Dánsko: Zahraniční obchod a investice

11. 7. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Kodani (Dánsko)

V roce 2018 zaznamenalo Dánsko jen mírný nárůst zahraničního obchodu. Celkový obrat byl v porovnání s předchozím rokem vyšší o 3,5 %, přičemž vývoz stoupl o 1,8 % a dovoz o 5,4 %. Z hlediska objemových ukazatelů jsou výsledky za rok 2018 již výrazně vyšší než v roce 2009, kdy v důsledku globální hospodářské krize nastal propad dánského zahraničního obchodu.

Saldo obchodní bilance je v Dánsku aktivní od roku 1987. Přebytek vykazoval stabilně stoupající trend až do roku 1993, kdy bylo dosaženo rekordně kladného salda 42 mld. DKK. Tato vysoká úroveň byla opět překročena až v roce 2000, a poté ve všech následujících letech až do roku 2005. Pak docházelo k postupnému poklesu a zásadní změna nastala až v roce 2009, kdy bylo dosaženo při nižším celkovém obratu mimořádně vysokého přebytku 64,9 mld. DKK. 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

Celková struktura obchodní bilance je patrná z následující tabulky (v mld. DKK).

Vývoj obchodní bilance Dánska za posledních 5 let

 

2014

2015

2016

2017

2018

Dánský vývoz       

620,6

636,1

637,3

668,3

680,2

Dánský dovoz

555,2

573,1

568,3

606,6

639,5

Obchodní bilance 

+65,4

+63,0

+69,0

+61,7

+40,7

Obchodní obrat

1 175,8

1 209,2

1 205,6

1 274,9

1 319,7

Největší podíl na kladném saldu dánské obchodní bilance v roce 2018 měl obchod mimo EU. Výrazný rozdíl byl dosažen např. s USA či Norskem. Ze zemí EU vykazuje Dánsko kladné výsledky např. s Velkou Británií či Francií.

Naopak zápornou bilanci vykazuje Dánsko s Čínou, Německem, Švédskem či Nizozemskem.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největší význam pro dánský zahraniční obchod má obchod se zeměmi EU, na které připadalo v roce 2018 celkem 60,2 % ve vývozu a 70,5 % v dovozu.

Největšími odběrateli dánského zboží byly sousední země z EU – SRN a Švédsko, jejichž podíl na dánském exportu činil cca 27 %. Dalšími významnými teritorii odbytu dánského zboží jsou (sestupně dle podílu na vývozu) Velká Británie, Norsko, USA, Nizozemsko, Francie, Čína, Polsko a Itálie. Také v dovozu je složení nejvýznamnějších obchodních partnerů prakticky stejné.

Význam ČR se z hlediska objemů postupně zvyšuje. Konkrétně z pohledu celkového dánského ZO je ČR nyní na 14. místě v dovozu a na 23. místě ve vývozu.

Tabulka v mil. DKK

Teritoriální struktura ZO Dánska - 2018 vývoz

 

Celkem vývoz

681 656,6

1

SRN

99 199,7

2

Švédsko

71 478,2

3

Velká Británie

42 282,2

4

Norsko

39 962,6

5

USA

29 976,4

6

Nizozemsko

29 408,3

7

Francie

21 063,5

8

Čína

19 958,2

9

Polsko

18 864,4

10

Itálie

15 226,9

 

Teritoriální struktura ZO Dánska - 2018 dovoz

 

Celkem dovoz  

640 603,4

1

SRN

144 823,4

2

Švédsko

75 884,2

3

Nizozemsko

49 530,8

4

Čína

47 523,2

5

Norsko

32 715,0

6

Polsko

25 520,5

7

Velká Británie

23 419,6

7

Itálie

20 812,4

9

Francie

19 522,8

10

USA

18 954,0

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V dánském zahraničním obchodě převládají průmyslové výrobky (cca 75 % celkového objemu).

Z jednotlivých exportních artiklů je možno jmenovat inzulín, přístroje pro neslyšící a nedoslýchavé, čerpadla, kontrolní a měřicí přístroje a čidla, mobilní telefony, zemní plyn, výrobky z vepřového, hovězího a drůbežího masa, nábytek a značkovou módu (výroba probíhá většinou v zahraničí, Dánsko dodává vlastní design). Dánsko je také jedním z nejvýznamnějších světových výrobců větrných elektráren.

V dovozu hrají kromě silničních vozidel, která se v zemi nevyrábí, velkou roli suroviny a primární výrobky jako železo, ocel, dřevo, papír, buničina. Komoditou dováženou ve velkých objemech jsou zařízení pro výrobu a rozvod elektrické energie, výpočetní technika a strojírenské výrobky.

 

TOP 10 – deset dlouhodobě největších dovozních artiklů

  • Ropa, ropné produkty a příbuzné materiály
  • Silniční vozidla
  • Různé průmyslové zboží
  • Elektrické stroje a přístroje
  • Oděvní a módní doplňky
  • Výrobky obecného strojírenství
  • Léky, zdravotnické potřeby a farmaceutické výrobky
  • Telekomunikační zařízení a přístroje pro záznam zvuku
  • Kancelářské stroje vč. výp. techniky
  • Výrobky z kovů

TOP10 – deset dlouhodobě největších vývozních artiklů

  • Léky, zdravotnické potřeby a farmaceutické výrobky
  • Ropa, ropné produkty a příbuzné materiály
  • Výrobky obecného strojírenství
  • Maso a masné výrobky
  • Různé průmyslové výrobky
  • Zařízení na výrobu elektrické energie
  • Oděvní a módní doplňky
  • Elektrické stroje a přístroje
  • Stroje a zařízení pro speciální použití
  • Výrobky z kovů

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Dánsku existuje pouze jeden „volný“ přístav v Kodani. Koncesi k provozování tohoto volného přístavu má Copenhagen Free Port and Stevedoring Company, která je stoprocentně vlastněna Copenhagen Port Authority. Zázemí volného přístavu slouží pro dovoz, vývoz, tranzitní obchod a je zde i několik výrobních společností. Nové výrobní jednotky zde lze zřídit pouze se souhlasem celních orgánů, souhlas se uděluje pouze při existenci speciálních důvodů pro umístění výroby v přístavu. Určité menší operace, jako např. úprava dovezených automobilů k dalšímu prodeji, se nepovažují za výrobní činnost. Zřizování velkoskladů a distribučních centrál v přístavu je vítáno. Dánští přepravci provozují v Dánsku okolo 60 celních skladů ve svých prostorách.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Podle analýzy toků přímých investic provedené Dánskou národní bankou investovali v roce 2018 dánští podnikatelé v zahraničí výrazně více, než kolik činily zahraniční investice do Dánska.

Stav celkových dánských investic do zahraničí (Outwards)

 

Vlastní kapitál

Obchodní kredity

Vnitropodniková zadluženost

Ostatní

Total

2018 Q1

2,1

0,6

-3,8

0,4

-1,7 mld. DKK

2018 Q2

-10,8

3,9

-16,7

-2,0

-27,5 mld. DKK

2018 Q3

1,2

-1,5

-3,1

1,9

-1,9 mld. DKK

2018 Q4

-22,6

-3,8

-6,9

1,2

-29,5 mld. DKK

Dánské investice do zahraničí se tradičně koncentrují především na průmysl, finančnictví, obchod a dopravu. Z hlediska teritoriálního se dánští investoři koncentrují primárně na Švédsko, USA, Velkou Británii, Německo a Norsko. Investice do zemí SVE jsou v tomto srovnání velmi nízké.

 

Stav celkových zahraničních investic do Dánska (Inwards)

 

Vlastní kapitál

Obchodní kredity

Vnitropodniková zadluženost

Ostatní

Total

2018 Q1

19,9

-2,7

-13,4

-0,9

6,5 mld. DKK

2018 Q2

2,0

-2,0

-4,2

0,2

-2,2 mld. DKK

2018 Q3

-7,2

-1,0

-2,5

0,4

-9,7 mld. DKK

2018 Q4

3,0

1,6

-3,8

-0,5

-0,8 mld. DKK

Obecně platí, že cílovými obory pro investice ze zahraničí jsou typicky dánské finanční služby a průmysl. Největšími investory jsou Švédsko, Lucembursko, Nizozemsko, USA, Velká Británie. Pro země střední a východní Evropy, tedy ani pro ČR, se Dánsko cílem investic dosud nestalo.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Atraktivita země

Výhodná geografická poloha a kvalifikovaná pracovní síla činí z Dánska zajímavou zemi pro zahraniční investice. Podle Zprávy o globální konkurenceschopnosti, kterou vydalo Světové ekonomické fórum (The Global Competitiveness Report 2018), je Dánsko na 5. místě ze zemí Evropské unie (po DE, NL, UK a SE) a v celosvětovém srovnání na 10. místě.  Velký podíl na tomto umístění má vysoká úroveň integrace informačních technologií a kvalita finančních služeb. Dalšími pozitivními faktory jsou relativně nízká inflace, vysoká produktivita práce a přijatelné provozní náklady (nájemné, telekomunikační poplatky).

Vysoce hodnotí Dánsko ve své zprávě „Doing Business 2019“ i Světová banka. Ze 190 hodnocených zemí je na základě tzv. „Easy of Doing Business Index" uváděna tato severská země na 1. místě z evropských zemí, a celosvětově na 3. místě. Z dalších zemí EU se mezi nejlepší zařadily i severské země Norsko, Švédsko, Estonsko a Finsko.

Zásadní je i hodnocení z hlediska vnímání korupce, tzv. „Corruption Perception Index 2018“, kde se Dánsko na základě analýzy ve 175 zemích umístilo na 1. místě.

Informační podpora

Ministerstvo zahraničních věcí Dánska pod hlavičkou Dánské exportní rady garantuje nejen programy na podporu exportu, ale spravuje také speciální program "Invest in Denmark", jehož součástí je podávání aktuálních informací o investičním prostředí v Dánsku, a to zejména v těchto oblastech:

  • Obchodní náklady
  • Distribuce & Logistika
  • Kvalifikovanost pracovní síly & Vzdělání
  • Dánská ekonomika
  • Náklady na pracovní sílu & Produktivita
  • Zdanění
  • Pobídky

Styčným informačním místem o tomto programu jsou dánská diplomatická zastoupení ve světě. Samostatné kanceláře pracují v New Yorku, Torontu, Silicon Valley, Paříži, Londýně, Mnichově, Barceloně, Oslo, Pekingu, Šanghaji, Tchaj-pej, Tokiu, Soulu, a Bangalore.

Legislativa

Dánské zákonodárství je vůči zahraničním investorům velmi liberální, a to zejména od druhé poloviny 80. let, v souvislosti s celkovou liberalizací pohybu světového kapitálu. V Dánsku neexistuje zákon, který by zásadně bránil zahraničním společnostem investovat. S nečleny OECD a EU je v zásadě jednáno jako se členy těchto organizací a rovný přístup je ze zákona uplatňován také na dánské a zahraniční (nebo ze zahraničí kontrolované) společnosti.

Určitá vlastnická omezení platí pouze pro následující oblasti:

  • hledání ropných nalezišť
  • výroba zbraní (cizinci mohou mít nejvýše 40 % majetku a 20 % hlasovacích práv)
  • cizinci nebo cizí letecké společnosti nemohou přímo vlastnit nebo vykonávat kontrolu nad letadly registrovanými v Dánsku
  • lodě registrované v Dánském mezinárodním rejstříku lodí (dánský podnik nebo fyzická osoba musí vlastnit podstatný podíl a vykonávat dostatečnou kontrolu nad takovou lodí)
  • za účelem provozování právních služeb je vyžadována zkouška nebo praxe v místním právu; ředitel makléřské firmy musí mít minimálně tříletou praxi v obchodování s cennými papíry.

V rámci nabývání nemovitostí a pozemků ze strany cizinců platí speciální předpisy pro nákup "prázdninových a víkendových" nemovitostí. Příslušnou žádost posuzuje Ministerstvo spravedlnosti pouze na základě "přímých rodinných důvodů" nebo "velmi silného vztahu" žadatele k Dánsku.

Pobídky, programy

Dánská vláda poskytuje pobídky, jejichž obecným účelem je stimulovat růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost. Byla též přijata opatření, která mají usnadnit inovativním společnostem přístup ke kapitálu. Hlavními nástroji jsou granty, půjčky a státní služby poskytované soukromým společnostem v Dánsku v těchto oblastech:

  • Výzkum & vývoj
  • Kvalita a kompetence
  • Export, internacionalizace & přeshraniční joint ventures
  • Regionální rozvoj

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: