Chorvatsko

Chorvatská železniční síť představuje 2 617 km železnic, z nichž pouze 10,5 % (274 km) je dvoukolejných a 37,5 % (980 km) je elektrifikovaných. Probíhá  modernizace a renovace téměř 750 km železnic. Předpokládaná rychlost osobních vlaků na těchto nových moderních tratích se zvýší na 160 km/h, nákladní vlaky budou moci jezdit rychlostí až 120 km/h. Chorvatská železniční asociace HŽ Infrastruktura (HŽI, obdoba české Správy železnic) hodlá realizovat celkem 19 klíčových investičních projektů. Chorvatsko zatím investovalo do nových projektů v oblasti železniční infrastruktury a do rekonstrukce železničních tratí a stanic a infrastrukturních zařízení částku 23,5 mld. Kč. 

Chorvatská vláda si od investic do modernizace zastaralé železniční sítě slibuje zvýšení ekonomického růstu a oživení, zvýšení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti železniční dopravy. Cílem je také rychlejší a bezpečnější cestování a efektivnější přeprava zboží po železnici. Velký důraz je přitom kladen na kvalitu, bezpečnost, funkcionalitu, snížení doby cestování a lepší propojení železnice s chorvatskými přístavy. Větší část nákladů by měly pokrývat prostředky z fondů Evropské unie.

Investiční plán do roku 2025 představuje v přepočtu 47 mld. Kč, z čehož téměř 75 % investic (35 mld. Kč) připadá na projekty spolufinancované z evropských strukturálních a investičních fondů. Ostatní projekty ve výši 11,4 mld. Kč (asi čtvrtina plánovaných investic) budou financovány z jiných zdrojů (půjčky od Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, standardní komerční bankovní úvěry).  

Od roku 2025 do roku 2030 HŽI plánuje proinvestovat v rámci nových projektů dalších více než 66,5 mld. Kč. Nejdůležitějšími projekty jsou tyto důležité železniční uzly: Panevropský koridor X od hranic se Slovinskem k hranicím se Srbskem, koridor Vb od hranic s Maďarskem do námořního přístavu Rijeka na Istrii a koridor Vc od hranic s Maďarskem do Bosny a Hercegoviny, s pokračováním do chorvatského přístavu Ploče u Dubrovníku. V rámci koridoru X se má délka dvoukolejných tratí v úseku Dugo Selo – Novska zvýšit o 82 km, celá trať od hranic se Slovinskem po hranici se Srbskem bude dvoukolejná. Na koridoru Vb se délka dvoukolejných tratí zvýší o 190 km, což zahrnuje úseky Križevci – Koprivnica – státní hranice, Dugo Selo – Križevci, Hrvatski Leskovac – Karlovac, Karlovac–Oštarije a Škrljevo–Rijeka–Jurdani. 

V úseku od hlavního města Záhřebu po hranici s Maďarskem pokračují práce na kompletní rekonstrukci stávající tratě a na posílení tratě vybudováním druhé tratě železnice. V souvislosti s modernizací železnice ze Záhřebu do Rijeky již byly schváleny finanční prostředky na práce a rekonstrukci stávající a výstavby druhé trati v úseku Hrvatski Leskovac – Karlovac. Probíhá také příprava projektové dokumentace na úsek od Karlovace do Oštarije. Celkové investice v této části středomořského koridoru by měly činit téměř 74 mld. Kč.

Chorvatsko plní cíle Pařížské dohody o klimatických změnách, do roku 2030 chce snížit emise skleníkových plynů alespoň o 40 %, chce zvýšit energetickou účinnost o minimálně 32,5 %, chce energetické zdroje diverzifikovat  a navýšit podíl obnovitelných zdrojů z 36,4 % v roce 2030 na 65,6 % v roce 2050. Vláda hodlá investovat 1,4 mld. EUR do modernizace do elektrické sítě s cílem zvýšit obnovitelné zdroje energie o 800 MW v roce 2026 a 2 500 MW v roce 2030. 

Chorvatský energetický mix představují z 25 % tepelné elektrárny (spalování uhlí a ropných derivátů v poměru zhruba 35:65), zhruba 24 % tvoří vodní elektrárny a  14 % jaderné zdroje (zdrojem je JE Krško, která se nachází ve Slovinsku a státní Chorvatská energetická společnost Hrvatska elektroprivreda – HEP – je jejím vlastníkem z 50 %). Asi 2 % energií je z větrných elektráren a kolem 1 % ze solárních zdrojů a biomasy. Zbylých 34 % elektrické energie Chorvatsko dováž, země také dováží 84 % ropy a 45 % plynu. 

Stávající produkce elektřiny činí 3 557 MW, z toho 2 166 MW představují vodní elektrárny a obnovitelné zdroje a 1 391 MW je z tepelných a jaderných elektráren. Celkový instalovaný výkon všech chorvatských elektráren představuje 4 798 MW. Vláda podporuje zvyšování výkonu, zejména díky připojování nových elektráren vybudovaných na základě státní podpory k obnovitelným zdrojům. Na celkové výrobě elektrické energie v Chorvatsku se obnovitelné zdroje podílí asi ze 72 % (fosilní paliva 28 %). Největší podíl instalovaného výkonu elektráren představují vodní elektrárny (45,37 %), dále tepelné elektrárny (42,10 %), větrné elektrárny (10,05 %), elektrárny na biomasu (1,32 %) a solární elektrárny (1,16 %). Dochází k poklesu podílu elektřiny vyrobené v elektrárnách na fosilní paliva, zejména kvůli zvýšení podílu elektřiny vyrobené z větru a dalších obnovitelných zdrojů elektřiny. 

Průměrný věk chorvatských vodních elektráren je více než 35 let (poslední blok byl uveden do provozu v roce 1989). Ve výstavbě je HE Kosinj o výkonu 300 MW v hodnotě 14,8 mld. Kč. Dále se připravuje výstavba HE Ombla o kapacitě 70 MW v celkové hodnotě 3,7 mld. Kč. Chorvatská asociace pro obnovitelné zdroje energie (OIEH) považuje větrnou a solární energii za klíč k řešení svých rostoucích energetických potřeb. Chorvatsko disponuje potenciálem asi 8 000 – 9 000 MW větrné energie, 8 000 MW sluneční energie a 20 000 MW z ostatních obnovitelných zdrojů energie (Chorvatsko je jednou z mála zemí, která má vysoké kapacity solární energie, 3,4-5,2 kWh / m² / den). Aktuální data ovšem také ukazují, že Chorvatsko v současné době využívá velmi nízké procento z tohoto potenciálu (fotovoltaické kapacity jsou jedny z nejnižších  v Evropě, jen 12 Wp, což je 40x méně než např. ve SRN). Je to nevyužitý potenciál a velká příležitost pro české firmy a investory, jak se zapojit do výstavby nových solárních a větrných elektráren. 

Podle asociace OIEH nemá Chorvatsko alternativu k výrobě elektřiny z jiných než obnovitelných zdrojů energie (slunce, vítr, biomasa). Celková energetická spotřeba v Chorvatsku představuje 7,52 TWh (6,9 mil. t ekvivalentu oleje). 

Státní energetická společnost HEP vypracovala plány na výstavbu šesti solárních elektráren (Mariči, Kaštelir, Cres, Obrovac, Stankovci a Vrlika Jug) o celkové kapacitě 25 MW a hodnotě 493 mil. EUR. Jedná se o první projekty velkého solárního investičního cyklu, během kterého chce HEP do konce roku 2024 proinvestovat až 2,5 mld. Kč. Z obnovitelných zdrojů energie získává v současné době přibližně 29 % energie. K rozvoji tohoto segmentu může využít část z více než 98,6 mld. Kč, které má k dispozici z Evropského fondu pro regionální rozvoj. 

Národní energetická strategie nastiňuje podmínky a pravidla pro investory. Pro potřeby „zelené transformace“ má chorvatská vláda do roku 2030 v plánu  proinvestovat téměř 246,6 mld. Kč, které zajistí výrobu 36,4 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k nedostatečným domácím investičním i stavebním kapacitám je Chorvatsko ve velké míře závislé na účasti zahraničních investorů a dodavatelů. To představuje příležitosti i pro uplatnění českých dodavatelů a investorů z energetického sektoru. 

V minulosti v Chorvatsku docházelo k velkým problémům při schvalování projektů financovaných EU, čerpání finančních prostředků ze strukturálních a kohezních fondů EU bylo na velmi nízké úrovni. To se v posledních letech změnilo, situace se zlepšuje.

Chorvatsko má k dispozici celkem 26 mld. Kč na modernizaci vodohospodářské infrastruktury. Podle aktuálních informací státní společnosti Hrvatske Vode je v současné době připraveno mnoho projektů, které by se v hodnotě téměř 25 mld. Kč měly realizovat do konce roku 2025. Mezi největší připravované tendry patří např. výstavba ústřední čistírny odpadních vod pro oblast Split–Solin za 1,3 mld. Kč, výstavba vodovodní a kanalizační sítě v oblasti Kaštela–Trogir za 1,2 mld. Kč, modernizace vodovodu a kanalizace v oblasti Split–Solin za 850 mil. Kč, výstavba nové čistírny odpadních vod v Dubrovníku za 773 mil. Kč, výstavba odvodňovacího systému v Ivanić Gradu za 682 mil. Kč a další. 

Vzhledem k omezeným kapitálovým, technickým i lidským zdrojům v Chorvatsku lze očekávat, že velká část těchto projektů bude realizována zahraničními firmami. Existují zde proto příležitosti pro zapojení českých firem do mnoha vypisovaných vodohospodářských tendrů. České firmy mohou participovat na projektování a realizaci výstavby úpraven a čističek odpadních vod, kanalizací, vodovodních řadů, přečerpávacích stanic a projektů na ochranu pobřeží a ekologických projektů, zejména v turisticky atraktivních lokalitách. 

Velkým tématem je také ochrana pobřeží a tím pádem i možnost účastnit se  ekologických projektů, které vypisuje vláda. Potenciál mají také dodávky pro odpadové hospodářství a spalovny odpadu.

Nyní se dokončuje výstavba nových nemocnic ve městě Rijeka a Bjelovar (investice celkem za téměř 2 mld. Kč, úvěry má splatit vláda do roku 2036). Vzniknou tím příležitosti i pro dodávky vybavení pro jednotlivá specializovaná oddělení nutnými lékařskými přístroji a zařízeními (pro oční kliniky, gynekologicko-porodnické, zubní, kosmetické a chirurgické laboratoře, 250 mil. Kč, dodání do konce roku 2024).  

Většina chorvatských zdravotnických zařízení není na podobné krizové události, jako byla pandemie koronaviru dostatečně připravená, potřebuje proto investice do zdravotnického personálu a vybavení nemocnic. Mnohde chybí ochranné oděvy, transportní a izolační prostředky (bioboxy, biovaky), systémy dekontaminace (sprchy, stany). Většina nemocnic není vybavena systémem biologické ochrany ani prostředky urgentní medicíny. Mnohé projekty jsou v tomto sektoru podpořeny spolufinancováním z fondů koheze a konkurenceschopnosti EU. 

Chorvatsko se ale začíná profilovat jako země s rozvinutou zdravotnickou a wellness turistikou. V Národní rozvojové strategii schválené chorvatským parlamentem je mezi prioritami zmíněn i rozvoj a podpora zdravotní turistiky a jeho propojení se „zelenými“ městy a s rozvojem „stříbrné ekonomiky“ (poskytování zdravotnických služeb pro seniory). Propaguje se vznik nových zdravotně-rekreačních center a rehabilitačních pracovišť přímo v hotelech. Souvisí to se snahou vlády prodloužit turistickou sezonu z několika letních měsíců v podstatě na celý rok a reagovat tak i na rostoucí poptávku po těchto službách z řad seniorů. 

Dlouhodobě mezi jednu z významných českých exportních komodit patří léčiva. Se stárnutím populace lze očekávat nárůst poptávky po lécích. Kromě vývozu klasických a speciálních léků je perspektivní i spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a testování léků. Zájem existuje i v oblasti rozvoje balneologických zařízení a spolupráce v oblasti lázeňství všeobecně.

Chorvatský zemědělský a potravinářský průmysl má širokou základnu. Vláda hodlá udržet zájem mladých lidí ve venkovských oblastech o práci na farmách, v zemědělství a potravinářství prostřednictvím dodatečných přímých plateb na plochu na prvních 50 ha půdy, generační obnovu farem mladými zemědělci podporuje vyšším procentem spolufinancování výrobních investic a 100 % financování nákupů pozemků prostřednictvím finančních nástrojů. Návrat k osvědčeným postupům hospodaření, menší rozlohy polí, méně chemických hnojiv a postřiků, lehčí zemědělská technika jsou pro dnešní zemědělství sice velmi důležité, nelze však opomíjet nové technologie a postupy, které přispívají k posilování konkurenceschopnosti a preciznosti zemědělství. Lze očekávat, že v Chorvatsku bude ještě více podporována digitalizace zemědělské výroby, vytváření sítí a účast na výzkumu a uplatňování inovativních řešení, jakož i účast na vytváření strategií místního rozvoje.

V tomto sektoru je potřeba i v Chorvatsku počítat s velmi silnou konkurencí. Existují šance pro dodávky pro privátní značky obchodních řetězců nebo subdodávky pro zpracovatelský průmysl. Z konkrétních příležitostí je možné třeba zmínit dodávky mléka a smetany vzhledem k určitým omezeným kapacitám chorvatských mlékárenských závodů. Další položku možného českého vývozu tvoří výtažky a koncentráty kávy a čajů pro potravinářský průmysl. 

Exportní příležitosti jsou také v biopotravinách (müsli, cereálie) a obecně v sortimentu zdravé výživy, která se zde začíná prosazovat ve stále větší míře. Na chorvatském trhu se mohou uplatnit i dodavatelé různých druhů sušenek a cukrovinek, stejně tak i luxusnějších potraviny a lahůdky, které obohacují trh. Existují i možnosti vývozu hnojiv a zemědělských strojů, které lze využít při zemědělské výrobě. Samostatnou kategorií je vývoz živého hovězího dobytka, který má v Chorvatsku velmi dobrou pověst a dlouhou tradici.

Ministerstvo cestovního ruchu a sportu Chorvatské republiky publikuje informace o možných příležitostech v tomto důležitém sektoru. Významné jsou také dodávky pro vybavení hotelů, popřípadě investice do renovací jejich ubytovacích kapacit. Potenciál existuje také při dodávkách sportovních potřeb a vybavení pro sportovní kluby a tělovýchovná zařízení. 

Půjčovny, sportovní kluby a hotely na pobřeží jsou proslulé širokou nabídkou a kvalitou svých služeb v oblasti jachtingu, potápění, para-plachtění, kajaků na moři a prakticky všech ostatních vodních sportů. Lovecké kluby nabízí služby lovcům z celého světa, čímž vzniká příležitost pro české zbrojovky. Trend ukazuje na trvající růst poptávky po těchto sportovních a loveckých potřebách. V mnoha turisticky zaměřených městech na pobřeží probíhají modernizace městské dopravy, zvyšuje se zájem o moderní inteligentní systémy řízení dopravy, managementu parkovacích míst (Smart City). 

České firmy se mohou uplatnit v oblasti poskytování služeb spojených s turistikou a cestováním, s ubytováním a servisem v restauracích a při rozvoji trajektové námořní dopravy (přístavy Rijeka, Zadar, Trogir, Split, Ploče), modernizace přístavišť a marín pro rekreační lodní a vodní sporty, do výstavby vodních parků a nových hotelových komplexů (Zadar, Trogir, Poreč, Rovinj, Kupari, Hvar). Dochází k rozvoji služeb cestovních kanceláří, provozovatelů zájezdů, turistických průvodců a pomocných služeb spojených s námořní dopravou. 

Chorvatsko se nově začíná profilovat jako země s rozvinutou zdravotnickou a wellness turistikou. V Národní rozvojové strategii schválené chorvatským parlamentem loni v únoru je mezi prioritami zmíněn i rozvoj zdravotní turistiky a jeho propojení se „zelenými“ městy a s rozvojem „stříbrné ekonomiky“. Chorvatsko podporuje vznik nových zdravotně-rekreačních center a rehabilitačních pracovišť přímo v hotelech. Souvisí to se snahou vlády prodloužit turistickou sezonu z několika letních měsíců na celý rok a reagovat i na poptávku po těchto službách z řad seniorů.

Vláda loni přijala přijala Vodíkovou strategii do roku 2050, kde  zdůrazňuje výhody rozvoje potenciálu souvisejícího s vodíkovým hospodářstvím, je v souladu s cíli evropské vodíkové strategie (i s Národní rozvojovou strategií Chorvatské republiky do roku 2030). Strategie rovněž pojednává o potenciálu vodíku při dekarbonizaci ekonomiky a o jejím efektivním využití. Zahrnuje možnosti výroby, skladování a přepravy vodíku, jeho využití ve výzkumu, vývoji a inovacích a jeho následném uplatnění a využití v mnoha oblastech chorvatského hospodářství. 

Jsou definovány čtyři strategické cíle využití vodíku: Zvýšení výroby vodíku z obnovitelných zdrojů, zvýšení využívání jeho potenciálu z obnovitelných zdrojů, větší využívání a podpora rozvoje vědy, výzkumu a vývoje vodíkových technologií. Cílem je přispět ke snížení emisí CO₂ v souladu se závazky EU, které Chorvatsko přijalo s cílem snížit dopad na globální oteplování. Vláda by do roku 2050 chtěla zvýšit podíl spotřeby vodíku na celkové spotřebě energie, jakož i k výrobě vodíku z obnovitelných zdrojů, které je třeba dosáhnout s ohledem na předpokládaný podíl spotřeby. Příležitosti rovněž existují v oblasti úschovny baterií, fotovoltaice.

Významnými subjekty jsou v Chorvatsku Rimac Automobili d.o.o. (zaměřuje se na elektromobilitu, výzkum a vývoj bateriových systémů pro automobilový průmysl), Institut Ruđer Bošković – největší chorvatské vědecké a  výzkumné pracoviště (interdisciplinární výzkumné zařízení v přírodních vědách, biomedicíně, biotechnických vědách). K významným vysokým školám  lze zařadit Jadranski galenski laboratorij (JGL) d.o.o. (specializuje se na léčiva, především sterilní roztoky), Pliva d.d. (Teva, léčiva, především generika, Belupo d.d. (Podravka) – léčiva, především generika, Podravka d.d. (potravinářský průmysl), Klimaoprema d.o.o. (HVAC),  Agrivi d.o.o. (ICT v zemědělství), Končar Elektroindustrija (elektro, energetika, Brodosplit d.d. (turistické ponorky), DOK-ING d.o.o. (obranný průmysl, robotická zařízení).

Ministerstvo vědy a školství každoročně vyhlašuje veřejné výzvy k financování vědecké infrastruktury, vědeckých programů a na financování členských příspěvků v mezinárodním vědeckém výzkumu orgány a pro financování oprav, údržby a modernizace zařízení pro vědecký výzkum. 

Hlavním cílem vědy je vytvořit vědecký a technologický systém, který bude jedním z klíčových faktorů sociálního a ekonomického rozvoje Chorvatska.

Věnuje se i transferu technologií. Mezi největší instituce patří Chorvatská vědecká nadace (HRZZ, propagace vědy, vysokého školství a technologického rozvoje a podpora vědeckých. vysokoškolských a technologických programů a projektů), Centrum pro výzkum, vývoj a transfer technologií, Záhřebská univerzita, Úřad pro transfer technologií, Univerzita ve Splitu, Úřad pro transfer technologií Univerzity v Rijece, Kancelář pro projekty a transfer technologií Institutu Ruđera Boškoviće, Terra Tehnopolis d.o.o.

V oblasti VaV a aplikovaného výzkumu existují mnohé možnost pro zapojení  českých subjektů. Chorvatsko letos v březnu podepsalo Evropskou dohodu o spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), může se tak účastnit nových programů a činností ESA. Mezi hlavní patří výzkum a aplikace pozorování Země, telekomunikace, výzkum mikrogravitace, inženýrství a využití pozemních segmentů a vzdělávání. Společné mezinárodní vesmírné projekty umožní aktivní účast chorvatských výzkumných pracovníků s cílem vytvořit nové dovednosti a znalosti nezbytné pro zlepšení výzkumného a inovačního prostředí.