Dánsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

20. 8. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Kodani (Dánsko)

Dánské království je stát ležící v severní Evropě, ke kterému patří kromě samotného Dánska i dvě autonomní území - Grónsko a Faerské ostrovy.

Dánsko je konstituční monarchií, jejíž hlavou je královna Markéta II.

Země patří mezi nejvyspělejší evropské státy s vysoce rozvinutou ekonomikou a moderním zemědělstvím.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu

  • česky: Dánské království
  • dánsky: Kongeriget Danmark
  • anglicky: Kingdom of Denmark

Vláda ve složení k 27. 6. 2019:

  • Předsedkyně vlády Mette FREDERIKSEN
  • Ministr financí Nicolai WAMMEN
  • Ministr zahraničních věcí Jeppe KOFOD
  • Ministr spravedlnosti Nick HÆKKERUP
  • Ministryně pro sociální záležitosti a vnitro Astrid KRAG
  • Ministr pro daňové záležitosti Morten BØDSKOV
  • Ministr pro klima, energetiku a zdroje Dan JØRGENSEN
  • Ministr pro potraviny, rybářství a rovnoprávnost a pro severskou spolupráci Mogens JENSEN
  • Ministr zdravotnictví a péče o seniory Magnus HEUNICKE
  • Ministr dopravy Benny ENGELBRECHT
  • Ministr pro rozvojovou spolupráci Rasmus PREHN
  • Ministryně pro děti a školství Pernille ROSENKRANTZ-THEIL
  • Ministryně obrany Trine BRAMSEN
  • Ministryně pro vzdělávání a vědu Ane HALSBOE-JØRGENSEN
  • Ministr obchodu Simon KOLLERUP
  • Ministr pro imigraci a integraci Mattias TESFAYE
  • Ministr pro zaměstnanost Peter HUMMELGAARD
  • Ministr pro bydlení Kaare DYBVAD
  • Ministryně životního prostředí Lea WERMELIN
  • Ministryně kultury a církevních záležitostí Joy MOGENSEN

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel, hustota na km2, podíl ekonomicky činného obyvatelstva k 1. 1. 2018 (dle Danmarks Statistik www.statistikbanken.dk)

  • Vlastní Dánsko: 5 811 413
  • Faerské ostrovy: 51 540 www.hagstova.fo
  • Grónsko: 55 992 www.stat.gl
  • Hustota obyvatelstva ve vlastním Dánsku: 134,01 obyvatel/km2
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 69,9 %
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,42 %

Struktura podle pohlaví:

  • 49,76 % muži
  • 50,24 % ženy

Věková struktura:

  • 0–19 let: 22,6 %
  • 20–59 let: 52,2 %
  • 60+ let: 25,2 %

Dánové tvoří 86,9 % obyvatelstva, na jihu Jutského poloostrova žije německá menšina (asi 20 tis. osob); dalších 13,3 % tvoří imigranti a jejich potomci, z nichž 54 % pochází z Evropy (Turecka, Polska a zemí bývalé Jugoslávie), 33 % z Asie (Irák, Pákistán, Írán, Libanon, Sýrie, Jordánsko) a 9 % z Afriky (Somálsko, Etiopie, Maroko). Oficiální statistické údaje o zastoupení jednotlivých národnostních menšin neexistují.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Dánská ekonomika patří mezi celosvětově  nejsilnější a nejefektivnější. Mnohdy je Dánsko uváděno politiky i ekonomy jako "vzorová země". Má vysoké daně, štědrou sociální síť a pružný trh práce (flexicurita). Stejně vysokou má kvalitu veřejných služeb, školství  a dalších sociálních sektorů, zároveň však dostatečně vysokou konkurenceschopnost. Často vychází z různých multikriteriálních mezinárodních srovnání na předních místech světových žebříčků.

Podle Zprávy o globální konkurenceschopnosti, kterou vydalo Světové ekonomické fórum (The Global Competitiveness Report 2018), je Dánsko na 5. místě ze zemí Evropské unie (po DE, NL, UK a SE) a v celosvětovém srovnání na 10. místě.  Velký podíl na tomto umístění má vysoká úroveň integrace informačních technologií a kvalita finančních služeb. Dalšími pozitivními faktory jsou relativně nízká inflace, vysoká produktivita práce a přijatelné provozní náklady (nájemné, telekomunikační poplatky).

Přes svůj vysoký hospodářský potenciál se ekonomický růst Dánska v posledních letech následkem finanční a ekonomické krize zpomalil. Důvodem byla také nízká domácí poptávka, opatrnost investorů a pokles poptávky v jižních zemích EU, který se projevil na exportních příležitostech.

HDP na obyvatele je v Dánsku ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa vysoký. Jeho poslední zveřejněná výše za rok 2017 činí 56 307 USD/os. podle PPP, což je o 28 % nad průměrem  EU. Z členských zemí dosahuje vyšší úrovně pouze Lucembursko.  (Eurostat)

Vybrané položky národních účtů (reálný růst ve srovnání s předchozím rokem)

 

2014

2015

2016

2017

2018

HDP

1,3 %

1,2 %

1,1 %

2,0 %

1,2 % 

Soukromá spotř.

0,6 %

2,1 %

2,1 %

1,7 %

2,3 % 

Veřejná spotřeba

0,2 %

0,9 %

-0,2 %

0,8 %

0,8 % 

Vývoz, celkem

3,1 %

-0,9 %

1,4 %

3,6 %

0,6 % 

Dovoz, celkem

3,3 %

-1,3 %

2,4 %

2,8 %

2,7 % 

Inflace a koupěschopnost obyvatelstva

Míra inflace
 

2014

2015

2016

2017

2018

Míra inflace

0,6 %

0,5 %

0,3 %

1,1 %

 0,8 %

Za spolehlivý indikátor odrážející koupěschopnost zboží a služeb lze považovat trend v poměru mezi hodinovými výdělky a spotřebitelskými cenami (inflací). Od počátku 60. let až do poloviny 70. rostly hodinové výdělky velmi razantně a také daleko rychleji než spotřebitelské ceny; v tomto období tedy došlo ke značnému zvýšení reálných příjmů. Na konci let 70. se tento trend otočil a trval až do poloviny let 80., kdy se zaměstnanci mohli opět těšit z vyšších reálných příjmů. V průběhu 90. let již k velkým výkyvům v hodnotách obou ukazatelů nedocházelo; vývoj ve prospěch vyšších reálných příjmů obyvatelstva nadále přetrvává. Vysoká úroveň mezd však má i přes nárůst produktivity práce dopad na udržení konkurenceschopnosti dánské ekonomiky.

Nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti byla v Dánsku do roku 2005 na úrovni 5 až 6 %. V roce 2006 se však postupně dostala i pod 4% hranici, v roce 2007 pak pod 3% hranici a v roce 2008 dokonce pod 2% hranici, což byla nejnižší hodnota za posledních 34 let. Počet registrovaných nezaměstnaných v závěru roku 2008 činil 59.300, což odpovídá hodnotě 2,1 %. Poté již od začátku roku 2009 dochází v důsledku hospodářské recese k výraznějšímu nárůstu. Přesto je úroveň nezaměstnanosti v Dánsku jednou z nejnižších mezi zeměmi EU i OECD.

Vývoj nezaměstnanosti (net unemployment)
 

2014

2015

2016

2017

2018

Nezaměstnanost

5,0 %

4,5 %

4,1 %

4,3 %

5,0 % 

Celkové zhodnocení ekonomického vývoje

Po několika letech pomalého zotavování dánská ekonomika opět roste. Mezi hlavní pozitivní faktory ovlivňující růstový trend patří v současné době vysoký přebytek úspor v privátním sektoru, velmi nízké úrokové sazby a nízká inflace, růst reálných disponibilních příjmů, vysoká a stabilní úroveň spotřebitelské důvěry a zlepšené podmínky na trhu práce. Dle předběžných odhadů dosáhl reálný růst HDP za rok 2018 cca 1,2 %, v roce 2019 by měl růst HDP dosáhnout hodnoty 1,93 % (OECD). Na růst HDP má mj. značný vliv aktuální  stagnující míra produktivity v Dánsku. Ekonomové proto v tomto ohledu doporučují podpořit růst produktivity dalším zjednodušováním daňového systému, snížením administrativních překážek v oblasti podnikání a podporou investic.  Odhady růstu HDP zůstávají prtakticky stejné i pro nejbližší roky, tzn. 2018 a 2019. Hospodářské oživení vychází zejména z vyšší domácí poptávky a růstu exportních aktivit. Nárůst soukromé spotřeby by přitom měl být provázen dalším navýšením míry důvěry spotřebitelů, růstem disponibilních příjmů domácností, lepší situací na trhu s bydlením a mimořádně nízkými úrokovými sazbami.

Pro optimistickou vizi další ekonomické prosperity je důležitý silný trend posledních let v oblasti soukromé spotřeby. Zde dochází k postupnému posilování spotřeby v hodnotách překračujících 2% hranici. V delším časovém horizontu se pak očekává soukromá spotřeba až na úrovni 2,5 %. (Velmi výraznou roli zde hraje silný nárůst cen nemovitostí.) Oproti tomu veřejná spotřeba setrvává na hladině 0-1 % a pokud nenastanou mimořádné intervence ze strany státu, zůstane tento stav i do dalších let.

Inflace se v průběhu roku 2018 pohybovala v rozmezí 0,49-1,09 % a v celoročním průměru dosáhla výše 0,8 %. Důvodem přetrvávající nízké míry inflace jsou externí skutečnosti, neboť ceny zboží i služeb rostou jen nepatrně. Vzhledem k tomu, že ropné produkty mají jen poměrně nízký podíl v rámci dánského spotřebitelského koše, je země mnohem méně ovlivněna poklesem cen ropy. 

Velmi důležitým faktorem budoucí dánské ekonomiky bude vývoj na pracovním trhu. Dánsku se daří posilovat zaměstnanost, což vychází z dosavadních kroků vlády k efektivnějšímu systému pracovního trhu (vč. změn důchodového věku). Navyšování zaměstnanosti navíc alespoň zčásti kompenzuje klesající nezaměstnanost, která se již aktuálně pohybuje na hranici 5 %. Přestože se očekává zvýšení zaměstnanosti až o 200.000 míst do roku 2025, dojde patrně k propadu nezaměstnanosti na hodnotu 2,7 %. Pokud nebudou přijata mimořádná opatření, nastane patrně situace, že dánské firmy budou muset odmítat některé zakázky z důvodu nedostatku výrobních kapacit.

Dalším silovým faktorem pro posilování dánské ekonomiky je zahraniční obchod. Očekává se poměrně razantní expanze vývozních aktivit dánských firem, která signalizuje ukončení slabých exportních výkonů v posledních letech (0,3 % v roce 2015; 1,4 % v roce 2016). Nárůst dánského vývozu by v roce 2018 mohl dosáhnout úrovně cca 2,7 %, přičemž dle prognózy by mohl dosáhnout v roce 2025 posílení až 4,8 %. Obdobný trend lze očekávat i v oblasti dovozu. Určitou nejistotu v odhadech budoucího zahraničního obchodu dává především obchodní relace s Velkou Británií ve vazbě na brexit.

Při hodnocení veřejných financí lze konstatovat, že Dánsko plní všechna požadovaná kritéria stanovená v rámci Paktu stability a růstu EU, vč. dodržování hranice 3 % HDP pro rozpočtový deficit. Dánsko přijalo tzv. zákon o rozpočtu, který mj. stanoví stropy v rámci rozpočtových pravidel. V tomto rámci se pohybují výsledky za rok 2018 a rovněž navržený rozpočet pro rok 2019. Ve dlouhodobějším horizontu bude Dánsko postupně rozpočtový deficit snižovat a v roce 2025 se již očekává přebytek +0,7 % HDP. To samozřejmě vychází z plné implementace připravované národohospodářské strategie "2025-plan", která cíleně směřuje nejen na řešení zaměstnanosti a produktivity, ale též na nezbytné změny například v daňové oblasti.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Přebytek státních financí v 60. letech vedl k poklesu veřejného dluhu, který byl na počátku 70. let prakticky nulový. Ropná krize v roce 1973 však způsobila dramatický obrat, což se odrazilo i ve velmi rychlém nárůstu zadluženosti. Obrat nastal až od roku 1984, kdy Dánsko v oblasti veřejných financí začalo vykazovat přebytek. Druhým kritickým obdobím prošlo Dánsko počátkem 90. let, kdy došlo k vysokému zahraničnímu zadlužení vlády (celkový dluh tehdy přesáhl 80 % HDP). Od roku 1993 se  státní finance začaly vzpamatovávat a přebytky státního rozpočtu vedly opět k postupnému snižování veřejného dluhu.

 

2014

2015

2016

2017

2018 

EMU saldo rozpočtu (v %)

+1,1 %

- 1,5 %

-0,4 %

+1,0 %

+0,5 %

EMU saldo rozpočtu (v mil. DKK)

+ 22 673

- 29 819

- 8 445

+ 21 460

+11 337
 

2014

2015

2016

2017

2018 

EMU celkového zadlužení země (v %)

44,3 %

39,9 %

37,9 %

36,4 %

34,1 %

EMU celkového zadlužení země (v mil. DKK)

877 067

809 346

782 346

780 934

757 441

Podle Smlouvy o EU nesmí obecně rozpočtový deficit překročit 3 % HDP a celkový veřejný dluh nesmí překročit 60 % HDP.

Rozpočtové zákony jsou proto zaměřené na udržitelnou a zodpovědnou rozpočtovou politiku, úspory a snahu o omezení růstu strukturálního deficitu.

Státní rozpočet (za posledních 5 let) v mld. DKK:
 20142015201620172018
Celkové výdaje 683,7 684,1 688,6 695,7 698,1 
Celkové příjmy 690,4 712,5 680,1 726,6 739,5 
Deficit 6,7 28,4 -8,5 30,9 41,4 
Veřejný rozpočet (za posledních 5 let) v mld. DKK:
 20142015201620172018
Celkové výdaje 1 093,9 1 110,4 1 107,3 1 112,9 1 140,5 
Celkové příjmy 1 116,6 1 080,6 1 098,8 1 134,3 1 151,8 
Deficit 22,7 -29,8 -8,4 21,5 11,3 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

V posledních letech se podstatný nárůst exportu zboží a zejména služeb doprovázený progresivními příjmy z investic promítá do vytváření stabilního přebytku běžného účtu.

Výsledek běžného účtu platební bilance za rok 2017 znamená dosažení přebytku cca 170 mld. DKK, což odpovídá cca 8 % HDP. 

Vývoj platební bilance v předcházejích letech v mil. DKK:

 

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Zboží a služby

127 503

137 937

147 821

127 969

151 288

N/A 

Primární příjem

61 102

72 066

62 504

52 183

45 240

N/A 

Sekundární příjem

-38 879

-33 194

-32 433

-28 891

-26 408

N/A 

Běžný účet

149 723

176 808

177 892

151 257

170 120

N/A 

Kapitálový účet

-590

-4 136

-7 156

129

1 065

N/A 

Čisté výpůjčky

149 133

172 672

170 736

151 389

171 184

N/A 

Finanční účet

75 427

149 628

120 866

99 069

156 154

N/A 

Chyby a rozdíly

-73 704

-23 043

-49 871

-52 319

-15 033

N/A 
Celkové zadlužení země
 

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Celkový dluh

45,6 %

45,2 %

40,2 %

37,7 %

36,0 %  N/A

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Finanční sektor v Dánsku zaměstnává cca 41.000 osob, tj. zhruba 4 % celkové pracovní síly. Bilanční suma finančního sektoru je cca 4x větší než dánský HDP. Největší částí (cca 37 % celkové bilance) jsou komerční banky. Významným sektorem jsou též hypotéční banky, které představují cca 31 % celkové bilance. 

Dánská národní banka určuje monetární politiku (politika cíleného kurzu; Dánsko je členem režimu ERM II, přičemž pro Dánsko je stanoveno užší fluktuační pásmo ± 2,25 %) včetně struktury úrokových měr a monitoruje peněžní zásobu.
V Dánsku je dle posledních zveřejněných údajů celkem 110 finančních institucí komerčního či spořitelního typu, z nichž 81 je domácích a 29 jsou pobočky zahraničních domů (poslední dostupný údaj k roku 2016), které obhospodařují přes 2 000 bankovních poboček. 

Podle velikosti provozního kapitálu jsou finanční instituce v Dánsku rozděleny do 6 skupin, přičemž do první skupiny s kapitálem nad 65 mld. DKK patří: Nordea Bank Danmark A/S, Danske Bank A/S, Jyske Bank A/S, Sydbank A/S a NYKREDIT Bank A/S.

Agentury Standard and Poor's a Moody's oceňují Dánsko a hlavní dánské finanční instituce od A+ do AAA.
Z mezinárodního hlediska má určité prominentní postavení dánský trh s cennými papíry, který je hodnocen jako sedmý největší ve světě a čtvrtý v Evropě. Veškeré cenné papíry jsou obchodovány na Kodaňské burze, která jako první na světě zavedla obchodování s elektronickými cennými papíry.

 

Seznam pojišťoven, působících na dánském trhu, je k dispozici v angličtině na portálu Forsikrigsportalen, kde je k dispozici nástroj k vyhledání pojišťovny podle předmětu pojištění.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém patří k nejsložitějším na světě. Základními druhy daní jsou daň z příjmu osob, daň z příjmu společností, ekologické daně (CO2) a daň z kapitálových výnosů. Hlavními nepřímými daněmi jsou DPH, registrační daň na automobily (až 150 % z hodnoty vozu), cla, spotřební daně, kolky, dědická, darovací daň, daň z majetku osob (neplatí společnosti), daň z nemovitostí a daň z "kontrolovaných" zahraničních společností.

Daňová zátěž v Dánsku rostla nepřetržitě od roku 1930 (12 % HDP) až do r. 1988, kdy dosáhla maximální úrovně 50,4 % HDP. V posledních letech se ustálila na úrovni cca 48-49 % HDP (vše měřeno v tržních cenách), což je vedle Švédska nejvíce na světě.

Daňové zatížení (vůči HDP)

2014

2015

2016

2017

2018

48,5 %

46,1 %

46,2 %

46,0 %

N/A

Fyzické osoby odvádějí daň z příjmu státu (8,30 %), daň z příjmu municipalitám (liší se dle municipality cca 22 - 28 %), církevní daň (0,71 %, dobrovolně), příspěvek na zdravotní zabezpečení (2,0 %), příspěvek na pracovní trh (8,0 %) atd. Maximální daňový strop fyzických osob činí 51,95 %.

Daň z příjmu právnických osob (ze zisku) činí 22,0 % (v osmdesátých letech se pohybovala mezi 40–50 %, poté byla postupně snižována. V posledním desetiletí probíhalo snižování daně takto: r. 2000 - 32 %, r. 2001 - 30 %, r. 2005 - 28 %,  r. 2007 až 2013 - 25 %, r. 2014 - 24,5 %, r. 2015 - 23,5 %. r. 2016 - 22,0 %, r. 2017 - 22,0 %).

Celkový přehled o sazbách daně z příjmu je uveden v anglické verzi.

DPH je jednotná ve výši 25 %. Neexistuje snížená sazba jako v jiných zemích. Placení DPH se nevztahuje na prodej a pronájem nemovitostí, dodávky plynu, vody, elektřiny a topení; výhry v loteriích; prodej akcií a obligací, jiné další finanční transakce (pošty) a pojišťovací transakce; zdravotnickou péči, sociální služby, školné; amatérský sport, určité kulturní události a dodávky uměleckých předmětů; dopravu osob jinými prostředky než turistickými autobusy. Nulovou DPH mají noviny a export. DPH je v zásadě refundována na všechno nakoupené zboží a služby určené pro podnikání. Refundace se vztahuje i na zahraniční podnikatele, kteří nemají sídlo podnikání v Dánsku (tzv. třináctá direktiva). DPH nelze refundovat na automobily, hotelové ubytování, konferenční a zábavní podniky.
Více informací o daňovém systému v Dánsku vč. jednotlivých možných případů daňových povinností (Podnikání v Dánsku, Pobyt v Dánsku, Zaměstnávání zahraničních pracovníků v Dánsku atd.) je uvedeno na webových stránkách Dánského daňového a celního úřadu SKAT.

Kontaktní telefonní spojení pro dotazy je +45 7222 1818.

Odpovědi SKAT na nejčastější dotazy jsou uvedeny ve 12 jazykových verzích (vč. ruštiny a polštiny) na webových stránkách úřadu.

Zde jsou rovněž k dispozici online elektronické verze daňových formulářů.

Individuální dotazy je možno směrovat na emailovou adresu SKAT, přičemž odpovědi by měly být zasílány zpět nejpozději do 5 dnů. Tato služba je poskytována zdarma.

 

Česká republika má s Dánskem uzavřenu Smlouvu o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu. Grónsko a Faerské ostrovy nejsou jejími stranami. 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: