Kanada: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

20. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Ottawě (Kanada)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Kanadská většinová vláda Liberální strany vzešla z řádných voleb konaných dne 19. října 2015. Dne 4. listopadu 2015 složil v sídle generálního guvernéra v Ottawě premiérský slib 23. předseda kanadské vlády Justin Trudeau, který se ve svých 43 letech stal druhým nejmladším kanadským premiérem v historii země. Následně složili do rukou generálního guvernéra slib i jednotlivý členové kabinetu. Vláda má 35 ministrů/ministryň. Více než polovinu křesel (17) obsadily ženy. 

Generální guvernérkou Kanady je od září roku 2017 Julie Payette.

Seznam členů vlády

  • Justin Trudeau (Québec) – předseda vlády, i portfolio mezivládních/federálních vztahů a otázek mládeže (Intergovernmental Affairs and Youth)
  • Ralph Goodale (Saskatchewan) – ministr veřejné bezpečnosti (pozn. vnitra) a krizové připravenosti (Public Safety and Emergency Prepardness)
  • Lawrence MacAulay (Ostrov prince Edwarda) – ministr zemědělství a potravin (Agriculture and Agri-Food)
  • Carolyn Bennett (Ontario) – ministryně pro původní obyvatelstvo (Crown-Indigenous Relations)
  • Scott Brison (Nova Scotia) – předseda Rady státní pokladny a ministr pro digitální vládu (Treasury Board President and Minister of Digital Government)
  • Dominic LeBlanc (Nový Brunšvik) - Ministr pro mezivládní a severské záležitosti a vnitřní obchod (Intergovernmental and Northern Affairs and Internal Trade)
  • Navdeep Bains (Ontario) – ministr pro inovace, vědu a ekonomický rozvoj (Innovation, Science and Economic Development)
  • William Francis Morneau (Ontario) – ministr financí (Finance)
  • Jody Wilson-Raybould  (Britská Kolumbie) - ministryně spravedlnosti, Nejvyšší státní zástupkyně (Justice and Attorney General of Canada)
  • Chrystia Freeland (Ontario) – ministryně zahraničních věcí (Foreign Affairs)
  • Jane Philpott (Ontario) - ministryně pro služby původnímu obyvatelstvu (Indigenous Services)
  • Jean-Yves Duclos  (Québec) - ministr pro rodinu, děti a sociální rozvoj (Families, Children and Social Development)
  • Marc Garneau (Québec) - ministr dopravy (Transport)
  • Marie-Claude Bibeau (Québec) - ministryně pro rozvojovou spolupráci (International Development)
  • Jim Gordon Carr (Manitoba) - ministr pro diverzifikaci mezinárodního obchodu  (International Trade Diversification)
  • Mélanie Joly  (Québec) - ministryně turismu, oficiálních jazyků a Frankofonie (Tourism, Official Languages and La Francophonie)
  • Diane Lebouthillier  (Québec) - ministryně státních příjmů (National Revenue)
  • Catherine McKenna (Ontario) - ministryně životního prostředí a klimatické změny (Environment and Climate Change)
  • Harjit Sajjan (Britská Kolumbie) - ministr obrany (National Defence)
  • Amarjeet Sohi (Alberta) - ministr přírodních zdrojů (Natural Resources)
  • Maryam Monsef (Ontario) - ministryně pro postavení žen (Status of Women)
  • Carla Qualtrough (Britská Kolumbie) - ministryně veřejných služeb, státních zakázek a přístupnost (Public Service and Procurement and Accessibility)
  • Kirsty Duncan (Ontario) - ministryně pro vědu a sport (Science and Sport)
  • Patricia A. Hajdu (Ontario) - ministryně práce (Emplyoment, Workforce Developement and Labour)
  • Bardish Chagger (Ontario) - lídr vlády v Dolní sněmovně (Leader of the Government in the House of Commons)
  • Francois-Philippe Champagne (Québec) - ministr infrastruktury a etnických komunit (Infrastructure and Communities)
  • Karina Goud (Ontario) - ministryně pro demokratické instituce (Democratic Institutions)
  • Ahmed D. Hussen (Ontario)ministr pro imigraci, občanství a uprchlíky (Immigration, Citizenship and Refugees)
  • Ginette Petitpas Taylor (Nový Brunšvik) - ministryně zdravotnictví (Health)
  • Seamus T. H. O'Regan (Newfoundland a Labrador) - ministr pro záležitosti veteránů, asociovaný (juniorní) ministr obrany (Veterans Affairs and Associate Minister of National  Defence)
  • Pablo Rodriguez (Québec) - ministr kanadského kulturního dědictví a multikulturalismu (Canadian Heritage and Multiculturalism)
  • Bill Blair (Ontario) - ministr pro pohraniční bezpečnost a snižování organizovaného zločinu (Border Security and Organized Crime Reduction)
  • Mary Ng (Ontario) - ministryně pro malé podniky a podporu vývozu (Small Business and Export Promotion)
  • Filomena Tassi (Ontario) - ministryně pro problematiku seniorů (Minister of Seniors)
  • Jonathan Wilkinson (Britská Kolumbie) - ministr pro rybářství, oceány a pobřežní stráž (Fisheries, Oceans and the Canadian Coast Guard)

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 36 963 854 (k 1.1.2018 počet obyvatel Kanady přesáhl 36,9 mil., Statistic Canada)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,92 %

Demografické složení (včetně národnosti a náboženských skupin) -  stav za rok 2017 a sčítání obyvatelstva z roku 2016

Věk

Procentuálně

0-14

15,4

15-64

66,3

65 a více

18,3

Zdroj: Statistics Canada

Národnostní složení:

Etnický původ

Procentuálně

Kanadský

32,3

Anglický

18,3

Skotský

13,9

Francouzský

13,5

Irský

13,4

Německý

9,6

Italský

4,6

First Nations  (severoameričtí indiáni)

4,4

Čínský

5,1

Indický

4,0

Ukrajinský

 4,0

Holandský

3,2

K českému původu se v Kanadě hlásí kolem 150 tis. osob.

Náboženské složení:

Náboženství

Procentuálně

Křesťanství

67,3

Bez vyznání

24,0

Islám

3,2

Hinduismus

1,5

Sikh

1,4

Buddhimus

1,1

Judaismus

1,0

Zdroj: Statistics Canada

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2013

2014

2015

2016

2017  

Reálný růst HDP (%)

2,0

2,5

1,2

1,5

3,0

Nominální HDP (mld. CAD)

1 894

1 976

1 981

2 068

2 144

Nominální HDP/obyv. (CAD)

53 807

55 662

54 629

56 879

58 418

Míra inflace (%)

0,9

1,9

1,3

1,5

1,6

Míra nezaměstnanosti (%)

7,1

6,9

7,1

6,9

6,3

Zdroj: Statistics Canada

Růst kanadské ekonomiky se v roce 2017 oproti roku 2016 zvýšil o 0,5 % a podle Kanadského statistického úřadu dosáhl 3,0 %. Ve 2. čtvrtletí zaznamenala kanadská ekonomika velmi silný růst, kdy HDP vzrostlo o 4,5%. Ve 4. čtvrtletí se pak HDP zvýšilo o 1,7 %. Hlavním růstovým faktorem bylo navýšení podnikových investic o 2,3 % a výrazným kontributorem byla i vysoká spotřeba domácností. Spotřebitelské výdaje a růst rezidenčních investic byly v prvním čtvrtletí více než 5 % a jedná se o nejsilnější čtvrtletní výkonnost za téměř deset let.

Zvýšila se zároveň poptávka po turistice, relativně slabý dolar přitahoval vyšší počet zahraničních turistů a příjmy z cestovního ruchu tedy vzrostly, a to o 5 %.

Výsledkem pozitivního růstu ekonomiky byla i rekordně nízká nezaměstnanost. Ke konci roku míra nezaměstnanosti klesla na 5,7 % z původních 5,9 % v předchozím měsíci a dosáhla nejnižšího stavu od roku 1976.  V tomto období ekonomika vytvořila 78,6 tis. nových pozic, z toho 23,7 tis. na plný úvazek. Půměrná míra nezaměstnanosti v roce 2017 činila 6,3 %.

Základní úroková míra činí 0,5 %. Ekonomové analyzující soukromý sektor a pro rok 2018 předpovídají reálný růst HDP ve výši 2,2 %. Při výpočtech odborníci prozatím počítají s mírou inflace ve výši 2,3 %.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Rozpočet kanadské vlády za posledních 5 let

Fiskální rok (1.4. - 31.3.)

2012-2013

2013-2014

2014-2015

2015-2016

2016-2017

Příjmy (mld. CAD)

256,6

271,7

290,8

295,5

293,5

Výdaje (mld. CAD)

275,0

276,9

288,9

296,4

311,3

Saldo (mld. CAD)

-18,4

-5,2

1,9

-0,9

-17,8

Saldo/HDP (%)

-1,0

-0,3

0,1

0,0

-0,9

Zdroj: Statistics Canada

Státní rozpočet Kanady za fiskální rok 2016-2017, který trval do 31. 3. 2017, skončil ve schodku ve výši 17,8 mld. CAD. V předchozím fiskálním roce oproti tomu rozpočet skončil v deficitu pouze ve výši 0,9 mld. CAD. Příjmy se oproti minulému roku snížily o 2,0 mld. CAD (tj. o 0,7 %). Výdaje se zvýšily o 16,2 mld. CAD (tj. 6,0 %). Federální dluh dosáhl k 31. 3. 2017 hodnoty 631,9 mld. CAD. Poměr federálního dluhu k HDP činil 31,2 %, což představuje nepatrný nárůst o 0,2 % oproti předchozímu roku.

V únoru 2018 předložil federální ministr financí Bill Morneau svůj třetí rozpočet na fiskální rok 2018 -2019, ve kterém se zaměřuje na hospodářský růst, vytváření pracovních míst a silnou střední třídu, přislíbil pokračovat v budování kanadské ekonomiky vytvářením inovačního, inkluzivního a udržitelnému hospodářství a vytvářením příležitostí pro střední třídu - s cílem řešení nerovnosti založené na pohlaví. Rozpočet počítá s nárůstem schodu na 18,1 mld. CAD.

Mezi prioritní oblasti patří investice do výzkumu, inovací a technologií, budování infrastruktury, vzdělávání a zdravotnictví. Vysoká pozornost je věnována i zvýšení zaměstnanosti žen a začlenění původního obyvatelstva.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Finanční účet platební bilance (mld. CAD)

 

2013

2014

2015

2016

2017

Čisté akvizice finančních aktiv

82,0

151,5

201,7

197,3

223,9

Kanadské přímé investice v zahraničí

56,4

72,8

102,2

85,1

102,3

Kanadské portfolio investice

29,3

56,4

60,3

13,8

84,7

Oficiální mezinárodní rezervy (vždy k 31.12., v USD)

4,9

5,9

10,9

7,5

1,1

Ostatní kanadské investice

-8,5

16,4

28,4

91,0

35,9

Přímé zahraniční investice v Kanadě

68,8

71,2

69,5

41,8

33,8

Zahraniční portfolio investice

57,3

85,4

106,0

161,3

188,5

Ostatní zahraniční investice

14,6

43,0

94,5

59,3

58,0

Čisté půjčky/čisté výpůjčky

-55,7

-36,6

 N/A

37,0

10,6

Běžný a kapitálový účet platební bilance (mld. CAD)
 

2013

2014

2015

2016

2017

Bilance běžného účtu

-61,1

-47,8

-71,6

-65,4

-63,9

Obchodní bilance 

-30,2

-17,9

-22,4

-25,9

-23,7

Bilance příjmů 

-24,2

-24,2

 -13,4

-16,6

-14,9

Bilance kapitálového účtu 

-104

399,0

-107,0

-91,0

-76,0

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Banky

Kanada má devět domácích bank, 50 aktivních poboček zahraničních bank a 37 zastoupení zahraničních bank. Kromě toho v Kanadě existují svěřenecké společnosti (trust company), úvěrové společnosti, družstevní úvěrové asociace, družstevní maloobchodní asociace, pojišťovny. Kanadské bankovnictví je relativně koncentrované a dominuje mu 6 velkých bank, které drží zhruba 90 % celkových aktiv všech kanadských federálně regulovaných depozitních institucí. 

Tyto velké banky jsou velmi diverzifikované jak na domácím trhu, tak v zahraničí a jsou aktivní v řadě zemí. Zbývajících 10 % kanadských bankovních aktiv drží menší instituce jako například hypoteční společnosti, komerční realitní společnosti nebo úvěrové společnosti.

Regulace a dohled na finančními službami jsou prováděny systémem sdílené zodpovědnosti mezi federální vládou a provinčními vládami. Mezi hlavní regulační instituce bankovního sektoru patří:

Funkce:

  • DoF - připravuje legislativní a regulační rámec pro bankovní sektor a další finanční služby. 
  • OSFI - zajišťuje finanční dohled nad bankami, federálními pojišťovnami a federálně spravovanými penzijními plány.
  • CDIC - poskytuje pojištění vkladů.
  • BoC - centrální banka je zodpovědná za monetární politiku, stabilitu finančního systému a řízení fondů.
  • FCAC - zabývá se ochranou spotřebitele.   

Banky musí být v Kanadě registrovány podle federální legislativy. Zahraniční banky mohou být založeny a fungovat jako dceřinné společnosti (subsidiary) nebo pobočky (branch) a jsou regulovány také podle federální legislativy. Družstevní úvěrové společnosti, otevřené investiční fondy (mutual funds) a společnosti obchodující s cennými papíry jsou regulovány z velké části na provinční úrovni. Pojišťovny, svěřenské společnosti a úvěrové firmy mohou být registrovány buď na federální, nebo provinční úrovni a po registraci mohou změnit jurisdikci. Zahraniční pojišťovny musí být regulovány na federální úrovni. 

Minimální kapitálový požadavek pro registraci domácích a zahraničních bank je shodný a dosahuje 5 mil. CAD. U registrace pojišťoven je minimálná kapitálový požadavek také 5 mil. CAD. Ředitelé a další  pracovníci těchto finančních institucí musí mít trvalé bydliště v Kanadě. 

Banky se dělí podle výše vlastního kapitálu na malé (do 2 mld. CAD), střední (2-12 mld. CAD) a velké (nad 12 mld. CAD). U malých bank může investor vlastnit i 100 % akcií banky. U středních bank musí být 35 % jejich akcií spojených s hlasovacím právem obchodováno na burze cenných papírů v Kanadě. Jakákoliv transakce vedoucí k jedinému investorovi s více než 10 % akcií s hlasovacím právem vyžaduje souhlas ministra financí. Vlastnictví u velkých bank musí být široké - žádný investor nesmí vlastnit více než 20 % akcií s hlasovacím právem a více než 30 % akcií bez hlasovacího práva. 

Poskytovatelé zahraničních finančních služeb musí založit komerční přítomnost v Kanadě.

Úvěrové pobočky zahraničních bank mohou v Kanadě půjčovat, ale nesmí přijímat vklady. Pobočky zahraničních bank s úplnou činností mohou přijímat vklady pouze vyšší než 150 tis. CAD. Na tyto vklady se však nevztahuje pojištění CDIC (Canada Deposit Insurance Corporation).

Bankovnictví v Kanadě upravují tyto zákony:

Pojišťovny

Na konci roku 2014 bylo v Kanadě 74 federálně regulovaných životních pojišťoven (33 byly pobočky zahraničních firem) a 164 pojišťoven se angažovalo v pojištění majetku a úrazovém pojištění (76 byly pobočky zahraničních firem). Životní pojištění je vysoce konsolidovaný sektor a dominuje mu několik velkých skupin - Manulife, Sun Life a Great-West Life. Jejich podíl dohromady činí 75 % pojistného. Majetkové a úrazové pojištění je relativně méně koncentrovaný sektor, přičemž 5 největších pojišťoven drží 42 % pojistného. Hlavním segmentem tohoto sektoru je pojištění aut, které tvoří téměř 50 % pojistného s výjimkou provincií British Columbia, Manitoba, Quebec a Saskatchewan. V těchto provinciích je pojištění aut poskytováno vládními institucemi. 

Podobně jako banky jsou pojišťovny kategorizovány podle výše vlastního kapitálu. Společnosti s vlastním kapitálem do 2 mld. CAD jsou považovány za malé. Jediný investor může vlastnit 100 % akcií takové pojišťovny. Pojišťovny střední s vlastním kapitálem vyšším než 2 mld. CAD musí mít 35 % svých akcií s hlasovacím právem obchodováno na registrované burze cenných papírů v Kanadě. Regulace pojišťovacího trhu je sdílená mezi federální a provinční/teritoriální úřady. Federální pojišťovny a zajišťovny musí mí licenci federální a zároveň v každé provincii, kde provozují činnost. Většina největších kanadských pojišťoven je zaregistrována federálně podle zákona Insurance Companies Act a jsou regulovány OSFI. Řada menších pojišťoven je registrována podle provinčního zákona a regulována provinčními regulátory. Zahraniční pojišťovny nemusí nutně podléhat federálním licenčním požadavkům, i když kryjí rizika v Kanadě. Provincie a teritoria se liší tím, jak povolují zahraničním nelicencovaným pojišťovnám krýt místní rizika.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém je v Kanadě komplikovaný. Daně se vybírají na federální, provinční/teritoriální a municipální úrovni.

Federální daně zahrnují:

  • Daň z příjmu osob (Federal Income Tax)
  • Daně ze zisku firem (Federal Corporation Tax)
  • Daně ze zboží a služeb (Goods and Services Tax - GST)
  • Spotřební daň (Federal Excise Tax)
  • Daň z kapitálových zisků (Capital Gains Tax)
  • Sociální pojištění (Canada Pension Plan)
  • Pojištění pro případ nezaměstnanosti (Employment Insurance - EI)

Provinční a teritoriální daně zahrnují:

  • Daň z příjmu osob (Income Tax)
  • Daň ze zisku firem (Corporation Tax)
  • Prodejní daň ze zboží a služeb (Provincial Sales Tax - PST)
  • Daň z těžby surovin (Royalties)

Municipální daně zahrnují:

  • Daň z nemovitosti
  • Daň z podnikání

The Goods and Services Tax (GST) je největší nepřímá daň v Kanadě podle příjmů. Ve fiskálním roce 2016/17 dosáhl její výběr částky téměř 29 mld. CAD - tj. 2/3 příjmu z nepřímých daní a 14 % z celkových daňových příjmů. GST je daň z přidané hodnoty vybíraná na většinu zboží a služeb a její sazba činí 5 %. Na dovozové zboží je GST vypočítána stejným způsobem jako dovozní clo. GST se nevybírá u některého zboží jako základní potraviny, léky na předpis, lékařské přístroje a pomůcky, obecní voda, městská veřejná doprava, pojištění auta, prodej domu, rezidenční nájmy, služby péče o děti, právní pomoc, vzdělávací služby, většina finančních služeb. 

Kromě GST vybírají provincie prodejní daň (Provincial Sales Tax - PST) v rozmezí 5-10 %. Žádná PST není v provincii Alberta. Teritoria Yukon, Northwest Territories a Nunavut také nevybírají žádnou prodejní daň, pouze GST. Některé provincie (např. Ontario, Nova Scotia) konsolidovaly prodejní daně s GST do tzv. Harmonized Sales Tax - HST. HST zahrnuje GST a provinční složku. HST vybírá kanadský berní úřad Canada Revenue Agency a určitou část (provinční složku) následně vrací do jednotlivých provincií.  

Provincie

Federální daň (GST/HST)

Provinční daň (PST)

Celkem

Ontario

5 %

8 %

13 %

New Brunswick

5 %

10 %

15 %

Newfoundland & Labrador

5 %

10 %

15 %

Prince Edward Island

5 %

10 %

15 %

Nova Scotia

5 %

10 %

15 %

Alberta

5 %

0 %

5%

Saskatchewan

5 %

6 %

 11 %

British Columbia

5 %

7 %

 12 %

Manitoba

5 %

8 %

 13 %

Quebec

5 %

9,975 %

 14,975 %

Teritoria

   

Yukon

5 %

0 %

5 %

Northwest Territories

5 %

0 %

5 %

Nunavut

5 %

 0 %

5 %

Excise Tax (spotřební daně)

Spotřební daně se vybírají na federální i provinční úrovni u některého zboží. Jedná se o alkoholické nápoje, tabákové výrobky, ropné produkty.

Některé provincie uvalily zvláštní daň na nové pneumatiky (Quebec, Prince Edward Island).

Income Tax (daň z příjmu fyzických osob)

Vybírá se na federální i provinční/teritoriální úrovni. Na federální úrovni jsou daňové sazby pro rok 2018 následující.

Daňová sazba

Roční zdanitelný příjem

15 %

do 46.605 CAD

20,5 %

46.605 - 93.208 CAD

26 %

93.208 - 144.489 CAD

29 %

144.489 - 205.842 CAD

33 %

nad 205.842 CAD

Na úrovni kanadských provincií a teritorií se daň z příjmu fyzických osob pohybuje v tomto rozmezí.

Provincie

Daňová sazba

Ontario

5,05 % - 13,16 %

British Columbia

5,06 % - 16,8 %

Newfoundland & Labrador

8,7 % - 18,3 %

Nova Scotia

8,79 % - 21 %

New Brunswick

9,68 % - 20,3 %

Prince Edward Island

9,8 % - 16,7 %

Alberta

10 % - 15 %

Manitoba

10,8 % - 17,4 %

Saskatchewan

10,5 % - 14,5 %

Quebec

 15 % - 25,75 %

Teritoria

Daňová sazba

Nunavut

4 % - 11,5 %

Northwest Territories

5,9 % - 14,05 %

Yukon

6,4 % - 15 %

Corporation Tax (daň z příjmu firem)

Vybírá se na federální i provinční/teritoriální úrovni. Na federální úrovni činí daňová sazba 15 % (u malých firem 10,5 %). Na provinční a teritoriální úrovni jsou daňové sazby pro rok 2018 následující.

Provincie

Daňová sazba - nižší

 

Daňová sazba - vyšší

Alberta

2 %

12 %

British Columbia

2 %

12 %

Ontario

3,5 %

11,5 %

Quebec

8 %

11,7 %

Manitoba

 N/A

12 %

Saskatchewan

2 %

12 %

New Brunswick

3 %

14 %

Newfoundland & Labrador

3 %

15 %

Nova Scotia

3 %

16 %

Prince Edward Island

4,5 %

16 %

Teritoria

Daňová sazba - nižší

Daňová sazba - vyšší

Northwest Territories

4 %

11,5 %

Nunavut

4 %

12 %

Yukon

2 %

12 %

Kompletní aktuální přehled daňových sazeb na federální i provinční úrovni lze nalézt na internetové stránce kanadské daňové správy Canada Revenue Agency.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: