Čína: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Pekingu (Čína)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Čínská  lidová republika (Zhonghua Renmin Gongheguo; zkráceně Zhongguo)

Úřední jazyk čínština (Putonghua, standardní čínština založená na pekingském dialektu), dále jsou oficiálními jazyky kantonština v provincii Guangdong, mongolština v AO Vnitřní Mongolsko, ujgurština a kyrgyzština v AO Xinjiang, tibetština v AO Xizang (Tibet).

Složení vlády

  • Prezident: Xi Jinping (v úřadu od 14. března 2013)(zároveň generálním tajemníkem KS Číny a předseda Ústřední vojenské komise)
  • Víceprezident: Wang Qishan (od 17. března 2018)
  • Premiér/předseda Státní rady: Li Keqiang (od 16. března 2013)
  • Vicepremiéři/ místopředsedové: Han Zheng, Sun Chunlan, Hu Chunhua, Liu He (všichni od 19. března 2018)
  • Státní radové: Xiao Jie, Wei Fenghe, Wang Yong, Wang Yi, Zhao Kezhi

Vedení rezortů a agentur, členové vlády:

  • Národní rozvojová a reformní komise (NDRC): He Lifeng
  • Ministerstvo zahraničních věcí: Wang Yi
  • Ministerstvo financí: Liu Kun
  • Ministerstvo obchodu (MOFCOM): Zhong Shan
  • Ministerstvo průmyslu a informačních technologií (MIIT): Miao Wei
  • Ministerstvo pro vědu a technologie (MoST): Wang Zhigang
  • Národní komise pro zdravotnictví (NHC): Ma Xiaowei
  • Ministerstvo zemědělství: Han Changfu
  • Ministerstvo pro životního prostředí/ekologie: Li Ganjie
  • Ministerstvo dopravy (MOT) -sloučeno s Min. železnic: Li Xiaopeng
  • Ministerstvo lidských zdrojů a sociálního zabezpečení (MOHRSS): Zhang Jinan
  • Ministerstvo přírodních zdrojů: Lu Hao
  • Ministerstvo vodních zdrojů: E Jingping
  • Ministerstvo národní obrany: Wei Fenghe
  • Ministerstvo kultury a cestovního ruchu: Luo Shugang
  • Ministerstvo školství (MOE): Chen Baosheng
  • Ministerstvo pro bytovou výstavbu a budování měst a venkova: Wang Menghui
  • Státní komise pro etnické záležitosti (SEAC): Bagatur
  • Ministerstvo veřejné bezpečnosti: Zhao Kezhi
  • Ministerstvo státní bezpečnosti: Chen Wenqing
  • Ministerstvo pro občanské záležitosti: Huang Shuxian
  • Ministerstvo spravedlnosti: Fu Zhenghua
  • Ministerstvo pro válečné veteráty: Sun Shaocheng
  • Ministerstvo krizového managmentu: Wang Yupu
  • Guvernér Čínské lidové banky (PBoC): Yi Gang
  • Národní kontrolní úřad (National Audit Office): Hu Zejun

Poznámka: STI pracuje pouze s přepisem pinyin (nikoliv s českým přepisem), s výjimkou názvů měst Peking a Šanghaj.

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 1,4 mld. – prosinec 2019
  • Průměrný roční přírůstek: 0,37 % (porodnost – 12,1 narozených na 1000 obyvatel; úmrtnost – 8 úmrtí na 1000 obyvatel) –  údaje z roku 2018.
  • Ve věku 0-14: 17.22 % (muži 128,27 mil., ženy 110,12 mil.).
  • Ve věku 15-64: 71,51 %.
  • Ve věku 15-24: 12,32 % (muži 91,44 mil., ženy 79,18 mil.).
  • Ve věku 25-54: 47,84 % (muži 338,19 mil., ženy 324,18 mil.).
  • Ve věku 55-64: 11,35 % (muži 79,34 mil., ženy 77,86 mil.).
  • Ve věku 65 a více: 11,27 % (muži 74,27 mil., ženy 81,82 mil.).
  • Podíl městských obyvatel: 59,2 %.
  • Podíl venkovských obyvatel: 40,8 %.

Zdroj: CIA World Factbook.

Mezi nejlidnatější provincie ČLR patří Guangdong (107,2 mil.), dále Shandong (97,9 mil.), Henan (94,4 mil.) a Sichuan (81,4 mil.).

Nejlidnatějším městem je Šanghaj s 23 mil. obyvatel, dále Peking – 20,1 mil. obyvatel a na třetím místě je Shenzhen s 12,8 mil. obyv., čtvrtým největším městem je Guangzhou s 11 mil. obyvateli a posledním městem, které má nad deset milionů obyvatel je Tianjin s 10,5 miliony obyvateli.

Počet obyvatel ve městech poprvé převýšil počet venkovských obyvatel v roce 2011. V rozvinutých ekonomikách je podíl městských obyvatel na úrovni 80%, u rozvojových zemí s podobnými příjmy na obyvatele pak 60%. V případě ČLR má pouze necelých 36% obyvatel ve městech registraci, tzv. hukou. Reforma systému hukou, která je momentálně jedním z hlavních témat v souvislosti s urbanizací, má za cíl vytvořit 100 mil. nových „legálních“ obyvatel měst. Od 1. 1. 2016 mohou migrující obyvatelé z venkova do města za určitých podmínek zažádat o přístup k 6 základním službám (9-letá školní docházka a zdravotní péče, atd.). Např. v Pekingu byl od 1. 1. 2017 zrušen systém ročních kvót pro registraci k hukou a momentálně disponují venkovští i městští obyvatelé stejnými veřejnými službami. Počet migrujících pracovníků dosáhl v roce 2014 274 mil.

  • Ekonomicky činné obyvatelstvo: 806,7mil.(rok 2017)
  • Zaměstnanost v jednotlivých sektorech: (primární – 27,7 %, sekundární –  28,8 %, terciální – 43,5 %) – (údaje  z roku 2016)
  • Míra nezaměstnanosti: 3,83 % čerenec 2018 (v roce 2017 se jednalo o 3,9 % a v roce 2016 byla nezaměstnanost 4 %)

Například v roce 2014 se podle oficiálních statistik počet zaměstnaných zvýšil o 2,76 mil. na 772,53 mil. Počet zaměstnaných ve městech vzrostl v roce 2014 o 10,7 mil. oproti roku 2013 na 393,1 mil. (v roce 2013 382,4 mil.).

Národnostní složení:

Čínská vláda oficiálně uvádí/rozeznává 56 etnických skupin. Klíčovou etnickou skupinou jsou Hánové, kteří tvoří  91,6 % celkového obyvatelstva. Následujících devět etnických menšin představují 4/5 ze všech čínských menšin: Zhuang 16 mil. =  1,28 %, Manchu 10 mil. = 0,84 %, Ujgurové 9 mil. = 0,78 %, Hui 9 mil. = 0,71 %, Miao 8 mil. = 0,71 %, Yi 7 mil. = 0,61  %, Tujia  5,75 mil. = 0,53 %, Mongolové 5 mil. = 0,46 %  a Tibeťané 5 mil. =0,43 %)

Náboženství:

Převládá lidové náboženství (cca 21,9 %), buddhismus (18,2 %), dále křesťanství (5,1 %) a islám (1,8 %). 52,2 % – nezařazeno. Oficiálně je ČLR ateistickým státem.

Internet:

ČLR měla na konci roku 2019 840 mil. uživatelů internetu (pro srovnání v roce 2015 564 mil. a v roce 2009 pouhých 73 mil.). Penetrace dosahuje 60 % (98 % prostřednictvím mobilní sítě). Odhady pro r. 2023 hovoří o  975 mil. uživatelů internetu. Do konce roku 2020 má být všech 300 prefektur pokryto i 5G sítí.

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 20152016201720182019
HDP/obyv. (USD)810083138583963010260
HDP v běžných cenách (mld. USD)1102511326121101340214299
růst HDP (%)6,96,76,96,66,1
inflace (%)1,62,11,52,14,5
nezaměstnanost (%)4,24,13,93,95,2
kurz měny (CNY za 1 USD)6,226,646,766,626,91

Zdroj: EIU 2020

V roce 2019 zaznamenala čínská ekonomika meziroční růst HDP o 6,1 %. Tempo růstu však dlouhodobě zpomaluje, což má dopad na počty vytvářených nových pracovních míst a vytíženost rozsáhlé výrobní základny země. Ekonomický vývoj na úrovni jednotlivých provincií více méně kopíroval celostátní trend. Největší pokles růstu vykázaly provincie s rozsáhlou průmyslovou základnou orientovanou obzvláště na automobilový sektor. Růst spotřebitelských cen ke konci r. 2019 dosáhl 4,5 % a byl na nejvyšší úrovni od r. 2012. Míra inflace tak byla vysoko nad stanoveným inflačním cílem ve výši 3 %. Inflace je hnána nedostatkem vepřového masa způsobeném epidemií afrického moru prasat, který stále není v Číně řádně podchycen a návrat k původním početním stavům se nedá očekávat dříve než v r. 2023

Cíle dekády, tedy dosažení dvojnásobného reálného HDP v roce 2020 oproti roku 2010 nebude dosaženo vzhledem k pandemii covid-19. Čínská ekonomika by musela v roce 2020 meziročně růst minimálně o 5,9 %, což je vzhledem k celosvětové situaci nereálné. Renomované mezinárodní finanční instituce očekávali ještě v dubnu 2020 meziroční růst HDP kolem 1%. V květnu se hovoří již o negativním růstu. Ekonomické údaje zveřejněné Čínským statistickým úřadem za první čtvrtletí roku 2020 jsou následující:

  • HDP: meziroční pokles 6,8 %, pokles oproti 4Q 2019 o 9.8 %.
  • Průmyslová výroba: meziroční pokles 8,4 % (podniky s obratem min. 2 mil. RMB). Výroba státních podniků poklesla o 6 %, soukromých o 11.3 % a podniků se zahraniční účastí o 14,5 %.
  • Služby: meziroční pokles o 12,2 %. Obor informačních technologií (software apod.) však zaznamenal 13.2 % nárůst.
  • Maloobchodní prodej: meziroční pokles 19 % (online prodej jen o 0,8 %).
  • Investice do fixních aktiv: meziroční pokles 16,1 %. Primární sektor zaznamenal pokles 13,8 %, sekundární 21,9 % a terciální 13,5 %.
  • Zahraniční obchod: exporty vykázaly pokles 11.4 % a importy 0,7 % v místní měně (RMB).
  • Nezaměstnanost: 5,9 %.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Deficit státního rozpočtu v roce 2019 činil 4,3 % a přesáhl stanovený cíl ve výši 3 %. Rozpočtový deficit se pro rok 2020 očekává ve výši 5,5 % HDP vzhledem k přijatým opatřením v rámci boje s pandemií Covid-19.

Vláda začala v únoru uvolňovat fiskální i monetární politiku. První fiskální „balíček“ se zaměřoval na posílení prevence a kontrolu šíření epidemie. Další balíčky, které následovaly rychle po sobě (únor-březen), cílily na snížení daňového zatížení a povinných odvodů zaměstnavatelů. V poslední fázi přišla podpora exportérů. Doposud ohlášené fiskální stimuly (k 1.5. 2020) zdaleka nedosahují relativní výše jako v době světové finanční krize v r. 2008. Realizace již přijatých a zamýšlených opatření by mohla ve finančním vyjádření činit 5 % HDP (710 mld. USD). Před dvanácti lety to bylo 11,5 % HDP. Tehdy však státní forma vlastnictví neměla tak silné zastoupení v ekonomice země jako nyní, kdy mají státní podniky přístup těší k subvencím ze státního rozpočtu. Je zřejmé, že průměrné zadlužení subjektů komerčního sektoru, samospráv i státní správy se bude v roce 2020 zvyšovat. Uvolnění podmínek financování povede i k růstu míry nesplatných úvěrů, které v dubnu r. 2020 činilo 2,05 %. V oblasti monetární politiky dochází Čínskou centrální bankou ke snižování základní úrokové míry (prime loan rate), která počátkem května r. 2020 činila 3,85 %. Odborná veřejnost však očekává během roku další snižování až k hodnotě 3,5 %. 

 

2015

2016

2017

2018

2019

Daňové příjmy (mld. CNY)

15 222

15 955

17 257

18 335

20 250

Výdaje státního rozpočtu (mld. CNY)

17 577

18 784

20 333

22 090

24 498

Saldo státního rozpočtu (% HDP)

-3,4

-3,8

-3,8

-3,9

-4,3

Zdroj: EIU

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Na tvorbě monetární politiky Číny se podílí řada rezortů a komisí v čele s centrální bankou, People`s Bank of China (PBoC), Národní rozvojovou a reformní komisí (NDRC) a ministerstvem obchodu (MOFCOM). Za provádění je odpovědná PBoC, přičemž některé pravomoci od roku 2013 převzala Komise pro regulaci bankovního trhu Číny (CBIRC, China Banking and Insurance Regulatory Commission). Za režim zahraničních deviz je odpovědná Státní administrativa pro zahraniční devizy (SAFE, State Administration of Foreign Exchange), resp. PBoC.

Bilance běžného účtu platební bilance dosáhla v roce 2019 přebytku ve výši 1,2 % HDP vzhledem k vyššímu růstu realizovaných exportů ve srovnání s importy. V nadcházejících letech se očekává podobná bilance. Zahraniční dluh ČLR v roce 2019 dosáhl celkové výše 2 042,8 mld. USD. Dle Insitiute of International Finance činí celková zadluženost země 310 % HDP. Podíl externího dluhu ve výši 15 % je však stále velmi nízký. Problémem je poměrně rychle rostoucí zadlužování regionálních vlád, domácností a nefinančních korporací. Vzhledem k pandemii Covid-19 tento trend bude pokračovat.

 

2015

2016

2017

2018

2019

devizové rezervy (bil. USD)

3,406

3,097

3,236

3,072

3,223

úroková míra komerčních bank (%)

4,8

4,4

4,4

4,4

4,4

bilance ZO (mld. USD)

576,2

488,9

476,2

419,6

463

běžný účet platební bilance (mld. USD)

304,2

202,2

164,9

48,5

178,2

běžný účet platební bilance (% HDP)

2,7

1,8

1,4

0,4

1,2

vnější dluh (mld. USD)

2080,2

1682,0

1525,7

1963,0

2042,8

vnější dluh (% HDP)

18,5

15,0

12,7

9,2

15

dluhová služba (%)

4,8

6,7

7,5

6,4

8,9

Zdroj: EIU  

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Oba regulátoři bankovního trhu (PBoC a CBIRC) se aktivně zabývají aktuálními otázkami bankovního sektoru, zejména pak otázkami tzv. „stínového bankovnictví“, nedostatečné likvidity, bankrotů a pojištění. Zároveň se potýkají s „on-line“ produkty, které nabízejí internetoví giganti typu Alibaba, Tencent či Baidu. Jedním z příkladů je zákaz poskytování virtuálních kreditních karet přes QR kódy v březnu 2014. V r. 2018 byl pro lepší kontrolu rizik finančních trhů realizován plán spojit bankovní a pojišťovací regulátory China Banking Regulatory Commission a China Insurance Regulatory Commission. Nový subjekt nese název China Banking and Insurance Regulatory Commission.

10 největších čínských bank v roce 2019 podle velikosti aktiv:

Industrial and Commercial Bank of China (4301,3 mld. USD);

China Construction Bank (3640,75 mld. USD);

Agricultural Bank (3438,65 mld. USD);

Bank of China (3156,70 mld. USD);

China Development Bank (2201,86 mld. USD)

Bank of Communication (1389,07 mld. USD);

Postal Savings Bank of China (1385,12 mld. USD);

Industrial Bankc Co. Ltd. (986,55 mld. USD);

China Merchants Bank (967,87 mld. USD);

Shanghai  Pudong Development  Bank (942,88 mld. USD);

Již sedm let za sebou je banka Industrial and Commercial Bank of China (ICBC) největší bankou na světě dle velikosti aktiv. Její bankovní aktiva činí více než čtyři biliony amerických dolarů. ICBC je také největší bankou na světě v oblasti vkladů, půjček, počtu zákazníků a počtu zaměstnanců.

Privátní banky

V minulosti bylo možné za „soukromou“ banku považovat jen China Minsheng Bank, popřípadě China Merchants Bank, se zastoupením privátního kapitálu. Soukromý kapitál byl dále historicky povolen v městských komerčních bankách, ale všechny výše zmíněné stále podléhaly centrálním autoritám. Rozhodnutí umožnit vznik prvním skutečně privátním bankám v roce 2014 – Shenzhen, Wenzhou, Tianjin, Shanghai a Zhejiang – bylo proto pro další rozvoj tohoto segmentu klíčové, ačkoliv vláda tento krok zvažovala již od roku 2012. Tyto banky se mají zaměřit primárně na malé a střední podniky, inovace a služby.

První čínskou „internetovou“ bankou je WeBank založenou v Shenzhenu, která byla symbolicky „spuštěna“ při cestě premiéra Li Keqiang v lednu 2015 do provincie Guangdong. Bank of China v roce 2015 otevřela svou pobočku v ČR. V roce 2017 otevřela svou pobočku v ČR banka ICBC.

Pojišťovny

Pojistnému trhu Číny dominují tři státní společnosti People`s Insurance Company of China, China Life Insurance Company a China Reinsurance Company, které vznikly ve druhé polovině 90. let. Mezi deset největších pojišťoven ke konci roku 2016 podle objemu aktiv patřily:

China Life Insurance (19,8 %)

Ping An Life (12,7 %)

China Pacific Life (6,3 %)

Anbang Life (5,2  %)

New China Life (5,2 %)

Hexie Health Insurance (4,9 %)

PICC Life Insurance (4,8 %)

Funde Sino Life (4,7 %)

Taiping Life (4,3 %)

Taikang Life (4,1 %)

Prostor pro zahraniční investory je spíše omezený, v minulosti byly úspěšné především oblasti životního pojištění a pojištění přepravy. Perspektivní jsou oblasti pojištění škod a vozidel, existuje však výrazná konkurence. Novým trendem jsou i v oblasti pojišťovnictví on-line služby, které zatím pokrývají 1% uzavřených pojistných smluv. Růst se však očekává na úrovni 100% ročně. V únoru 2014 vznikla spojením čínských internetových gigantů a Ping An nová on-line společnost Zhong An Online Property Insurance (Alibaba, 19,9%, Ping An a Tencents po 15%). V r. 2018 byl oznámen plán spojit bankovní a pojišťovací regulátory China Banking Regulatory Commission a China Insurance Regulatory Commission.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Přijatá opatření, v rámci boje s následky pandemie Covid-19, se dotkla i daňového systému. V první polovině roku 2020 platí řada dočasných opatření.

Do února roku 2020 platilo níže uvedené.

V současné době existuje v čínském daňovém systému 18 druhů daní, které lze rozdělit do tří kategorií dle jejich povahy:

1) Daně ze zboží a služeb,  včetně DPH, spotřební daň, daně z podnikání, daně z nákupu vozidla a cla;

2) Daň z příjmu, včetně daně z právnických osob a daně z příjmu fyzických osob;

3) Daně z majetku, včetně daně z pozemku, daně z nemovitosti, daně z užívání pozemku ve městě a dalších.

 

Daně z příjmu

Daně z příjmu můžeme rozdělit na dvě kategorie a) Daň z příjmu právnických osob (Corporate Income Tax) a b) Daň z příjmu fyzických osob (Individual Income Tax).

A) V případě daně z příjmu právnických osob jsou plátci daně společnosti v Číně, včetně rezidentských společností a společností nerezidentních. Předmětem zdanění jsou zdanitelné příjmy obdržené rezidentskými a nerezidentskými podniky. Daňové sazby jsou 25 % pro rezidentské společnosti a pro nerezidentní společnosti 20 % a 25 %.

Jelikož je reprezentačním kancelářím ze zákona zakázáno provádět aktivity s přímým ziskem, jakými jsou projednávání a uzavíraní prodejních kontraktů s čínskými zákazníky, zakládají zahraniční firmy v Číně své kanceláře („pobočky“) za účelem podpory prodeje, průzkumu trhu a k provádění poprodejní údržby a podpůrných služeb. Tyto reprezentační kanceláře jednají za určitý poplatek jako konzultanti nebo agenti pro svá ústředí. Jestliže je část takových služeb prováděna kanceláří v Číně a zbývající část zahraničním ústředím, může daňový úřad povolit úhradu až 50 % v zahraničí. Pouze 50 % příjmu se tak stane předmětem zdanění v Číně. Daňové prázdniny už nejsou obecně nabízeny zpracovatelskému průmyslu. Nové daňové pobídky jsou nyní orientovány na jednotlivé sektory s několika zeměpisnými výjimkami. Upřednostňované sektory: vývoj technologií, ochrana životního prostředí, úspora energií, bezpečnost výroby, rizikový kapitál, zemědělství, lesnictví, živočišná produkce, rybaření a rozvoj infrastruktury. Redukce daní lze dosáhnout při splnění určitých podmínek též u malých a středních podniků, podniků s moderními technologiemi (high-tech), podniků zaměřených na vědu a výzkum nebo zaměstnávajících handicapované osoby.

B) Daň z příjmu fyzických osob se rozlišuje pro rezidentní daňové poplatníky a pro nerezidenční daňové poplatníky. Rezidentní daňoví poplatníci jsou jedinci s trvalým pobytem v Číně nebo jednotlivci bez trvalého pobytu na území Číny po dobu jednoho roku. Jejich předmětem zdanění jsou příjmy dosažené v Číně i mimo ni. Nerezidentní daňoví poplatníci jsou jedinci bez bydliště v Číně a ti, kteří žijí na území Číny méně než jeden rok. Jejich předmětem zdanění jsou pouze příjmy dosažené v Číně. Daňové sazby jsou shodné pro oba typy plátců: progresivní sazby od 3 % – do 45 % pro příjmy z mezd a platů; progresivní sazby z 5 % na 35 % pro příjmy z výroby a provozování samostatně výdělečně činných producentů a prodejců; progresivní sazby z 5 % do 35 % pro příjmy z provozu a veřejných institucí; a paušální sazba ve výši 20 % u ostatních druhů příjmů.

Česká republika má s ČLR podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, tzn., že občané obou států by měli platit daň pouze v jedné zemi a to tam, kde pobývají větší část roku, resp. více jak 183 dny. Sazba je stanovena na základě výše příjmu a pohybuje se od 3 % do 45 %. Procentní daňové nastavení se v říjnu 2018 určitým způsobem změnilo – viz tabulka níže. Od prvního ledna 2019 může daňový poplatník požádat o odpočty za vzdělávající se nezaopatřené dítě, za další/nové vzdělávání, velké lékařské výdaje, hypotéku nebo za výdaje za pronájem či za náklady na péči o stárnoucí rodiče. Vzhledem k tomu, že se jedná o první rok, kdy jsou zmíněné odpočty možné, jedná se o zkušební  fázi, která může být zrušena.

Od 1. 9. 2011 mohou tuzemští poplatníci uplatnit standardní měsíční odpočet z daně ve výši 3 500 CNY, přičemž cizinci a zahraniční Číňané mají nárok na odpočet 4 800 CNY měsíčně jako kompenzaci za zvýšené životní náklady. Příjmy mimo standardní plat (honoráře, kompenzace za osobní služby, nájemné, dividendy, úroky) jsou zdaněny sazbou 20 % u zdroje příjmu (bez 20% standardní srážky za náklady, min. 800 CNY u každé platby). Pouze úroky u spořicích účtů jsou zdaněny nižší sazbou ve výši 5 %.

Dani nepodléhají:

  • ocenění za domácí či zahraniční úspěchy a podobné případy dle výkladu MF ČLR
  • vládní dluhopisy a finanční dluhopisy vydané vládou
  • dotace a platby na základě vládní vyhlášky
  • sociální platby, odškodnění za tělesné postižení, penze vyplácené pozůstalým, pomoci pojistná plnění
  • vojenské odlučné a demobilizační platby
  • relokační platby, odlučné, penze a dotace na životní náklady pro důchodce na základě vládní vyhlášky
  • příjmy diplomatických zástupců, konzulů a dalšího personálu velvyslanectví a konzulátů
  • příjmy osvobozené od daně podle některé mezinárodní konvence
  • příjmy osvobozené od daně na základě souhlasu MF ČLR
  • kompenzace z titulu demolice obydlí a přesídlení občanů

Výpočet daně z příjmu fyzických osob

Výše měsíčního příjmu od – do (CNY)*

Daňová sazba (%)

0

2999

3

3000

11999

10

12000

24999

20

25000

34999

25

35000

54999

30

55000

79999

35

80000

a více

45

Zdroj: State Taxation  Administration  of The People’s Republic of China Pozn.: *Měsíční zdanitelný příjem ze mzdy a odměn po odpočtu nezdanitelného minima 3 500 CNY pro tuzemce/4 800 CNY pro cizince

Daně ze zboží a služeb

V Číně rozlišujeme pět daní ze zboží a služeb. Jedná se o a) DPH (VAT), b) Spotřební daň (Excise Tax), c) Živnostenská/obchodní daň (Business Tax), d) Daň z nákupu vozidla (Vehicle Purchase Tax), a  e) Clo (Customs Duty).

A) Rozlišují se dva typy plátců daně v případě DPH:

1) Subjekty a jednotlivci, kteří prodávají zboží nebo poskytují služby v oblasti zpracování, opravy a instalace v Číně; nebo osoby, které dovážejí zboží do Číny. V tomto případě je předmětem zdanění prodej a dovážení zboží; poskytování servisních, opravárenských a instalačních služeb. Daňové sazby v těchto oblastech se liší následovně: 17 %, 13 %, 0 %; Míra sběru: 3 %.

2) Subjekty a jednotlivci, kteří poskytují dopravní, poštovní a telekomunikační služby a další určité moderní služby. Předmětem zdanění jsou tedy dopravní služby, poštovní a telekomunikační služby a některé moderní služby. Daňová sazba je zde částečně odlišná než v prvním případě: 17 %, 11 %, 6 %, 0 %; míra sběru: 3 %.

B) Spotřební daň platí subjekty a jednotlivci, kteří se zabývají výrobou, zasílané zpracování (consigned processing) v Číně, nebo dovozem zdanitelného spotřebního zboží do Číny. Předmětem zdanění je 14 produktů spotřebního zboží – např. tabák, alkoholické nápoje, kosmetika, rafinované ropné produkty. Daňové sazby se liší: valorická sazba daně, daň z jednotky (per unit tax), nebo kombinace obou.

C) Živnostenskou daň platí v Číně subjekty a jednotlivci, kteří se zabývají poskytováním zdanitelných služeb, převodem nehmotného majetku nebo prodejem nemovitostí v Číně. Předmětem zdanění jsou tedy: poskytování zdanitelných služeb, převod nehmotného majetku nebo prodej nemovitostí. Daňová sazba: 5 % – 20 % pro zábavní sektor a 3 % nebo 5 % pro ostatní sektory.

D) Daň z nákupu vozidla platí subjekty a jednotlivci, kteří kupují zdanitelná vozidla v Číně. Předmětem zdanění se tedy stává nákup automobilů, motocyklů, tramvají, přívěsů a zemědělských dopravních produktů. Daňová sazba je 10 %.

E) Clo platí příjemce dovozu, odesílatel vývozu a majitelé předmětů vstupujících do Číny. Předmětem zdanění je zboží povolené k dovozu a vývozu z Číny a zboží vstupující do Číny. A stejně tak jako v případě spotřební daně mohou být daňové sazby následující: valorická sazba daně, daň z jednotky (per unit tax), nebo kombinace obou.

Daně z majetku a daně za nakládání s majetkem 

V Čínské lidové republice najdeme pod pojmy daně z majetku a daně z nakládání s majetkem 11 různých daní. Jedná se o:

Daň ze zhodnocení pozemku (Land Appreciation Tax);

Daň z nemovitosti (Real Estate Tax);

Daň z užívání městské půdy a menších správních oblastí (Urban and Township Land Use Tax)

Daň z užívané orné půdy (Arable Land Use Tax)

Daň z převodu, darování či výměny užívacích práv u nemovitostí (Deed Tax);

Daň z přírodních zdrojů (Resources Tax);

Daň z vozidel a plavidel (Vehicle and Vessel Tax)

Kolkovné (Stamp Duty)

Daň z městské údržby a výstavby (Urban Maintenance and Construction Tax)

Daň z tabáku (Tobacco Tax)

Daň z tonáže plavidel (Vessel Tonnage Tax)

Plátce daně ze zhodnocení pozemku jsou subjekty a jednotlivci, kteří převádějí právo užívat státně vlastněné pozemky, nadzemní struktury a jejich připojená zařízení na území Číny; je zdaněn příjem z takového převodu. Předmětem zdanění je přírůstková hodnota převodu práva užívat státně vlastněné podniky, nadzemní struktury a jejich připojená zařízení. Daňová sazba se dělí na čtyři progresivní úrovně: 30 %, 40 %, 50 %, 60 %.

Daň z nemovitosti platí majitelé domů v městech, okresních (county) městech, administrativních městech a v průmyslových a těžebních obvodech. Daňové sazby jsou následující:

– daně pro domy (self-occupied houses) jsou kalkulovány na základě zbytkové hodnoty (70 % – 90 % původní hodnoty daňovou sazbou 1,2 %);

– daně z pronajatých domů jsou vypočítaný na základě výnosu z pronájmu a příslušná daň je 12 %

– (Pronájem osobních bytových domů je zdaněn 4 % výnosu z pronájmu; pronájem osobních bytových domů podniky/společnostmi, veřejnými institucemi, sociálními skupinami a ostatními subjekty je daněn preferenční sazbou 4 %).

Daň z užívání městské půdy a menších správních oblastí platí subjekty a jednotlivci, kteří využívají půdu ve městech, venkovských městech, správních městech a průmyslových a těžebních oblastech. Předmětem zdanění je skutečně obsazená plocha pozemku. Daňová sazba za metr čtvereční za rok se liší dle velikosti municipalit následovně

– RMB 1,5 – 30 pro velká města;

– RMB 1,2-24 pro středně velká města;

– RMB 0,9-18 pro malá města

– RMB  0,6-12 pro okresní/krajská města, administrativní města a průmyslové a těžební obvody.

Daň z užívané orné půdy hradí subjekty a jednotlivci, kteří využívají orné půdy k výstavbě domů nebo k jiným nezemědělským stavebním účelům. Předmětem zdanění je znovu skutečně obsazená plocha pozemku. Daňové sazby jsou rozdílné v návaznosti na různé lokalit. Subjekty a jednotlivci, kteří využívají orné půdy k výstavbě domů nebo k jiným nezemědělským stavebním účelům musí platit daň z převodu, darování či výměny užívacích práv u nemovitostí. Plátce daně je nabyvatel (entity a jednotlivci) pozemků a domů v Číně. Předmětem zdanění je tržní cena za převedené právo užívat pozemky nebo vlastnické právo k domu nebo cenové rozpětí vyplývající z výměny práv užívání půdy a vlastnictví domu. Daňové sazby jsou: pro nákup domů do 90 (včetně) metrů čtverečních – 3 % – 5 % pro jednotlivce; ti, kteří vlastní pouze jeden dům je zdaněn zvýhodněnou sazbou ve výší 1 %; nákup domu od jednotlivců, který je jediným domem, je zdaněn polovinou platné daňové sazby.

Daně z přírodních zdrojů hradí subjekty a jednotlivci věnující se zdanitelným nerostným zdrojům nebo produkcí soli. Předmětem zdanění je ropa, zemní plyn, uhlí, jiné nekovové rudy, železné rudy a sůl. Daňové sazby jsou: valorická sazba daně, daň z jednotky, daně pro různé zdroje, například 5 % -10 % z prodeje ropy a zemního plynu.

Daň z vozidel a plavidel představuje zdanění vozidel a plavidel. Zdaněny jsou majitelé nebo správci zdanitelných vozidel a plavidel v Číně. Daňová sazba je daň z pevně stanovených částek.

Kolkovné platí subjekty a jednotlivci, kteří uzavřeli nebo obdrželi zdanitelné doklady v Číně. Předmětem zdanění jsou tedy uzavřené nebo přijaté zdanitelné doklady. A daňová sazba je fllat tax rate, nebo fixní cena za dokument.

Daň z městské údržby a výstavby. Plátce daně jsou subjekty a jednotlivci, kteří platí daň z přidané hodnoty, spotřební daň a obchodní daň. Předmětem zdanění jsou částky daně z přidané hodnoty, spotřební daně a podnikatelské daně placené daňovými poplatníky. Existují 3 daňové sazby v závislosti na lokaci daňového poplatníka, tj. 7 % (městská oblast), 5 % (okresní/county města, města) a 1 % (jiné oblasti než předchozí dvě oblasti).

Daň z tabáku spadá na subjekty podílející se na nákupu tabákových listů v Číně. Tabákové listy zakoupené v Číně se daní sazbou 20 %.

Daň z tonáže plavidel musí hradit plavidla vstupující do čínských přístavů ze zámořských přístavů a daňová sazba je pevná daň z objemu, včetně preferenčních sazeb a běžných sazeb.

Zdroj: State Taxation  Administration  of The People’s Republic of China. 

 

Daňové období odpovídá kalendářnímu roku od 1. ledna do 31. prosince. Jestliže má zahraniční podnik problémy s výpočtem daní za běžný kalendářní rok, může požádat o výjimku a přizpůsobit vyúčtování svému finančnímu roku. U podniků, které nepracovaly celých 12 měsíců, se za daňové období považuje skutečná provozní doba. Za rozvoj a řízení daňové legislativy a politiky v ČLR odpovídá Státní daňový úřad (SAT) a jeho mateřské Ministerstvo financí (MOF). Daňové regulativy se dělí do čtyř skupin (podle důležitosti):

  • vyhlášky Státní rady (vlády),
  • společné vyhlášky MOF-SAT,
  • vyhlášky SAT,
  • vyhlášky místních daňových úřadů.

Výběr daní kontroluje SAT ve spolupráci s místními daňovými úřady. Technicky vzato, každá administrativní oblast má dva daňové úřady – místní pobočku SAT a místní daňový úřad, který se zodpovídá místní vládě. Tímto způsobem bylo dosaženo kompromisu mezi ústřední a místní vládou co se týče rozdělení daňových příjmů. Státní daně zahrnují cla a spotřební daň, zatímco lokální daně tvoří daň z nemovitosti, územní daň z používání pozemku, kolkovné a ostatní majetkové daně. Daň z příjmu právnických osob, DPH, daň obchodní (živnostenská) a daň z příjmu fyzických osob si centrální a místní vláda mezi sebou dělí. Čínské zákony upravující činnost podniků se zahraničním vkladem navrhuje Státní daňový úřad a předkládá je Ústřední vládě. Po projednání ve vládě jsou předloženy Národnímu lidovému shromáždění ke schválení a vyhlášení. Prováděcí předpisy a pokyny rovněž navrhuje Státní daňový úřad a předkládá je vládě ke konečnému schválení. Daňové zákony obvykle vstupují v platnost dnem vyhlášení a nemají zpětný účinek. Zahraniční daňoví plátci jsou klasifikováni následovně:

  • podniky
  • podniky se zahraniční investicí (podílové JV, smluvní JV, podniky plně vlastněné zahraniční firmou), reprezentační kanceláře
  • fyzické osoby s trvalým pobytem
  • s dočasným pobytem

Shrnutí posledního vývoje v oblasti daňové reformy

Daňový systém je v posledních letech reformován tak, aby podpořil další ekonomický rozvoj. Čína do roku 2020 hodlá vytvořit „moderní fiskální systém“. V roce 2013 bylo rozhodnuto o rozšíření pilotního programu nahrazení daně z obratu daní z přidané hodnoty (DPH) do sektorů jako je železniční přeprava, poštovní služby, telekomunikace. Reforma DPH byla již (počínaje 1. srpnem 2013) rozšířena z původních 12 provincií a municipalit na celostátní úroveň. Daň spotřební bude zavedena u dalšího zboží, které způsobuje znečištění, a u luxusního zboží. Daň z přírodních zdrojů má být rozšířena i na uhlí – na základě ceny (nikoli objemu prodeje). Plánuje se také rozšíření daně z nemovitosti z původních oblastí (Šanghaj, Chongqing).

V srpnu 2013 podepsala Čína v Paříži (OECD) mnohostrannou konvenci o vzájemné administrativní podpoře v daňových věcech (Multilateral Convention on Mutual Assistance in Tax Matters).

Rok 2015 byl věnován mj. také přísnější kontrole zahraničních investorů ohledně možného krácení daní – byla lépe monitorována jejich ziskovost. V roce 2016 byl zpřísněn dohled nad e-commerce aktivitami a dovozem zboží z třetích států v oblasti retailu. V posledních letech byly rovněž zavedeny preferenční sazby a odpočet z daní na vědecko-výzkumné aktivity a high-tech průmysl. Zároveň jsou sníženy daňové odvody uvalené na technologický transfer. V roce 2018 byla zavedena daň ze znečištění životního prostředí – tzv. Environmental Protection Tax, která se liší podle míry znečištění jednotlivých regionů. Také byla upravena daň z příjmu, která kompletně  vstoupila v platnost od 1. ledna 2019. V březnu 2019 vláda oznámila snížení daňové zátěže o  dva biliony CNY,  které bude mít podobu snížení daně z přidané hodnoty pro výrobní sektor z 16 na 13 % a pro dopravní a stavební sektor z 10 na 9 %. Firmy také ušetří na úlevách z plateb za sociální pojištění zaměstnanců.

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Pekingu (Čína) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem