Finsko

V roce 2021 se ve Finsku podíl obnovitelných zdrojů v celkové spotřebě energie dostal na 42 % a poměrně výrazně překonal podíl fosilních paliv, která byla včetně rašeliny zastoupena 35 %. Elektřina se v roce 2021 vyráběla z obnovitelných zdrojů z 52 %, tepelná energie pak z 58 %. Největším zdrojem energie s celkovým podílem 30 % byla dřevěná paliva. Spotřeba fosilních paliv se snížila na 34 %, o 20 % se však zvýšila spotřeba uhlí. Země bude z dlouhodobého hlediska čelit vysokému energetickému deficitu, jenž je výkonově odhadován až na 5 GW, což mimo jiné znamená, že i do budoucna musí počítat s jadernou energií, která je aktuálně v energetickém mixu zastoupena 18 %. V roce 2022 se větrná energie v rámci energetického mixu posunula na 12 %, rozvíjí se i výroba solární energie. Finsko je silně závislé na dovozech fosilních paliv. Aktuálně se dováží cca 20 % elektřiny, přičemž do roku 2024 chce být Finsko ve výrobě elektřiny plně soběstačné.

Jsme svědky boomu větrných parků a zcela zásadního navyšování významu větrné energie, jež má v rámci výroby elektřiny jen do roku 2023 posílit ze současných 10 % na 17 %, přičemž celkový potenciál je až 25 %. Jen za rok 2022 se podařilo kapacitu větrných elektráren navýšit o cca 75 % a byly postaveny elektrárny s výkonem přes 2200 MW. Na pevnině jsou ve výstavbě stovky větrných elektráren (Finsko již od roku 2020 neposkytuje žádné dotace na tyto elektrárny, jejich ziskovost je zajišťována na tržním principu). Finské municipality se k výstavbě větrných parků stavějí vesměs příznivě, i přesto jsou však regiony, kde je veřejnost z různých důvodů spíše odmítá. Výstavba elektráren také může narazit na řadu technickobezpečnostních překážek – vždy je proto zásadní velmi detailní příprava a dobrá znalost místních podmínek. Ålandy plánují během tohoto desetiletí v Baltském moři vystavět cca 500 větrných farem s celkovou roční produkcí elektřiny okolo 30 TWh, což představuje přibližně polovinu stávající výroby elektřiny ve Finsku. Větrné parky, z nichž mají první stát až kolem roku 2027 či 2028, budou součástí rozsáhlého ekosystému obnovitelné energie, v rámci něhož se má vyrobená elektřina masově ukládat do vodíku. Projekt je aktuálně plánován zejména exportně (kromě pevninského Finska by měl elektřinu dodávat i do Švédska a Německa) a je zde řada příležitostí i pro české investory a developery. Společnost Metsähallitus spravující finské teritoriální vody v únoru 2023 uveřejnila seznam oblastí pro šest velkých offshore větrných elektráren s celkovým výkonem více než 10 000 MW. Během tohoto roku budou probíhat mezinárodní aukce na pronájem jednotlivých oblastí na západním pobřeží.

Aktuální podíl jádra na energetickém mixu je kolem 33 %. Zatímco třetí blok jaderné elektrárny Olkiluoto by po opakovaných odkladech měl začít vyrábět elektřinu ve standardním provozu od dubna 2023, výstavba jaderné elektrárny Hanhikivi byla prozatím zrušena. Plánuje se rovněž rekonstrukce a modernizace jaderné elektrárny Loviisa za účelem prodloužení její životnosti z roku 2030 na rok 2050, pro které v únoru 2023 obdržela licenci. Finsko vyvíjí malé modulární reaktory, zaměřené zejm. na dálkové městské vytápění, a i prostřednictvím platformy EcoSMR je otevřeno mezinárodní spolupráci ve všech souvisejících oblastech. Příležitosti se zde tak nabízí i pro české firmy a instituce. Široké využití těchto reaktorů plánují i dvě největší finské aglomerace Helsinky a Espoo.

Finsko se intenzivně věnuje rozvoji vlastního bateriového ekosystému, pro nějž vláda schválila národní bateriovou strategii pro léta 2021–2025, jež si klade za cíl podpořit odpovědnou výrobu baterií a udržitelnou elektrifikaci dopravy. Finsko chce mít co možná nejkomplexnější dodavatelský řetězec bateriového průmyslu na vlastním území a bateriové klastry vznikají např. ve Vaase, Harjavaltě, Hamině nebo Kotce či v automobilových závodech. Aby byla výroba udržitelná a v souladu s principy cirkulární ekonomiky, má ve Finsku vzniknout i recyklační centrum pro baterie. Finsko pro tuto oblast hledá zahraniční investory i technologické partnery.

Finsko již v roce 2020 ztrojnásobilo své cíle pro toto desetiletí v oblasti elektromobility: do roku 2030 by v provozu měl být až milion dobíjecích osobních automobilů (aktuálně jich je v provozu cca 150 tis.), z nichž minimálně polovinu mají tvořit plně elektrická vozidla. Vláda chystá řadu investic do infrastruktury a cílených opatření pro rozvoj elektromobility. S probíhajícím boomem elektromobility se otevírá řada příležitostí i pro české firmy, a to nejen v oblasti dobíjecích stanic a souvisejících produktů a služeb (propojení s platebními aplikacemi, on-line služby a údržba spojená s provozem stanic, interaktivní mapy dobíjecích bodů apod.), ale i bateriových systémů a dalších komponentů potřebných pro elektromobilitu. Dalšími příležitostmi jsou digitalizace dopravy či rozvoj regionálního elektrického letectví.

Ve Finsku začal vodíkový boom ve srovnání s řadou dalších evropských států s určitým zpožděním, a i proto je zde prostor pro širší spolupráci s českým vodíkovým klastrem v celé řadě oblastí. Aktuálně má Finsko velké ambice na poli produkce a využití modrého a zeleného vodíku, a to jak v oblasti energetiky, tak na poli mobilních palivových článků v rámci elektromobility. Finské společnosti a výzkumné instituce se zaměřují na výrobu zeleného vodíku z obnovitelných zdrojů, výrobu palivových článků a turbín, výrobu metanu z CO a zeleného vodíku, produkci vodíku termokatalýzou či světelnou katalýzou. Ve městě Naantali má vzniknout výrobna vodíku sloužícího jako palivo pro námořní a těžkou dopravu, přičemž odpadní teplo vzniklé při výrobě by mělo sloužit pro vytápění. Ve městě Inkoo byla oznámena doposud největší průmyslová investice ve Finsku do továrny na výrobu zelené oceli za pomoci vodíku. Výzkum probíhá i na poli komercializace výroby elektrických pohonných hmot z CO a vody, při níž by jako důležitý meziprodukt měl vznikat právě vodík. Zejména velké energetické společnosti plánují v rámci přechodu na uhlíkově neutrální výrobu energie výstavbu rozsáhlých solárních parků.

Klíčovými oblastmi rozvoje ICT v současné dekádě budou ve Finsku zejména bezdrátové/komunikační sítě, vývoj softwaru, kybernetická bezpečnost a umělá inteligence. Finsko má silné postavení ve výzkumu a komercializaci technologií 5G (Nokia, Telia, Elisa), technologických a obchodních znalostech rádiových systémů 4G a 5G, v technologiích Beyond 5G a v komercializaci 6G v horizontu cca 8 let. V poslední době se také daří přitahovat investice do datových center.

Software má ve Finsku potenciál stát se největším vývozním produktem, jenž by mohl představovat až třetinu finského exportu, avšak k dosažení takového úspěchu je nutné vytvářet atraktivní a experimentální prostředí pro přilákání zahraničních high-tech firem. Do kategorie špičkového finského softwarového průmyslu experti řadí škálovatelné softwarové exportní produkty, dále pak průmyslové tahouny napříč sektory, jejichž cílem je silný růst až 10 % ročně a zlepšení uživatelských zkušeností pomocí softwaru, poté produkci vysoce kvalitních a inovativních digitálních služeb (vč. správy daní, centra evidence obyvatel a státních sociálních institucí) či rozvoj a údržbu provozních činností.

K navázání spolupráce s českými subjekty se dále nabízí silné finské softwarové ekosystémy v oblasti finančního řízení, bankovního sektoru (v poslední době ohrožen mezinárodní konkurencí zejména na úrovni EU), veřejného sektoru, internetu věcí, herního a zábavního softwaru a bezpečnostního softwaru a open source dat. Tržní mezery, a tedy i další příležitosti pro české firmy, lze identifikovat např. na poli blockchainových technologií, kde je Finsko ve srovnání s řadou dalších zemí poměrně výrazně pozadu, herního průmyslu, IoT či vestavěných a cloudových systémů. Silná potřeba zapojení partnerů a hledání nové přidané hodnoty pro praktické využití jsou očekávány v rámci digitalizace a vývoje real-time systémů ekonomického řízení propojeného s e-governmentem, vývoje zdravotnických technologií a potřeb osobní péče, rozvoje konkurenceschopnosti výrobních zařízení, rozvoje digitálních služeb pro města a další aktéry a monitorování změn klimatu a posouzení jejich dopadů. Veškeré uvedené oblasti skýtají příležitosti pro inovativní řešení českých firem, a to ať již formou technologické a vývojové spolupráce, či produktových subdodávek.

Druhé místo v rámci Global Cleantech Innovation Index a druhá příčka v žebříčku Indexu ekologických inovací EU jasně vypovídají o finském přístupu k zeleným inovativním technologiím, kde se do roku 2050 odhaduje nárůst ročního tržního obratu na 3 biliony USD. Investice do Cleantechu mají zásadní význam pro dosažení ambiciózního cíle Finska stát se do roku 2035 uhlíkově neutrální ekonomikou, což je meta, které se Finsku podaří dosáhnout pouze ve spolupráci se zahraničními partnery a dodavateli. Příležitostmi pro české firmy jsou pak zejména prioritní oblasti stanovené národním akčním plánem jako např. obnovitelné energetické zdroje, recyklace materiálů, ukládání zdrojů, energeticky úsporné technologie a inovace pro úpravu vody.

V oboru FinTech, ve kterém ve Finsku působí přes 200 firem, dosahují roční příjmy téměř 1,5 mld. eur a investice okolo 0,5 mld. eur. Důraz je kladen na finanční software, backend technologie a financování plateb. Nejúspěšnějšími fintech produkty jsou softwarové služby pro živnostníky (faktury, administrativa, daně), peer to peer bitcoinový trh pro mimoburzovní obchodování či největší služba skupinového financování v severských zemích poskytující tržiště pro spotřebitele a podniky hledající půjčky i investory zaměřující se na úrokové výnosy.

Finsko je také jednou z nejsilnějších ekonomik HealthTech na světě. Finský ekosystém pro výzkum v oblasti zdraví a vývoje produktů patří mezi špičku a rozvoj tohoto oboru spadá do vládní strategie již zhruba deset let. Jako nejperspektivnější odvětví pro spolupráci se nabízejí diagnostika a využívání znalostí o genomech (technologie bio-IT, laboratorní služby DNA, AI) či vzdálené služby (telemedicína).

Finsko také patří mezi průkopníky v oblasti EdTech (vzdělávacích technologií) díky pedagogickému a technologickému know-how (3D technologie pro vzdálenou výuku s využitím AR, VR, skenování a 360° fotografií či výuka jazyků založená na hlasovém uživatelském rozhraní a AI).

Mezi hlavní problémy ICT sektoru ve Finsku se řadí neustálý nedostatek kvalifikované pracovní síly, riziko přílišného zaměření se na vývoj AI, namísto budování softwaru jako vysoce efektivního zdroje s přidanou hodnotou, nedostatek potenciálu generovat škálovatelné obchodní modely pro služby náročné na software a omezení výzkumu v oblasti softwaru jako samostatné oblasti R&D.

Kromě historického nákupu nových stíhacích letounů F-35 za 10 mld. eur finská armáda chystá rozsáhlou výměnu obrněných transportérů. Projekt na komplexní zlepšení mobility armády je v oblasti akvizic vlajkovou lodí a měl by být realizován přibližně deset let, přičemž cena realizovaných zakázek bude kolem 2 mld. eur. Očekává se nákup stovek nových kolových obrněných transportérů 6×6 (jen v roce 2023 jich finská armáda plánuje koupit 160), které budou vyrobené ve spolupráci s Lotyšskem. Armáda chce rovněž nahradit současné pásové transportéry, jejichž životnost se blíží ke konci, a mimo jiné tak posílit i mobilitu svých jednotek v Arktidě. Finsko vede konsorcium obranného průmyslu, které bylo vybráno jako součást projektu pro rozvoj pozemních bojových schopností v rámci EU Programu rozvoje evropského obranného průmyslu (EDIDP), jehož cílem je za přispění evropských peněz vyvinout nová technologická řešení, která zlepší výkon nových i stávajících obrněných vozidel. V rámci posílení mobility se řeší i otázky související s výrobou energie, rozvojem situačního povědomí, autonomií, vývojem zbraňových systémů a zlepšováním údržby. Aktuálně se projektu účastní devět členských zemí EU a je zde příležitost i pro zapojení dalších subjektů.

V následujících deseti letech se finské ozbrojené síly hodlají zaměřit na maximální využití potenciálu AI, robotické a autonomní systémy, multiplikaci kapacit v rámci společných platforem, kybernetické schopnosti či SoS (systémová propojení, multiplikace a synergie systémových řešení). Finsko chce v oblasti rozvoje schopností ještě více akcentovat mezinárodní spolupráci v rámci EU, NATO, NORDEFCO, ale i bilaterálně a multilaterálně mimo tato uskupení, a to zejména za účelem dosažení synergií a úspor z rozsahu při realizaci nákladných projektů a R&D v oblasti nových technologií. Kromě již uvedených letounů a obrněných transportérů se během tohoto desetiletí plánuje nákup vybavení pro noční operace, nákup bezpilotních letounů, obměna odstřelovacích pušek, akvizice protiletadlových střel, nahrazení současných protitankových zbraní APILAS a TOW novými, vybudování obranných kapacit proti bezpilotním leteckým prostředkům, nákup munice pro obrněné samohybné raketové systémy či posílení schopností v oblasti C4ISR.

Mezi Ministerstvy obrany České republiky a Finska bylo v roce 2018 aktivováno memorandum o spolupráci z roku 1996 a potenciál průmyslové spolupráce byl dále posílen v roce 2021 podpisem memoranda o spolupráci mezi Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu a Asociací finského obranného a leteckého průmyslu. Příležitosti pro české firmy jsou např. v oblasti vojenské dopravní techniky (nákladní vozidla), obrněných vozidel, radiolokační techniky (pasivní sledovací systémy a radary obecně), protiletadlové obrany, ručních a palných zbraní či optických systémů, cvičných letadel, chemické, biologické, radiologické a jaderné ochrany, kybernetické bezpečnosti či C4ISR. Ruční zbraně české výroby mají ve Finsku velmi dobrou pověst. Českými poloautomatickými zbraněmi jsou vyzbrojeny mimo jiné mobilní hlídky finské policie na letištích. Příslušníci finské celní správy zase používají české samonabíjecí pistole. Příležitosti pro české společnosti se nabízejí také v možnosti vytváření konsorcií s finskými protějšky za účelem zvýšení šancí na úspěch při získávání kofinancování výzkumných a vývojových projektů z Evropského obranného fondu, o jejichž vznik projevují finské firmy činné v obranném a bezpečnostním průmyslu značný zájem a kde pro zvýšení šance na úspěch hledají relevantní partnery z menších členských států EU. Důležitým milníkem je také očekávaný vstup Finska do NATO, který velmi pravděpodobně dále navýší obranně-průmyslovou spolupráci země se spojenci v rámci posilování interoperability, zároveň dojde k posílení bezpečnostní spolupráce obecně, a to i mimo obrannou techniku.

Stavebnictví se v minulých letech dařilo, byť např. rezidenční výstavba po zcela rekordním roce 2021 v roce 2022 poklesla. Hlavním problémem pro finské stavebnictví je nyní vysoká inflace a vysoké úrokové míry. V roce 2022 byla zahájena výstavba cca 41 tis. nových bytových jednotek a domů, což znamenalo pokles o více jak 13 %, další pokles o cca 12 % se odhaduje pro rok 2023. Objem výstavby komerčních, průmyslových a infrastrukturních staveb by měl klesnout pouze o 2 %, objem rekonstrukcí by měl dokonce o 2 % vzrůst. Jedinou oblastí, kde se v roce 2023 předpokládá mírný růst, jsou rekonstrukce a renovace existujících objektů. Vývoj cen ve stavebnictví zpomalil, a dostal se dokonce pod aktuální hodnoty inflace. Velké developerské firmy jsou vůči zahraničním subdodavatelům obecně vstřícné a nabízejí bezplatné konzultace týkající se nezbytných administrativních kroků pro subdodavatelské fungování na finském trhu.

Finský parlament v březnu 2023 schválil novou legislativu upravující stavebnictví a využití půdy. Nový zákon obsahuje komplexní opatření k ochraně klimatu, posílení cirkulární ekonomiky a digitalizace či zlepšení kvality bydlení a měl by také zjednodušit stavební řízení, které by mělo být kompletně digitalizováno (nový informační systém bude k dispozici na počátku roku 2024). Jednodušší bude i změna účelu užívání budov. Redukce emisí uhlíku je zakomponována do celého životního cyklu staveb, které navíc musí mít velmi dlouhou životnost a musí být adaptabilní. V rámci demolic musí být materiály v maximální možné míře znovu využity, či alespoň recyklovány. V rámci stavebních či dopravních projektů je zásadní konkurenční výhodou uhlíková neutralita nejen samotného provozu, ale i stavby či výroby jako takové. Na několik příštích let jsou plánovány další investice do veřejné infrastruktury, mimo jiné díky dohodám o využívání půdy, bydlení a dopravě, které stát uzavírá s velkými městskými oblastmi. Cílem dohod je zlepšit fungování a konkurenceschopnost městských částí a vyvážený rozvoj obcí. Dohody definují cíle pro územní rozvoj a bytovou výstavbu v příštích letech, stejně jako klíčové projekty rozvoje dopravní sítě.

Helsinky budou pokračovat ve svém investičním programu, v rámci kterého hodlají v roce 2023 investovat cca 900 mil eur zejména do výstavby veřejných budov, včetně škol, zdravotnických středisek a do dopravní infrastruktury. Město se bude v rámci snižování emisí zaměřovat na železniční a kolejovou dopravu a cyklostezky. Z infrastrukturních projektů lze zmínit první fázi tramvajového projektu Crown Bridges, tramvajovou trať z Kalasatamy do Pasily či tunel Sörnäistentunneli. V plánu je také vystavět do roku 2026 komplex Garden Helsinki skládající se z obří arény pro mezinárodní akce, hotelu, bytové výstavby, kanceláří a obchodních a restauračních prostor.

Finsko se v rámci EU zavázalo, že do roku 2020 opětovně využije 70 % stavebního a demoličního odpadu. Svému závazku však nedostálo a současná míra využití již použitého materiálu je stále relativně nízká. Drcený recyklovaný beton se zde používá při asfaltování silnic, ale Finsko by jej rádo využilo i jako surovinu pro nový beton, či dokonce jako plnohodnotný stavební materiál. Finsko proto intenzivně hledá potřebné know-how a partnery v oblasti cirkulární ekonomiky s cílem minimalizace vzniku stavebního a demoličního odpadu a maximalizace jeho využití. Reálnou šanci na úspěch proto mají i česká řešení např. v oblasti recyklace betonu, sádrokartonových desek, tepelně-izolačních materiálů a obecně nového materiálového využití s vysokou přidanou hodnotou (tzv. upcyclingu). Využití upcyklovaných stavebních materiálů je v rámci dekarbonizačních snah navíc stále větší konkurenční výhodou v tendrech na veřejné stavební zakázky a dle dostupných informací se zdá, že bude stále častěji i jednou z podmínek účasti.

Finsko se potýká s fenoménem velmi rychle stárnoucího obyvatelstva, v němž je v Evropě na prvním místě a celosvětově pak na druhé příčce hned za Japonskem. V oblasti zdravotnictví se snaží najít řešení pomocí inovativních technologií, robotiky a umělé inteligence se zaměřením na vzdálenou senzoriku životních funkcí a celkového zdravotního stavu. Potenciál využití robotů je i v oblasti posílení sociální interakce osamocených starých lidí. České firmy mohou nabídnout např. své know-how v rozpoznávání a verifikaci hlasu či v oblasti dialogových systémů. Aplikace umělé inteligence a robotizace pak dále mohou napomoci snížit přetížení ošetřovatelského personálu a zvýšit psychickou pohodu seniorů.

Systém poskytování zdravotních a sociálních služeb po téměř dvaceti letech neúspěšných pokusů o prosazení jeho modernizace prochází od počátku roku 2023 velkou změnou spočívající v přechodu správy a financování zdravotních služeb z municipalit na nově zřízené regiony, během jejíž postupné implementace se otevře řada příležitostí (např. na poli inovativních řešení zdravotnických informačních systémů a jejich optimalizace). V posledních letech se zadávání zakázek na dodávky informačních systémů zaměřovalo na množství jimi poskytovaných dat a lékaři a zdravotnický personál si dlouhodobě stěžují na jejich nepraktičnost a příliš velkou administrativní zátěž. Řada nemocničních okrsků proto zvažuje nákup nových informačních systémů, které by zkrátily administrativní náročnost při zachování dostupnosti všech potřebných informací pro zdravotnický personál i pacienty. Zároveň se musí jednat o systémy nové generace, které zajistí vysokou bezpečnost pacientů spolehlivým zpracováním informací v reálném čase.

Finsko je průkopníkem ve využívání genetických informací a světovou jedničkou v rámci správy těchto informací. V roce 2017 založila finská asociace Healthtech Finland divizi genového inženýrství za účelem realizace největšího mapování svého druhu v odvětví genetiky na světě. Tento obří výzkumný projekt s názvem FinnGen zaměřený na shromáždění biologických vzorků od 500 tisíc dárců představujících 10 % finské populace s termínem dokončení v roce 2023 poskytne finskému genovému průmyslu několik let náskok před ostatními zeměmi. Projekt je jedním z klíčů k finské strategii růstu zdravotnického sektoru pro výzkumné a inovační aktivity. Datové úložiště anonymně za použití kódu propojí získané genetické informace se zdravotními údaji, a umožní tak lepší pochopení mechanismů onemocnění a vývoj nových terapií. Projekt vzbudil svým jedinečným konceptem a záběrem široký zájem světového farmaceutického průmyslu a v současnosti se na něm podílí třináct předních světových společností.

V rámci celého Finska se během tohoto desetiletí chystá výstavba několika supermoderních, tzv. chytrých nemocnic. V Helsinkách má být do roku 2030 postavena nová obří nemocnice Laakso za cca 900 mil. eur pro více než 900 pacientů, jejíž výstavba byla zahájena v roce 2022 a která polovinu své kapacity věnuje psychiatrickým diagnózám. Kromě Helsinek, Oulu a Jyväskyly se nové nemocnice staví např. v Espoo, Hämeenlinně, Kotce, Kajaani či Rovaniemi. Velké nemocniční projekty se připravují i v Turku, Tampere či Kuopiu. Jen mezi lety 2017 a 2025 má do výstavby nemocnic být investováno přes 5 mld. eur. V průběhu realizace uvedených projektů vzniknou příležitosti v řadě oborů od high-tech segmentů po běžné nemocniční vybavení.

Finsko zamýšlí realizovat následující železniční projekty: vysokorychlostní tratě mezi Helsinkami a Turku (plánování má být dokončeno v roce 2023, výstavba pak v roce 2031) a Helsinkami a Tampere (výstavba má začít cca v roce 2032, trať by měla být zprovozněna do roku 2039), novou městskou dráhu v Espoo, opravu a modernizaci železnice v úseku Pasila–Riihimäki, trať Kouvola–Kotka–Hamina a rozvoj trasy Oulu–Laurila–Tornio–Haaparanta. Ve fázi pokročilého projektového plánování je pak výstavba tzv. Východní železnice mezi Helsinkami, Porvoo a Kouvolou. Plánování rychlotratě mezi Helsinkami a Turku s odhadovanými náklady 3,7 mld. eur dospělo do fáze, kdy bylo převedeno z Finské dopravní agentury na projektovou společnost za účelem vypracování technických plánů do konce roku 2023. Plánovaná výstavba rychlodráhy mezi Helsinkami a Tampere představuje pravděpodobně nejvýznamnější spojení pro celý systém finské železniční dopravy a již na konci roku 2020 byla zahájena projektová příprava. Předpokládané náklady na výstavbu tratě a související infrastruktury jsou 6,1 mld. eur, diskutují se však i alternativní varianty.

Helsinky plánují během tohoto desetiletí ztrojnásobení množství tramvajových tratí a zmodernizování současného tramvajového provozu v Helsinkách a výrazné posílení tramvajového spojení s okolními aglomeracemi (Vantaa, Espoo), včetně tramvajové rychlotratě Raide Jokeri, která by do roku 2024 měla tvořit páteřní 25 km dlouhé spojení mezi východními Helsinkami a Espoo. V roce 2021 byl v Tampere spuštěn provoz na prvním traťovém úseku s 23 zastávkami a délkou 15,7 km a zároveň byla zahájena výstavba nového úseku se sedmi zastávkami a délkou 6,6 km, který má být v provozu od roku 2024. Do roku 2040 je v plánu výstavba dalších čtyř úseků, která má z tramvajové dopravy učinit páteř nejen městské, ale do určité míry i regionální veřejné dopravy za hranicemi města. V případě Helsinek i Tampere vznikne v nejbližších letech řada mimořádných příležitostí i pro české dodavatele tramvajové infrastruktury (tratě, depa, zabezpečení, softwarová řešení, případně další dopravní stavby) a souvisejících bezpečnostních systémů a digitálních řešení.

V roce 2022 vydalo Finsko celkem cca 3 % HDP na vědu, výzkum a inovace. Soukromý sektor se na financování vědy, výzkumu a inovací podílí cca z 69 % (přes 2 % HDP), vláda a neziskový sektor dávají kolem 8 % a cca 23 % pak financuje stát prostřednictvím nezávislých akademických institucí. Finsko si stanovilo cíl dosáhnout do roku 2030 výdajů na vědu a výzkum na úrovni 4 % HDP. V roce 2023 dojde k mírnému poklesu státního financování, v letech 2024 – 2030 hodlá však Finsko na základě nové legislativy z ledna 2023 financování výrazně navýšit, stejně jako posílit jeho efektivitu s cílem zajištění udržitelného růstu. Pro dosažení stanovených cílů Finsko musí výrazně navýšit kvalifikovanou pracovní sílu, včetně té vědecké, a to zejména posílením nejvyšších stupňů vzdělávacího systému, ale i uvolněním pravidel pro zaměstnávání zahraničních expertů a prohloubením mezinárodní spolupráce. Jednou z priorit je zajistit zahraniční financování finským výzkumným institutům a navýšení zahraničních investic, zejm. v oblasti venture kapitálu. Dále Finsko hodlá posílit financování excelentního výzkumu prostřednictvím Finské akademie a navýšit finance pro univerzity aplikovaných věd v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a posílení spolupráce s malými a středními firmami. Nový zákon také každé budoucí vládě ukládá jednou za čtyři roky sestavit a aktualizovat plán pro využití veřejného financování R&D na dalších osm let.

Ve Finsku existuje páteřní síť dvanácti státních výzkumných institutů, mezi nimiž suverénně nejvýznamnější místo zaujímá Technické výzkumné centrum VTT, které se angažuje ve vývoji až třetiny veškerých finských inovací a snaží se minimalizovat nesoulad mezi prioritami akademického výzkumu a praktickými potřebami průmyslu a proměňovat výsledky vědy a výzkumu v ekonomicky životaschopné projekty. VTT má velmi široký záběr a je klíčovým partnerem pro firmy i akademické instituce. Zároveň je otevřeno mezinárodní vědecké i firemní spolupráci, jeho téměř 2100 zaměstnanců pochází z více než 50 různých zemí. VTT má uzavřena strategická partnerství s mnoha špičkovými evropskými univerzitami, účastní se mnoha společných výzkumných programů EU jako např. Horizon Europe, EIT, Euratom, Eureka and Nordic Programmes a je součástí řady Evropských technologických platforem. V roce 2019 byl spuštěn VTT LaunchPad, technologický inkubátor, který sdružuje vědce VTT, podnikatele a investory z Finska i celého světa s cílem vytvořit financovatelné, udržitelné a významné spin-off společnosti. VTT má obrovský sektorový záběr, mezi jeho priority aktuálně patří dekarbonizační technologická řešení, udržitelné produkty a materiály či digitální technologie s důrazem na mikroelektroniku, kvantové technologie, senzorová řešení a datovou ekonomiku. Prioritami spolupráce se soukromým sektorem jsou např. oblasti fotoniky, 5G, velkých dat, kybernetické bezpečnosti, robotiky, energetické efektivity budov, biotechnologického průmyslu či vodíkových palivových článků.

Na inovacích založený technologický průmysl je ve Finsku nejdůležitějším exportním odvětvím (zodpovídá za cca 65 % soukromých investic do R&D). Technologické společnosti působící na mezinárodních trzích tvoří více než 50 % veškerého finského vývozu a zaměstnávají přímo či nepřímo 670 tis. osob. Finský technologický průmysl se zakládá na digitální kompetenci a šetrném přístupu k životnímu prostředí a zahrnuje čtyři klíčová odvětví: informační technologie, elektroniku a elektrotechnický průmysl, strojírenství (včetně konzultační činnosti) a kovoprůmysl. Vedle technologického průmyslu patří k oblastem s největší inovační přidanou hodnotou kreativní design. Novinkou v hodnocení inovačního přínosu firem ze strany odborné i široké veřejnosti je od roku 2022 tzv. sociální inovační index, který udává míru příspěvku inovací pro společnost a životní prostředí a vztahuje se k širší společenské odpovědnosti, komunikaci, inkluzivitě apod.

V oblasti ICT a digitalizace se Finsko řadí ke světové špičce (z pohledu digitálních znalostí a dostupnosti digitálních technologií je v Evropě číslem jedna). Jednou z priorit je digitalizace průmyslových odvětví napříč sektory prostřednictvím cloudových služeb, konektivity a inovativních komplexních řešení internetu věcí. Země i dnes zůstává na špici softwarových a hardwarových řešení (včetně síťových prvků) pro zajištění kybernetické bezpečnosti. V lednu 2022 VTT uvedlo do provozu první finský kvantový počítač HELMI, který byl ve spolupráci se státním IT vědeckým centrem CSC a Aaltovou univerzitou propojen se superpočítačem LUMI. V Evropě bylo tak poprvé umožněno řešení těch nejsložitějších problémů v rámci aplikovaného výzkumu, ke kterému je potřeba právě toto hybridní řešení, díky němuž se LUMI stal nejvýkonnějším superpočítačem podporovaným kvantovou technologií na světě. Spektrum využití je velmi široké, včetně např. vývoje nových materiálů pro farmaceutický, chemický a bateriový průmysl, umělé inteligence, strojového učení, vývoje nových molekulárních struktur, optimalizace dodavatelských řetězců, předcházení přírodním katastrofám apod. Obrovský inovační potenciál má rovněž inteligentní řízení mobility, kde Finsko dává unikátní prostor pro testování pilotních řešení výrobcům a dodavatelům z celého světa. V oblasti dopravy se finský ekosystém soustředí na autonomní řízení, konektivitu, automatizaci přístavů a lodní i železniční dopravy, digitalizaci logistiky a celkovou elektrifikaci dopravy. Kromě uvedených oblastí existuje potenciál pro spolupráci v oblasti vývoje 5G či 6G aplikací.

Řada finských měst patří mezi velmi rozvinuté „smart cities“ a zároveň cíleně podporuje inovační potenciál firem v rámci nejrůznějších ekosystémů. Např. Helsinky, které patří mezi 25 nejvíce inovativních měst na světě, se soustředí na výzkum a komercionalizaci v oblasti zdravotnických technologií, umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti. Mimořádně silně také podporují startupovou komunitu (jsou domovem přední světové akce Slush a unikátní startupové komunity Maria 01) a vzniklo zde několik gigantů herního průmyslu. V Helsinkách rovněž vznikla experimentální inovační platforma Smart Kalasatama, kde více než 200 subjektů vyvíjí a testuje smart řešení zejm. v oblasti rozvoje podnikání, infrastruktury, služeb, sítí, odpadového hospodářství, uhlíkově neutrální energetiky a mobility. Podobný projekt „Smart and Clean – Collaborative Kera“ běží v sousedním městě Espoo.

Kromě výše uvedených oblastí existuje potenciál pro spolupráci s českými firmami v oblasti zdravotnického výzkumu a zdravotnických technologií (genetika, biochemie, molekulární biologie, histologie, imunologie, analýza velkých dat, internet věcí, rozšířená realita, telemedicína, vzdálený monitoring, biobanky aj.), biotechnologií, energetiky (malé modulární reaktory, bateriový klastr, větrná energetika aj.), cirkulární ekonomiky (včetně upcyclingu), fotoniky či vesmírných technologií (satelitní a radiové technologie, astrofyzika, analýza dat, umělá inteligence, udržitelnost).