Belgie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Bruselu (Belgie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Belgické království
  • Koninkrijk België (nizozemsky)
  • Royaume de Belgique (francouzsky)

Složení vlády:
Složení současné federální vlády vzešlé z voleb 26. května 2019 (v pořadí: jméno, strana, funkce).

  • Sophie Wilmès – MR, premiérka
  • Nathalie Muylle – CD&V, ministryně práce, ekonomiky a pro spotřebitelské záležitosti
  • Alexander De Croo – Open VLD, ministr financí, rozvojové spolupráce
  • Philippe De Backer – Open VLD, ministr digitální agendy, telekomunikace a pošty, v jeho kompetenci jsou opatření proti sociálním podvodům, bezpečnost a problematika Severního moře
  • Philippe Goffin – MR, ministr zahraničních věcí a obrany
  • David Clarinval – MR, ministr rozpočtu a státní služby, do jeho kompetence spadá Národní loterie
  • Koen Geens – CD&V, ministr spravedlnosti a pro evropské záležitosti
  • Maggie De Block – Open VLD, ministryně sociálních věcí, zdravotnictví, azylové a migrační politiky
  • Daniel Bacquelaine – MR, ministr pro záležitosti penzí
  • Marie Christine Marghem – MR, ministryně životního prostředí, energetiky a udržitelného rozvoje
  • François Bellot – MR, ministr dopravy, do jeho kompetence spadá Belgacontrol a belgické dráhy
  • Denis Ducarme – MR, ministr středních tříd, nezávislých, malých a středních podniků, zemědělství a sociální integrace
  • Pieter De Crem – CD&V, ministr bezpečnosti a vnitra, v jeho kompetenci je zahraniční obchod

Federální uspořádání Belgického království na 3 regiony a 3 společenství a dělba kompetencí mezi vládami regionů a společenstvími a federální vládou již spíše odpovídá konfederaci než federaci. Některé kompetence jsou tak pouze v rukou vlád tzv. federovaných jednotek a federální vláda nemá v takovém případě pravomoc zasahovat.

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:

11 476 279 (k 1. 1. 2020)

Zdroj: Belgický statistický úřad (STATBEL); IBZ

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Belgie vykazuje mírný růst obyvatelstva. Mezi lety 2018 a 2019 šlo o nárůst o 55,336 obyvatel, což představuje meziroční přírůst asi 0,5 %. Další data jsou následující:

  • Fertilita má klesající tendenci (1.78 dětí na ženu – 2018)
  • Mortalita zůstává stabilní (110,645 úmrtí – 2018)
  • Průměrný věk (medián) – 41,5 let (2018)
  • Průměrná délka života – 83,7 let pro ženy a 79,2 let pro muže (2018)
  • Žen je více než mužů

I přes příznivé výsledky v posledních letech, se Belgie potýká s obdobným demografickým vývojem jako většina vyspělých evropských zemí. Dochází ke stárnutí obyvatelstva a přírůstku je dosahováno především migrací (87,5 % celkového přírůstku), přirozený nárůst je totiž nevelký (12,5 % celkového přírůstku).

Zdroj: STATBEL (1); STATBEL (2); STATBEL (3) STATBEL (4); Index Mundi

Národnostní složení

  • Vlámové (osoby žijící ve Vlámsku): 6 623 505 (1. 1. 2020)  Belgičané + cizinci
  • Valoni (osoby žijící ve Valonsku): 3 641 748 (1. 1. 2020) Belgičané + cizinci
  • Region Brusel (dvojjazyčný): 1 211 026 (1. 1. 2020) Belgičané + cizinci

Zdroj: STATBEL

V Belgii žije německy hovořící menšina (tvořící germafonní společenství) představující 77,185 (k 1. 1. 2018) obyvatel. Většina obyvatel Bruselu se hlásí k francouzské jazykové příslušnosti, přibližně 15 % k vlámské jazykové příslušnosti (2016).

V roce 2018 do Belgie imigrovalo 166 894 lidí a 116 714 jich emigrovalo. Významnou složkou belgické populace jsou imigranti, kteří v roce 2019 tvořili 12,2 % celkové populace. V roce 2019 požádalo o azyl v Belgii 3 400 běženců z Afghánistánu, 3 138 ze Sýrie, 2407 z Palestiny, 1 475 z Iráku  a  17 322 lidí z ostatních zemí. Dle informací ze stránky Eurostatu do Belgie imigrovalo dalších 50 180 lidí – z toho 52,3 % kvůli rodinným důvodům, 12,7 % z důvodu vzdělávání, 9,9 kvůli zaměstnání a 25,1 % z jiných důvodů.

Zdroj: National bank of Belgium (NBB); Eurostat; Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky; další informace o obyvatelstvu IBZ

Náboženské složení (2018)

  • přibližně 10 % se prohlašuje za agnostiky a 12 % za „volnomyšlenkáře“
  • Římskokatolická církev 58 %
  • Ateisté / agnostici 27 %
  • Jiné křesťanské církve 7 %
  • Islám 5 %
  • Ostatní víry 3 %

Nejpočetnější náboženská menšina je muslimská. Poslední odhady o její početnosti z roku 2016 se značně liší, některé hovoří o přibližně 400 až 500 tis. Osob, jiné muslimskou komunitu v Belgii odhadují až na 780 000. Je každopádně soustředěna převážně ve velkých městech, hlavně v Bruselu a v Antverpách. Disponuje asi 328-380 mešitami a modlitebnami. Věřících protestantského vyznání je kolem 1 %, židovská náboženská menšina má zhruba 35 000 osob. Dle průzkumu médií Ipsos-ORELA-RTBF-Le Soir z ledna roku 2016 je v Bruselu 12 % praktikujících katolíků, 28 % nepraktikujících katolíků, 30 % ateistů a 24 % muslimů (z toho 19 % praktikujících). 

Zdroj: SUDinfo; Le Soir

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Ukazatel/rok

2015

2016

2017

2018

2019

HDP (mil. €)

410 290

416 085

423 282

437 597

443 593

HDP (růst v %)

1,4

1,4

1,7

1,5

1,4

HDP/obyv. (tis. €)

34,4

34,7

35,3

35,6

35,9

Spotřeba soukromá (růst v %)

0,9

1,9

1,8

1,5

1,1

Spotřeba veřejného sektoru (růst v %)

0,6

-0,2

0,3

0,9

1,8

Inflace (v %, CPI)

0,6

2,0

2,1

2,1

1,4

Nezaměstnanost

8,5

7,8

7,1

6

5,4

Export zboží, služby (růst v %)

2,9

6,0

4,9

1,2

0,9

Import zboží (růst v %) 

3,3

6,0

4,4

2,1

1,1

Zdroj: Trading economics; STATBEL; NBB (1); NBB (2); NBB (3); Statista.com; CEICdata.com; OECD; Inflation.eu; Eurostat

V roce 2019 růst HDP mírně klesl na 1,4 % oproti roku 2018, kdy dosáhl hodnoty 1,5 %. Prvotní odhady Národní banky Belgie z března 2020 hovořily o růstu HDP v roce 2020 o 1,2 %. Belgie, stejně jako jiné evropské státy, však byla postižena pandemií koronaviru, a lze proto očekávat pokles růstu HDP.

Zdroj: NBB (1); NBB (2); NBB (3)

Nezaměstnanost v Belgii zaznamenává poslední dobou pokles oproti hodnotám okolo 8 %, v jakých se pohybovala posledních několik let. Dle odhadů Belgické národní banky by se měla míra nezaměstnanosti zastavit na hodnotě 5,4 % a pohybovat se okolo této hodnoty i v dalších letech. Mezi lety 2019 a 2022 by mělo dojít k vytvoření 170 000 nových pracovních míst.

Zdroj: EUROSTAT; NBB

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (federální) – veřejné finance (podíl na HDP v %)

Příjmy

 

2015

2016

2017

2018

2019

Daňové příjmy

44,4

43,6

44,1

44,3

43,3

Přímé daně

16,3

16,0

16,6

16,8

15,8

Nepřímé daně

13,2

13,4

13,3

13,4

13,5

Sociální příspěvky

14,1

13,5

13,4

13,3

13,3

Kapitálové daně

0,9

0,8

0,8

0,8

0,7

Nedaňové příjmy

6,9

7,1

7,1

7,2

7,1

Celkem

51,3

50,7

51,2

51,4

50,4

Zdroj: NBB

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Výdaje

 

2015

2016

2017

2018

2019

Dávky, sociální zabezpečení

24,7

24,7

24,5

24,6

24,8

Ostatní výdaje

26,1

25,7

25,1

25,5

25,5

Celkem

50,8

50,4

49,6

50,1

50,3

Primární saldo

0,5

0,3

1,6

1,3

0,1

Úrokové náklady

2,9

2,7

2,3

2,1

2,0

Celková bilance

-2,4

-2,4

-0,7

-0,8

-1,9

Federální vláda

-1,3

-2,6

-1,3

-0,2

-2,0

Sociální zabezpečení

0,2

-0,1

0,2

0,0

0,2

Obce a kraje

-1,4

0,0

0,2

-0,4

-0,2

Místní správa

0,1

0,2

0,2

-0,1

0,1

Zdroj: NBB

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Zadluženost se nedaří výrazněji snižovat v důsledku deficitu veřejných financí vyvolaných výdaji v souvislosti s bankovní a hospodářskou krizí. Pro rok 2019 NBB uvedla schodek rozpočtu 1,7 % HDP, což znamená zvýšení oproti předchozím dvěma rokům, ve kterých schodek dosahoval 0,7 % HDP. Nové uspořádání kompetencí, včetně finančních, umožnilo federální vládě přerozdělit odpovědnost za úspory na regiony a požadovat jejich příspěvek. Navzdory zvýšení schodku rozpočtu veřejný dluh meziročně klesl ze 100 % HDP v roce 2018 na 99,1 % HDP v roce 2019. Belgie přijala počátkem 90. let minulého století nápravná opatření, neboť její dluh představoval v roce 1993 134 % HDP. Tato politika byla účinná a v roce 2007 činila belgická zadluženost již „jen“ 84 % HDP. Přesto se Belgie v roce 2014 jen těsně vyhnula sankcím Evropské Unie, jelikož schodek rozpočtu dosáhl 3,16 %.

Schodek rozpočtu pro rok 2020 byl původně odhadován na 2 % HDP, vlivem koronavirové pandemie se však nyní hovoří o schodku až 7 % HDP. To pak bude mít velmi pravděpodobně dopad i na výši veřejného zadlužení.

Zdroj: NBB (1); Agence fédérale de la Dette; The Brussels Times

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Vedle centrální banky Banque Nationale de Belgique (NBB) tvoří  belgickou bankovní soustavu velký počet soukromých bank a spořitelen často kapitálově spojených s pojišťovacím sektorem. V souladu s vývojem ve světě dochází ke koncentraci bank, změnám vlastnických poměrů, vč. masivního vstupu cizího kapitálu. Z celkem asi 80 obchodních bank čtyři nejvýznamnější – Fortis Banque, ING, KBC Bank a Belfius (dříve Bexia Bank) zaujímají více než 2/3 podíl v sektoru. Celkově 95 bank se dle nejnovějších dat z roku 2017 podílelo na tvorbě HDP cca 5,6 %. Celkové úvěrové portfolio činí 419 mld. €. Podíl na celkové zaměstnanosti představuje asi 2,6 %.

V posledních obdobích dochází ke snaze o přeskupování sil bankovního sektoru a o kapitálové propojování významných bank. Nejznámější byla kauza belgicko-nizozemské Fortis Banque na převzetí nizozemské banky ABN-Amro, ve které se podílely kromě Fortis dále Royal Bank of Scotland a Banco Santander SA. Tato akvizice je pokládána za jednu z příčin následných problémů Banky Fortis.

Bankovní krize v Belgii postihla v období let 2008 až 2011 několik velkých bank. Předmětem „záchrany“ ze strany státu nebyla jen banka Fortis, ale i banky Dexia, KBC a pojišťovna Ethias. Ve druhé polovině roku 2011 musel stát v rámci záchrany banky Dexia zcela převzít pod státní kontrolu belgickou část této skupiny (Dexia Bank Belgique). Při vědomí vážné hrozby pro celý bankovní sektor a národní ekonomiku zasahovala vláda s velkou razancí. V situaci krize eurozóny bylo radikální a rychlé řešení problémů Dexie zřejmě nejlepším ze všech možných špatných řešení. Bezprostřední kroky, které následovaly, znamenaly vyvedení toxických aktiv do tzv. bad bank a přejmenování banky na Belfius.

Zdroj:  Belfius febelfin.be

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Vzhledem ke čtyřem úrovním státní správy – národní (federální), regionální, provinční a komunální – je belgický daňový systém považován za velmi komplikovaný. Schematicky lze belgický daňový systém rozdělit do 3 kategorií:

  • federální daně (viz. DPH, daně z příjmu, spotřební, registrační, dědická, celní poplatky)
  • místní daně (viz. daně na ochranu život. prostředí, za užívání energie, přirážka k dani z příjmu, atd.)
  • modifikované daně (viz. dohody o zamezení dvojího zdanění)

Daňové sazby:

Belgie je zemí s pátým nejvyšším daňovým zatížením práce v EU, přičemž kumulovaná maximální výše daně z příjmu fyzických osob dosahovala 74,5 % mzdových nákladů.

  • DPH: základní sazba 21 %, snížená 12 % (restaurace, uhlí, sociální bydlení ad.), resp. 6 % (léky, základní potraviny, knihy, zdravotnictví, sport ad. sektory) a 0 % (periodika, recyklované materiály)
  • Daň z příjmu fyzických osob pro rok 2020:
    • 25 % pro osoby s ročním výdělkem do 13 440 €
    • 40 % pro osoby s ročním výdělkem 13 440 – 23 720 €
    • 45 % pro osoby s ročním výdělkem 23 720 – 41 060 €
    • 50 % pro osoby s ročním výdělkem 41 060 €
  • Daň z příjmu právnických osob ve fiskálním roce 2020: 29 %, z toho navíc příplatek (krizová daň) 2 %, dohromady vypočítáno na 29,58 %. Společnostem, vlastněným více než z 50 % jednotlivci nebo s nízkým zdanitelným ziskem může být tato částka snížena. Od fiskálního roku 2019 je daň z příjmů pro malé a střední podniky s příjmem do 100 000 € snížena na 20 %, z toho opět krizová daň 2 %, dohromady tedy 20,40 %. Velkým podnikům byla v témže roce Ústavním soudem zrušena „férová daň“, která představovala zvláštní daň v celkové výši 5,15 % (5 % plus krizová daň 2 %).
  • S fiskálním rokem 2021 dochází ke snížení daně z příjmu právnických osob na 25 %, krizová daň se ruší a sazba daně pro podniky se zdanitelným příjmem do 100 000 € je 25 %.  

Od 1. ledna 2006 zavedla belgická administrativa pomyslnou úlevu na dani tzv. „pomyslný úrok“ (notional interest). Zákon o pomyslných úrocích je jedno z nejdůležitějších opatření pro belgické investiční klima. Tato úleva na dani spočívá v tom, že je vypočítán fiktivní úrok z vlastního majetku podniků, který pak bude odečten ze zisku, tak jako je tomu u půjčky. Díky tomuto fiktivnímu úroku z majetku a jeho odpočtu z daní, dochází ke snížení skutečného daňového zatížení podniků pod nominální tarif. Pro fiskální rok 2020 je sazba pomyslného úroku pro nadnárodní korporace 0,726 % a pro malé a střední podniky 1,226 %. Ve fiskálním roce 2021 poté 0 % pro nadnárodní korporace a 0,408 % pro malé a střední podniky. Belgie je jedinou zemí v Evropě, která takovouto možnost nabízí.

Zdroj: Trading economics; Expatica (1); Expatica (2); Pricewaterhouse Coopers, Deloitte

Dotazy ohledně daňových předpisů, povinností, registrace, DPH, spotřební daně, atd. lze adresovat:

SPF – Service Public Fédéral Finances (= ministerstvo financí)
Administration de la fiscalité des entreprises et des revenus (Správa daní podniků a přijmu)
Boulevard du Roi Albert II,33, PO BOX 46
1030 Bruxelles – Belgie

Kontaktním místem je:

Contact Centre FPS Finance
Pracovní doba: pracovní dny 8:30 až 17:00 hod.
Tel.: 0032 257/257 57
E-mail: fiscaal.bemiddelaars@minfin.fed.be
Web: www.fiscalebemiddeling.be (holandsky)

Dobrým zdrojem informací o daňových otázkách je také „Průvodce podnikáním“ (Vade-mecum de l’entreprise, (kapitoly 2 a 4) který je dostupný na: https://economie.fgov.be/

Poznámka: Portály státní správy v Belgii jsou vždy ve francouzštině a vlámštině, obvykle i v němčině a některé části v angličtině. Informace ve francouzštině a vlámštině jsou většinou rozsáhlejší a podrobnější. Komunikace s belgickými úřady je nejvhodnější ve vlámštině a francouzštině, méně již v angličtině a němčině.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bruselu (Belgie) ke dni 16. 6. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem