Belgie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Oficiální název státu:

• Belgické království
• Koninkrijk België (nizozemsky)
• Royaume de Belgique (francouzsky)

Složení vlády:
Složení současné federální vlády vzešlé z voleb 26. května 2019 (v pořadí: jméno, strana, funkce).

• Sophie Wilmès – MR, premiérka
• Nathalie Muylle – CD&V, ministryně práce, ekonomiky a pro spotřebitelské záležitosti
• Alexander De Croo – Open VLD, ministr financí, rozvojové spolupráce
• Philippe De Backer – Open VLD, ministr digitální agendy, telekomunikace a pošty, v jeho kompetenci jsou opatření proti sociálním podvodům, bezpečnost a problematika Severního moře
• Philippe Goffin – MR, ministr zahraničních věcí a obrany
• David Clarinval – MR, ministr rozpočtu a státní služby, do jeho kompetence spadá Národní loterie
• Koen Geens – CD&V, ministr spravedlnosti a pro evropské záležitosti
• Maggie De Block – Open VLD, ministryně sociálních věcí, zdravotnictví, azylové a migrační politiky
• Daniel Bacquelaine – MR, ministr pro záležitosti penzí
• Marie Christine Marghem – MR, ministryně životního prostředí, energetiky a udržitelného rozvoje
• François Bellot – MR, ministr dopravy, do jeho kompetence spadá Belgacontrol a belgické dráhy
• Denis Ducarme – MR, ministr středních tříd, nezávislých, malých a středních podniků, zemědělství a sociální integrace
• Pieter De Crem – CD&V, ministr bezpečnosti a vnitra, v jeho kompetenci je zahraniční obchod

Federální uspořádání Belgického království na 3 regiony a 3 společenství a dělba kompetencí mezi vládami regionů a společenstvími a federální vládou již spíše odpovídá konfederaci než federaci. Některé kompetence jsou tak pouze v rukou vlád tzv. federovaných jednotek a federální vláda nemá v takovém případě pravomoc zasahovat.

Počet obyvatel:

11 476 279 (k 1. 1. 2020)

Zdroj: Belgický statistický úřad (STATBEL); IBZ

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Belgie vykazuje mírný růst obyvatelstva. Mezi lety 2018 a 2019 šlo o nárůst o 55,336 obyvatel, což představuje meziroční přírůst asi 0,5 %. Další data jsou následující:

• Fertilita má klesající tendenci (1.78 dětí na ženu – 2018)
• Mortalita zůstává stabilní (110,645 úmrtí – 2018)
• Průměrný věk (medián) – 41,5 let (2018)
• Průměrná délka života – 83,7 let pro ženy a 79,2 let pro muže (2018)
• Žen je více než mužů

I přes příznivé výsledky v posledních letech, se Belgie potýká s obdobným demografickým vývojem jako většina vyspělých evropských zemí. Dochází ke stárnutí obyvatelstva a přírůstku je dosahováno především migrací (87,5 % celkového přírůstku), přirozený nárůst je totiž nevelký (12,5 % celkového přírůstku).

Zdroj: STATBEL (1); STATBEL (2); STATBEL (3) STATBEL (4); Index Mundi

Národnostní složení

• Vlámové (osoby žijící ve Vlámsku): 6 623 505 (1. 1. 2020)  Belgičané + cizinci
• Valoni (osoby žijící ve Valonsku): 3 641 748 (1. 1. 2020) Belgičané + cizinci
• Region Brusel (dvojjazyčný): 1 211 026 (1. 1. 2020) Belgičané + cizinci

Zdroj: STATBEL

V Belgii žije německy hovořící menšina (tvořící germafonní společenství) představující 77,185 (k 1. 1. 2018) obyvatel. Většina obyvatel Bruselu se hlásí k francouzské jazykové příslušnosti, přibližně 15 % k vlámské jazykové příslušnosti (2016).

V roce 2018 do Belgie imigrovalo 166 894 lidí a 116 714 jich emigrovalo. Významnou složkou belgické populace jsou imigranti, kteří v roce 2019 tvořili 12,2 % celkové populace. V roce 2019 požádalo o azyl v Belgii 3 400 běženců z Afghánistánu, 3 138 ze Sýrie, 2407 z Palestiny, 1 475 z Iráku  a  17 322 lidí z ostatních zemí. Dle informací ze stránky Eurostatu do Belgie imigrovalo dalších 50 180 lidí – z toho 52,3 % kvůli rodinným důvodům, 12,7 % z důvodu vzdělávání, 9,9 kvůli zaměstnání a 25,1 % z jiných důvodů.

Zdroj: National bank of Belgium (NBB); Eurostat; Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky; další informace o obyvatelstvu IBZ

Náboženské složení (2018)

• přibližně 10 % se prohlašuje za agnostiky a 12 % za „volnomyšlenkáře“
• Římskokatolická církev 58 %
• Ateisté / agnostici 27 %
• Jiné křesťanské církve 7 %
• Islám 5 %
• Ostatní víry 3 %

Nejpočetnější náboženská menšina je muslimská. Poslední odhady o její početnosti z roku 2016 se značně liší, některé hovoří o přibližně 400 až 500 tis. Osob, jiné muslimskou komunitu v Belgii odhadují až na 780 000. Je každopádně soustředěna převážně ve velkých městech, hlavně v Bruselu a v Antverpách. Disponuje asi 328-380 mešitami a modlitebnami. Věřících protestantského vyznání je kolem 1 %, židovská náboženská menšina má zhruba 35 000 osob. Dle průzkumu médií Ipsos-ORELA-RTBF-Le Soir z ledna roku 2016 je v Bruselu 12 % praktikujících katolíků, 28 % nepraktikujících katolíků, 30 % ateistů a 24 % muslimů (z toho 19 % praktikujících). 

Zdroj: SUDinfo; Le Soir

Zdroj: Trading economics; STATBEL; NBB (1); NBB (2); NBB (3); Statista.com; CEICdata.com; OECD; Inflation.eu; Eurostat

V roce 2019 růst HDP mírně klesl na 1,4 % oproti roku 2018, kdy dosáhl hodnoty 1,5 %. Prvotní odhady Národní banky Belgie z března 2020 hovořily o růstu HDP v roce 2020 o 1,2 %. Belgie, stejně jako jiné evropské státy, však byla postižena pandemií koronaviru, a lze proto očekávat pokles růstu HDP.

Zdroj: NBB (1); NBB (2); NBB (3)

Nezaměstnanost v Belgii zaznamenává poslední dobou pokles oproti hodnotám okolo 8 %, v jakých se pohybovala posledních několik let. Dle odhadů Belgické národní banky by se měla míra nezaměstnanosti zastavit na hodnotě 5,4 % a pohybovat se okolo této hodnoty i v dalších letech. Mezi lety 2019 a 2022 by mělo dojít k vytvoření 170 000 nových pracovních míst.

Zdroj: EUROSTAT; NBB

Výdaje

Zdroj: NBB

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Zadluženost se nedaří výrazněji snižovat v důsledku deficitu veřejných financí vyvolaných výdaji v souvislosti s bankovní a hospodářskou krizí. Pro rok 2019 NBB uvedla schodek rozpočtu 1,7 % HDP, což znamená zvýšení oproti předchozím dvěma rokům, ve kterých schodek dosahoval 0,7 % HDP. Nové uspořádání kompetencí, včetně finančních, umožnilo federální vládě přerozdělit odpovědnost za úspory na regiony a požadovat jejich příspěvek. Navzdory zvýšení schodku rozpočtu veřejný dluh meziročně klesl ze 100 % HDP v roce 2018 na 99,1 % HDP v roce 2019. Belgie přijala počátkem 90. let minulého století nápravná opatření, neboť její dluh představoval v roce 1993 134 % HDP. Tato politika byla účinná a v roce 2007 činila belgická zadluženost již „jen“ 84 % HDP. Přesto se Belgie v roce 2014 jen těsně vyhnula sankcím Evropské Unie, jelikož schodek rozpočtu dosáhl 3,16 %.

Schodek rozpočtu pro rok 2020 byl původně odhadován na 2 % HDP, vlivem koronavirové pandemie se však nyní hovoří o schodku až 7 % HDP. To pak bude mít velmi pravděpodobně dopad i na výši veřejného zadlužení.

Zdroj: NBB (1); Agence fédérale de la Dette; The Brussels Times

Vedle centrální banky Banque Nationale de Belgique (NBB) tvoří  belgickou bankovní soustavu velký počet soukromých bank a spořitelen často kapitálově spojených s pojišťovacím sektorem. V souladu s vývojem ve světě dochází ke koncentraci bank, změnám vlastnických poměrů, vč. masivního vstupu cizího kapitálu. Z celkem asi 80 obchodních bank čtyři nejvýznamnější – Fortis Banque, ING, KBC Bank a Belfius (dříve Bexia Bank) zaujímají více než 2/3 podíl v sektoru. Celkově 95 bank se dle nejnovějších dat z roku 2017 podílelo na tvorbě HDP cca 5,6 %. Celkové úvěrové portfolio činí 419 mld. €. Podíl na celkové zaměstnanosti představuje asi 2,6 %.

V posledních obdobích dochází ke snaze o přeskupování sil bankovního sektoru a o kapitálové propojování významných bank. Nejznámější byla kauza belgicko-nizozemské Fortis Banque na převzetí nizozemské banky ABN-Amro, ve které se podílely kromě Fortis dále Royal Bank of Scotland a Banco Santander SA. Tato akvizice je pokládána za jednu z příčin následných problémů Banky Fortis.

Bankovní krize v Belgii postihla v období let 2008 až 2011 několik velkých bank. Předmětem „záchrany“ ze strany státu nebyla jen banka Fortis, ale i banky Dexia, KBC a pojišťovna Ethias. Ve druhé polovině roku 2011 musel stát v rámci záchrany banky Dexia zcela převzít pod státní kontrolu belgickou část této skupiny (Dexia Bank Belgique). Při vědomí vážné hrozby pro celý bankovní sektor a národní ekonomiku zasahovala vláda s velkou razancí. V situaci krize eurozóny bylo radikální a rychlé řešení problémů Dexie zřejmě nejlepším ze všech možných špatných řešení. Bezprostřední kroky, které následovaly, znamenaly vyvedení toxických aktiv do tzv. bad bank a přejmenování banky na Belfius.

Zdroj:  Belfius febelfin.be

Vzhledem ke čtyřem úrovním státní správy – národní (federální), regionální, provinční a komunální – je belgický daňový systém považován za velmi komplikovaný. Schematicky lze belgický daňový systém rozdělit do 3 kategorií:

• federální daně (viz. DPH, daně z příjmu, spotřební, registrační, dědická, celní poplatky)
• místní daně (viz. daně na ochranu život. prostředí, za užívání energie, přirážka k dani z příjmu, atd.)
• modifikované daně (viz. dohody o zamezení dvojího zdanění)

Daňové sazby:

Belgie je zemí s pátým nejvyšším daňovým zatížením práce v EU, přičemž kumulovaná maximální výše daně z příjmu fyzických osob dosahovala 74,5 % mzdových nákladů.

• DPH: základní sazba 21 %, snížená 12 % (restaurace, uhlí, sociální bydlení ad.), resp. 6 % (léky, základní potraviny, knihy, zdravotnictví, sport ad. sektory) a 0 % (periodika, recyklované materiály)
• Daň z příjmu fyzických osob pro rok 2020:
  • 25 % pro osoby s ročním výdělkem do 13 440 €
  • 40 % pro osoby s ročním výdělkem 13 440 – 23 720 €
  • 45 % pro osoby s ročním výdělkem 23 720 – 41 060 €
  • 50 % pro osoby s ročním výdělkem 41 060 €
• Daň z příjmu právnických osob ve fiskálním roce 2020: 29 %, z toho navíc příplatek (krizová daň) 2 %, dohromady vypočítáno na 29,58 %. Společnostem, vlastněným více než z 50 % jednotlivci nebo s nízkým zdanitelným ziskem může být tato částka snížena. Od fiskálního roku 2019 je daň z příjmů pro malé a střední podniky s příjmem do 100 000 € snížena na 20 %, z toho opět krizová daň 2 %, dohromady tedy 20,40 %. Velkým podnikům byla v témže roce Ústavním soudem zrušena „férová daň“, která představovala zvláštní daň v celkové výši 5,15 % (5 % plus krizová daň 2 %).
• S fiskálním rokem 2021 dochází ke snížení daně z příjmu právnických osob na 25 %, krizová daň se ruší a sazba daně pro podniky se zdanitelným příjmem do 100 000 € je 25 %.  

Od 1. ledna 2006 zavedla belgická administrativa pomyslnou úlevu na dani tzv. „pomyslný úrok“ (notional interest). Zákon o pomyslných úrocích je jedno z nejdůležitějších opatření pro belgické investiční klima. Tato úleva na dani spočívá v tom, že je vypočítán fiktivní úrok z vlastního majetku podniků, který pak bude odečten ze zisku, tak jako je tomu u půjčky. Díky tomuto fiktivnímu úroku z majetku a jeho odpočtu z daní, dochází ke snížení skutečného daňového zatížení podniků pod nominální tarif. Pro fiskální rok 2020 je sazba pomyslného úroku pro nadnárodní korporace 0,726 % a pro malé a střední podniky 1,226 %. Ve fiskálním roce 2021 poté 0 % pro nadnárodní korporace a 0,408 % pro malé a střední podniky. Belgie je jedinou zemí v Evropě, která takovouto možnost nabízí.

Zdroj: Trading economics; Expatica (1); Expatica (2); Pricewaterhouse Coopers, Deloitte

Dotazy ohledně daňových předpisů, povinností, registrace, DPH, spotřební daně, atd. lze adresovat:

SPF – Service Public Fédéral Finances (= ministerstvo financí)
Administration de la fiscalité des entreprises et des revenus (Správa daní podniků a přijmu)
Boulevard du Roi Albert II,33, PO BOX 46
1030 Bruxelles – Belgie

Kontaktním místem je:

Contact Centre FPS Finance
Pracovní doba: pracovní dny 8:30 až 17:00 hod.
Tel.: 0032 257/257 57
E-mail: fiscaal.bemiddelaars@minfin.fed.be
Web: www.fiscalebemiddeling.be (holandsky)

Dobrým zdrojem informací o daňových otázkách je také „Průvodce podnikáním“ (Vade-mecum de l’entreprise, (kapitoly 2 a 4) který je dostupný na: https://economie.fgov.be/

Poznámka: Portály státní správy v Belgii jsou vždy ve francouzštině a vlámštině, obvykle i v němčině a některé části v angličtině. Informace ve francouzštině a vlámštině jsou většinou rozsáhlejší a podrobnější. Komunikace s belgickými úřady je nejvhodnější ve vlámštině a francouzštině, méně již v angličtině a němčině.