MZV: Souhrnná teritoriální informace

Belgie je konstituční monarchií s federální politickou strukturou. Současný panovník král Filip (Philippe) nastoupil na trůn v r. 2013. Belgie vznikla v r. 1830. Území, na kterém se rozkládá, mělo komplikovanou historii, z níž vycházejí i její některá dnešní specifika. Během svých dějin se území dnešní Belgie nacházelo v průsečíku vlivů svých silných sousedů. Formovalo ji také to, že dvakrát ve své historii byla v ekonomickém vývoji a produkci na zcela předních místech: v 15. a 16. století byla hlavním evropským centrem obchodu a výroby (zejména v textilu).

Od prvních desetiletí 19. století v ní intenzívně a úspěšně probíhala průmyslová revoluce a stala se tak přední průmyslovou zemí na evropském kontinentě. Tradiční průmyslová odvětví, která byla umístěna zejména ve frankofonním Valonsku, prošla od 70. let 20. století krizí, která vedla k závažným ekonomickým problémům této části Belgie. Tyto problémy valonský region dosud nepřekonal. Naopak Vlámsko se začalo velmi dynamicky rozvíjet a nyní jeho ekonomika tvoří větší část HDP Belgie.

V čele federální vlády stojí premiér, který je jmenován králem na základě toho, zda bude designovaný premiér schopen získat většinu v Komoře zástupců Parlamentu. Federální vládu doplňují vlády na dalších stupních: vlády pro regiony Vlámska, Valonska a hl. města Bruselu a dále vlády pro jazyková společenství: frankofonní (též nazývané Valonsko – Brusel) a germanofonní (jazykové společenství užívající nizozemštinu je sloučeno s vlámským regionem, v němž se tento jazyk používá). Belgie má dvoukomorový parlament: přímo volenou Komoru zástupců (150 členů voleno proporčním systémem) a nevolený Senát (z 60 členů je 50 vybráno regionálními parlamenty a jazykovými společenstvími a 10 členů je kooptováno).

Belgie je otevřenou ekonomikou výrazně orientovanou na export. Využívá také svoji strategickou polohu na křižovatkách obchodních tras, a to včetně námořní dopravy. Je velmi úspěšná v získávání zahraničních investic, a to z velké části i v oblasti inovací. To platí pro vlámský i valonský region. Pro zahraniční investory je nastaveno transparentní a ekonomicky stabilní prostředí. Problémem může být komplikovaná politická struktura země a složitá legislativa, která se v mnoha ohledech liší v jednotlivých regionech.

Strategicky citlivé investice ze zemí mimo EU (např. do energetiky nebo obranného sektoru) podléhají předběžnému schválení. Poslední parlamentní volby proběhly 9. června 2024. Volilo se do belgické Poslanecké sněmovny a do parlamentů regionů a společenství. Zatímco vlády regionů (s výjimkou Bruselu) a společenství byly ustaveny poměrně hladce, jednání o federální vládě trvalo až do konce ledna 2025. Vláda premiéra Barta De Wevera složila přísahu 3. února 2025. Poslední komunální volby proběhly 13. října 2024. Volilo se vedení obcí a provincií.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Belgie (381.3 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Belgické království má federální strukturu (3 regiony a 3 společenství). Dělba kompetencí mezi vládami regionů a společenstvími a federální vládou částečně odpovídá spíše konfederaci než federaci. Některé kompetence jsou pouze v rukou vlád tzv. federovaných jednotek. Zejména z vlámské strany je tendence postupovat v dalším přesunu pravomocí na federované celky směrem ke konfederaci. Současnou federální vládu (tzv. koalici Arizona – barvy jednotlivých politických stran odpovídají barvám na vlajce státu Arizona) tvoří vlámští nacionalisté (Nová vlámská aliance, N-VA), vlámští křesťanští demokraté (CD&V), vlámští socialisté (Vooruit), frankofonní liberálové (Reformní hnutí, MR) a frankofonní křesťanští demokraté (Les Engagés).

Premiérem je lídr N-VA Bart De Wever. Jeho vláda složila přísahu 3. února 2025 a 6. února pak získala důvěru Komory zástupců. „Arizona“ představuje po předchozí sestavě zvané „Vivaldi“ zřetelný politický posun doprava. Poprvé v historii Belgie je předsedou federální vlády vlámský nacionalista, předseda N-VA, jejímž dlouhodobým cílem je přeměna belgické federace na konfederaci s minimem pravomocí v rukou ústřední vlády. Ve vládě poprvé po několika dekádách absentují vlámští liberálové z Open VLD a také valonští socialisté, kteří byli s výjimkou období 2014–2019 součástí každé vládní sestavy od druhé poloviny 80. let minulého století.

Mezi hlavní priority nové vlády patří zejména fiskální konsolidace a řešení vysokého deficitu veřejných financí (4,4 % HDP v r. 2024), důchodová reforma, reforma trhu práce, daňové reformy, zpřísnění podmínek pro imigraci, zvýšení výdajů na obranu a také renesance jaderné energetiky.

Složení federální vlády:

• Bart De Wever (N-VA), předseda vlády
• Jan Jambon (N-VA), místopředseda vlády a ministr financí a důchodových záležitostí
• Vincent Van Peteghem (CD&V), místopředseda vlády a ministr pro rozpočet a zjednodušení administrativy
• Frank Vandenbroucke (Vooruit), místopředseda vlády a ministr zdravotnictví
• David Clarinval (MR), místopředseda vlády a ministr práce a hospodářství
• Maxime Prévot (Les Engagés), místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí, evropských záležitostí a rozvojové spolupráce
• Theo Francken (N-VA), ministr obrany a zahraničního obchodu
• Anneleen Van Bossuyt (N-VA), ministryně pro azyl a migraci
• Annelies Verlinden (CD&V), ministryně spravedlnosti
• Rob Beenders (Vooruit), ministr pro ochranu spotřebitele, rovné příležitosti a sociální odvody
• Bernard Quintin (MR), ministr vnitra a bezpečnosti, odpovědný za společnost Beliris
• Eléonore Simonet (MR) ministryně pro střední vrstvy, malé a střední podniky a OSVČ
• Mathieu Bihet (MR), ministr pro energetiku
• Vanessa Matz (Les Engagés), ministryně pro veřejnou činnost a modernizaci
• Jean-Luc Crucke (Les Engagés), ministr pro mobilitu, klima a environmentální transformaci

1.2. Zahraniční politika země

Belgie je zakládajícím členem EU i NATO. Dlouhodobě podporuje další prohlubování evropské integrace i jednotného působení EU navenek. Jedná se např. o podporu silné Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU včetně její obranné dimenze s důrazem na vytváření obraných kapacit nebo podporu strategické autonomie EU ve vybraných ekonomických odvětvích. Podporuje posílení evropského obranného průmyslu.

Belgie klade ve své politice silný důraz na multilateralismus a dodržování zásad mezinárodního práva. V multilaterálních oblastech zdůrazňuje širší koncept bezpečnosti obsahující lidská práva a humanitární aspekty.

Belgie odsuzuje ruskou agresi proti Ukrajině a podporuje jednotný přístup EU včetně sankcí proti Rusku. Ukrajině poskytuje vojenskou, rekonstrukční i humanitární pomoc, k jejímuž financování využívá primárně výnosy ze zdanění úroků z ruských prostředků zmražených v bruselské instituci Euroclear.

Reprezentace země si uvědomuje ohrožení, jemuž je vystavena Evropa v souvislosti s agresivní politikou Ruska. Podporuje proto posílení obranných schopností NATO a pokračuje v modernizaci své armády. Uvědomuje si též nutnost rychlejšího navyšování prostředků vyčleněných na obranu (dosud pouze 1,3 % HDP) a chce dosáhnout 2 % HDP již v r. 2025.

Ve vztahu k administrativě prezidenta Trumpa Belgie zdůrazňuje nutnost jednotného postupu Evropské unie a podporuje Evropskou komisi v její snaze o dosažení dohody s USA. Připouští však i možnost odvetných opatření EU, pokud to bude nezbytné.

Belgie má silné vazby s některými státy Afriky. Zejména jde o její bývalé kolonie, mezi nimiž je na předním místě DR Kongo a dále Rwanda a Burundi. Na tyto státy v regionu Velkých jezer se prioritně zaměřuje i její rozvojová pomoc. Diplomatické vztahy se Rwandou jsou ovšem aktuálně přerušeny kvůli belgické podpoře sankcí souvisejících se rwandskou podporou povstalců ve východní části DR Kongo. Další prioritou jsou pro Belgii státy oblasti Sahelu. Belgie podporuje společný přístup EU k řešení ekonomické i bezpečnostní situace Sahelu a ohrožení, která z ní plynou např. v migrační oblasti.

Pokud jde o Blízký východ, Belgie patří, s odvoláním na mezinárodní právo, k silným kritikům Izraele zejména kvůli humanitárním dopadům jeho vojenské akce v Gaze. Přitom usiluje o jednotný přístup Evropské unie a sama se zaměřuje především na poskytování humanitární pomoci palestinskému obyvatelstvu.

Váhu Belgie v mezinárodní politice může omezovat odlišný přístup jejích regionů k některým zahraničně politickým otázkám s ekonomickou dimenzí, mj. k uzavírání dohod o volném obchodu. To se týká například složitého hledání společného postoje k dohodě EU s Mercosurem o volném obchodu.

Zahraniční politika vlády Barta De Wevera je zcela ve znamení kontinuity a nedošlo v ní tedy k žádným výraznějším změnám.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel Belgie:

• 11 763 650 (k 1. 1. 2024).
• Belgická populace roste přibližně o 0,5 % ročně.

Národnostní složení:

• Dvě hlavní skupiny populace jsou odlišeny dle jazyka: nizozemsky hovořící Vlámové a frankofonní Valoni. Vlámsko čítá 6 821 770 obyvatel a Valonsko 3 692 283.
• V Bruselu žije 1 249 597 obyvatel, má smíšené národnostní složení a obsahuje významnou mezinárodní komunitu spojenou s prací v institucích EU a NATO. Většina obyvatel Bruselu se hlásí k francouzské jazykové příslušnosti, přibližně 8,8 % k vlámské jazykové příslušnosti (2024).
• V Belgii žije německy hovořící menšina (tvořící germafonní společenství) představující 79 479 obyvatel.
• Významnou složkou belgické populace jsou imigranti, kteří v roce 2022 tvořili 12,8 % celkové populace. K 1. lednu 2022 byli dle původu na prvním místě Italové, následovali Maročané, Francouzi, Turci a Nizozemci.

Hustota zalidnění je poměrně vysoká (383 obyvatel na km² k 1. 1. 2024), ale výrazně se liší podle regionů.

Zdroj: Statbel, údaje k 1. 1. 2024, není-li uvedeno jinak

Náboženské složení:

• Hlavním náboženstvím římskokatolické (44 %), k dalším křesťanským církvím se hlásí 5 % obyvatel
• 26 % obyvatelstva je bez vyznání a 15 % se považuje za ateisty.
• K islámu se hlásí 2 % obyvatel (poznámka: muslimská komunita je reálně větší, je soustředěna převážně ve velkých městech, hlavně v Bruselu a v Antverpách)

Zdroj: Eurobarometr 2021

Poznámka: Oficiální statistiky neexistují, údaje se liší podle zdroje

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Růst HDP v r. 2024 dosáhl 1,05 % a pro rok 2025 se očekává růst 1,2 %. Vymizení dopadu podpůrných opatření u plynu a elektřiny vedlo ke zvýšení inflace v roce 2024 na 4,32 %. Nezaměstnanost dosáhla 5,66 %. Vláda kvůli nárůstu cen energií a dalším sociálním dopadům nadále podporovala kupní sílu obyvatel, což vedlo k dalšímu růstu veřejného dluhu.

Belgie využívá výhod své geografické polohy a kvalitní dopravní infrastruktury a orientuje se na zpracovávání dovozů do EU a reexportu dokončených výrobků do dalších zemí. 80 % HDP Belgie tvoří vývoz zboží a služeb. Silnými stránkami je zpracování, výroba a distribuce např. v oblasti chemických produktů, farmaceutiky, dopravního materiálu, strojů a elektrického vybavení. Belgie se také umísťuje na předních místech v EU v oblasti inovací a přitahuje významné investice do svých start-upů.

Mezi hlavní priority nové vlády patří zejména fiskální konsolidace a řešení vysokého deficitu veřejných financí (4,4 % HDP v r. 2024), daňové reformy, zpřísnění migrace, zvýšení výdajů na obranu a také renesance jaderné energetiky.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Belgie má jeden z nejvyšších veřejných dluhů v EU: v r. 2024 dosáhl veřejný dluh 105,28 % HDP a v r. 2025 se očekává jeho zvýšení na 107,9 %. Z důvodu rostoucích veřejných výdajů se schodek veřejných financí v r. 2024 zvýšil o 0,4 % a dosáhl 4,4 % HDP.

Belgie je kvůli vysokému rozpočtovému deficitu pod dohledem Evropské komise, která v květnu 2025 schválila víceletý plán belgické vlády na snížení schodku. Plán omezuje nárůst výdajů v následujících letech tak, aby do r. 2029 deficit klesl pod 3 % HDP.

Na výdajích na důchody a zdravotnictví se projevuje vliv stárnutí populace. Vláda připravuje důchodovou reformu a omezení ve vyplácení sociálních dávek. Například podpora v nezaměstnanosti má být omezena na dva roky. Změny se mají dotknout i dávek vypláceným dlouhodobě nemocným, které se za posledních 10 let zvyšovaly v průměru o 4,8 % ročně.

Vzhledem k pozdnímu ustavení v únoru 2025 vláda funguje až do června 2025 v režimu rozpočtového provizoria. Schodek federálního rozpočtu dosáhne podle vládního návrhu rozpočtu v roce 2025 4 % HDP. Deficit tak bude o 8,5 miliardy eur vyšší než v loňském roce.

Tato částka zahrnuje dodatečné výdaje na obranu, které mají podle záměrů vlády deklarovaných v souvislosti s geopolitickou situací dosáhnout v r. 2025 2 % HDP, i když koaliční smlouva počítá s dosažením této hranice až v r. 2029. V r. 2024 vynaložila Belgie na obranu 1,3 % HDP.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém Belgie je velmi liberalizovaný a otevřený. Vedle centrální banky Banque Nationale de Belgique (NBB) tvoří belgickou bankovní soustavu velký počet soukromých bank a spořitelen často kapitálově spojených s pojišťovacím sektorem. Čtyři velké banky Fortis Banque, ING, KBC Bank a Belfius zaujímají více než 2/3 podíl v sektoru.

Z celkem 76 bank působících (v r. 2024) v Belgii bylo 60 % vlastněno zahraničním kapitálem, 40 % mělo majoritního belgického vlastníka. Belgie byla zemí s hustou sítí bankovních poboček. V důsledku pandemie Covidu-19 banky snížily své náklady mj. masivním rušením svých poboček. Specifikem Belgie je také velký počet i menších aktérů bankovního sektoru se specializací na správu aktiv, privátní a investiční bankovnictví.

Pět nejsilnějších bank:

• Fortis BNP Paribas – dceřiná společnost francouzské Paribas Fortis, dosud měla nejvíce poboček z bank působících v Belgii; její podíl na bankovním trhu je téměř 20 %; nejhodnotnější banka v Belgii v r. 2023
• KBC – druhá nejhodnotnější banka v Belgii v r. 2023, zaměřuje se na digitalizaci svých služeb; má vazbu na ČR, kde působí pod názvem ČSOB
• Belfius Bank and Insurance – pod státní kontrolou, zaměřuje se na financování investic na úrovni místní správy
• Euroclear Bank – poskytuje vypořádání a související služby v oblasti cenných papírů pro přeshraniční transakce zahrnující domácí a mezinárodní dluhopisy, akcie, deriváty a investiční fondy. Její celková aktiva vzrostla v r. 2023 o 30.75 %.
• ING Belgium – dceřiná společnost nizozemské ING Group, poskytuje služby zejména pro individuální klienty včetně pojišťovnictví a správy aktiv; svoji popularitu snížila nejvýraznějším rušením poboček.

2.4. Daňový systém

Vzhledem ke čtyřem úrovním státní správy – národní (federální), regionální, provinční a komunální – je belgický daňový systém považován za velmi komplikovaný.

Belgický daňový systém lze rozdělit do 3 kategorií:

• federální daně: např. daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob, DPH
• regionální daně: např. silniční daň, darovací daň, majetková daň, dědická daň, daň z hazardních her a sázek, energetická daň
• obecní a provinční daně: např. provinční daň pro rodiny, obecní a provinční přirážky k dani z nemovitosti, doplatek daně z příjmu fyzických osob

Belgie je s 52,7 % zemí s nejvyšším daňovým zatížením práce v EU i OECD (2023, zdroj: OECD).

Daň z příjmu fyzických osob pro rok 2025:

• 25 % pro osoby s ročním výdělkem do 15 820 eur
• 40 % pro osoby s ročním výdělkem 15 820–27 920 eur
• 45 % pro osoby s ročním výdělkem 27 920–48 320 eur
• 50 % pro osoby s ročním výdělkem nad 48 320 eur

Daň z příjmu právnických osob ve fiskálním roce 2025: 25 %

Společnostem vlastněným více než z 50 % jednotlivci nebo s nízkým zdanitelným ziskem může být tato částka snížena. Sazba daně pro podniky se zdanitelným příjmem do 100 000 eur je 20 %. Společnosti musí zaplatit příplatek ve výši 6,75 % ze svého konečného vyúčtování daně z příjmů právnických osob poté, co jej vyhodnotí úřady. Společnosti se mohou tomuto poplatku vyhnout tím, že provedou dostatečné platby daní předem.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní výměna ČR a Belgie po překonání období pandemie od r. 2021 rostla. Konstantě převažoval import z ČR do Belgie, zaměřený na automobilový průmysl:

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Obchod v rámci EU představuje 67,1 % belgického vývozu. Největšími partnery jsou Německo (18,1 %), Francie (13,2 %) a Nizozemsko (13,1 %). Pořadí pěti nejvýznamnějších exportních partnerů doplňují USA s 6,7 % a Velká Británie s 5,9 %.

Pokud jde o dovoz, 62,3 % pochází z členských států EU. Na prvním místě je Nizozemsko (20,6 %), dále Německo (12,2 %) a Francie (10,1 %). Čtvrtou nejvýznamnější zemí původu je Čína s 6,8 %, následovaná USA s 6,6 %.

Zdroj: Belgická agentura pro zahraniční obchod, údaje za r. 2024

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Belgie se stabilně umísťuje mezi státy EU, které přitahují nejvíce zahraničních investic: v roce 2024 zaujala v EU 6. místo, v rámci Evropy pak 8. místo. Jednalo o 210 projektů (o pět méně než v r. 2023). Zahraniční investice v roce 2024 vedly k vytvoření 5 392 pracovních míst, což je o 10 % více než v roce 2023. Nejatraktivnějším belgickým regionem pro PZI zůstalo v r. 2024 Vlámsko se 137 projekty, následované Bruselem (44) a Valonskem (29). Hlavním zdrojem přímých zahraničních investic v Belgii byly v r. 2023 USA (43 projektů), následované Francií (28 projektů), Nizozemskem (18), V. Británií (13) a Německem (13). (Zdroj: EY European Investment Monitor, 2025)

Hlavními sektory pro PZI jsou obchodní služby, doprava a logistika, farmaceutický průmysl a ICT. Významná část PZI směřuje do inovativních projektů a start-upů např. ve farmaceutickém sektoru.

Belgie je atraktivní pro kvalitu svojí pracovní síly a dynamickou podnikatelskou kulturu. Hlavními riziky pro atraktivitu Belgie jsou vysoká úroveň zdanění, vysoké náklady na pracovní sílu a složitost daňového systému a předpisů obecně.

Od 1. 7. 2023 platí v Belgii nový systém prověřování PZI, který se týká investic ze zemí mimo EU.

Belgie je pro Českou republiku významným zdrojem přímých zahraničních investic, které k 31. 12. 2023 dle údajů ČNB dosáhly 3,9 % podíl na celkových PZI v ČR. Největší belgickou investicí je vstup banky KBC do ČSOB (100% vlastník). Naopak české investice v Belgii jsou prozatím zanedbatelné. Vzhledem k vysoce konkurenčnímu trhu v Belgii existují příležitosti pro investice ČR v Belgii zejména v oblasti start-upů a v inovativních sektorech, v nichž mají Česko i Belgie silné postavení: farmaceutický průmysl, elektronika a ICT.

3.3. FTA a smlouvy

Belgie je členem EU a eurozóny.

Smlouvy s ČR:

• Smlouva o přistoupení ČR k EU (Belgie byla jednou ze smluvních stran): vstoupila v platnost 1. 5. 2004, publikace č. 44/2004 Sb.
• Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Belgického království o mezinárodní silniční dopravě (Praha, 17. 4. 1968), publikace č. 110/1969 Sb., vstup v platnost: 31. 10. 1968.
• Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Belgickým královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha, 16. 12. 1969), publikace č. 95/2000 Sb., vstup v platnost: 24. 7. 2000.
• Dohoda o podpoře a ochraně investic mezi ČSFR-UEBL (Union Economique Belgo-Luxembourgeoise)*, vstoupila v platnost 13. 2. 1992, publikace č. 574/192 Sb.
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o letecké dopravě (Brusel 6. 4. 1998), publikace č. 129/2003, vstoupila v platnost: 23. 6. 2006.
• Dohoda o spolupráci mezi vládou ČR a vládou Francouzského společenství Belgie a vládou regionu Valonskoze dne 28. 3. 2001, vstoupila v platnost: 22. 7. 2002, publikace č. 114/2002.
• Dohoda o spolupráci mezi vládou ČR a Vlámskou vládou ze dne 12. 2. 2002, vstoupila v platnost: 29. 5. 2003, publikace č. 99/2003 Sb.

Poznámka: Dohody, které vstoupily v platnost před rozdělením ČSFR, byly převzaty do právního řádu České republiky k 1. 1. 1993.

Významnou dohodou z ekonomického hlediska je Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Belgickým královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku. Tato smlouva doplňuje ustanovení národních daňových systémů obou států a určuje, který z těchto dvou států má právo daný příjem zdanit.

Vzhledem k silné roli regionů Vlámska a Valonska byly uzavřeny dohody o spolupráci s těmito regiony.

3.4. Rozvojová spolupráce

Belgie je významným poskytovatelem rozvojové pomoci, která zaujímá důležité místo v její zahraniční politice. Pro rozvojovou spolupráci si zvolila 14 států, tzv. partnerských zemí, do kterých prioritně směřuje svou pomoc. Jde o Benin, Burkinu Faso, Burundi, Guineu, DR Kongo, Mali, Maroko, Mosambik, Niger, Palestinu, Rwandu, Senegal, Tanzanii a Ugandu. Belgie se zaměřuje se zejména na tzv. křehké státy (fragile states), nejméně rozvinuté státy (Least Developed Countries – LDCs). Hlavními cílovými zeměmi spolupráce byly DR Kongo, Rwanda a Burundi. Belgická rozvojová spolupráce má partnerství s 83 organizacemi pracujícími ve 49 zemích po celém světě.

Informace o projektech a programech rozvojové pomoci jsou zveřejňovány na portálu Openaid.

Belgie se v naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN (SDGs 2030) orientuje na oblast míru a bezpečnosti, otázky klimatu a nerovností, potravinovou bezpečnost a zemědělství. Významná je také oblast digitalizace – Digital for Development (DfD), která počítá se zapojením belgického IT sektoru a mohla by být příležitostí i pro spolupráci s českými subjekty. Belgie podporuje roli Evropské investiční banky a má zájem o zapojení soukromého sektoru skrze European Fund for Security and Development a pod hlavičkou EU Global Gateway.

Pro zapojení českých firem do spolupráce s Belgií je pro identifikaci možných témat předpokladem komunikace skrze Českou rozvojovou agenturu k aktuálním projektovým prioritám Belgie, které mohou být i v teritoriích mimo její tradiční priority (např. východní sousedství EU). Dále lze doporučit zaměřit se na projekty v oblasti Sahelu a Velkých jezer v Africe a zde hledat styčné body s Belgií a nabídky, které by ji mohly doplnit jako zde již etablovaného aktéra.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Energetika

Belgická vláda ustavená v únoru 2025 hodlá ustoupit od plánovaného opuštění jaderné energie a má naopak v plánu spustit ambiciózní program restartu jaderného průmyslu, prodloužit životnost některých stávajících jaderných reaktorů a zároveň předpokládá investice do nových jaderných technologií. V Belgii jsou však zároveň v posledních letech postupně odstavovány starší jaderné reaktory. Restart jaderného průmyslu v Belgii, prodloužení životnosti belgických jaderných elektráren, investice do nových jaderných reaktorů a zároveň otevření inovačního pracoviště pro udržitelnou demontáž jaderných reaktorů a hledání řešení pro nakládání s radioaktivními odpady skýtá možnosti pro český průmysl a vědu.

Belgie se zaměřuje i na větrnou energetiku, v níž se chce stát předním producentem energie i lídrem v technických řešeních.

Významné příležitosti budou v oblasti vodíkových technologií, kde se Belgie plánuje stát předním dovozcem čistého vodíku z mimoevropských zemí a potřebuje k tomu technická řešení.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Belgie je lídrem v aplikovaném výzkumu a vývoji v biotechnologiích. Farmacie je s podílem přesahujícím 20 % nejvýznamnějším odvětvím belgického průmyslu. Významný podíl mají nové projekty, které přitahují vysoké investice globálních společností. V Belgii působí ve farmaceutickém průmyslu několik globálních společností s domácími kořeny.

Spolupráce firem a výzkumu z ČR by mohla otevřít možnosti pro partnerství start-upů i etablovaných projektů, do kterých Belgie přitahuje vysoké kapitálové investice. Další přidanou hodnotou může být zapojení se do konsorcií k čerpání financí z programů EU.

▶ Inovativní high tech obory, jako jsou polovodiče nebo letecký a obranný průmysl

Belgie má špičková výzkumná a vývojová pracoviště a patří mezi „inovační lídry“ EU. V r. 2023 investovala do výzkumu a vývoje 19,8 mld. EUR, což odpovídá 3,32 % HDP a v tomto ukazateli to znamená druhé místo v EU.

Jedním ze špičkových pracovišť je IMEC, globální lídr v nanotechnologiích a vývoji polovodičů a čipů. Partnerství s IMEC a dalšími pracovišti může českým firmám otevřít cestu k významným projektům a propojení s globálními hráči, zejména v dodávkách specializovaných zařízení pro vývoj polovodičů a čipů. IMEC nabízí také možnosti specializovaných pracovních pozic ve vědě a výzkumu.

Další příležitosti jsou v obranném a bezpečnostním průmyslu, zejména v letectví a vesmírných aplikacích. Vláda představila v říjnu 2022 Defence Industry Research Strategy (DIRS), která zahrnuje prioritní oblasti pro inovace, včetně kybernetické bezpečnosti. Belgie rozvíjí své inovační a výzkumné programy v oblasti obrany s cílem zapojit se do nadnárodních a evropských programů.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

ICT sektor zaznamenává v Belgii neustálý růst a podílí se na tvorbě HDP 4,5 %. V Belgii je v této oblasti významně rozvinutá start-upová scéna. Národní plán obnovy Belgie i plány regionů počítají s velkou podporou digitalizace ve státní správě a ve školství. Nabízejí se příležitosti ve specifických oblastech kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence a ochrany dat.

Nová belgická vláda předpokládá další investice do pevné i mobilní digitální infrastruktury pro zajištění konkurenceschopnosti podniků, přičemž cílem je, aby do roku 2030 měly všechny podniky přístup k ultrarychlému internetu.

▶ Železniční sektor

Belgie patří k zemím s nejvyšší hustotou železniční sítě v EU (119 m/km²). Belgická vláda podporuje v rámci snižování emisí rozvoj železniční dopravy osob i zboží. Cílem plánu Rail Roadmap 2030 je do roku 2030 zdvojnásobit objem dopravy po železnici. Plánuje se modernizace železniční sítě a její adaptace na dopravu zboží, zejména na tratích napojených na přístavy a letiště se záměrem dále dopravovat zboží po železnicích v širším regionu.

Vláda bude investovat i do infrastruktury. Cílem je zlepšení dostupnosti nádraží pro osoby se sníženou pohyblivostí a digitalizace u vyhledávání informací o železniční dopravě.

▶ Vesmírný a obranný průmysl

V oblasti aeronautiky a vesmírného průmyslu je Belgie zaměřena na mezinárodní projekty: Ariane 6 nebo offsety z pořízení vojenských letounů F-35. Nová federální vláda předpokládá výrazné navýšení prostředků vynaložených na obranu, přičemž se bude snažit navýšené prostředky investovat tak, aby se vrátily v podobě zakázek pro belgický a evropský průmysl. To otevírá další prostor pro spolupráci mezi belgickými a českými firmami.

Vlámská i federální vláda mají enormní zájem dosáhnout realizace projektu Einsteinova teleskopu, který má sloužit jako centrum pro výzkum vzdáleného vesmíru primárně prostřednictvím měření gravitačních vln. Projekt je příležitostí i pro české firmy a vědecké instituce, které se mohou zapojit do spolupráce, a to především ty, které se zaměřují na lasery, senzory, optiku a vakuové technologie.

Mapa oborových příležitostí – Belgie

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Belgičané v jednáních postupují profesionálně a věcně. Zástupci firem si nezakládají na přílišných formalitách, jednají promyšleně s důrazem na dlouhodobější strategii a možnosti navázání trvalejších vztahů, pokud charakter obchodu či spolupráce takový postup umožňují.

Jsou schopni dostatečné flexibility a jednání se snaží vést od počátku spíše v duchu „win-win“. Jsou však dostatečně sebevědomí a nároční. Projednané podmínky považují za závazné a vyžadují, aby byly plněny, zejména pokud jde o termíny, objemy, kvalitu a platební podmínky. Naprostá většina belgických firem má zkušenosti s mezinárodním obchodem.

Problémem může být chybějící povědomí o ČR jako vyspělé průmyslové zemi nebo zkreslené představy o ČR jako zemi z tzv. východní Evropy.

4.2. Oslovení

Belgičané nejsou přehnaně formální, ale na začátku kontaktů formality dodržují. Existují regionální rozdíly: ve Vlámsku je časté oslovení prvním jménem i při zachování poměrně formální komunikace (více anglosaský model). Frankofonní Valonsko je v písemné i verbální komunikaci více formální. Belgičané nekladou důraz na používání titulů, s výjimkou akademických hodností (doktor, profesor atp.).

Běžně se používají vizitky ve standardní úpravě. S ohledem na jazykovou rozdílnost je vhodné disponovat jak francouzskou, tak vlámskou verzí; případně lze využít anglickou a francouzskou mutaci.

4.3. Obchodní schůzka

Sjednání schůzky je vhodné zahájit komunikací e-mailem s určením podrobností, co se týče záměru a cíle jednání a jeho účastníků.

Je třeba se připravit na to, že někdy nejsou odpovědi na e-maily rychlé, a to zejména v počátcích kontaktů. Nemusí to však ukazovat na nezájem o dané jednání. Většinou pomůže telefonické připomenutí, které vysvětlí i důvod zdržení s odpovědí na belgické straně.

Pracovní jednání probíhají většinou v kancelářských prostorech, poté je častou součástí jednání pracovní oběd. Ten může probíhat už v restauraci.

Načasování schůzek: V Belgii je zvykem začínat pracovní den později, dopolední schůzky je vhodné sjednat až od 10 hodin (nedoporučuje se navrhovat začátek jednání před 9 hodinou, pokud k tomu není zvláštní důvod). Posunu odpovídá i delší pracovní den, proto ani pracovní večeře v návaznosti na předchozí jednání nemusí být výjimkou.

Dary nejsou běžné, belgický styl je v podstatě věcný a předávání darů se neočekává.

Při jednání může být překvapivá malá znalost a povědomí o reáliích nebo historii České republiky, která bývá i přes své dlouholeté členství v EU mechanicky řazena do tzv. východní Evropy. V tomto smyslu může některé belgické partnery být překvapením např. průmyslová tradice ČR nebo její historické propojení se západní Evropou.

Belgičané přistupují k obchodnímu vyjednávání racionálně a pragmaticky. Jsou velmi dobří vyjednavači, kteří se dokáží soustředit na dořešení detailů.

Vyjednávání v Belgii není v zásadě odlišné od přístupu v ČR či regionu střední Evropy. Je vhodné vnímat rozdělení Belgie na frankofonní část a vlámskou část hovořící nizozemsky a respektovat toto jazykové rozdělení. Nedoporučuje se používat francouzštinu ve vlámské části a raději se předem domluvit na použití angličtiny. K využití času přistupují Belgičané velmi efektivně. Při jednání není obvyklé výrazně projevovat emoce nebo je využívat k působení na obchodní partnery.

Mezi teritorii nejsou v Belgii zásadní rozdíly, co se týče přístupu k obchodním jednáním. Valonská část je více formální, vlámská oblast se kloní k velmi přímému způsobu vystupování. Vlámská část je celkově dynamičtější, co se týče ekonomiky, a tomu může odpovídat i přístup k jednání.

Alkohol je při obchodních jednáních běžnou součástí pracovního oběda či večeře, ale jeho konzumace bývá omezená.

Na běžné obchodní nebo pracovní jednání většinou není běžné se oblékat velice formálně (pokud se nejedná o příležitost na vysoké úrovni). Celkem častý je styl „smart casual“ (jeho vhodnost odpovídá příležitostem k jeho použití v ČR).

I když je Belgie v podstatě spíše konzervativní zemí, stále se v ní více prosazují ženy v exekutivních funkcích (zejména v politice, ale i jako CEO významných společností).

Zvaní obchodního partnera domů není běžné, kromě případů, kdy se jedná např. o dlouhodobější obchodní vztahy. V neformálním přístupu k pracovním a obchodním kontaktům je běžnější pozvání „na pivo“.

4.4. Komunikace

V obchodní sféře je běžná znalost angličtiny. Ve Vlámsku bývá její znalost na vysoké úrovni. Obvykle ji lze bez problémů využít i v Bruselu. Ve Valonsku, pokud český partner nehovoří francouzsky, je lepší si možnost komunikace v angličtině ověřit předem, případně se domluvit na využití tlumočení. Lze doporučit formální zahájení komunikace emailem, případně doplnit telefonickým rozhovorem pro vyjasnění detailů.

Komunikační tabu mohou být složitá politická témata, jako jsou komplikované rozdělení pravomocí v Belgii nebo téma separatismu na vlámské straně. Tato témata vzbuzují emoce a jsou velmi složitá – v belgické společnosti je obecně tendence se takovým typům témat vyhýbat. Také nejsou vhodná témata jako je kritika královské rodiny, která je v Belgii dosti respektována. Citlivé je též téma imigrace a integrace menšin.

4.5. Doporučení

Podnikatelé, kteří se chystají do Belgie, by mohli předem využít konzultace k belgickému trhu a situaci na něm v centrále českými institucí jako je CzechTrade nebo CzechInvest.

Doporučuje se také si záměr k jednání předem precizně připravit, protože Belgičané preferují dobře strukturované jednání. Ocení také znalost širších souvislostí k tématu nebo belgických reálií.

4.6. Státní svátky

Státní svátky v roce 2025:

• 1. ledna 2025 (Nový rok)
• 21. dubna 2025 (Velikonoční pondělí)
• 1. května 2025 (Svátek práce)
• 29. května 2025 Nanebevzetí Ježíše Krista (6. čtvrtek po Velikonocích)
• 9. června 2025 – Letnice (7. pondělí po Velikonocích)
• 21. července 2025 – státní svátek
• 15. srpna 2025 (Nanebevzetí Panny Marie)
• 1. listopadu 2025 (Všech svatých)
• 11. listopadu 2025 (Den příměří – konec 1. světové války 1918)
• 25. prosince 2025 (Vánoce)

Regionální svátky:

• 11. července 2025 Svátek Vlámského společenství
• 27. září 2025 Svátek Francouzského společenství

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

V Belgii platí obecná zásada, že o uplatnění výrobku na trhu rozhoduje zejména vztah kvalita – cena.

Vstup na belgický trh není snadný, avšak po navázání obchodního kontaktu a úspěšné realizaci prvního kontraktu existuje předpoklad dlouhodobé obchodní spolupráce. Finální fázi vstupu na trh musí předcházet dokonalá znalost situace na trhu dané komodity a volba vhodného způsobu zpracování trhu na základě marketingové studie.

V Belgii jsou zavedeny všechny běžné formy zpracování trhu známé v zemích EU. Jejich výběr je na vůli firmy, nicméně může být ovlivněn zvyklostmi v daném segmentu trhu.

Pokud je např. známo, že belgický sektor velkodistribuce potravin a některých průmyslových výrobků je silně koncentrován (ovládají ho velké skupiny jako Carrefour, Delhaize le Lion, Colruyt, Macro, Aldi, Brico a další se sítěmi velkoplošných maloobchodních nebo diskontních prodejen, či obchodními domy), pak je zřejmé, že od orientace na malé firmy nelze očekávat větší výsledky.

Ačkoli je možné, např. ve styku s velkodistributory, zpracovávat trh přímo bez prostředníka, rozšířený je prodej přes místní zástupce již proto, že přímé zpracování trhu je velmi náročné a u některých komodit nemožné. Zástupce je zcela nezbytný v případě dodávek strojů a průmyslového zařízení, kdy je třeba disponovat skladem náhradních dílů a zajistit poprodejní servis.

Bariéry pro vstup na belgický trh vzhledem k členství ČR v EU neexistují. Od 1. května 2004 po vstupu ČR do EU došlo k zásadní změně, belgický trh se stal pro ČR součástí Jednotného vnitřního trhu EU. ČR i Belgie uplatňují svoji obchodní politiku v rámci Společné obchodní politiky EU. Se vstupem ČR do EU se rovněž zásadně změnily podmínky související s průvodními doklady pro zboží a služby.

Běžnými průvodními doklady používanými v obchodním styku jsou pouze obchodní faktura a přepravní doklad (nákladní/náložný list). Na faktuře musí být odděleně uvedena hodnota zboží a ověřené mezinárodní DIČO příjemce zásilky, což opravňuje k fakturaci bez DPH.

DIČO se dá ověřit na portále VIES. Čeští vývozci se musí přizpůsobit uplatňování zdaňování DPH dle pravidel EU. Vývoz do některého z členských států již není klasickým vývozem a dovozem, jako doposud, ale takzvaným vnitrounijním dodáním nebo pořízením se všemi daňovými důsledky.

Český vývozce má nárok na odpočet DPH jen v tom případě, že dodá zboží nebo služby osobě, která je k DPH registrována. Pouze v tomto případě dodá svému partnerovi zboží bez daně. V opačném případě je povinen prodat zboží zahraničnímu partnerovi včetně DPH.

Pozornost je nutné obzvláště věnovat v případě obchodování s položkami, na které je uvalena spotřební daň.

Dovoz ze třetích zemí, pokud není smluvně upraveno jinak, podléhá celnímu odbavení. Celní režim EU určují Nařízení Rady č. 2913/92 z 12. 10. 1992 stanovující celní zákon ES a Nařízení EK č. 2454/93 z 2. 7. 1993 stanovující pravidla pro provádění celního zákona.

Vývoz není až na výjimky (strategické materiály) omezován. Vývozce má pouze oznamovací povinnost pro Eurostat (Avis d’exportation).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Nejběžnějšími formami přímého zastoupení zahraničních firem v Belgii jsou dceřiné firmy v podobě s.r.o. nebo a.s. a pobočky.

Na základě zákona z 16. ledna 2003 byly založeny organizace Banque-Carrefour des Entreprises (BCE) a Guichets d’enreprises agréés (akreditované podnikatelské přepážky). Důvodem jejich zřízení bylo zjednodušení administrativy související se zakládáním podniku nebo živností a poskytováním informací podnikatelské veřejnosti.

BCE disponuje všemi údaji ve spojitosti s činností podniku a kompletní databází všech podnikatelských subjektů v Belgii. Rovněž tak uděluje každé právnické a fyzické osobě registrační číslo podniku (numéro d’entreprise), Databáze BCE obsahuje veškeré údaje související se statutem a aktivitami podniku (název podniku, adresa, právní forma, číslo účtu a název banky, spojení na úřední věstník a centrálu ročních bilancí podniků u Belgické národní banky atd.). BCE provádí prostřednictvím „Guichets d’entreprises“ registraci všech právnických a fyzických osob, jakož i asociací působících v Belgii. Guichet d’entreprises agrées jsou soukromé organizace (celkem osm) pověřené vládou k výkonu specifických úkolů. V Belgii mají 200 poboček, které shromažďují údaje od podnikatelů. Jejich úkolem je zejména provádět zápis do BCE všech právnických a fyzických osob, ověřovat předepsané podmínky pro zápis do příslušné profese a na přání klienta poskytovat další průvodní služby.

Všechny firmy musí mít otevřený bankovní účet a své pracovníky registrovat u Úřadu sociálního zabezpečení. Dále se právnické i fyzické osoby v okamžiku zahájení podnikatelské činnosti musí registrovat u berního úřadu při ministerstvu financí. Řada činností v rámci samostatného podnikání přitom může náležet do kategorie regulovaných nebo povolovaných profesí, což vyžaduje udělení potvrzení o zřízení firmy živnostenským úřadem provincie.

Otázkami podnikání a zahraničních investic se zabývají regionální ministerstva s působností v hospodářské problematice. Zde lze získat informace o právní úpravě upravující zřizování firem a o podporách pro investory s všeobecnou nebo jen regionální platností. Konkrétní postup je možno konzultovat se specializovanými poradenskými firmami. Podrobné informace o zakládání podniků v Belgii lze získat např. na informačním portálu federální vlády nebo na stránkách ministerstva hospodářství a ministerstva financí.

5.3. Marketing a komunikace

Základní formou propagace na místním trhu je účast na výstavách a veletrzích, zejména specializovaných. Využívaná je také propagace v médiích, zejména v televizi a v novinách a časopisech. Přitom je třeba vzít na vědomí, že frankofonní veřejnost nelze oslovit prostřednictvím vlámského média, stejně tak by bylo kontraproduktivní působit na vlámskou veřejnost prostřednictvím média používajícího francouzštinu.

Prospektová dokumentace by měla být v některém z úředních jazyků, nejlépe v každém zvlášť. Náhražkou za nizozemštinu může být angličtina.

Vhodnou formou propagace, a to jak z hlediska konečného efektu, tak nákladů, může být obchodní mise, kontaktní akce, firemní prezentace spojená s výstavkou zboží. Tyto akce však mohou mít v Belgii úspěch pouze tehdy, jsou-li předem dobře připraveny, vč. zajištění účasti představitelů podnikatelského sektoru, který má akce oslovit.

V Belgii nabídka akcí tohoto druhu vysoce převyšuje poptávku. Je velmi vhodné svěřit takové akce specializované místní marketingové nebo PR agentuře. Využívané jsou všechny formy reklamních kanálů: sociální sítě i web, veřejné i soukromé sdělovací prostředky, tiskoviny, billboardy (tyto reklamní plochy jsou rozmístěny v menším rozsahu než v ČR).

V marketingu se nedoporučuje používat odkazy na etnické nebo náboženské rozdíly nebo genderově směřovaná témata. Příliš agresivní kampaň nemusí mít pozitivní ohlas, i vzhledem k tomu, že celkově je belgická společnost konzervativnější než v ČR a nereaguje vždy s tolerancí na tento typ reklamních kampaní.

V Belgii, a zejména v Bruselu, působí velké množství agentur orientovaných na PR i HR. Důvodem je i koncentrace firem kvůli mezinárodním organizacím se sídlem v Bruselu (EU, NATO).

Pro doporučení konkrétní agentury vhodné pro danou oblast a účel doporučujeme se obrátit na zastoupení CzechTrade v Belgii.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Belgie je stejně jako všechny členské státy EU členem WTO. Problematika ochrany duševního vlastnictví spadá do kompetence federálního ministerstva ekonomiky (Service public fédéral Economie). Ochranou duševního vlastnictví je pověřen úřad OPRI (Office belge de la propriété intellectuelle).

Dotazy a kontakty týkající se legislativy, zákonů, statistiky a různých nařízení lze nalézt na internetové adrese ministerstva. Případné dotazy je možné zaslat přímo na OPRI prostřednictvím e-mailu: OPRIDIE-Jur@economie.fgov.be.

I když obecně nejsou registrovány v Belgii závažné problémy s dodržováním práv duševního vlastnictví, doporučuje se provést v této oblasti prověření (due dilligence) potenciálních partnerů, případně s využitím právní kanceláře. Pro střední a menší podniky se doporučuje případně využití poradenství ze strany kanceláře CzechTrade v Belgii.

5.5. Trh veřejných zakázek

Režim zadávání veřejných zakázek se řídí právní úpravou EU. Informace o veřejných zakázkách vypsaných na území EU a o programech a projektech EU jsou uveřejněny v „Journal officiel“, který lze získat v Office des publications officielles de l’UE (rue Mercier 2, 2985 Luxembourg) nebo v Moniteur belge, Chaussée d’Anvers 53, 1000 Bruxelles.

Webová databáze veřejných zakázek se nachází na adrese Open Tender či na e-Procurement.

Podle belgického práva existuje sedm různých postupů ve vyhlašování tendrů:

• otevřené řízení,
• uzavřený postup,
• soutěžní řízení s vyjednáváním,
• přímé vyjednávací řízení s předchozím zveřejněním,
• soutěžní dialog,
• inovační partnerství,
• jednací řízení bez předchozího zveřejnění.

V závislosti na typu postupu se časové limity pro přihlášení mohou lišit od 22 do 35 dnů. Tyto lhůty určí veřejný zadavatel, který zohlední složitost zakázky a dobu potřebnou k přípravě nabídek.

Je třeba rozlišovat mezi zakázkami na stavební práce, dodávkami nebo smlouvami na služby, protože vedou k odlišným právním režimům.

Vzhledem k tomu, že v Belgii sídlí instituce EU, doporučujeme firmám sledovat i tendry EU v systému Tenders Electronic Daily (TED). Firmám, které mají zájem podat žádost do tendrů, doporučujeme se v systému Evropské komise předem registrovat. Firmy budou mít možnost zároveň dostávat informace o tendrech z oblastí, ve kterých působí. Vzhledem k tomu, že se jedná o jednotný systém EU, nalézají se v systému tendry, jejichž plnění probíhá v celé EU, ne pouze v Belgii.

Belgie je také sídlem NATO, které vypisuje své vlastní tendry. Stejně jako v případě systému TED doporučujeme registraci v systému NATO předem, protože se jedná o poměrně administrativně náročný proces. Podrobnější informace lze získat na stránkách Ministerstva obrany ČR.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Běžnou platební podmínkou je krátkodobý 30/60denní směnečný úvěr (obecně v průmyslu kratší a ve službách delší). Doba splatnosti by neměla překročit 60 kalendářních dnů. Dochází k prodlužování délky splatnosti faktur. K tomu přistupují rozdíly v platebních lhůtách v jednotlivých sektorech a komoditách. Dodavatelé jsou nuceni lhůty akceptovat, i když jsou obtížně financovatelné.

Každý vývozce se bude snažit o maximální ochranu před inkasními riziky, zejména jde-li o zahajovací nebo ad hoc dodávky, resp. spolupráci s partnerem, s nímž dodavatel nemá žádnou předchozí zkušenost.

Doporučuje se vyžádat si bankovní informace o partnerovi, prosazovat placení L/C nebo D/P a v případě odloženého placení se pojistit proti úvěrovým rizikům.

Nejčastějším důvodem obchodních sporů může být vymáhání pohledávek. Lze využít služeb inkasních kanceláří, anebo na tuto činnost specializovaných poradenských kanceláří, s jejichž výběrem poradí kancelář CzechTrade v Belgii.

Belgie patří do francouzské právní oblasti, existují však určité odchylky od francouzského práva. V procesním právu platí zásada, že odsouzená strana nehradí náklady soudního řízení. Dlužník pak může kalkulovat s tím, že jde-li o menší finanční nároky, nebude pro poškozeného výhodné obracet se na soud s ohledem na relativně vysoké náklady spojené s řízením.

Pokud jde o vykonatelnost cizích rozhodčích nálezů, Belgie přistoupila k Newyorské úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, zahraniční nálezy jsou v Belgii vykonatelné za podmínek uvedených v dané obchodní smlouvě.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Občan ČR může vstupovat a pobývat na území Belgie bez zvláštních omezení, a to na základě platného cestovního pasu nebo platného občanského průkazu. Občan mladší 15 let musí mít vlastní cestovní doklad. Při cestování se psem, kočkou, fretkou je nutný tzv. pas pro malá zvířata, který může být vystaven schváleným veterinárním lékařem. Pro pobyt do 3 měsíců ohlásí občan svůj pobyt do 10 pracovních dnů na příslušném městském úřadě, kde obdrží „déclaration de présence“. Při plánovaném pobytu nad 90 dní je nutné se zaregistrovat na těchto úřadech k dlouhodobému pobytu. Další informace lze nalézt například na www.dofi.fgov.be, www.belgium.be.

V Bruselu je časté konání kongresů a jednání různé úrovně, při souběhu s turistickou sezonou je vhodné provést rezervaci v hotelu v delším předstihu před plánovaným pobytem. V Belgii je velmi hustá síť veřejné dopravy, a to i v Bruselu. V Bruselu i jeho okolí je velmi intenzivní automobilová doprava, a to zejména ve špičkách. Proto lze doporučit přesuny pěšky nebo MHD; na cesty z a na bruselské letiště v Zaventemu využít přímé vlakové nebo autobusové spojení do centra Bruselu nebo do jiných měst. Z letiště Charleroi jezdí do Bruselu autobus společnosti Flibco. Podmínky pro pronájem vozidla a sjednání pojištění jsou obdobné jako v ČR. Předepsaná rychlost na belgických dálnicích je 120 km/hod. Mimo zastavěná území ve Valonském regionu a regionu města Brusel je rychlost omezena na 90 km/hod., ve Vlámském regionu pak až na 70 km/hod. Rychlost v obci je 50 km/hod., v Bruselu platí omezení na 30 km/hod, pokud není stanoveno jinak. Pokuty za nedodržení pravidel silničního provozu jsou vysoké.

Pro celé území Belgie platí třetí bezpečnostní stupeň ze čtyř (vážná hrozba). MZV ČR proto doporučuje českým občanům i nadále věnovat pozornost potenciálně rizikovým faktorům, sledovat místní média a řídit se pokyny belgických bezpečnostních orgánů. V Belgii panuje zvýšená míra obecné kriminality. Krádeže a kapesní krádeže jsou běžné v oblastech s vysokým výskytem osob. Zvýšená opatrnost je vhodná v některých částech Bruselu, na nádražích a ve veřejné dopravě, zejména pozdě v noci. Mezi gangy organizovaného zločinu zapojenými do obchodu s drogami dochází pravidelně k násilným střetům, zejména v Antverpách, Bruselu a dalších velkých městech.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pracovní povolení:

Občan ČR nepotřebuje pracovní povolení pro Belgii. Podrobné informace k pobytu občanů ČR, jejich zaměstnávání nebo vysílání k provedení prací v Belgii je možné najít na federálních webových stránkách či na webových stránkách jednotlivých regionů – Valonska, Bruselského regionu či Vlámska. Povolání se v Belgii rozdělují na regulované a neregulované. Není-li povolání v Belgii regulované, je občan ČR oprávněn toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci Belgie. Pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy Belgie stanoveny určité požadavky (např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo zdravotní způsobilost).

Podmínky přístupu na trh práce v Belgii:

Deklarace LIMOSA Belgie zavedla od 1. 4. 2007 systém povinné deklarace všech cizinců, pracujících dočasně nebo částečně v Belgii. Povinnost se registrovat v systému Limosa ještě před odjezdem do Belgie se týká všech pracovníků, ať zaměstnaných belgickou firmou nebo vyslaných svoji mateřskou firmou, OSVČ (tedy „nezávislých“) i stážistů, kteří přicházejí do Belgie pracovat dočasně nebo zde pracují částečně. V zásadě to znamená, že se to týká těch pracujících osob, které nemají belgické sociální pojištění. Do systému Limosa se vstupuje přes portál www.limosa.be. Existuje nabídka ve 4 jazycích, anglicky, francouzsky, nizozemsky a německy. Důležité je, aby žadatel obdržel potvrzení o registraci tzv. dokument Limosa – 1, který může být vyžadován/kontrolován inspektory sociálního pojištění. Neregistrovaní pracovníci budou pokutováni, dokonce se ukládá každé belgické firmě, která přijímá zahraniční pracovníky, aby existenci dokumentu Limosa-1, kontrolovala s povinností hlásit pracovníky, kteří tento dokument nemají.

Rovněž OSVČ musí splnit celou řadu formalit, včetně registrace v systému Limosa. Je nutné získat tzv. Profesní kartu (Carte professionnelle). Podrobné informace lze získat na stránkách ministerstva hospodářství. Pokud dodavatel využívá místních zástupců, je třeba při sjednávání smlouvy dbát na vyjasnění právní povahy daného vztahu. Při pochybnostech bude vztah podle belgického pojetí považován spíše za zaměstnanecký, a to s příslušnými nároky. Subjekt ze země mimo EU může být v Belgii zaměstnán, pouze má-li pracovní povolení. To se nevyžaduje, je-li jeho manžel/manželka belgickým občanem nebo občanem členské země EU. Samostatnou obchodní činnost může takový subjekt vykonávat jen po získání povolení k podnikání (carte professionnelle).

Minimální mzda v Belgii je 2111,89 Euro (od 1. 2. 2025).

Sociální a zdravotní péče a její poskytování:

Odvody z hrubého platu pro sociální pojištění hradí cizinci stejně jako občané Belgie. Po ukončení pracovního poměru v Belgii je vhodné si nechat před odjezdem do Česka vystavit formulář U1 (E 301), který pro potřeby úřadu práce plní funkci potvrzení o zaměstnání (zápočtového listu). Zároveň potvrzuje doby sociálního pojištění, které budou brány v úvahu při přiznání podpory v nezaměstnanosti v Česku. Pokud hodlá občan ČR vycestovat do jiného státu EU za účelem hledání zaměstnání, je až do okamžiku, kdy práci získá, českým pojištěncem. Do té doby může v případě nutnosti v jiném státě EU čerpat zdravotní péči na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění, vystaveného českou zdravotní pojišťovnou.

V okamžiku, kdy začne v jiném státě vykonávat výdělečnou činnost, začne podléhat právním předpisům tohoto státu. To znamená, že od tohoto okamžiku přestává být českým pojištěncem a nemá žádný nárok z Evropského průkazu zdravotního pojištění, vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. O tom, že začíná v jiném členském státě vykonávat výdělečnou činnost je povinen bezodkladně (do 8 dnů) informovat svou dosavadní českou zdravotní pojišťovnu. Zároveň jí musí vrátit Evropský průkaz zdravotního pojištění, který předtím vystavila. V případě nesplnění této oznamovací povinnosti může být sankcionován v souladu s českými právními předpisy. Po ukončení výdělečné činnosti v jiném státě oznamuje české zdravotní pojišťovně, že opět podléhá českým právním předpisům o povinném zdravotním pojištění. Doloží zároveň doby pojištění v jiném státě, aby nemohlo být v Česku vyžadováno doplacení pojistného.

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnější mezinárodní obchodní veletrhy a výstavy se konají na bruselském výstavišti Heysel (brussels-expo.be).

Veletrhy se dále konají ve městech:

• Gent (flandersexpo.be)
• Antverpy (antwerpexpo.be)
• Kortrijk (kortrijkxpo.com)

Komplexní přehled o pořádaných veletrzích a výstavách je publikován na webové stránce s přehledy veletrhů jako např.: foiresinfo.fr nebo tradefairdates.com (v angličtině).

Česká republika nemá dlouhodobě zajištěnou oficiální účast na veletrzích v Belgii.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Bruselu
154, Avenue Adolphe Buyl, 1050 Bruxelles-Ixelles
Tel.: +32 (0)2 641 89 32
Fax: +32 (0)2 641 89 31
E-mail: brussels@mzv.gov.cz
Web: www.mzv.gov.cz/brussels

Kontakt pro obchodně-ekonomické záležitosti:

Tel: +32 (0) 641 89 35, e-mail: brussels.commerce@mzv.gov.cz

CzechTrade Belgie a Lucembursko
154, Avenue Adolphe Buyl, 1050 Bruxelles-Ixelles
Tel.: +32 (0)2 502 80 91, +32 493 825 473
E-mail: pavel.zelenka@czechtrade.gov.cz
Web: www.czechtradeoffices.com/be

CEBRE (Czech Business Representation) – Zastoupení HK ČR, SP ČR, Konfederace podnikatelských a zaměstnaneckých svazů ČR

154, Avenue Adolphe Buyl, 1050 Brussels-Ixelles
Tel.: +32(0)2 641 89 37, 
Mobil: +420 246 031 707
E-mail: brussels@cebre.cz; vendulka.hyblova@czechtrade.gov.cz
Web: www.cebre.cz

Stálé zastoupení ČR při Evropské unii
15, rue Caroly, 1050 Bruxelles – Ixelles
Tel.: +32 (0)2 213 91 11
Fax: +32 (0)2 213 91 85
E-mail: eu.brussels@mzv.gov.cz
Web: www.mzv.gov.cz/EU

Stálá delegace ČR při NATO v Bruselu
Boulevard Léopold III., 1100 Bruxelles
Tel.: +32 (0)2 707 17 27 nebo 0032 2 707 11 96
Fax: +32 (0)2 707 17 03
E-mail: nato.brussels@mzv.gov..cz
Web: www.mzv.gov.cz/nato.brussels

Další zastoupení:

Dům zahraniční spolupráce – CZELO (Česká styčná kancelář pro vzdělávání a výzkum) v Bruselu
Rue Montoyer 23, 1000 Bruxelles, Belgie
Tel.: +420 770 197 391
E-mail: lenka.prochazkova@dzs.cz
Web: www.dzs.cz

Dále má v Bruselu zastoupení:

Delegace hl. m. Prahy při EU, Zastoupení Jihomoravského, Plzeňského, Pardubického kraje a Kraje Vysočina.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• 112 Záchranná služba & hasiči, Evropská krizová linka
• 101 Federální policie
• 103 Dítě v tísni
• 105 Belgický červený kříž
• 116 000 Evropské centrum pro ztracené děti
• 1204 Informace o telefonních číslech v zahraničí
• 1207 Informace o telefonních číslech v Belgii
• 1212 Informace o telefonních číslech v Belgii i v zahraničí (nizozemština)
• 1313 Informace o telefonních číslech v Belgii i v zahraničí (francouzština)
• 1414 Informace o telefonních číslech v Belgii i v zahraničí (angličtina)
• 078 170 170 – ztracená nebo ukradená karta
• 0900/700 00 (volání z Belgie) – letiště Zaventem – helpdesk
• 0032 2 753 77 53 (volání ze zahraničí z pevné linky) – letiště Zaventem
• 0902/02490 (volání z Belgie) – letiště Charleroi, helpdesk
• (0)2 213 91 11 – Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii v Bruselu

Poznámka: Uvedená čísla se vytáčí přímo. Předvolba pro Belgii je 0032, pak následuje místní telefonní číslo bez nuly. V teritoriu se telefonní číslo vytáčí bez předvolby s nulou.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Webové stránky a kontakty na všechna ministerstva:

• Federální vláda
• Vlámská vláda
• Valonská vláda
• Vláda regionu Brusel

Podnikání a obchod:

• Informace pro zahraniční investory
• Ministerstvo financí (informace pro investory)
• Ministerstvo hospodářství
• Agentura pro zahraniční obchod
• Agentura pro podporu podnikání v Bruselském regionu
• Informace o podnikání ve Vlámsku

Hospodářství – statistika:

• Belgický statistický úřad

Makroekonomické analýzy:

• Belgická národní banka
• Ministerstvo hospodářství
• Legislativa, sbírky zákonů

Obchodní příležitosti:

• Belgický úřad pro zahraniční obchod
• Vlámská proexportní agentura (FIT)
• Valonská proexportní agentura (Awex)
• Bruselská proexportní agentura
• Invest in Belgium
• Moniteur belge (úřední věstník) 
• Úřední databáze podniků (obchodní rejstřík)

Finance a pojištění vývozu:

• Exportní garanční a pojišťovací agentura
• Federace belgického finančního sektoru

Firemní katalog:

• TOP 100 000 společností
• ABC obchodní katalog
• Kompass

Vybrané profesní asociace:

• Federace obchodních a průmyslových komor
• Federace belgických podniků
• Federace belgického finančního sektoru
• Agoria – Federace technologického průmyslu
• Asociace belgického bezpečnostního a obranného průmyslu

Veletrhy a výstavy:

• www.agenda.brussels

Další:

• Směnné kurzy BNB
• Euronext – burza