MZV: Souhrnná teritoriální informace

Indonésie je čtvrtou nejlidnatější zemí světa s populací přesahující 285 milionů obyvatel a podílí se přibližně 33 % na celkovém HDP sdružení ASEAN. Kombinace dlouhodobého hospodářského růstu a relativní politické stability podporuje ambici země zařadit se do skupiny pěti největších světových ekonomik do roku 2045, jak předpokládá strategický dokument „Vize 2045“. Růst ekonomiky je tažen zejména domácí spotřebou, avšak Indonésie zároveň představuje významného aktéra na globálním komoditním trhu, zejména v oblasti vývozu uhlí, niklu, palmového oleje a dalších surovin. Vláda deklaruje záměr zvýšit konkurenceschopnost domácí výroby a orientovat vývoz na produkty s vyšší přidanou hodnotou. Tento cíl však vyžaduje prohloubení reforem napříč sektory a odstranění překážek, jako jsou přetrvávající protekcionismus, složitá byrokracie a časté regulatorní změny. I přes snahy o liberalizaci trhu zůstává státní sektor silným aktérem a regulátorem. Indonésie si udržuje status regionální mocnosti Indo-Pacifiku. Po zkušenosti s asijskou finanční krizí v roce 1997, kterou překonala za autoritářského režimu Nového řádu, se země postupně transformovala v pluralitní demokracii s aktivní a mnohovektorovou zahraniční politikou. Indonésie je členem hlavních regionálních a mezinárodních organizací, nově zahájila přístupová jednání s OECD a v lednu 2025 se oficiálně připojila ke skupině BRICS. V rámci ASEAN usiluje o pozici konsenzuálního lídra a v otázce Myanmaru prosazuje mírové řešení s důrazem na ochranu civilistů. Současný prezident Prabowo Subianto navazuje na ekonomicko-rozvojový kurz a v rámci své osmidílné vize Asta Cita klade důraz na soběstačnost v potravinách a energetice, rozvoj obranného průmyslu, infrastruktury, digitalizaci služeb a tvorbu pracovních míst. Posiluje také roli státu v hospodářství s důrazem na národní bezpečnost a kontrolu strategických zdrojů. Indonésie dále pokračuje v jednáních o dohodě o volném obchodu CEPA s Evropskou unií. Význam této dohody vzrostl v kontextu globálních obchodních napětí a nejistoty ohledně angažmá USA ve světové obchodní politice.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Indonésie (408.33 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Indonéská republika / Republik Indonesia (indonésky) / Republic of Indonesia (anglicky)

Politický systém a vedení: Indonésie je parlamentní demokracií s prezidentským systémem. Vznik státu se datuje k roku 1945, kdy byla vyhlášena nezávislost na Nizozemsku. Původně centralizovaný unitární stát zrealizoval počínaje rokem 2001 zásadní decentralizační reformu a mnoho pravomocí i zdrojů tak přešlo z ústřední vlády na nižší administrativní celky. V dubnu 2024 byl prezidentem zvolen bývalý ministr obrany Prabowo Subianto, který do úřadu nastoupil 21. října 2024. Jeho viceprezidentem je Gibran Rakabuming Raka, syn předchozí hlavy státu Joko Widodo.

Složení vlády: Prabowova vláda, známá jako Kabinet Merah Putih (Rudobílý kabinet), je s 48 ministerstvy a 56 náměstky největší od roku 1966. Zahrnuje 7 koordinačních ministerstev, která dohlížejí na klíčové oblasti jako bezpečnost, ekonomika, infrastruktura, lidský rozvoj a potravinová bezpečnost. Tato struktura má za cíl zefektivnit řízení komplexních agend a posílit meziresortní koordinaci.

Politická orientace: Vládní koalice zahrnuje široké spektrum politických stran, což zajišťuje stabilní většinu v parlamentu. Strana PDI-P, tradičně dominantní, zůstává mimo vládu, ale poskytuje podporu v klíčových otázkách. Strana PDI-P svého zakladatele a zároveň otce národa Sukarna představuje konzervativní a stabilní politický směr vybudovaný na základní národní ideologii Pancasila. Pancasila předkládá několik základních premis, a tedy: víra v jednotu a jednoho boha, spravedlivá a civilizovaná společnost, jednotná Indonésie, demokracie a společenská spravedlnost. Stávající předsedkyně strany PDI-P Megawati Sukarnoputri, současně bývalá prezidentka Indonésie v letech 2001-2004, je dnes stále přímou pokračovatelkou dynastie prvního indonéského prezidenta Sukarna.

Hlavní směry politiky: Prezident Prabowo navazuje na hospodářskou transformaci zahájenou jeho předchůdcem. Jeho osmidílná vize Asta Cita klade důraz na: rozvoj zpracovatelského průmyslu (downstreaming), potravinovou a energetickou soběstačnost, investice do obrany a infrastruktury, tvorbu pracovních míst a podporu malých a středních podniků Cílem je dosáhnout růstu HDP o 7 % do roku 2045 v souladu se strategií Indonesia Emas 2045. Masivní přírodní bohatství, kdy se země těší světově významným zásobám nerostných surovin (uhlí, nikl, hliník, zinek, bauxit a mnoho dalších), ale i přírodním unikátům, jako jsou největší plocha mangrovníkových lesů, nebo určité typy rašelinišť, v kontextu současně vysoké míry znečištění vzduchu, vod i moří a odlesňování je vytvářen vnitřní i vnější tlak na indonéskou vládu při tvorbě zelené politiky, která se tak nově dostává čím dál více do popředí, a tvoří se tak významné politikum.

Vnitrostátní vývoj: Poslední tři dekády prožívala Indonésie turbulentní časy, kdy byla nucena vstřebat přechod z militarizovaného režimu na sekulární demokracii, asijskou finanční krizi 90. let s devastujícím dopadem na indonéskou ekonomiku, stejně jako teroristické útoky či etnicko-komunitární konflikty zejména pak v oblasti Papuy, kde se je konfliktní potenciál stále přítomen. 

Aktuální složení vlády naleznete na vládním portálu Sekretariat Kabinet Republik Indonesia.

1.2. Zahraniční politika země

Indonésie usiluje o mnoho-vektorové, vybalancované a nevyhrocené vztahy s ostatními státy. Země je členem regionální skupiny států ASEAN a se zeměmi uskupení ji pojí snaha o integrační proces. Ve vztahu k velmocem je historicky proponentem politiky nezúčastněnosti a obecně usiluje o vybalancované vztahy vůči hlavním globálním hráčům. Ze stejného důvodu má zájem o emancipaci regionu Jihovýchodní Asie z vlivových tlaků mezi velmocemi. Specifickou pozici zastává k určitým menším muslimským etnikům a skupinám (Palestinci, Rohingové, Ujguři), kde se coby nejpočetnější muslimská země staví do role ochránce slabších souvěrců. K deklarovaným nástrojům zahraniční politiky, jež dobře vystihují všesměrová zahraniční politika či  politika „million friends and no enemies“, patří demokratické hodnoty a umírněný islám. Mezinárodní společenství obecně vkládá velké naděje v místní liberální formu islámu, jež by mohla sloužit jako vývozní artikl do zemí Blízkého východu s pro Evropu pozitivním dopadem ve smyslu mírnění radikalizace a přibližování sekulárního západního a náboženského muslimského světa.

Zásadní důraz v zahraniční politice Indonésie je kladen na ekonomickou diplomacii a obhájení její pozice jako regionální velmoci středního rozsahu, jednak skrze síť proexportně orientovaných diplomatů, jednak skrze účast v různých ekonomických aliancích globálního jihu (např. VISTA, MIKTA, TIMBI). Od ledna 2025 se Indonésie stala oficiálním členem uskupení BRICS, čímž posílila svůj hlas v rámci alternativních platforem mezinárodní spolupráce mimo rámec západních struktur. Prioritní regionální orientací Indonésie zůstává ASEAN a tematicky orientované asijsko-pacifické platformy (ARF, APEC, ASEM). Od roku 2024 aktivně usiluje o vstup do OECD, kde patří do skupiny prioritních „like-minded countries.“

Ve vztahu k Evropské unii nabývá na významu jednání o uzavření komplexní obchodní dohody CEPA, zejména v kontextu posílení amerického angažmá ve světové obchodní politice, které nutí Indonésii k širší diverzifikaci partnerů. Partnerství s EU však nadále naráží na rozdílné pohledy na zelenou politiku a liberalizaci obchodu.

Vztahy s USA nadále patří k prioritním, především v oblasti bezpečnostní spolupráce (v rámci aliancí QUAD a AUKUS), výzkumu a investic do strategických technologií. Spojené státy zůstávají jedním z hlavních obchodních partnerů Indonésie, nicméně jejich důvěryhodnost coby dlouhodobého a stabilního partnera byla narušena současnou obchodní politikou administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která jednostranně odstoupila z Transpacifického partnerství (TPP) a prosazuje selektivní protekcionismus. Tento vývoj vedl k určité skepsi indonéských politických a hospodářských elit vůči předvídatelnosti americké obchodní politiky.  Právě nestabilita americké zahraničně-obchodní politiky může v dlouhodobém horizontu posílit trend přechodu k širšímu využívání čínského jüanu v bilaterálním zúčtování, především v rámci obchodních toků v rámci Asie a Afriky. Tento trend již indonéská centrální banka reflektuje v rámci bilaterálních měnových dohod (local currency settlement) s několika klíčovými partnery včetně Číny.

Indonéská zahraničně-obchodní politika nadále preferuje ekonomickou integraci v regionu. To dokládá i ratifikace regionální obchodní dohody RCEP v lednu 2023.

Ve vztahu k Číně klade Indonésie dlouhodobě důraz na deeskalaci napětí v Jihočínském moři a opakovaně zdůrazňuje svou suverenitu nad ostrovy Natuna. Tato zvláštní ekonomická zóna byla opakovaně narušena čínskými rybářskými loděmi, což představuje trvalý diplomatický problém nejen mezi ČLR a Indonésií, ale i dalšími sousedními státy. Otázka sporných nároků v regionu je předmětem intenzivního diplomatického vyjednávání v rámci principů UNCLOS.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 285,7 milionu (2025), 4. nejlidnatější stát světa

Hustota zalidnění: 158 obyv./km²; ostrov Jáva: přibližně 1 000 obyv./km² – žije zde přes polovinu obyvatelstva

Ekonomicky činné obyvatelstvo: 153,05 milionu osob (únor 2025), tj. 69,3 % populace

Míra populačního růstu: 0,79 % (2025)

Etnika: Jávanci 40,2 %; Sundánci 15,5 %; Malajci 3,7 %; Batakové 3,6 %; Madurijci 3,0 %; Betawijci 2,9 %; Minangkabauové 2,7 %; Bugisové 2,7 %; Bantenové 2,0 %; Banjaresové 1,7 %; Balijci 1,7 %; Makassarové 1,1 %

Nejpočetnější přistěhovalecká etnika: Číňané (cca 2,8 milionu), Arabové, Indové

Náboženství: muslimové (87,1 %), protestanti (7,4 %), katolíci (3,1 %), hinduisté (1,7 %), buddhisté (0,7 %)

Právě demografická dividenda je hlavní výsadou indonéské ekonomiky a její rostoucí kupní síly. Stejně jako bobtnající střední třída orientovaná na spotřební chování je příležitostí pro český vývoz do regionu, stejně jako investice, pro které se zde nachází poměrně levná pracovní síla. Dle prognóz bude demografická dividenda postupně klesat od roku 2030, nadcházející roky tak představují určité okno, jehož lze využít pro etablování nových podnikatelských aktivit. Indonéská vláda se však bude muset vyrovnat s druhou stranou mince, a totiž dlouhodobým výhledem, který obnáší výzvu v podobě tvorby dostatečného počtu pracovních míst, především finančního zajištění sociálního a zdravotního systému, penzijní fondy nevyjímaje.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Aktuální vývoj indonéské ekonomiky odráží globální trend zpomalování růstu HDP, způsobený především poklesem spotřeby domácností, která tvoří téměř 51 % HDP země. Tento pokles je primárně důsledkem rostoucí inflace, jež se v Indonésii pohybuje na stále relativně nízké úrovni pod 5 % v porovnání s globálním průměrem. Hospodářská obnova po pandemii covidu-19 byla v zásadě úspěšná, paradoxně měla pozitivní dopady na některé sektory, například výrazně urychlila digitalizaci a zvýšila důraz na investice ve zdravotnickém sektoru. Ačkoliv aktuální růst indonéské ekonomiky kolem 5 % odpovídá regionálnímu průměru jihovýchodní Asie , stále nedosahuje ambiciózních cílů strategického plánu „Vize 2045“, který počítá s růstem až o 7 %. Současná vláda prezidenta Prabowa Subianta, navazující na ekonomickou politiku svého předchůdce, deklarovala ještě ambicióznější plán na dosažení růstu až 8 %. Avšak současné prognózy a ekonomické indikátory naznačují, že dosažení takového cíle v následujícím roce není pravděpodobné a ekonomický růst zůstane pravděpodobně těsně na hranici 5 %. Odborníci doporučují zaměřit se na zkvalitnění infrastruktury, zejména v oblastech konektivity a mobility. Dále je kladen důraz na hospodářskou transformaci, která by měla posílit zpracovatelský průmysl založený na rozsáhlých domácích těžebních aktivitách, a na inovaci průmyslového rozvoje obecně.

V oblasti zahraniční obchodní politiky Indonésie pokračuje v merkantilistickém přístupu, avšak aktuálně se výrazněji orientuje na ekonomické aspekty s cílem najít náhradní trhy v důsledku výpadků některých tradičních exportních destinací. Příkladem tohoto směřování je rostoucí angažovanost indonéských firem v Africe a Jižní Americe. Pro posílení ekonomického růstu vláda aktivně podporuje příliv zahraničních investic. Mezi významné příklady z poslední doby patří projekty v automobilovém průmyslu, zejména výrobní kapacity na elektrická vozidla od společností jako Hyundai nebo čínská BYD, dále pak rozsáhlé investice do infrastruktury přístavů a průmyslových zón ve spolupráci se Singapurem a Saúdskou Arábií.

Regulační opatření nyní cílí především na investiční pobídky a harmonizaci progresivního zdanění, čímž vláda usiluje o zatraktivnění podnikatelského prostředí pro zahraniční kapitál.

Celkové roční ekonomické výsledky Indonésie však budou silně ovlivněny vývojem globálního obchodu a opatřeními administrativy USA, které mohou mít významný dopad na exportní sektor země.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

V souladu s prognózou Světové banky o zpomalení světového hospodářství se v Indonésii a celém regionu Východní Asie a Pacifiku očekává zpomalení růstu, zejména vzhledem k úzké ekonomické provázanosti s ČLR. Tuto prognózu potvrzuje i místní ministerstvo financí, které však stále pozitivní hospodářské výsledky přičítá vysoké domácí spotřebě a jako úspěšným intervencím Indonéské centrální banky proti inflaci.

Indonésie vstupuje do roku 2025 se silnými devizovými rezervami přesahujícími 133 mld. USD, které byly podpořeny komoditním exportem, jehož hodnota vzrostla kvůli výpadkům ukrajinského a ruského trhu. Celkové výdaje státního rozpočtu pro rok 2025 dosahují přibližně 237 mld. USD (3 621,3 bil. IDR), zatímco příjmy jsou odhadovány na přibližně 196 mld. USD (3 005,1 bil. IDR). Deficit činí 2,53 % HDP a zůstává tak v rámci fiskálních pravidel stanovených maximálně na 3 % HDP. Rozpočet zahrnuje klíčové programy prezidenta Prabowa, včetně bezplatných školních obědů, zdravotních prohlídek, výstavby nemocnic a renovací škol.

Prezident Prabowo krátce po svém zvolení otevřel téma zefektivnění výběru daní, institucionální transformace daňové správy a možné zvýšení daňových sazeb za účelem pokrytí rozpočtového deficitu. Obranný rozpočet pro rok 2025 dosahuje přibližně 10,6 mld. USD (165,2 bil. IDR). Vláda plánuje postupné zvýšení obranných výdajů až na 1,5 % HDP během příštích pěti let, což představuje významný nárůst od současné úrovně kolem 0,9 % HDP. Tento plán je součástí širší strategie posílení obranné autonomie a regionálních bezpečnostních kapacit, současně však vláda avizovala nutnost celkových úspor ve vládních rozpočtech.

2.3. Bankovní systém

Indonéský bankovní sektor v roce 2025 vykazuje stabilní růst a diverzifikaci, přičemž významně roste zájem o islámské bankovnictví. Struktura bankovního sektoru Bankovní sektor Indonésie je tvořen různorodými institucemi:

Státní banky: 4 hlavní banky, včetně Bank Mandiri, Bank Rakyat Indonesia (BRI), Bank Negara Indonesia (BNI) a Bank Tabungan Negara (BTN).

Regionální rozvojové banky: 26 bank, které podporují regionální ekonomický rozvoj. Soukromé indonéské banky: 66 bank, z nichž 34 mají oprávnění k devizovým operacím (forex) a 32 nikoliv.

Banky se zahraniční účastí (joint ventures): 16 bank, které kombinují domácí a zahraniční kapitál.

Zahraniční banky: 10 poboček mezinárodních bank působících v Indonésii.

Dohled nad finančními institucemi vykonává Otoritas Jasa Keuangan (OJK), zatímco platební styk, zejména zahraniční, je pod dohledem nezávislé centrální banky Bank Indonesia.

Hlavní indonéské a zahraniční banky v zemi :

Indonéské banky: 1. Bank Central Asia Tbk (BCA) 2. Bank Mandiri  3. Bank Danamon Indonesia Tbk  4. Bank Panin Tbk  5. Bank Lippo Tbk  6. Bank Negara Indonesia Tbk 7. Bank Niagara Tbk  8. Bank Rakyat Indonesia

Zahraniční banky: 1. Bank of Tokyo-Mitsubishi, 2. Citibank NA, 3. Deutche Bank, 4. ABN AMRO Bank, 5. Bank Societe Generale Indonesia, 6. HSBC, 7. JP Morgan Chase Bank, 8. Standard Chartered Bank

Islámské (šaría) zaznamenává v Indonésii výrazný růst. Podíl islámských bank na celkovém financování dosáhl 8,1 % k říjnu 2024, s meziročním růstem financování o 11,8 % . Tento trend je podporován rostoucím zájmem klientů o etické a šaría-kompatibilní finanční produkty, včetně těch, kteří nejsou muslimové. Bank Syariah Indonesia (BSI), vzniklá sloučením tří státních šaría bank v roce 2021, se stala největší islámskou bankou v zemi. BSI rozšiřuje své služby, včetně otevření zastoupení v Dubaji a plánovaného vstupu na saúdský trh.

2.4. Daňový systém

Indonéský rozpočet zůstává i v roce 2025 pod setrvalým tlakem. Zvyšování daní je pro vládu nezbytné, zejména s ohledem na potřebu generovat příjmy pro rozsáhlé infrastrukturní projekty a stimulaci ekonomické dynamiky. Na druhé straně je však patrná vysoká cenová senzitivita obyvatelstva.

Jedním z klíčových problémů je nízká míra daňové disciplíny. Tato otázka se promítá i do prvních návrhů hospodářské politiky prezidenta Prabowa, který deklaroval záměr  zvýšení efektivity výběru daní. Odhaduje se, že až polovina obyvatel Indonésie neplní daňové povinnosti. Podíl daňových příjmů na HDP, činí pouze 11 %, což je hluboko pod průměrem zemí OECD (33,8 %). 

Od ledna 2025 došlo ke zvýšení sazby DPH z 11 % na 12 % na luxusní zboží (původně plánováno na vše). Hotovost převyšující 100 mil. IDR musí být při vstupu do země deklarována a podléhá zvláštním kontrolám. U bezhotovostních přeshraničních převodů přesahujících 100 tis. USD je vyžadováno předchozí povolení od Bank Indonesia. Veškeré hotovostní i bezhotovostní transakce na území Indonésie musí být vedeny výhradně v místní měně (IDR).

Daň z příjmů právnických osob v Indonésii je stanovena standardní sazbou 22 % ze zdanitelného čistého příjmu. Společnosti obchodované na burze, které mají alespoň 40 % akcií veřejně dostupných, mohou za splnění určitých podmínek uplatnit sníženou sazbu 19 %. Malé podniky s ročním obratem do 50 mld. IDR mohou využít 50% slevu ze standardní sazby pro část příjmu do 4,8 mld. IDR, případně zvolit zdanění konečnou sazbou 0,5 % z celkového obratu, pokud jejich roční obrat nepřesahuje právě 4,8 mld. IDR. Výše a povaha daňových zvýhodnění závisí na několika faktorech, včetně objemu investice, počtu vytvořených pracovních míst, umístění projektu (např. ve zvláštních ekonomických zónách) a sektorovém zaměření.

Zdanění fyzických osob je progresivní podle ročního příjmu:

• 0 % do 54 mil. IDR
• 5 % mezi 54 a 60 mil. IDR
• 15 % mezi 60 a 250 mil. IDR
• 25 % mezi 250 a 500 mil. IDR
• 30 % mezi 500 mil. a 5 mld. IDR
• 35 % nad 5 mld. IDR.

Za daňového rezidenta je považována osoba, která se na území Indonéské republiky zdržuje minimálně 183 po sobě jdoucích dní v kalendářním roce

Další daňové povinnosti jsou k dispozici v publikaci Deloitte-Tax.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní bilance s Indonéskou republikou zůstává tradičně v její prospěch, který je dán celkovou asymetrií mezi oběma zeměmi. Limitem statistiky jsou zajisté nezohledněné reexporty ze Singapuru a komplexní obraz o českém vývozu do IDR lze tedy získat jen těžko. V nadcházejících letech se do statistik propíší úspěchy firem konsorcia  Czechoslovak Group.

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Zdroj: Evropská komise

Vzájemný obchod EU s Indonésií zaznamenal v roce 2024 mírný pokles na 26,8 mld. EUR oproti 29,6 mld. EUR v roce 2023. Přesto si Indonésie udržuje vůči EU dlouhodobě kladné obchodní saldo, a to především díky silné pozici v komoditním vývozu. Vývoz do EU je dominantně tvořen komoditami – přibližně 22 % připadá na palmový olej a jeho deriváty, výrazným artiklem zůstává rovněž uhlí, jehož vývoz po ruské invazi na Ukrajinu skokově vzrostl z 12,2 mil. EUR v roce 2022 na 1,2 mld. EUR v roce 2023. Evropské firmy naproti tomu přispívají k rozvoji celé řady sektorů v Indonésii, od infrastruktury a zpracovatelského průmyslu přes energetiku a farmacii až po dopravu, digitální služby a finančnictví. V posledních letech se Indonésie stále častěji prosazuje i vývozem obuvi a elektrických zařízení na evropské trhy.

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: EIU, Eurostat

Nejvýznamnějšími obchodními partnery Indonésie zůstaly i v roce 2024 tradičně ČLR, USA americké, Japonsko, Indie a Malajsie. Exportní portfolium země se však postupně diverzifikuje. Vlivem zpřísňujících se klimatických politik, které nepříznivě dopadají především na vývoz palmového oleje a dalších surovin, obrací Indonésie svou pozornost k novým a dosud méně tradičním trhům. Země aktivně hledá příležitosti v rámci Euroasijské hospodářské unie, v afrických státech a rovněž v Latinské Americe, kde poptává nové odbytiště pro své komodity i průmyslové zboží. V nadcházejících letech tak lze očekávat významnější rozšíření exportních směrů mimo dosavadní osu dominantních partnerů, kterou tvoří hlavní ekonomiky Asie a Severní Ameriky.

3.2. Přímé zahraniční investice

Indonésie se díky reformám a strategickému přístupu stává stále atraktivnější destinací pro zahraniční investory, včetně těch z EU. Klíčovým momentem bylo přijetí tzv. Omnibus Law, které zavedlo Positive Investment List, otevírající více než 200 sektorů zahraničním investorům s možností 100% vlastnictví. Tato liberalizace přinesla své ovoce: v roce 2024 dosáhly přímé zahraniční investice (PZI) 900,2 bil. IDR (cca 55,3 mld. USD), což představuje meziroční nárůst o 21 % . Hlavními investory zůstávají Singapur, Čína a Hongkong, přičemž významný podíl mají i USA a Japonsko. 

V roce 2024 dosáhl objem investic ze zemí EU 4,6 mld., což představuje přibližně 8,3 % z celkových PZI v Indonésii za rok 2024, které dosáhly 55,3 mld. USD. Unijní firmy se zaměřují na sektory s vysokou přidanou hodnotou, jako je chemický a farmaceutický průmysl, doprava, logistika, komunikační technologie, infrastruktura a těžební průmysl. Mezi významné evropské investiční projekty v Indonésii patří aktivity společností jako Nokia, Veolia, Allianz, Siemens, Saint-Gobain, Repsol, Oriflame, Ericsson, Lenzing Group, Rotarex, Indra či Ewindo. Například nedávno byla oznámena spolupráce mezi singapurskou RGE a francouzskou Total Energies na výstavbě rozsáhlého solárního a bateriového projektu v provincii Riau.

Indonésie rovněž nabízí desítky zvláštních ekonomických zón (SEZ), které v roce 2024 přilákaly investice ve výši 90,1 bil. IDR (cca 5,5 mld. USD) a vytvořily téměř 48 000 pracovních míst . Tyto zóny poskytují investorům daňové úlevy a další pobídky, často vázané na počet nově vytvořených pracovních míst a objem investic. Více o zvláštních ekonomických zónách lze nalézt v letošním čísle časopisu Trade News.

3.3. FTA a smlouvy

Indonésie má od roku 2014 uzavřenu s EU Dohodu o partnerství a spolupráci (PCA), jež pokrývá oblasti obchodu, životního prostředí, energetiky, vědy, vzdělávání, migrace a boje proti kriminalitě. Strategickým cílem je však uzavření komplexní obchodní dohody CEPA (Comprehensive Economic Partnership Agreement), o níž se vyjednává od roku 2016 a vyjednávání se nyní nachází již v konečné fázi. Tato dohoda má potenciál zvýšit export EU do Indonésie o více než 1,1 mld. USD ročně. Absence CEPA však zároveň znamená ztrátu konkurenceschopnosti evropských firem oproti státům, které již preferenční režimy s Indonésií uzavřely.

Ve vztahu s ČR je smluvní rámec postaven na několika základních dokumentech:

• Dohoda o zamezení dvojího zdanění (1996)
• Dohoda o podpoře a ochraně investic (1991)
• Dohoda o hospodářské spolupráci (2008)
• Letter of Intent (LoI) v oblasti životního prostředí (2021); navazující MoU o klimatické změně, biodiverzitě a vodním hospodářství jsou v jednání
• MoU v oblasti těžby a energetiky (v jednání)
• LoI v dopravě (2. kolo)
• Dohoda o spolupráci v obraně – nyní neplatná, nahrazována MoU o vojensko-technické spolupráci
• MoU mezi Hospodářskou komorou ČR a Indonéskou obchodní komorou KADIN (2023)

Indonésie se současně aktivně účastní regionálních dohod – od ledna 2023 je členem RCEP (největší světové obchodní dohody) a usiluje o vstup do megadohody CPTPP.

3.4. Rozvojová spolupráce

Indonésie je příležitostným příjemcem české rozvojové a humanitární pomoci, přestože nepatří mezi prioritní země ČR. Projekty tak často probíhají formou jednorázových intervencí – po zemětřeseních v roce 2018 byly podpořeny obnovy škol na Lomboku a zdravotních center na Sulawesi. Velvyslanectví ČR v Jakartě každoročně realizuje malé lokální projekty se zaměřením na biodiverzitu, ochranu přírody a klimatickou agendu.

České firmy rovněž využívají mechanismus B2B dotace České rozvojové agentury. Mezi příklady dobré praxe patří čistička dešťové vody firmy Khaanzaa (Bali), efektivnější distribuce vody firmou Ekosystem (Sumba), výstavba MVE Hydropolu (Sulawesi) a zpracování bioodpadu firmou Stopa. Probíhá rovněž technická spolupráce na meziresortní úrovni a v akademické/školské oblasti, včetně partnerství mezi zoologickými zahradami.

Navzdory hospodářskému růstu zůstává Indonésie rozvojovou zemí s výraznými sociálními rozdíly – míra chudoby stále přesahuje 10 %. EU zde prostřednictvím iniciativy Global Gateway posiluje svou přítomnost. Team Europe alokuje přes 200 mil. EUR ročně. V roce 2024 otevřela EIB regionální kancelář v Jakartě s rozpočtem 1 mld. EUR na udržitelnou infrastrukturu a energetickou transformaci.

• Just Energy Transition Partnership (JETP): EU spolu s EIB a čtyřmi členskými státy přislíbila 3,6 mld. EUR na podporu přechodu Indonésie k obnovitelným zdrojům energie a snížení závislosti na uhlí. 
• Regionální železniční projekt Surabaya: Vedený Německem, zaměřený na modernizaci a elektrifikaci příměstské železniční sítě, čímž přispívá k udržitelnému městskému dopravnímu systému.
• Smart City Connectivity v Nusantara: Finskem vedený projekt zaměřený na integraci digitální infrastruktury a chytrých městských řešení v nové indonéské metropoli, podporující efektivní a udržitelné městské služby.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Indonésie představuje atraktivní trh s více než 280 mil. obyvateli a rostoucí střední třídou s relativně vysokou kupní silou. Tato skutečnost z ní činí vysoce perspektivní destinaci pro zahraniční investory napříč sektory. Ekonomika je však stále z velké části závislá na vývozu surovin, což vláda dlouhodobě vnímá jako strukturální slabinu. Cílem současné hospodářské politiky je proto přesun směrem k produkci s vyšší přidanou hodnotou a rozvoji zpracovatelského průmyslu.

Na podporu tohoto cíle začala vláda liberalizovat investiční prostředí, zejména prostřednictvím tzv. Pozitivního investičního seznamu (Positive Investment List), zavedeného v roce 2021. Tento nástroj nahradil předchozí restriktivní negativní seznam a umožnil plné zahraniční vlastnictví ve stovkách sektorů. Základním principem je otevřenost zahraničním investicím s důrazem na strategické priority. Investiční oblasti jsou rozděleny do tří kategorií:

1. Strategické sektory s vysokou kapitálovou náročností, zaměřené na výzkum, vývoj a inovace – např. obnovitelné zdroje energie, námořní doprava, rafinerie, zpracování kovů apod. Celkem 245 oborů otevřených pro PZI.
2. Mikro, malé a střední podniky (MSP) – definované jako podniky s ročním obratem do 10 mld. IDR, s vysokým podílem manuální práce a kulturním charakterem. Tyto firmy získávají podporu ze strany BKPM a Ministerstva pro MSP formou pobídek a podpory partnerství s většími firmami. Týká se 51 oblastí.
3. Oblasti vyhrazené pro domácí kapitál – obvykle družstva a MSP v oborech jako tradiční kosmetika, drobný rybolov, řemesla. Celkem 112 oborů.

Vedle těchto strukturálních rámců identifikovalo Ministerstvo obchodu Indonésie a zahraniční partneři pro období 2024/25 řadu sektorů s vysokým exportním potenciálem, zejména v oblasti čistého vývozu. Podrobnosti k jednotlivým sektorům a obchodním možnostem jsou dostupné v aktualizované Mapě globálních oborových příležitostí.

▶ Dopravní infrastruktura

Indonésie čelí infrastrukturnímu deficitu, který zasahuje silniční, železniční, leteckou i městskou dopravu. V období 2025–2029 plánuje investice ve výši 2,9 bil. USD do rozsáhlých projektů – včetně výstavby 10 524 km železnic, rozšíření metra v Jakartě, výstavby MRT na Bali, 23 nových dálnic, přístavů a letišť. Rozvíjí se koncept „smart cities“. Elektromobilita je prioritou: do roku 2030 má vzniknout výrobní kapacita 600 000 elektrických vozů a 2,5 mil. motocyklů, podpořená daňovými úlevami a přímým vstupem zahraničního kapitálu.

▶ Energetika

Indonésie usiluje o přechod k čistším zdrojům energie. V roce 2025 tvoří obnovitelné zdroje 13,3 % mixu, cílem je 29 % do roku 2030. Prioritou je výstavba 75 GW z OZE do roku 2040. Největší potenciál nabízí solární, větrná, vodní a geotermální energie. V roce 2024 byla spuštěna největší plovoucí solární elektrárna Cirata (192 MW). Geotermie je druhá největší na světě, cílem je 5 GW do roku 2030. Biomasa a hydroenergetika se rozvíjejí pomalu, i kvůli regulačním překážkám. Poprvé se uvažuje i o jaderné energetice (SMR) s cílem 10 GW do roku 2040.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Rozpočet na obranu v roce 2025 činí 10,6 mld. USD, s plánem růstu až na 1,5 % HDP. Vznik státního konsorcia Defend ID má posílit soběstačnost a efektivitu sektoru. Indonésie vyžaduje offsety (min. 40 %) a klade důraz na transfer technologií. Zbrojní zakázky směřují na modernizaci letectva a námořnictva. Země udržuje diverzifikovaný importní přístup (31 dodavatelských zemí) a investuje do výcviku pilotů i simulátorových technologií. Současně i rostoucí počet kybernetických útoků vede vládu k systematickému řešení kybernetické bezpečnosti. Ta nyní vyhledává zahraniční partnerství a zajímá se o inovativní technická řešení v relativně novém odvětví.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Indonéský zdravotnický trh (11 mld. USD) poroste do roku 2035 na 27 mld. USD. Vláda plánuje výstavbu 100 nových zařízení a rozšiřuje pokrytí veřejným zdravotním pojištěním (195 mil. lidí). 90 % zdravotnických prostředků a farmaceutických účinných látek je dováženo. Sektor je plně otevřen 100% zahraničnímu vlastnictví, ale BKPM požaduje investice od 70 mil. EUR. Vláda podporuje lokalizaci výroby, a nově i zapojení armády do výroby základních léčiv.

▶ Voda a životní prostředí

Indonésie ročně vyprodukuje přes 7,8 mil. tun plastového odpadu, z čehož recykluje pouze 10–15 %. Vodohospodářská infrastruktura je nedostatečná – kanalizace existuje jen ve 13 městech. Příležitosti se otevírají v dodávkách technologií pro čistírny, recyklaci a správu vodních zdrojů. Veřejné zakázky jsou financovány i mezinárodními institucemi. Smart řešení se očekávají i v rámci budování nového hlavního města Nusantara. Prostor je rovněž v průmyslových čističkách odpadních vod (SEZ zóny).

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Indonésie se zařadila mezi země sdružení ASEAN, které ratifikovaly regionální Dohodu o digitálním obchodu. Digitální sektor tvoří 4 % HDP, přičemž vláda podporuje rozvoj 5G, satelitní konektivity a ICT parků. Indonéská vláda si od ní slibuje větší konkurenceschopnost a větší příjmy z digitálních transakcí. Digitalizace se významně dotkne i obchodu B2B. 4 miliony tradičních indonéských obchodů s potravinami se pravděpodobně přesunou na digitální platformy, díky kterým obstojí vůči rostoucí konkurenci. WRO totiž predikuje asijským trhům příznivý růst obchodní výměny s progresivním navýšením, čímž právě e-commerce a digitální řešení nabývají na významu.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Indonésie je souostrovní stát tvořený více než 17 000 ostrovy rozprostřenými ve třech časových pásmech, s populací přesahující 280 mil. obyvatel různých etnik a náboženství. Tento pestrobarevný celek spojuje silné povědomí o jednotě, vyjádřené národním mottem „Bhinneka Tunggal Ika“ – Jednota v různosti. Hospodářské centrum představuje ostrov Jáva s metropolí Jakartou, kde se soustřeďuje většina obchodu a financí. Perspektivní příležitosti však nabízí i méně saturované regiony na východě země. České exportéry může zaujmout specifické zaměření jednotlivých ostrovů, je však nutné počítat s kulturními rozdíly a jazykovou bariérou. Jak říká indonéské přísloví: „Jangan cari musuh, tapi carilah seribu teman“ – „Nehledej nepřátele, ale hledej tisíc přátel.“

4.2. Oslovení

I když z našeho pohledu Indonésané používají „jakoby“ křestní jména, a i zahraniční partnery tak proto často oslovují křestním jménem, nejde v žádném případě o tykání. A oslovení by tak vždy mělo být spojeno s titulem pan nebo paní, případně anglicky Mr. (nebo uctivěji Sir) a Ms. Eventuálně je možné se blýsknout místním „Pak“ (vyslovuje se s neznělým „k“ jako Pa[k]) respektive „Ibu“ v případě dámy, které je někdy zkracováno na „Bu“. Rozhovor by měl začít osobním seznámením, vyjasněním/akceptováním rolí na vlastní, ale především na partnerské, indonéské  straně, kde je vždy nějaká hierarchie přítomna. Většinou je seniorita zjevná z věku, případně pak ze zřejmých projevů úcty, která je projevována nejdůležitější osobě. Je dobré si udělat předem představu, o tom, kdo je kdo, nicméně většinou je možné to i vypozorovat z chování partnerů. Je dobré začít rozhovor neobchodním, osobním  tématem, např. sdělit své (pochopitelně pozitivní) dojmy nebo zkušenosti s Indonésií (obvyklé téma často směřuje k místnímu kulinářskému umu), říci něco o sobě (své rodině), popřípadě se na obdobné zeptat partnera rozhovoru. Důležité je dát najevo, že existuje skutečný zájem o osobu partnera a ne jen o vlastní byznys a související finanční, logistické a technické otázky.

4.3. Obchodní schůzka

Indonésie je dominantně muslimská země. Při plánování cesty do země za účelem jednání, nebo pozvání partnerů je třeba mít na paměti postní měsíc Ramadán a následný týden oslav, jejichž datum je posuvné. Je pravděpodobné, že aktivity a dostupnost partnerů budou omezeny a pokud možno, je lepší se tomuto období vyhnout. Obchodní jednání v Indonésii nemá striktně vymezené časy a může k němu dojít více méně ve kteroukoliv denní (i pozdní večerní) dobu. Problémem ale jsou z našeho pohledu časté změny a rušení dojednaných schůzek, případné potvrzení schůzek až na poslední chvíli,  nebo nečekaná absence nebo zpožděni přislíbených rozhodujících osob. To je dáno z části i složitou dopravní situací, která přirozeně způsobuje i několikahodinová zpoždění, respektive nutnost zrušit již domluvenou schůzku s poukazem na „dopravní zácpu“. Tato zdánlivě objektivní výmluva je ale také snadno zneužitelná ke změně plánů a prioritizaci jiného programu, a bývá tak i skutečně relativně často využívána. V neposlední řadě změna programu a času schůzek slouží pro zdůraznění významu a ceny času partnera, který např. „musel náhle někam odletět“…nejlépe na schůzku s někým velmi významným. Zároveň jde v jistém směru také o testování zájmu a výdrže zahraničního partnera, často i v situaci, kdy ten třeba již má naplánován zpáteční let domů a musí měnit plány, pokud se má klíčové jednání uskutečnit v novém termínu. V případě skutečně důležitého jednání pak stojí za zvážení, zda na změny svého programu přistoupit, či nikoli. V poslední řadě je dobré zdůraznit, že je vždy potřeba dorazit na schůzku včas, i když možná budete chvíli čekat na přijetí. Zároveň je potřeba si udržet nadhled v situacích, kdy naopak protistrana dorazí se zpožděním. 

Každopádně je ale třeba reagovat bez emocí a hrát hru, že důvody zpoždění nebo změny jsou zjevně chápány jako pravdivé a pochopitelné. Indonésané se rádi smějí a mají smysl pro humor. Nicméně český humor je poměrně specifický a není vždy (nejen) v Indonésii chápán, respektive může být i zavádějící a v krajním případě může partnera minimálně uvést do nejistoty, anebo dokonce urazit. Sarkasmus, černý humor a obdobné kategorie je proto vhodnější minimálně ponechat na později, kdy již partner nabyde určitou důvěru a nebude vztahovat tyto projevy humoru na svou osobu. Indonésané jsou hrdí na svou zemi, kulturu a stejně tak navenek ctí a respektují své představitele a různorodost náboženství, a to i v případě, že vnitřně nejsou třeba zcela ztotožněni s některými politiky a preferují své konkrétní náboženství. Daná témata by tak měla být pro cizince, především v úvodních konverzacích, spíše upozaděna a zcela tabu ve smyslu kritiky a vynášení kategorických stanovisek. Potenciálně senzitivním tématem může být i koloniální minulost země. To samozřejmě neznamená, že by neměl cizinec projevit zájem (osvědčit znalost a přehled) o politiku a historii země nebo znalost tématu související s náboženstvím. Vždy je třeba odhadnout, kdo je na straně partnera nejdůležitější osobou. Nemusí to být nutně ten, kdo hovoří – seniorní osoba může dávat najevo svou důležitost tím, že neřeší detaily obchodu, anebo (což nezřídka bývá) nemusí být příliš znalá angličtiny. I v této situaci je nutné sice konverzovat s osobou, která se třeba stane hlavním koordinátorem pozdějšího praktického byznysu, ale nepřehlížet hlavní osobu, mluvit směrem k ní, zdravit a loučit se s ní nejdříve, eventuálně jí předat dar.  Dárky rozhodně Indonésany neurazí. V případě alkoholu je ale třeba mít jistotu, že partner dar ocení a nebude dar brát jako urážku nebo určité zpochybnění své (muslimské) víry.

Mnozí Indonésané (nejen nemuslimové) se rádi alkoholu napijí a vhodnost takového daru není vůbec vyloučena, nicméně pokud existuje jakákoli pochybnost, je lepší se alkoholu vyhnout, případně jej ponechat na pozdější příležitost. Jídlo hraje pro Indonésany ústřední úlohu. Není tak nic neobvyklého, že během jednání padne dotaz na zájem o občerstvení, případně toto je rovnou doneseno (například při návštěvě kanceláře partnera). Vztah Indonésanů k jídlu vystihuje úsloví „makan dulu“ (nejdříve jídlo/nejdůležitější je jídlo). Pokud je zmíníte při uvedené situaci, kdy partner vyzve k jídlu, bezpochyby odpoví souhlasných tónem a úsměvem a Vy získáte zasloužené body. Ze stejného důvodu není dobré nechat Indonésany hladovět (minimálně je zdvořilé nabídnout), pokud je úloha hostitele spíše na Vaší straně. V pozdější fázi budování partnerství jsou společné obědy nebo večeře nezbytnou součástí. Pravidlem je, že zvoucí osoba pořádá takovou akci ve své režii. Indonésané se rádi pochlubí dobrou a někdy (nikoli však nezbytně) i drahou restaurací se specialitami indonéské kuchyně. V případě opačné návštěvy je potřeba počítat s recipročním očekáváním. V případě muslimů je nutné pamatovat na možné halal restrikce v jídelníčku (alkohol, vepřové – pozor na malé kousky vepřové šunky v polévce nebo na pizze apod.). V oblékání jsou minimem a zcela nezbytné dlouhé kalhoty a pevné kožené boty. Košile může být při méně formálních příležitostech i s krátkým rukávem (v Indonésii je po celý rok teplo a vlhko). Při významnějších schůzkách je dobré doplnit i sako eventuálně kravatu, ale do restaurace není nezbytné. I s ohledem na klimatické podmínky se v Indonésii jako tradiční společenský oděv etabloval tzv. batik – batikovaná pestrobarevná košile. Batik je považován za společensky plnohodnotně adekvátní a odpovídající obleku a jeho nošení je navíc s ohledem na klima poměrně pohodlné. I cizinec může batik použít a navíc tím prezentovat uznání místní kultury. Nicméně i batik se musí umět nosit a existuje celá škála módních a cenových nuancí. Místní dobře pozná, zda jde o laciný výrobek (který nosí jeho řidič) anebo zda jde třeba o kus v hodnotě několik tisíc korun.

4.4. Komunikace

Komunikace s Indonésany je kapitolou sama pro sebe. Většinu zásadních záležitostí, zejména v rámci navazování spolupráce je skutečně potřeba domluvit osobně a distanční komunikace většinou není nejefektivnější. Často jsou však na schůzky delegováni zástupci bez rozhodovacích kompetencí. Uskuteční se tak třeba sice zajímavý a zdánlivě slibný rozhovor, který ale nemá žádný další faktický vývoj, respektive jen možná otevírá cestu k další schůzce na vyšší úrovni. Nicméně i pokud se již dostanete do osobní komunikace s adekvátně postavenou osobou, může často dojít k nekorektní interpretaci jejich výsledků. Zatímco zahraniční partner často odchází s pocitem dosažené konkrétní dohody a příslibu návazných kroků, místní jej může chápat jen jako počáteční seznamovací konverzaci. V ohledu distanční komunikace, Indonésané nemají příliš v oblibě e-mail. Často se tak stává, že na e-mail přichází odpověď pozdě, nebo vůbec. Naopak s oblibou komunikují za pomocí aplikací na smart telefonech. Bez WhatsApp v Indonésii nelze fungovat. Za nejlepší způsob navázání kontaktu s danou osobu tak již není předání vizitky (tu mnozí ani nemají, nebo nedávají), ale získání jeho WA kontaktu. Při komunikaci s cizincem se předpokládá využití angličtiny a místní strana si většinou zajistí alespoň jednoho mluvčího v případě, že ostatní angličtinu neovládají. V odlehlých regionech může být situace se zajištěním takového mluvčího pochopitelně složitější.

Populární motto praví: „Indonesia is only ONE WHATSAPP AWAY.“

4.5. Doporučení

Přestože se na první pohled zdají být usměvaví, bezprostřední a úslužní, jsou Indonésané v rámci společenských a pracovních interakcí v určitém směru formalističtí a kladou velký důraz na hierarchii a úctu ke společenskému postavení. To neznamená, že by osobní, respektive obchodní styk s nimi  probíhal bez úsměvů, nebo přátelských (a později) kontaktních projevů. Je však nutné, aby bylo jasné, že úcta a hierarchie jsou chápány a partner byl bezpečně komfortní, že je mu dávána pozornost a vážnost, kterou si zaslouží. A pokud je úcty i o trochu více, není to na škodu, zatímco naopak tomu být nikdy nesmí. Později po bližším seznámení a navázání důvěry, pak často poměrně plynně přechází k důvěrnějším, přátelským a neformálním projevům a způsobům chování.

Základem networkingu v Indonésii je získání správného kontaktu, který uvede cizince do místního prostředí a představí jej dalším osobám ze svého kruhu. Problémem je, že většina osob, se kterými se v prvních fázích seznamování s trhem exportér setkává, jsou často obchodníci vládnoucí o poznání větším šarmem než podstatnými kontakty a zkušenostmi. Otázkou je, zda má osoba skutečný přístup ke klíčovým kontaktům a poskytne dobrou a věrohodnou referenci. Tuto skutečnost je třeba často i několikrát prověřit.

Indonésané mají v oblibě golf, který tak obecně představuje velmi dobrou platformu pro networkingové aktivity. Další podobné neformální aktivity lze soustředit i kolem hry badmintonu. Současně platí, že Indonésie je kulinářskou zemí, a žádná schůzka by se tak neměla odehrát alespoň bez nabídky občerstvení, pokud ne přímo u nějakého pokrmu.

Konečně je třeba dávat pozor na kolikrát až těžko uvěřitelnou propojenost a zasíťovanost lidí z jednoho i více sektorů. I v tak rozlehlé zemi, jako je Indonésie, se lidé mohou znát stejně dobře jako na české vesnici.

4.6. Státní svátky

V Indonéské republice se drží nepřeberné množství různých religiózních i čistě civilních svátků, z nichž mnohé jsou posuvné.

Fixní svátky (s pevným datem):

• 1. ledna – Nový rok (Tahun Baru Masehi)
• 1. června – Den státní ideologie Pancasila
• 17. srpna – Den nezávislosti (Hari Kemerdekaan)
• 25. prosince – Vánoce (Hari Natal)

Pohyblivé svátky:

• Idul Fitri (Lebaran) – oslavy konce ramadánu
• Idul Adha – svátek oběti
• Maulid Nabi – narození proroka Mohameda
• Nyepi – balijský den ticha (hinduistický Nový rok)
• Waisak – buddhistické oslavy narození, osvícení a smrti Buddhy
• Tahun Baru Islam – islámský Nový rok
• Nanebevstoupení Ježíše Krista, Velký pátek, Zelený čtvrtek, Letnice a další křesťanské svátky – dle gregoriánského kalendáře

Aktualizovaný kalendář platný v Indonésii v roce 2025 na webu Calendar 2025 Indonesia a dále v roce 2026 na webu Calendar 2026 Indonesia.

Indonésie v duchu svého motta „Bhinneka Tunggal Ika“ uznává všechny hlavní náboženské tradice (islám, křesťanství, hinduismus, buddhismus, konfucianismus), což se odráží i v rozmanitosti svátků. Zvláštní opatrnosti je třeba dbát s ohledem na postní měsíc ramadán, kdy tak jako ve zbytku muslimského světa, je zejména státním úředníkům zkracována pracovní doba o hodinu, lidé plánují často několikatýdenní dovolené, a to nejen ve vrcholné fázi svátku „lebaranu“, a z důvodu denního půstu se obecně snižuje veškerá ekonomická aktivita v zemi a není doporučeno plánovat schůzky v průběhu postního měsíce. 

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Indonésie, čtvrtá nejlidnatější země světa s více než 285 mil. obyvatel a největší ekonomikou jihovýchodní Asie, představuje významný a rostoucí trh s bohatnoucí střední třídou. Modernizace průmyslu, digitalizace a důraz na přidanou hodnotu činí z Indonésie atraktivní destinaci pro exportéry i investory. Příležitosti existují napříč sektory – od energetiky a dopravy přes zdravotnictví a ICT až po obranný průmysl či vodohospodářství.

 Klíčovým faktorem je dlouhodobý a cílený přístup. Dlouhodobý byznys s Indonésií nelze dělat na dálku – zemi je třeba si osobně osvojit. Doporučuje se účast na podnikatelských misích a projektech ekonomické diplomacie (např. PROPED), využití služeb Velvyslanectví ČR v Jakartě nebo zahraniční kanceláře CzechTrade. První návštěva málokdy přináší hmatatelný výsledek – je nutné se do země vracet, budovat vztahy a získávat důvěru.

Klíčem k obchodnímu úspěchu je nalezení spolehlivého místního partnera – distributora, obchodního zástupce nebo společného podniku. Osobní kontakt a důvěra jsou v Indonésii zásadní. Místní partnerství je třeba dlouhodobě a trpělivě kultivovat, včetně péče o personální vazby. Zahraniční subjekt se zpravidla neobejde bez znalosti prostředí a místních kontaktů – složitá administrativa, dovozní režimy, celní systém i licenční požadavky jsou komplikované a proměnlivé. Zapojení místního subjektu je nejen běžnou praxí, ale faktickou nutností. Pro vstup na trh lze využít i profesionálních služeb tzv. „nominee services“, které umožní založit firmu při zachování určité kontroly. Při výběru partnera je však důležité důkladně prověřit, zda není propojen s konkurencí nebo nemá jiné zájmy – ideální je konzultace s ambasádou, CzechTrade nebo nezávislou agenturou.

Založení společnosti se dnes v Indonésii řídí ustanoveními tzv. Omnibus Law a systému Online Single Submission (OSS). Povinností každé firmy je získání identifikačního čísla podnikatele (NIB). Povaha registrace a následné licencování závisí na míře podnikatelského rizika:

• Nízké riziko (např. poradenské služby): postačí získání NIB elektronicky, bez dalších licencí.
• Střední riziko (např. lehká výroba): kromě NIB je nutné předložit dokument o řízení rizik a doložit dodržování podnikových standardů (sertifikat standar).
• Vysoké riziko (např. chemický průmysl, zdravotnictví): vyžadováno je získání dodatečných oprávnění (Izin), včetně environmentálních a bezpečnostních posudků.

Důležitou podmínkou pro dodávky veřejnému sektoru je naplnění požadavku na minimálně 40% místní podíl (TKDN – Tingkat Komponen Dalam Negeri). Tento podíl může zahrnovat lokálně vyráběné komponenty, montáž, pracovní sílu i služby. V případě jeho nesplnění nemusí být produkt zařazen do státního elektronického katalogu (e-Katalog), což výrazně omezuje možnost účasti ve veřejných zakázkách. Ve zbrojním a obranném průmyslu platí zvláštní pravidla: požadovaný lokální podíl lze částečně nebo zcela naplnit prostřednictvím offsetových programů, které umožňují realizaci části zakázky v Indonésii formou výroby, servisu, technologického transferu nebo výcviku. Offsety jsou při větších zakázkách povinné a podmínkou účasti v tendrech. V praxi bývá vyžadováno, aby minimálně 40 % hodnoty zakázky bylo realizováno lokálně.

Přestože OSS systém proces registrace značně zjednodušil, praxe ukazuje, že bez místního znalce se zahraniční podnikatel neobejde. Doporučuje se právní a auditorská konzultace již při vstupu, aby bylo možné předejít problémům v oblastech jako jsou výhradní smlouvy, licenční požadavky či daňová povinnost. Zejména v rané fázi je vhodné být obezřetný – partner, který působí jako ideální volba, může mít konfliktní zájmy. Důvěru si místní obchodníci budují osobním přístupem, trpělivostí a jasně formulovanými očekáváními. Bez pravidelného kontaktu a proaktivního přístupu české strany vztah obvykle stagnuje. Zásadní je pochopení místní kultury, respekt k hierarchii a osobnímu přístupu. Schůzky a komunikace vyžadují trpělivost, profesionalitu a důvěru – ta je často důležitější než samotný produkt.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Většina indonéských výrobců a distributorů může prodávat své produkty volně za dohodnuté ceny. Zahraniční firmy však musí k přímému prodeji, distribuci a poskytování poprodejních služeb využívat indonéského zástupce, a to v některých sektorech povinně výhradního. Výhradní zastoupení má v Indonésii silné postavení a je obchodní komunitou všeobecně respektováno. Vzhledem k právnímu prostředí a specifikům místního trhu je doporučeno věnovat maximální péči výběru partnera a využít dostupné konzultační služby.

Výrobní firmy se zahraničním kapitálem mohou své výrobky na domácím trhu prodávat, exportovat a provozovat velkoobchod bez omezení. Výběr obchodního partnera je plně v jejich kompetenci. Zahraniční společnosti mohou zřídit v Indonésii svou reprezentaci (KPPA), která však nesmí uzavírat smlouvy, fakturovat ani přímo obchodovat. Výhodou této formy je nulová požadovaná výše kapitálu a možnost zastoupení v kterékoliv provincii. KPPA bývá těsně provázána s místním importérem, a funguje tak jako základní forma přítomnosti na trhu. Zahraniční firma může k řízení KPPA zmocnit indonéského občana, firmu nebo i cizince s platným povolením k pobytu.

Pro regionální reprezentaci s působností ve více zemích ASEAN je příslušným úřadem BKPM (Rada pro koordinaci investic). Dalšími běžnými formami vstupu na trh jsou „franchising“, licenční smlouvy, společné podniky „joint venture“ nebo založení vlastní společnosti. Založení pobočky „branch office“ je standardně nepovoleno, s výjimkou zahraničních bank.

Zahraniční kapitál může být legálně investován prostřednictvím tzv. PMA společnosti (ekvivalent s.r.o.), která musí splnit minimální kapitálový vklad ve výši 10 mld. IDR a doložit investiční plán. Povolené sektory podnikání se řídí dokumentem „Positive Investment List“, který definuje oblasti otevřené pro zahraniční investory.

Alternativně je možné založit tzv. lokální PT společnost, kdy zahraniční vlastník využívá místního partnera jako nominálního akcionáře (nominee). Tento model má nižší kapitálové požadavky – obvykle od 50 mil. IDR – a umožňuje podnikání i mimo oblasti uvedené v Positive Investment List. Nese však právní rizika, která lze částečně ošetřit smluvně či přes profesionální „nominee“ služby.

5.3. Marketing a komunikace

Indonéská společnost prochází raketovou digitalizací, přičemž hlavním médiem zůstává mobilní telefon. Většina on-line aktivit probíhá prostřednictvím smartphonů, a dominantními nástroji marketingu se tak stávají sociální média jako Instagram, Facebook či TikTok. Oproti tomu webové stránky zůstávají méně efektivní, neboť nejsou primárně uzpůsobeny mobilnímu zobrazení. Pro úspěšnou propagaci nových výrobků je vhodné kombinovat digitální kanály s cíleným využitím tradičních médií – zejména na ostrově Jáva, kde je největší koncentrace kupní síly. Nejvyšší účinnosti dosahuje stále televizní reklama, která má potenciál oslovit až 150 mil. diváků. Vedle státní stanice TVRI působí na trhu desítky komerčních a regionálních stanic, jako jsou RCTI, SCTV nebo MetroTV. Reklama formou zásilkových kampaní může být efektivní pro vybrané segmenty (např. luxusní zboží), ale je závislá na kvalitě databází a adresátů. Významným nástrojem přímého prodeje je také nasazení promotérek v nákupních centrech, které aktivně oslovují zákazníky a předvádějí výrobky. Tento způsob je zvláště účinný při vstupu na trh a budování značky. Dále se doporučuje účast na veletrzích, kde je běžný vysoký technický standard – LCD projekce, video, živé ukázky. Indonéští návštěvníci očekávají funkční exponáty nebo alespoň realistické makety; tzv. panelová prezentace zpravidla nestačí k upoutání pozornosti.

PR AGENTURY

Edelman

AJ Marketing

Praxis

MarkPlus

HR AGENTURY A PORTÁLY

JAC Recruitment

HeadHunter Indonesia

Glints

Elabram

Michael Page

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví v Indonésii je hodnocena jako slabá a podnikání v této oblasti s sebou nese zvýšená rizika, zejména kvůli nízké vymahatelnosti práv a složitým soudním procesům. Při vstupu na trh se důrazně doporučuje využít služeb místních právních poradců a preventivně chránit duševní majetek registrací.

V souvislosti s faktem členství Indonésie ve WTO (od 1. 1. 1995) vláda v průběhu uvedla v platnost 6 zákonů týkajících se ochrany duševního vlastnictví:

Zákon č. 12/2001 týkající se Dodatku k Zákonu č. 6/1982 o autorských právech, dále upraveném v Zákoně č. 7/1987.

Zákon č. 14/2001 o patentech.

Zákon č. 15/2001 o ochranných známkách.

Zákon č. 30/2000 o obchodních tajemstvích.

Zákon č. 31/2000 o průmyslovém designu.

Zákon č. 32/2000 o designu integrovaných obvodů.

Pro zahraniční firmy je důležité vědět, že pouhá registrace značky v domovské zemi není v Indonésii účinná – je nutná lokální registrace prostřednictvím Generálního ředitelství pro duševní vlastnictví (DGIP). 
Podrobné informace k problematice duševního vlastnictví:

• South-East Asia Intellectual Property SME Helpdesk
• Directorate General of Intellectual Property Right (DGIP)

5.5. Trh veřejných zakázek

Jedná se o významně netransparentní a značně decentralizovaný trh, kdy mnohdy i dílčí agentury pod přímou záštitou nadřazené organizace operují byť s menším, avšak vlastním rozpočtem, který rozdělují prostřednictvím vypsání vlastních veřejných zakázek. V minulosti byla navíc řada projektů dojednána dokonce bez vypsání příslušného výběrového řízení. Důvodem je, že všechny tyto projekty byly obvykle vázány na státní finanční podporu dodavatelské země. Druhým, jakkoliv neoficiálním důvodem, je skutečnost, že VZ jsou formulovány na základě předešlé prezentace produktů a služeb, formou ad hoc. Řada kontraktů bývá také zadána bez výběrového řízení díky napojení na financování ze země původu dodavatele.

Zakázky mohou být financovány multilaterálními institucemi jako jsou Asijská rozvojová banka (ADB), Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD), Islámská rozvojová banka či nově také Evropská investiční banka (EIB). Jelikož ČR není členem ADB, může se česká firma účastnit pouze ve spolupráci s partnerem z Indonésie nebo jiné členské země. Kvalitní místní partner je klíčový i kvůli náročné administrativě spojené s podáním nabídky. Účastníci výběrových řízení musí obvykle doložit několik let praxe v oboru a bankovní garanci (typicky 2 % hodnoty zakázky). U některých projektů je podmínkou joint venture mezi indonéskou a zahraniční firmou. Veřejné zakázky financované rozvojovými bankami se řídí jejich vlastními pravidly – veřejně dostupnými. EIB navíc otevírá nové příležitosti v oblasti udržitelné infrastruktury, které budou financovány z nové indonéské pobočky banky.

Veřejné zakázky je možné vyhledávat na portálu LPSE.

Veškeré státní nákupy materiálu, stavebních či konzultačních služeb se realizují na základě prezidentského dekretu o veřejných zakázkách známém pod zkratkou PBJP, jehož poslední pozměněnou verzí je nařízení č.12/2021 (Dostupné na Hukum Online Pro). Vláda využívá primárně elektronický způsob nákupu, který probíhá za pomoci e-katalogu. Přesto mohou státní nákupy na různých úrovních státní správy (ministerstvech, místních zastupitelstvech, dílčích institucích) probíhat různými způsoby – přímým nákupem, přímým zadáním VZ, či zrychlenou VZ. Vláda mimo jiné používá elektronický systém nákupů známý pod zkratkou SPSE, který spravuje Ředitelství pro rozvoj elektronického nákupu (LKPP). Ten byl vyvinut za účelem zefektivnění státních zakázek, nevyžaduje poplatky, ani využití zvláštního softwaru. Z druhé strany nabízí elektronickou databázi veřejných zakázek, kde celý mechanismus zadání a následného podání nabídky probíhá v online prostoru. Proces se řídí nařízením LKPP č.9/2018 o elektronických veřejných zakázkách.

Náhled do e-katalogu spravovaného LKPP je k dispozici na webu. 

Nabídky „Public-Private Partnership“ projektů jsou publikovány na webu Ministerstva financí Indonéské republiky.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Efektivita indonéské justice je nízká, což přináší nejistotu v oblasti vlastnických práv i obchodních smluv. Vymahatelnost práva je omezená a korupce v soudním systému zůstává běžným jevem. Spory v zahraničním obchodě lze řešit arbitráží, ale podmínku je nutné zakotvit ve smlouvě. Indonésie je vázána pravidly UNCITRAL a je signatářem Newyorské úmluvy z roku 1958 o uznávání a výkonu arbitrážních nálezů. Soudní rozhodnutí českých soudů ale indonéské soudy nevynucují – mezi zeměmi chybí příslušná dohoda. Vymahatelnost práva je zdlouhavá a pozice zahraničních firem je často slabá. Proto se doporučuje zejména u prvních transakcí trvat na plné předplatbě nebo jiném silném zajištění platby. Podvodné jednání – nezaplacení nebo nedodání zboží – není výjimkou. To platí o to více s ohledem na případy podvodného jednání v podobě, buď nezaplacení dodávky, anebo naopak nedodání zaplaceného zboží. Sofistikovanost těchto podvodů může být i taková, že po prvních bezvadně plněných menších dodávkách „na zkoušku“, nastoupí teprve u následného většího obchodu. Nejvhodnější cestou řešení sporů v Indonésii zůstává mimosoudní dohoda.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro aktualizované informace pro vstup a pobyt do Indonésie vč. celních a devizových předpisů je nutné přímo na Zastupitelský úřad Indonéské republiky v Praze. Eventuální bezpečnostní specifika lze též konzultovat v sekci Cestování na webovém portále Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

Návštěvní vízum (on Arrival): Návštěvní vízum je přiznáno cizím státním příslušníkům, kteří navštíví indonéské území pro účely oficiální návštěvy, vzdělávání, sociálně-kulturní, turistické, podnikatelské, rodinné, nebo tranzitní. Popříjezdové vízum je zpoplatněno částkou 500 000 IRD (cca. do 35 USD). Lze žádat elektronicky na webu The Official eVisa website for Indonesia.

Povolení k dlouhodobým pobytům podnikatelů: Registraci firem a jejich zástupců v Indonésii zařizují zprostředkovatelské kanceláře. Účtované částky jsou sice vysoké, ale alternativou k využití prostředníka je obtížné jednání v byrokratické spleti místních úřadů, obvykle spojené s nadstandardními platbami. Povolení k pobytu je dvojí, tedy KITAS a KITAP dle délky a účelu pobytu. KITAP má platnost až 5 let s možností prodloužení. Pro další referenci lze konzultovat Zákon o přistěhovalectví.

Mimo výše uvedené existují služební a diplomatická víza, a zvláštní povolení pro vstup do rizikových oblastí Papuy a Západní Papuy.

Cizinci jsou povinni mít u sebe doklad totožnosti; krátkodobí návštěvníci cestovní pas, osoby s dlouhodobým pobytem na území Indonésie průkaz povolení k pobytu (tzv. KITAS). Držitelé KITAS jsou povinni být registrovaní u místního registračního úřadu Rukun Tertangga (RT) a oddělení místní policie, sledovat délku trvání platnosti povolení k dlouhodobému pobytu (a vstupních resp. výstupních víz) a včas žádat o jejich prodloužení. Krátkodobí návštěvníci jsou povinni sledovat délku platnosti návštěvních víz a v případě jejich nezbytného prodloužení o to včas požádat na příslušném pracovišti policie. Propadlá víza mohou být důvodem i k zadržení, vymáhání pokut a k případnému vyhoštění a zákazu pobytu v Indonésii do budoucna. Nedodržení imigračních zákonů (např. pobyt v Indonésii po ukončení doby platnosti víza, pohyb v citlivých oblastech země bez příslušných speciálních povolení apod.) je trestné. V případě přesáhnutí dobu povoleného pobytu, imigrační úřady požadují uhradit 1 mil. IDR za každý den nelegálního pobytu.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Podmínky zaměstnávání českých občanů v Indonésii jsou totožné s podmínkami pro ostatní cizince. Zaměstnávání zahraničních pracovníků je povoleno pouze na pozicích, které nelze obsadit místní pracovní silou, a za podmínky, že zahraniční odborník zároveň školí místního zaměstnance jako svého budoucího nástupce (tzv. knowledge transfer). Povolení pro zahraniční manažery a technické specialisty bývá udělováno bez větších překážek. Zahraniční pracovníci jsou v Indonésii rozděleni do čtyř kategorií: profesionálové, manažeři, supervizoři a technici/operátoři. Existuje rovněž negativní seznam profesí (např. soudnictví, účetnictví, lidské zdroje), které jsou pro cizince formálně uzavřeny, nicméně v praxi lze jejich výkon obejít klasifikací jako „technický konzultant“.

Zaměstnávání místních pracovníků ve firmách se zahraniční účastí se řídí stejnými pravidly jako u indonéských subjektů. Zaměstnavatel s více než 10 zaměstnanci nebo měsíčním obratem nad 1 mil. IDR je povinen hradit základní pojištění „Jamsostek (Jaminan Sosial Tenaga Kerja)“. To zahrnuje úrazové a životní pojištění a minimální penzi. Systém sociálního pojištění ve smyslu evropských standardů neexistuje; zaměstnavatel platí 2 % na zdravotní pojištění, zatímco zaměstnanec odvádí 1 % ze mzdy. V závislosti na odvětví a výši investice může být stanoven povinný poměr mezi místními a zahraničními zaměstnanci. Pro přesnou orientaci se doporučuje konzultace s etablovanými personálními agenturami nebo právními kancelářemi se zkušeností na indonéském trhu.

Minimální mzda (UMK) je každoročně aktualizována a liší se dle jednotlivých provincií. V roce 2025 činí např. v Jakartě 5 396 761 IDR (cca 330 USD). Je třeba vždy rozlišovat, zda je uváděna národní, nebo regionální minimální mzda.

Referenčním dokumentem pro otázku zaměstnávání občanů z ČR je také platná mezivládní dohoda o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Sdělení č. 67/1996 Sb.).

5.9. Veletrhy a akce

V Indonésii probíhá každoročně několik desítek až stovek různých veletrhů na centrální i regionální úrovni. Veletrhy skutečně klíčové probíhají zejména v Jakartě na jednom ze dvou místním výstavišť – JIEX (Jakarta International Expo) a JCC (Jakarta Convention Center). I zde mají jednotlivé veletrhy různou úroveň, která se navíc může rok od roku výrazně změnit. Dochází poměrně často ke spojování několika oborových veletrhů a může se stát, že v aktuálním ročníku je sektor, který je předmětem zájmu návštěvníka upozaděn ve prospěch jiných. Před rozhodnutím o návštěvě konkrétního veletrhu lze vždy doporučit konzultaci s Velvyslanectvím České republiky v Jakartě nebo zahraniční kanceláří CzechTrade Jakarta.

Aktualizovaný přehled významných veletrhů a výstav pořádaných v Indonésii je k dispozici na webu TradeFairDates.

České firmy se v minulosti účastnily veletrhů HospitalExpo organizovaném v komplexu stadionu GBK, či veletrhů Machine Tools Indonesia, INA GreenTech, Indo Medicare, Railway Indonesia. A dále se tradičně české podniky každý druhý rok účastní regionálně významného bienálního veletrhu v oblasti obranné a bezpečnostní techniky IndoDefence, jehož další ročník je plánován na listopad 2026. Právě české zastoupení na veletrhu IndoDefence je ve spolupráci s Ministerstvem obrany České republiky a Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu finančně podpořeno z prostředků PROPED, a za doprovodu vedené gestorského útvaru firmy mohou zvýhodněně vystavovat. Jedná se tak o jednu z nejvýznamnějších proexportních akcí v rámci celého systému proexportní podpory MPO a MZV ČR.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky
Embassy of the Czech Republic (Kedutaan Besar Republik Ceko)
Jalan Gereja Theresia 20, Menteng, Jakarta 10350, Indonesia
Tel.: +62 (0) 8119245663-43
Konzulární pohotovost tel.: +420 222 420 222
E-mail: jakarta@embassy.mzv.gov.cz, jakarta.commerce@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/jakarta
Velvyslanec je akreditován též pro země –  Sultanát Brunej a na Východní Timor.

Honorární konzulát České republiky Bali s působností provincie Bali a Nusa Tenggara Barat 
Honorární konzul pan Ida Gede Bagus Sidharta Putra
Jl. Danau Tamblingan No.47, Sanur, Kec. Denpasar Sel., Kota Denpasar, Bali, Indonesia
Tel.: +62-896-8773-3609
E-mail: sanur.honorary@mzv.gov.cz

Honorární generální konzulát České republiky Surabaya s působností provincie Východní Jáva a Zvláštní provincie Yogyakarta
Honorární konzul pan Hermawan Kartajaya
Raya Darmo Square R-8 Jl. Raya Darmo 54-56 Surabaya 60264, Indonesia
Tel: +62-31-5621314
Fax: +62-31-5621316
E-mail: surabaya.honorary@mzv.gov.cz

Honorární konzulát České republiky Semarang s působností provincie Střední Jáva
Honorární konzul pan Daniel Budi Setiawan
Graha Siba, Jalan Ki Mangunsarkoro No. 14 A, Semarang, Provincie Střední Jáva, Indonesia
Tel: +62-24-8455775
Tel: +62 811 979 700
E-mail: semarang.honorary@mzv.gov.cz

Honorární konzulát České republiky Palu s působností ostrovy Sulawesi (provincie Gorontalo, Jižní Sulawesi, Střední Sulawesi, Severní Sulawesi, Jihovýchodní Sulawesi, Západní Sulawesi, Moluky (provincie Moluky a Severní Moluky), Sumba, Flores a provincie Východní Nusa Tenggara
Honorární konzulka paní Winda
Jalan Kijang Raya 65, City of Palu 94111, Central Sulawesi, Inodnesia
Tel: +62 852 1171 6166
E-mail: palu.honorary@mzv.gov.cz

CzechTrade Jakarta
ředitel: Ivan Kameník
Embassy of the Czech Republic, Jalan Gereja Theresia No.20 Menteng, 10350 Jakarta Pusat, Indonesia
E-mail: ivan.kamenik@czechtrade.gov.cz
Tel: + 62-21-2396112-3 (ext. line 37)
Tel: +91 84312 41912 a +62 812 136 850 48
Web: www.czechtrade.gov.cz/indonesie

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Záchrannná služba

tel: 118, 119

Policie

tel: 110

Hasiči

tel: 113

Předvolba Indonéské republiky je +62, dále bez nuly

MMC Hospital, Rasuna Said, Jakarta

tel: 021 520 3435

SOS Hospital. Pondok Indah, Jakarta

tel: 021 750 5980

Good Practice (poliklinika vhodná pro zahraniční občany)

tel: 021 718 3140

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• MZV Indonésie www.kemlu.go.id
• Státní tisková kancelář www.antaranews.com
• Deník Jakarta Post www.thejakartapost.com
• ASEAN www.asean.org

Adresy významných institucí:

KADIN – Indonesian Chamber of Commerce & Industry
Menara KADIN Indonesia 29th Floor
Jl. H.R.Rasuna Said X-5 Kav 2-3 Jakarta 12950
Tel: +62-21-5274484-86 Fax: +62-21-5274486
E-mail: sekretariat@kadin-indonesia.or.id
Web: www.kadin-indonesia.com

NAFED – National Agency for Export Development
Dharma Niaga Building 5th Floor Jakarta 10160
Tel.: +62-21-344 8164 Fax: +62-21-385 8850
E-mail: nafed@nafed.go.id

National Coordination Board for Investment Gedung BKPM
Jl. Jend. Gatot Subroto No. 44 Jakarta 12190
Tel.: +62-21-525 2008-520 4165
Fax: +62-21-522 7609
Web: BKPM

Asociace indonéských importérů GINSI (Gabungan Importir Nasional Seluruh Indonesia)
National Importers Association
Oil Center Building 1st Floor Jakarta 10350
Tel.: +62-21-398 37 395 – 97
Fax: +62-21-398 37 394

Asociace indonéských vývozních podniků GPEI (Gabungan Perusahaan Ekspor Indonesia)
Indonesian Exporter Association
Oil Center Building 1st Floor Jakarta 10350
Tel.: +62-21-398 37 395 – 97
Fax: +62-21-398 37 394

Pro pohyb po Indonésii doporučujeme využívat sdílených dopravních služeb k objednání skrze mobilní aplikace:

• Grab
• Gojek
• Bluebird