Eurobankovky



Eurové bankovky mají jednotnou podobu ve všech zemích. Jsou emitovány v nominálních hodnotách 5 €, 10 €, 20 €, 50 €, 100 €, 200 € a 500 €.

Za výrobu eurobankovek a jejich distribuci je podle Smlouvy o EU zodpovědná výhradně Evropská centrální banka. Měnový příjem z emise eurobankovek náleží Eurosystému. Jelikož Evropská centrální banka se nezapojuje do hotovostních operací s komerčními bankami, obstarávají uvádění eura do oběhu i jeho skladování centrální banky členských států eurozóny.

Vzhled eurobankovek

Lícní strany eurobankovek jsou propojeny společným námětem oken a portálů, jež mají symbolizovat evropského ducha otevřenosti a spolupráce. Rubové strany zobrazují různá provedení mostů jako symbolů úzkých vazeb mezi evropskými národy i mezi Evropou a zbytkem světa. Grafické ztvárnění uvedených prvků na bankovkách rozdílných nominálních hodnot připomíná jednotlivá architektonická období evropských dějin.

Rozměry: 120 x 62 mm
Barva: šedá
Architektonický sloh: antika

Rozměry: 127 x 67 mm
Barva: červená
Architektonický sloh: románský

Rozměry: 133 x 72 mm
Barva: modrá
Architektonický sloh: gotika

Rozměry: 140 x 77 mm
Barva: oranžová
Architektonický sloh: renesance

Rozměry: 147 x 82 mm
Barva: zelená
Architektonický sloh: baroko a rokoko

Rozměry: 153 x 82 mm
Barva: hnědožlutá
Architektonický sloh: věk skla a oceli

Rozměry: 160 x 82 mm
Barva: fialová
Architektonický sloh: moderní architektura 20. století

Pro zvýraznění identity i snazší rozpoznatelnost se na eurobankovkách nalézá vlajka Evropské unie, která zobrazuje dvanáct hvězd v kruhu jako symbol dynamiky a harmonie současné Evropy.

Příprava eurobankovek

Proces přípravy eurobankovek začal v listopadu 1994, kdy Rada Evropského měnového institutu, což byl předchůdce Evropské centrální banky, požádala pracovní skupinu pro bankovky, aby navrhla ideové náměty na grafické ztvárnění celé série bankovek. Důležitým požadavkem na předkládané náměty byl striktní zákaz používání národních prvků. Zamítnuto bylo připomínání významných osobností evropských dějin či zobrazování tváří osob jako takových, neboť tyto prvky by mohly být vztahovány ke konkrétní členské zemi a potlačovaly by ideu evropanství. Bylo rozhodnuto, že bankovky budou vydány v sedmi různých nominálních hodnotách.

V červnu 1995 Rada Evropského měnového institutu rozhodla na základě doporučení expertní skupiny složené ze zástupců historiků, výtvarníků, psychologů, numismatiků i grafiků, že připravovaná sada eurobankovek může nést buď téma „Historická období a architektonické slohy“ (Ages and Styles) nebo „Abstraktní a moderní motivy“ (Abstrakt/Modern Theme). Byla vypsána celoevropská veřejná soutěž na zpracování návrhů budoucích eurobankovek. Tyto návrhy musely respektovat následující požadavky:

• snadnou rozpoznatelnost jednotlivých bankovek,
• dokonalé propracování ochranných prvků, které by maximálně ztěžovaly padělání,
• vysokou estetickou úroveň, která byla zajistila kladný vztah veřejnosti k novým bankovkám.

Každá centrální banka Evropské unie mohla přihlásit do soutěže nejvýše tři návrhy na budoucí podobu eurobankovek (soutěž neobeslalo pouze Dánsko). Podáno bylo celkem 44 návrhů, z nichž v září 1996 poradní orgán Rady Evropského měnového institutu vybral deset nejlepších.

V prosinci byla se všemi 44 návrhy seznámena Rada Evropského měnového institutu, přičemž k dispozici měla též názor svého poradního orgánu a výsledky výzkumu veřejného mínění. Vítězství ve veřejné soutěži na grafickou podobou eurových bankovek bylo nakonec přiznáno návrhu Roberta Kalina z Rakouské národní banky (Österreichische Nationalbank). 16. prosince 1996 byly vítězné návrhy představeny Alexandrem Lamfalussym, tehdejším prezidentem Evropského měnového Institutu, a Wimem Duisenbergem, guvernérem Nizozemské centrální banky, na summitu Evropské rady v Dublinu.

zpět na začátek

Převzato z webu Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v ČR www.zavedenieura.cz.