohou všechny čínské společnosti vyrovnávat zahraniční obchod v CNY.

Bilance běžného účtu platební bilance dosáhla v roce 2018 přebytku ve výši 0,4% HDP. V nadcházejících letech se však očekává přechod do deficitu (po roce 2021 zejména v důsledku deficitu v obchodu se službami). Očekává se, že v nadcházejících letech dovozy převáží vývozy a porostou o téměř 10 % ročně.

Zahraniční dluh ČLR v roce 2018 dosáhl celkové výše 1963 mld. USD. (Dlouhodobý a střednědobý dluh v roce 2017 činil 650 mld. USD, krátkodobé závazky představovaly 885 mld. USD). Celkově dle mezinárodních standardů tyto ukazatele se zatím nacházejí v bezpečném pásmu, nicméně jejich trend vyvolává mezi analytiky otázky ohledně budoucí fiskální pozice ČLR v kombinaci se zpomalením růstu a poklesem exportní poptávky ve světě. Hlavními věřiteli Číny zůstávají Japonsko, Hongkong, Tchaj-wan, Světová banka a Asijská rozvojová banka.

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

devizové rezervy (bil. USD)

3,869

3,406

3,097

3,236

3,072

úroková míra komerčních bank (%)

5,6

4,8

4,4

4,4

4,4

bilance ZO (mld. USD)

435,4

576,2

488,9

476,2

419,6

běžný účet platební bilance (mld. USD)

236,0

304,2

202,2

164,9

48,5

běžný účet platební bilance (% HDP)

2,2

2,7

1,8

1,4

0,4

vnější dluh (mld. USD)

2098,5

2080,2

1682,0

1525,7

1963,0

vnější dluh (% HDP)

19,9

18,5

15,0

12,7

9,2

dluhová služba (%)

3,0

4,8

6,7

7,5

6,4

Zdroj: EIU 2019 a NBS: China Statistical Yearbook 2019

 

Čína měla ke konci roku 2016 dohody o bilaterálních swapových operacích s 23 zeměmi v celkové hodnotě více než 2,7 bil. CNY. Offshore CNY clearingová centra jsou celkem ve 12 světových městech (dohody se 14 zeměmi), včetně Hongkongu, Macau, Singapuru, Londýna, Frankfurtu, Soulu, Lucemburska a Tchaj-pchej. Konvertibilita CNY je testována od konce roku 2013 v šanghajské zóně volného obchodu (SFTZ). V srpnu 2014 na základě vyhlášky SAFE byly devizové operace pro zahraniční společnosti uvolněny v dalších 16 pilotních zónách Číny, v roce 2015 v dalších 3 (Tianjin, Guangdong, Fujian). Významným prvkem je také spuštění projektu „Hong Kong-Shanghai Stock Connect Programme“, který umožňuje kvalifikovaným investorům dvoustranné „cross-market“ investování (jedná se o přímý přístup na trhy přes clearingové centrum na místním trhu). Podobné schéma bylo vytvořeno i pro Shenzhen v prosinci 2016. 13. pětiletý plán Číny, přijatý v říjnu 2015, počítá s konvertibilitou čínské měny do r. 2020. Čínská měna se také k 1. říjnu 2016 připojila ke košíku měnových rezerv Mezinárodního měnového fondu. V srpnu 2016 bylo čínskou vládou ohlášeno založení dalších 7 zón volného obchodu (Free Trade Zone, FTZ), přičemž tyto zóny byly formálně otevřeny v březnu 2017. Aktuálně tedy ČLR disponuje 11 FTZ.

V roce 2014 Čína dále prohloubila model RQFII (Renminbi Qualified Foreign Institutional Investor) z roku 2011, který umožňuje offshore CNY fondy investovat do akcií a obligací na pevninské Číně (v listopadu byla např. schválena kvóta pro Austrálii v objemu 50 mld. CNY). Úspěšně pokračuje i schéma QFII, které umožňuje investování onshore. Na začátku r. 2019 rozhodla China Securities Regulatory Commission (CSRC) o sloučení QFII a RQFII a rozšíření jejich investičního rámce.

V roce 2017 oznámilo čínské ministerstvo financí uvolnění podmínek pro vstup zahraničních společností na čínský finanční trh. Nově mohou zahraniční investoři vlastnit 51% čínských finančních institucí. Dle vyjádření evropské obchodní komory v Číně však nové opatření přišlo příliš pozdě a na nasyceném čínském trhu již reálně zahraničním investorům příliš nenabízí. Podíl zahraničních bank či finančních institucí na čínském trhu je menší než 2 %. V roce 2018 se navzdory novým podmínkám stále potýkaly s problémy při vstupu na čínský trh společnosti VISA a Mastercard.

V roce 2014 Čína navrhla založení nové rozvojové banky - Asia Infrastructure Investment Bank (v červenci byla v rámci BRICS založena New Development Bank, která má rozvíjet finanční a rozvojovou spolupráci mezi svými „členy“.). Jedná se o obdobu Asian Development Bank (či World Bank v globálním měřítku). Svou činnost AIIB oficiálně zahájila v lednu 2016. Čína do banky vložila 32,4 % základního kapitálu a zprvu ji náleželo 27,8  % hlasovacích práv. Z celkových 57 zakládajících členů banky je 37 z Asie, mezi zakládajícím členy je také polovina zemí EU (AT, DK, FI, FR, DE, IT, LU, MT, NL, PL, PT, SE, CH, UK). ČR mezi zakládající členy nepatří. V březnu 2017 schválila AIIB 13 nových členů – mezi nimi např. Kanadu, Belgii, Irsko a Maďarsko. Čína bude mít samozřejmě zájem na infrastrukturních projektech v Asii ať už v rámci Belt and Road Initiative (BRI) či prostřednictvím AIIB, neboť s ekonomickým zpomalováním a oslabováním čínské měny dochází k odlivu čínského kapitálu do zahraničí a snižování domácích investičních výdajů. Banka již schválila infrastrukturní projekty v Bangladéši, Pákistánu a dalších asijských zemích. V průběhu roku 2018 pokračoval proces přijetí dalších nových členů AIIB, k lednu 2019 měla AIIB 70 členských zemí.

V listopadu 2014 přišla Čína s další iniciativou navazující na iniciativu Silk Road z roku 2013 (aktuálně nazývanou „Belt and Road Initiative“), a sice založení tzv. Silk Road fondu, který je zacílen na infrastrukturu a průmyslovou a finanční spolupráci „podél“ historické stezky. Základní kapitál fondu Silk Road měl činit 40 mld. USD a podpořit konvertibilitu CNY podél pásma Hedvábné stezky.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Oba regulátoři bankovního trhu (PBoC a CBIRC) se aktivně zabývají aktuálními otázkami bankovního sektoru, zejména pak otázkami tzv. „stínového bankovnictví“, nedostatečné likvidity, bankrotů a pojištění. Zároveň se potýkají s „on-line“ produkty, které nabízejí internetoví giganti typu Alibaba, Tencent či Baidu. Jedním z příkladů je zákaz poskytování virtuálních kreditních karet přes QR kódy v březnu 2014. V r. 2018 byl pro lepší kontrolu rizik finančních trhů realizován plán spojit bankovní a pojišťovací regulátory China Banking Regulatory Commission a China Insurance Regulatory Commission. Nový subjekt nese název China Banking and Insurance Regulatory Commission.

Na konci roku 2016 měly na čínském bankovním trhu státem vlastněné komerční banky (Agricultural Bank of China, Bank of China, Industrial and Commercial Bank of China, China Construction Bank a Bank of Communication) 37,3 % podíl, následovány akciovými komerčními bankami (18,7 %), městskými komerčními bankami (12,1%). Ostatní bankovní instituce tvořily 31,9 % trhu. Podíl zahraničních bank či finančních institucí je menší než 2 %.

 

10 největších čínských bank[1] v roce 2018 podle velikosti aktiv:

Industrial and Commercial Bank of China (4009,26 mld. USD);

China Construction Bank (3400,25 mld. USD);

Agricultural Bank (3235,65 mld. USD);

Bank of China (2991,90 mld. USD);

China Development Bank (2201,86 mld. USD)

Bank of Communication (1389,07 mld. USD);

Postal Savings Bank of China (1385,12 mld. USD);

Industrial Bankc Co. Ltd. (986,55 mld. USD);

China Merchants Bank (967,87 mld. USD);

Shanghai  Pudong Development  Bank (942,88 mld. USD);

Zdroj: S and P Global Market Intelligence report a Relbanks.com

 

Již šest let za sebou je banka Industrial and Commercial Bank  of China (ICBC) největší bankou na  světě, co do velikosti aktiv. Její bankovní aktiva dosahují čtyři biliony amerických  dolarů, resp. 26 bilionů CNY. ICBC je také největší bankou  na  světě  v oblasti  vkladů, půjček, v počtu zákazníků a počtu  zaměstnanců. Mezi pěti největšími bankami na světě najdeme čtyři čínské a v mezi  top 100 bank světa je 18  čínských  bank. (pro srovnání pouze 12 bank  z USA, 8  z JP, 6 z VB, 6 z FR, 6 z DE či dvě z CH)

 

Privátní banky

V minulosti bylo možné za „soukromou“ banku považovat jen China Minsheng Bank, popřípadě China Merchants Bank, se zastoupením privátního kapitálu. Soukromý kapitál byl dále historicky povolen v městských komerčních bankách, ale všechny výše zmíněné stále podléhaly vedení vlády. Rozhodnutí umožnit vznik prvním skutečně privátním bankám v roce 2014 – Shenzhen, Wenzhou, Tianjin, Shanghai a Zhejiang – bylo proto pro další rozvoj tohoto segmentu klíčové, ačkoliv vláda tento krok zvažovala již od roku 2012. Tyto banky se mají zaměřit primárně na malé a střední podniky, inovace a služby.

První čínskou „internetovou“ bankou je WeBank založená v Shenzhenu, která byla symbolicky spuštěna při cestě premiéra Li Keqiang v lednu 2015 do provincie Guangdong. Druhou má být ZICB. Relevantní pravidla pro půjčování jednotlivcům a business modely, včetně legislativních pravidel, jsou stále v jednání s regulátory (CBRC, PBoC). Jde nicméně o výrazný krok směrem k reformě bankovního systému.

Bankovní  podíl zahraničních investorů oproti tomu vykazuje sestupnou tendenci. Zahraniční investoři v roce 2007 vlastnili 2,4 % bankovních aktiv a na konci roku 2015 pouze 1,3%. Výraznější růst se neočekává ani po změně pravidel v r. 2017, které umožňují zahraničním subjektům vlastnit 51% čínských finančních institucí. Zároveň se zvyšuje jejich podíl NLP úvěrů na 1,15 %. Největšími bankami na tomto trhu jsou HSBC, Bank of East Asia, OCBC a Srandard Chartered.

Bank of China v roce 2015 otevřela svou pobočku v ČR. V roce 2017 otevřela svou pobočku v ČR banka ICBC. Další čínské banky mají o český trh aktivní zájem.

 

Pojišťovny

Pojistnému trhu Číny dominují tři státní společnosti People`s Insurance Company of China, China Life Insurance Company a China Reinsurance Company, které vznikly ve druhé polovině 90. let. Mezi deset největších pojišťoven ke konci roku 2016 podle objemu aktiv patřily:

China Life Insurance (19,8 %)

Ping An Life (12,7 %)

China Pacific Life (6,3 %)

Anbang Life (5,2  %)

New China Life (5,2 %)

Hexie Health Insurance (4,9 %)

PICC Life Insurance (4,8 %)

Funde Sino Life (4,7 %)

Taiping Life (4,3 %)

Taikang Life (4,1 %)

 

Prostor pro zahraniční investory je spíše omezený, v minulosti byly úspěšné především oblasti životního pojištění a pojištění přepravy. Perspektivní jsou oblasti pojištění škod a vozidel, existuje však výrazná konkurence. Novým trendem jsou i v oblasti pojišťovnictví on-line služby, které zatím pokrývají 1% uzavřených pojistných smluv. Růst se však očekává na úrovni 100% ročně. V únoru 2014 vznikla spojením čínských internetových gigantů a Ping An nová on-line společnost Zhong An Online Property Insurance (Alibaba, 19,9%, Ping An a Tencents po 15%). V r. 2018 byl oznámen plán spojit bankovní a pojišťovací regulátory China Banking Regulatory Commission a China Insurance Regulatory Commission.

 

[1] Pozn.: Vzhledem k specifickému názvosloví a typům bank ponecháno pro účely srovnávání v originále.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V současné době existuje v čínském daňovém systému 18 druhů daní, které lze rozdělit do tří kategorií dle jejich povahy:

1) Daně ze zboží a služeb,  včetně DPH, spotřební daň, daně z podnikání, daně z nákupu vozidla a cla;

2) Daň z příjmu, včetně daně z právnických osob a daně z příjmu fyzických osob;

3) Daně z majetku, včetně daně z pozemku, daně z nemovitosti, daně z užívání pozemku ve městě a dalších.

 

Daně z příjmu

Daně z příjmu můžeme rozdělit na dvě kategorie a) Daň z příjmu právnických osob (Corporate Income Tax) a b) Daň z příjmu fyzických osob (Individual Income Tax).

  1. A) V případě daně z právnických osob jsou plátci daně společnosti v Číně, včetně rezidentských společností a společností nerezidentních. Předmětem zdanění jsou zdanitelné příjmy obdržené rezidentskými a nerezidentskými podniky. Daňové sazby jsou 25 % pro rezidentské společnosti a pro nerezidentní společnosti 20 % a 25 %.

Jelikož je reprezentačním kancelářím ze zákona zakázáno provádět aktivity s přímým ziskem, jakými jsou projednávání a uzavíraní prodejních kontraktů s čínskými zákazníky, zakládají zahraniční firmy v Číně své kanceláře („pobočky“) za účelem podpory prodeje, průzkumu trhu a k provádění poprodejní údržby a podpůrných služeb. Tyto reprezentační kanceláře jednají za určitý poplatek jako konzultanti nebo agenti pro svá ústředí. Jestliže je část takových služeb prováděna kanceláří v Číně a zbývající část zahraničním ústředím, může daňový úřad povolit úhradu až 50 % v zahraničí. Pouze 50 % příjmu se tak stane předmětem zdanění v Číně.

Daňové prázdniny už nejsou obecně nabízeny zpracovatelskému průmyslu. Nové daňové pobídky jsou nyní orientovány na jednotlivé sektory s několika zeměpisnými výjimkami. Upřednostňované sektory: vývoj technologií, ochrana životního prostředí, úspora energií, bezpečnost výroby, rizikový kapitál, zemědělství, lesnictví, živočišná produkce, rybaření a rozvoj infrastruktury. Redukce daní lze dosáhnout při splnění určitých podmínek též u malých a středních podniků, podniků s moderními technologiemi (high-tech), podniků zaměřených na vědu a výzkum nebo zaměstnávajících handicapované osoby.

  1. B) Daň z příjmu fyzických osob se rozlišuje pro rezidentní daňové poplatníky a pro nerezidenční daňové poplatníky. Rezidentní daňoví poplatníci jsou jedinci s trvalým pobytem v Číně nebo jednotlivci bez trvalého pobytu na území Číny po dobu jednoho roku. Jejich předmětem zdanění jsou příjmy dosažené v Číně i mimo ni. Nerezidentní daňoví poplatníci jsou jedinci bez bydliště v Číně a ti, kteří žijí na území Číny méně než jeden rok. Jejich předmětem zdanění jsou pouze příjmy dosažené v Číně. Daňové sazby jsou shodné pro oba typy plátců: progresivní sazby od 3 % - do 45 % pro příjmy z mezd a platů; progresivní sazby z 5 % na 35 % pro příjmy z výroby a provozování samostatně výdělečně činných producentů a prodejců; progresivní sazby z 5 % do 35 % pro příjmy z provozu a veřejných institucí; a paušální sazba ve výši 20 % u ostatních druhů příjmů.

Česká republika má s ČLR podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, tzn., že občané obou států by měli platit daň pouze v jedné zemi a to tam, kde pobývají větší část roku, resp. více jak 183 dny. Sazba je stanovena na základě výše příjmu a pohybuje se od 3 % do 45 %. Procentní daňové nastavení se v říjnu 2018 určitým způsobem změnilo – viz tabulka níže. Od prvního ledna 2019 může daňový poplatník požádat o odpočty za vzdělávající se nezaopatřené dítě, za další/nové vzdělávání, velké lékařské výdaje, hypotéku nebo za výdaje za pronájem či za náklady na péči o stárnoucí rodiče. Vzhledem k tomu, že se jedná o první rok, kdy jsou zmíněné odpočty možné, jedná se o zkušební  fázi, která může být zrušena.

Od 1. 9. 2011 mohou tuzemští poplatníci uplatnit standardní měsíční odpočet z daně ve výši 3 500 CNY, přičemž cizinci a zahraniční Číňané mají nárok na odpočet 4 800 CNY měsíčně jako kompenzaci za zvýšené životní náklady. Příjmy mimo standardní plat (honoráře, kompenzace za osobní služby, nájemné, dividendy, úroky) jsou zdaněny sazbou 20 % u zdroje příjmu (bez 20% standardní srážky za náklady, min. 800 CNY u každé platby). Pouze úroky u spořicích účtů jsou zdaněny nižší sazbou ve výši 5 %.

Dani nepodléhají:

  • ocenění za domácí či zahraniční úspěchy a podobné případy dle výkladu MF ČLR
  • vládní dluhopisy a finanční dluhopisy vydané vládou
  • dotace a platby na základě vládní vyhlášky
  • sociální platby, odškodnění za tělesné postižení, penze vyplácené pozůstalým, pomoci pojistná plnění
  • vojenské odlučné a demobilizační platby
  • relokační platby, odlučné, penze a dotace na životní náklady pro důchodce na základě vládní vyhlášky
  • příjmy diplomatických zástupců, konzulů a dalšího personálu velvyslanectví a konzulátů
  • příjmy osvobozené od daně podle některé mezinárodní konvence
  • příjmy osvobozené od daně na základě souhlasu MF ČLR
  • kompenzace z titulu demolice obydlí a přesídlení občanů

 

Výpočet daně z příjmu fyzických osob

Výše měsíčního příjmu od – do (CNY)*

Daňová sazba (%)

0

2999

3

3000

11999

10

12000

24999

20

25000

34999

25

35000

54999

30

55000

79999

35

80000

a více

45

Zdroj: State Taxation  Administration  of The People’s Republic of China Pozn.: *Měsíční zdanitelný příjem ze mzdy a odměn po odpočtu nezdanitelného minima 3 500 CNY pro tuzemce/4 800 CNY pro cizince

 

Daně ze zboží a služeb

V Číně rozlišujeme pět daní ze zboží a služeb. Jedná se o a) DPH (VAT), b) Spotřební daň (Excise Tax), c) Živnostenská/obchodní daň (Business Tax), d) Daň z nákupu vozidla (Vehicle Purchase Tax), a  e) Clo (Customs Duty).

  1. A) Rozlišují se dva typy plátců daně v případě DPH:

1) Subjekty a jednotlivci, kteří prodávají zboží nebo poskytují služby v oblasti zpracování, opravy a instalace v Číně; nebo osoby, které dovážejí zboží do Číny. V tomto případě je předmětem zdanění prodej a dovážení zboží; poskytování servisních, opravárenských a instalačních služeb. Daňové sazby v těchto oblastech se liší následovně: 17 %, 13 %, 0 %; Míra sběru: 3 %.

2) Subjekty a jednotlivci, kteří poskytují dopravní, poštovní a telekomunikační služby a další určité moderní služby. Předmětem zdanění jsou tedy dopravní služby, poštovní a telekomunikační služby a některé moderní služby. Daňová sazba je zde částečně odlišná než v prvním případě: 17 %, 11 %, 6 %, 0 %; míra sběru: 3 %.

  1. B) Spotřební daň platí subjekty a jednotlivci, kteří se zabývají výrobou, zasílané zpracování (consigned processing) v Číně, nebo dovozem zdanitelného spotřebního zboží do Číny. Předmětem zdanění je 14 produktů spotřebního zboží - např. tabák, alkoholické nápoje, kosmetika, rafinované ropné produkty. Daňové sazby se liší: valorická sazba daně, daň z jednotky (per unit tax), nebo kombinace obou.
  2. C) Živnostenskou daň platí v Číně subjekty a jednotlivci, kteří se zabývají poskytováním zdanitelných služeb, převodem nehmotného majetku nebo prodejem nemovitostí v Číně. Předmětem zdanění jsou tedy: poskytování zdanitelných služeb, převod nehmotného majetku nebo prodej nemovitostí. Daňová sazba: 5 % – 20 % pro zábavní sektor a 3 % nebo 5 % pro ostatní sektory.
  3. D) Daň z nákupu vozidla platí subjekty a jednotlivci, kteří kupují zdanitelná vozidla v Číně. Předmětem zdanění se tedy stává nákup automobilů, motocyklů, tramvají, přívěsů a zemědělských dopravních produktů. Daňová sazba je 10 %.
  4. E) Clo platí příjemce dovozu, odesílatel vývozu a majitelé předmětů vstupujících do Číny. Předmětem zdanění je zboží povolené k dovozu a vývozu z Číny a zboží vstupující do Číny. A stejně tak jako v případě spotřební daně mohou být daňové sazby následující: valorická sazba daně, daň z jednotky (per unit tax), nebo kombinace obou.

 

Daně z majetku a daně za nakládání s majetkem 

V Čínské lidové republice najdeme pod pojmy daně z majetku a daně za nakládání s majetkem 11 různých daní. Jedná se o:

  1. a) Daň ze zhodnocení pozemku (Land Appreciation Tax);
  2. b) Daň z nemovitosti (Real Estate Tax);
  3. c) Daň z užívání městské půdy a menších správních oblastí (Urban and Township Land Use Tax)
  4. d) Daň z užívané orné půdy (Arable Land Use Tax)
  5. e) Daň z převodu, darování či výměny užívacích práv u nemovitostí (Deed Tax);
  6. f) Daň z přírodních zdrojů (Resources Tax);
  7. g) Daň z vozidel a plavidel (Vehicle and Vessel Tax)
  8. h) Kolkovné (Stamp Duty)
  9. ch) Daň z městské údržby a výstavby (Urban Maintenance and Construction Tax)
  10. i) Daň z tabáku (Tobacco Tax)
  11. j) Daň z tonáže plavidel (Vessel Tonnage Tax)
  12. A) Plátce daně ze zhodnocení pozemku jsou subjekty a jednotlivci, kteří převádějí právo užívat státně vlastněné pozemky, nadzemní struktury a jejich připojená zařízení na území Číny; je zdaněn příjem z takového převodu. Předmětem zdanění je přírůstková hodnota převodu práva užívat státně vlastněné podniky, nadzemní struktury a jejich připojená zařízení. Daňová sazba se dělí na čtyři progresivní úrovně: 30 %, 40 %, 50 %, 60 %.
  13. B) Daň z nemovitosti platí majitelé domů v městech, okresních (county) městech, administrativních městech a v průmyslových a těžebních obvodech. Daňové sazby jsou následující:

- daně pro domy (self-occupied houses) jsou kalkulovány na základě zbytkové hodnoty (70 % - 90 % původní hodnoty daňovou sazbou 1,2 %);

- daně z pronajatých domů jsou vypočítaný na základě výnosu z pronájmu a příslušná daň je 12 %

- (Pronájem osobních bytových domů je zdaněn 4 % výnosu z pronájmu; pronájem osobních bytových domů podniky/společnostmi, veřejnými institucemi, sociálními skupinami a ostatními subjekty je daněn preferenční sazbou 4 %)  

  1. C) Daň z užívání městské půdy a menších správních oblastí platí subjekty a jednotlivci, kteří využívají půdu ve městech, venkovských městech, správních městech a průmyslových a těžebních oblastech. Předmětem zdanění je skutečně obsazená plocha pozemku. Daňová sazba za metr čtvereční za rok se liší dle velikosti municipalit následovně:

- RMB 1,5 - 30 pro velká města;

- RMB 1,2-24 pro středně velká města;

- RMB 0,9-18 pro malá města

- RMB  0,6-12 pro okresní/krajská města, administrativní města a průmyslové a těžební obvody

  1. D) Daň z užívané orné půdy hradí subjekty a jednotlivci, kteří využívají orné půdy k výstavbě domů nebo k jiným nezemědělským stavebním účelům. Předmětem zdanění je znovu skutečně obsazená plocha pozemku. A daňové sazby jsou rozdílné v návaznosti na různé lokality
  2. E) Subjekty a jednotlivci, kteří využívají orné půdy k výstavbě domů nebo k jiným nezemědělským stavebním účelům musí platit daň z převodu, darování či výměny užívacích práv u nemovitostí. Plátce daně je nabyvatel (entity a jednotlivci) pozemků a domů v Číně. Předmětem zdanění je tržní cena za převedené právo užívat pozemky nebo vlastnické právo k domu nebo cenové rozpětí vyplývající z výměny práv užívání půdy a vlastnictví domu. Daňové sazby jsou: pro nákup domů do 90 (včetně) metrů čtverečních - 3 % - 5 % pro jednotlivce; ti, kteří vlastní pouze jeden dům je zdaněn zvýhodněnou sazbou ve výší 1 %; nákup domu od jednotlivců, který je jediným domem, je zdaněn polovinou platné daňové sazby
  3. F) Daně z přírodních zdrojů hradí subjekty a jednotlivci věnující se zdanitelným nerostným zdrojům nebo produkcí soli. Předmětem zdanění je ropa, zemní plyn, uhlí, jiné nekovové rudy, železné rudy a sůl. Daňové sazby jsou: valorická sazba daně, daň z jednotky, daně pro různé zdroje, například 5 % -10 % z prodeje ropy a zemního plynu.
  4. G) Daň z vozidel a plavidel představuje zdanění vozidel a plavidel. Zdaněny jsou majitelé nebo správci zdanitelných vozidel a plavidel v Číně. Daňová sazba je daň z pevně stanovených částek.
  5. H) Kolkovné platí subjekty a jednotlivci, kteří uzavřeli nebo obdrželi zdanitelné doklady v Číně. Předmětem zdanění jsou tedy uzavřené nebo přijaté zdanitelné doklady. A daňová sazba je fllat tax rate, nebo fixní cena za dokument
  6. CH) Daň z městské údržby a výstavby. Plátce daně jsou subjekty a jednotlivci, kteří platí daň z přidané hodnoty, spotřební daň a obchodní daň. Předmětem zdanění jsou částky daně z přidané hodnoty, spotřební daně a podnikatelské daně placené daňovými poplatníky. Existují 3 daňové sazby v závislosti na lokaci daňového poplatníka, tj. 7 % (městská oblast), 5 % (okresní/county města, města) a 1 % (jiné oblasti než předchozí dvě oblasti)
  7. I) Daň z tabáku spadá na subjekty podílející se na nákupu tabákových listů v Číně. Tabákové listy zakoupené v Číně se daní sazbou 20 %.
  8. J) Daň z tonáže plavidel musí hradit plavidla vstupující do čínských přístavů ze zámořských přístavů a daňová sazba je pevná daň z objemu, včetně preferenčních sazeb a běžných sazeb.

Zdroj: State Taxation  Administration  of The People’s Republic of China

 

Daňové období odpovídá kalendářnímu roku od 1. ledna do 31. prosince. Jestliže má zahraniční podnik problémy s výpočtem daní za běžný kalendářní rok, může požádat o výjimku a přizpůsobit vyúčtování svému finančnímu roku. U podniků, které nepracovaly celých 12 měsíců, se za daňové období považuje skutečná provozní doba. Za rozvoj a řízení daňové legislativy a politiky v ČLR odpovídá Státní daňový úřad (SAT) a jeho mateřské Ministerstvo financí (MOF). Daňové regulativy se dělí do čtyř skupin (podle důležitosti):

  • vyhlášky Státní rady (vlády),
  • společné vyhlášky MOF-SAT,
  • vyhlášky SAT,
  • vyhlášky místních daňových úřadů.

Výběr daní kontroluje SAT ve spolupráci s místními daňovými úřady. Technicky vzato, každá administrativní oblast má dva daňové úřady - místní pobočku SAT a místní daňový úřad, který se zodpovídá místní vládě. Tímto způsobem bylo dosaženo kompromisu mezi ústřední a místní vládou co se týče rozdělení daňových příjmů. Státní daně zahrnují cla a spotřební daň, zatímco lokální daně tvoří daň z nemovitosti, územní daň z používání pozemku, kolkovné a ostatní majetkové daně. Daň z příjmu právnických osob, DPH, daň obchodní (živnostenská) a daň z příjmu fyzických osob si centrální a místní vláda mezi sebou dělí. Čínské zákony upravující činnost podniků se zahraničním vkladem navrhuje Státní daňový úřad a předkládá je Ústřední vládě. Po projednání ve vládě jsou předloženy Národnímu lidovému shromáždění ke schválení a vyhlášení. Prováděcí předpisy a pokyny rovněž navrhuje Státní daňový úřad a předkládá je vládě ke konečnému schválení. Daňové zákony obvykle vstupují v platnost dnem vyhlášení a nemají zpětný účinek. Zahraniční daňoví plátci jsou klasifikováni následovně:

  • podniky
  • podniky se zahraniční investicí (podílové JV, smluvní JV, podniky plně vlastněné zahraniční firmou), reprezentační kanceláře
  • fyzické osoby s trvalým pobytem
  • s dočasným pobytem

Shrnutí posledního vývoje v oblasti daňové reformy

Daňový systém je v posledních letech reformován tak, aby podpořil další ekonomický rozvoj. Čína do roku 2020 hodlá vytvořit „moderní fiskální systém“. V roce 2013 bylo rozhodnuto o rozšíření pilotního programu nahrazení daně z obratu daní z přidané hodnoty (DPH) do sektorů jako je železniční přeprava, poštovní služby, telekomunikace. Reforma DPH byla již (počínaje 1. srpnem 2013) rozšířena z původních 12 provincií a municipalit na celostátní úroveň. Daň spotřební bude zavedena u dalšího zboží, které způsobuje znečištění, a u luxusního zboží. Daň z přírodních zdrojů má být rozšířena i na uhlí - na základě ceny (nikoli objemu prodeje). Plánuje se také rozšíření daně z nemovitosti z původních oblastí (Šanghaj, Chongqing).

V srpnu 2013 podepsala Čína v Paříži (OECD) mnohostrannou konvenci o vzájemné administrativní podpoře v daňových věcech (Multilateral Convention on Mutual Assistance in Tax Matters).

Rok 2015 byl věnován mj. také přísnější kontrole zahraničních investorů ohledně možného krácení daní – byla lépe monitorována jejich ziskovost. V roce 2016 byl zpřísněn dohled nad e-commerce aktivitami a dovozem zboží z třetích států v oblasti retailu. V posledních letech byly rovněž zavedeny preferenční sazby a odpočet z daní na vědecko-výzkumné aktivity a high-tech průmysl. Zároveň jsou sníženy daňové odvody uvalené na technologický transfer. V roce 2018 byla zavedena daň ze znečištění životního prostředí – tzv. Environmental Protection Tax, která se liší podle míry znečištění jednotlivých regionů. Také byla upravena daň z příjmu, která kompletně  vstoupila v platnost od 1. ledna 2019. V březnu 2019 vláda oznámila snížení daňové zátěže o  dva biliony CNY,  které bude mít podobu snížení daně z přidané hodnoty pro výrobní sektor z 16 na 13 % a pro dopravní a stavební sektor z 10 na 9 %. Firmy také ušetří na úlevách z plateb za sociální pojištění zaměstnanců.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: