MZV: Souhrnná teritoriální informace

Dánské království, nejjižnější země Skandinávie, tvořená Jutským poloostrovem a více než čtyřmi stovkami ostrovů a autonomními Grónskem a Faerskými ostrovy, je stabilní konstituční monarchií s hluboce zakořeněným demokratickým systémem a se silným luteránským komunitním duchem, promítajícím se i do filozofie národního blahobytu. Jakkoliv formálně stojí v čele země král, výkonná moc je v rukou volené vlády a moc zákonodárnou zajišťuje jednokomorový parlament (Folketinget). Nezastupitelnou roli mají samosprávní celky (Komuny), jež mají ve své gesci např. zdravotní péči či místní rozvoj.

Dánsko je pevně ukotveno v euroatlantických strukturách, jež pro něj představují páteř regionální bezpečnosti a stability. Je zakládajícím členem Severoatlantické aliance a od roku 1973 také členem Evropské unie, byť s vyjednanými výjimkami z aplikace komunitního práva EU. Dánsko se může pyšnit silnou a výkonnou ekonomikou, jež těží z otevřenosti k inovativním řešením, díky nimž Dánsko nezřídka udává evropský i světový trend.

Přestože zahraniční obchod z více než poloviny probíhá se zeměmi EU, Dánsko jako významný exportér farmaceutických výrobků, technologií včetně green tech, potravinářských a zemědělských produktů pokrývá celosvětový trh. Dánsko je také významným zahraničním investorem. Ekonomika zůstává stabilní díky zdravým veřejným financím, nízké nezaměstnanosti a vysoké konkurenceschopnosti, i když čelí rizikům spojeným s vývojem globálního obchodu. Dánové jsou solidní obchodní partneři, dbalí své dobré pověsti. V obchodních jednáních jsou přímočaří a asertivní. Jednání s potenciálními dánskými partnery se od českých zvyklostí nijak zásadně neliší.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Dánsko (325 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu:

• česky: Dánské království
• dánsky: Kongeriget Danmark
• anglicky: Kingdom of Denmark

Dánské království je stát ležící v severní Evropě, ke kterému patří kromě samotného Dánska i dvě autonomní území – Grónsko a Faerské ostrovy. Dánsko je konstituční monarchií s jednokomorovým parlamentem (Folketinget) voleným na 4 roky. Hlavou státu je (od 14. ledna 2024, kdy abdikovala královna Markéta II.) Jeho Veličenstvo král Bedřich X.

Dánský negativní parlamentarismus je ozvláštněn faktem, že se u moci nestřídají jednotlivé strany (či ad hoc koalice), ale dva stranicko-politické bloky: červený (levice) a modrý (pravice). Průzkumy veřejného mínění i výsledky voleb se proto vedou vždy na bázi těchto bloků. Výsledkem toho jsou často menšinové vlády s rámcovou parlamentní oporou v ostatních stranách příslušného bloku. Po volbách v roce 2026 vytvořila premiérka Mette Frederiksen svou již 3. vládu v řadě, která zahrnuje z červeného bloku Sociální demokracii (S), Socialistickou lidovou stranu (SF), Radikály (R) a navíc stranu stojící uprostřed mimo bloky, Umírněné (M).

Současná koaliční vláda premiérky Mette Frederiksen se opírá o klasický vládní program čtyř stran koalice (tzv. vláda čtyřlístku). Vláda po volbách nepředstupuje před parlament s žádostí o vyslovení důvěry. V praxi dánského konsensuálního parlamentarismu však vláda vždy hledá v parlamentu většinu napříč politickým spektrem, kterou také velmi často nachází. Do sněmovny pak téměř vždy přicházejí zákony s již předjednanou většinou.

Složení vlády SSFRM (platné od 3. 6. 2026):

1. Předsedkyně vlády Mette FREDERIKSEN/ová (S)
2. Ministryně hospodářství a vnitra Pia OLSEN DYHR/ová (SF)
3. Ministr zahraničních věcí Lars LØKKE RASMUSSEN (M)
4. Ministr průmyslu a konkurenceschopnosti Martin LIDEGAARD (R)
5. Ministr financí Peter HUMMELGAARD (S)
6. Ministr spravedlnosti Nicolai WAMMEN (S)
7. Ministryně pro vědu, vyšší vzdělávání a digitalizaci Christina EGELUND/ová (M)
8. Ministryně pro klima a energetiku Samira NAWA/ová (R)
9. Ministryně pro města, venkov a dopravu Signe MUNK/ová (SF)
10. Ministr pro imigraci a integraci Morten BØDSKOV (S)
11. Ministr školství Magnus HEUNICKE (S)
12. Ministryně práce a ministryně pro genderovou rovnost Ane HALSBOE-JØRGENSEN/ová (S)
13. Ministr obrany Jeppe BRUUS (S)
14. Ministr daňové politiky a růstu Jakob ENGEL-SCHMIDT (M)
15. Ministryně zdravotnictví a církevních záležitostí Ida AUKEN/ová (S)
16. Ministr pro ochranu přírody a zvířat Christian RABJERG MADSEN (S)
17. Ministryně kultury Zenia STAMPE/ová (R)
18. Ministryně pro bezpečnost a krizové řízení Lisbeth BECH-NIELSEN/ová (SF)
19. Ministr pro mládež, seniory a bydlení Jacob MARK (SF)
20. Ministryně sociálních věcí a ministryně pro severskou spolupráci Monika RUBIN/ová (M)
21. Ministryně životního prostředí Maria REUMERT GJERDING/ová (SF)

Současná menšinová koaliční středo-levicová vláda (Sociální demokracie, Socialistická lidová strana, Radikálové a Umírnění), vzešlá z všeobecných voleb 24. března 2026, má zajištěnou parlamentní většinu díky podpoře dvou dalších levicových stran (Alternativy a rudozelené Enhedslisten).

1.2. Zahraniční politika země

Dánská zahraniční politika vychází z členství země v euroatlantických strukturách a z úzké spolupráce severských zemí. Dánsko je zakládajícím členem Severoatlantické aliance, členskou zemí Arktické rady (díky Grónsku a Faerským ostrovům) a od roku 1973 je členským státem Evropské unie, byť s výjimkami v oblasti občanství EU, společné měny, spravedlnosti a vnitra (Edinburská dohoda, dánský protokol k Lisabonské smlouvě). Jako člen NATO a EU je aktivním přispěvatelem do zahraničních stabilizačních operací a výcvikových misí. Na základě referenda opustilo Dánsko k 1. červenci 2022 dosavadní výjimku z primárního práva EU v oblasti obrany a bezpečnosti.

Dánsko udržuje konstruktivní vztahy se všemi evropskými zeměmi, jeho soužití se sousedními státy (pozemní hranici má pouze s Německem, hranice s ostatními sousedy probíhá Baltským, resp. Severním mořem) nejsou zatíženy žádným výrazně negativním historickým či aktuálním sporem. Dánská zahraniční politika se do značné míry vyznačuje pragmatičností a orientací na ekonomický profit. Dánsko je ovšem také hlasitým zastáncem demokratických hodnot, lidských práv a svobod a v tomto směru také aktivně vystupuje jak na půdě Organizace spojených národů, tak v dalších relevantních organizacích a jejich orgánech.

Dánsko (Kodaň) je sídlem evropské kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO), Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) a dalších organizací.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel:

• Vlastní Dánsko: 6 031 247 (k dubnu 2026)
• Faerské ostrovy: 55 279 (k dubnu 2026)
• Grónsko: 56 740 (k lednu 2026)

Hustota zalidnění ve vlastním Dánsku dosahuje 140 obyvatel/km², průměrný podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí 76 % a průměrný roční přírůstek obyvatelstva je 0,5 %.

Struktura podle pohlaví:

• 49,7 % muži
• 50,3 % ženy

Věková struktura:

• 0–19 let: 21,2 %
• 20–59 let: 51,1 %
• 60+ let: 27,7 %

Dánové tvoří 83,2 % obyvatelstva, nevýraznější historickou menšinou jsou Němci žijící na jihu Jutského poloostrova (asi 15 tis. osob); dalších 16,9 % obyvatel tvoří imigranti a jejich potomci, z nichž 53,2 % pochází z Evropy (např. Turecka, Polska, zemí bývalé Jugoslávie, Rumunska, Ukrajiny), 33,8 % z Asie (např. Iráku, Íránu, Pákistánu, Libanonu, Sýrie, Afgánistánu, Indie) a 8,1 % z Afriky (např. Somálska, Eritreje, Maroka). Oficiální statistické údaje o zastoupení jednotlivých národnostních menšin lze nalézt na webu Dánského statistického úřadu – Danmarks Statistik.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Mezi hlavní pozitivní faktory dlouhodobě ovlivňující růstový trend patří vysoký přebytek úspor v privátním sektoru, velmi nízké úrokové sazby a nízká inflace, růst reálných disponibilních příjmů, stabilní úroveň spotřebitelské důvěry a zlepšené podmínky na trhu práce. HDP na obyvatele je v Dánsku ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa vysoký a výrazně převyšuje průměr v EU.

Dánsko plní všechna požadovaná kritéria stanovená v rámci Paktu stability a růstu EU, vč. dodržování hranice 3 % HDP pro rozpočtový deficit. V posledních letech se podstatný nárůst exportu zboží a zejména služeb doprovázený progresivními příjmy z investic promítá do vytváření stabilního přebytku běžného účtu. Míra inflace v Dánsku se dlouhodobě pohybuje ve zdravém pásmu. Úroveň nezaměstnanosti v Dánsku je jednou z nejnižších mezi zeměmi EU i OECD.

Dánská ekonomika je malá, otevřená a tržně provázaná s dalšími zeměmi, především v rámci EU (Německo, Švédsko) a Evropy (Norsko, Velká Británie). V celosvětovém měřítku pak mezi nejvýznamnější obchodní partnery patří USA, dále samozřejmě Čína. Tradičně významnou roli hraje exportně orientované zemědělství, jehož produkce výrazně převyšuje domácí spotřebu. V posledních letech se nejdynamičtěji rozvíjí farmaceutický průmysl, zejména díky expanzi společnosti Novo Nordisk.

Silnou pozici má také zpracovatelský průmysl, a to zejména ve vztahu k potravinářské výrobě (mléčné produkty, vepřové maso, pivo, cukr), v chemickém průmyslu dominuje produkce paliv a plastů a v oblasti strojního inženýrství pak výroba větrných elektráren, čerpadel, zemědělských strojů, chladících zařízení či telekomunikačních zařízení. V oblasti spotřebního průmyslu hrají prim oděvy, nábytek a hračky (LEGO). Významná je i pozice energetického sektoru, kdy těžba ropy a plynu postupně klesá a naopak roste výroba energie z obnovitelných zdrojů. Na růstu dánského HDP se nemalou měrou podílí také finanční sektor (Danske Bank, Nordea) a v neposlední řadě také sektor dopravy, zejména námořní (Maersk, DSV).

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Dánské veřejné finance patří k nejstabilnějším v Evropě, s vysokými daňovými příjmy, nízkým veřejným dluhem a zpravidla vyrovnaným či přebytkovým státním rozpočtem. Výdaje směřují především do sociálního systému, zdravotnictví a vzdělávání, což odráží charakter silného sociálního státu. Dánsko tak představuje příklad kombinace vysokých daní a kvalitních veřejných služeb při zachování dlouhodobé finanční udržitelnosti.

Největší část příjmů státního rozpočtu tvoří daně z příjmů fyzických osob, následované DPH a daněmi z podniků. Díky tomu se příjmy veřejného sektoru pohybují kolem 45 % HDP, což patří k nejvyšším hodnotám v rámci OECD. Na výdajové straně rozpočtu dominuje financování sociálního státu. Největší položky představují důchody, sociální dávky, zdravotnictví a vzdělávání, které jsou v Dánsku z velké části poskytovány zdarma nebo s minimální spoluúčastí. Významné prostředky jsou také investovány do modernizace infrastruktury, digitalizace a ekologické transformace, zejména v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

Dánské veřejné hospodaření je velmi disciplinované a v posledních letech se vyznačuje vyrovnaným až přebytkovým rozpočtem. Státní dluh zůstává relativně nízký (okolo 30 % HDP), což poskytuje vládě značnou fiskální stabilitu a prostor reagovat na ekonomické výkyvy. Úroveň veřejného dluhu Dánska i v roce 2026 zůstane nízká a bude se pohybovat přibližně kolem 27 % HDP, což je výrazně pod průměrem EU. Saldo státního rozpočtu by mělo zůstat v přebytku, i když na nižší úrovni než v předchozích letech. Bilance běžného účtu zůstává dlouhodobě výrazně přebytková a patří k nejvyšším na světě – v roce 2026 se očekává její úroveň kolem 10,5 % HDP.

Vývoj platební bilance, devizových rezerv i celkové zahraniční zadluženosti zůstává stabilní a není významně ovlivněn vnějšími šoky. Dánsko si díky exportní výkonnosti, vysoké konkurenceschopnosti a disciplíně ve veřejných financích nadále udržuje velmi solidní fiskální pozici, která patří k nejsilnějším v rámci vyspělých ekonomik.

2.3. Bankovní systém

Dánský bankovní systém je stabilní, moderní a silně digitalizovaný, s dominantním postavením několika velkých bank a unikátním hypotečním trhem financovaným prostřednictvím dluhopisů. Díky přísné regulaci a konzervativnímu řízení patří k nejbezpečnějším v Evropě.

Finanční sektor v Dánsku zaměstnává zhruba 2-3 % celkové pracovní síly a jeho bilanční suma dosahuje trojnásobku dánského HDP. Dánsko má nejrozvinutější trh s hypotečními dluhopisy na světě, více než polovina (zhruba 54-55 %) všech finančních aktiv v zemi je uložena ve specializovaných hypotečních bankách. Komerční banky tvoří přibližně 45-46 % celkové bilanční sumy.

2.4. Daňový systém

Dánský daňový systém Dánska je charakteristický relativně vysokým zdaněním, které však financuje rozsáhlý sociální stát a kvalitní veřejné služby, jako je zdravotnictví, školství či infrastruktura. Správu daní zajišťuje státní úřad Skattestyrelsen (SKAT) a systém je silně digitalizovaný. Klíčovou část daňového systému tvoří přímé daně (především daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob, daň z nemovitostí a daň z kapitálových výnosů).

Vedle přímých daní hraje významnou roli také nepřímé zdanění, zejména daň z přidané hodnoty (DPH), která má jednotnou sazbu 25 % pro většinu zboží a služeb. Dánsko patří mezi málo zemí EU, které neuplatňují snížené sazby DPH, což přispívá k jednoduchosti systému, ale zároveň zvyšuje cenovou hladinu. Některé služby jsou však od DPH osvobozeny, např. zdravotnictví, vzdělávání, finanční a pojišťovací služby, sociální služby, kulturní a neziskové služby. Kromě DPH se uplatňují spotřební daně například na energie, pohonné hmoty, alkohol či tabák. Registrační daň na automobily může tvořit až 150 % z hodnoty vozu.

Daňová zátěž v Dánsku (kolik % ekonomiky tvoří daně) rostla nepřetržitě od roku 1930 (12 % HDP) až do r. 1988, kdy dosáhla maximální úrovně 50,4 % HDP. V posledních letech se ustálila na úrovni cca 45–47 % HDP, což je nejvíc na světě.

Fyzické osoby odvádějí daň z příjmu státu (8,30 %), daň z příjmu municipalitám (liší se dle municipality, cca 22–28 %), příspěvek na zdravotní zabezpečení (2,0 %), příspěvek na pracovní trh (8,0 %) atd. Dobrovolně mohou odvádět církevní daň (0,71 %). Maximální daňový strop fyzických osob činí 55 %.

Zdanění firem je naopak relativně konkurenceschopné – daň z příjmů právnických osob činí 22 % a patří spíše k nižším v rámci vyspělých zemí. Celý systém je nastaven tak, aby kombinoval vysoké sociální standardy s ekonomickou konkurenceschopností a podporoval investice, inovace i zapojení do mezinárodního obchodu. 

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Česká republika má s Dánskem dlouhodobě aktivní obchodní bilanci. Dánsko je pro Česko 17. největší exportní destinací a 26. dovozcem. Část vzájemného obchodu tvoří reexporty, zj. u léčiv a farmaceutických produktů a u hraček (LEGO).

Jádro českého exportu do Dánska tvoří zařízení k automatickému zpracování dat, silniční motorová vozidla a léčiva. Dánský export do ČR je pak vedle léčiv a farmak a vedle hraček tvořen zemědělskými produkty, potravinářskými výrobky, chemickými produkty a strojními a elektronickými zařízeními.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Přestože většina dánského zahraničního obchodu probíhá v rámci EU, významnou roli hrají i země mimo EU, především Spojené státy, Norsko, Velká Británie a Čína, které představují klíčové exportní trhy pro farmaceutické výrobky, technologie i potraviny. Mimounijní obchod tak přispívá k diverzifikaci a globální konkurenceschopnosti dánské ekonomiky. Do zemí mimo EU směřuje přibližně 25 – 30 % dánského exportu.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice (FDI) představují významnou součást dánské ekonomiky, která je dlouhodobě otevřená a silně zapojená do mezinárodních ekonomických vztahů. Dánsko patří mezi atraktivní destinace pro zahraniční kapitál díky stabilnímu politickému prostředí, vysoké úrovni právní ochrany investorů a nízké míře korupce. Roční příliv přímých zahraničních investic do Dánska se v posledních letech pohybuje přibližně mezi 5 a 10 mld. USD, přičemž meziroční hodnoty mohou výrazně kolísat v závislosti na velkých jednotlivých investičních projektech.  

Zároveň je Dánsko významným „exportérem kapitálu“, protože investice dánských firem v zahraničí převyšují objem investic přijatých. Souvisí to zejména s dlouhodobým přebytkem běžného účtu a silnou pozicí dánských nadnárodních společností. Dánské investice směřují především do Evropy a Spojených států, ale stále častěji také do asijských ekonomik, například do Číny či Singapuru. 

Příliv zahraničního kapitálu do Dánska se soustředí především do sektorů s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou farmacie, obnovitelné zdroje energie, finanční služby či moderní technologie. Důležitou roli hraje také investiční spolupráce se státy EU a USA, které patří mezi hlavní investory. Od roku 2021 navíc Dánsko uplatňuje mechanismus kontroly zahraničních investic, zaměřený na ochranu strategických odvětví a infrastruktury, což dále posiluje stabilitu a bezpečnost investičního prostředí. 

Objem přímých zahraničních investic českých firem v Dánsku je relativně skromný a stabilní (dle ČNB ca 16-20 mld. Kč).

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Dánsko je členskou zemí Evropské unie s výjimkami v oblasti občanství EU, společné měny, spravedlnosti a vnitra (Edinburská dohoda, dánský protokol k Lisabonské smlouvě).

Smlouvy s ČR

Dopisem ministra zahraničí České republiky ze dne 21. 3. 1994, resp. odpovědí dánské strany ze dne 2. 5. 1994 byla stvrzena sukcese do patnácti bilaterálních smluv a dohod. V současné době jsou v platnosti následující smluvní dokumenty:

• Dočasná úprava obchodních styků mezi Republikou Československou a Dánským královstvím (výměna nót, Praha, 18. 4. 1925)
• Rozhodčí smlouva mezi ČSR a Dánskem (Praha 30. 11. 1926) l Dohoda mezi Republikou Československou a Dánským královstvím o rozšíření platnosti doložky o nejvyšších výhodách na Grónsko (výměna nót, Kodaň, 26. 8. 1929)
• Dohoda o kulturních a uměleckých stycích mezi ČSR a Dánským královstvím (Kodaň, 12. 5. 1937)
• Dohoda mezi ČSR a Dánským královstvím o vypořádání určitých nároků (Praha, 23. 12. 1958)
• Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Dánského království o mezinárodní silniční dopravě (Praha, 21. 1. 1969)
• Dohoda mezi ČSSR a Dánským královstvím o hospodářské, průmyslové a technické kooperaci (Kodaň, 9. 11. 1970)
• Smlouva mezi vládou ČSSR a vládou Dánského království o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a majetku (Praha, 5. 5. 1982)
• Dlouhodobý program rozvoje ekonomické, průmyslové a technické spolupráce mezi ČSSR a Dánským královstvím (Kodaň, 16. 10. 1984)
• Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou Dánska o zrušení vízové povinnosti (výměna nót, Kodaň, 5. 6. 1990)
• Dohoda o spolupráci v oblasti energetiky (Praha, 19. 2. 1991)
• Dohoda o spolupráci v oblasti životního prostředí (Dobříš, 23. 6. 1991)
• Dohoda o letecké dopravě mezi vládou ČR a vládou Dánského království (Stockholm, 4. 6. 1998)

V roce 2011 byla podepsána Smlouva o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovým únikům (platná od roku 2012).

3.4. Rozvojová spolupráce

Dánsko je jedním z nejvýznamnějších donorů rozvojové pomoci na světě a své aktivity soustřeďuje zejména na podporu udržitelného rozvoje, boje proti chudobě a klimatické transformace, především v afrických a asijských zemích. Jeho politika rozvojové spolupráce je pevně zakotvena v zahraniční a bezpečnostní politice státu. Země tradičně splňuje i překračuje závazek OSN poskytovat 0,7 % hrubého národního důchodu (HND) na rozvojovou pomoc, čímž se řadí mezi nejštědřejší dárce v rámci OECD. Hlavním cílem dánské rozvojové spolupráce je podpora udržitelného rozvoje, snižování chudoby, posilování stability a prevence konfliktů. 

Rozvojová pomoc je realizována pod značkou DANIDA (Danish International Development Agency), která na ministerstvu zahraničních věcí koordinuje většinu projektů a programů. Dánsko se soustředí zejména na dlouhodobou spolupráci s omezeným počtem prioritních zemí, především v Africe (např. Ghana, Etiopie, Uganda) a v některých částech Asie. Podpora směřuje do klíčových oblastí, jako jsou zdravotnictví, vzdělávání, zemědělství, ochrana životního prostředí, boj proti změně klimatu a podpora dobré správy věcí veřejných.

Významnou roli v dánské rozvojové politice hraje také důraz na udržitelný rozvoj a „zelenou transformaci“. Dánsko patří mezi lídry v oblasti klimatických projektů a využívání obnovitelných zdrojů, což promítá i do zahraniční pomoci – podporuje například projekty v oblasti obnovitelné energie, energetické efektivity a adaptace na změnu klimatu.

Vedle bilaterální pomoci je Dánsko aktivní i v rámci mezinárodních organizací (OSN, Světová banka, EU), kde patří mezi významné přispěvatele.

Dánská rozvojová spolupráce je úzce provázána s dánským byznysem a přímé zapojení českých firem do ní je tak v zásadě nemožné.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Mezi strategické a současně perspektivní obory s exportním potenciálem pro české firmy lze nadále řadit především automobilový sektor (s důrazem na elektromobilitu), energetický sektor (obnovitelné zdroje energie, kapacity pro uchovávání energie) a zdravotnictví. Významný potenciál má bezesporu také oblast vědy, výzkumu a inovací.

▶ Automobilový sektor

Dánsko představuje pro český automobilový průmysl významnou příležitost díky rychlé elektrifikaci dopravy a vysokému podílu elektromobilů na trhu, který v roce 2025 přesáhl 68 % nových registrací. To vytváří silnou poptávku nejen po samotných vozidlech (kde se již prosazují české značky jako Škoda), ale i po širokém spektru komponentů, zejména v oblasti baterií, elektroniky a lehkých konstrukčních materiálů. Zvlášť perspektivní je segment veřejné dopravy, kde jsou již přibližně tři čtvrtiny nových autobusů elektrické, což otevírá prostor pro dodávky kompletních českých elektrobusů, subdodávky komponent a technologie pro nabíjení. Současně roste význam automobilové infrastruktury – zejména nabíjecích stanic, smart-grid řešení a softwaru pro správu mobility – kde mohou české firmy využít své technologické know-how. Celkově tak Dánsko nabízí kombinaci vyspělé poptávky, stabilního regulačního prostředí a důrazu na dekarbonizaci, což z něj činí atraktivní trh pro export i inovace v oblasti elektromobility.

▶ Energetika

Dánsko představuje perspektivní trh pro český energetický průmysl díky vysokému podílu obnovitelných zdrojů (více než 90 % elektřiny z nízkoemisních zdrojů), rychlé elektrifikaci dopravy a ambiciózním cílům v oblasti offshore větrné energetiky. Kombinace rostoucí poptávky po elektřině, masivních investic do infrastruktury a technologického leadershipu vytváří prostor pro export technologií, komponent i služeb z Česka.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Dánsko je v roce 2026 atraktivním a stabilním trhem pro český zdravotnický průmysl díky vysokým veřejným výdajům na zdravotnictví, rychle rostoucímu trhu zdravotnických technologií a silnému tlaku na modernizaci systému. Kombinace investic do nemocniční infrastruktury, digitalizace a péče o stárnoucí populaci vytváří prostor pro export zdravotnických prostředků, IT řešení i specializovaných služeb.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

V souvislosti s výrazně zhoršeným bezpečnostním prostředím v Evropě a jejím sousedství a se zvyšujícím se geopolitickým významem Arktidy Dánsko pokračuje v posilování obranných kapacit. V roce 2026 výrazně navyšuje obranné výdaje a urychluje modernizaci armády, což vytváří obchodní příležitosti i pro český obranný a bezpečnostní průmysl. Kombinace rychle rostoucího rozpočtu (až přes 3 % HDP), rozsáhlých modernizačních programů a důrazu na nové technologie (drony, kybernetika, ochrana infrastruktury) otevírá prostor pro export techniky, subdodávky i zapojení do mezinárodních projektů NATO a EU.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Dánsko dlouhodobě patří mezi světovou špičku inovací a v roce 2025 se umístilo na 9. místě globálně. Představuje velmi atraktivní prostředí pro firmy v oblasti vývoje a inovací díky vysokému podílu výzkumu a vývoje v ekonomice, silné digitalizaci a masivním investicím do zelených technologií. Kombinace veřejného financování, technologického leadershipu (např. ve větrné energetice, smart cities a healthtech) a otevřenosti k mezinárodní spolupráci nabízí českým firmám široké možnosti zapojení do inovačních projektů s vysokou přidanou hodnotou.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Obchodní kultura v Dánsku stojí na důvěře, otevřené komunikaci a partnerském přístupu. Dánští partneři preferují věcná a stručná jednání, oceňují upřímnost, realistická očekávání a důraz na dlouhodobou spolupráci spíše než rychlé uzavření obchodu. Typická je nízká míra formálnosti a hierarchie – i při jednání s vedením je běžný neformální, ale vysoce profesionální styl komunikace. Pro české podnikatele to znamená především dobře se připravit a budovat vztah založený na spolehlivosti a transparentnosti.

Dánové jsou solidní obchodní partneři, dbalí své dobré pověsti. V obchodních jednáních jsou přímočaří a asertivní. Jednání s potenciálními dánskými partnery se od českých zvyklostí nijak výrazně neliší, přesto má několik drobných specifik, na ně ž si dovolujeme upozornit v následujících kapitolách.

4.2. Oslovení

Prvotním prostředkem komunikace je e-mail. Dánové si svého času vysoce cení a jsou jen velmi málo ochotni jej obětovat, aby si vyslechli nějakou nabídku. V telefonu zpravidla ihned odkazují na webové stránky a e-mail firmy a nabídce se věnují až v době, kdy na ni mají čas. Je ovšem vhodné, především v případě, kdy na e-mailovou korespondenci adresát nereaguje, telefonicky zdvořile ověřit doručení zprávy a zda ji firma vůbec zaznamenala. Písemné oslovení by mělo obsahovat představení firmy a jasně a stručně formulovanou nabídku.

4.3. Obchodní schůzka

Při hledání termínu je třeba se seznámit s dánskými svátky a prázdninami, neboť většina firem bez ohledu na velikost čerpá v době školních prázdnin dovolené. Letní měsíce, obzvláště červenec, jsou pro pracovní jednání v tomto ohledu téměř nepoužitelné. Dojednaný termín a čas schůzky je vhodné ještě jeden až dva dny před konáním ověřit. Ve vztahu k času konání Dánové dávají přednost jednání dopoledne či brzy odpoledne, případně formou pracovního lehkého oběda. První kontakt bývá spíše formální, ovšem nezřídka se v průběhu jednání přechází k oslovování křestními jmény. Dárky nejsou při pracovním jednání rozhodně očekávány. Předání vizitek je běžné.

Je potřeba počítat s prvotním odstupem a jistou dávkou zdrženlivosti z dánské strany. Česko je stále vnímáno jako součást „východu“ především těmi Dány, kteří zatím postrádají pozitivní osobní zkušenost. Praha a regiony Česka jsou mezi dánskými turisty velmi populární, takže procento Dánů s nulovou zkušeností klesá. Současně se zvyšuje schopnost Dánů odlišovat v pozitivním slova smyslu Česko od jiných zemí „východu“.

Dánové jsou velmi praktičtí a pragmatičtí, tudíž se jen málokdy věnují nabídce, která z jejich pohledu nepřináší očekávanou přidanou hodnotu. Zaujmout lze na jedné straně inovativními řešeními, bio/organickými/ekologickými produkty či digitálními technologiemi, nebo na straně druhé vysokou kvalitou za nižší ceny. Dánové sami tvrdí, že na to, aby je obchodní partner zaujal, má první 3 minuty jednání. Zásadní je tedy první dojem, podložený důkladnou a dlouhodobou přípravou!

Vyjednávání s dánskými obchodníky v zásadě „jiné“ není. Přes řadu rozdílů toho s Dány máme hodně společného. Tento fakt zpravidla vyjde najevo už během prvního kontaktu, což jednání ve finále spíše usnadňuje.

Dánové si svého času velmi váží, takže schůzky začínají a zpravidla i končí v dohodnutém časovém rámci. V případě exkluzivní nabídky ovšem v duchu své pragmatičnosti věnují partnerovi tolik času, kolik je pro úspěch jednání potřeba.

Drobné rozdíly při vedení jednání lze vypozorovat mezi industriálním regionem hlavního města, respektive celým ostrovem Sjæland na jedné straně a převážně zemědělským Jutským poloostrovem na straně druhé. Jedná se ale spíše o rozdíly v naturelu obyvatelstva (jeho „akčnosti“), nežli v přístupu k potenciálním obchodním partnerům.

Není obvyklé, aby se při obchodním jednání podával alkohol za jiným účelem, než jako nápoj k jídlu – tj. sklenka vína či piva.

Dánové v oblékání preferují odlehčený formální styl, tj. oblek bez kravaty, případně styl „smart casual“. Pro prakticky založené Dány ovšem styl oblékání nehraje nijak zásadní roli.

Jak by měl vypadat jednací tým? Záleží na velikosti firmy, nicméně, nelze předpokládat, že by se jakkoliv velké obchodní delegaci věnovali více než dva zástupci dánské firmy, pokud si to situace a podrobnost jednání přímo nevyžaduje. Věkové ani genderové složení delegace nehraje roli.

V Dánsku není vůbec obvyklé obchodního partnera pozvat domů, Dánové striktně oddělují byznys od svého soukromí.

4.4. Komunikace

Schopnost komunikace v dánštině není rozhodně podmínkou úspěchu jednání, naprosto obvyklým jednacím jazykem je angličtina. V jižním Jutsku, tj. regionu hraničícím s Německem, je poměrně běžná i aktivní znalost němčiny. Pro složitější jednání, kdy tlumočení vytváří „čas na rozmyšlenou“, je samozřejmě možné tlumočníka přizvat.

Ve vztahu k Dánům žádná komunikační tabu nejsou. Je vhodné naopak zmínit to, co máme společného – dobré pivo i díl historie – Markéta Přemyslovna, dcera krále Přemysla Otakara I, byla provdána za dánského krále Valdemara II a jako královna Dagmar byla velice populární a dosud je Dány vnímána velmi pozitivně.

4.5. Doporučení

Co doporučit podnikatelům, kteří se do Dánska chystají?

• Konzultovat s velvyslanectvím (případně s regionální zahraniční kanceláří agentury CzechTrade ve Stockholmu) potenciál zájmu o daný produkt, službu.
• Strukturovat nabídku stručně, jasně, věcně.
• Nenechat se odradit případnou vlažností prvního kontaktu, prvotní nedůvěrou či strohostí v jednání.
• Nabídku důkladně připravit a mít na paměti rozhodující význam prvního dojmu.
• Projevit trpělivost a vstřícnost.
• Zvážit postup prostřednictvím místního obchodního zástupce či možnost využití českých krajanů dlouhodobě žijících v Dánsku.

Firmy mohou využít řady nástrojů poskytovaných státními orgány v rámci podpory ekonomické diplomacie. Mezi vhodné způsoby navázání prvních kontaktů s místními partnery a získání informací o trhu patří mezinárodní veletrhy. Pro oslovení nových zákazníků nebo navázání strategických partnerství se pořádají také prezentace českých firem na velvyslanectví pro definovaný okruh potenciálních zákazníků či obchodních partnerů. Nutno ovšem předeslat, že záštita ze strany velvyslanectví neskýtá v rovnostářském Dánsku záruku pozitivnějšího vnímání firmy. Vedle regionální zahraniční kanceláře agentury CzechTrade ve Stockholmu a obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Kodani se podnikatelé mohou obrátit na honorárního konzuláty ČR v Aarhusu a v grónském Nuuku.

4.6. Státní svátky

• 1. leden – Nový rok
• Zelený čtvrtek, Velký pátek, Velikonoční neděle a pondělí
• 1. květen – Svátek práce (není oficiálním státním svátkem, volno závisí na kolektivní pracovní smlouvě)
• 39 dní po Velikonoční neděli – Nanebevstoupení Páně
• 7 týdnů po Velikonocích – Svatodušní neděle a pondělí
• 5. červen – Den ústavy (není oficiálním státním svátkem, volno závisí na kolektivní pracovní smlouvě)
• 24. prosinec – Štědrý den (volno závisí na kolektivní pracovní smlouvě)
• 25. prosinec – 1. svátek vánoční
• 26. prosinec – 2. svátek vánoční

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Pronikání českých firem na dánský trh představuje zajímavou příležitost v prostředí stabilní a vysoce rozvinuté ekonomiky, která je otevřená inovacím a mezinárodní spolupráci. Dánsko však zároveň klade důraz na kvalitu, transparentnost a dlouhodobé obchodní vztahy, což vyžaduje pečlivou přípravu a přizpůsobení se místním zvyklostem. České podniky mohou vstupovat na trh různými cestami – od exportu přes partnerství s místními firmami až po založení vlastní pobočky – přičemž klíčem k úspěchu je nejen správně zvolená strategie, ale i schopnost porozumět dánské obchodní kultuře a budovat důvěru s místními partnery. 

Možnosti vstupu na dánský trh jsou především tyto:

• přímá spolupráce s distributory, obchodními zástupci či místními partnery;
• joint-venture – partnerství nebo strategická spolupráce s místní firmou;
• založení pobočky (filial);
• založení dceřiné společnosti – samostatná právnická osoba v Dánsku; nejčastěji forma ApS (obdoba s.r.o.);
• místní obchodní zástupce;
• online vstup (e-commerce / služby);
• účast ve veřejných zakázkách.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Volba distribučních kanálů v Dánsku závisí primárně na druhu zboží. Zatímco investiční zboží pro výrobní spotřebu a nerostné suroviny se nejčastěji prodávají přes specializované obchodní zástupce, u high-tech komodit hrají klíčovou roli větší distributoři disponující silným servisním a technickým zázemím. V oblasti spotřebního zboží sice tradiční zástupci stále fungují, dominantním trendem jsou však přímé dodávky obchodním domům a řetězcům. Tento posun je nejvýraznější u potravinářského sektoru, kterému dominuje několik silných maloobchodních aliancí (Salling Group, Coop, Dagrofa) s vlastními dovozními a distribučními centry.

I když je v posledních letech patrná tendence k posilování přímých prodejů (zejména dovozy ze států EU), řada dánských společností dává přednost zprostředkovaným dodávkám před přímými dovozy ze zahraničí, pokud se jedná o dobře fungující obchodní spojení s určitou tradicí. O úspěšnosti proniknutí na trh sice rozhoduje čistě obchodní aspekt nabídky, ale dánské podniky zpravidla nerady mění své dodavatele.

5.3. Marketing a komunikace

České firmy by při marketingu v Dánsku měly klást důraz především na jednoduchost, transparentnost a autenticitu sdělení. Dánští zákazníci oceňují přímou komunikaci bez přehnaného marketingového „obalu“ a jsou citliví na jakékoli přehnané sliby nebo nejasnosti. V praxi to znamená používat srozumitelný jazyk, opírat se o konkrétní fakta, reference a jasně formulovanou přidanou hodnotu produktu či služby. Důvěra je klíčovým faktorem nákupního rozhodování, proto je vhodné budovat značku dlouhodobě a konzistentně.

Velkou roli hraje také lokalizace a pochopení dánského životního stylu a hodnot. Marketing by měl reflektovat témata, která jsou v Dánsku důležitá – zejména udržitelnost, kvalitu, design a odpovědnost firem. Zároveň je nezbytné přizpůsobit komunikaci místnímu prostředí, ideálně využívat dánštinu alespoň v klíčových materiálech a spolupracovat s lokálními partnery či influencery. Dánský trh je relativně malý, ale velmi propojený, takže dobrá i špatná reputace se šíří rychle.

Neméně důležitý je vhodně zvolený komunikační styl a kanály. Dánové preferují moderní, digitální komunikaci – online marketing, sociální sítě a transparentní webovou prezentaci. Důležitá je také otevřenost dialogu a rychlá reakce na dotazy či zpětnou vazbu. Firmy by měly jednat rovnocenně, bez zbytečné formálnosti, a zaměřit se na vytvoření partnerského vztahu se zákazníkem i obchodním partnerem. Úspěšná komunikace v Dánsku tak spojuje profesionalitu s přirozeností a důrazem na dlouhodobou důvěru.

Pro případnou on-line inzerci je možné využít některý z největších dánských deníků:

• Politiken
• Berlingske
• Jyllands-Posten
• Børsen – deník s ekonomickou tématikou – obdoba Hospodářských novin

Většinu dánského novinového trhu ovládají dva obří mediální domy: JP/Politiken Hus (vlastní Politiken, Jyllands-Posten, Ekstra Blandet a finanční portál Finans.dk) a Berlingske Media (vlastní Berlingske, B.T., Weekendavisen). Kvůli této koncentraci se vyplatí nekupovat prostor přímo u jednotlivých novin, ale oslovit obchodní oddělení celého mediálního domu, což umožní nakoupit balíčky (např. „Premium Business“ nebo „Mass Reach“) napříč jejich weby a přesněji cílit podle chování uživatelů.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V Dánsku je ochrana duševního vlastnictví (IP) na vysoké úrovni a odpovídá standardům Evropské unie. Právní rámec zahrnuje ochranu ochranných známek, patentů, průmyslových vzorů i autorských práv a je založen na transparentním a dobře vymahatelném systému. Pro české firmy je důležité, že Dánsko plně respektuje mezinárodní dohody (např. TRIPS, úmluvy WIPO) a nabízí stabilní právní prostředí s minimální administrativní zátěží. Registraci práv zajišťuje dánský úřad pro patenty a ochranné známky (DKPTO) nebo evropské instituce (EUIPO, EPO).

Z pohledu praxe je klíčové, že dánský trh je velmi citlivý na dodržování práv duševního vlastnictví a jejich porušení může mít rychlé a citelné následky. Soudní systém je efektivní a umožňuje rychlé řešení sporů, včetně předběžných opatření proti porušovatelům. Firmy i spotřebitelé kladou velký důraz na etiku podnikání, takže porušení práv (např. kopírování designu nebo softwaru) může poškodit nejen právní postavení firmy, ale i její reputaci. Pro české podniky je proto zásadní ověřit si, že jejich produkty, značky či technologie neporušují existující práva na dánském trhu.

Důležitým aspektem je také včasná registrace práv. Pokud chce česká firma v Dánsku dlouhodobě působit, měla by zvážit registraci ochranné známky nebo designu buď přímo v Dánsku, nebo na úrovni EU (což obvykle pokrývá i dánský trh). U patentů je nutné postupovat přes evropský nebo národní systém. Bez registrace může být obtížné své právo prosazovat, zejména v případě sporů s místní konkurencí. Velký význam má rovněž ochrana obchodního tajemství a know-how, které je v Dánsku chráněno, ale vyžaduje aktivní přístup firmy (např. smluvní ochranu).

Specifickou výzvou pro zahraniční firmy může být důraz Dánska na digitalizaci a inovace, což zvyšuje význam ochrany softwaru, dat a značky v online prostředí. Firmy by měly dbát na ochranu svých domén, digitální identity a marketingových materiálů, aby předešly jejich zneužití nebo napodobení. 

V rámci bilaterální relace nejsou známy žádné případy porušení práv týkajících se ochrany duševního vlastnictví.

5.5. Trh veřejných zakázek

Dánská praxe plně odpovídá pravidlům Dohody WTO o vládních zakázkách (GPA) a moderní legislativě EU (zejména směrnici 2014/24/EU). Veřejné zakázky na zboží a služby podléhají národním pravidlům transparentnosti již od hodnoty 500 000 DKK bez DPH, přičemž nad limit cca 1,6 mil. DKK (v závislosti na typu zadavatele) se uplatňuje plné evropské zadávací řízení. Celkový objem dánského trhu veřejných zakázek, do kterého se zapojují státní úřady, regiony a municipality, dosahuje přibližně 450 miliard DKK ročně. Většina těchto finančních prostředků je alokována na úrovni municipalit a regionů, které představují klíčové zadavatele veřejných tendrů.

Podíl veřejných zakázek, které v Dánsku získávají přímo zahraniční společnosti (tedy firmy se sídlem mimo Dánsko), je překvapivě velmi nízký – dlouhodobě se pohybuje pouze mezi 1 – 3 % z celkového objemu zakázek. Dominují jim přímí geografičtí sousedé Dánska (Švédsko, Německo) a velké unijní ekonomiky (Nizozemsko, Francie, Itálie). Při hodnocení nabídek jsou kritéria životního prostředí a energetické náročnosti stejně důležitá jako otázky ceny, kvality a dodacích podmínek. 

Oficiálním národním portálem pro zveřejňování veřejných zakázek je web udbud.dk. Portál nabízí funkce pro vyhledávání, sledování změn, zpětnou vazbu a možnost spojování malých a středních podniků do konsorcií. Veřejné zakázky jsou také uveřejňovány jednak v „Supplement to the Official Journal of the European Communities“, či na webech Denmark Tenders, LICITATIONEN. Dokumenty jsou převážně v dánštině.

Na portálu TED Europa jsou vypisovány zakázky nad evropským limitem. Informace jsou aktualizovány denně. Oznámení o veřejných zakázkách lze procházet, vyhledávat v nich a třídit je dle země, regionu, obchodního sektoru a dalších kritérií. Informace o každém dokumentu s veřejnou zakázkou se uveřejňují ve 23 úředních jazycích EU.

Nákup pro státní orgány a veřejné instituce v Dánsku zajišťuje společnost SKI – Statens og Kommunernes Indkøbsservice A/S (ve volném překladu Státní a komunální nákupní služba, a.s.), Na webu publikuje široké spektrum informací zaměřených na veřejné zakázky a rámcové nákupní smlouvy pro veřejný sektor v Dánsku. SKI slouží jako centrální nákupní a servisní centrum pro státní instituce, obce, regiony a další veřejné organizace.

Montagehallen, Pakkerivej 6, 2500 Valby
Tel.: +45 33 42 70 00
Web: www.ski.dk
E-mail: kundeservice@ski.dk

Nákupní organizace na všech úrovních mohou uzavírat rámcové smlouvy, kdy největší spotřebitel uzavře dohodu s jedním nebo více dodavateli příslušného druhu zboží.

Nabídky dodávek materiálu a služeb pro potřeby ministerstva obrany mohou být podávány výhradně prostřednictvím Danish Defence Acquisition and Logistics Organization (DALO), respektive cestou e-mailové nabídky, zaslané na adresu openforbusiness@mil.dk. V případě citlivých nabídek či nabídek, podléhajících stupni utajení VYHRAZENÉ a DŮVĚRNÉ jsou nabídky doručovány odpovídajícím způsobem (doporučená pošta, resp. kurýr) na adresu:

Danish Ministry of Defence Acquisition and Logistics Organisation
Lautrupbjerg 1-5
2750 Ballerup

Od května 2025 je možné nabídky dodávek pro armádu (i bez vypsaného výběrového řízení) vkládat prostřednictvím formuláře na virk.dk.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Dánské firmy a obchodníci jsou známi svou korektností v obchodních záležitostech, ve kterých pro Dána platí „my word – my bond“.

Dánsko patří mezi země s velmi stabilním a transparentním podnikatelským prostředím, což se odráží i v oblasti platebních podmínek a obchodních vztahů. Standardní platební lhůty se obvykle pohybují mezi 25 – 30 dny. V obchodní praxi se často využívá fakturace s pevně stanovenými termíny splatnosti a vysokou mírou digitalizace (e‑fakturace), která zjednodušuje proces plateb.

Platební morálka v Dánsku je obecně považována za velmi dobrou. Dánské firmy i veřejné instituce mají vysokou reputaci, pokud jde o dodržování smluvních závazků, a opožděné platby nejsou běžným jevem. Pokud ke zpoždění dojde, jde zpravidla o krátké prodlení a komunikace je otevřená a korektní. Dánský trh je silně založen na důvěře a dlouhodobých vztazích, takže platební kázeň je vnímána jako klíčový prvek obchodní spolehlivosti. Pro české exportéry to znamená relativně nízké platební riziko ve srovnání s jinými trhy.

V případě problémů s placením nebo jiných obchodních sporů existuje v Dánsku efektivní a dobře fungující právní systém. Spory lze řešit několika způsoby – od přímého vyjednávání mezi stranami přes mediaci až po soudní řízení nebo arbitráž. Dánské soudy jsou známé svou nezávislostí, rychlostí a vysokou úrovní profesionality. V obchodní praxi se však často upřednostňuje mimosoudní řešení, zejména mediace nebo arbitráž, které jsou rychlejší a méně nákladné. Pokud je spor řešen soudně, proces je transparentní a vymahatelnost práva je velmi dobrá.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Dánsko je členskou zemí Evropské unie a součástí schengenského prostoru a tudíž pro občany Česka platí pravidla volného pohybu osob.

Cestovní doklady k cestám do EU (včetně Dánska):

• všechny typy platných cestovních pasů, a to se strojově čitelnými a biometrickými údaji, nebo bez strojově čitelných a biometrických údajů,
• všechny typy platných občanských průkazů ve formě identifikační karty, a to se strojově čitelnými údaji, nebo bez strojově čitelných údajů.

Grónsko a Faerské ostrovy:

Grónsko a Faerské ostrovy jsou autonomními součástmi Dánského království, nejsou však součástí EU a Schengenského prostoru. Občané EU mohou na turistické cesty do 90 dnů cestovat bez víza s platným cestovním pasem (velvyslanectví nedoporučuje cestovat pouze na občanský průkaz).

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Souhrnné informace o podmínkách pobytu v Dánsku: New to Denmark

Pro účely řádných daňových odvodů je nutné vyřídit si daňovou kartu, kterou vydává příslušný daňový úřad. Více informací o daních a registraci vozidla naleznete na SKAT.

Firmy, které vysílají pracovníky do Dánska, se musí registrovat v dánském registru zahraničních poskytovatelů služeb (Register of Foreign Service Providers). Více informací naleznete na RUT.

Další užitečné informace:

• o práci v Dánsku
• úkony při příjezdu
• hledání práce v Dánsku

5.9. Veletrhy a akce

V Dánsku neexistuje jeden „hlavní“ portál pro místní veletrhy – informace jsou rozptýlené, ale existuje několik zdrojů, které se běžně kombinují.

Nejvýznamnější veletrhy a výstavní akce se v Dánsku pořádají ve výstavních areálech v Herningu, Kodani (Bella Center), Fredericii, Vejle, Odense a Aalborgu.

K významným akcím patří především veletrh zemědělské techniky Agromek, který se koná jednou za dva roky v Herningu. Zájem je i o veletrh HI Tech & Industry Scandinavia, kde se pravidelně představují čeští průmysloví subdodavatelé. Tento veletrh, pořádaný rovněž jednou za dva roky, by měl patřit i do budoucna k pravidelným proexportním akcím českých podniků.

Veškeré akce pro IT profesionály kolem nových znalostí, přehledu a networkingu spojuje Computerworld Events.

Na oblast cestovního ruchu se specializuje veletrh Ferie for Alle v Herningu.

K významným veletrhům zaměřeným na design, bydlení a lifestyle patří 3 Days of Design v Kodani a veletrh Formland v Herningu (konají se každoročně). Z dalších veletržních aktivit je možno doporučit účast na Copenhagen International Fashion Fair (každoročně, únor a srpen).

Ministerstvo obrany, respektive jeho Úřad pro akvizice a logistiku (DALO), pořádá každoročně v srpnu armádní veletrh DALO Industry Days, na němž firmy z bezpečnostního a obranného průmyslu prezentují své výrobky a služby určené pro ozbrojené síly. Od roku 2026 je pořádání veletrhu přesunuto do největšího dánského výstavního areálu v Herningu.

Ohledně nadcházejících aktivit v oblasti obrany, vesmíru a bezpečnosti informuje na svém webu dánský inovační institut a klastr CenSec (Center for Defence, Space & Security).

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Kodani

Velvyslanectví má teritoriální působnost pro Dánsko, Faerské ostrovy a Grónsko.

Ryvangs Allé 14-16,
2100 Copenhagen Ø
Tel: +45 39 10 18 10, +45 39 10 18 11 (sekretariát)
E-mail: copenhagen@mzv.gov.cz, Copenhagen.Commerce@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/copenhagen/

Dopravní spojení na velvyslanectví je uvedeno na webových stránkách velvyslanectví.

Honorární konzulát ČR v Aarhusu

Honorary Consulate of the Czech Republic
Sofienlystvej 6-8
8340 Malling Aarhus
Tel: +45 88 80 82 40
E-mail: aarhus.honorary@mzv.gov.cz

Honorární konzulát ČR v Nuuku
Honorary Consulate of the Czech Republic
Kimmernat 30

3905 Nuuk
Tel: +29 954 8660

E-mail: nuuk.honorary@mzv.gov.cz

CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism – agendy těchto agentur jsou v celé Skandinávii a Finsku zajišťovány prostřednictvím zahraničních kanceláří, sídlících v areálu Velvyslanectví ČR ve Stockholmu.

Adresa velvyslanectví: Villagatan 21, 114 32, Stockholm

Sdílená kancelář CzechTrade a CzechInvest

Tel: +46 707 640 353

E-mail CzechTrade: petra.jindrova@czechtrade.gov.cz

Web Czech Trade: CzechTrade Offices – Scandinavia – Sweden, Denmark, Norway, Finland

E-mail CzechInvest: petra.jindrova@czechinvest.gov.cz

Web CzechInvest: Zahraniční zástupci – CzechInvest

Zahraniční kancelář CzechTourism

Tel.: +46 703 63 67 88

E-mail: stockholm@czechtourism.gov.cz

Web: Švédsko s působností pro Dánsko, Norsko a Finsko · #CzechTourism

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

V případě nutnosti první pomoci je možné volat zdarma na standardní tísňové číslo v rámci EU, tj. 112, které sdružuje centrálu rychlé lékařské pomoci, policie a hasičů. Hlášení trestného činu policii je možné prostřednictvím linky 114.

Přehledné informace komu co a jakým způsobem hlásit, respektive kde najít jakou pomoc, jsou k dispozici na stránkách Life in Denmark.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Dánský parlament (Folketinget)
Tel.: +45 33 37 55 00
E-mail: folketinget@ft.dk

Úřad předsedy vlády (Statsministeriet)
Tel.: +45 33 92 33 00
E-mail: stm@stm.dk

Ministerstvo financí (Finansministeriet)
Tel.: +45 33 92 33 33
E-mail: fm@fm.dk

Ministerstvo zahraničních věcí (Udenrigsministeriet)
Tel.: +45 33 92 00 00
E-mail: um@um.dk

Ministerstvo spravedlnosti (Justitsministeriet)
Tel.: +45 72 26 84 00
E-mail: jm@jm.dk

Ministerstvo pro bezpečnost a krizové řízení (Ministeriet for Samfundssikkerhed og Beredskab)
Tel.: +45 33 11 20 00
E-mail: mssb@mssb.dk

Ministerstvo pro mládež, seniory a bydlení (Børne-, Ældre- og Boligministeriet)
Tel.: +45 33 92 93 00
E-mail: post@aeldremin.dk

Ministerstvo pro ochranu přírody a zvířat (Ministeriet for Grøn Trepart)
Tel.: +45 33 33 33 50
E-mail: mgtp@mgtp.dk

Ministerstvo sociálních věcí (Socialministeriet)
Tel.: +45 33 92 93 00
E-mail: post@sm.dk

Ministerstvo daňové politiky a růstu (Skatte- og Vækstministeriet)
Tel.: +45 33 92 33 92
E-mail: skm@skm.dk

Ministerstvo pro klima a energetiku (Klima-, Energi- og Forsyningsministeriet)
Tel.: +45 33 92 28 00
E-mail: kefm@kefm.dk

Ministerstvo pro města, venkov a dopravu (By-, Land- og Transportministeriet)
Tel.: +45 41 71 27 00
E-mail: trm@trm.dk

Ministerstvo školství (Undervisningsministeriet)
Tel.: +45 33 92 50 00
E-mail: uvm@uvm.dk

Ministerstvo obrany (Forsvarsministeriet)
Tel.: +45 72 81 00 00
E-mail: fmn@fmn.dk

Ministerstvo pro vědu, vyšší vzdělávání a digitalizaci (Forsknings-, Uddannelses- og Digitaliseringsministeriet)
Tel.: +45 33 92 97 00
E-mail: ufm@ufm.dk

Ministerstvo průmyslu a obchodu (Erhvervsministeriet)
Tel.: +45 33 92 33 50
E-mail: em@em.dk

Ministerstvo pro imigraci a integraci (Udlændinge- og Integrationsministeriet)
Tel.: +45 61 98 40 00
E-mail: uim@uim.dk

Ministerstvo práce a genderové rovnosti (Beskæftigelses- og Ligestillingsministeriet)
Tel.: +45 72 20 50 00
E-mail: bm@bm.dk

Ministerstvo zdravotnictví a církevních záležitostí (Sundheds- og Kirkeministeriet)
Tel.: +45 72 26 90 00
E-mail: sum@sum.dk

Ministerstvo životního prostředí (Miljøministeriet)
Tel.: +45 38 14 21 42
E-mail: mim@mim.dk

Ministerstvo kultury (Kulturministeriet)
Tel.: +45 33 92 33 70
E-mail: kum@kum.dk

Ministerstvo hospodářství a vnitra (Økonomi- og Indenrigsministeriet)
Tel.: +45 40 20 86 87
E-mail: oem@oem.dk

Konfederace dánského průmyslu (Dansk Industri/DI)
Tel.: +45 33 77 33 77
E-mail: di@di.dk

Dánská obchodní komora (Dansk Erhverv)
Tel.: +45 33 74 60 00
E-mail: info@danskerhverv.dk

Dánská národní banka (Danmarks Nationalbank)
Tel.: +45 33 63 63 63
E-mail: kommunikation@nationalbanken.dk

Daňový úřad (SKAT)
Tel.: +45 72 22 18 18 (zde odkaz na veškeré kontaktní informace dle sekcí a typu dotazu)
E-mail: Write to us – info.skat.dk (odkaz na stránku, přes kterou můžete zaslat e-mail se svým dotazem) 

Digitální portál pro firmy (Business in Denmark)