MZV: Souhrnná teritoriální informace

Ázerbájdžán je sekulární muslimský stát v oblasti Jižního Kavkazu s převážně turkickým obyvatelstvem, který ve své novodobé podobě vznikl po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Navzdory jeho poloze na břehu Kaspického moře jej lze považovat za vnitrozemský stát, neboť postrádá přímý přístup ke světovému oceánu.

Ázerbájdžán je nejsilnější ekonomikou Jižního Kavkazu založenou na těžbě a exportu nerostných surovin, zejména ropy a plynu.  Ázerbájdžán vyvezl v roce 2025 přes 23,38 mil. t surové ropy a ropných produktů získaných z bituminózních hornin v hodnotě přibližně 12,1 mld. USD.

Tyto komodity a jejich deriváty v roce 2025 představovaly přibližně 90 % veškerého vývozu (z čehož ropa činí 54 % a plyn 36 %).  Saldo zahraničního obchodu je díky tomu dlouhodobě pozitivní.

Za svoji prioritu pokládá země diverzifikaci ekonomiky spolu s rozvojem netěžebních sektorů a lákání zahraničních investic mimo petrochemický sektor. Perspektivními sektory jsou v Ázerbájdžánu především zemědělství, energetika včetně obnovitelných zdrojů, environmentální technologie, stavebnictví atd.

Celkově Ázerbájdžán v roce 2025 uskutečnil zahraničněobchodní operace v hodnotě 49,423 mld. USD, z čehož 25,043 mld. USD připadalo na vývoz a 24,380 mld. USD na dovoz.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Ázerbájdžán (321.54 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Název státu:

• Ázerbájdžánská republika (Ázerbájdžán)
• Azərbaycan Respublikası
• the Republic of Azerbaijan

Politické uspořádání Ázerbájdžánu vychází z Ústavy vydané v roce 1995. Země je prezidentskou republikou, vnitropolitická situace je stabilizovaná.

Výkonná moc je v rukou prezidenta Ilhama Alijeva. Prezident je v přímých volbách volen na sedmiletá funkční období (po dodatku Ústavy z roku 2009 může být volen na více než 2 období). Prezident jmenuje Kabinet ministrů a v koordinaci s Parlamentem (Milli Madžlis/em) jmenuje předsedu vlády (Ali Asadov) a hlavy místní samosprávy. Prezident byl na své páté funkční období zvolen v únoru 2024. První viceprezidentkou země se v roce 2017 stala první dáma Mehriban Alijeva, která je zároveň první držitelkou této funkce.

Zákonodárnou moc drží jednokomorové Národní shromáždění (Milli Madžlis) a Nejvyšší národní shromáždění v Nachičevanské autonomní republice. Milli Madžlis je složený ze 125 poslanců volených z jednomandátových volebních obvodů na 5 let. Poslanci nesestavují vládu, na základě Ústavy ji však schvalují. Poslední volby do Milli Madžlisu se uskutečnily v září 2024, předsedkyní se opětovně stala Sahiba Gafarova. Vládní politickou stranou je Nový Ázerbájdžán (YAP).

Soudní moc je svěřena Ústavnímu soudu, Nejvyššímu soudu a Hospodářskému soudu. Soudce těchto soudů jmenuje prezident.

Prezident: Ilham Aliyev

Viceprezidentka: Mehriban Aliyeva

• Složení vlády:
• Předseda vlády: Ali Asadov
• První vicepremiér: Yagub Eyyubov
• Vicepremiér: Shahin Mustafayev
• Ministr digitálního rozvoje a dopravy: Rashad Nabiyev
• Ministr ekologie a přírodních zdrojů: Rashad Ismayilov
• Ministr energetiky: Parviz Shahbazov
• Ministr financí: Sahil Babayev
• Ministr hospodářství: Mikayil Jabbarov
• Ministr kultury: Adil Karimli
• Ministr pro mimořádné události: gen. mjr. Kamaladdin Heydarov
• Ministr mládeže a sportu: Farid Gayibov
• Ministr obranného průmyslu: Vuqar Mustafayev
• Ministr obrany: gen. plk. Zakir Hasanov
• Ministr práce a sociální ochrany obyvatelstva: Anar Aliyev
• Ministr spravedlnosti: Farid Ahmadov
• Ministr školství: Emin Amrullayev
• Ministr vnitra: Vilayat Eyvazov
• Ministr zahraničí: Jeyhun Bayramov
• Ministr zdravotnictví: Teymur Musayev
• Ministr zemědělství: Majnun Mammadov

• Instituce podřízené kabinetu ministrů:
• Agentura pro potravinovou bezpečnost: Goshgar Tahmazli
• Celní správa: Shahin Baghirov
• Pohraniční stráž: Elchin Guliyev
• Služba státní bezpečnosti: Ali Nagiyev
• Státní agentura pro cestovní ruch: Fuad Nagiyev
• Státní komise pro městskou výstavbu a architekturu: Anar Guliyev
• Státní komise pro otázky rodiny, žen a dětí: Bahar Muradova
• Státní komise pro práci s diasporou: Fuad Muradov
• Státní komise pro práci s náboženskými organizacemi: Ramin Mammadov
• Státní komise pro uprchlíky a vnitřně přesídlené: Rovshan Rzayev
• Státní migrační služba (cizinecká policie): Vusal Huseynov
• Státní služba pro otázky mobilizace a odvodu: Mursel Ibrahimov
• Státní statistická komise: Azer Mursagulov
• Zahraniční zpravodajská služba: Orkhan Sultanov

• Parlament (Milli Medžlis):
• Předsedkyně parlamentu: Sahiba Gafarova
• První místopředseda parlamentu: Ali Ahmadov
• Místopředseda parlamentu: Ziyafet Asgarov
• Místopředseda parlamentu: Musa Gasimli
• Místopředseda parlamentu: Rafael Huseynov

• Další významné státní instituce: Guvernér Centrální banky: Taleh Kazimov
• Prezident státní ropně-plynové společnosti SOCAR: Rovshan Najaf
• Ředitel státního ropného fondu (SOFAZ): Israfil Mammadov

1.2. Zahraniční politika země

1.3. Obyvatelstvo

Ázerbájdžán se potýká se stárnoucí populací, což má negativní dopad na trh práce. Podle údajů z roku 2025 populace čítá přes 10 milionů lidí s mírou nezaměstnanosti kolem 5%.

Populace Ázerbájdžánu dosáhla v srpnu 2025 10 135 272 obyvatel, děti do 6 let tvoří 10 %, dospělí 30–59 let 43 %, ale senioři nad 60 let již překročili podíl 22 %.  Ženy v ázerbajdžánské společnosti převažují (52,4 %) a jejich podíl se zvyšuje zejména ve starších věkových skupinách (až 75 % nad 80 let). Trend zpomalujícího růstu populace a klesající porodnosti zvyšuje tlak na sociální systém.

Pracující činí 65,2 % populace (6,6 milionu lidí), nezaměstnanost 4,8 % a důchodci 27 %. Stárnutí populace zvyšuje potřebu inkluze a větší zapojení žen v práci. Proto se otázka posílení práv žen, stejně jako inkluze objevuje v Národním plánu genderové rovnosti 2026–2028.  Velký podíl důchodců a nízká nezaměstnanost naznačují tlak na kvalifikovanou pracovní sílu.  Demografické trendy mohou vést k nedostatku pracovníků v produktivním věku.

Data k národnostnímu složení obyvatelstva Státní statistická komise Ázerbájdžánu poskytuje k roku 2019:

Ázeři: 94,8 %
Lezgini: 1,7 %
Tališi: 0,9 %
Rusové: 0,7 %
Arméni, Avaři, Tatové, Ukrajinci, Židé, Gruzíni: 1,9 %

Náboženské složení:
Islám: 96 % (přibližně 85 % šíité a 15 % sunnité)
Křesťanství: 3 %
Ostatní: 1 %

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Ázerbájdžán patří mezi dvacet nejlepších zemí světa s nejnižším poměrem vládního dluhu k HDP. V současnosti činí vládní dluh AZ 14,95 mld. USD, což představuje 19,5 % HDP, tedy o 2,2 procentního bodu méně než na začátku roku.  Z toho domácí vládní dluh činí 10,05 USD, tedy 67,2 %, a zahraniční vládní dluh 4,9 mld. USD. Citlivost vládního dluhu na kurzová a vnější tržní rizika je poměrně nízká.

V roce 2025 agentury Fitch a Moody’s zvýšily rating Ázerbájdžánu na úroveň BBB- a Baa3, přičemž jako důvod uvedly disciplinované fiskální řízení a silné vnější rezervy. Celková inflace v roce 2024 činila 2,2 %, což je výrazný pokles oproti 12 % v bezprostředních letech po devalvaci. Reálný HDP vzrostl v roce 2024 o 4,1 % – oproti r. 2023 – přičemž růst mimo ropný sektor dosáhl 6,1 % v odvětvích, jako jsou stavebnictví, ICT, doprava a cestovní ruch.

Politická ekonomika Ázerbájdžánu je i nadále definována centralizovaným politickým systémem země a ekonomickým modelem založeným na zdrojích. Ačkoli v posledních letech došlo k určitým zlepšením, jako je například zřízení státních investičních holdingů, jejichž cílem je posílit správu a provozní fungování velkých státních podniků, provádění systematického a konzistentního reformního programu je náročné. Přilákání zahraničních investic bude mít klíčový význam pro podporu růstu soukromého sektoru a reformního programu v novém strategickém období.

Ázerbájdžán se z hlediska důvěry vyznačuje „politickou a sociální stabilitou“ – což je zásadní faktor pro podporu příznivého podnikatelského prostředí. Rovněž dochází k výraznému zlepšení v oblasti „předvídatelnosti hospodářské politiky“. Pozitivním signálem je také zlepšení ukazatele „právního státu“, což může být prvním znakem výsledků neustálých snah o reformu soudního systému a legislativy zavedené v posledních letech.

Pro zvýšení atraktivity a funkčnosti „Středního koridoru“ jsou nezbytná významná zlepšení infrastruktury a provozní efektivity. 

Právní prostředí je podle analýz OECD a Coface opakovaně hodnoceno jako slabé – soudům chybí nezávislost, instituce vykazují politickou kontrolu a korupce je rozšířená. Reforma právních rámců, zejména v podnikání a investicích, se zlepšuje jen pomalu, i když existuje tlak na lepší standardy. Dlouhá a neprůhledná povolovací řízení, složité celní procesy a byrokracie zvyšují časové a finanční náklady firem při vstupu na trh.

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Návrh zákona „O státním rozpočtu Ázerbájdžánské republiky na rok 2026“ spolu s dalšími doprovodnými dokumenty předpokládá, že příjmy státního rozpočtu na rok 2026 dosáhnou 38,609 mld. manátů (přibližně 22,7 mld. USD).

Podíl neropného sektoru ve struktuře příjmů státního rozpočtu pro rok 2026 výrazně roste. To povede k dalšímu snížení závislosti rozpočtu na ropném faktoru.

Konkrétně 57,4 % příjmů a 78,7 % daní bude pocházet z neropných zdrojů.

Výdaje rozpočtu na rok 2026 jsou stanoveny na 41,703 mld. manátů (přibližně 24,5 mld. USD).

V návrhu rozpočtu činí schopnost neropných příjmů pokrýt běžné výdaje 88,1 %. To je o 7,1 procentního bodu více než v r. 2025.

Podle prognóz bude schodek státního rozpočtu činit 3,94 mld. manátů (přibližně 1,82 mld. USD), což představuje 2,3 % HDP

V roce 2026 bude strop (limit) pro domácí veřejný dluh v Ázerbájdžánu činit 2 mld. manátů (1,2 mld.  USD), zatímco strop (limit) pro zahraniční veřejný dluh bude 6 mld. manátů (3,5 mld. USD).

Podle návrhu zákona „O státním rozpočtu na rok 2026“ tyto údaje ve srovnání se schválenými prognózami pro rok 2025 zůstávají na stejné úrovni a zvyšují se o 71,4 % v případě zahraničního dluhu.

Strop (limit) pro objem státních záruk byl stanoven na 3 mld. manátů (1,8 mld. USD), což představuje nárůst o 50 %.

Výdaje na obranu mají činit 5,9 % rozpočtu

2.3. Bankovní systém

Bankovní sektor v Ázerbájdžánu je v současné době tvořen 23 komerčními, bankami. Jedinými dvěma bankami s většinovým státním podílem jsou International Bank of Azerbaijan (IBA) a Azer-Turk Bank. IBA dosud podle všech ukazatelů zůstává největší finanční institucí v Ázerbájdžánu a lze ji považovat za banku systémového významu. Stav bankovního sektoru v Ázerbájdžánu dlouhodobě negativně ovlivňuje jeho vysoká fragmentace, rostoucí počet nedobytných pohledávek a absence moderních finančních produktů. Do budoucna je očekáváno snižování počtu bank na méně než 20.

Otázka přístupu k financování ze strany podnikatelských subjektů platí v Ázerbájdžánu za jednou z klíčových. Z analýzy EBRD vyplývá, že pouze necelých 15 % ázerbájdžánských firem ke své činnosti využívá nějaký druh úvěru, přičemž ve většině případů se jednalo o osobní úvěr majitele firmy. Naopak 77 % ázerbájdžánských firem, které o sjednání úvěru uvažovaly, bylo místními bankovními institucemi buď přímo odmítnuto ,nebo přesvědčeno o nevýhodnosti takového kroku. Výše úroků standardně nabízených místními bankami jim v tom dává do značné míry za pravdu, neboť ta se u úvěrů v cizí měně pohybuje v rozmezí 12 – 15 % p.a. a v případě úvěrů v AZN dokonce 24-28 % p.a.

Problémem je rovněž vysoká dolarizace místní ekonomiky, čímž dále omezuje schopnost bank poskytovat úvěrové služby. Častá je rovněž praxe tzv. „family loans“, tedy půjček poskytovaných bez adekvátní analýzy rizik a ručení, jež dále podrývají schopnost bankovních domů půjčovat finanční prostředky na tržní bázi. Ceny úvěrů na ázerbájdžánském finančním trhu jsou nepoměrně vysoké i v porovnání srovnatelných „emerging markets“.

2.4. Daňový systém

Základním kamenem ázerbájdžánského daňového systému je Daňový zákon z roku 2000. Od roku 2006 platí mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem Smlouva o zamezení dvojího zdanění.

V zemi existují následující typy daní:

Daň z příjmu/zisku fyzických osob (Personal Income Tax, 0 %, 14 % a 25 %) – progresivní daň, které podléhají všechny fyzické osoby a rezidenti (Pozn. Daň z příjmu se nevztahuje na zaměstnance mimo ropný sektor a nepracující ve státní správě)

Daň z příjmu/zisku právnických osob (Corporate profit tax, 20 %)  – firma se sídlem v Ázerbájdžánu platí tuto daň z příjmu, který má v zemi i v zahraničí. Plátcem daně je i stálá provozovna zahraničního subjektu, v takovém případě jsou daněny pouze příjmy realizované na území Ázerbájdžánu. Příjem nerezidentní právnické osoby, která nedisponuje stálou provozovnou v Ázerbájdžánu je daněn u zdroje platby bez možnosti aplikace odpočitatelných položek.

Daň z přidané hodnoty (DPH/VAT, 18 %.) – 3 obchodní operace s DPH – operace vyjmuté ze zdanění, zdaněné operace s nulovým zdaněním a operace zdaňované v plné výši. Dovezené zboží podléhá zdanění, kromě určitých druhů zařízení a vybavení, které vytváří či rozšiřují kapitál firmy. Některé typy aktivit v ropném a plynovém průmyslu mají speciální, zjednodušený daňový režim.

Spotřebitelská daň (Excise Tax) – touto daní je zatíženo pivo, alkoholické nápoje, motorová vozidla, jachty, petrochemické výrobky, cigarety a tabákové výrobky.

Daň z majetku (Assets Tax, 1 % PO)
Daň z půdy (Land Tax) – liší se v závislosti na velikosti, poloze a využití půdy.
Silniční daň (Road Tax) – 0,02 AZN za 1 litr paliva.
Daň z těžby minerálních surovin (Mineral Resources Tax)

Zjednodušená daň (Simplified Tax) – aplikovatelná pro neplátce DPH s hrubými tržbami nepřesahujícími 200 000 AZN ročně, kteří podnikají v příslušných, taxativně vymezených oblastech.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Vzájemný obchod ČR-AZ je i nadále postaven na dovozu AZ ropy do ČR, přičemž jeho podíl činil více než 42 % celkového dovozu ropy do země.Saldo obchodní výměny je díky tomuto faktu výrazně v neprospěch ČR. Vývoz surové ropy do České republiky tvořil v roce 2025 6 % celkového vývozu ropy Ázerbájdžánu.

Je zde patrný nárůst zájmu českých firem o AZ trh. Pomalu by se rády vrátily i firmy, co trh před lety z nějakých, ať už existenčních či politických rozhodnutí opustili. Špatnou zprávou ale je, že jejich místo již mnohde nahradily čínské a turecké společnosti.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

V roce 2025 dosáhl obchod EU s Ázerbájdžánem celkové hodnoty 16,6 mld.EUR. EU dovezla zboží v hodnotě 13,9 mld.EUR a vyvezla za 2,7 mld.EUR, což vedlo k deficitu 11,1 mld.EUR.

Obchod s Ázerbájdžánem je dominantně tvořen sektory: minerální výrobky (82,7%), stroje a mechanická zařízení (4,7%) a vozidla, letadla, plavidla a související dopravní zařízení (3,7%). 

Hlavním evropským vývozcem do Ázerbájdžánu bylo v roce 2025 Německo, následované Itálií, Českou republikou, Francií a Nizozemskem.

Hlavním evropským dovozcem z Ázerbájdžánu zůstala i v roce 2025 Itálie, následovaná Německem, Českou republikou, Řeckem a Španělskem.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

V roce 2025 realizovaly právnické a fyzické osoby Ázerbájdžánské republiky obchodní operace se svými partnery ve 180 zemích světa, zboží bylo vyvezeno do 128 zemí a dovezeno ze 173 zemí.

V roce 2025 činil vývoz ne-ropných a ne-plynových produktů 3 628,2 mil. USD a ve srovnání s rokem 2024 se zvýšil v běžných cenách o 8,1 % a v reálném vyjádření se snížil o 18,1 %.

Podle údajů Státního celního výboru činilo 11,6 % obratu AZ s Tureckem, 10,0 % s Ruskem, 9,9 % s Čínou, 3,6 % se Švýcarskem, 3,1 % s USA, 2,3 % se Spojeným královstvím, 1,8 % s Austrálií a Gruzií, 1,6 % s Uzbekistánem, 1,4 % s Kazachstánem, 1,3 % s Íránem, 1,0 % s Ukrajinou, 0,9 % s Běloruskem, 0,8 % s Indií.

19,6 % z celkové hodnoty dovezeného zboží do země pocházelo z Číny, 15,3 % z Ruska, 9,6 % z Turecka, 6,1 % z USA, 5,3 % ze Švýcarska, 3,7 % z Austrálie, 3,3 % ze Spojeného království, 2,9 % z Uzbekistánu, 2,6 % z Íránu, 2,4 % z Kazachstánu, 1,4 % z Běloruska a Japonska (každé), 1,3 % z Koreje, Brazílie a Mexika (každé), 1,2 % z Kanady, Ukrajiny a Jihoafrické republiky (každé), 0,9 % z Indie.

13,5 % exportu představovala hodnota produktů dodaných do Turecka, 4,7 % do Ruska, 2,8 % do Gruzie, 1,9 % do Švýcarska, 1,4 % do Spojeného království, 0,9 % do Tuniska a na Ukrajinu (každé), 0,7 % do Indie, 0,5 % do Sýrie, Srbska, Indonésie, Spojených arabských emirátů a Afghánistánu (každé).

V hodnotě exportu ne-ropných a ne-plynových produktů převládal podíl zboží dodaného do Ruska (32,4 %), Turecka (16,5 %), Gruzie (9,6 %), Švýcarska (9,6 %), Ukrajiny (5,5 %), Spojených arabských emirátů (3,1 %), Kazachstánu (2,6 %), Běloruska (2,2 %), Uzbekistánu (2,1 %), Turkmenistánu (1,7 %), USA (1,7 %).

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

V roce 2025 činil objem přímých investic z Evropské unie do Ázerbájdžánu 1, 442 mld. USD, což je o 31,1 % méně než o rok dříve. Podle Státní banky Ázerbájdžánu tento objem v roce 2024 dosahoval 2, 094 mld. USD. Pokles je způsoben především výrazným snížením investic z Maďarska a Německa. Investice z Maďarska klesly o 64,0 % – z 1,018 mld. USD na 366 mil. USD, zatímco investice z Německa se snížily o 65,0 % – ze 75,30 mil. USD na 26,33 mil. USD.

V roce 2025 činil objem přímých investic směřujících z Ázerbájdžánu do ekonomik zemí EU 316,50 mil. USD. Podle Státní banky Ázerbájdžánu tento objem v roce 2024 dosahoval 245,98 mil. USD, což představuje meziroční růst o 28,7 %. Tento růst byl převážně spojen se zvýšenými investicemi v Itálii a Německu. Investice v Itálii vzrostly o 72,9 % – z 72,38 mil. USD na 125,12 mil. USD, zatímco investice v Německu vykázaly nárůst o 169,1 % – z 22,94 mil. USD na 61,73 mil. USD.

V roce 2025 nasměroval Ázerbájdžán do čínské ekonomiky přímé investice ve výši 9,957 mil. USD, což je 3,6krát více než v roce 2024. Během sledovaného období se podíl Ázerbájdžánu na investicích do čínské ekonomiky v celkovém objemu investic zvýšil z 0,2 % na 0,4 %.

Čína během roku nasměrovala do ázerbájdžánské ekonomiky 26,895 mil. USD v přímých investicích, což je o 53 % více než o rok dříve. Podíl Číny na investicích v ázerbájdžánské ekonomice v celkovém objemu investic se zvýšil z 0,2 % na 0,4 %.

V roce 2025 činil objem přímých zahraničních investic z USA do Ázerbájdžánu 204,368 mil. USD, což je o 36,4 % více než v roce 2024. Podíl těchto investic činil 3,1 %. Ázerbájdžán naopak investoval do USA 130,239 mil. USD (nárůst o 47,1 %). V roce 2025 přesáhly celkové FDI Ázerbájdžánu 6,595 mld. USD

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s ČR

Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku v oboru daní z příjmu a majetku (2005);

Ujednání o spolupráci v oblasti činnosti daňové správy mezi Ministerstvem financí České republiky a Ministerstvem daní Ázerbájdžánské republiky (2007);

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o hospodářské, vědeckotechnické a kulturní spolupráci (2009);

Smlouva mezi vládou ČR a vládou Ázerbájdžánské republiky o letecké dopravě (2010); Dohoda mezi Českou republikou a Ázerbájdžánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně a investic (2011);

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o výměně a vzájemné ochraně utajovaných skutečností (2011);

Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem kultury a cestovního ruchu Ázerbájdžánské republiky (2012);

Společná deklarace o strategickém partnerství mezi Českou republikou a Ázerbájdžánskou republikou (2015);

Dohoda o spolupráci v oblasti energetiky mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem energetiky Ázerbájdžánské republiky (2021).

3.4. Rozvojová spolupráce

Byl zakončen projekt na posílení postavení žen v AZ, realizovaný nevládní organizací „Public Union „Clean World“ Aid to Women“ (PUCW). Projekt zaměřený zejména na školení ženskoprávních aktivistek a konzultace se uskutečnil v regionech Masalli, Balakan, Gach a Šeki. Ázerbájdžán není příjemcem rozvojové pomoci ani ze strany EU. Ta umožňuje Ázerbájdžánu využívat některé finanční instrumenty v rámci platformy Východního partnerství. Velký zájem panuje zejména o spolupráci v oblasti twinnigových programů.

Země spadá do rozvojového programu OECD.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Cílem střednědobé hospodářské strategie pro období navazující na poslední krizi, odrážejícím se ve vládním Akčním plánu ze 4. dubna 2020, je stimulovat domácí výrobu i spotřebu. I v souvislosti s post-konfliktní rekonstrukcí se naděje upínají k rozvoji agrárního sektoru, stavebnictví a budování pozice dopravně-logistického hubu na koridoru Sever-Jih. Ázerbájdžán se v rané fázi krize spoléhal na rezervy z tučnějších let akumulované ve Státním ropném fondu, tenčící se společně s rezervami Centrální banky v důsledku udržování kurzu národní měny vůči dolaru. Ten je fixován již od roku 2017, kdy manát po dvojí skokové devalvaci pozbyl polovinu své původní hodnoty. Ve svých nadcházejících krocích musí ázerbájdžánská vláda a Centrální banka vážit na jedné straně sociální efekt případné nepopulární devalvace manátů a na druhé pak důsledky přijetí závazků spojených se zahraničními půjčkami.

Aktuální sektorové příležitosti naleznete v Mapě strategických příležitostí na webu Ministerstva zahraničních věcí.

ICT a Digitalizace
Digitalizace představuje klíčovou prioritu Ázerbájdžánu do roku 2030. V rámci Digitální ekonomické strategie 2025 země buduje 5G sítě, optickou infrastrukturu, datová centra a rozvíjí umělou inteligenci. Průměrná rychlost internetu vzrostla z 12 Mb/s na 90 Mb/s a do konce roku 2026 má dosáhnout 200 Mb/s s pokrytím ve všech regionech.

Strategie umělé inteligence 2025–2028 stojí na čtyřech pilířích: právní a etický rámec, AI infrastruktura, vzdělávání a výzkum (včetně Akademie AI) a podpora inovací. Akční plán obsahuje přes 30 úkolů, klíčovým projektem je AI laboratoř v AzInTelecom (7,1 mil. manatů / cca 3,5 mil. EUR). AI by mohla do roku 2030 generovat globální hodnotu 16 mld. USD.

Digitalizace státní správy se soustřeďuje na platformu „mygov“, která nahradí roztříštěné systémy ministerstev. AI má podporovat úředníky při každodenním rozhodování. Projekty „smart city“ a „smart village“ jsou definovány jako priorita s otevřeností vůči zahraničním partnerům.

Příležitosti pro české firmy:
V sektoru „smart city“ mohou české společnosti dodat IoT infrastrukturu , informační napojení MHD na městské logistické systémy, smart ticketing kombinující městskou a regionální dopravu. propojení odbavovacích systémů s městskou kartou, jednotné platební a tarifní platformy. Dále pak průmyslové řídicí systémy

Energetika
Celková instalovaná kapacita má v roce 2026 dosáhnout 10,0–10,5 GW. Výroba elektřiny zůstává ze 88–93 % závislá na zemním plynu, dlouhodobý potenciál OZE dosahuje až 40 GW. Do roku 2030 usiluje Ázerbájdžán o 30% podíl obnovitelných zdrojů.

Klíčovým milníkem je spuštění větrné elektrárny Khizi–Absheron (240 MW) a pokračující výstavba solárních elektráren Bilasuvar (445 MW) a Neftchala (315 MW). Do roku 2032 má vzniknout až 8 GW nových OZE kapacit.

Projekt Black Sea Green Energy Corridor (Ázerbájdžán–Gruzie–Rumunsko–Maďarsko) je zařazen do plánů ENTSO-E TYNDP 2026 s exportní kapacitou až 4 GW do EU. Export zemního plynu do EU má vzrůst o 17 % do roku 2026. SOCAR se transformuje na integrovanou energetickou společnost, mezi aktivní investory patří ACWA Power, Masdar a BP.

Příležitosti pro české firmy:
Dodávkách technologií a v modernizaci průmyslových provozů. V segmentu obnovitelných zdrojů: technologie pro solární a větrné elektrárny, včetně nosných konstrukcí, rozváděčových systémů, monitoringu a bateriových úložišť. Modernizace přenosové soustavy a digitalizovaných řídicích platforem.

Dopravní infrastruktura
Metropolitní Baku čelí chronické nedostatečnosti veřejné dopravy – 30 % cest se realizuje taxi nebo osobními vozy, průměrná zpoždění autobusů dosahují 10–15 minut. Dopravní program Baku 2025–2030 předpokládá investice přes 2 mld. AZN (1,17 mld. USD).

Metro bude rozšířeno ze současných 36,6 km a 26 stanic na 73,4 km a 51 stanic do roku 2040. Uvedení 299 nových vozů zvýší roční kapacitu z 65 na 88 milionů cestujících. Do roku 2030 přibude cca 25 km tramvajových tras a 300 km nových elektrifikovaných železničních úseků. Kapacita Transkaspického koridoru má vzrůst ze 200 na 1 000 vlaků ročně. Modernizuje se 500 km silnic, 30 mostů a 5 tunelů.

Příležitosti pro české firmy:
Trolejbusy, elektrobusy a tramvaje, nabíjecí infrastrukturu, elektrotechnické komponenty (měniče, trakční výzbroj), digitální monitoring vozidel a flotilovou telemetrii.

Voda a životní prostředí
Ázerbájdžán patří k nejvíce vodně zatíženým zemím světa. Ve městských sítích se ztrácí 35–45 % distribuované vody, efektivita zavlažování dosahuje průměrně jen 37 %. Pouze 37 % odpadních vod prochází řádným čištěním, 78 % pevného odpadu končí na skládkách.

Státní program 2026–2035 (přes 5 mld. AZN / 2,94 mld. USD) zahrnuje rekonstrukci 430 km vodovodní sítě, instalaci 28 vodojemů, výstavbu 9 čistíren odpadních vod (370 000 m³/den) a 20 km dešťových kolektorů. Cílem je snížení rizika povodní o 30 % a zásobování 2,5 milionu obyvatel metropolitní oblasti.

Příležitosti pro české firmy:
Membránové technologie pro úpravu pitné vody, kompaktní biologické ČOV s využitím MBR technologií, recyklace šedé vody pro zemědělství a městskou zeleň, anaerobní digestory zvyšující energetickou soběstačnost, retenční nádrže, vsakovací systémy a separátory ropných látek, UV a ozonizační systémy pro dezinfekci

Zemědělský a potravinářský průmysl
Ceny potravin vzrostly v lednu–únoru 2026 o 7 %. Dovoz přesáhl v roce 2024 hodnotu 2,47 mld. USD a v roce 2025 vzrostl o dalších 4,7 %. Strukturální problémy zahrnují nedostatek orné půdy, nízkou efektivitu zavlažování a závislost na dovozu vstupů.

Klíčové programy: modernizace potravinářství financovaná EBRD (100 mil. USD), dotace pro mlékárenský sektor (od 2026), program „Velký návrat“ (50% zemědělské dotace), investice do zavlažování 52,9 mil. USD v roce 2026 a Národní strategie efektivního využívání vody (2024–2040).

Příležitosti pro české firmy: zavlažovací technologie a monitoring vody, zemědělská technika (dotační program v řádu stovek mil. AZN ročně), potravinářské a mlékárenské linky, skleníkové systémy, čistírny odpadních vod, digitalizace zemědělství (drony, farm management systémy, geodatové služby).

Příležitosti pro české firmy:
Zavlažovací technologie, vodní hospodářství a monitoring vody
Dodávky zemědělské techniky a mechanizace – Ázerbájdžán masivně dotuje nákup moderní zemědělské techniky – dotace dosahují stovek milionů manátů. V roce 2024: 83,9 mil. AZN dotací na 6 477 kusů techniky. V roce 2025: 80,8 mil. AZN na 9 107 kusů. Pro rok 2026 vláda plánuje pokračovat v programu dotací.
Potravinářské technologie a modernizace zpracovatelských závodů – Ázerbájdžán spustil modernizační program potravinářství financovaný EBRD za 100 mil. USD. Navíc od roku 2026 vláda plánuje cílené dotace pro mlékárenské podniky. Rovněž možnost dodávek pekařských linek.
Digitalizace zemědělství a datové služby – Ázerbájdžán připravuje digitální zemědělské sčítání a rozvoj datových systémů. To otevírá prostor pro software pro zemědělské hospodaření (farm management systems), drony a mapování pozemků, geodatové služby, automatizaci evidence a monitoringu.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Ázerbájdžánský trh skýtá pro české podnikatele významný potenciál. Je však nutné počítat s tím, že vstup na něj je komplikovanější, nákladný a především časově náročný. Výhodný poměr mezi kvalitou a cenou je rozhodujícím faktorem pro úspěch. Post-prodejní servis je absolutní podmínka pro další působení na trhu.

Vzhledem k trvání Zvláštního karanténního režimu doporučujeme při cestování do Ázerbájdžánu i nadále sledovat aktuální informace pro vstup do země související s pandemií covidu-19 na stránkách Velvyslanectví ČR v Baku.

Covid-19 – aktuální podmínky cestování do Ázerbájdžánu a návratu do ČR | Velvyslanectví České republiky v Baku (mzv.cz)

4.2. Oslovení

Přestože se vlivem pandemie ázerbájdžánská společnost přeorientovala na virtuální formu jednání, bez osobního kontaktu obtížně dojde k výraznějšímu posunu při navázání obchodních vztahů nebo projednání kontraktu. V písemné podobě je vhodnější volit formální podobu, např. zaslat e-mailem naskenovaný dopis. Z elektronických forem komunikace se v zemi výrazně více využívá mobilní telefon (nejpopulárnější je aplikace WhatsApp).

Standardním způsobem sjednání první schůzky je formální oslovení subjektu v dostatečném předstihu a zjištění telefonního kontaktu na osobu, která má organizaci schůzky na starosti. S danou osobou pak dojednat termín a místo schůzky.  Je potřebné počítat s možností změny místa a času schůzky na poslední chvíli.

Máte-li zájem o navázání vztahů se zástupci státních institucí, je pro oslovení možné využít služeb a podpory ze strany obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Baku.

4.3. Obchodní schůzka

Na jednání přijďte včas, i když se může stát, že se váš obchodní partner ještě nedostavil. Vaše přesnost bude zcela jistě oceněna. Zároveň tolerujte menší nedochvilnost partnera, kterou mohou způsobit např. neočekávaná dopravní omezení. Doporučujeme zahájit jednání s ázerbájdžánským partnerem neformálním způsobem (zeptat se na zdraví, rodinu, zmínit nezmary počasí apod.) a později přejít k samotnému tématu jednání. Okamžité projednávání kontraktu nebo předmětu setkání může být považováno za nezdvořilé.

V Ázerbájdžánu jsou velké rozdíly mezi hlavním městem a regiony. Zatímco v Baku většinou platí pravidla zažitá v Evropě, v regionech plyne život pomaleji. Domluvit si schůzku s partnerem mimo hlavní město může být obtížnější, je třeba obrnit se trpělivostí.

Pokud se jednání odehrává v kanceláři, jedná se zpravidla o čistě formální setkání. Pozvání k jednání v jiných prostorách může být pozitivním signálem a posunem vpřed při jednáních.  Všeobecně lze říci, že při formálním jednání v kanceláři není nabízení alkoholu zvykem. Dojde-li na setkání v restauraci, doporučujeme nechat rozhodnutí o alkoholu na místním partnerovi. Neformální setkání (oběd, večeře) je vždy ukončeno čajem doplněným místními sladkostmi nebo ořechy, odchod před tímto tradičním ukončením setkání je považován za nezdvořilý. V případě pozvání domů je vhodné přinést dárek (ovoce, sladkosti nebo květiny, doporučuje se vyhnout alkoholu), očekává se, že host v domě využije přezůvek.

Při příjezdu a odchodu si s každým potřeste rukou. Muži by měli počkat a podívat se, zda žena natáhne ruku k pozdravu, v případě, že ano, teprve poté s ní lehce potřást.

Vizitky jsou předávány bez jakéhokoliv formálního rituálu. Nicméně je doporučeno je podávat a přijímat pouze pravou rukou. Pro lepší přehlednost je vhodné mít vizitku na jedné straně přeloženou do ázerbájdžánského nebo ruského jazyka. Na jednání se zástupci státní správy choďte vždy formálně oblečení, tj. v saku a s kravatou. Na jednání s obchodními partnery se můžete zejména v letních měsících dostavit méně formálně oblečeni, avšak vždy upraveni. Na jednání s vedoucími představiteli firem se dostavte vždy ve společenském obleku. Při neformálních setkáních není společenský oděv vyžadován.

Je zvykem odmítnout dar alespoň dvakrát, než jej neochotně přijmete. Vždy trvejte na tom, že je toho příliš, a dárce by neměl mít žádné potíže.

4.4. Komunikace

Nemalou roli v jednání hraje jazyková připravenost českých subjektů. Hlavním komunikačním jazykem je ruština, angličtina výrazně méně, ačkoliv je stále více jednání vedeno v angličtině. Je vhodné se dopředu domluvit v jakém jazyce bude jednání probíhat a případně využít služeb tlumočníka.

V komunikaci doporučujeme dávat přednost osobnímu kontaktu, případně telefonátu. Velmi oblíbenou se stává komunikace přes WhattsApp, která je hojně využívána k operativní komunikaci. E-mailové komunikaci je přikládán menší význam.

Pokud český byznysmen nezná dobře svého partnera a neorientuje se dostatečně v místní problematice, neměl by se pouštět do rozhovorů na citlivá témata, jako je náboženství (přístup k vyznávání islámských hodnot se u jednotlivých lidí velmi různí a je nutno znát názory partnera, než se s ním na toto téma pustíme do debaty) nebo konflikt o Karabach a k němu přilehlé okresy.

4.5. Doporučení

Velká pozornost by měla být věnována výběru správného, vhodného partnera. Ten může sehrát významnou roli nejen jako „průvodce“ poměrně složitou ázerbájdžánskou legislativou a předpisy, ale i jako neocenitelný zdroj informací, např. co se rozložení sil a vlivů v té které ekonomické sféře týká. Nesmírně důležitý je pak pravidelný osobní kontakt s partnerem. Systém korespondenční spolupráce a uzavírání kontraktů „na dálku“ není v Ázerbájdžánu příliš funkční ani oblíbený. Poštovní či e-mailová korespondence může posloužit k prvotnímu kontaktu s potenciálním partnerem, ale bez osobních setkání nelze počítat s udržením a prohlubováním obchodních kontaktů.

Při jednání se státní a polostátní sférou je podpora ze strany velvyslanectví plusem pro navázání prvních kontaktů. Přítomnost zástupce ambasády pomáhá při prvních formálních schůzkách. Naše velvyslanectví, v rámci možností, podporu při jednáních se státní správou v odůvodněných případech poskytuje.

4.6. Státní svátky

Ázerbájdžánské státní svátky:
1. – 2. ledna – Nový rok
20. ledna – Den mučedníků (výročí masakru neozbrojených účastníků shromáždění v Baku sovětskými bezpečnostními složkami roku 1990)
8. března – Mezinárodní den žen
20. – 26. března – Novruz „perský nový rok“ a svátek jara (nejpopulárnější svátek v Ázerbájdžánu)

9. května – Den vítězství nad fašismem
28. května – Den nezávislosti (připomíná vyhlášení nezávislosti Ázerbájdžánu v roce 1918)
15. června – Den národní spásy (den návratu Heyjdara Alijeva k moci v roce 1993)
26. června – Den národní armády (den vzniku národní armády v roce 1918)
8. listopadu – Den vítězství (připomíná dobytí Šuši během 2. karabašské války v roce 2020)
9. listopadu – Den národní vlajky (přijetí tohoto státního symbolu Ázerbájdžánskou demokratickou republikou v roce 1918)
31. prosince – Den solidarity Ázerbájdžánského lidu (připomíná pád „železné opony“ mezi SSSR a Íránem roku 1989)

Pohyblivým svátkem je Íd al-fitr (Ramadan Bayramı), který je dnem ukončení měsíce ramadanu a s ním spojeného postu (v roce 2026 připadá na 17. února až 19. března). Dalším pohyblivým svátkem je největší muslimský svátek, připomínající oběť Abrahámovu Íd al-adhá (Gurban Bayramı), ten v roce 2026 připadá na 26. až 30. května.

Připadnou-li svátky na víkendový den, jsou k nim přidány volné dny v následujícím týdnu. Je vhodné se včas informovat, jak přesně budou dny pracovního volna konkrétně pro daný rok určeny.

Během státních svátků jsou provozovány prodejny s potravinami ve standardních otevíracích hodinách.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Podpora v podobě místního, finančně silného, a zavedeného obchodního zástupce je pro úspěšný prodej zahraničního zboží na místním trhu naprostou nezbytností. Při prodeji zboží v zemi prostřednictvím místního obchodního zástupce je obvykle využíván velkobchodník-distributor, který zásobuje obchodní síť. Často, zejména u menších obchodníku, tento článek chybí a zboží je dodáváno přímo.

Ázerbájdžán má liberální devizový režim a prakticky neexistují překážky pro směnu a převod prostředků spojených s investicí do volně směnitelné měny legální cestou a za tržní kurz. Směna je prováděna tzv. Baku Currency Exchange Market a Organized Interbank Currency Market. Elektronický směnný mechanismus, The Baku Electronic Exchange Systém (BEST) funguje v zemi od roku 2002. Existuje rovněž možnost měnit cizí měnu v bankách a jejich filiálkách. Pozor, v lednu 2016 došlo k plošnému uzavření všech směnáren a podle dostupných informací se s obnovením jejich činnosti do budoucna nepočítá, směna cizí měny se uskutečňuje pouze v rozšířených bankovních pobočkách.

Od roku 2001 platí zákaz používání cizích měn při operacích v hotovosti. Průměrná doba zaslání prostředků do zahraničí je 2-3 pracovní dny. V praxi je důsledně aplikována dodatečná povinnost uvést zdroj prostředků v případě podezření z praní špinavých peněz Parlament v roce 2007 odsouhlasil dodatek k devizovému zákonu, kterým zrušil dodatečné zdanění vývozu hotovosti ze země, což je v souladu s požadavkem WTO a mělo také pomoci snížit inflační tlaky.

Od pádu Sovětského svazu Ázerbájdžán radikálně liberalizoval zahraniční obchod. První legislativa, upravující fungování zahraničního obchodu, byla přijata v roce 1992. Nicméně významné restrikce exportu tzv. strategického zboží či zboží strategického významu existovaly až do roku 1994. Patřily mezi něj mj. všechny ropné výrobky. I dnes stále existuje poměrně omezený seznam výrobků, kde se vyžaduje souhlas, certifikace nebo licence při vývozu a dovozu do/z země.

Omezení vývozu z důvodu národní bezpečnosti: zboží a technologie podléhající vývozu v souladu s mezinárodními smlouvami; zbraně, včetně zbraní hromadného ničení a jeho nosičů; tzv. zboží dvojího užití, které může být využito pro výrobu ZHN; výbušniny a radioaktivní materiály; ostatní zboží a služby, označené prezidentem republiky jako zboží podléhající souhlasu. K vývozu těchto produktů je nutné vyjádření kompetentního orgánu státní moci.

Dovoz a vývoz na základě dekretu Kabinetu ministrů: zbraně a vojenské zařízení; výbušniny; radioaktivní materiály; narkotika; speciální druhy vědeckých znalostí a technického know-how, nezbytných pro výrobu zbraní; krev a výrobky z ní; vývoz surových diamantů.

Vývoz a dovoz na základě vydání povolení od různých orgánů státní moci:

Vývoz: divoká zvířata a rostliny, zvláště ty, které jsou chráněny mezinárodními konvencemi a patří k ohroženým druhům; suroviny z rostlin a zvířat pro výrobu léků; umělecká díla a starožitnosti; vynálezy a know-how; narkotika.

Dovoz: insekticidy; léky a lékařské zařízení; veterinární léky; divoká zvířata a rostliny; suroviny z rostlin a zvířat pro výrobu léků; narkotika, která nejsou registrována v Ázerbájdžánu.

Pro více informací ohledně výše zmíněných kategorií doporučujeme kontaktovat Velvyslanectví ČR v Baku na e-mailové adrese: commerce.baku@mzv.gov.cz.

Praxe celního odbavení byla v Ázerbájdžánu terčem kritiky od vzniku moderního státu, je však patrná snaha danou situaci zlepšit. Již v roce 2009 byl zahájen provoz tzv. one window shop na celnicích, což v praxi umožnilo vyřídit kompletní celní deklaraci na jednom místě. Podle oficiálních údajů se díky tomu podařilo zkrátit proces jejího vyřízení na 15–20 minut. Ovšem nejdůležitější změny přinesl dekret prezidenta z ledna 2016, který výrazně zprůhlednil proces určování výše cla, odstranil dobrovolně-povinnou praxi využívání služeb celních brokerů a zvýšil limit pro bezcelní nekomerční dovoz z 2 000 na 10 000 USD. Vlastní celní řízení probíhá na základě několika právních dokumentů, z nichž nejvýznamnější jsou Celní kodex (srpen 2011) a Rozhodnutí Kabinetu ministrů o clech z roku 2001. Výše uvedené legislativní dokumenty rozdělují cla na tři skupiny: ad valorem (10–25 %), specifická cla , složená cla (kombinace dvou předešlých cel). V poslední době převládá tendence zvyšovat roli cel ad valorem.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Podle zákona mohou zahraniční investoři vytvářet za účelem podnikání společné podniky s místními společníky nebo vytvářet nové podniky, 100% vlastněné zahraničním subjektem, a to ve formě místního zastoupení nebo pobočky. I když vláda formálně neuplatňuje dohled nad zahraničními investicemi, proces registrace nové firmy při Ministerstvu spravedlnosti je de facto určitým „screeningem“ investora a investice. Registrace firmy podle zákona obnáší pouze posouzení správnosti předložených dokumentů. Při hledání vhodných komerčních, ale i bytových prostor doporučujeme využít služeb některé z početných realitních kanceláří.

V současné době neexistuje právní norma, nařizující zahraničnímu investorovi najímat místní pracovní sílu, nicméně v Parlamentu diskuse na toto téma běží. Zaměstnavatel musí získat licenci od Ministerstva práce, pokud se rozhodne najmout místní pracovní sílu. Cizinci, pracující v zemi, se musí zaregistrovat na imigračním úřadě v místě jejich bydliště a získat pracovní povolení od Ministerstva práce. Vedoucí zastoupení zahraničních firem a jejich zástupci k práci nepotřebují pracovní povolení, protože nejsou považováni za tzv. migrující pracovní sílu.

5.3. Marketing a komunikace

Stejně jako kdekoli jinde na světě je i v Ázerbájdžánu reklama nedílnou součástí prodejní strategie každé firmy, která chce úspěšně působit na trhu. Tištěná reklama (inzeráty v tisku, reklamní poutače na ulicích a distribuce reklamních letáků) je zajišťována agenturami většinou s podílem zahraničního kapitálu. Velmi populární jsou rovněž elektronická média všeho druhu, přičemž v oblasti sociálních sítí jednoznačně vede Instagram a TikTok.

Oproti evropským zvyklostem není příliš rozšířena velkoplošná reklama v podobě billboardů.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ázerbájdžánu jsou formálně uznávána práva spojená s využitím movitého a nemovitého majetku. Ázerbájdžánský soudní systém se vyznačuje selektivní efektivností a nefunguje nezávisle na výkonné moci. Špatná kvalita, nespolehlivost, svévole a nedostatečné možnosti vynucení práva jsou překážkami pro zahraniční (i domácí) firmy rozvíjet jakýkoliv byznys v zemi. Politicky dobře napojené skupiny (klany) profitují z kontroly nejlukrativnějších sektorů ekonomiky. Úpravy Občanského zákoníku z roku 2007, které umožňují úřadům násilně vykupovat pozemky, (údajně s cílem rychlejší výstavby veřejně prospěšných staveb) mohou ještě více ohrožovat vlastnická práva investora.

Určité zlepšení v této oblasti ale existuje. Vláda v současné době spolu se Světovou bankou intenzivně pracuje na vylepšení systému registrace majetku. V roce 2006 vláda centralizovala databázi všech operací na trhu nemovitostí určených k bydlení do sítě notářských kanceláří, metodicky vedených Ministerstvem spravedlnosti.

Ázerbájdžán začal již v polovině 90. let s implementací národního systému registrace a ochrany duševního vlastnictví. Opatření byla prováděna ve spolupráci se Světovou organizací pro duševní vlastnictví (WIPO), jehož je země členem. Souběžně došlo i k úpravám legislativy v tomto smyslu a tak byl v roce 1996 přijat zákon o autorských právech a s ním spojených právech, v roce 1997 patentový zákon a v roce 1998 zákon o obchodních značkách a geografických pojmenováních. Ázerbájdžán je členem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), stranou Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl, Úmluvy o zvukových záznamech i obou tzv. internetových smluv WIPO.

5.5. Trh veřejných zakázek

Avíza o veřejných zakázkách jsou publikovány v oficiálních denících Azerbaijan a Respublika spolu s uvedením podmínek a časových lhůt pro podání přihlášky. Podle zákona by měly být všechny veřejné zakázky rovněž publikovány na stránkách www.etender.gov.az. Tendrové specifikace jsou však většinou zveřejňovány pouze v ázerbájdžánském jazyce.

V roce 2021 uvedla Státní služba pro antimonopolní dohled a kontrolu spotřebitelského trhu spadající pod ministerstvo hospodářství Ázerbájdžánu, že Ázerbájdžán plánuje zcela přejít na elektronické zadávání veřejných zakázek. Modernizace portálu při níž by mělo dojít k překladům tenderů do angličtiny a ruštiny v současné době probíhá. Zároveň je očekáváno předložení i nového návrhu zákona o veřejných zakázkách, který počítá se 100%  přechodem na elektronické zadávání zakázek.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební morálka místních partnerů je podle zkušenosti českých firem poměrně uspokojivá.

Všeobecně platí, že o sporech a neshodách, vznikajících mezi zahraničními investory a firmami se zahraničním kapitálem, státními institucemi nebo podniky, veřejnými organizacemi či jinými právními subjekty rozhodují místní soudy nebo po dohodě zúčastněných stran soudy arbitrážní (včetně těch zahraničních). Mechanismus urovnávání sporů v Ázerbájdžánu existuje, avšak efektivní prostředky ochrany a vynucení vlastnických a smluvních práv nejsou vždy zaručeny. Stát oficiálně nezasahuje do kompetence soudů, v praxi ale má soudní moc vůči exekutivě jen velmi slabou pozici. Soudci často nemají adekvátní znalosti a zkušenosti z moderní daňové a ekonomické legislativy.

Od roku 2000 platí Zákon o mezinárodní arbitráži, který zavádí možnost lokální arbitráže, pokud jde o kontrakty s účastí zahraničního subjektu. Nicméně jedná se o mechanismus využívaný jen velmi zřídka. Bilaterální dohody o podpoře a ochraně investic poskytují zahraničním subjektům lepší zajištění pro případ sporů v tomto smyslu. Ázerbájdžán je smluvní stranou World Bank Convention on the Settlement of Investment Disputes between States and Nationals of the other States a také členem Multilateral Investment Guarantee Agency a 1958 New York Convention on the Recognition nad Enforcement of Foreign Arbitral Awards.

Místní legislativa zná i Zákon o bankrotech, ovšem i tento mechanismus je používán jen velmi zřídka.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro občany ČR platí pro vstup na území Ázerbájdžánu vízová povinnost.

POZOR: Při pobytu v Ázerbájdžánu převyšujícím 15 dnů platí pro cizince povinnost registrovat se u migrační služby. Registraci je možné provést po internetu na adrese: E-Services (migration.gov.az) V případě, že tato povinnost není respektována, je při výjezdu z Ázerbájdžánu vyžadováno zaplacení pokuty a v krajním případě může dojít až k deportaci.

Víza lze získat:

• elektronicky na internetové adrese: Official Electronic Visa Portal;
• nebo, v případě delšího pobytu než 30 dní, osobně na konzulárním úseku velvyslanectví Ázerbájdžánu v Praze (Na Zátorce 783/17, 160 00 Praha 6, Velvyslanectví Ázerbájdžánské republiky v České republiky).

Doporučení na cestu:

Mezinárodní letiště Heydara Aliyeva je se světem propojeno poměrně hustou sítí leteckých linek. Z ČR je obecně nejvýhodnější přímé spojení Praha – Baku operované národním dopravcem AZAL třikrát týdně (pondělí, pátek a sobota; v období červen-září 2025 také ve čtvrtky), dále přes Istanbul, Varšavu a Frankfurt. Nejlevnější spojení mezi letištěm a stanicí metra 28 May v centru města zajišťuje pohodlný autobus Airport Express: cesta vyjde na 1,3 manatů (ca. 17 Kč). Prověřenou taxislužbu lze kontaktovat na ázerbájdžánském čísle 189 (operátoři hovoří anglicky a rusky); o ceně (cesta z letiště do centra vyjde asi na 18 manatů) budete předem informováni textovou zprávou. Doporučit je možno i službu Bolt, případně Uber (12-15 manatů).

Nedoporučuje se cestovat do příhraničních oblastí s Arménií a do oblastí v blízkosti linie dotyku. Dále upozorňujeme, že hranice mezi Ázerbájdžánem a Ruskem prochází na ruské straně přes bezpečnostně problematický Dagestán. Eventuální cestu do/z Ázerbájdžánu po této trase doporučujeme důkladně zvážit. Pro pohyb v samotném Ázerbájdžánu nejsou zavedena žádná omezení. Při pobytu se doporučuje respektovat základní bezpečnostní pravidla chování a respektovat pokyny příslušníků ozbrojených složek. Další informace na webu ZÚ.

Všeobecně je v Ázerbájdžánu doporučováno pití balené vody, kterou je možné zakoupit v každém obchodě.

Při cestování do Ázerbájdžánu doporučujeme registraci do systému DROZD.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pro zaměstnání v zemi je třeba získat pracovní vízum, které vydává Státní imigrační služba Ázerbájdžánu. Vzhledem k tomu, že situace, pravidla a poplatky v této oblasti se velmi rychle mění v čase, doporučujeme kontaktovat příslušný zastupitelský úřad v ČR před podáním žádosti o pracovní vízum.

Mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem není uzavřena žádná smlouva v oblasti zdravotního zabezpečení. Z tohoto důvodu je českým občanům v Ázerbájdžánu poskytována zdravotní péče pouze za úplatu. V případě cesty do této země proto důrazně doporučujeme sjednání příslušného cestovního pojištění.

5.9. Veletrhy a akce

V Ázerbájdžánu se každoročně pořádá několik regionálně významných oborových veletrhů a výstav. Každoročně je organizován veletrh Caspian Agro a Interfood Azerbaijan (květen), Baku Energy Week (Caspian Oil & Gas a Caspian Power; první týden v červnu), Baku Water Week (září), vzdělávací veletrh EduExpo (říjen), BakuBuild a Aquatherm (říjen).

Více informací k jednotlivým veletrhům, které se konají v Baku, naleznete na stránkách hlavního organizátora výstav Caspian Event Organizers.

Bližší informace k výstavám jsou zveřejňovány na webu Velvyslanectví ČR v Baku, BusinessInfo, CzechTrade nebo Ministerstva průmyslu a obchodu.

Velvyslanectví ČR v Baku organizuje řadu různých aktivit, vedle podpory účasti na veletrzích za zabývá organizací fór či podnikatelských misí. Jeden z nejefektivnější nástrojů pro podporu exportu je organizace sektorově zaměřených projektů na podporu ekonomické diplomacie v podobě misí českých podnikatelů Ázerbájdžánu nebo zástupců ázerbájdžánských institucí do České republiky.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Ázerbájdžánu
Caspian Plaza, ulice Jafar Jabbarli 44, AZ-1065 Baku, Ázerbájdžán
Tel.: +994 124 368 555 – recepce, +994 124 368 554 – sekretariát
Fax: +994 124 368 557
E-mail: baku@mzv.gov.cz
Web: www.mzv.gov.cz/baku

Obchodně ekonomický úsek
nachází se na velvyslanectví v Baku
Tel.: +994 124 368 554 (555)
E-mail: baku.commerce@mzv.gov.cz

Nouzová linka pro české občany (mimo pracovní dobu zastupitelského úřadu): +420 222 420 222

Úřední hodiny: pondělí až pátek od 9:00 do 12:00 hod. a od 13:00 do 17:30 hod.

Kancelář CzechTrade Baku
Ing. Antonín Marčík, ředitel kanceláře
Caspian Plaza, ulice Jafar Jabbarli 44, AZ-1065 Baku, Ázerbájdžán
Tel: +994 512 069 695
E-mail: antonin.marcik@czechtrade.cz
Web: www.czechtrade.cz/azerbajdzan

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Předvolba do Ázerbájdžánu je +994, následuje kód města a samotné číslo. V případě mobilního čísla je +994 (s pokračováním např. 111 111 111) v místě nahrazeno 0 (s pokračováním např. 111 111 111).

• Nouzová linka Velvyslanectví ČR v Baku: +420 222 420 222
• Hasiči: 101
• Policie: 102
• Lékařská pohotovost: 103
• Havárie plynu: 104
• ASAN: 108
• Informace o tel. číslech: 109
• Mimořádné situace: 112
• Odtahová služba: 156 (placená služba)
• Taxi: +994 125 653 189 nebo služba Uber/Bolt

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Kancelář prezidenta Ázerbájdžánu
• Kabinet ministrů Ázerbájdžánu
• Parlament Ázerbájdžánu
• Ministerstvo zahraničních věcí Ázerbájdžánu
• Ministerstvo hospodářství Ázerbájdžánu
• Ministerstvo energetiky Ázerbájdžánu
• Státní výbor statistiky Ázerbájdžánu
• ASAN
• Státní agentura pro povinné zdravotní pojištění
• Centrální banka Ázerbájdžánu
• Databáze tenderů
• Obchodně-průmyslová komora Ázerbájdžánu
• Státní ropná společnost
• Státní vodárenská společnost Azersu
• Podzemní dráha (metro) v Baku

Informační agentury a internetové noviny

• Ázerbájdžánská tisková agentura
• Ázerbájdžánská státní tisková agentura
• Tisková informační agentura Turan
• Internetové zpravodajství Day.AZ
• Tisková informační agentura Report.az