Dánsko: Vztahy země s EU

11. 7. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Kodani (Dánsko)

Dánsko je členem EU od 1. ledna1973 a spolupráci v rámci EU považuje za základ své zahraniční politiky. Východiskem pro tuto spolupráci je však tzv. národní kompromis "Dánsko v Evropě", který po odmítnutí Maastrichtské smlouvy v lidovém hlasování z června 1992 (49,3 % pro a 50,7 % proti) vymezil hranice dánské účasti v EU. Tato dánská specifika (neúčast na společné obraně, společné měně a společném občanství, zachování suverenity v právní a policejní oblasti) jsou zakotvena v dohodě z Edinburku (prosinec 1992) a byla odsouhlasena národním referendem 18. 5. 1993 (56,8 % hlasů pro a 43,2 % hlasů proti). Amsterdamská smlouva edinburské výjimky výslovně potvrdila. V referendu konaném v květnu 1998 se pro přijetí Amsterdamské smlouvy vyslovilo 55,1 % voličů a 44,9 % hlasovalo proti. V září 2000 se konalo referendum o přístupu Dánska k EMU (proti 53,2 %, pro 46,8 %), které na začátku milénia potvrdilo rezervovanost Dánů vůči EU i za cenu omezeného vlivu Dánska na spolurozhodovacích procesech v EU. V současnosti jsou však výjimky  z EU spolupráce většinou politických představitelů vnímány jako překážka pro plnohodnotnou účast Dánska v evropském integračním projektu. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost (2009) ztratila dánská výjimka ze společného občanství EU opodstatnění.

Současná menšinová pravicová vláda v programovém prohlášení uvedla, že bude usilovat o úpravu dvou (ze tří) DK výjimek z unijní spolupráce: výjimku v oblasti obrany hodlala zrušit pomocí referenda, výjimku v právní a policejní oblasti změnit prostřednictvím referenda na tzv. „volitelný režim (OPT IN)", kdy si DK samo zvolí oblasti právní a policejní spolupráce, na nichž se bude chtít podílet. Na tomto přístupu se v roce 2015 dohodlo i pět hlavních politických parlamentních stran. V prosinci 2015 ale referendum jednoznačně ukázalo zdrženlivý přístup této severské země k prohlubování evropské integrace, když Dánové odmítli zrušení výjimky z primárního práva EU v oblasti justice (proti 53,1 % pro 46,9 %). Další vývoj ve vztahu k výjimkám z primárního práva zůstává otevřený. Bude ho ovlivňovat výrazný růst popularity EU v Dánsku v důsledku chaotického průběhu Brexitu. Stejně jako snaha dánské politické reprezentace zjednodušit fungování Dánska v EU, pro něž jsou výjimky z primárního práva praktickou překážkou.

Dánsko liberalizovalo přístup na svůj pracovní trh pro všechny členské země EU. Od 25. března 2001 je Dánsko součástí schengenského prostoru.

3.1. Zastoupení EU v zemi

Zastoupení EU v Dánsku
European Commission Representation in Denmark
Europe House
Gothersgade 115, 1123 Copenhagen K
Tel.: + 45 33 14 41 40
Email: eu-dk@ec.europa.eu
Web: http://ec.europa.eu/denmark/

 

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Největší význam pro dánský zahraniční obchod má obchod se zeměmi EU, na které připadaly v roce 2018 celkem cca dvě třetiny vývozu i dovozu.

 

2018 (celkem)

2018 (EU)

podíl EU v %

Vývoz

681,5 mld. DKK

409,9 mld. DKK

60,2 %

Dovoz

640,6 mld. DKK

451,8 mld. DKK

70,5 %

Obrat

1.322,1 mld. DKK

861,7 mld. DKK

65,2 %

Bilance

+40,9 mld. DKK

-41,9 mld. DKK

 

Největšími odběrateli dánského zboží byly sousední země z EU – SRN a Švédsko, jejichž podíl na dánském exportu činil cca 27 %. Dalšími významnými teritorii odbytu dánského zboží jsou (sestupně dle podílu na vývozu) Velká Británie, Norsko, USA, Nizozemsko, Francie, Čína, Polsko a Itálie. Také v dovozu je složení nejvýznamnějších obchodních partnerů prakticky stejné.

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Dánsko je jedním z největších poskytovatelů rozvojové pomoci na světě. Hlavním cílem dánské rozvojové pomoci je snižování chudoby v rozvojových zemích. Znamená to podporu ekonomického růstu, jakož i rozvoj vzdělávání a zdravotních služeb, zlepšování hygienických podmínek. Důraz je kladen i na posouzení vlivu na životní prostředí, postavení žen ve společnosti a posilování demokracie a lidských práv. Prioritním kontinentem je Afrika.

V roce 2018 Dánsko na rozvojovou pomoc vyčlenilo 15,9 mld. DKK, což odpovídá 0,72 % HND (GNI). Rozpočet na rok 2019 počítá s vyčleněním 16,6 mld. DKK, tedy opět více než 0,7 % HND. Dánsko patří mezi pět zemí OECD, které jediné plní požadavek OSN na poskytování rozvojové pomoci nad úrovní 0,7 % HND.

Vládní priority v oblasti rozvojové pomoci na rok 2019 jsou shrnuty v dokumentu ministerstva zahraničních věcí (PDF).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: