Belgie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Bruselu (Belgie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Belgické království
  • Koninkrijk België (nizozemsky)
  • Royaume de Belgique (francouzsky)

Složení vlády:

Složení současné federální vlády (v pořadí: jméno, strana, funkce).

  • Charles Michel – MR, premiér
  • Kris Peeters – CD&V, ministr práce, ekonomiky, zahraničního obchodu
  • Alexander De Croo – Open VLD, ministr rozvojové spolupráce, digitální agendy, telekomunikace a pošty
  • Didier Reynders – MR, ministr zahraničních a evropských věcí, do jeho kompetence spadá Beliris a kulturní instituce
  • Sophie Wilmes – MR, ministryně rozpočtu, do její kompetence spadá Národní loterie
  • Koen Geens – CD&V, ministr spravedlnosti
  • Maggie De Block – Open VLD, ministryně sociálních věcí, zdravotnictví
  • Daniel Bacquelaine – MR, ministr pro záležitosti penzí
  • Marie – Christine Marghem – MR, ministryně životního prostředí, energetiky a udržitelného rozvoje
  • François Bellot – MR, ministr dopravy, do jeho kompetence spadá Belgacontrol a belgické dráhy
  • Denis Ducarme – MR, ministr středních tříd, nezávislých, malých a středních podniků, zemědělství a sociální integrace
  • Pieter De Crem – CD&V, státní tajemník, v jeho kompetenci je zahraniční obchod
  • Philippe De Backer– Open VLD, státní tajemník, v jeho kompetenci jsou opatření proti sociálním podvodům, bezpečnost a problematika Severního moře

Federální uspořádání Belgického království na 3 regiony a 3 společenství a dělba kompetencí mezi vládami regionů a společenstvími a federální vládou již spíše odpovídá konfederaci než federaci. Některé kompetence jsou tak pouze v rukou vlád tzv. federovaných jednotek a federální vláda nemá v takovém případě pravomoc zasahovat.

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:

  • 11,376,070 (k 1. 1. 2018)

Zdroj: Belgický statistický úřad (STATBEL)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Belgie vykazuje mírný růst obyvatelstva. Mezi lety 2017 a 2018 šlo o nárůst o zhruba 53,982 obyvatel, což představuje meziroční přírůst asi 0,5 %. Další data jsou následující:

  • Fertilita má klesající tendenci (1.64 dětí na ženu – 2017)
  • Mortalita zůstává stabilní (109,629 úmrtí – 2016)
  • Průměrný věk (medián) – 41,4 let (2017)
  • Průměrná délka života – 83,7 let pro ženy a 79,0 let pro muže (2017)
  • Žen je více než mužů

I přes příznivé výsledky v posledních letech, se Belgie potýká s obdobným demografickým vývojem jako většina vyspělých evropských zemí. Dochází ke stárnutí obyvatelstva a přírůstku je dosahováno především migrací (82,5 % celkového přírůstku), přirozený nárůst je totiž nevelký (17,5 % celkového přírůstku)

Zdroj: STATBEL (1); STATBEL (2); STATBEL (3); STATBEL (4) STATBEL (5); Index Mundi

Národnostní složení

  • Vlámové (osoby žijící ve Vlámsku): 6,552,967 (1. 1. 2018)  Belgičané + cizinci
  • Valoni (osoby žijící ve Valonsku): 3,624,377 (1. 1. 2018) Belgičané + cizinci
  • Region Brusel (dvojjazyčný): 1,198,726 (1. 1. 2018) Belgičané + cizinci

Zdroj: STATBEL

V Belgii žije německy hovořící menšina (tvořící germafonní společenství) představující 77,185 (k 1. 1. 2018) obyvatel. Většina obyvatel Bruselu se hlásí k francouzské jazykové příslušnosti, přibližně 15 % k vlámské jazykové příslušnosti (2016).

V roce 2017 do Belgie imigrovalo 163 918 lidí a 119 382 jich emigrovalo. Významnou složkou belgické populace jsou imigranti, kteří v roce 2018 tvoří 11,9 % celkové populace. Z důvodu celosvětového migračního dění v roce 2016 požádalo o azyl v Belgii 2 235 imigrantů ze Sýrie, 2 225 z Afganistánu, 760 z Iráku, 725 ze Somálska, 720 z Guiney a 7 585 z ostatních zemí. Dle informací ze stránky Eurostatu do Belgie imigrovalo dalších 50 085 lidí – z toho 52,3 % kvůli rodinným důvodům, 12,7 % z důvodu vzdělávání, 9,9 kvůli zaměstnání a 25,1 % z jiných důvodů.

Zdroj: National bank of Belgium (NBB); EUROSTAT, Statistiky BelgieEurostat, další informace o obyvatelstvu IBZ

Náboženské složení (2018)

  • přibližně 10 % se prohlašuje za agnostiky a 12 % za „volnomyšlenkáře“
  • Římskokatolická církev 58 %
  • Ateisté / agnostici 27 %
  • Jiné křesťanské církve 7 %
  • Islám 5 %
  • Ostatní víry 3 %

Nejpočetnější náboženská menšina je muslimská. Poslední odhady o její početnosti z roku 2016 se značně liší, některé hovoří o přibližně 400 až 500 tis. Osob, jiné muslimskou komunitu v Belgii odhadují až na 780 000. Je každopádně soustředěna převážně ve velkých městech, hlavně v Bruselu a v Antverpách. Disponuje asi 328-380 mešitami a modlitebnami. Věřících protestantského vyznání je kolem 1 %, židovská náboženská menšina má zhruba 35 000 osob. Dle průzkumu médií Ipsos-ORELA-RTBF-Le Soir z ledna roku 2016 je v Bruselu 12 % praktikujících katolíků, 28 % nepraktikujících katolíků, 30 % ateistů a 24 % muslimů (z toho 19 % praktikujících). 

Zdroj: SUDinfo; Le Soir

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Ukazatel/rok

2014

2015

2016

2017

2018

HDP (mil. €)

404 518

410 290

416 085

423 282

450 576

HDP (růst v %)

1,3

1,4

1,4

1,7

1,5 est.

HDP/obyv. (tis)*

47,4

40,5

41,5

43,5

45 490 est.

Spotřeba soukromá (růst v %)

0,4 

0,9

1,7

1,1

1,0

Spotřeba veřejného sektoru (růst v %)

0,3 

0,6 

-0,2

0,6

0,8

Inflace (v %, CPS)

0,3

0,6

2,0

2,1

2,1

Nezaměstnanost

8,5

8,5

8,2

7,1

8,5

Export zboží, služby (růst v %)

5,4

2,9 

6,0

4,9

7,5

Import zboží (růst v %) 

5,9 

3,3 

6,0

4,4

8,4

Zdroj: Trading economics; STATBEL; NBB (1); NBB (2); NBB (3); NBB (4); Statista.com; CEICdata.com; OECD

V roce 2018 růst HDP mírně klesl na 1,5 % oproti roku 2017, kdy dosáhl v kontextu posledního desetiletí vysoké hodnoty 1,7 %. Dle informací publikovaných Národní bankou Belgie (NBB) červnu 2018 to bylo zaviněno zejména velmi nízkým růstem v prvním čtvrtletí – pouze 0,3 %. Dle odhadů Národní banky Belgie by měl růst HDP v následujících letech zpomalovat až na 1,2 % v roce 2021.

Míra inflace se drží okolo standartních 2 %, NBB nicméně předpokládá, že do budoucna by měla spíše klesat, až na 1,6 % v roce 2020.

Zdroj: NBB (1); NBB (2)

Nezaměstnanost v Belgii zaznamenává poslední dobou značný pokles oproti hodnotám okolo 8 %, v jakých se pohybovala posledních několik let. V první půlce roku 2018 však klesla až na hodnotu 5,7 %. Dle odhadů Belgické národní banky by tyto hodnoty v budoucích letech neměly procházet velkými změnami. Do roku 2021 by mělo dojít k vytvoření dalších 150 000 pracovních míst, poptávka po práci však v posledních letech dle NBB obecně klesá, což banka přisuzuje nižšímu růstu HDP.

Zdroj: EUROSTAT; NBB

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (federální) – veřejné finance (podíl na HDP v %)

Příjmy

 

2014

2015

2016

2017

2018

Daňové příjmy

45,1

44,6

43,7

44,3

44,6

Přímé daně

16,8

16,

16,2

16,8

17,1

Nepřímé daně

13,0

12,9

13,0

13,0

13,2

Sociální příspěvky

14,3

14,3

13,7

13,6

13,5

Kapitálové daně

1,0

0,9

0,8

0,8

0,8

Nedaňové příjmy

7,1

6,8

7,0

7,0

7,1

Celkem

52,2

51,4

50,7

51,3

51,7

Zdroj: NBB

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Výdaje

 

2014

2015

2016

2017

2018

Dávky, sociální zabezpečení

25,3

25,2

25,1

25,0

25,2

Ostatní výdaje

26,7

25,5

25,1

24,6

24,9

Celkem

52,0

50,7

50,2

49,7

50,1

Primární saldo

0,2

0,6

0,4

1,6

1,6

Úrokové náklady

3,3

3,0

2,8

2,5

2,3

Celková bilance

-3,1

-2,4

– 2,4

-0,8

-0,7

Federální vláda

-2,5

-1,2

– 2,7

-1,3

-0,2

Sociální zabezpečení

0,0

0,2

0,1

0,2

0,0

Obce a kraje

-0,4

-1,4

0,0

0,1

-0,5

Místní správa

-0,2

0,1

0,2

0,2

0,0

Zdroj NBB

Zahraniční zadluženost, dluhová služba
Zadluženost se nedaří výrazněji snižovat v důsledku deficitu veřejných financí vyvolaných výdaji v souvislosti s bankovní a hospodářskou krizí. Pro rok 2018 NBB uvedla schodek rozpočtu 0,7 % HDP, což navazuje na radikální snížení z roku 2017 oproti minulým letům, kdy se schodek pohyboval okolo 3%. Dřívější snížení deficitu (v roce 2016) vyžadovalo úspory v řádu 1,5 mld. €. Nové uspořádání kompetencí, včetně finančních, umožnilo federální vládě přerozdělit odpovědnost za úspory na regiony a požadovat jejich příspěvek. Veřejný dluh meziročně díky nižšímu deficitu a poměrně vysokému růstu HDP klesl na 102 % HDP. Belgie přijala počátkem 90. let minulého století nápravná opatření, neboť její dluh představoval v roce 1993 134 % HDP. Tato politika byla účinná a v roce 2007 činila belgická zadluženost již „jen“ 84 % HDP. Přesto se Belgie v roce 2014 jen těsně vyhnula sankcím Evropské Unie, jelikož schodek rozpočtu dosáhl 3,16 %.

Zdroj: NBB (1); NBB (2); Agence fédérale de la Dette

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Vedle centrální banky Banque Nationale de Belgique (NBB) tvoří  belgickou bankovní soustavu velký počet soukromých bank a spořitelen často kapitálově spojených s pojišťovacím sektorem. V souladu s vývojem ve světě dochází ke koncentraci bank, změnám vlastnických poměrů, vč. masivního vstupu cizího kapitálu. Z celkem asi 80 obchodních bank čtyři nejvýznamnější – Fortis Banque, ING, KBC Bank a Belfius (dříve Bexia Bank) zaujímají více než 2/3 podíl v sektoru. Celkově 95 bank se dle nejnovějších dat z roku 2017 podílelo na tvorbě HDP cca 5,6 %. Celkové úvěrové portfolio činí 419 mld. €. Podíl na celkové zaměstnanosti představuje asi 2,6 %.

V posledních obdobích dochází ke snaze o přeskupování sil bankovního sektoru a o kapitálové propojování významných bank. Nejznámější byla kauza belgicko-nizozemské Fortis Banque na převzetí nizozemské banky ABN-Amro, ve které se podílely kromě Fortis dále Royal Bank of Scotland a Banco Santander SA. Tato akvizice je pokládána za jednu z příčin následných problémů Banky Fortis.

Bankovní krize v Belgii postihla v období let 2008 až 2011 několik velkých bank. Předmětem „záchrany“ ze strany státu nebyla jen banka Fortis, ale i banky Dexia, KBC a pojišťovna Ethias. Ve druhé polovině roku 2011 musel stát v rámci záchrany banky Dexia zcela převzít pod státní kontrolu belgickou část této skupiny (Dexia Bank Belgique). Při vědomí vážné hrozby pro celý bankovní sektor a národní ekonomiku zasahovala vláda s velkou razancí. V situaci krize eurozóny bylo radikální a rychlé řešení problémů Dexie zřejmě nejlepším ze všech možných špatných řešení. Bezprostřední kroky, které následovaly, znamenaly vyvedení toxických aktiv do tzv. bad bank a přejmenování banky na Belfius.

V roce 2012 Evropská komise schválila strategický plán pro Belfius. Osm let poté co Belgii postihla krize finančního systému, přičemž nejvíce byl zasažen bankovní sektor, prochází země významnou transformací. Navzdory těmto opatření se ale země stále ještě plně nezotavila z následků finanční krize.

Zdroj:  Belfius febelfin.be

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Vzhledem ke čtyřem úrovním státní správy – národní (federální), regionální, provinční a komunální – je belgický daňový systém považován za velmi komplikovaný. Schematicky lze belgický daňový systém rozdělit do 3 kategorií:

  • federální daně (viz. DPH, daně z příjmu, spotřební, registrační, dědická, celní poplatky)
  • místní daně (viz. daně na ochranu život. prostředí, za užívání energie, přirážka k dani z příjmu, atd.)
  • modifikované daně (viz. dohody o zamezení dvojího zdanění)

Daňové sazby:

Belgie je zemí s čtvrtým nejvyšším daňovým zatížením práce v EU, přičemž kumulovaná maximální výše daně z příjmu fyzických osob dosahovala 74,5 % mzdových nákladů.

  • DPH: základní sazba 21 %, snížená 12 % (farmaceutika, sociální bydlení ad.), resp. 6 % (léky, základní potraviny, knihy, zdravotnictví, sport ad. sektory)
  • Daň z příjmu fyzických osob:
  • 25 % pro osoby s ročním výdělkem do 12 990 €
  • 40 % pro osoby s ročním výdělkem 12 990 – 22 290 €
  • 45 % pro osoby s ročním výdělkem 22 290 – 39 660 €
  • 50 % pro osoby s ročním výdělkem 39 660 €
  • Daň z příjmu právnických osob: 29 %, z toho navíc příplatek (krizová daň) 2 %, dohromady vypočítáno na 29,58 %. Společnostem, vlastněným více než z 50 % jednotlivci nebo s nízkým zdanitelným ziskem může být tato částka snížena.

Od daňového roku 2019 budou malé a střední podniky profitovat ze snížené sazby 20 %, z toho opět krizová daň 2 %, dohromady tedy 20,40 %. Velkým podnikům byla od tohoto roku Ústavním soudem taktéž zrušena „férová daň“, která představovala zvláštní daň v celkové výši 5,15 % (5 % plus krizová daň 2 %). V roce 2021 má navíc dojít k úplnému zrušení krizové daně.

Od 1. ledna 2006 zavedla belgická administrativa pomyslnou úlevu na dani tzv. „pomyslný úrok“ (notional interest). Zákon o pomyslných úrocích je jedno z nejdůležitějších opatření pro belgické investiční klima. Tato úleva na dani spočívá v tom, že je vypočítán fiktivní úrok z vlastního majetku podniků, který pak bude odečten ze zisku, tak jako je tomu u půjčky. Díky tomuto fiktivnímu úroku z majetku a jeho odpočtu z daní, dochází ke snížení skutečného daňového zatížení podniků, pod nominální tarif 33,99 %. Belgie je tak jedinou zemí v Evropě, která takovouto možnost nabízí.

Zdroj: Trading economics; Expatica (1); Expatica (2); Pricewaterhouse Coopers

Dotazy ohledně daňových předpisů, povinností, registrace, DPH, spotřební daně, atd. lze adresovat:

SPF – Service Public Fédéral Finances (= ministerstvo financí)
Administration de la fiscalité des entreprises et des revenus (Správa daní podniků a přijmu)
Boulevard du Roi Albert II,33, PO BOX 46
1030 Bruxelles – Belgie

Kontaktním místem je:

Contact Centre FPS Finance
Pracovní doba: pracovní dny 8:00 až 17:00 hod.
Tel.: 0032 257/257 57
E-mail: fiscaal.bemiddelaars@minfin.fed.be
Web: www.fiscalebemiddeling.be (holandsky)

Dobrým zdrojem informací o daňových otázkách je také „Průvodce podnikáním“ (Vade-mecum de l’entreprise, (kapitoly 2 a 4) který je dostupný na: https://economie.fgov.be/

Poznámka: Portály státní správy v Belgii jsou vždy ve francouzštině a vlámštině, obvykle i v němčině a některé části v angličtině. Informace ve francouzštině a vlámštině jsou většinou rozsáhlejší a podrobnější. Komunikace s belgickými úřady je nejvhodnější ve vlámštině a francouzštině, méně již v angličtině a němčině.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bruselu (Belgie) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem