Čína: Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu

© Zastupitelský úřad ČR v Pekingu (Čína)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Civilní letecký průmysl

Čína je jedním z nejrychleji rostoucích trhů pro civilní letectví a letecký průmysl je tak bezesporu jedním z „růstových“ sektorů. V následujících 20 letech bude Čína potřebovat více než 5 000 malých a středních letadel, většinu z nich pro potřeby komerčního letectví. Součástí 13. pětiletého plánu je cíl vybudovat až 1 600 letišť pro všeobecné letectví do roku 2030. Relevantními oblastmi pro ČR jsou výstavba a rekonstrukce letišť (civilní – radarové systémy, pro všeobecné letectví – ucelené „A–Z“ řešení), a všeobecné letectví: A–Z řešení obecně (včetně dodávek letadel či výcviku leteckého personálu). Stejně jako například v oblasti environmentálních technologií platí, že chce Čína být v civilním letectví světovou velmocí. Velkou překážkou v rozvoji této oblasti je však stále velmi omezený nižší vzdušný prostor. V příštích letech se očekává jeho postupné otevírání spolu s rostoucí leteckou infrastrukturou. Mezi čínskými aerolinkami je také poptávka po zahraničních pilotech pro mezinárodní lety.

Důlní, těžební a ropný průmysl

Primární zdroje energie v Číně tvoří zejména uhlí, ropa, zemní plyn a obnovitelné zdroje energie. Uhlí je hlavním zdrojem s přibližně dvoutřetinovým podílem na výrobě elektrické energie. Čína je světově největším spotřebitelem uhlí, jehož podíl v energetickém mixu se však bude snižovat až k 50 % v roce 2030. Vláda hodlá zvýšit efektivitu sektoru zaváděním moderních postupů těžby i zavíráním dolů s roční kapacitou produkce nižší než 90 000 tun. Domácí těžba, především z provincií Vnitřní Mongolsko, Shanxi a Xinjiang, pokrývá více než 90 % spotřeby. Země je druhým největším světovým spotřebitelem ropy, jež je z více jak z 80 % zajišťována dovozy. Zvyšování celkového objemu domácí těžby se nepředpokládá, budou se však otevírat nová naleziště na úkor méně efektivních ropných polí (Daqing, Shengli). V oblasti průzkumu ropných nalezišť mohou působit nejen čínské státní společnosti, ale od července 2019 i zahraničních investoři. 

I přes postupné snižování spotřeby uhlí skýtá těžba příležitosti pro české firmy. Čínská vláda podporuje rozvoj především hlubinné těžby. S tím souvisí i problematiky bezpečnosti práce, udržitelnosti postupů a obnovy těžebních oblastí, na které je kladen stále větší důraz. Nutnost zvyšování efektivity těžby je příležitostí pro české výrobce zařízení pro těžbu energetických surovin, rud železa či drahých kovů. V Číně také mohou být poptávány expertní služby geologického a hydrogeologického charakteru.

Energetický průmysl

Čína je s podílem 25 % největším světovým spotřebitelem elektrické energie. V následujících deseti letech se předpokládá roční růst spotřeby ve výši 2,3 %. Díky regionální nerovnováze v produkci energie je velmi důležitá meziregionální (mezi-provinční) přenosová soustava, která přenáší 10 % spotřebované elektrické energie. V následujících dvou letech se předpokládá její rozšíření o 20 % oproti kapacitě r. 2018. Rozšíření a modernizace přenosové soustavy patří mezi priority čínského vedení i díky růstu produkčních kapacit z obnovitelných zdrojů. Počátkem roku 2020 vstoupil v platnost nový Zákon o zahraničních investicích, který povoluje vstup do tohoto sektoru i zahraničním subjektům. V následujících letech poroste podíl zemního plynu, jádra a obnovitelných zdrojů na úkor spotřeby uhlí v energetickém mixu Číny. V roce 2030 má podíl obnovitelných zdrojů činit 20 % a na jednotku hrubého domácího produktu vyprodukované emise oxidu uhličitého mají být o 60-65 % nižší než v roce 2005. V druhé polovině r. 2020 má být spuštěn systém obchodu s emisními povolenkami. Uhlí je hlavním zdrojem s přibližně dvoutřetinovým podílem na tvorbě elektrické energie, jeho podíl se však bude snižovat a v roce 2030 má činit 50 %. Energie z jádra se podílí 4,8 % na celkové spotřebě. Očekává se, že produkční kapacita jaderných elektráren se bude v následujících letech zvyšovat meziročně o 4 % s tím, jak poroste počet reaktorů ze současných 48 až na plánovaných 70 v roce 2030. Z obnovitelných zdrojů má na celkové instalované produkční kapacitě největší zastoupení vodní energie. Pro další dekádu se očekává meziroční růst instalované kapacity o 2,9 %. Přibližně 5 % energie je produkováno větrnými elektrárnami s předpokládaným meziročním růstem o 7,5 % v období do roku 2030. Čína je největším světovým výrobcem elektrické energie ze solárních zdrojů, jejíž zastoupení v energetickém mixu činí 2,5 %. V následujících deseti letech se předpokládají nové instalace a meziroční růst tohoto zdroje na energetickém mixu o téměř 10 %. Čína usiluje o rozvoj průmyslu bateriových zásobníků k maximalizaci produkce čisté energie při zachování stability přenosové soustavy.

Výše uvedené oblasti skýtají obchodní příležitosti i pro české firmy. Zvyšování efektivity tepelné energetiky, modernizace stávajících a výstavba nových vodních elektráren, zvyšování kapacity přenosové soustavy prostřednictvím subdodávek produkce či služeb. V jaderné energetice jsou pro Čínu zajímavé české zkušeností s technologií VVER, subdodávky do reaktorů a kompetence  v oblasti jaderné bezpečnosti.  Zejména po havárii jaderné elektrárny Fukušima klade čínská strana na tento aspekt velký důraz. Zároveň je prostor pro spolupráci ve třetích zemích, a to jak v oblasti klasické energetiky, tak v oblasti jaderné energetiky. České firmy se mohou zapojit, s dodávkami své produkce také do naplňování priorit urbanizace prostřednictvím energeticky úsporných technologií.

Strojírenský průmysl

Čína je největším výrobcem, spotřebitelem a dovozcem obráběcích strojů na světě. Strojírenský sektor je základním odvětvím hospodářského rozvoje Číny a má tudíž vliv na efektivitu všech průmyslových odvětví. Čína v roce 2015 přijala strategii s názvem „Vyrobeno v Číně 2025“, jejímž cílem je přeorientovat čínskou ekonomiku do průmyslových odvětví s vyšší přidanou hodnotou. Dle této strategie se Čína hodlá v roce 2025 zařadit mezi světové výrobní velmoci, v roce 2035 dosáhnout mezi těmito velmoci průměrné úrovně a v roce 2049 se stát předním světovým výrobcem. Ruku v ruce s tím stoupá důraz na vlastní výzkum, vývoj a inovace. Důraz by měl být kladen na kvalitu, prosazování zelené produkce, čínských značek a jejich internacionalizaci. Klíčovými trendy se stávají: inovace, informační technologie, digitalizace, robotizace a umělá inteligence.

V souvislosti se snahou inovovat výrobu a přiblížit se světové špičce má Čína eminentní zájem o transfer technologií vyspělých firem. Potenciál pro česko-čínskou strojírenskou spolupráci tak existuje v transferu know-how a to zejména v oblastech, jež navazují na letecký, automobilový, těžební, energetický či zdravotnický průmysl. Příležitosti existují také v posílení spolupráce v oblasti vědy nebo technologických inovací, především v souvislosti s nástupem trendů robotizace, automatizace, digitalizace a elektromobility, nebo kooperace v oblasti výrobních kapacit. Výzvou i nadále zůstává ochrana duševního vlastnictví, kterou by firmy rozhodně neměly podceňovat.

Zábava a volný čas

Peking a širší okolí budou v únoru 2022 hostit zimní olympijské hry. Čína prožívá rapidní růst zájmu o lyžování a snowboarding od své úspěšné olympijské kandidatury z r. 2015. Meziroční růsty počtu aktivních vyznavačů těchto sportů jsou ve stovkách tisíců. Statistiky se liší, ale kvalifikované odhady profesionálů hovoří o čtyřech milionech aktivních lyžařů a snowboardistů. Příležitosti pro obchodní využití tohoto zájmu českými výrobci či poskytovateli služeb leží v úzkých segmentech čínského spotřebitelského trhu i trhu služeb. Obchodně zajímavým může být i prodej služeb a produkce čínským klientům přímo v České republice. Sportovně-poznávací zájezdy do ČR mohou přilákat zájem místních touroperátorů a jejich zákazníků. Většinu cestujících tvoří především mladí lidé ve věku do 40 let (80 %) cestující s dětmi (92 %). Čínská společnost je hodně založena na sebeprezentaci individuálního úspěchu formou spotřeby luxusního zboží a konzumace exkluzivních služeb. Zdravý životní styl patří stále více k modernímu statusu elit a vyšší střední třídy. To budí zájem výrobců značkového vybavení, Zatím omezená velikost trhu vybavení pro zimní sporty, která je limitujícím faktorem prodejů větších objemů, zejména však spotřebitelské chování, nastavily cenovou úroveň na násobně vyšší ve srovnání s Českou republikou. Zimní sporty tak jsou v Číně výsadou movitějších vrstev společnosti. Tomu odpovídá i cenová úroveň služeb, např. lyžařských instruktorů v zimních střediscích. V této oblasti je velmi zajímavý prostor pro spolupráci s profesionály z České republiky. Neméně zajímavá je oblast sportovního lyžování a snowboardingu, která je v Číně, velmi překvapivě, stále v plenkách. De facto neexistují oddíly se systematickou přípravou dětí či juniorních sportovců. Profesionálové – instruktoři, trenéři, jsou poptáváni v zámoří. Jedním z hlavních přínosů, které Peking očekává od úspěšné kandidatury a realizace zimních olympijských her je propagace celé řady zimních sportů mezi obyvateli Číny a svižný růst tohoto sektoru. Vedle lyžování pomalu roste i zájem o lední hokej. I zde platí, že jde o sport pouze pro ty nejbohatší vrstvy. Možnost dát svého potomka na hokej patří v Číně mezi nové statusové symboly. Instruktoři, trenéři, jsou poptáváni v zámoří, ale i v České republice. S potřebou rozvoje tréninků hokejových dovedností  a nedostatkem ledových ploch souvisí i možnost vývozu umělých ledových ploch na bázi polymerů, umožňujících celoroční provoz i zcela individualizované rozměry dle přání zákazníka. Mezi perspektivní volnočasový segment patří oblast hudebních nástrojů, ale i instruktorů hry na hudební nástroje. Úzký, ale v celkovém počtu nemalý segment čínských spotřebitelů, opět ze skupiny vyšší střední třídy, dokáže ocenit kvalitně řemeslně zpracované výrobky od značek, které mají silnou historii.. Kromě individuální poptávky pomáhá prodejům i rozvoj koncertních sálů a hudebních škol. Speciální oblastí jsou učitelé hry na tyto nástroje. Oproti České republice je v Číně cena za hodinu jejich práce dvojnásobná až trojnásobná. Navzdory tomu poptávka neklesá, protože možnost hry na hudební nástroj je opět statusovým symbolem. 

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Rozvoj zdravotnictví, vzhledem i ke stárnoucí populaci, patří mezi priority čínské vlády.. Každoroční tempo růstu sektoru dosahuje 8 % a v roce 2035 mají činit vládní výdaje 10 % HDP . Očekává se, že do roku 2030 dosáhne zdravotnický trh v Číně výše 2,3 bilionu USD. V říjnu 2018 schválila čínská vláda projekt s názvem  „Zdravá Čína 2030“, ve kterém se zavazuje v následujících 15 letech zásadně zvýšit zdravotní služby a pomocí široké škály opatření zlepšit zdravotní stav obyvatelstva. Vládní plán a další doplňující strategie předpokládají, že do roku 2030 by se Čína měla stát lídrem mezi inovativními zeměmi i na poli farmaceutik. Rozvoji domácího farmaceutického trhu a rozšíření generik a moderních medikamentů mají pomoci zahraniční zkušenosti. Vítány jsou proto partnerství s domácím podniky na vývoji těchto nových léků. Potenciál pro zahraniční firmy existuje především v oborech, které kladou důraz na inovace a nové technologie. Velmi vítaný je zejm. transfer zdravotnických technologií (např. možnost společného podniku pro výzkum a léčbu nádorových onemocnění nebo vakcín – Čína se totiž potýká s dramatickým nárůstem diagnóz takzvaných civilizačních chorob). Stále častěji je slyšet spojení inovativní léčba, kterou je možno zacílit i na vyšší cenový segment. Investiční potenciál má také segment screeningových pracovišť, poradny zdravého životního stylu a pojišťovnické služby nabízející speciální produkty pro seniory, např. pomůcky domácí péče – pečovatelská křesla, naslouchátka, kyslíkové bomby, glukometry, měřice tuku, sofistikované masážní přístroje/pomůcky, rehabilitační a protetické pomůcky. Dováženy jsou zejména diagnostické přístroje, ultrazvuky, rehabilitační zařízení, rentgeny, endoprotézy, ortopedické vybavení, lékařské urychlovače a zařízení pro magnetické rezonance. Většinu dovozů zajišťují společnosti typu joint-venture zahraničních a čínských investorů. Dovoz farmaceutik a zdravotnických zařízení v zemi podléhá složitému, zdlouhavému a velmi nákladnému řízení.

Sklářský a keramický průmysl

Křištálové sklo patří mezi výrobky, se kterými si nemalá část Číňanů dokáže Českou republiku spojit. Dobré jméno naší země ve výrobě produktů z této komodity táhne poptávku po ní jak během turistických i obchodních návštěv v České republice, tak přímo v Číně. Populární jsou vázy, křištálové doplňky, sklenice, světla,lustry apod. Poptávanou kategorii světel s křišťálovými komponenty dále rozšiřují designová a často na míru vyráběná svítidla nejen do bytových prostorů, ale i pro segment luxusního ubytování, konferenčních sálů, reprezentativních prostor apod. Lze očekávat, že poptávka bude dále pokračovat v souvislosti s dalším rozvojem hotelové infrastruktury a bohatnutím střední třídy společnosti.

Zemědělský a potravinářský průmysl

V Číně roste poptávka po mléčných výrobcích. Číňané tradičně velmi dbají na své zdraví, v čemž hraje výběr stravy klíčovou roli. Dárková balení kvalitního trvanlivého mléka se postupně stala nezbytnou součástí tradičních návštěv rodinných příslušníků. Postupně roste spotřeba jogurtů, které stále více Číňanů oceňuje jako zdroj důležitých látek potřebných pro zdraví a krásu v každém věku. V segmentu kojenecké a dětské stravy je více preferována zahraniční produkce, která je považovaná  za kvalitnější a bezpečnější. Lze očekávat, že poptávku po mléčných výrobcích na čínském trhu budou v příštích letech stimulovat měnící se zvyky  spojené s růstem cestování do zahraničí. Ačkoliv tradiční čínský čaj zůstává teplým nápojem číslo jedna, poměrně rychle se rozšiřuje i pití kávy, což je podpořené expanzí zahraničních řetězců i jejich domácí konkurence včetně dovážkové služby čerstvé kávy přímo do zaměstnání či domů. To spolu s pomalu vznikající kavárenskou kulturou také žene vzhůru zájem o kvalitní mléko či smetanu. Zelenou mají zdravé a trendy produkty jako různé směsi oříšků nebo müsli. Zaměření čínského konzumenta na péči o zdraví živí poptávku i po zahraničních potravinových doplňcích nebo balené minerální vodě. Na druhou stranu je nutné připomenout, že pro místní zákazníky je rozhodující buďto zavedené dobré jméno exportující země (v segmentu mléčných výrobků jsou v popředí především Francie, Irsko, Dánsko, Holandsko či Nový Zéland), nebo cena, která je ovšem vzhledem k vysoké konkurenci již sražena poměrně nízko. Problémem pro české výrobce mohou být i často příliš vysoké množstevní poptávky. Nadále je perspektivní vývoz českého chmele, který v posledních letech obsazuje mezi komoditami vyváženými z České republiky do Číny přední příčky. Pokud jde o pivní trh, zvyšuje se obliba minipivovarů a řemeslných piv. Vedle velkých čínských výrobců mohou kategorii řemeslných piv v Číně plnit i naše domácí značky, které  považujeme za mainstreamové. Střední třída nasycená současnou nabídkou je ochotná experimentovat a zkoušet nové chutě i z méně známých zemí (tj. mimo tradičně dominantní německá piva). Poptávku po českém pivu je v posledních letech stimulována zejména masivně rostoucím počtem čínských turistů v ČR, kteří měli možnost objevit pro ně do té doby neznámou zemi s velkou pivní tradicí a kvalitní nabídkou. Mezi další komodity se silným exportním potenciálem patří český slad. V září 2018 byl podepsán bilaterální protokol o vývozu českého sladu na čínský trh. Na čínském trhu se poměrně dobře prosazují krmiva pro psy a kočky českého původu. Poptávku táhne bohatnoucí střední třída a s tím spojené zvyšující se počty domácích mazlíčků. I zde je pozitivní referencí evropský původ produktů jakožto záruka kvality a nezávadnosti. Poptávka je i po krmných směsích pro hospodářská zvířata. Kromě výše uvedených komodit má exportní potenciáli maso a masné výrobky. V kontextu epidemie africké prasečí chřipky v zejména vepřové. Vývoz masných výroků z České republiky do Číny nicméně zatím stále neumožňují přísné a dlouhé povolovací procedury na čínské straně. Nadále platí, že exportující firmy se musí připravit na nejasné, poměrně složité a často se měnící dovozní předpisy (především veterinární), jejichž vyřízení může trvat v řádu let. Zvláštní kategorií produkce je surové dřevo. Poptávka je zejména po surovině napadené kůrovcovou kalamitou. 

Výčet nejperspektivnějších položek českého exportu do Číny

Perspektivní sektor   Konkrétní příležitosti

Zemědělský a potravinářský průmysl

       

 HS 1210 – Chmelové šištice, čerstvé, sušené ap.; lupulin
 HS 2203 – Pivo ze sladu
 HS 2204 – Víno z čerstvých hroznů, včetně vína obohaceného alkoholem; vinný mošt jiný než čísla 2009
 HS 2106 – Potravinové přípravky, jinde neuved.
 HS 1901 – Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, škrobu aj.
 HS 2309 – Přípravky používané k výživě zvířat
 HS 1701 – Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pev. stavu
 HS 1904 – Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením
 HS 2201 – Voda, včetně přírodních nebo umělých minerálních vod a sodovek, neslazená
HS 0402 – Mléko a smetana, zahuštěné nebo slazené

HS 0404 – Syrovátka; výrobky sestávající z přírodních složek mléka, též slazené

HS 4403 – Surové dřevo, též odkorněné, zbavené dřevní běli nebo nahrubo opracované

Energetický průmyslHS 8413 – Čerpadla na kapaliny, též vybavená měřicím zařízením; zdviže na kapaliny
HS 8481 – Kohouty, ventily ap. zařízení pro potrubí, kotle, vany aj.
HS 8414 – Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory aj.
HS 8402 – Parní kotle
HS 8406 – Parní turbíny
HS 8410 – Vodní turbíny, vodní kola a jejich regulátory
Strojírenský průmyslHS 8460 – Obráběcí stroje pro odstraňování ostřin, k broušení, honování aj. konečnou úpravu kovů
HS 8409 – Části a součásti vhodné pro motory pístové
HS 8473 – Části, součásti a příslušenství strojů psacích, počítacích
HS 8479 – Stroje a mechanická zařízení s vlastní individuální funkcí, jinde neuvedené
HS 8417 – Neelektrické průmyslové a laboratorní pece, včetně neelektrických spalovacích pecí
HS 8421 – Odstředivky, odstředivé ždímačky; stroje k filtrování, čištění kapalin nebo plynů
HS 8471 – Zařízení pro automat. zpracování dat a jejich jednotky; snímače ap.
HS 8448 – Zařízení přídav. ke stavům, spřád. strojům ap.
HS 8431 – Části a součásti jeřábů, vozíků, buldozerů, fréz aj.
HS 8459 – Obráběcí stroje pro vrtání, vyvrtávání, frézování ap., ne soustruhy
HS 8607 – Části železničních nebo tramvajových lokomotiv nebo kolejových vozidel

Civilní letecký průmysl

HS 8501 – Elektrické motory a generátory (kromě generátorových soustrojí)
HS 8526 – Radiolokační a radiosondážní přístroje, radionavigační a radiové přístroje pro dálkové řízení
HS 8804 – Padáky (včetně řiditelných padáků a paraglidingů) a rotující padáky
HS 8805 – Letecké katapulty ap. přístroje a zařízení
HS 8802 – Ost. letadla (například vrtulníky, letouny); kosmické lodě
HS 8803 – Části a součásti výrobků čísel 8801 nebo 8802
Zdravotnický a farmaceutický průmyslHS 9012 – Mikroskopy jiné než optické, difraktografy
HS 9401 – Sedadla (jiná než sedadla čísla 9402), též proměnitelná v lůžka, jejich části
HS 9031 – Měřicí nebo kontrolní přístroje, projektory na kontrolu profilů
HS 9026 – Přístroje a zařízení na měření nebo kontrolu průtoku, hladiny, tlaku aj. přístroje
HS 3003, HS 3004 – Léky
Sklářský a keramický průmyslHS 7013 – Stolní, kuchyňské, toaletní, kancelářské skleněné výrobky, pro výzdobu aj. účely
HS 7019 – Skleněná vlákna a výrobky z nich (například příze, tkaniny)
HS 7003 – Sklárna na tabule z litého nebo válc. skla
HS 7018 – Skleněné korálky, imitace perel, imitace drahokamů ap. zboží ze skla, jn. než bižuterie
Důlní, těžební a ropný průmyslHS 4010 – Dopravníkové nebo převodové pásy
HS 8414 – Vzduchová čerpadla, kompresory, ventilátory, odsávače
HS 8428 – Ostatní zvedací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení (výtahy, dopravníky)
HS 8429 – Stroje na vyrovnání terénu, rypadla, lopatové nakladače
HS 8430 – Ostatní srovnávací, vyrovnávací, těžební stroje pro zemní práce, těžbu rud a nerostů

Zábava a volný čas

HS 9506 – Výrobky a potřeby pro tělesné cvičení, gymnastiku, atletiku nebo jiné sporty (včetně stolního tenisu) nebo hry pod širým nebem, jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnuté; bazény a brouzdaliště
HS 6201 – Pánské nebo chlapecké kabáty, pláště, pláštěnky, větrovky, bundy (včetně lyžařských) a podobné výrobky, jiné než výrobky čísla 6203
HS 6202 – Dámské nebo dívčí kabáty, pláště, pláštěnky, větrovky, bundy (včetně lyžařských) a podobné výrobky, jiné než výrobky čísla 6204
HS 9201 – Klavíry a pianina, včetně automatických klavír; cembala a jiné strunné nástroje s klaviaturou
HS 9202 – Ostatní strunné hudební nástroje (například kytary, housle a harfy)

Zdroj: Mapa globálních oborových příležitostí Ministerstva zahraničních věcí ČR

Zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Vzhledem k pandemii Covid-19 musely diplomatické mise České republiky v ČLR zrušit řadu akcí/projektů plánovaných na rok 2020. Aktuální informace budou zveřejňovány na internetových stránkách Velvyslanectví ČR v Pekingu a Generálních konzulátů v Šanghaji a Chengdu.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Pekingu (Čína) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem