Egypt: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Káhiře (Egypt)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2015

2016

2017 

2018 

2019

Obchodní bilance (mil. EUR)

43,865

-33,141

-32,018

 -33,217

-33,481

Vývozy

19,036

18,088

20,622

 24,266

26,912

Dovozy

62,901

51,230

52,640

 57,483

60,393

Zdroj: Delegace Evropské unie v Egyptě

V rámci reformních opatření za účelem ozdravení domácí ekonomiky, zvláště v oblasti devizového hospodářství, se v období cca od roku 2016 egyptská obchodní politika zaměřila na cílené snižování obchodního deficitu, a to jak na straně dovozu (zavádění netarifních překážek dovozu v podobě administrativně náročných procedur registrací obchodních firem a výrobců nebo přísných požadavků na kvalitativní certifikaci dováženého zboží), tak na straně vývozu (podpora domácí produkce a produktivních investic). Součástí těchto opatření se stalo i znehodnocení domácí měny o cca polovinu po uvolnění jejího směnného kursu v listopadu 2016, které automaticky prodražilo dovozy a zvýšilo konkurenceschopnost exportérů. Zvláštní pozornost věnuje egyptská vláda podpoře domácí výroby (montáže) automobilů s cílem omezení jejich dovozů a zvýšení domácí výroby komponent.

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 V mil EUR

2015

2016

2017

2018 

2019

Vývozy do EU

6 426

5 941

7 398

7 647

8 310

Dovozy z EU

19 075

19 142

18 418

18 020

19 061

Bilance

12 649

13 201

11 020

10 373

10 751

Zdroj: Delegace Evropské unie v Egyptě

Hlavní obchodní partneři Egypta 2019 v mil. USD

Vývoz z Egypta

2014/15

2015/16

2016/2017

2017/18 

2018/2019

CELKEM

22 245

18 705

21 728

 25 827

28 495

EU

7 474

6 035

7 032

 8 979

10 180

Ostatní evropské země

1 301

1 325

1 712

 2 127

2 068

Rusko a SNS

512

244

214

 301

244

USA

2 186

1 275

1 804

2 081

2 856

Arabské země

5 514

5 750

6 409

 6 038

6 147

Asie (vyjma arabských zemí)

3 110

2 064

1 670

 2 679

3 398

Afrika (vyjma arabských zemí)

498

508

528

 671

600

Austrálie

26

21

38

 34

34

 

 Dovoz do Egypta

2014/15

2015/16

2016/2017 

2017/18 

2018/2019

CELKEM

61 306

57 388

59 003

63 103

66 529

EU

17 815

17 416

15 894

16 709

17 753

Ostatní evropské země

4 471

4 072

4 182

4 258

5 344

Rusko a SNS

2 978

3 951

4 295

4 833

6 048

USA

3 904

2 588

2 906

2 941

3 383

Arabské země

13 613

10 424

10 971

 12 371

12 832

Asie (vyjma arabských zemí)

13 301

11 402

10 750

 12 559

14 420

Afrika (vyjma arabských zemí)

554

735

 795

 697

461

Austrálie

366

346

 234

 280

384

Zdroj: Centrální egyptská banka

V exportu do zemí EU se jedná hlavně o následující položky:  ropa a ropné produkty, železo, bavlna, textil, cement, ocelové produkty, farmaceutika, hliníkové výrobky. Hlavní položky importované z EU jsou: stroje a strojní zařízení, telekomunikační prostředky, výrobky organické i anorganické chemie a léčiva, ropa a ropné produkty, potraviny, železo a produkty z oceli. (Pozn.: Egypt využívá své nadbytečné kapacity petrochemického průmyslu. Vlastní i dovezenou ropu zpracovává a vyváží ropné produkty s vyšší přidanou hodnotou. Opačně je tomu v případě výrobků ze železa a oceli.)

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Egypt se dlouhodobě potýká s velkým obchodním deficitem. I proto jsou pro egyptskou ekonomiku klíčové vývozy surovin – zejména plynu, ropy a ropných derivátů a dalších nerostných surovin, zejména kovů (v hodnotovém vyjádření 80 % exportu). Dalšími důležitými exportními artikly jsou stavební materiály, kovové výrobky, bavlna (do druhé světové války činila bavlna 90 % všech egyptských vývozů), textilní výrobky a chemikálie. V poslední době se Egypt prosazoval stále více i vývozem některých zemědělských produktů, avšak vzhledem k prudce rostoucí populaci ukrajuje domácí spotřeba čím dál tím větší podíl produkce.

Hlavními dováženými artikly jsou suroviny (zejména obilniny – Egypt je největším světovým dovozcem pšenice), polotovary, stroje a strojní zařízení, spotřební zboží, ropné produkty a oleje.

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zóny volného obchodu byly založeny již v roce 1970 pod hlavičkou Hlavního úřadu pro investice a volné zóny (General Authority for Investment & Free Zones – GAFI). Těží z výhod, pobídek, záruk a výjimek garantovaných vládou, obvyklých pro volné zóny jinde ve světě. Podmínky pro podnikání v zónách volného obchodu byly,podobně jako veškeré investiční aktivity v Egyptě, zvýhodněny investičním zákonem, který byl přijat na podzim r. 2017.

Egyptské zóny volného obchodu jsou řízeny zákonem č. 8/1997. Dle zmíněného zákona je v zónách volného obchodu nabídnuta firmám zde působícím možnost skladování, přebalování, montáže a výroby zboží pro export a možnost poskytování služeb (logistika, bankovní a pojišťovací služby).

V současné době jsou až na drobné výjimky zóny v dolním Egyptě a na pobřeží Středozemního moře spravovány soukromými developery na základě smlouvy s egyptským státem. Zóny na horním toku Nilu jsou nadále v přímé administraci státu.

Volné zóny, které se nacházejí na území Egypta, jsou vyjmuté z celního režimu a nabízejí následující možnosti

  • svobodný výběr typu podnikání
  • neomezený původ a výše vloženého kapitálu
  • svoboda volby právní formy podnikání
  • svoboda repatriace zisků a investovaného kapitálu
  • osvobození importu a exportu od cel, prodejní daně a dalších daní platných v Egyptě
  • vložený kapitál je osvobozen od cla (kromě osobních vozů)
  • projekty nemohou být znárodněny ani zkonfiskovány
  • kapitál nemůže být zadržen ani blokován, není možné vyvlastnění nemovitostí (výjimkou je veřejný zájem, v tomto případě se kompenzuje tržní cena nemovitosti)

Druhy volných zón

Veřejné volné zóny: 

V Egyptě je devět veřejných volných zón vybavených základní infrastrukturou.

  • Veřejná volná zóna Nasr City, Káhira – rozloha 70,5 ha
  • Veřejná volná zóna v Ameriyah, Alexandrie – rozloha 568,3 ha
  • Veřejná volná zóna Port Said – rozloha 16,1 ha
  • Veřejná volná zóna Suez – 2 volné zóny
  • Veřejná volná zóna Ismalia – rozloha 336 ha
  • Veřejná volná zóna Damietta – rozloha 79,8 ha
  • Veřejná volná zóna 6th October (Media Production City) – rozloha 291,5 ha
  • Veřejná zóna Shebin El- Kom (Menofia)
  • Veřejná zóna Qeft (Quena gov.)

Pro nájem pozemků stanovila vláda tyto podmínky:

  • 3,50 USD/m2 ročně pro průmyslové projekty
  • 7 USD/m2 ročně pro jiné projekty (sklady, služby)

Informace o postupu založení projektu najdete na oficiálních stránkách GAFI

Soukromé volné zóny:

Pro založení soukromé volné zóny je nezbytné vydání dekretu GAFI, který je omezen na jeden projekt vytvořený, mimo jiné, podle následujících kritérií:

  • nedostupnost jiné volné plochy ve veřejné volné zóně – poloha zóny musí být zvolena v závislosti na druhu podnikání (např. v blízkosti nalezišť surovin)
  • projekt má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným
  • kapitál projektu nesmí být nižší než 10 milionů USD a investiční náklady nesmí být nižší než 20 milionů USD

Poplatky:

  • od EGP 300 do EGP 3 000  ročně v konvertibilní měně
  • výrobní a montážní projekty hradí 1 % ročně z přidané hodnoty
  • sklady platí 1 % hodnoty zboží vstupujícího do volné zóny
  • služby platí 1 % ročně z celkových příjmů
  • zboží pro re-export je vyloučeno z poplatků

Informace o postupu založení projektu najdete na oficiálních stránkách GAFI.

Egyptská vláda si od rozvoje volných zón slibuje především přilákání zahraničních investic a z toho vyplývající vznik nových pracovních míst pro místní obyvatelstvo. Pro zahraniční firmy jsou výhody volných zón spojeny – jak je ve světě obvyklé – především s následným vývozem vyrobeného či smontovaného zboží. Konečný export zboží z volných zón do Egypta je také možný, avšak v takovém případě je nutno zaplatit dovozní clo a daně, čímž je eliminována jedna z hlavních výhod a smyslu volných zón.

Další volné zóny jsou budovány kolem nově rozšířeného Suezského průplavu, bližší informace zatím nejsou k dispozici.

Ekonomická zóna při Suezském průplavu (Suez Canal Economic Zone, SCZ)

V návaznosti na zahájení provozu nově vybudované paralelní větve Suezského průplavu (inaugurována v srpnu 2015) byla zahájena výstavba nové volné zóny, Suez Canal Economic Zone (SCZ). Tato zóna se rozkládá na ploše 461 km2 v poušti na obou březích kanálu a bude zahrnovat mj. 6 přístavů, které by měly díky frekvenci obchodu procházejícího průplavem zajistit vyvinutí zóny ve středobod („hub“) obchodu blízkovýchodního regionu a Afriky.

Jde o stěžejní vládní projekt zaměřený na povzbuzení domácí výroby a exportu, do nějž se vláda snaží přilákat nejen zahraniční soukromé subjekty, ale dává zde pozemky k dispozici i investičním resp. rozvojovým agenturám cizích vlád, aby zde zřizovaly národní ekonomické zóny. Zóna je ve stadiu vzniku, zatím zde byly vybudovány produkční kapacity v čínské subzóně. Smlouvu o zřízení národní subzóny podepsal v dubnu 2018 také ministr obchodu Ruska, o vlastní zóně uvažuje i Indie, při summitu Visegradské skupiny s egyptským presidentem Sísím v červenci 2017 byla nejvyšším představitelům států V-4 nabídnuta možnost zřízení mnohonárodní subzóny. K využití této nabídky však zatím ani vládní úřady, ani podnikatelské kruhy zemí V-4 nevyvinuly žádnou aktivitu, pouze Polsko projevilo zdvořilý zájem.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice ze zemí EU

Egypt je největším příjemcem investic ze zemí EU ve Středomoří.  Investice jsou rozprostřeny do všech oborů: ropa a zemní plyn, informační technologie, výstavba a průmyslové sektory. Největším investorem ze zemí EU byla do 1. 2. 2020 Velká Británie.

Přímé zahraniční investice (v mil. USD)

 

 

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17 

2017/18 

2018/2019

FDI (čisté)

4 119

6 379

6 933

7 933

 7 720

8 236

USA

2 230

2 116

883

1 833

 2 244

1 570

EU

6 647

6 523

7 877

8 711

 7 952

9 950

Arabské země

1 290

2 668

2 278

1 800

 1 926

3 258

  Saúdská Arábie

284

649

313

343,7

 296,7

478

  Spojené arab. emiráty

401

1 383

1 329

837

 1 075

1 104

Ostatní země

725

1 240

1 491

1 023

 1 041

1 613

  Švýcarsko

94,5

165

127,9

148

 186

224

  Japonsko

66,4

50,6

90

93

 162

25,3

  Čína

6,3

60,5

119,3

150,6

 135,9

192,4

Zdroj: Centrální Egyptská banka

Revoluční události roku 2011 měly na FDI do Egypta velmi negativní dopad. Nejen že došlo k propadu nově příchozích investic, ale investoři v obavách o svoje majetky posílili svou investiční činnost v zahraničí.

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Zvýšení přílivu zahraničních investic do země patří mezi priority egyptské vlády. Průběžně probíhá úprava legislativní základny s cílem zjednodušení schvalovacích procesů pro umístění investic a odstranění překážek pro vstup zahraničního kapitálu do země. Soubor klíčových zákonů zahrnuje:

  • Zákon č. 72/2017 – nejdůležitější zákon – obsahuje souhrn pobídek a záruk pro investory, zjednodušuje administrativní procedury (podrobnější specifikace je uvedena dále). Zákon nahradil dřívější Zákon o investičních zárukách a pobídkách č. 7/1997. 
  • Zákon č. 3/1998 – novela zákona o společnostech č. 159/1981. Hlavním přínosem je zjednodušení procesu zakládání nové společnosti.
  • Novely k zákonu o kapitálovém trhu č. 95/1992 – posílení kapitálového trhu, pravidla proti defraudaci, cenové manipulaci.
  • Zákon č. 155/1998 – povoluje vstup soukromého sektoru do 4 státních bank a podílové vlastnictví zahraničních účastníků v egyptských bankách.
  • Zákon č. 156/1998 – je zákonem o pojišťovnách č. 91/1995, odbourává hranici maximálního zahraničního podílu 49 %, povoluje privatizaci státních pojišťoven a činnost zahraničních pojišťoven v zemi.
  • Zákon č. 1/1998 – novela k zákonu o námořní dopravě č. 12/1964 umožňující soukromému sektoru včetně zahraničního provádět námořní aktivity.
  • Zákon č. 18/1998 – novela k zákonu č. 12/1996, opravňující stát k prodeji menšinového podílu akcií elektrárenských společností soukromému sektoru.
  • Zákon č. 19/1998 – upravuje formu Telecomu Egypt na akciovou společnost s majoritní účastí státu.

Pobídky aplikované při investicích

  • 5ti leté daňové prázdniny ze zisku
  • 10ti leté daňové prázdniny u daně ze zisku v průmyslových zónách a nových městských aglomeracích
  • 20 leté daňové prázdniny u daně ze zisku v oblasti severozápad Suezského zálivu
  • daňové zvýhodnění investičních nákladů o 50 resp. 30 % dle charakteru a alokace projektu po dobu až 7 let
  • snížená celní sazba ve výši 2 % na dovoz potřebného technologického zařízení
  • nulové poplatky spojené se zakládáním a notifikací po dobu 5 let
  • garance 100 % převodu zisku zahraničních investorů do zahraničí
  • zahraniční investoři mohou vlastnit půdu pro rekultivaci, smlouvy nepodléhají registraci a poplatkům

Oblasti volných zón

  • jsou určeny pro investice v jakémkoliv oboru
  • společnosti operující ve volných zónách nepodléhají zákonům platným v ostatním Egyptě
  • neomezená výjimka z daně ze zisku
  • společnosti musí hradit poplatek 1% z hodnoty zboží vstupujícího nebo vystupujícího z volné zóny nebo z hrubých příjmů realizovaných projektem, který nevyžaduje žádné vstupy nebo výstupy zboží. Poplatky se platí ročně. Společnosti produkující hlavně pro export (min. 80 % celkového výrobního objemu) mohou provádět veškeré finanční operace v zahraniční měně.

K hlavním zárukám patří

  • záruka proti konfiskaci, vyhoštění nebo znárodnění
  • záruka ochrany proti šikanózním úředním rozhodnutím a proti vládním rozhodnutím, která by projekt neočekávaně finančně zatížila
  • záruka převodu zisků, dividend a zůstatkové hodnoty aktiv do zahraničí
  • právo vlastnit půdu
  • možnost vedení účtu v zahraniční měně
  • výjimka z povinné registrace při dovozu strojů, zařízení a materiálu potřebného pro zřízení, rozšíření a provoz investičního projektu

 

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Káhiře (Egypt) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem