Peru: Zahraniční obchod a investice

23. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Limě (Peru)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance v mil. USD (dle FOB)

 

2014

2015

2016

2017

2018

Saldo obchodní bilance

-1 509

-2 917

1 954

6 571

7 049

% HDP

-0,7

-1,5

1,0

3,1

3,1

  1. a) vývoz

39 533

34 414

37 081

45 275

49 942

% HDP

19,6

18,0

19,1

21,1

21,7

  1. b) dovoz

-41042

-37331

-35 128

-38 703

-38 722

% HDP

-20,3

-19,5

-18,1

-18,1

-17,2

Zdroj: BCRP Memoria 2018

V r. 2018 dosáhl peruánský vývoz 49 942 mil. USD, což představuje pokles o 9 % oproti r. 2017. V jeho skladbě dominovaly nerostné suroviny (61%), zejména měď a zlato, kterých se vyvezlo o 5,6% více než v r. 2017. Jedná se o menší nárůst než v předchozích letech, což bylo dané jednak problémy s geotechnickou stabilitou jednoho z největších měděných dolů Las Bambas a jednak poklesem ceny mědi na světových trzích. Těžba zlata byla zase ovlivněna zavřením některých dolů. Naopak výrazný nárůst zaznamenaly jak vývozy ropy a zemního plynu (+ 24%), tak zemědělských výrobků a ryb, např. borůvek (+ 50%), hroznů (+ 38%), mražených škeblí (+ 59%) a olihní (+ 61%), a částečně tak nahradily nižší tempo růstu tradičních vývozních komodit z oblasti těžby. Hlavními destinacemi pro peruánský vývoz v r. 2018 byly Čína, USA, EU (hlavně Španělsko, Nizozemí a Německo), Indie, Korea a Japonsko.

Peruánský dovoz naopak poklesl 38 652 mil. USD na 35 356 mil. USD, což je o 3 % méně, než v r. 2017. Hlavními dovozními partnery Peru pro rok 2018 byly Čína, USA, Brazílie, Ekvádor, Mexiko a Chile.

Obchodní bilance za toto období zůstala i nadále aktivní: 7049 mil. USD, o 7,3 % více než v r. 2017.

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavními obchodními partnery za rok 2018 jsou pro Peru Čína (27,7 % vývozu a 25,5 % dovozu) a USA (16,6 % vývozu a 20,4 % dovozu). EU jako celek je pro Peru 3. největším obchodním partnerem (jak v exportu, tak v importu) a největším dodavatelem služeb a technologií. Do první desítky nejdůležitějších mimoevropských trhů, do kterých Peru exportuje, patří Indie, Korejská republika, Japonsko, Brazílie, a Chile. Jako významný trh se vyprofilovala Indie, proto s ní v roce 2017 začalo Peru jednat o FTA. Indie je předním dovozcem zlata peruánského původu. Ze zemí Evropské unie Peru nejvíce vyváží do Španělska (7. místo) a Nizozemí (9.). Důležitou pátou příčku peruánského vývozu však obsadilo Švýcarsko.

V první dvacítce nejvýznamnějších odbytišť peruánského exportu se nachází další čtyři země EU, a to Německo, Spojené království, Itálie a Belgie. Pro Peru je EU progresivním trhem, zejména pokud jde o tzv. netradiční komodity (avokádo, kakao, chřest, mango, vinná réva, borůvky apod.).

Podíl EU na celkovém obratu zahraničního obchodu Peru se v posledních 3 letech pohybuje kolem 12 %, v roce 2018 však došlo k poklesu na 11%.

Zahraniční obchod je v případě Peru do značné míry závislý na vývoji v Číně, jakožto největším obchodním partnerovi. Čína z Peru dováží především měď. Pokud se čínská ekonomika v nadcházejících letech v souladu s očekáváním zpomalí (stavebnictví a odbyt mědi apod.), bude to mít negativní dopad na peruánský export. Značnou hrozbu tak v současné době představuje obchodní politika USA ve vztahu k Číně.

Pro dlouhodobý růst obchodní výměny je pro Peru klíčových 20 bilaterálních a multilaterálních obchodních dohod, které vedou k liberalizaci peruánského zahraničního obchodu. V regionálním měřítku je pro Peru perspektivní členství v Tichomořské alianci, která sdružuje 4 nejliberálnější a nejperspektivnější ekonomiky latinskoamerického regionu, Peru, Chile, Mexiko a Kolumbii. Toto regionální integrační seskupení se zakládá na dohodách o volném obchodu a snaží se o úzkou spolupráci i v dalších sektorech.

Podíl vybraných zemí EU na vývozu z Peru (v mil. USD, dle FOB)

 

2014

2015

2016

2017

2018

% z vývozu do EU (2018)

% z celk. vývozu

Španělsko

1 364,1

1 092,0

1 221,1

1 852,1

1 803,1

24,9

3,8

Nizozemí

929,0

876,8

998,8

1 080,8

1 381,0

19,1

2,9

Německo

1 229,5

926,9

890,3

933,5

1 126,4

15,6

2,4

UK

606,9

604,1

670,9

729,4

700,5

9,7

1,5

Itálie

681,8

561,4

466,3

563,7

654,1

9,0

1,4

ČR

1,6

2,2

2,1

1,3

6,6

0,1

0,01

EU celkem

6 462,3

5 480,2

5 598,8

6 512,5

7 238,6

100,0

15,2

Zdroj: SUNAT: Exportaciones definitivas por continente, zona económica y país (pozn. liší se od českých statistik v důsledku odlišné metodiky)

Podíl vybraných zemí EU na dovozu do Peru (v mil. USD, dle FOB)

 

2014

2015

2016

2017

2018

% z dovozu EU (2018)

% z celk. dovozu

Německo

1 477,0

1 108,1

1 119,7

1 061,8

1 088,4

23,0

2,5

Španělsko

762,3

704,6

644,1

1 053,8

945,9

20,0

2,2

Itálie

645,7

637,6

741,5

776,4

674,9

14,3

1,6

Francie

346,3

361,7

308,3

332,8

352,3

7,5

0,8

Švédsko

214,7

222,7

247,8

240,7

265,3

5,6

0,6

ČR

60,4

50,7

43,8

50,8

56,0

1,2

0,1

EU celkem

4 939,4

4 459,8

4 354,2

4 866,3

4 726,5

100,0

11,0

Podíl vybraných zemí EU na dovozu do Peru (v mil. USD, dle FOB)

 

2014

2015

2016

2017

2018

% z dovozu EU (2018)

% z celk. dovozu

Německo

1 477,0

1 108,1

112,0

106,2

1 088,4

23,0

2,5

Španělsko

762,3

704,6

644,1

105,4

945,9

20,0

2,2

Itálie

645,7

637,6

741,5

776,4

674,9

14,3

1,6

Francie

346,3

361,7

308,3

332,8

352,3

7,5

0,8

Švédsko

214,7

222,7

247,8

240,7

265,3

5,6

0,6

ČR

60,4

50,7

43,8

50,8

56,0

1,2

0,1

EU celkem

4 939,4

4 459,8

4 354,2

4 866,3

4 726,5

100,0

11,0

Zdroj: SUNAT: Importaciones para el consumo según continente, zona económica y país (pozn. liší se od českých statistik v důsledku odlišné metodiky)

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu (mil. USD, dle FOB)

 

2014

2015

2016

2017

2018

Tradiční produkty

27 686

23 291

26 137

33 124

30 020

Nerostné suroviny

20 545

18 836

21 652

27 159

24 155

Ropa a zemní plyn

4 562

2 302

2 210

3 358

3 385

Ryby a mořské produkty

1 731

1 449

1 269

1 788

1 799

Zemědělské komodity

847

704

878

820

680

Netradiční produkty

11 677

10 782

10 733

11 663

11 121

Zpracov. zemědělské výrobky

4 231

4 387

4 702

5 114

4 930

Chemické výrobky

1 515

1 402

1 342

1 380

1 309

Textilní průmysl

1 800

1 329

1 196

1 268

1 197

Metalurgický průmysl

1 149

1 080

1 084

1 270

1 092

Ryby a mořské produkty

1 155

934

909

1 045

1 142

Nekovové suroviny

664

698

640

586

536

Kovozpracující průmysl

581

525

445

511

498

Dřevo, papír

416

352

322

340

288

Vývoz celkem

39 533

34 236

37 020

44 918

41 307

Zdroj: BCRP: Cuadros Estadísticos, Exportaciones por grupo de productos

Peru jakožto exportně orientovaná země je závislá především na přírodních zdrojích. Tzv. tradiční produkty, mezi které patří vedle nerostných surovin a paliv navíc ještě produkty zemědělsko-rybolovného sektoru, představovaly v roce 2018 73 % hodnoty celkových exportů, netradiční (nové) produkty 27 %. Hlavní podíl (téměř 60 % celkového vývozu) tedy představují nerostné suroviny (zejména kovy). Nízká úroveň průmyslové výroby pak vede ke slabé úrovni vývozu produktů s vyšší přidanou hodnotou. V oblasti produktů s relativně vyšší přidanou hodnotou mají význačnější podíl na celkovém exportu pouze chemický, textilní a metalurgický průmysl., jejichž export nicméně v posledních 5 letech klesá či stagnuje.

Hlavní vývozní komodity v roce 2018 (mil. USD, dle FOB)

1.

Měď

       12 619   

2.

Zlato

         6 851   

3.

Ovoce

         2 620   

4.

Ropa a její deriváty

         2 477   

5.

Zinkové rudy

         2 110   

6.

Rybí moučka

         1 479   

7.

Olovo a jeho koncentráty

         1 249   

8.

Zelenina

            951   

9.

Zemní plyn

            908   

10.

Oblečení a doplňky

            845   

 Podíl vybraných zemí EU na dovozu do Peru (v mil. USD, dle FOB)

 

2014

2015

2016

2017

2018

% z dovozu EU (2018)

% z celk. dovozu

Německo

1 477,0

1 108,1

112,0

106,2

1 088,4

23,0

2,5

Španělsko

762,3

704,6

644,1

105,4

945,9

20,0

2,2

Itálie

645,7

637,6

741,5

776,4

674,9

14,3

1,6

Francie

346,3

361,7

308,3

332,8

352,3

7,5

0,8

Švédsko

214,7

222,7

247,8

240,7

265,3

5,6

0,6

ČR

60,4

50,7

43,8

50,8

56,0

1,2

0,1

EU celkem

4 939,4

4 459,8

4 354,2

4 866,3

4 726,5

100,0

11,0

 Podíl vybraných zemí EU na vývozu z Peru (v mil. USD, dle FOB)

 

2014

2015

2016

2017

2018

% z vývozu do EU (2018)

% z celk. vývozu

Španělsko

1 364,1

1 092,0

1 221,1

1 852,1

1 803,1

24,9

3,8

Nizozemí

929,0

876,8

998,8

1 080,8

1 381,0

19,1

2,9

Německo

1 229,5

926,9

890,3

933,5

1 126,4

15,6

2,4

UK

606,9

604,1

670,9

729,4

700,5

9,7

1,5

Itálie

681,8

561,4

466,3

563,7

654,1

9,0

1,4

ČR

1,6

2,2

2,1

1,3

6,6

0,1

0,01

EU celkem

6 462,3

5 480,2

5 598,8

6 512,5

7 238,6

100,0

15,2

Zdroj: BCPR: Cuadros Estadísticos, Exportaciones de productos tradicionales, no tradicionales

Hlavními exportními komoditami v roce 2018 byly měď s 30,5% podílem, zlato (16,6 %), ovoce a zelenina (8,6 %), ropa a ropné deriváty (6 %) a dále ostatní kovy, rybí produkty, textilní produkty a zemní plyn.

V roce 2017 došlo k netypicky výraznému nárůstu vývozu jak u tradičních komodit (o 26,7 %), tak u zpracovaných výrobků. V roce 2018 můžeme sledovat naopak snížení oproti roku přechozímu a tedy srovnání výkyvu z roku 2017. Mírný nárůst exportu však sledujeme u ovoce, rybí moučky a zemního plynu.

Dlouhodobou vizí peruánské vlády je větší diverzifikace exportu, který by měl zvýšit podíl netradičních komodit. Cílem je též snížit podíl neformální ekonomiky prostřednictvím rozvoje nových sektorů. Ani jeden z těchto cílů se zatím peruánské vládě nedaří naplňovat.

Komoditní struktura dovozu (mil. USD, dle FOB)

 

2014

2015

2016

2017

2018

1 Spotřební zboží

8 899

8 791

8 614

9 334

8 097

2 Suroviny a vstupy pro zemědělství a výrobu

18 797

15 923

15 140

17 950

17 344

Paliva

5 754

3 671

3 819

5 357

5 547

Suroviny pro zemědělství

1 339

1 237

1 213

1 466

1 254

Suroviny pro průmysl

11 704

11 016

10 108

11 126

10 543

3 Kapitálové zboží a stavební materiál

12 911

12 007

11 113

11 207

9 836

Stavební materiály

1 422

1 420

1 112

1 062

1 011

Stroje a zařízení pro zemědělství

141

160

144

143

127

Stroje a zařízení pro průmysl

8 689

7 842

7 268

7 286

6 201

Zařízení pro dopravu

2 660

2 583

2 588

2 719

2 497

4 Ostatní

435

664

264

161

80

Dovoz celkem

41 042

37 385

35 132

38 652

35 356

Zdroj: BCRP: Cuadros Estadísticos, Importaciones según uso o destino económico

Stejně jako v případě vývozu, došlo v roce 2017 k výraznému nárůstu i u dovozu (o 10 %), v roce 2018 následně došlo ke srovnání výkyvu z roku předchozího a poklesu dovozu ve všech kategoriích s výjimkou paliv. Nejvýznamnější pokles byl zaznamenán u strojů a zařízení pro průmysl (-15 %) a u spotřebního zboží (-14 %).

Peruánský dovoz je určován spíše poptávkou v průmyslovém odvětví než poptávkou domácností, což je dáno sociálně-ekonomickou strukturou společnosti a orientací ekonomiky na vývoz. V dovozním portfoliu se tradičně nachází stroje (pro těžbu nerostných surovin a zpracovatelský průmysl), produkty chemicko-farmaceutického průmyslu a pohonné hmoty. Důležité místo v peruánském importu zaujímají též automobily a dopravní prostředky. Typický je dále dovoz stavebního materiálu pro výstavbu infrastruktury, stavbu bytů, kancelářských budov, hotelů, nákupních center apod.

V kategorii spotřební zboží krátkodobé spotřeby se dovezlo nejvíce léků, základních potravin, potravinových přípravků a konzerv, obuvi a hygienických potřeb. Co se týče dlouhodobé spotřeby, nejvíce se dovezlo osobních automobilů, motocyklů, televizorů a různých plastových výrobků.

V kategorii stavební materiál převládaly kovové a ocelové tyče a konstrukce, panely a dlaždice, lešení, potrubí a trubky, cement a různá elektrická zařízení (osvětlení). Stroje a zařízení pro zemědělství zahrnovaly traktory, pásové traktory a tahače, žlaby a koryta, stroje na čištění a třídění ovoce, semen či jiných produktů, kombajny, stroje na sklízení atd. Stroje a zařízení pro průmysl zahrnovaly telekomunikační aparáty, bezdrátová

zařízení, zařízení na zpracování dat, vysílačky, nabíjecí zařízení, příslušenství pro tiskařské stroje atd. Největší podíl na dovozu v rámci surovin pro průmysl měly kukuřice, obiloviny a luštěniny, sójový olej, bionafta, polyetyleny a polypropyleny, zbytky železa a oceli, atd.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Režim volných celních zón upravuje právní norma č. 842 z 30. 8. 1996 a její pozdější úpravy.

Nejvýznamnější průmyslová celní zóna existuje ve městě Tacna na hranicích s Chile, která je řízená zvláštním režimem a samostatnou správou. Zóna byla zřízena s cílem podporovat investice na jihu země v sektorech průmyslová výroba, zpracování zemědělských produktů, montování a u vybraných služeb. Poskytuje osvobození od daní, včetně daně z příjmů, DPH (IGV), výběrové spotřební daně aj. Na produkty dovážené do zóny ze zahraničí se neuplatňují dovozní cla.

Výhody systému osvobození od daní mají být v platnosti až do roku 2041. Podobný systém funguje i ve speciální ekonomické zóně Puno, přičemž tento preferenční režim by měl platit nejméně do roku 2027.

Dále výše uvedená právní úprava založila několik center pro export, průmysl, distribuci a služby (tzv. Zonas Especiales de Desarrollo - ZED). Ty jsou geograficky vymezené, nachází se zejména v oblastech pobřeží a Amazonie. U vymezených aktivit platí do konce roku 2042 osvobození od cel a daní (ZED v přístavech Ilo a Matarani). V některých případech je období delší, příkladem je ZED Loreto, kde osvobození platí do roku 2048.

Využití zóny volného obchodu připadá v úvahu zejména při dovozu zboží a jeho dalším reexportu. Při přesunu zboží ze zóny volného obchodu na místní trh je nutno uhradit všechna cla a poplatky.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Za r. 2018 činil příliv přímých zahraničních investic (PZI) do Peru 25 930 mil. USD. V Latinské Americe, kde jinak v r. 2018 došlo k celkovému snížení PZI o 6 %, se tak Peru umístilo v přílivu PZI na 2. místě po Chile (+158 %) a před Kolumbií (+15 %). Tento výjimečný nárůst lze vysvětlit novým investičním optimismem zahraničních partnerů směrem k opětovnému probuzení peruánské ekonomiky po potížích, které země řešila v předešlém roce (korupční skandály, následky přírodní katastrofy apod.) a kvůli kterým tehdy zaznamenala snížení PZI o 1,3 %. Nejvíce PZI bylo tradičně soustředěno do sektorů těžba, komunikace, bankovnictví, energetika a průmysl. Na největší zahraniční investory, Španělsko, UK, Chile a USA připadá 60,2 % všech PZI.

Přímé zahraniční investice podle odvětví v mil. USD

 

2014

2015

2016

2017

2018

Těžba

5 637,5

5 657,7

5 666,0

5 676,4

5 711,4

Komunikace

4 569,2

5 119,2

5 324,2

5 324,2

5 324,2

Finanční sektor

4 297,9

4 695,2

4 695,2

4 695,2

4 695,2

Energetika

3 287,1

3 377,3

3 444,8

3 446,1

3 446,1

Průmysl

3 215,5

3 216,0

3 216,4

3 216,4

3 216,4

Obchod

800,8

803,0

850,9

851,4

851,4

Ropný průmysl

679,7

679,7

679,7

679,7

679,7

Služby

671,9

675,2

676,6

676,7

676,7

Doprava

457,9

457,9

522,6

522,6

522,6

Stavebnictví

381,5

382,5

387,7

394,8

394,8

Rybolov

163,0

163,0

163,0

163,0

163,0

Turismus

83,1

83,1

83,1

83,4

83,4

Zemědělství

69,8

69,8

82,9

82,9

82,9

Bydlení

32,7

46,9

46,9

81,6

81,6

Lesnictví

1,2

1,2

1,2

1,2

1,2

Celkem

24 348,8

25 427,6

25 841,3

25 895,6

25 930,6

Zdroj: ProInversión, 1.2 Saldo de inversión extranjera directa por Sector Destino

V roce 2018 se výrazně neměnila zásoba přímých zahraničních investic (PZI), ani jejich struktura. Zásoba PZI dosáhla 25,9 mld. USD, což představuje 11,5% podíl na HDP.

Nejvíce PZI bylo standardně přítomno v sektorech těžba, komunikace, finanční sektor, energetika a průmysl. Tyto sektory se podílely na všech PZI z cca 86 %.

Jako nový perspektivní sektor pro zahraniční investice Peru identifikovalo těžbu ropy, kde připravuje pobídky pro prvotní průzkum nalezišť (první fáze). Solidní naleziště se nacházejí mj. v Amazonii a mohly by být dodatečným zdrojem ekonomického růstu a rozvoje.

Obecně v harmonogramu investičních projektů dochází k prodlevám v důsledku komplikovaného systému kontrol,

získávání stavebních povolení apod. K zablokování či zpomalení celé řady velkých projektů vedlo vyšetřování korupčního skandálu v souvislosti s působením firmy Odebrecht. Tato brazilská stavební firma byla v důsledku obvinění z korupce nucena odprodat své podíly na velkých investičních projektech v Peru. Vypisování a administrace nových tendrů již způsobují více než roční zpoždění.

Přímé zahraniční investice podle země původu v mil. USD - 15 největších investorů (stav)

 

2014

2015

2016

2017

2018

Španělsko

4 487,6

4 531,8

4 567,5

4 567,5

4 567,5

UK

4 335,7

4 345,6

4 353,9

4 364,3

4 364,3

Chile

2 661,1

3 612,4

3 839,1

3 839,1

3 839,1

USA

2 756,9

2 756,9

2 756,9

2 756,9

2 756,9

Nizozemí

1 575,7

1 575,7

1 575,7

1 575,7

1 575,7

Brazílie

1 187,7

1 187,7

1 200,9

1 200,9

1 200,9

Kolumbie

1 079,1

1 124,1

1 179,1

1 179,1

1 179,1

Kanada

1 070,3

1 070,3

1 070,4

1 070,4

1 070,4

Panama

945,1

944,8

944,8

944,8

944,8

Mexiko

484,3

494,7

542,6

542,6

577,7

Lucembursko

535,6

549,8

554,9

562,0

562,0

Švýcarsko

485,3

485,3

485,3

485,3

485,3

Singapur

365,5

365,5

365,5

365,5

365,5

Bermudy

293,1

293,1

293,1

293,1

293,1

Japonsko

238,4

238,4

238,4

238,4

238,4

Celkem

24 348,8

25 427,6

25 841,3

25 895,6

25 930,6

Zdroj: ProInversión: 1.1 Saldo de inversión extranjera directa por País de Domicilio

Na Španělsko, Spojené království, Chile a USA připadá 59,9 % všech PZI a na prvních 15 zemí celkem 92,6 %. Španělské investice směřují převážně do sektorů spojů a telekomunikací (velkým hráčem v Latinské Americe je především Telefónica), energetiky a financí. Britské investice se zaměřují na těžbu, finance, energetiku, spoje a průmysl, americké pak na průmysl a těžbu, energetiku a finance.

Podpora a ochrana zahraničních investic je zakotvena v zákoně č. 662. Řada investic není řádně registrována. Při hodnocení zahraničních investic v Peru je též třeba mít na zřeteli skutečnost, že řada nadnárodních společností nerealizuje své investice nutně ze sídla mateřské firmy, ale z poboček v zahraničí. Proto vykázané výše investic podle země původu nemusí být přesné.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Peru se snaží přilákat domácí i zahraniční investice do všech odvětví hospodářství a přijímá proto nezbytná opatření s cílem vytvořit konzistentní investiční politiku k odstraňování překážek pro zahraniční investory. V důsledku toho je Peru považováno za zemi s jedním z nejvíce otevřených investičních režimů na světě. Podle Indexu ekonomické svobody (Heritage Foundation) se Peru v roce 2018 nachází na 43. místě ve světě a v Latinskoamerickém regionu je na 4. místě (za Chile, Uruguayí a Kolumbií).

Peruánské zákony, předpisy a postupy nerozlišují mezi domácími a zahraničními společnostmi. Právní základ pro působení zahraničních investorů v Peru vytváří zákon č. 662 z roku 1991, který doplňuje zákon č. 757 (o růstu soukromých investic) a vládní nařízení č. 162-92-EF. Základem je poskytnutí zahraničním investorům tzv. národní zacházení. Neexistují žádná omezení týkající se repatriace zisků, mezinárodních převodů kapitálu nebo při směně. Zahraniční investice jsou povoleny téměř ve všech oblastech, není nutné žádat o speciální povolení.

Podle indexu snadnosti podnikání Světové banky Doing Business (2018) se Peru umístilo na 58. místě na světě. Tento žebříček hodnotí úroveň překážek, které jsou kladeny podnikání v jednotlivých zemích. Cílem vlády je provádět takové politiky, aby se Peru do roku 2025 dostalo do první desítky.

Peruánská vláda (na smluvním základě) garantuje právní stabilitu zahraničním investorům v oblasti právních předpisů upravujících mj. daně z příjmu a distribuci dividend. Zahraniční investoři s právem získat právní a daňovou stabilitu jsou ti,

kteří jsou ochotni investovat do Peru (minimálně na období 2 roky) v minimální výši 10 mil. USD v oblasti těžby nerostných surovin, ropy nebo zemního plynu, nebo 5 mil. USD v jakémkoli jiném ekonomickém odvětví, nebo ti, kteří získají více než 50 % akcií ve společnosti v rámci procesu privatizace.

Peru má v platnosti 29 bilaterálních investičních dohod. Navíc 9 dohod obsahuje kapitoly o ochraně a podpoře investic, mj. s USA, Kanadou a Singapurem. V r. 2018 ČR požádala Peru o sjednání nové dohody o zamezení dvojímu zdanění a o renegociaci stávající bilaterální dohody o podpoře a ochraně investic z roku 1994 tak, aby zohlednila připojení ČR do EU.

Peru má dále uzavřeno 20 obchodních dohod (o volném obchodu / ekonomické spolupráci): Tichomořská aliance, CAN, MERCOSUR, Chile, Singapur, Kanada, Čína, USA, Thajsko, Jižní Korea, Japonsko, EFTA, Panama, Kostarika, Venezuela, Mexiko, Kuba, Honduras, Singapur a EU. Dohoda o volném obchodu s EU vstoupila v platnost 1. března 2013.

Za účelem pomoci zahraničním investorům při investování v Peru a jejich kontroly byla založena vládní agentura – ProInversión, u které se zahraniční investoři registrují. Role ProInversión byla po nástupu nové vlády v roce 2016 posílena v oblasti schvalování projektů pro partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) a taktéž je nápomocna regionům

a obcím při plánování a realizaci investic na jejich úrovních (například tzv. Obras por impuesto).

Mezi investiční pobídky patří:

  • Daňové pobídky
  • Systém volných celních zón
  • Daňová kompenzace daně IGV – navrácení již zaplacené daně
  • Speciální režim přednostního navrácení daně IGV – za tzv. předvýrobní období při dovozu nebo nákupu zboží v místě
  • Pobídky pro rozvoj těžebního sektoru – daňová a finanční zvýhodnění
  • Pobídky pro rozvoj zemědělského sektoru – daňová, pracovní a sociální zvýhodnění pro investory
  • Pobídky pro vodohospodářský sektor – pracovní a sociální zvýhodnění pro investory
  • Pobídky pro rozvoj energetického sektoru, obnovitelných zdrojů energie – finanční zvýhodnění
  • Podpora ekonomických aktivit v Amazonii a ve vysokohorských andských oblastech – daňová zvýhodnění

Existuje nařízení omezující podíl zahraničních pracovníků ve firmách působících na území Peru (Dekret č. 689, Zákon o zahraničních pracovnících ze 4. 11. 1991). Maximální podíl zahraničních pracovníků nesmí přesáhnout 20 % z celkového počtu a jejich celkový plat nesmí přesáhnout 30 % ze sumy všech platů. Firmy mohou zažádat o výjimku z tohoto nařízení a to v následujících případech:

  • pokud se jedná o specializovanou pozici;
  • pokud se jedná o vedoucí pozici v novém investičním projektu nebo během restrukturalizace firmy;
  • pokud se jedná o učitele (včetně výuky cizích jazyků na jazykových školách) a
  • pokud se jedná o firmy, které mají uzavřené smlouvy s veřejným sektorem (státní firmy, instituce atd.).

Toto omezení se dále netýká pracovníků, jejichž příbuzní (sourozenci, rodiče či manžel/manželka) jsou peruánské národnosti.

Podíl zahraničních pracovníků je třeba doložit na Autoridad Administrativa del Trabajo, která spadá pod Ministerstvo práce a podpory zaměstnanosti. Porušení těchto pravidel je pokutováno. Zároveň je nutné, aby podnikatelský subjekt byl u výše zmíněného ministerstva registrován.

Dalším omezeními je zákaz podnikání v oblasti vzdušné a námořní přepravy a v oblasti osobní ochrany. Tyto aktivity vyžadují většinového peruánského vlastníka. Dále podle ústavy nesmí zahraniční osoba vlastnit pozemek vzdálený méně než 50 km od státních hranic, vlastnit přírodní zdroje (doly, lesy, vodní plochy aj.), ledaže by získal zvláštní povolení vlády.

Pro jakoukoli podnikatelskou činnost je potřeba mít business vízum nebo povolení (např. pro podpis smlouvy povolení uděluje Superintendencia Nacional de Migración).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: