Ázerbájdžán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Baku (Ázerbájdžán)

Ázerbájdžán je sekulární muslimský stát v oblasti Jižního Kavkazu s převážně turkickým obyvatelstvem, který ve své novodobé podobě vznikl po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Navzdory jeho poloze na břehu Kaspického moře jej lze považovat za vnitrozemský stát, neboť postrádá přímý přístup ke světovému oceánu.

Ekonomice Ázerbájdžánu jednoznačně dominuje těžba ropy a zemního plynu, které taky představují kolem 90 % veškerého vývozu. Mezi nejvýznamnějšími zahraničními obchodními partnery v této oblasti vystupuje i ČR, která dodávkami z Ázerbájdžánu pokrývá kolem 1/3 své spotřeby surové ropy.

Prudký pád cen ropy na světových trzích v roce 2015 naplno odhalil nebezpečí plynoucí z přílišné orientace ázerbájdžánského hospodářství na jedno jediné odvětví. Krize umocněná dlouhodobým posilováním amerického dolaru a souběžnou devalvací měn řady sousedních států měla za následek značné zpomalení výkonu ekonomiky, s jehož následky se země nestihla plně vyrovnat, než ji počátkem roku postihla dvojí krize v podobě ještě prudšího pádu cen ropy a pandemie COVID-19.

Ázerbájdžánské vedení si vážnost stávající situace uvědomuje a snaží se problémům čelit podporou rozvoje neropných odvětví ekonomiky, jako je zemědělství, chemický a zpracovatelský průmysl a stavebnictví. Nehledě na stávající problémy Ázerbájdžán nadále zůstává nejsilnější ekonomikou v regionu s podílem 60 % na celkovém HDP (údaje dle MMF za rok 2018) i suverénně největším exportérem.

Hlavním bezpečnostním i zahraničně-politickým tématem zůstává i nadále konflikt s Arménii o oblast Náhorního Karabachu a sedmi přilehlých okresů.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu

  • Ázerbájdžánská republika (Ázerbájdžán)
  • Azərbaycan Respublikası

Složení vlády

  • Prezident: Ilham Aliyev
  • Viceprezidentka: Mehriban Aliyeva
  • Vedoucí administrativy prezidenta: Samir Nuriyev
  • Předseda vlády: Ali Asadov
  • První vicepremiér: Yagub Eyyubov
  • Vicepremiér: Shahin Mustafayev
  • Vicepremiér: Ali Achmadov
            
  • Ministr dopravy, spojů a informačních technologií: Ramin Guluzade
  • Ministr ekologie a přírodních zdrojů: Mukhtar Babayev
  • Ministr energetiky: Parviz Shahbazov
  • Ministr financí: Samir Sharifov
  • Ministr hospodářství: Mikayil Jabbarov
  • Ministr kultury a turistiky: Abulfaz Garayev
  • Ministr pro mimořádné události: gen. mjr. Kamaladdin Heydarov
  • Ministr mládeže a sportu: Azad Rahimov
  • Ministr obranného průmyslu: gen. plk. Madat Guliyev
  • Ministr obrany: gen. plk. Zakir Hasanov
  • Ministr práce a sociálních věcí: Sahil Babayev
  • Ministr spravedlnosti: Fikrat Mammadov
  • Ministr školství: Jeyhun Bayramov
  • Ministr vnitra: Vilayat Eyvazov
  • Ministr zahraničí: Elmar Mammadyarov
  • Ministr zdravotnictví: Ogtay Shiraliyev
  • Ministr zemědělství: Inam Karimov

Instituce podřízené kabinetu ministrů

  • Agentura pro potravinovou bezpečnost: Goshgar Tahmazli
  • Celní správa: Safar Mehdiyev
  • Pohraniční stráž: Elchin Guliyev
  • Služba státní bezpečnosti: Ali Nagiyev
  • Státní agentura pro cestovní ruch: Fuad Nagiyev
  • Státní komise pro městskou výstavbu a architekturu: Anar Guliyev
  • Státní komise pro otázky rodiny, žen a dětí: Bahar Muradova
  • Státní komise pro otázky vlastnictví: Karam Hasanov
  • Státní komise pro práci s diasporou: Fuad Muradov
  • Státní komise pro práci s náboženskými organizacemi: Mubariz Gurbanli
  • Státní komise pro uprchlíky a vnitřně přesídlené: Rovshan Rzayev
  • Státní migrační služba (cizinecká policie): Vusal Huseynov
  • Státní služba pro otázky mobilizace a odvodu: Arzu Rahimov
  • Státní statistická komise: Tahir Budagov
  • Zahraniční zpravodajská služba: Orkhan Sultanov

Parlament (Milli Medžlis)

  • Předsedkyně parlamentu: Sahiba Gafarova
  • První místopředseda parlamentu: Ali Huseynli
  • Místopředseda parlamentu: Adil Aliyev
  • Místopředseda parlamentu: Fazail Ibrahimli

Další významné státní instituce

  • Guvernér Centrální banky: Elman Rustamov
  • Prezident státní ropné společnosti (SOCAR): Rovnag Abdullayev
  • Ředitel státního ropného fondu (SOFAZ): Israfil Mammadov

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: ca. 10 milionů
  • Počet obyvatel na km²: 114

V roce 1973 se průměrný roční přírůstek obyvatelstva dostal pod 2% na 1000 obyvatel a dále klesá. Dle posledních dostupných dat ázerbájdžánského statistického úřadu činí roční přírůstek obyvatelstva 0,9 % na 1000 obyvatel. Průměrná délka života je 71,6 let pro muže a 76,8 let pro ženy.

Z celkového počtu obyvatel Ázerbájdžánu:

  • 53 % žije ve městech, 47 % na vesnicích;
  • 49,9 % tvoří muži, 50,1 % ženy;
  • 39,4 % je ve věku 0-24 let;
  • 71,6 % je v produktivním věku (15-64 let). 

Národnostní složení (dle údajů 2009):

      

  • Azeři:        90,6 %  
  • Lezgini:       2,0 %  
  • Rusové:       1,3 %  
  • Arméni:       1,3 %  
  • Tališi:          1,3 %  
  • Avaři:          0,6%  
  • ostatní:        2,9% 

Vyznávaná náboženství (dle údajů 2009):

  •   Islám: 96% (ca. 2/3 šíité, 1/3 sunnité)
  •   Křesťanství: 3%
  •   ostatní: 1%

 

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Ukazatel

2015

2016

2017

2018

2019

2020*

Nominální HDP (mil. USD)

53 07637 86740 86747 11248 04830 700

Nominální HDP (mil. AZN)

54 380

60 425

70 338

80 092

81 861

64 835

HDP/obyv. (USD, PPP)

18 020

17 458

17 541

18 098*

18 640*

18 260

Růst reálného HDP (%)

1,1

-3,1

-0,3

1,4

2,2

-2,9

Růst spotřebitelských cen (%)

7,7

15,5

7,9

1,6

2,4

4,7

Nezaměstnanost (%)*

5,3

5,5

5,5

5,4

5,3

9,5

Bilance běžného účtu (mil. USD)

-222

-1 363

1 685

6 051

4 365

-1 212

Populace (mil.)

9,6

9,7

9,7

9,8

10

10,2

Konkurenceschopnost

40/140

37/138

 35/137

60/140

58/141

Exportní riziko OECD

5/7

 5/7

 5/7

5/7

5/7

*odhad Economist Intelligence Unit 

 Zdroj dat: Economist Intelligence Unit, MMF, OECD  

 

Co se týče celkového stavu ekonomiky, Ázerbájdžán objektivně dosáhl ohromujícího úspěchu, když se mu v poměrně krátkém čase podařilo konsolidovat hospodářství těžce poznamenané prohranou válkou v Náhorním Karabachu a vnitropolitickou krizí první poloviny 90. let. O velikosti tohoto úspěchu vypovídá skutečnost, že se dnes jako jediná ze zemí jihokavkazského regionu řadí mezi státy s vyššími středními příjmy (upper-middle income) dle metodologie Světové banky. Zásadní roli při dosažení tohoto úspěchu sehrály zásoby ázerbájdžánské ropy, které byly na základě dohod o dělbě zisků (profit sharing agreement) otevřeny zahraničním investicím. Bohužel toto rozhodnutí přineslo i svá negativa v podobě přílišné závislosti celého ázerbájdžánského hospodářství na těžbě energetických surovin. Ropný sektor se na tvorbě HDP podílí přibližně 40 %, vytváří na 66 % příjmů státního rozpočtu a představuje kolem 90 % veškerého exportu země. Vedle ropy se investiční úsilí v uplynulých letech soustředilo i na rozšíření těžby kaspického plynu a vybudování Jižního plynového koridoru přes území Gruzie, Turecka a balkánských států, který bude po plánovaném dokončení na podzim 2020 zásobovat zemním plynem i Itálii. 

 

Důsledky nedostatečné diverzifikace ázerbájdžánské ekonomiky se poprvé naplno projevily v roce 2015. Kombinace prudkého pádu cen ropy na světových trzích spolu s devalvací národních měn okolních států regionu, která učinila ázerbájdžánský export nekonkurenceschopným, a dlouhodobé posilování USD se velmi negativně odrazila na celkovém stavu veřejných financí. Centrální banka byla nucena opustit dlouhodobě udržovanou politiku vázaného kurzu manatu (zprvu k USD, posléze k měnovému koši 30 % EUR, 70 % USD), což vedlo ke dvěma vlnám devalvace a neuspěšnému pokusu o přechod na plovoucí kurz. Manat klesl z průměrného kurzu 1 USD = 0,78 AZN v lednu 2015 na hodnotu 1 USD = 1,7 AZN o rok později. Krize roku 2015 znamenala obrovský tlak na ázerbájdžánské valutové rezervy, jejichž objem se ztenčil zhruba na 1/4 ve srovnání s rokem 2014 (v absolutních číslech se dolarové rezervy Centrální banky ztenčily z 14 mld. USD na 4 mld. USD v březnu 2016.).

 

Postupný růst cen ropy po většinu roku 2018 se pozitivně odrazil na stavu ázerbájdžánské ekonomiky, a tak fiskální rok skončil pro Baku proficitem, výrazně převyšujícím i ta nejoptimističtější očekávání. Do zvýšení inflace se roku 2019 promítlo poměrně výrazné zvýšení platů ve veřejném sektoru. Valutové rezervy Centrální banky vzrostly o 11 % na 6,2 mld. USD a společně se Státním ropným fondem, jehož aktiva za rok 2019 vzrostla odhadem o 6,4 % na 41 mld. USD, vytvořily polštář, jehož smyslem je chránit ekonomiku před externími šoky. Krize, jež na zemi dopadla v souvislosti s pandemií COVID-19 a oproti roku 2015 ještě výraznějším pádem cen ropy na světových trzích, bude však pro ázerbájdžánskou ekonomiku těžkou zkouškou. Vláda při přípravě státního rozpočtu na rok 2020 vycházela z ceny ropy 55 USD/barel, její průměrná cena v roce 2020 je přitom odhadována na 36 USD/barel, a to i poté, co se světoví producenti včetně Ázerbájdžánu dne 9. dubna 2020 dohodli na omezení produkce do roku 2022. Ještě před uzavřením dohody z 9. dubna prezident Ilham Alijev uvedl, že s cenou ropy 21-22 USD/barel Ázerbájdžán vstoupil do „doby poropné“.  

 

Od roku 2016 „posvátný“ kurz 1 USD = 1,7 AZN udržuje Centrální banka v časech ropně-koronavirové krize prodejem dolaru komerčním bankám na aukcích za účasti Státního ropného fondu (SOFAZ); MMF odhaduje, že se devizové rezervy Centrální banky z 6,3 mld. USD na konci roku 2019 sníží na 4,1 mld. USD koncem roku 2020. Agentura Fitch potvrdila rating BB+, pokud jde o dlouhodobé závazky AZ v cizí měně (IDR), přičemž výhled změnila ze stabilního na negativní s ohledem na kombinovaný efekt pandemie koronaviru a pádu cen ropy; fixování kurzu k dolaru Centrální bankou považuje agentura za příliš nákladné a v případě, že nedojde ke zmírnění externího tlaku, neudržitelné. Nedostatečná předvídatelnost a transparentnost i stále vysoký stupeň dolarizace vkladů (61 %) a úvěrů (39 %) zvyšuje podle agentury Fitch riziko „přešlapů“ obdobných těm, jichž se Ázerbájdžán dopustil za předchozího ropného cenového šoku, s možným efektem v podobě důvěrně známého scénáře neřízené devalvace. Jistá míra devalvace manatu v průběhu roku 2020 se přitom jeví jako nevyhnutelná. V důsledku očekávané devalvace, půjček i poklesu reálného HDP se během roku 2020 očekává růst veřejného dluhu až na 67 % HDP.

 

Vedení Ázerbájdžánu stojí před nelehkým úkolem znovuobnovit otřesenou důvěru věřitelů v manat a založit předpoklady pro budoucí ekonomický růst, pokud možno již nezávisející pouze na prodeji energetických surovin. Aby bylo možné těchto cílů dosáhnout, bylo by nutné zeštíhlit státní administrativu, privatizovat některé státní podniky, zpřehlednit systém výběru daní a snížit výši celních poplatků, které neúměrně zdražují jakékoli podnikatelské aktivity, ale také snížit vliv korupčních a klientelistických vazeb v ekonomice. Vládou prováděné reformy jsou prozatím primárně cíleny na dva neuralgické body ázerbájdžánského hospodářství – na konsolidaci bankovního sektoru a na zlepšení podnikatelského prostředí. Aby bylo možné dosáhnout konkrétních výsledků, musí podle mínění mnohých analytiků dojít k demontáži zažité praxe umělých bariér a státních zásahů soukromého sektoru. Stejně tak by měly být zrušeny (či alespoň výrazně omezeny) existující monopoly v případě zahraničního obchodu. Centrální banka by ve spolupráci s privátními finančními institucemi měla vytvořit podmínky pro rozvoj transparentních podnikatelských půjček. Stát by měl rovněž konsolidovat a zefektivnit systém podpor v klíčových oblastech hospodářství. První kroky v tomto směru již Ázerbájdžán podnikl. V roce 2016 došlo k výraznému zjednodušení a zprůhlednění celní ch procedur, probíhá restrukturalizace bankovního sektoru a je připravována řada investičních pobídek, zaměřených na rozvoj neropných odvětví. Mělo by se jednat o různé formy úlev na daních a clu či speciální režimy v rámci průmyslových parků či zvláštních ekonomických zón. Taková zóna vzniká v rámci nového mezinárodního přístavu ve městě Alat nedaleko Baku.

 

Prezident Alijev označil ropně-koronavirovou krizi za impuls ke zvýšení neropné produkce a pokračování v procesu certifikace tak, aby neropné produkty byly konkurenceschopné na domácích i zahraničních trzích. Zároveň podle Alijevových slov nastala příležitost zatočit se „stínovou“ ekonomikou. V té si na živobytí vydělává významná část populace, zvláště pak v agrárním sektoru. Charakter krize, již s sebou přinesla pandemie COVID-19, oproti tomu vede k přehodnocení části krátkodobých plánů na diverzifikaci ekonomiky. Nejvyšší, zhruba 6%, růst predikovalo ministerstvo hospodářství na rok 2020 v oblasti veřejného stravování a hotelového byznysu, pro něž aktuální krize představuje obzvláště těžkou ránu. Cílem střednědobé hospodářské strategie pro období navazující na současnou krizi je  stimulovat domácí výrobu i spotřebu a zároveň snížit závislost na příjmech z ropně-plynového sektoru; v té souvislosti stát usiluje o expanzi v oblasti stavebnictví, ale i v agrárním sektoru a v oblasti nákladní dopravy. Akční plán ze 4. dubna, v němž se vláda snaží hledět za horizont aktuální pandemické situace, nastiňuje model hospodářského růstu, v němž má hrát silnou ústřední roli nový Státní investiční holding. Naděje se upínají k stavebnímu průmyslu, kde má za realizaci strategických projektů odpovídat nově vytvořená Ázerbájdžánská agentura pro stavebnictví, a budování pozice AZ jako dopravně-logistického hubu. Z prostředků ve výši 1 miliardy AZN (ca. 14 miliard Kč), vydělené na základě Akčního plánu na opatření k omezení negativního dopadu pandemie COVID-19 viru na ekonomiku, zaměstnanost a podnikatelský sektor, má být 28 % alokováno na podporu veřejné dopravy (lze očekávat, že hlavními beneficienty podpory budou aerolinie AZAL a SilkWay a Ázerbájdžánské železnice), 21,5 % na kompenzaci části platů celkem 300 tisíc zaměstnanců, 9 % mil. na preferenční hypoteční úvěry, 8 % mil. na podporu 300 tisíc drobných živnostníků a 4 % na kompenzaci školného studentů ze sociálně ohrožených skupin.

 

Krize způsobená pandemií COVID-19 a pádem cen ropy na světových trzích, ale i americké sankce proti Íránu mohou vést k odložení smělých plánů spojených s budováním severojižního dopravního koridoru spojujícího Rusko s Íránem. V reakci na

sucho počítá vláda v nejbližších letech s většími investicemi do zavlažovací infrastruktury.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Všechny údaje jsou v mil. AZN. Není-li uvedeno jinak, jedná se o skutečný stav čerpání rozpočtu.

 

2014

2015

2016(1)

2016(2)

2017

2018(3)

2018(4)2019*

PŘÍJMY 
  (v mil. AZN)

18 400

17 080

14 566

16 882

16 255

20 127

22 14923 170

z toho:

transfery ze Státního ropného fondu

9 337,0

8 130,0

6 000,0

7 615,0

6 100,0

9 216,0

10 966,011 364,3

daň z příjmu fyzických  osob

980,3

982,5

957,0

1 080,0

1 168,0

1 196,0

1 196,0880,0

daň z příjmu firem

2 302,7

2 211,0

1 821,6

1 914,6

2 179,0

2 320,0

2 533,02 670,4

daň z půdy

35,4

48,7

50,0

50,0

50,0

50,0

50,045,0

daň z nem. majetku

141,3

148,2

159,2

174,2

178,0

182,0

182,0211,0

DPH

3 119,6

3454,7

3 226,0

3 643,0

4 137,0

4 288,0

4 033,04 194,0

akcíz (daň z luxusu)

797,3

647,8

532,0

637,0

608,0

726,0

726,0982,0

důlní daň

116,2

116,0

107,2

110,2

111,0

136,0

136,0133,0

zjednodušená daň

684,7

575,7

473,0

473,0

344,0

380,0

380,0322,0

celní poplatky

330,0

348,4

348,0

388,0

454,0

535,0

768,0900,0

ostatní daně

192,7

247,7

345,0

345,0

284,0

227,0

227,0346,6

ostatní příjmy

364,9

169,3

547,0

457,0

642,0

871,0

952,01 121,7

 

2014

2015

2016(1)

2016(2)

2017

 2018(3) 2018(4)2019*

VÝDAJE
  (v mil. AZN)

18 700

17 730

16 264

18 495

    16 900

21 04723 06125 190

z toho:

chod státu

1 424,1

1 993,6

2 416,9

3 063,7

    2 846,9

3 622,83 624,63 886,7

obrana

1 516,1

1 760,0

1 837,8

2 228,8

2 642,1

2 738,72 905,23 037,6

soudnictví a policejní složky

1 103,6

1 208,6

1 138,8

1 208,2

1 211,6

1 329,51 384,21 563,4

vzdělávání

1 555,3

1 692,7

1 713,5

1 830,2

1 736,1

2 002,02 044,02 285,8

zdravotnictví

665,3

759,2

744,9

830,8

745,4

739,3739,31 042,4

sociální zabezpečení

1 971,2

2 022,0

1 896,6

2 698,8

2 253,0

2 197,22 343,02 620,3

aktivity na podporu vzdělávání, vědy, kultury a sportu

294,0

313,8

652,7

738,6

282,6

306,1327,1359,0

bydlení a služby

417,1

405,3

416,8

447,8

304,2

458,6458,6362,3

paliva a energie

2,1

7,0

5,7

5,8

3,5

8,08,07,8

zemědělství a ochrana živ. prostředí

504,9

577,7

596,6

684,5

517,4

656,3755,3874,2

průmysl a stavebnictví

6 278,5

4 258,1

3 578,9

3 024,6

2 521,1

4 844,45 097,56 390,0

doprava a telekomunikace

88,2

120,0

114,8

130,0

101,8

166,8166,8175,7

výdaje spojené s podporou ekon. aktivit

305,9

308,2

254,0

360,0

191,5

245,51 398,1393,1

ostatní výdaje

2 573,0

2 165,8

896,2

1 243,1

1 542,8

1 731,81 800,32 190,3

bilance (+,-)

-316

-650

-1 698

-1 613

-645

-920-951-2 020

bilance v % k HDP

0,54

1,2

3,21

3,05

1,0

1,191,232,41

*plán

 

(1)Plánovaná výše rozpočtu schválená 7. prosince 2015.
(2)Změny přijaté ke dni 2. března 2016.

(3)Plánovaná výše rozpočtu schválená 1. prosince 2017.

(4)Změny přijaté ke dni 29. června 2018.

 

Zdroj: Ministerstvo financí (http://www.maliyye.gov.az/en),
           Státní statistická komise (http://www.stat.gov.az/indexen.php),
           Státní ropný fond (http://www.oilfund.az/en_US/).

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

údaje v mil. USD

Platební bilance

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Platební bilance (v % HDP)

16,5

13,6

0,3

-3,6

4,1

12,7

Obchodní bilance

13 263

12 641

2 203

737

1 685

9 841

Export zboží

23 975

21 829

12 761

9 269

15 153

20 885

Import zboží

10 713

9 188

9 221

8 532

9 038

10 953

Bilance služeb

– 4 168

-6 085

– 4 228

– 3 155

– 3 379

-2 062

Přímé zahraniční investice

10 500

11 700

7 483

7 324

5 714

4 109

Zahraniční dluh (v % HDP)

8,5

8,6

12,4

20,1

22,6

19,0

Devizové rezervy centrální banky

14 023

13 758

5 300

3 974

5 387

5 623

Objem prostředků ve Státním ropném fondu

35 878

37 104

33 574

33 147

35 807

38 517

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Nehledě na prodělenou krizi v letech 2015-17 zůstával zahraniční dluh Ázerbájdžánu na konci roku 2018 na nízké úrovni. Podíl zahraničního dluhu vůči HDP činil 19 %, což v absolutních číslech znamenalo částku 9 miliard USD.

Na rozdíl od sousedních zemí (Kazachstán, Rusko a Ukrajina), kde je soukromý sektor zodpovědný za hlavní část zahraničního dluhu, v Ázerbájdžánu je největším příjemcem úvěrů a půjček ze zahraničí stát, přičemž největšími věřiteli jsou mezinárodní finanční organizace a regionální bankovní instituce. 

 

Zdroj: Ministerstvo financí (http://www.maliyye.gov.az/en),
           Státní statistická komise (http://www.stat.gov.az/indexen.php),
           Státní ropný fond (http://www.oilfund.az/en_US/),
           UNCTAD (http://unctad.org/en/Pages/Statistics.aspx).

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor v Ázerbájdžánu je v současné době tvořen 26 komerčními, v naprosté většině privátními bankami. Jedinými dvěma bankami s většinovým státním podílem jsou International Bank of Azerbaijan (IBA) a Azer-Turk Bank. První z nich IBA dosud podle všech ukazatelů zůstává největší finanční institucí v Ázerbájdžánu a lze ji považovat za banku systémového významu. Stav bankovního sektoru v Ázerbájdžánu dlouhodobě negativně ovlivňuje jeho vysoká fragmentace, rostoucí počet nedobytných pohledávek a absence moderních finančních produktů.

 

Otázka přístupu k financování ze strany podnikatelských subjektů platí v Ázerbájdžánu vůbec za jednou z klíčových. Z analýzy Evropské banky pro obnovu a rozvoj vyplývá, že pouze necelých 15 % ázerbájdžánských firem ke své činnosti využívá nějaký druh úvěru, přičemž ve většině případů se jednalo o osobní úvěr majitele firmy. Naopak 77 % ázerbájdžánských firem, které o sjednání úvěru uvažovaly, bylo místními bankovními buď přímo odmítnuto, nebo přesvědčeno o nevýhodnosti takového kroku. Výše úroků standardně nabízených místními bankami jim v tom dává do značné míry za pravdu, neboť ta se u úvěrů v cizí měně pohybuje v rozmezí 12 – 15 % p.a. a v případě úvěrů v AZN dokonce 24-28 % p.a.

Problémem je rovněž vysoká dolarizace místní ekonomiky, které výrazně snižuje manátovou likviditu jednotlivých bank, čímž dále omezuje jejich schopnost poskytovat úvěrové služby. Častá je rovněž praxe tzv. „family loans“, tedy půjček poskytovaných bez adekvátní analýzy rizik a ručení, jež dále podrývají schopnost bankovních domů půjčovat finanční prostředky na tržní bázi. Ceny úvěrů na ázerbájdžánském finančním trhu jsou nepoměrně vysoké i v porovnání srovnatelných „emerging markets“.

Díky relativně malé velikosti svého bankovního sektoru disponuje Ázerbájdžán dostatečnými prostředky pro případnou rekapitalizaci systémově důležitých bankovních domů. Dané tvrzení dokazuje případ International Bank of Azerbaijan, která se v důsledku dlouhodobě špatné úvěrové politiky dostala po devalvaci do problémů, které v květnu 2017 vyvrcholily vyhlášením technického defaultu. Zásahem majoritního vlastníka, tedy státu, došlo k výměně managementu IBA a v současné době probíhá její konsolidace. Na úspěšném provedení restrukturalizace bankovního sektoru do značné míry závisí i osud hospodářských reforem jako takových.

 

Dvě vlny devalvace v roce 2015 vedly ke snížení počtu existujících bankovních institucí ze 43 na 30. Čtyřem dalším bankovním domům odebrala Centrální banka licence za další krize během dubna a května 2020 a očekává se, že další budou následovat. Prezident Ilham Alijev dekretem z 27. dubna 2020 prodloužil platnost státní garance všech bankovních vkladů obyvatel s úrokovou mírou do 10 % u manatových účtů a do 2,5 % u účtů v cizí měně do 4. prosince 2020. Garance byla zprvu vyhlášena s platností od 1. března 2016 na 3 roky a roku 2019 poprvé prodloužena.

 

Největší banky podle velikosti aktiv

 

Banka

Aktiva k 1. 10. 2018 (v mil. AZN)

Aktiva k 1. 10. 2017 (v mil. AZN)

Meziroční změna (v%)

1

Interbational Bank of Azerbaijan

8 320

n/a

n/a

2

PASHA Bank

4 332

3 139

+38,0

3

Kapital Bank

3 458

3 097

+11,7

4

Xalq Bank

1 941

1 669

+16,3

5

ASB Bank

1 007

787

+28,0

6

Bank Respublika

976

912

+7,0

7

Accessbank

836

521

+60,8

8

Unibank

669

717

-6,7

9

Rabitabank

656

552

+18,8

10

Silkway Bank

614

n/a

n/a

 

Nejvýznamnější pojišťovny dle objemu pojistného

 

Pojišťovna

Objem pojistného (v mil. AZN)
  za rok 2018

1

Pasha Life Insurance

209,2

2

Pasha Insurance

108,2

3

Ateshgah Life Insurance

41,4

4

Azerinsurance

39,2

5

Ateshgah Insurance

28,6

6

Mega Insurance

22,1

7

ATA Insurance

16,3

8

Silkway Insurance

15,7

9

AXA-Mbask

14,4

10

AzInsurance

13,8

 

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Základním kamenem ázerbájdžánského daňového systému je Daňový zákon z roku 2000.

Od roku 2006 platí mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem smlouva o zamezení dvojího zdanění.

V zemi existují následující typy daní:

Daň z příjmu/zisku fyzických osob (Personal Income Tax)

  • Jde o progresivní daň. Základní sazba je 14 % při měsíčním příjmu do 2 500 AZN. Při příjmu nad 2 500 AZN činí daň 350 AZN + 25 % z částky po odečtení základu.
  • V případě ročního příjmu do 30 000 AZN je sazba 14 %. Při příjmu nad 30 000 AZN činí daň 4 200 AZN plus 25 % po odečtení základu.
  • Do fondu sociální pomoci a ochrany přispívá zaměstnavatel 22 % ze mzdy a zaměstnanec 3 %.
  • Této dani podléhají všechny fyzické osoby a rezidenti (více než 182 dní nepřetržitého pobytu v zemi).
  • Některé druhy příjmů nepodléhají zdanění, např. výdaje na služebních cestách, ubytování a některé další benefity.

Daň z příjmu/zisku právnických osob (Corporate profit tax)

  • Firma se sídlem v Ázerbájdžánu platí tuto daň z příjmu, který má v zemi i v zahraničí.
  • Plátcem daně je i stálá provozovna zahraničního subjektu, v takovém případě jsou daněny pouze příjmy realizované na území Ázerbájdžánu.
  • Příjem nerezidentní právnické osoby, která nedisponuje stálou provozovnou v Ázerbájdžánu je daněn u zdroje platby bez možnosti aplikace odpočitatelných položek. 
  • Daň je 20 %. Existují určité odpočitatelné položky z této daně.

Daň z přidané hodnoty – DPH (VAT)

  • Daňový kodex uvádí tři obchodních operací, na které je aplikována DPH. Operace vyjmuté ze zdanění, zdaněné operace s nulovým zdaněním a operace zdaňované v plné výši, tj. 18 %.
  • Dovezené zboží podléhá zdanění, kromě určitých druhů zařízení a vybavení, které vytváří či rozšiřují      kapitál firmy. Některé typy aktivit v ropném a plynovém průmyslu, zejména PSA (Exploration, Development and Production Sharing Agreement), mají speciální, zjednodušený daňový režim. Podrobnosti na stránkách Ministerstva daní – www.taxes.gov.az

Spotřebitelská daň (Excise Tax)

  • Touto daní je zatíženo pivo, alkoholické nápoje, motorová vozidla, jachty, petrochemické výrobky, cigarety a tabákové výrobky. Výše daně je ve většině případů udávána v absolutní výši, pouze u petrochemických produktů je použito procentuální vyjádření v intervalu 3%-72% ceny v závislosti na konkrétním výrobku.

Daň z majetku (Assets Tax)

  • Tvoří 1 % pro právnické osoby, je různá u fyzických osob.

Daň z půdy (Land Tax)

  • Liší se v závislosti na velikosti, poloze a využití půdy.
  • V případě půdy pro průmyslové dopravní či komerční využití se daň pohybuje v rozmezí 0,1 – 10 AZ za 100 m2 v závislosti na regionu.
  • Např. v Baku v případě půdy pro průmyslové a komerční využití  tato daň je 10 AZN za 100 m2.

Silniční daň (Road Tax)

  • Činí 0,02 AZN za 1 litr paliva.

Daň z těžby minerálních surovin (Mineral Resources Tax)

  • Závisí na druhu a objemu vytěžených nerostů.

Zjednodušená daň (Simplified Tax)

  • Aplikovatelná pro neplátce DPH s hrubými tržbami nepřesahujícími 120 000 AZN ročně, kteří podnikají v příslušných, taxativně vymezených oblastech.     
  • Základní sazba činí 4 % (Baku) nebo 2% (ostatní regiony) a její celková výše je závislá na druhu ekonomické aktivity.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Baku (Ázerbájdžán) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem