Spojené státy americké: Vztahy země s EU

23. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR ve Washingtonu (USA)
Obsah neuveden

3.1. Zastoupení EU v zemi

Delegace  EU ve Washingtonu, D.C.

2175 K Street, NW

Washington, DC 20037

tel. +1 202 862 9500

fax +1 202 429 1766

web http://www.euintheus.org/

Velvyslancem EU v USA je Stavros Lambrinidis

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

USA a EU jsou největšími světovými obchodníky i investory, sobě navzájem i pro většinu třetích zemí. Obchodní výměna mezi EU a USA každoročně osciluje kolem hodnoty 700 miliard euro. Vzájemné přímé investice dosahují výše téměř 3 biliony euro. V současné době EU a USA společně vytváří téměř polovinu světového HDP a skoro třetinu objemu celkového světového obchodu.

 

Již tradičně mají Spojené státy největší obchodní výměnu s největšími evropskými ekonomikami - Německem, Velkou Británií, Francií a Itálií. Podrobnější pohled na obchod s těmito čtyřmi zeměmi je kapitole 2.2.

 

V roce 2018 v obchodních vztazích EU a USA významně vzrostlo napětí. Evropská Unie a Spojené státy však od poloviny loňského roku usilují o rozvoj pozitivní agendy a připravují se na možné vyjednávání dohod. Nejedná se o komplexní dohodu o volném obchodu, jakou byla dříve vyjednávaná Transatlantická obchodní a investiční dohoda (TTIP[1]), ale o partikulární dohody v konkrétních oblastech.  Zájem na vyjednávání plyne ze zájmu o usnadnění obchodu v konkrétních tématech, ale také z oddálení případných dalších tarifních opatření ze strany USA. Jedním z hlavních argumentů na straně administrativy USA pro protekcionistická opatření je také obchodní deficit v zahraničním obchodě. Nicméně při zohlednění služeb a investic je patrné, že Spojené státy mají dokonce přebytek v zahraničním obchodě s EU.

 

Klíčovým momentem, který určil rámec stávajícího dialogu EU a USA, bylo jednání předsedy Evropské komise Junckera a prezidenta Trumpa v červenci 2018. Setkání obou lídrů se uskutečnilo zejména v reakci na konkrétní kroky Spojených států, které v první polovině roku 2018 zintenzivnily svou protekcionistickou politiku. Nejmarkantnějším krokem USA bylo uvalení dodatečných cel na dovoz výrobků z oceli (ve výši 25%) a hliníku (ve výši 10%), která začala vůči EU platit 1. června 2018. Tarifní opatření byla uvalena na základě argumentu národní bezpečnosti dle tzv. S. 232, EU však neuznává tento postup a využití argumentu národní bezpečnosti v tomto případě nevidí jako opatření v souladu s pravidly WTO.  Evropská unie přijala v reakci na uvalená cla na ocel a hliník příslušná protiopatření a podala stížnost u WTO. V květnu 2018 rovněž USA započaly šetření dle S. 232 na dovoz aut a automobilových dílů. Riziko, že USA uvalí dodatečná cla i na tento sektor, bylo jedním z motivů setkání Juncker - Trump a snahy o deeskalaci sílícího napětí.

 

Po setkání 25. července 2018 vydali předseda EK Juncker s prezidentem Trumpem Společné prohlášení (Joint Statement), v němž obě strany vyjádřily vůli po (1) bilaterální tarifní dohodě na průmyslové zboží (z popudu USA kromě automobilového průmyslu, z popudu EU nikoli na zemědělské výrobky), (2) strategické spolupráci v oblasti energetiky, (3) regulatorní spolupráci a (4) spolupráci na reformě WTO. Evropská unie připravena zahájit jednání o obchodní dohodě se Spojenými státy a mohla by uzavřít dohodu před koncem roku 2019. Komise může zahájit jednání pro snížení cel na průmyslové zboží a jednání o uznávání schody. Ze strany Komise je možné jednat o automobilech, je však vyloučeno jednat o zemědělských produktech. Zákonodárci USA hrozí, že jakákoliv dohoda o snižování tarifů neprojde Kongresem, pokud do ní nebudou začleněny zemědělské produkty. Země EU se dohodly, že neuzavřou jednání, dokud nebudou odstraněna cla na ocel a hliník. Pakliže by byla uvalena cla na automobily, jednání by byla přerušena.

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Spojené státy nejsou příjemcem žádných rozvojových fondů EU.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: