Kolumbie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

10. 6. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Bogotě (Kolumbie)
  1. Oficiální název státu, složení vlády
  2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
  3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
  4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
  5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
  6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
  7. Daňový systém

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Kolumbijská republika (República de Colombia)

Složení vlády:

  • Prezident - Juan Manuel Santos, od 7. srpna 2018 Iván Duque Márquez
  • Viceprezident – Óscar Naranjo Trujillo, od 7. srpna Marta Lucía Ramírez
  • Ministr zemědělství a rozvoje venkova – Juan Guillermo Zuluaga Cardona, od 7. Srpna Andrés Valencia Pinzón
  • Ministryně školství – Yaneth Giha Tovar, od 7. srpna María Victoria Angulo
  • Ministryně kultury - Mariana Garcés Córdoba, od 7. srpna Carmén Vásquez
  • Ministr zdravotnictví a sociální ochrany – Alejandro Gaviria Uribe, od 7. srpna Juan Pablo Uribe
  • Ministryně zahraničních věcí – María Ángela Holguín, od 7. srpna Carlos Holmes Trujillo
  • Ministr inform. technologií a komunikací – Juan Sebastián Rozo Rengifo, od 7. srpna Sylvia Constaín
  • Ministr vnitra – Guillermo Rivera Flórez, od 7. srpna Nancy Patricia Gutiérrez
  • Ministr obrany - Luis Carlos Villegas Echeverri, od 7. srpna Guillermo Botero Nieto
  • Ministr financí – Mauricio Cárdenas Santamaría, od 7. srpna Alberto Carrasquilla
  • Ministr bydlení a měst– Camilo Sánchez Ortega, od 7. srpna Jonathan Malagón
  • Ministr spravedlnosti a práva – Enrique Gil Botero, od 7. srpna Gloria María Borrero
  • Ministr životního prostředí – Luis Gilberto Murillo, od 7. srpna Ricardo Lozano Picón
  • Ministr hornictví a energetiky – Germán Arce Zapata, od 7. srpna María Fernanda Suárez
  • Ministryně práce – Griselda Janeth Restrepo Gallego, od 7. srpna Alicia Arango
  • Ministryně obchodu, průmyslu a cestovního ruchu – María Lorena Gutiérrez, od 7. srpna José Manuel Restrepo Abondano
  • Ministr dopravy – Germán Cardona Gutiérrez, od 7. srpna Ángela María Orozco

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 49 996 445 (DANE, květen 2018)

Průměrný roční přírůstek: 0,97 %(CIA, odhad 2018)

Demografické složení:

  • 0–14 let: 23,89 %
  • 15–24 let: 16,96 %
  • 25–54 let: 41,98 %
  • 55–64 let: 9,44 %
  • nad 65 let: 7,73 % (CIA, odhad 2016) 

Národnostní složení:

  • 58 % mestici
  • 20 % běloši
  • 14 % mulati
  • 4 % afrokolumbijské obyvatelstvo
  • 3 % afroindiánské obyvatelstvo
  • 1 % původní indiánské obyvatelstvo

Náboženské složení:

  • 79 % římskokatolické
  • 14 % protestantské
  • 7 % ostatní

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2014

2015

 2016

 2017

 2018

HDP (mld. USD)

370

389

272

309,2

333,2

HDP (růst v %)

4,6

3,1

2,0

1,8

2,8

HDP/ 1 obyv. (USD), PPP

7 935

6 048

5 746

6 273

6 684

Míra inflace (%)

2,2

6,8

5,8

4,3

3,2

Míra nezaměstnanosti

8,7

8,6

 8,7

 9,4

 9,4

Zdroj: Banco de la República

Růst hrubého domácího produktu (HDP) Kolumbie v roce 2018 dosáhl 2,8 % (v roce 2016 to bylo 2,0 %), což představuje očekávané jednoprocentní navýšení kolumbijské ekonomiky oproti předcházejícímu období (v celkovém jihoamerickém kontextu Kolumbie zůstala jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v celém regionu.

Motorem růstu se staly sektory zemědělství, kde se začíná silně projevovat oživení po ukončení vnitřního ozbrojeného konfliktu uzavřením mírových dohod v roce 2016, dále stavebnictví (zejména výstavba dálnic 4G), vnitřní obchod, finanční služby a cestovní ruch. Důležitým impulzem růstu ekonomiky se stal vládní podpůrný program na reaktivaci hospodářství, schválený vládou prezidenta J.M. Santose v květnu 2015 a nazvaný „Pipe 2.0“, který umožnil veřejné investice do národního hospodářství ve výši 16,8 mld. pesos (COP), resp. 6,7 mil. USD a pomohl vytvořit 300 tisíc nových pracovních míst. Vláda dlouhodobě podporuje diverzifikaci vývozu s důrazem na udržitelný ekonomický růst. V únoru 2017 vláda přijala program „Colombia repunta“, zacílený na posílení konkurenceschopnosti přijetím řady ekonomických opatření (např. daňové pobídky v oblasti turistické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie). V oblasti zemědělství byl přijat program „Colombia Siembra“, zacílený na zvýšení produktivity a exportu zemědělských komodit.

Nová vláda prezidenta Ivána Duqueho (od srpna roku 2018) se zpožděním předložila svůj čtyřletý Plan Nacional de Desarollo – Pacto por Colombia, pacto por la equidad 2018–2022. Plán je postaven na třech pilířích – zákonnosti, podpoře podnikání a rovnosti, s důrazem na udržitelný rozvoj, ochranu životního prostředí, podporu nových technologií (tzv. oranžová ekonomika), digitalizaci, energetika a těžba, přičemž za klíčové označuje sektory zemědělství (program Agricultura por contrato zajišťující spravedlivé výkupní ceny sklizně) a produkce energie (diverzifikace energetického mixu směrem k obnovitelným zdrojům energie). Největší část finančních prostředků (21 %) určených na realizaci plánu má směřovat do školství.

Míra nezaměstnanosti na konci roku 2018 činila 9,4 % obyvatel v aktivním věku, což je stejné procento jako minulý rok 2017.

Index spotřebitelských cen vykázal inflaci na úrovni 3,13 %, což je další pokles oproti roku 2017 (4,3 %). Vláda tak dosáhla proklamovaného cíle udržet inflaci v rozmezí 2–4 %. Silnému zdražení podlehly ceny informací a technologií, naopak ceny plynu a elektřiny podražili nejméně. S cílem oslabit růst inflace centrální banka postupně snižovala svoji základní úrokovou intervenční sazbu (TdI), a to s maximem 7,75 % v srpnu 2016, s hodnotou 4,75 % na konci roku 2017. Poslední snížení o dalších 0,25procentního bodu proběhla v lednu a dubnu 2018, aktuální hodnota je tak 4,25 %

Pokud jde o očekávaný vývoj hospodářství, prognózy vlády a centrální banky na rok 2019 předpokládají stálý tříprocentní růst.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Na fiskální rok 2019 schválil kolumbijský Kongres (Congreso de la República de Colombia), na návrh vlády státní rozpočet s výdaji ve výši 88 mld. USD, což představuje nárůst o 9,0 % oproti loňskému roku. Všeobecné výdaje činily 55 mld. USD, obsluha dluhové služby opět vzrostla na 25 mld. USD (z toho 20 mld. USD na obsluhu vnitřního dluhu a 5 mld. USD na splácení zahraničního zadlužení) a investice vzrostly na 23 mld. USD. Příjmy byly stanoveny na 53,8 mld. USD, z toho daňové příjmy 29 mld. USD. Hlavními rysy letošního rozpočtu jsou zvýšené výdaje na splácení dluhu.. Mezi sektory, jejichž rozpočtová kapitola byla navýšena nejvíce, patří vzdělávání, zdravotnictví (o 30 % oproti 2018) a obrana. Naopak ubráno bylo sektorům zemědělství (-20 %) a těžebnímu sektoru.

Vývoj rozpočtu, tj. jeho příjmové a výdajové části, za posledních 5 let byl následující:

 

2014

2015

 2016

 2017

 2018

Příjmy (mld. USD)

52,5

53,5

54,6

55,8

53,8

Výdaje (mld. USD)

98,4

99,5

99,9

99,8

78,9

--všeobecné výdaje

55,8

56,8

57,2

56,4

55

--dluhová služba

20,5

21,2

22

23

25

--investice

22,3

21,5

21

21,4

23

Saldo státního rozpočtu (mld. USD)

-3,3

-3,3

-3,4

-3,2

-3,1

Zdroj: Ministerstvo financí Kolumbie

Celkový veřejný dluh Kolumbie na konci roku 2018 dosáhl hranice 57,6 % HDP země oproti 54,4 % z roku 2017. Výše dluhu na 1 obyvatele přesáhla 3 249 75 USD.

Rozpočtový deficit na konci roku 2018 dosáhl podle informací ministerstva financí výše 3,1 % HDP (v roce 2017 tento ukazatel činil 3,65 % HDP).

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Deficit běžného účtu platební bilance činil v roce 2018 celkově 4,4 % HDP, neboli téměř 13 mld. USD. A to i přesto, že Kolumbijci žijící v zahraničí svým rodinám do země zaslali historicky opět rekordních 6,3 mld. USD (loni 5,7 mld. USD) ve formě remitencí (zde nazývané „remesas“). Více než polovina remitencí pocházela z USA. Není tajemství, že remitence posílá do Kolumbie pravidelně cca 4 mil. kolumbijských krajanů, z toho zhruba 40 % žije v Evropě (především ve Španělsku).

Zahraniční dluh k počátku roku 2018 lehce převýšil 12 mld. USD, neboli 41 % HDP (loni činil 38,1 % a v roce 2013 dokonce jen 26,8 %). Z toho zhruba 60 procent tvoří závazky veřejného sektoru, které se za poslední rok navýšily o 10 %. Celkově zahraniční zadlužení Kolumbie se od roku 2013 zvýšilo o 14 %.

Na splácení dluhu země vynaložila loni dle ministerstva financí 23 mld. USD. Devizové rezervy činily ke konci prosince 2018 výše 46,2 mld. USD.

Platební bilance

 

2014

2015

2016

2017

2018

- běžný účet (% HDP)

-3,4

-5,9

4,3

3,3

3,8

- kapitálový účet (mld. USD)

12,3

11,8

8,8

8,9

 

- finanční účet (mld. USD)

19,5

19,5

12,8

9,7

11,9

Devizové rezervy (mld. USD)

47,3

46,7

46,6

47,6

48,4

Veřejný dluh/ HDP (%)

47,5

54,9

54,9

54,4

57,6

Zahraniční zadluženost (% HDP)

38

 38,1

 41

 39,8

 39,6

Dluhová služba (mld. USD)

20,5

 23,5

 23

 23

 23,8

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V Kolumbii existuje přes 140 finančních institucí jako jsou obchodní banky, spořitelny a záložny, finanční korporace a obchodně finanční společnosti. Dále pak pojišťovny sociálního zabezpečení, směnárny, tzv. sociedades capitalizadoras na kapitalizaci úspor, pojišťovací a zajišťovací společnosti, investiční fondy, burzy aj.

Základním prvkem kolumbijského finančního sektoru, zahrnujícího banky a pojišťovny, je centrální banka – Banco de la República (BdR). Dle ústavy je nezávislá na vládě při formulaci měnové a směnečné politiky a dohlíží nad finančním sektorem. Hlavní její odpovědností je zajistit cenovou stabilitu. Banku řídí bankovní rada, kterou tvoří 7 členů: ministr financí, 5 stálých členů jmenovaných prezidentem republiky na 4leté období s možností dvojí obnovy (max. 12 let) a guvernér volený ostatními členy. V současné době je od ledna 2017 guvernérem CB Juan José Echavarría. Centrální bance je zakázáno poskytovat půjčky soukromému sektoru, s výjimkou likvidity určené do finančního sektoru. Kromě dalších funkcí, jako je správa devizových rezerv, je banka zákonem pověřena regulovat úrokové míry na vklady s pevným termínem, nabízet rediskontní linky pro určité bankovní půjčky a vykonávat další úkoly cedulové banky. Centrální banka kontroluje měnovou zásobu prostřednictvím operací na otevřeném trhu. Mezibankovní operace jsou kontrolovány mezibankovními sazbami (tasas interbancarias). Kolumbie má volně plovoucí kurz – floating systém.

Drtivá většina bankovních institucí v Kolumbii je sdružena v tzv. Asobancaria, která je gremiální organizací finančního sektoru. Jejími členy jsou národní i zahraniční obchodní banky, veřejné i privátní včetně nejvýznamnějších finančních korporací a pojišťovacích společností. Honorárním členem je centrální banka – Banco de la República.

Hlavní banky v Kolumbii:

  • Bancamía, Copatria, Banco Agrário de Colombia, Banco Corpbanca, Banco de Occidente, Banco GNB Sudameris, Bancoldex, Bancolombia, Banco Cooperativo Coopcentral, Finamérica, Banco Pichincha, Titularizadora Colombiana, Banco Falabella, Bancoomeva, Finagro, BNP Paribas, Banco AV Villas, Banco Caja Social, Davivienda, Banco de Bogotá, Banco Popular, Banco ProCredit, BBVA, Citi, Corficolombiana. J.P. Morgan, Banco WWB, Banco Finadina, Findeter, GMAC, Banco Santander, Wells Fargo.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V Kolumbii existují daně na celonárodní a regionální úrovni. Současný daňový systém (v roce 2016 byla provedena komplexní daňová reforma prezidentem Santosem, tzv. Ley 1819 de 2016) aplikuje daň z příjmu pro právnické osoby ve výši 25 % a rozlišuje 3 pásma daně z přidané hodnoty (0 %, 5 % a 16 %), přičemž základní sazbou je nově 19% tarif, navýšený oproti předchozím 16 %. Současně se vybírá daň z příjmu pro spravedlnost (CREE, impuesto sobre la renta para la equidad) ve výši 9 % (od roku 2016 činí 8 %) s cílem financovat veřejné vysoké školy a zdravotnictví.

Spotřební daň (impuesto al consumo), která se vybírá při prodeji automobilů, telekomunikačních služeb, jídla a pití, činí od 4 % do 19 %. Finanční operace (GMF, gravamen de movimientos financieros) jsou zdaněny 0,4 % z každé transakce. Dále existuje průmyslová a obchodní daň, kterou vyžadují departamenty a obce z příjmu firem působících na jejich území. Na regionální úrovni se vybírá dále daň z nemovitosti (0,3–3,3 %), registrační daň (pro registraci kontraktů od 0,5–1 % z hodnoty) a kolkovné ve výši 1 %.

Seznam hlavních daní v Kolumbii:

  • (1) daň z příjmu = 25 %,
  • (2) spravedlnostní daň (CREE) = 9 %,
  • (3) DPH = 0 % - 5 % - 19%,
  • (4) spotřební daň = 4 % - 8 % - 19 %,
  • (5) daň z bankovních operací (GMF)= 0,4 %,
  • (6) daň z průmyslové a obchodní činnosti = 0,2-1,4 %.
  • Od roku 2015 byla navíc nově zavedena daň z bohatství.

Kompletní přehled kolumbijského daňového systému je dostupný na stránkách Daňové a celní správy (DIAN). Zkrácená verze pro investory.

Od 1.1. 2016 vstoupila v platnost dvoustranná smlouva mezi ČR a Kolumbií o zamezení dvojímu zdanění.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: