Belgie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled
© Zastupitelský úřad ČR v Bruselu (Belgie)
- 1.1. Oficiální název státu, složení vlády
- 1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
- 1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
- 1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 1.7. Daňový systém
1.1. Oficiální název státu, složení vlády
Oficiální název státu:
- Belgické království
- Koninkrijk België (nizozemsky)
- Royaume de Belgique (francouzsky)
Složení vlády:
Složení současné federální vlády vzešlé z voleb 26. května 2019 (v pořadí: jméno, strana, funkce).
- Sophie Wilmès – MR, premiérka
- Nathalie Muylle – CD&V, ministryně práce, ekonomiky a pro spotřebitelské záležitosti
- Alexander De Croo – Open VLD, ministr financí, rozvojové spolupráce
- Philippe De Backer – Open VLD, ministr digitální agendy, telekomunikace a pošty, v jeho kompetenci jsou opatření proti sociálním podvodům, bezpečnost a problematika Severního moře
- Philippe Goffin – MR, ministr zahraničních věcí a obrany
- David Clarinval – MR, ministr rozpočtu a státní služby, do jeho kompetence spadá Národní loterie
- Koen Geens – CD&V, ministr spravedlnosti a pro evropské záležitosti
- Maggie De Block – Open VLD, ministryně sociálních věcí, zdravotnictví, azylové a migrační politiky
- Daniel Bacquelaine – MR, ministr pro záležitosti penzí
- Marie Christine Marghem – MR, ministryně životního prostředí, energetiky a udržitelného rozvoje
- François Bellot – MR, ministr dopravy, do jeho kompetence spadá Belgacontrol a belgické dráhy
- Denis Ducarme – MR, ministr středních tříd, nezávislých, malých a středních podniků, zemědělství a sociální integrace
- Pieter De Crem – CD&V, ministr bezpečnosti a vnitra, v jeho kompetenci je zahraniční obchod
Federální uspořádání Belgického království na 3 regiony a 3 společenství a dělba kompetencí mezi vládami regionů a společenstvími a federální vládou již spíše odpovídá konfederaci než federaci. Některé kompetence jsou tak pouze v rukou vlád tzv. federovaných jednotek a federální vláda nemá v takovém případě pravomoc zasahovat.
1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
Počet obyvatel:
11 476 279 (k 1. 1. 2020)
Zdroj: Belgický statistický úřad (STATBEL); IBZ
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení
Belgie vykazuje mírný růst obyvatelstva. Mezi lety 2018 a 2019 šlo o nárůst o 55,336 obyvatel, což představuje meziroční přírůst asi 0,5 %. Další data jsou následující:
- Fertilita má klesající tendenci (1.78 dětí na ženu – 2018)
- Mortalita zůstává stabilní (110,645 úmrtí – 2018)
- Průměrný věk (medián) – 41,5 let (2018)
- Průměrná délka života – 83,7 let pro ženy a 79,2 let pro muže (2018)
- Žen je více než mužů
I přes příznivé výsledky v posledních letech, se Belgie potýká s obdobným demografickým vývojem jako většina vyspělých evropských zemí. Dochází ke stárnutí obyvatelstva a přírůstku je dosahováno především migrací (87,5 % celkového přírůstku), přirozený nárůst je totiž nevelký (12,5 % celkového přírůstku).
Zdroj: STATBEL (1); STATBEL (2); STATBEL (3) STATBEL (4); Index Mundi
Národnostní složení
- Vlámové (osoby žijící ve Vlámsku): 6 623 505 (1. 1. 2020) Belgičané + cizinci
- Valoni (osoby žijící ve Valonsku): 3 641 748 (1. 1. 2020) Belgičané + cizinci
- Region Brusel (dvojjazyčný): 1 211 026 (1. 1. 2020) Belgičané + cizinci
Zdroj: STATBEL
V Belgii žije německy hovořící menšina (tvořící germafonní společenství) představující 77,185 (k 1. 1. 2018) obyvatel. Většina obyvatel Bruselu se hlásí k francouzské jazykové příslušnosti, přibližně 15 % k vlámské jazykové příslušnosti (2016).
V roce 2018 do Belgie imigrovalo 166 894 lidí a 116 714 jich emigrovalo. Významnou složkou belgické populace jsou imigranti, kteří v roce 2019 tvořili 12,2 % celkové populace. V roce 2019 požádalo o azyl v Belgii 3 400 běženců z Afghánistánu, 3 138 ze Sýrie, 2407 z Palestiny, 1 475 z Iráku a 17 322 lidí z ostatních zemí. Dle informací ze stránky Eurostatu do Belgie imigrovalo dalších 50 180 lidí – z toho 52,3 % kvůli rodinným důvodům, 12,7 % z důvodu vzdělávání, 9,9 kvůli zaměstnání a 25,1 % z jiných důvodů.
Zdroj: National bank of Belgium (NBB); Eurostat; Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky; další informace o obyvatelstvu IBZ
Náboženské složení (2018)
- přibližně 10 % se prohlašuje za agnostiky a 12 % za „volnomyšlenkáře“
- Římskokatolická církev 58 %
- Ateisté / agnostici 27 %
- Jiné křesťanské církve 7 %
- Islám 5 %
- Ostatní víry 3 %
Nejpočetnější náboženská menšina je muslimská. Poslední odhady o její početnosti z roku 2016 se značně liší, některé hovoří o přibližně 400 až 500 tis. Osob, jiné muslimskou komunitu v Belgii odhadují až na 780 000. Je každopádně soustředěna převážně ve velkých městech, hlavně v Bruselu a v Antverpách. Disponuje asi 328-380 mešitami a modlitebnami. Věřících protestantského vyznání je kolem 1 %, židovská náboženská menšina má zhruba 35 000 osob. Dle průzkumu médií Ipsos-ORELA-RTBF-Le Soir z ledna roku 2016 je v Bruselu 12 % praktikujících katolíků, 28 % nepraktikujících katolíků, 30 % ateistů a 24 % muslimů (z toho 19 % praktikujících).
1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
Ukazatel/rok |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
HDP (mil. €) |
410 290 |
416 085 |
423 282 |
437 597 |
443 593 |
HDP (růst v %) |
1,4 |
1,4 |
1,7 |
1,5 |
1,4 |
HDP/obyv. (tis. €) |
34,4 |
34,7 |
35,3 |
35,6 |
35,9 |
Spotřeba soukromá (růst v %) |
0,9 |
1,9 |
1,8 |
1,5 |
1,1 |
Spotřeba veřejného sektoru (růst v %) |
0,6 |
-0,2 |
0,3 |
0,9 |
1,8 |
Inflace (v %, CPI) |
0,6 |
2,0 |
2,1 |
2,1 |
1,4 |
Nezaměstnanost |
8,5 |
7,8 |
7,1 |
6 |
5,4 |
Export zboží, služby (růst v %) |
2,9 |
6,0 |
4,9 |
1,2 |
0,9 |
Import zboží (růst v %) |
3,3 |
6,0 |
4,4 |
2,1 |
1,1 |
Zdroj: Trading economics; STATBEL; NBB (1); NBB (2); NBB (3); Statista.com; CEICdata.com; OECD; Inflation.eu; Eurostat
V roce 2019 růst HDP mírně klesl na 1,4 % oproti roku 2018, kdy dosáhl hodnoty 1,5 %. Prvotní odhady Národní banky Belgie z března 2020 hovořily o růstu HDP v roce 2020 o 1,2 %. Belgie, stejně jako jiné evropské státy, však byla postižena pandemií koronaviru, a lze proto očekávat pokles růstu HDP.
Zdroj: NBB (1); NBB (2); NBB (3)
Nezaměstnanost v Belgii zaznamenává poslední dobou pokles oproti hodnotám okolo 8 %, v jakých se pohybovala posledních několik let. Dle odhadů Belgické národní banky by se měla míra nezaměstnanosti zastavit na hodnotě 5,4 % a pohybovat se okolo této hodnoty i v dalších letech. Mezi lety 2019 a 2022 by mělo dojít k vytvoření 170 000 nových pracovních míst.
1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
Státní rozpočet (federální) – veřejné finance (podíl na HDP v %)
Příjmy
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Daňové příjmy |
44,4 |
43,6 |
44,1 |
44,3 |
43,3 |
Přímé daně |
16,3 |
16,0 |
16,6 |
16,8 |
15,8 |
Nepřímé daně |
13,2 |
13,4 |
13,3 |
13,4 |
13,5 |
Sociální příspěvky |
14,1 |
13,5 |
13,4 |
13,3 |
13,3 |
Kapitálové daně |
0,9 |
0,8 |
0,8 |
0,8 |
0,7 |
Nedaňové příjmy |
6,9 |
7,1 |
7,1 |
7,2 |
7,1 |
Celkem |
51,3 |
50,7 |
51,2 |
51,4 |
50,4 |
Zdroj: NBB
1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
Výdaje
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Dávky, sociální zabezpečení |
24,7 |
24,7 |
24,5 |
24,6 |
24,8 |
Ostatní výdaje |
26,1 |
25,7 |
25,1 |
25,5 |
25,5 |
Celkem |
50,8 |
50,4 |
49,6 |
50,1 |
50,3 |
Primární saldo |
0,5 |
0,3 |
1,6 |
1,3 |
0,1 |
Úrokové náklady |
2,9 |
2,7 |
2,3 |
2,1 |
2,0 |
Celková bilance |
-2,4 |
-2,4 |
-0,7 |
-0,8 |
-1,9 |
Federální vláda |
-1,3 |
-2,6 |
-1,3 |
-0,2 |
-2,0 |
Sociální zabezpečení |
0,2 |
-0,1 |
0,2 |
0,0 |
0,2 |
Obce a kraje |
-1,4 |
0,0 |
0,2 |
-0,4 |
-0,2 |
Místní správa |
0,1 |
0,2 |
0,2 |
-0,1 |
0,1 |
Zdroj: NBB
Zahraniční zadluženost, dluhová služba
Zadluženost se nedaří výrazněji snižovat v důsledku deficitu veřejných financí vyvolaných výdaji v souvislosti s bankovní a hospodářskou krizí. Pro rok 2019 NBB uvedla schodek rozpočtu 1,7 % HDP, což znamená zvýšení oproti předchozím dvěma rokům, ve kterých schodek dosahoval 0,7 % HDP. Nové uspořádání kompetencí, včetně finančních, umožnilo federální vládě přerozdělit odpovědnost za úspory na regiony a požadovat jejich příspěvek. Navzdory zvýšení schodku rozpočtu veřejný dluh meziročně klesl ze 100 % HDP v roce 2018 na 99,1 % HDP v roce 2019. Belgie přijala počátkem 90. let minulého století nápravná opatření, neboť její dluh představoval v roce 1993 134 % HDP. Tato politika byla účinná a v roce 2007 činila belgická zadluženost již „jen“ 84 % HDP. Přesto se Belgie v roce 2014 jen těsně vyhnula sankcím Evropské Unie, jelikož schodek rozpočtu dosáhl 3,16 %.
Schodek rozpočtu pro rok 2020 byl původně odhadován na 2 % HDP, vlivem koronavirové pandemie se však nyní hovoří o schodku až 7 % HDP. To pak bude mít velmi pravděpodobně dopad i na výši veřejného zadlužení.
Zdroj: NBB (1); Agence fédérale de la Dette; The Brussels Times
1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Vedle centrální banky Banque Nationale de Belgique (NBB) tvoří belgickou bankovní soustavu velký počet soukromých bank a spořitelen často kapitálově spojených s pojišťovacím sektorem. V souladu s vývojem ve světě dochází ke koncentraci bank, změnám vlastnických poměrů, vč. masivního vstupu cizího kapitálu. Z celkem asi 80 obchodních bank čtyři nejvýznamnější – Fortis Banque, ING, KBC Bank a Belfius (dříve Bexia Bank) zaujímají více než 2/3 podíl v sektoru. Celkově 95 bank se dle nejnovějších dat z roku 2017 podílelo na tvorbě HDP cca 5,6 %. Celkové úvěrové portfolio činí 419 mld. €. Podíl na celkové zaměstnanosti představuje asi 2,6 %.
V posledních obdobích dochází ke snaze o přeskupování sil bankovního sektoru a o kapitálové propojování významných bank. Nejznámější byla kauza belgicko-nizozemské Fortis Banque na převzetí nizozemské banky ABN-Amro, ve které se podílely kromě Fortis dále Royal Bank of Scotland a Banco Santander SA. Tato akvizice je pokládána za jednu z příčin následných problémů Banky Fortis.
Bankovní krize v Belgii postihla v období let 2008 až 2011 několik velkých bank. Předmětem „záchrany“ ze strany státu nebyla jen banka Fortis, ale i banky Dexia, KBC a pojišťovna Ethias. Ve druhé polovině roku 2011 musel stát v rámci záchrany banky Dexia zcela převzít pod státní kontrolu belgickou část této skupiny (Dexia Bank Belgique). Při vědomí vážné hrozby pro celý bankovní sektor a národní ekonomiku zasahovala vláda s velkou razancí. V situaci krize eurozóny bylo radikální a rychlé řešení problémů Dexie zřejmě nejlepším ze všech možných špatných řešení. Bezprostřední kroky, které následovaly, znamenaly vyvedení toxických aktiv do tzv. bad bank a přejmenování banky na Belfius.
Zdroj: Belfius febelfin.be
1.7. Daňový systém
Vzhledem ke čtyřem úrovním státní správy – národní (federální), regionální, provinční a komunální – je belgický daňový systém považován za velmi komplikovaný. Schematicky lze belgický daňový systém rozdělit do 3 kategorií:
- federální daně (viz. DPH, daně z příjmu, spotřební, registrační, dědická, celní poplatky)
- místní daně (viz. daně na ochranu život. prostředí, za užívání energie, přirážka k dani z příjmu, atd.)
- modifikované daně (viz. dohody o zamezení dvojího zdanění)
Daňové sazby:
Belgie je zemí s pátým nejvyšším daňovým zatížením práce v EU, přičemž kumulovaná maximální výše daně z příjmu fyzických osob dosahovala 74,5 % mzdových nákladů.
- DPH: základní sazba 21 %, snížená 12 % (restaurace, uhlí, sociální bydlení ad.), resp. 6 % (léky, základní potraviny, knihy, zdravotnictví, sport ad. sektory) a 0 % (periodika, recyklované materiály)
- Daň z příjmu fyzických osob pro rok 2020:
- 25 % pro osoby s ročním výdělkem do 13 440 €
- 40 % pro osoby s ročním výdělkem 13 440 – 23 720 €
- 45 % pro osoby s ročním výdělkem 23 720 – 41 060 €
- 50 % pro osoby s ročním výdělkem 41 060 €
- Daň z příjmu právnických osob ve fiskálním roce 2020: 29 %, z toho navíc příplatek (krizová daň) 2 %, dohromady vypočítáno na 29,58 %. Společnostem, vlastněným více než z 50 % jednotlivci nebo s nízkým zdanitelným ziskem může být tato částka snížena. Od fiskálního roku 2019 je daň z příjmů pro malé a střední podniky s příjmem do 100 000 € snížena na 20 %, z toho opět krizová daň 2 %, dohromady tedy 20,40 %. Velkým podnikům byla v témže roce Ústavním soudem zrušena „férová daň“, která představovala zvláštní daň v celkové výši 5,15 % (5 % plus krizová daň 2 %).
- S fiskálním rokem 2021 dochází ke snížení daně z příjmu právnických osob na 25 %, krizová daň se ruší a sazba daně pro podniky se zdanitelným příjmem do 100 000 € je 25 %.
Od 1. ledna 2006 zavedla belgická administrativa pomyslnou úlevu na dani tzv. „pomyslný úrok“ (notional interest). Zákon o pomyslných úrocích je jedno z nejdůležitějších opatření pro belgické investiční klima. Tato úleva na dani spočívá v tom, že je vypočítán fiktivní úrok z vlastního majetku podniků, který pak bude odečten ze zisku, tak jako je tomu u půjčky. Díky tomuto fiktivnímu úroku z majetku a jeho odpočtu z daní, dochází ke snížení skutečného daňového zatížení podniků pod nominální tarif. Pro fiskální rok 2020 je sazba pomyslného úroku pro nadnárodní korporace 0,726 % a pro malé a střední podniky 1,226 %. Ve fiskálním roce 2021 poté 0 % pro nadnárodní korporace a 0,408 % pro malé a střední podniky. Belgie je jedinou zemí v Evropě, která takovouto možnost nabízí.
Zdroj: Trading economics; Expatica (1); Expatica (2); Pricewaterhouse Coopers, Deloitte
Dotazy ohledně daňových předpisů, povinností, registrace, DPH, spotřební daně, atd. lze adresovat:
SPF – Service Public Fédéral Finances (= ministerstvo financí)
Administration de la fiscalité des entreprises et des revenus (Správa daní podniků a přijmu)
Boulevard du Roi Albert II,33, PO BOX 46
1030 Bruxelles – Belgie
Kontaktním místem je:
Contact Centre FPS Finance
Pracovní doba: pracovní dny 8:30 až 17:00 hod.
Tel.: 0032 257/257 57
E-mail: fiscaal.bemiddelaars@minfin.fed.be
Web: www.fiscalebemiddeling.be (holandsky)
Dobrým zdrojem informací o daňových otázkách je také „Průvodce podnikáním“ (Vade-mecum de l’entreprise, (kapitoly 2 a 4) který je dostupný na: https://economie.fgov.be/
Poznámka: Portály státní správy v Belgii jsou vždy ve francouzštině a vlámštině, obvykle i v němčině a některé části v angličtině. Informace ve francouzštině a vlámštině jsou většinou rozsáhlejší a podrobnější. Komunikace s belgickými úřady je nejvhodnější ve vlámštině a francouzštině, méně již v angličtině a němčině.
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bruselu (Belgie) ke dni 16. 6. 2020
Souhrnná teritoriální informace
- Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled
- Zahraniční obchod a investice
- Vztahy země s EU
- Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR