Peru: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

21. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Limě (Peru)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název země:

  • Peruánská republika
  • República del Perú

Složení vlády:

  • Prezident: Martín Vizcarra
  • Předseda rady ministrů: César Villanueva Arévalo
  • Ministr hospodářství a financí: David Alfredo Tuesta Cárdenas
  • Ministr zahraničních věcí: Néstor Francisco Popolizio Bardales
  • Ministr obrany: José Modesto Huertas Torres
  • Ministr vnitra: Mauro Arturo Medina Guimaraes
  • Ministr spravedlnosti a lidských práv: Saleh Carlos Salvador Heresi Chicoma
  • Ministr školství: Daniel Alfaro Paredes
  • Ministryně zdravotnictví: Silvia Ester Pessah Eljay
  • Ministr zemědělství a zavlažování: Gustavo Eduardo Mostajo Ocola
  • Ministr práce a podpory zaměstnanosti: Christian Rómulo Martín Sánchez Reyes
  • Ministr zahraničního obchodu a turistiky: Rogers Martín Valencia Espinoza
  • Ministr energetiky a těžby: Francisco Atilio Ismodes Mezzano
  • Ministr dopravy a spojů: Edmer Trujillo Mori
  • Ministr výroby: Daniel Adolfo Córdova Cayo
  • Ministr výstavby, bydlení a sanace: Javier Román Pique del Pozo
  • Ministryně pro ženské otázky a zranitelné obyvatelstvo: Ana María Alejandra Mendieta Trefogli
  • Ministryně životního prostředí: Fabiola Martha Muňoz Dodero
  • Ministryně kultury: Patricia Jacquelyn Balbuena Palacios
  • Ministryně rozvoje a sociálního začlenění: Liliana del Carmen La Rosa Huertas

Peru je prezidentská demokracie, prezident je volen na pětileté funkční období, bez možnosti okamžitého znovuzvolení. Poslední prezidentské a parlamentní volby (130 poslanců) proběhly v dubnu 2016. Jelikož žádný z kandidátů nedosáhl nadpoloviční většiny, bylo vyhlášeno 2. kolo, do kterého postoupili kandidáti Keiko Fujimori (FP - Fuerza Popular) a Pedro Pablo Kuczynski (PPK – Peruanos Por el Kambio). Vítězem se stal PPK, nicméně parlamentní většinu získala opoziční Fuerza Popular s celkovým počtem 59 křesel, zatímco strana Peruanos Por el Kambio získala pouze 15 křesel.

Od července roku 2016 byla ve funkci vláda prezidenta Pedra Pabla Kuczynského. Mezi hlavní priority patřilo odblokovat velké investiční projekty, snížit administrativní náročnost podnikání a oživit slábnoucí ekonomiku. Koncem roku 2016 a začátkem roku 2017 převažovalo v agendě vlády vyšetřování velkých korupčních skandálů spojených s působením brazilské stavební firmy Odebrecht v zemi, přičemž podezírány byly i velké domácí firmy. V roce 2017 (březen) bylo Peru zasaženo extrémním klimatickým fenoménem El Niňo, který způsobil největší škody za posledních 20 let. O své domovy přišlo přes 15 tis. obyvatel, byla zdevastována infrastruktura, zemědělství, atd. Odhaduje se, že kompletní rekonstrukce země bude probíhat až do roku 2019.

Výše uvedené faktory v kombinaci s vyšetřováním korupčních skandálů nejen klíčových firem, ale i samotného Kuczynského přispěly ke zpomalení ekonomického růstu a k všeobecnému společenskému rozčarování. Tohoto klimatu využila nejprve v prosinci 2017 opoziční politička Keiko Fujimori k neúspěšnému pokusu o sesazení Kuczynského. Následně se o totéž pokusila v březnu 2018. Den před hlasováním o sesazení Kuczynski sám odstoupil a úřadu se ujal do té doby první viceprezident Martín Vizcarra. Se svým příchodem se rozhodl nahradit všechny stávající ministry (viz výše). Za stěžejní body své vlády pak označil boj proti korupci, institucionální stabilitu, ekonomický růst, vzdělání, zdravotnictví a bezpečnost.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: Peruánský statistický úřad odhaduje počet obyvatel v zemi na 32 162 184 (2018). Distribuce obyvatelstva je vlivem komplikované geografie velmi rozdílná. Přibližně třetina z celkové populace připadá na metropolitní oblast Lima – Callao, a nadpoloviční většina je soustředěná v oblasti pobřeží. Naproti tomu rozsáhlé oblasti Amazonie, které představují většinu plochy země, jsou jen velmi řídce osídleny.

Průměrný roční přírůstek: Pro rok 2018 peruánský statistický úřad očekává přirozený přírůstek 1,07 %.

Demografické složení: Zhruba 27 % populace se nachází ve věku do 15 let, cca 10 % populace je pak starší (či rovna) 65 let. Tendence naznačuje počátky procesu tzv. “stárnutí“ populace, kdy se těžiště populace přesouvá z mladších věkových kategorií do starších.

Podíl městského obyvatelstva: Zhruba 76,9 % populace žije ve městech. Největší zásluhu má na růstu podílu městské populace hlavní město Lima. V aglomeraci hlavního města a přístavu Callao žije v současnosti kolem 10 mil. obyvatel. V menších regionálních městech v horské a amazonské oblasti dochází k populačním změnám z důvodu vnitrostátní migrace v závislosti na zdrojích obživy, např. uzavření některých dolů apod.

Peruánské občanství má cca 98 % obyvatelstva, v pohraničních oblastech žijí Ekvádorci, Bolivijci a Brazilci. V Peru žije téměř 1 milion obyvatel čínského původu a přibližně 100 tisíc osob japonského původu. Většinou jsou to potomci rodin, které emigrovaly do Peru za prací koncem 19. století a nyní mají peruánské státní občanství. K dalším národnostem patří Španělé, Němci, Kolumbijci, Francouzi, Italové a Američané. Ti jsou většinou již potomci původních přistěhovalců a jejich počty se pohybují řádově v desetitisících.

45 % obyvatelstva Peru jsou potomci původního indiánského obyvatelstva, 37 % tvoří míšenci původního obyvatelstva a bělochů, 15 % jsou běloši a na ostatní skupiny připadají 3 %. V amazonské části Peru žije v současné době přes 333 tisíc příslušníků dvaapadesáti etnických amazonských domorodých skupin, mezi kterými je nejpočetnější indiánské etnikum Asháninka, čítající zhruba 51 tisíc osob.

Dle evidence peruánského imigračního úřadu (2018) žije v Peru 190 tisíc občanů Venezuely, kteří se sem přestěhovali v důsledku tamní tíživé humanitární situace.

Administrativní členění

Region

Rozloha

Počet obyvatel

Hustota obyvatel

Počet provincií

Počet okresů

Amazonas

39 249,1

423 898

10,8

7

84

Ancash

35 889,9

1 154 639

32,2

20

166

Apurímac

20 895,8

460 868

22,1

7

80

Arequipa

63 345,4

1 301 298

20,5

8

109

Ayacucho

43 815

696 152

15,9

11

115

Cajamarca

33 304,3

1 533 783

46,1

13

127

Callao

145,9

1 028 144

7 046,4

1

7

Cusco

71 986,5

1 324 371

18,4

13

108

Huancavelica

22 131,5

498 556

22,5

7

96

Huánuco

37 021,1

867 227

23,3

11

76

Ica

21 327,8

794 919

37,3

5

43

Junín

44 328,8

1 360 382

30,7

9

123

La Libertad

25 499,9

1 882 405

73,8

12

83

Lambayeque

14 479,5

1 270 794

87,8

3

38

Lima

34 828,1

9 985 664

286,7

10

171

Loreto

368 799,5

1 049 364

2,9

8

54

Madre de Dios

85 300,5

140 508

1,7

3

11

Moquegua

15 734

182 333

11,6

3

20

Pasco

25 025,8

306 576

12,3

3

28

Piura

35 657,5

1 858 617

52,1

8

65

Puno

71 999,0

1 429 098

19,9

13

109

San Martín

51 305,8

851 883

16,6

10

77

Tacna

16 075,9

346 013

21,5

4

27

Tumbes

4 669,2

240 590

51,5

3

13

Ucayali

102 399,9

500 543

4,9

4

15

Zdroj: INEI –Statistical Summary 2016

Úřední jazyky: Úředními jazyky v Peru jsou španělština a kečuánština.

Ostatní jazyky: V Peru (především oblasti And a Amazonie a venkovské oblasti) dále existuje více než 50 domorodých jazyků, zahrnujících aymara, aguaruna, asháninka, shipibo-conibo, chayahuita apod.

Náboženství: 81,3% římsko-katolické, 12,5% protestantské (sčítání lidu rok 2007), během posledních několika let dochází k mírnému nárůstu protestantů na úkor katolíků.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Ekonomika Peru stojí na exportu primárních surovin. Peruánská vláda deklaruje snahu diverzifikovat své exportní portfolio mj. na produkty s vyšší přidanou hodnotou, nicméně není v tomto směru příliš úspěšná. Nezodpovězenou otázkou zůstává, v čem spočívají komparativní výhody této andské země. Vládní představitelé je identifikují právě v důlním, případně zpracovatelském průmyslu, zatímco někteří experti je spatřují ve službách.

Většina (40 – 50%) hrubého domácího produktu se generuje v metropolitní oblasti Limy a zbytek země slouží jako ekonomické zázemí pro těžbu surovin, produkci zemědělských plodin a pro výrobu elektrické energie. Další ekonomická centra pak představují především velká města jako Arequipa a Trujillo s nejbližším okolím.

Peněžní jednotkou je „Sol“ / PEN. Běžně se lze setkat i s americkými dolary (např. ceny automobilů či nemovitostí se někdy udávají v USD). Platba v dolarech v maloobchodní síti však není běžná (ve větších obchodech bývají za lepší či horší kurz mnohdy akceptovány).

Podle žebříčku Světové banky Doing Business 2018 je Peru třetí nejvhodnější zemí pro obchodní aktivity v latinskoamerickém regionu, hned po Mexiku a Chile. Podstatně hůře než v minulém roce si vede v kategoriích zahájení podnikání, platba daní a stavební povolení. Výsledky v jednotlivých ukazatelích se pohybují nad průměrem regionu, nicméně jsou stále ještě vzdálené standardům zemí OECD. V celosvětovém srovnání se Peru nachází na 58. místě.

Podle žebříčku Světového obchodního fóra se Peru pro rok 2018 umístilo na 72. místě v globální konkurenceschopnosti mezi 138 pozorovanými zeměmi (tj. zhoršení o 5 pozic). Největšími problémy, kterým Peru čelí, jsou korupce, neefektivní byrokracie, vysoké zdanění, nedostatečná infrastruktura, restriktivní pracovní regulace, vysoká kriminalita a nedostatečně kvalifikovaná pracovní síla. Neformální zaměstnanost je vlastní až třem čtvrtinám zaměstnanců a chudobou trpí necelá čtvrtina obyvatel. Přestože se v posledních letech velká část obyvatel dostala nad hranici chudoby, k výraznějšímu pokroku v tomto ohledu by bylo nutné rychlejší tempo růstu HDP a vyšší efektivita při výběru daní (více zdrojů pro programy v oblasti vzdělání, zdravotnictví, inovací, formalizace a internacionalizace malých a středních podniků apod.).

Základní ekonomické ukazatele

 

2013

2014

2015

2016

2017

2018 (výhledy)

HDP (v mld. USD)

197,9

203,0

192,5

197,7

213,3

235,6

HDP (změna v %)

5,8

2,4

3,3

3,9

2,5

3,7

Nominální HDP na obyvatele (USD)

6 581

6 490,2

6 027,1

6 278,5

6 702,1

7 066

Inflace

2,8

3,2

4,4

3,2

1,4

2,0

Nezaměstnanost

5,9

5,9

6,5

6,7

6,9

6,7

Kurz USD vůči PEN (konec roku)

2,80

2,99

3,41

3,35

3,24

3,20

Zdroj: The Economist Intelligence Unit, Banco Central de Reserva del Perú

V roce 2017 došlo ke zpomalení ekonomického růstu na 2,5 %, což bylo dáno především vyšetřováním korupčních skandálů největších společností pohybujících se na trhu, které zablokovalo progres většiny investičních projektů.

I přesto peruánská ekonomika vykázala mezi státy Tichomořské aliance (Mexiko, Kolumbie, Chile, Peru) nejvyšší tempo růstu HDP (2017). Očekává se, že Peru bude v tomto ohledu lídrem Aliance i v letech 2018 a 2019. V rámci regionu Jižní Ameriky se očekává, že Peru spolu s Bolívií porostou nejrychleji (4 %) a inflace Peru bude po dolarizovaném Ekvádoru druhá nejnižší (2 %).

Co se týče jednotlivých sektorů, v roce 2017 nejvíce vzrostla přidaná hodnota v sektoru rybolovu (+4,7 %), sektoru těžby kovů (+4,2 %), zemědělství (+2,6 %), stavebnictví (+2,2 %) a v menší míře také elektrické energie, vodohospodářství a služeb. Naopak poklesla přidaná hodnota v (sub)sektorech ropa a zemní plyn (-2,4 %) a zpracovatelský průmysl (-0,3 %). Zpracovatelskému průmyslu se obecně v posledních letech nedařilo, za poslední 4 roky jeho přidaná hodnota poklesla o -7 %. Větší domácí výrobu limituje (levnější) zahraniční konkurence, nedostatek technologií a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil.

Pokud jde o výdajovou strukturu HDP v roce 2017, domácí poptávka vzrostla meziročně o 1,6 % (2016: 1,1 %), export vzrostl o 7,2 % (2016: 9,5 %) a import vzrostl o 4,0 % (2016: -2,2 %). V rámci domácí poptávky vzrostla spotřeba domácností o 2,5 % (2016: 3,3 %), soukromé investice o 0,3 % (2016: -5,7 %), zatímco veřejné investice poklesly o -2,8 % (2016: 0,2 %).

Budoucí vývoj by měl být podpořen očekávanými většími veřejnými investicemi spojenými s výdaji na rekonstrukci, v důsledku čehož by i soukromé investice dle očekávání měly zaznamenat růst.

Inflace se v roce 2017 (1,4 %) dostala v důsledku utlumené spotřeby domácností do cílového pásma centrální banky, které je dáno rozmezím 1 – 3 %. Slabá investiční aktivita má vedle inflace negativní vliv i na zaměstnanost a tvorbu nových pracovních míst.

Na konci prvního kvartálu 2018 činila inflace 0,36 %, tj. byla na nejnižší úrovni od roku 2009. Přesto některé služby a zboží podražily, zejména vzdělávání, nájmy, paliva a elektrická energie, léky, potraviny a nápoje. Jelikož inflační očekávání jsou nízká (pod 2 %), centrální banka má dostatečný prostor pro expanzivní měnovou politiku. Ve snaze oživit domácí poptávku centrální banka v prvním kvartálu 2018 dvakrát snížila klíčovou úrokovou sazbu (v lednu na 3,00 % a v březnu na 2,75 %), přičemž jsou velmi pravděpodobné další kroky tímto směrem.

Místní měna sol posiluje od roku 2015, kdy její kurz směřoval k 3,4 PEN za 1 USD. Na konci prvního kvartálu 2018 posílila k americkému dolaru na 3,22, navzdory tomu, že centrální banka opakovaně snižovala klíčovou úrokovou sazbu. Hlavní příčinou trendu posilování solu je poptávka po peruánských nerostných surovinách (měď, zinek, zlato apod.), mj. ze strany ČLR i nižší nabídka v jiných světových regionech (politické problémy apod.). V dubnu 2018 centrální banka snížila míru povinných minimálních rezerv v cizí měně, čímž se snaží bránit místní měně v přílišném posilování.

Peru je zemí s důvěryhodnou monetární politikou a stabilním přílivem kapitálu. Centrální banka Peru se snaží ovlivňovat volatilitu kurzu prostřednictvím tvorby devizových rezerv. Pozornost je věnována ochraně finančního sektoru.

Výhledy pro období 2018-2019

V kontextu přírodní katastrofy uplynulého roku a politické krize v prvním kvartále 2018 se nyní jeví jako klíčové odblokovat velké investiční projekty, které mají překonat mezery v infrastruktuře, dopravě, energetice (zejména její distribuci), ve vodohospodářství a v odpadovém hospodářství apod.

V ekonomické rovině nabízí rok 2018 optimističtější výhledy, neboť je očekáván růst ve výši 3,7 %. Tahounem mají být zejména veřejné investice, kde se předpokládá 10% růst a sektor stavebnictví s předpokládaným 8,8% růstem. Oslabenou ekonomiku má povzbudit výstavba infrastruktury pro Panamerické hry v Limě plánované na červenec 2019 a pokračující rekonstrukce po povodních a sesuvech půdy. Ruku v ruce s veřejnými investicemi se očekává 5,5% růst soukromých investic.

Původně se pro rok 2018 očekával růst nad 4 %, nicméně v prvním kvartálu 2018 nevykazovaly veřejné investice předpokládanou dynamiku (17 %). Brzdou růstu HDP se ukázala absence strukturálních reforem, vnitropolitická nejistota (rezignace prezidenta a obměna kabinetu), nedostatek inovací a technologií atp. Ekonomické výhledy pro rok 2018 předesílají nárůst spotřeby domácností o 3,3 % a pro rok 2019 nárůst o 3,9 %. Soukromé investice by měly v roce 2018 vzrůst o 3,6 % a v roce 2019 o 5,1 %. Pro rok 2018 se očekává 3,2% růst exportu a 5,1% růst importu. Pro rok 2019 pak 4,8% růst exportu a 5,5% růst importu.

V letech 2018-2019 se očekává růst většiny sektorů: rybolov, stavebnictví, zpracovatelský průmysl, zemědělství, obchod a služby, energetika a vodohospodářství, těžební průmysl. Jedním z hlavních motorů růstu by měly být veřejné investice. Zemědělství by mělo růst tempem 3 %, služby kolem 4 %. Růst průmyslové výroby by měl zrychlit z 2,5 % (2018) na 4 % (2019).

Pro období 2018-2019 se očekává se obnovení růstu zpracovatelského průmyslu (mezi 2,5 – 3 %), zejména výroby stavebního materiálu (cementu, dlažby, keramických materiálů, trubek, kabelů, laků a nátěrů).

V souvislosti s rekonstrukcí poškozených regionů po povodních a sesuvech půdy v důsledku klimatickém fenoménu El Niňo (2017) budou mít velký vliv na celkový ekonomický růst investice do dopravní infrastruktury (silnice, železnice, mosty), bydlení, vodohospodářství (vodovodní sítě, kanalizace) a zemědělství. Vláda zahájila program obnovy postižených oblastí v roce 2017, přičemž (oficiálně) předpokládá jeho dokončení v roce 2020. Reálné však bude dokončení prací nejdříve v roce 2022.

Na několikaletou rekonstrukci země po povodních a sesuvech půdy bylo vyčleněno celkem 25 mld. PEN (tj. cca 7,8 mld. USD). Z této částky se v prvním roce podařilo proinvestovat jen 2,5 mld. PEN (tj. cca 781 mil. USD). Na rok 2018 je rozpočtováno 7 mld. PEN (tj. cca 2,3 mld. USD), nicméně reálně se očekává, že budou využity maximálně 3 mld. PEN, tj. necelá 1 mld. USD. Pokud by rekonstrukce pokračovala tímto tempem, trvala by 10 let. Proto nová vláda plánuje opatření ke zjednodušení veřejných zakázek, tak aby byla zajištěna jejich transparentnost (minimalizována korupce), ale i efektivita. Problematické jsou také časté personální změny a technická nepřipravenost na straně regionálních a komunálních úřadů.

Očekává se, že náklady na rekonstrukci v roce 2018 přispějí 0,9 procentními body k 3,5% schodku státního rozpočtu.

Faktory, které doposud brzdily ekonomický růst, byly složité administrativní procesy a též vyšetřování velkých korupčních skandálů (spojených s brazilskou stavební firmou Odebrecht), čímž ekonomika přišla o významné impulzy. Mnohé projekty se s největší pravděpodobností podaří opět nastartovat, ač s 1-3 letými zpožděními. V případě megaprojektu tzv. jižního plynovodu (GSP) s rozpočtem 7 mld. USD a délkou přes 1 000 km byl nový tendr zatím odložen na neurčito. Modernizace rafinérie v Talaře (realizováno státní ropnou společností Petroperú) by měla být završena až v roce 2021. Nyní je projekt dokončen z 67 %.

Do roku 2023 má probíhat projekt rozšiřování kapacity mezinárodního letiště v hlavním městě Limě. V roce 2018 by měla též začít výstavba 3. linky metra v Limě. Druhá linka je rozestavěna a v případě 1. linky se připravuje posílení kapacity dodáním nových vlaků).

Ekonomický růst by měl být nadále tažen exportem nerostných surovin, v důsledku příznivého vývoje cen kovů na světových trzích. Jedním z pilířů růstu v tomto roce se tak stanou investice do těžby nerostných surovin, které by se měly pohybovat kolem 4,6 mld. USD. Mezi hlavní projekty v této sféře patří Quellaveco (Moquegua), Michiquillay (Cajamarca), Mina Justa (Ica), Pampa de Pongo (Arequipa), rozšiřování dolu Toromocho (Junín) a Toquepala (Tacna). Ministerstvo energetiky a těžby plánuje nastartovat 15 nových těžebních projektů napříč regiony. Ze strany ministerstva existuje odhad, že rok 2018 by mohl přilákat nové investice ve výši až 5 mld. USD. Jednalo by se o 20% růst investic do tohoto sektoru. I když ceny kovů (měď, zlato, zinek apod.) na světových trzích rostou, produkce kovů ve stávajících peruánských dolech (např. Las Bambas, Cerro Verde a Antamina) ve fyzických jednotkách se nicméně v roce 2018 začíná blížit vrcholu.

Nejambicióznějším projektem co do objemu plánovaných investic (5,5 mld. USD) je Quellaveco, projekt na těžbu mědi a molybdenu (zahájení aktivit v roce 2018). Hlavním investorem v tomto projektu je společnost AngloAmerican. V únoru 2018 těžební společnost Southern Perú zvítězila ve výběrovém řízení na těžbu mědi v ložiscích Michiquillay (2,5 mld. USD). Projekt Pampa del Pongo (2,5 mld. USD) je zaměřen na těžbu železa a jedná se o čínskou investici.

Ministerstvo dopravy a spojů chystá pro rok 2018 výběrová řízení na několik velkých zakázek, mezi nimiž je modernizace přístavu Salaverry na severu země (Trujillo) a železničního spojení Huancayo-Huancavelica. Společnost DP World, která zvítězila v tendru na projekt rozšíření přístavu Callao (Muelle Sur) se chystá započít práce na druhé fázi výstavby v druhé polovině roku 2018. V sektoru telekomunikací budou pokračovat projekty pro zajištění vysokorychlostního internetu v regionech. V sektoru distribuce elektrické energie bude pokračovat rozšiřování přenosové soustavy 500/220 kV (největším projektem Carabayllo a compensador SE Trujillo).

V letech 2018-2019 proběhne první fáze výstavby vodohospodářského projektu Alto Piura, který spočívá ve vybudování tunelu (pod hřebenem And), sloužícího k zavlažování zemědělské půdy a zajištění provozu 2 nových vodních elektráren. Další vodohospodářský (zejména zavlažovací) projekt je v roce 2018 chystán v regionu Arequipa (Majes Siguas II). Portugalsko-čínské konsorcium Hydro Global Investment Limited (soukromá investice) bude v letech 2018-2021 realizovat v regionu Puno projekt vodní elektrárny San Gabán III s dvěma turbínami s celkovým výkonem 108 MW. V tomtéž regionu bude od roku 2018 probíhat investice do ČOV v obcích kolem jezera Titicaca. Pro rok 2019 se kromě silničních projektů rýsuje projekt nové železniční tratě Barranca-Lima-Ica s předpokládaným rozpočtem cca 6 mld. USD.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo (mil. PEN)

 

2013

2014

2015

2016

2017

Příjmy

104 105

110 222

122 789

122 044

142 472

Výdaje

101 589

112 736

130 205

131 460

122 779

Saldo

+2 516

-2 515

-7 416

-9 416

-19 693

Saldo / HDP v %

+0,9

-0,3

-2,1

-2,6

-3,1

Zdroj: BCRP (Operaciones del Gobierno Central), The Economist Intelligence Unit

V září 2017 byl projednán a schválen státní rozpočet pro rok 2018. Jeho výše je 157 159 mil. PEN, tj. cca 49 mld. USD. Tato částka představuje téměř čtvrtinu HDP. Plánované výdaje ze státního rozpočtu v roce 2018 porostou o 10,3 %. Významná část plánovaných investičních výdajů bude směřovat na rekonstrukci po přírodní katastrofě v roce 2017, na infrastrukturní projekty (mj. linka 2 metra v Limě) a na přípravu infrastruktury pro Panamerické hry v Limě v roce 2019. 77 % rozpočtu zůstane na úrovni centrální vlády, zbytek pak rozdělen mezi regiony. Zároveň se počítá se zvýšením výdajů v sektorech zdravotnictví (+16,2 %) a vzdělání (+4,8 %).

Takto nastavený rozpočet by měl sloužit jako fiskální impulz ke znovunastartování přerušených infrastrukturních projektů, k zajištění vyššího ekonomického růstu, formální zaměstnanosti a k posílení konkurenceschopnosti v dlouhém období. Zmiňovaný rozpočet je tedy orientován anticyklicky.

Na příjmové straně peruánského státního rozpočtu je při mezinárodním srovnání patrný nízký objem vybraných daňových prostředků v poměru k HDP, který činí 12,9 %. Tento poměr je nejnižší za posledních 15 let a též patří k nejnižším v latinskoamerickém regionu. Peru v tomto ohledu zaostává o 18 procentních bodů za průměrem zemí OECD, k jejichž standardům se chce Peru do roku 2021 přiblížit.

Nízký objem daňových prostředků je mj. způsoben velkým rozměrem „šedé“ ekonomiky, která zaměstnává 73 % ekonomicky aktivního obyvatelstva.

V horizontu let 2018 – 2022 se (mj. s rozvojem investic do důlních projektů a růstem cen vytěžených kovů na světových trzích) očekává mírné zlepšení daňových příjmů, přičemž cílem je snížit podíl obyvatelstva v šedé ekonomice ze současných 73 % na 50 % do roku 2021. S cílem přispět ke zlepšení výběru daní nejsou v následujících letech vyloučeny daňové reformy.

Předchozí státní rozpočet (2017) byl zatížen rekonstrukcí postižených oblastí po povodních a sesuvech půdy. V březnu 2017 byl navíc realizován fiskální stimulační balíček ve výši 1,7 mld. USD, který měl zabránit zpomalení růstu HDP. Část těchto prostředků financovala nápravu po povodních. Následovalo několik mimořádných rozpočtových opatření cílených na logistiku v rámci krizového řízení, armádu, zdravotnická zařízení, obnovení zemědělské produkce, atp.

V posledních 5 letech vykazovaly klesající tendenci daňové příjmy státu z důlní činnosti navzdory dominantnímu rozměru tohoto sektoru v ekonomice a exportu. Zatímco státní rozpočty Peru byly tradičně přebytkové, počínaje rokem 2014 lze pozorovat přechod k deficitním rozpočtům. Podle fiskálního pravidla z roku 2016 se měl deficit státního rozpočtu postupně do roku 2021 snižovat na 1 % HDP. Původní (ambiciózní) harmonogram snižování rozpočtového schodku se nedaří plnit a musí být postupně zmírňován.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vývoj platební bilance (mil. USD)

 

2014

% HDP

2015

% HDP

2016

% HDP

2017

% HDP

I. Běžný účet

-8 093

-4,0

-9 402

-4,9

-5 303

-2,7

-2 716

-1,3

Obch.bilance

-1 406

-0,7

-3 150

-1,6

1 888

1,0

6 266

2,9

a) vývoz

39 533

19,5

34 236

17,8

37 020

18,9

44 918

20,9

b) dovoz

-40 939

-20,2

-37 385

-19,4

-35 132

-18,0

-38 652

-17,9

Bilance služeb

-1 730

-0,9

-2 040

-1,1

-1 974

-1,0

-1 434

-0,7

Bilance výnosů

-9 328

-4,6

-7 544

-3,9

-9 184

-4,7

-11 260

-5,2

Běžné převody

4 372

2,2

3 331

1,7

3 967

2,0

3 712

1,7

II. Finanční účet

5 915

2,9

9 475

4,9

6 418

3,3

3 932

1,8

Soukromý sektor (dl. kapitál)

6 490

3,2

8 792

6,6

3 709

1,9

1 653

0,8

Veřejný sektor

-6

-0,0

3 110

1,6

2 657

1,4

3 233

1,5

Kr. kapitál

-570

-0,3

-2 427

-1,3

52

0,0

-954

-0,4

III. Výsledek platební bilance (III=I+II)

-2 178

-1,1

73

0,0

168

0,1

1 629

0,8

Zdroj: BCRP (Cuadro 113; 114: Balanza de pagos, porcentaje del PIB), The Economist Intelligence Unit

V roce 2017 se snížilo pasivum běžného účtu platební bilance na -1,3 % HDP. Deficit běžného účtu byl způsoben pasivní bilancí služeb a výnosů, zatímco obchodní bilance se od roku 2016 drží v kladných číslech. V roce 2017 činil příliv přímých zahraničních investic do Peru 6,8 mld. USD (3,2 % HDP), což je o 1,4 % méně než v předchozím roce.

Rozsah přebytku obchodní bilance bude určen i v nadcházejícím období především cenami klíčových exportních komodit (nerostné suroviny, ropa). Deficit běžného účtu bude také financován přílivem přímých zahraničních investic, který je odhadován pro rok 2018 a 2019 na 7 mld. USD (tj. cca 3 % HDP). Předpokládá se, že deficit běžného účtu platební bilance se v roce 2018 mírně sníží na -1,2 % HDP.

Vývoj devizových rezerv

 

2013

2014

2015

2016

2017

2018 (výhledy)

Devizové rezervy (mil. USD)

65 762

62 505

61 485

61 686

63 621

67 444

Zdroj: BCRP Nota Semanal č. 12

Na konci prvního kvartálu 2018 činily devizové rezervy 62 mld. USD, což představuje 29 % HDP a pokrylo by 19 měsíců dovozu. To vypovídá o vysoké odolnosti peruánské ekonomiky vůči případným externím šokům.

Peruánské devizové rezervy svým poměrem k HDP tradičně patří k nejvyšším v Latinské Americe i v rámci rozvíjejících se ekonomik v celosvětovém měřítku (podíl devizových rezerv na HDP je v případě ostatních států Tichomořské aliance - Mexiko, Kolumbie a Chile – pod 20 % HDP).

Devizové rezervy za poslední rok neklesaly, spíše měly v některých obdobích tendenci růst, mj. vzhledem k častým intervencím CB proti posilování místní měny sol.

Veřejný dluh vůči HDP byl v roce 2017 na úrovni 24,8 %. Ekonomické výhledy předpovídají, že do roku 2022 se dluh bude držet pod úrovní 30 % HDP. I v tomto ohledu se jedná o jeden z nejlepších výsledků v regionu.

Zahraniční zadluženost dosáhla na konci roku 2017 celkem 72,5 mld. USD, což představuje zhruba 34 % HDP. Dluhová služba za rok 2017 činila 10,8 mld. USD.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovnictví

V žebříčku snadnosti podnikání (Doing Business 2018) Světové banky se Peru nachází na 20. místě, pokud jde o snadnost získávání bankovních úvěrů, zatímco v celkovém srovnání je na 58. místě.

Bankovní systém (leden 2018) tvoří 16 bank, z nichž většina je v rukou zahraničního kapitálu. Mezi největší banky patří Banco de Crédito (BCP), BBVA Continental, Scotiabank a Interbank. Největší bankou je Banco de Crédito (BCP), kterou kontroluje peruánský kapitál (skupina Romero), s podílem na vkladech ve výši 33,9 %. Druhou je BBVA Continental, která je v rukou španělské BBVA, s podílem 20,8 %. Třetí místo zaujímá Scotiabank, vlastněná kanadským kapitálem, s podílem 15,0 %. Na čtvrtém místě je Interbank, kontrolována peruánským kapitálem, s podílem 12,3 %. Ostatní banky jsou malého významu, s podílem do 4 %. (BanBif, MiBanco, Citibank, Banco Financiero, Banco Falabella, Banco Ripley, Banco Azteca atd.).

K hlavním státem vlastněným finančním institucím patří centrální banka – Banco Central de Reserva de Perú (BCRP), národní banka Banco de la Nación (která slouží zejména pro státní instituce a realizaci poplatků státní správě), rozvojová bank COFIDE (Corporación Financiera de Desarrollo) a Agrobanco (hlavně pro úvěry v zemědělství).

Centrální banka (BCRP) do konce dubna 2017 držela klíčovou úrokovou sazbu na 4,25 %, přičemž následně v květnu 2017 ji v kontextu oslabené investiční aktivity i snížení inflačních očekávání snížila na 4,00 %. Postupně došlo k několika dalším snížením, poslednímu v březnu 2018, kdy byla sazba snížena o 0,25 % na 2,75 %, což je nejnižší hodnota od roku 2010. Inflace totiž v posledních šesti měsících klesala a v březnu 2018 byla odhadována na 0,6 %, což je pod cílovým inflačním rámcem (1 – 3 %) centrální banky. Ve vztahu ke komerčním bankám též BCRP v dubnu 2018 snížila míru povinných minimálních rezerv v cizí měně.

Podle některých ekonomů výše zmiňované snižování sazby CB nebude mít požadovaný efekt, protože peruánská ekonomika není ekonomikou dostatečně bankarizovanou. V důsledku toho není monetární politika tak efektivní. Větší vliv tak podle odhadů expertů bude mít nižší úroková sazba na velké korporátní společnosti, než na malé a střední podniky a domácnosti.

Seznam bank:

Úroveň penetrace bankovních služeb je stále pod průměrem, což představuje příležitost na místní úrovni, a to zejména v maloobchodním odvětví v podobě úvěrů pro spotřebitele, malé a střední podniky a mikropodniky.

Kromě komerčních bank existuje v Peru v rámci nebankovních poskytovatelů finančních služeb 18 tzv. obecních a venkovských záložen (Cajas Municipales / Rurales), 10 finančních společností pro rozvoj malých podniků a mikropodniků (Edpyme) a 11 nebankovních finančních institucí.

Situace v peruánském bankovním sektoru je stabilní a neočekává se negativní změna situace. Finanční trh není v Peru regulován centrální bankou, ale samostatnou institucí pro dohled nad bankovním, pojišťovacím sektorem a správcem fondů důchodového zabezpečení (AFP) – Superintendencia de Banca, Seguros y AFP.

Pojišťovny:

V oblasti pojišťovnictví působí v Peru celkem 21 společností (některé se specializují na životní pojištění či jiný druh pojištění), z nichž nejvýznamnější jsou:

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém v Peru je poměrně složitý, mnohovrstevný a je pod dohledem Národního úřadu pro daňovou správu – tzv. Superintendencia Nacional de Aduanas y de AdministraciónTributaria - SUNAT. Pod SUNAT byla v roce 2002 začleněna také celní správa.

Peru má podepsány dohody o zamezení dvojímu zdanění s Chile, Kanadou, Brazílií, Mexikem, Korejskou republikou, Portugalskem, Švýcarskem a Andským společenstvím (Comunidad Andina – Peru, Bolívie, Ekvádor a Kolumbie). První 2 zmíněné dohody vstoupily v platnost v roce 2004, dohoda s Andským společenstvím v roce 2005 a dohoda s Brazílií je platná od roku 2010. Zbylé 4 dohody platí od roku 2015.

Počínaje červencem 2012 byla do daňového řádu zavedena pravidla pro boj proti daňovým únikům, která zakládají pravomoci daňové správy v situacích považovaných za daňové úniky či simulované transakce.

Seznam existujících druhů daní

Přímé daně

Nepřímé daně

Obecní daně

Daň z příjmu

Všeobecná prodejní daň

Daň z nemovitosti

Přechodná daň z čistých aktiv

Výběrová spotřební daň

Daň z převodu nemovitostí

Daň z bankovních operací (ITF)

 

Daň z motorových vozidel

Zdroj: Peru's Business and Investment Guide 2016/2017           

Daň z příjmu (Impuesto de la Renta)

Daň z příjmu je progresivní a odvozuje se od výše příjmu jednotlivé osoby. Pro fyzické osoby existuje od 1. ledna 2017 možnost (kromě základní nezdanitelné částky 7 UIT) odečíst specifické výdaje spojené s pronájmem nemovitostí, úroky z hypotéky na první bydlení, zdravotní a stomatologické služby a platby zdravotního pojištění služebnímu personálu v domácnosti. V mnohých případech lze jako odečitatelný výdaj uznat max. 30 % z celkově zaplacené částky za danou služby. Maximální roční výše součtu takto odečitatelných položek je 3 UIT (tj. pro rok 2018: 12 450 PEN). Na zbývající kumulované částky se pak aplikují následující daňové sazby:

Sazba daně z příjmu fyzických osob (zaměstnanců)

Příjem

Sazba

do 5 UIT

8 %

5 – 20 UIT

14 %

20 – 35 UIT

17 %

35 – 45 UIT

20 %

nad 45 UIT

30 %

Zdroj: SUNAT

Pozn. UIT – Unidad Impositiva Tributaria (jednotka pro výpočet daní, poplatků, pokut apod.), pro rok 2018 UIT = 4 150 PEN (oproti roku 2017 nárůst o 100 PEN).

Nezdanitelný základ pro rok 2018 tak byl zvýšen na 29 050 PEN pro příjmy ze závislé činnosti.

Co se týče danění cizinců, pokud cizinec není rezidentem (v posledních 12 měsících nepobýval v Peru minimálně 183 dní), výše daní z příjmu fyzických osob je automaticky 30 %. Pokud však cizincův pobyt překročil v předchozím kalendářním roce 182 dnů (tzn. délka pobytu byla minimálně 183 dní, nejedná se o dny, kdy cizinec pracoval, ale o celkový pobyt), je daněn stejně jako peruánští občané v závislosti na výši svého příjmu.

Osoby samostatně výdělečně činné odvádí daň (8 – 30 %) rovněž v závislosti na velikosti svých příjmů, nicméně si mohou odečíst z daňového základu (až na některé výjimky) kromě základní nezdanitelné částky 7 UIT (podobně jako u závislé činnosti) ještě 20 % (do limitu 24 UIT).

Firmám se sídlem v Peru je daněn celkový zisk jejich aktivit. Pobočkám a firmám nesídlícím v Peru je daněn pouze zisk vygenerovaný v Peru. Daňové přiznání se podává do 31. března následujícího roku. Od 1.1.2017 došlo ke zvýšení daně z příjmu právnických osob na 29,5 %. Taktéž se od 1.1.2017 snížila sazba pro zdanění dividend, a to na 5 %.

Všeobecná prodejní daň (IGV - Impuesto General a las Ventas)

Jedná se o daň z přidané hodnoty. Daň je aplikovaná při prodeji a dovozu zboží, poskytování služeb včetně stavebních a při prvním prodeji nemovitostí. Zpravidla se skládá z vlastní IGV (16 %) a obecní daně (Impuesto de Promoción Municipal – 2 %), z níž jsou financovány aktivity nižších správních úřadů. IGV má od roku 2011 sazbu 18 % (Předvolební návrhy na její snížení nebyly prosazeny).

Výběrová spotřební daň (ISC – Impuesto Selectivo al Consumo)

Tato daň se aplikuje na výrobu nebo dovoz přesně definovaných výrobků, kterými jsou cigarety, destiláty, pohonné hmoty, pivo, ale i nealkoholické nápoje vč. minerální vody, sázení v kasinech atd. Sazba se udává buď v % z prodejní ceny, nebo jako pevná částka v PEN na množstevní jednotku.

Výběrová spotřební daň uvalená na pivo (resp. alkoholické nápoje mezi 0 a 6 stupni) je v současné době daň smíšená. Od 11. května 2018 jsou v platnosti nové sazby. Jedná se buď o 35 % z prodejní ceny piva, nebo 1,25 PEN za litr (podle toho, která částka je vyšší). Alkoholické nápoje od 6 do 12 stupňů mají spotřební daň 25 % z prodejní ceny nebo 2,50 PEN za litr. Mezi 12 a 20 stupni je spotřební daň 30 % anebo 2,70 PEN za litr. Nad 20 stupňů pak 40 % / 3,40 PEN za litr. V případě tabákových výrobků je daň stanovena na 0,27 PEN na cigaretu (před 11. květnem 0,18 PEN). V případě sladkých nealkoholických nápojů nově platí 2 sazby, 17% (0-6g cukru na 100ml) a 25%. (více než 6g cukru na 100ml).

Daň z bankovních operací (ITF – Impuesto a las Transacciones Financieras) 

Tato daň je v platnosti od roku 2004. Postihuje veškeré bankovní operace – vklady, výběry, převody, úvěry atd. V současnosti (a už od r. 2011) je hodnota této daňové sazby na 0,005 %. Zároveň s ní byl přijat zákon o tzv. bankarizaci ekonomiky, který stanoví, že veškeré platby firem i obyvatelstva nad 3 500 PEN / 1 000 USD musí být provedeny prostřednictvím finanční instituce (nikoliv v hotovosti). V lednu 2018 byl přijat nový zákon (platnost od srpna 2018), který podobným způsobem reguluje nákup dopravních prostředků, nemovitostí a akcií v hodnotě vyšší než 3 UIT (pro rok 2018 12 450 PEN).

Přechodná daň z čistých aktiv (ITAN – Impuesto Temporal a los Activos Netos)

Daň se vyměřuje z hodnoty čistých aktiv k poslednímu dni předchozího kalendářního roku a týká se pouze aktiv podniku v hodnotě vyšší než 1 milion PEN, pro která je stanovena sazba 0,4 %.

V rámci decentralizace pak některé daně vybírají i nižší správní úřady. Jedná se především o daň z nemovitostí (Impuesto Predial y Arbitrios) a z motorových vozidel (Impuesto Vehicular). Státem je stanovena pouze spodní hranice, finální podoba závisí na konkrétním regionálním úřadu. Rámcově se pak jedná o 0,2 % až 1 % v případě nemovitostí (progresivně) a 1 % v případě vozidel (z ceny v době nabytí, přičemž příslušné tabulky ministerstva financí zohledňují i stáří automobilu). Dále se jedná o daň z převodu nemovitosti (Impuesto de Alcabala), která se vypočítává z ceny objektu a jejíž výše je 3 % (s nezdanitelným základem 10 UIT).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: