Jak správně přeshraničně poskytovat služby a vysílat pracovníky



2. Jak správně postupovat v konkrétních příkladech

Pro lepší pochopení celé problematiky jsou vybrány a vysvětleny praktické příklady přeshraničního poskytování služeb. V první části byla zvolena stavební činnost zedníka, protože tato profese patří mezi typické služby, které se poskytují přeshraničně. Na čtyřech příkladech jsou popsány procedury a podmínky jednak pro vysílání pracovníků v oboru zednictví do Německa a Rakouska a jednak pro přeshraniční poskytování služeb OSVČ – zedníka – v Německu a Rakousku.

Následují pak další příklady typické pro přeshraniční poskytování služeb a vysílání pracovníků do různých zemí EU/EHP. Ve všech případech přeshraničního poskytování služeb uvedených níže (s výjimkou příkladu 2.8) se jedná o občany ČR.

Je skutečně nezbytné dodržovat příslušná pravidla a procedury, protože při jejich nedodržení hrozí vysoké pokuty, v některých zemích se může dokonce za určitých okolností jednat o trestný čin.

Pozor! Níže popsané podmínky jsou platné v červenci roku 2019, je tedy vždy třeba zkontrolovat, zda v mezičase nedošlo ke změnám. Především v souvislosti s revizí směrnice o vysílání pracovníků (Kapitola 1.2.1) lze očekávat významné změny např. v oblasti odměňování vyslaných zaměstnanců, a to od 30. 7. 2020.

2.1 Stavební firma chce vyslat zedníky do Německa

Česká stavební firma má zakázku od německého občana v Německu – v Sasku, jedná se o rekonstrukci rodinného domu. Na zakázku má být vyslána skupina zedníků – občanů ČR – zaměstnaných u české firmy. Odhadovaná délka rekonstrukce je cca 4 měsíce.

Musejí se splnit následující podmínky a procedury:

  1. Česká stavební firma provádí rekonstrukce domů v ČR, může tedy obdobné služby poskytovat i přeshraničně. Vyslaní zaměstnanci – občané ČR – nepotřebují pracovní povolení. Firma bude vysílat zaměstnance, se kterými má uzavřenou pracovní smlouvu, což je v souladu s podmínkami pro vysílání pracovníků.
  2. Vyslaní pracovníci musejí mít alespoň minimální pracovní podmínky, jako jsou v hostitelské zemi, jestliže jsou pro ně výhodnější a pokud jsou stanoveny právními předpisy či obecně závaznými kolektivními smlouvami. V Německu se vedle obecné minimální mzdy uplatňují sektorové minimální mzdy (patří tam např. i stavebnictví) dané obecně závaznými kolektivními smlouvami (sazby minimálních mezd z obecně závazných kolektivních smluv v Německu /anglicky/). Normální pracovní doba v Německu je 8 hodin denně (přestávky se do ní nezapočítávají), pět dní v týdnu. Může být prodloužena až na 10 hodin denně s tím, že za dobu 6 měsíců musí být průměrná pracovní doba 8 hodin. Ve stavebnictví je délka dovolené na zotavenou 30 dnů za rok. Další informace o pracovně-právních podmínkách v Německu jsou k dispozici na stránkách zoll.de. Pozor! Samozřejmě vyslaní zaměstnanci mají nárok na příslušné cestovní náhrady dle českého zákoníku práce (viz Kapitola 1.2.1).
  3. Na místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) zažádá vysílající podnik společně s vysílanými zaměstnanci o potvrzení formuláře A1 pro vyslání, na jeho vystavení má OSSZ správní lhůtu 30 dnů. Vyslaní zaměstnanci také potřebují Evropský průkaz zdravotního pojištění a vhodné – nikoliv povinné – je komerční zdravotní připojištění.
  4. Co se týče daní z příjmu, postupuje se především dle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění 18/1984 Sb., lze vyhledat v seznamu na stránkách českého Ministerstva financí. Vysílající firmě ani vyslaným zaměstnancům s největší pravděpodobností nevznikne povinnost registrovat se a odvádět daň z příjmu i v Německu, protože tam budou poskytovat služby v délce cca 4 měsíce. Pozor! Pokud by firmě či vyslaným zaměstnancům v Německu při delších vysláních vznikla povinnost odvádět tam daně z příjmu, vznikla by od samého začátku a ne až např. po uplynutí 6 měsíců.
  5. U daně z přidané hodnoty je místo plnění tam, kde se nemovitost nachází, tedy v Německu. Protože odběratelem služby je německý spotřebitel, musí se český vysílající podnik registrovat k DPH v Německu, a to na finančním úřadu v Chemnitz a DPH tam vypořádat. Kontakt: Finanzamt Chemnitz-Süd, Paul-Bertz-Straße 1, 09120 Chemnitz, tel.: +49 371 279-0, e-mail: poststelle@fa-chemnitz-sued.smf.sachsen.de. Informace o registraci k DPH jsou k dispozici i v češtině.
    Pozn.:
    I. Pokud by odběratelem české firmy byla německá firma, plátce DPH v Německu, uplatnilo by se přenesení daňové povinnosti na příjemce služby v Německu. Česká firma by fakturovala bez DPH, DPH by odvedl německý příjemce služby – německá firma – v Německu.
    II. Pokud by odběratelem služby byla např. česká firma, která by působila jako hlavní dodavatel rekonstrukce, musel by se tento český hlavní dodavatel rekonstrukce registrovat k DPH v Německu na výše zmíněné adrese v Chemnitz.
  6. Vyslané zaměstnance ve vyjmenovaných oborech, kam patří např. i stavebnictví, je nutné před jejich vysláním nahlásit pomocí online formuláře (viz Kapitola 1.2.5).
  7. Profese zedníka je v Německu regulovaná, jedná se o profesi – Maurer und Betonbauer – Meister/in – uvedenou v seznamu regulovaných profesí (německý zdroj, Anlage A). Vysílající podnik musí provést ohlášení kvalifikace podniku (ne vyslaných zaměstnanců), procedura je popsaná v Kapitole 1.2.6. Ohlášení doplněné potřebnými doklady se zašle na místně příslušnou řemeslnou komoru v Německu. Ohlášení doplněné naskenovanými doprovodnými dokumenty může být odesláno i elektronicky – příklad formuláře (Meldung der vorübergehenden Erbringung von Dienstleistungen) vhodného k ohlášení kvalifikace v Německu – pro Mnichov a okolí (německy).
  8. V případě, že vyslaní zaměstnanci budou v Německu pobývat déle než 3 měsíce, je třeba je v Německu přihlásit pobytu, vhodné je, aby si tam zažádali o přechodný pobyt občana EU.
  9. Protože se jedná o vyslané zaměstnance ve stavebnictví, je třeba odvádět příspěvky do dovolenkové pokladny SOKA-BAU, tento příspěvek značně zvyšuje náklady, protože je ve výši cca 15 % hrubé mzdy. Nahlášení do dovolenkové pokladny se provádí automaticky po ohlášení vyslaných zaměstnanců (viz bod 6). Za určitých podmínek mohou zaměstnanci žádat o příspěvek na dovolenou z fondu SOKA-BAU, nicméně se jedná o poměrně komplikovanou proceduru. V Německu se pro stavebnictví uplatňuje též srážková daň (více v Kapitole 1.2.7). Pro lepší cash flow ve firmě je vždy lepší zažádat předem o zproštění povinnost odvádět tuto srážkovou daň.
  10. Vyslaní zaměstnanci mají mít s sebou potvrzený formulář A1, Evropský průkaz zdravotního pojištění, doklad o tom, že bylo provedeno ohlášení vyslaných zaměstnanců a ohlášení kvalifikace vysílajícího podniku, kopie pracovních smluv a doklady o mzdě s překlady do němčiny apod. Nezbytné je vést řádně evidenci pracovní doby, přestávek v práci atd. Pozor! Při nedodržení podmínek (a to i administrativních) pro vyslání zaměstnanců jsou uplatňovány vysoké pokuty i v řádu tisíců € za jednoho zaměstnance.

2.2 Stavební firma chce vyslat zedníky do Rakouska

Česká stavební firma má zakázku od rakouského občana v Rakousku, jedná se o rekonstrukci rodinného domu. Na zakázku má být vyslána skupina zedníků – občanů ČR – zaměstnaných u české firmy. Odhadovaná délka rekonstrukce je cca 4 měsíce.

Musejí se splnit následující podmínky a procedury:

  1. Česká stavební firma provádí rekonstrukce domů v ČR, může tedy obdobné služby poskytovat i přeshraničně. Vyslaní zaměstnanci – občané ČR – nepotřebují pracovní povolení. Firma bude vysílat zaměstnance, se kterými má uzavřenou pracovní smlouvu, což je v souladu s podmínkami pro vysílání pracovníků.
  2. Vyslaní pracovníci musejí mít minimální pracovní podmínky, jako jsou v hostitelské zemi, jestliže jsou pro ně výhodnější a pokud jsou stanoveny právními předpisy či obecně závaznými kolektivními smlouvami (vyhledávání rakouských obecně závazných kolektivních smluv, informace o podmínkách pro vyslané zaměstnance v Rakousku). Pozor! Vysílající podnik musí zaměstnancům poskytnout též příslušné cestovní náhrady dle českého zákoníku práce (viz Kapitola 1.2.1).
  3. Na místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) zažádá vysílající podnik společně s vysílanými zaměstnanci o potvrzení formuláře A1 pro vyslání, na jeho vystavení má OSSZ správní lhůtu 30 dnů. Vyslaní zaměstnanci také potřebují Evropský průkaz zdravotního pojištění a vhodné – nikoliv povinné – je komerční zdravotní připojištění.
  4. Co se týče daní z příjmu, postupuje se především dle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění 31/2007 Sb. m. s., příslušnou smlouvu lze vyhledat v odkaze uvedeném v Kapitole 2.1, bod 4. Vysílající firmě ani vyslaným zaměstnancům s největší pravděpodobností nevznikne povinnost registrovat se a odvádět daň z příjmu i v Rakousku, kde budou poskytovat služby v délce cca 4 měsíce. Pozor! Pokud by se rekonstrukce protáhla na půl roku, tak by vysílající firmě v Rakousku vznikla stálá provozovna a tudíž i povinnost registrovat se a odvádět daň z příjmu i v Rakousku. Tato povinnost by vznikla i vyslaným pracovníkům, byť by tam např. vykonávali službu pouze jeden den.
  5. U daně z přidané hodnoty je místo plnění tam, kde se nemovitost nachází, tedy v Rakousku. Protože odběratelem služby je rakouský spotřebitel, musí se český vysílající podnik registrovat k DPH v Rakousku, a to na finančním úřadu v Grazu a DPH tam vypořádat. Kontakt: Finanzamt Graz Stadt, Betriebsveranlagungsteams Ausländerreferate, Conrad von Hötzendorf-Straße 14 – 18, A – 8010 Graz, tel.: +43 50233 333, e-mail: Post.FA68-BV11@bmf.gv.at.
    Pozn.: Pokud by odběratelem české firmy byla rakouská firma, plátce DPH v Rakousku, uplatnilo by se přenesení daňové povinnosti na příjemce služby v Rakousku. Česká firma by fakturovala bez DPH, DPH by odvedl rakouský příjemce služby – rakouská firma – v Rakousku.
  6. Všechny zaměstnance vyslané do Rakouska je třeba předem ohlásit pomocí online formuláře, ohlášení již není třeba zasílat týden předem.
  7. Profese zedníka je v Rakousku regulovaná, spadá totiž pod činnost Mauerer uvedenou v seznamu regulovaných profesí (seznam profesí regulovaných v Rakousku – rakouský zdroj, německy; server europa.eu – anglicky, německy, francouzsky). Vysílající podnik musí požádat o ověření kvalifikace podniku, protože pro činnost stavebního mistra se v Rakousku vyžaduje složitější procedura – ověření kvalifikace. Žádost se odešle doporučenou poštou na adresu v ní uvedenou (nyní je možno do určité míry využít i elektronické podání). Doplní se originály či ověřenými kopiemi dokladů o legálním usazení vysílajícího podniku v domovské zemi, o kvalifikaci a občanství odpovědné osoby. Vše kromě dokladu o občanství musí být také úředně přeloženo do němčiny. Rakouské ministerstvo zašle své vyjádření nejpozději do 2 měsíců od podání žádosti. Ověření kvalifikace je v Rakousku zpoplatněno. Pozor! V případě, že by se jednalo o stavbu nového domu, muselo by se také předložit potvrzení o příslušném pojištění odpovědnosti (viz Kapitola 1.2.7).
  8. V případě, že vyslaní zaměstnanci budou v Rakousku pobývat déle než 3 měsíce, je třeba je v Rakousku přihlásit, vhodné je, aby si tam zažádali o přechodný pobyt občana EU.
  9. Protože se jedná o zaměstnance vyslané ve stavebnictví, je třeba odvádět příspěvky do dovolenkové pokladny BUAK. Nahlášení do dovolenkové pokladny se provádí automaticky po ohlášení vyslaných zaměstnanců (viz bod 6). Za určitých podmínek mohou zaměstnanci žádat o příspěvek na dovolenou z BUAK, nicméně se jedná o poměrně komplikovanou proceduru.
  10. Vyslaní zaměstnanci mají mít s sebou potvrzený formulář A1, Evropský průkaz zdravotního pojištění, doklad o tom, že bylo provedeno ohlášení vyslaných zaměstnanců, potvrzení, že v Rakousku byla ověřena kvalifikace vysílajícího podniku, kopie pracovních smluv s překladem do němčiny nebo do angličtiny, doklady o mzdě s překladem do němčiny apod. Nezbytné je vést řádně evidenci pracovní doby, přestávek v práci apod. Pozor! Při nedodržení podmínek (a to i administrativních) pro vyslání zaměstnanců jsou uvalovány vysoké pokuty obvykle v řádu až desetitisíců € za jednoho zaměstnance, pokuty za jednotlivé prohřešky se sčítají či násobí a nemají horní hranici.

2.3 OSVČ chce zedničit v Německu

Česká OSVČ – zedník podnikající v tomto oboru již 5 let – má zakázku od německého občana v Německu, jedná se o drobné zednické práce při rekonstrukci rodinného domu. Na zakázce bude OSVČ pracovat sama, nebudou s ní spolupracovat jiná OSVČ ani jiní zaměstnanci. Odhadovaná délka je cca 1 měsíc.

OSVČ musí splnit následující podmínky a procedury:

  1. Česká OSVČ běžně provádí zednické služby v České republice, takže je může poskytovat dočasně a příležitostně i v jiné zemi. Je nutné, aby OSVČ měla zakázky od různých zadavatelů a nesmí na zakázce úzce spolupracovat s jinými OSVČ či vyslanými zaměstnanci (viz Kapitola 1.3.1).
  2. Na místně příslušné OSSZ si OSVČ zažádá o potvrzení formuláře A1 pro vyslání, správní lhůta na toto potvrzení je 30 dnů. S vydáním potvrzení by neměl být žádný problém, protože OSVČ působí v ČR v daném oboru déle než 2 měsíce a déle než tuto dobu odvádí platby sociálního pojištění do českého systému. Vezme si i Evropský průkaz zdravotního pojištění, může si navíc sjednat nepovinné komerční zdravotní připojištění.
  3. U daní z příjmu postupuje dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Německem 18/1984 Sb. (viz Kapitola 2.1, bod 4), důležité je, zda v Německu dojde ke vzniku stálé provozovny. Pokud by OSVČ v Německu vznikla stálá provozovna, vznikla by jí tam také povinnost registrovat se a odvádět daň z příjmu. Na základě uvedeného příkladu by jí tato povinnost vzniknout neměla. Pozor! I pro služby OSVČ se v Německu uplatňuje 15% srážková daň (viz Kapitola 2.1, bod 9).
  4. U služeb vztahujících se k nemovitostem je místo plnění pro DPH tam, kde se nemovitost nachází, tedy v Německu. Protože odběratelem služby v Německu je spotřebitel, musí se česká OSVČ v Německu přihlásit k DPH na finančním úřadě v Chemnitz (viz Kapitola 2.1, bod 5) a příslušnou daň tam vypořádat.
  5. Profese zedníka je v Německu regulovaná (viz Kapitola 2.1), OSVČ musí tedy ohlásit kvalifikaci v Německu ještě před začátkem poskytování služeb. Ohlášení zašle na místně příslušnou řemeslnou komoru do Německa (bližší informace jsou k dispozici v Kapitole 2.1, bod 7) a doplní příslušnými dokumenty:
    • a) kopií dokladu o kvalifikaci s překladem do němčiny,
    • b) kopií dokladu o legálním podnikání v ČR – živnostenský list či výpis z živnostenského rejstříku – s překladem do němčiny,
    • c) kopií pasu či občanského průkazu.
  6. V případě, že OSVČ bude v Německu pobývat déle než 3 měsíce (což není tento případ), je třeba, aby se v Německu přihlásila k pobytu, vhodné je, aby si tam v takovém případě zažádala o přechodný pobyt občana EU.
  7. OSVČ má mít s sebou potvrzený formulář A1, Evropský průkaz zdravotního pojištění, doklad o tom, že bylo zasláno ohlášení kvalifikace, živnostenský list nebo výpis z živnostenského listu s překladem do němčiny, kopii smlouvy či objednávky, na jejímž základě službu poskytuje apod. Pozor! Pokud kontrolní orgány posoudí přeshraniční poskytování služeb OSVČ jak tzv. nelegální zaměstnání, jsou uplatňovány vysoké pokuty.

2.4 OSVČ chce zedničit v Rakousku

Česká OSVČ – zedník podnikající v tomto oboru již 5 let – má zakázku od rakouského občana v Rakousku, jedná se o drobné zednické práce při rekonstrukci rodinného domu. Na zakázce bude OSVČ pracovat sama, nebudou s ní spolupracovat jiná OSVČ ani jiní zaměstnanci. Odhadovaná délka je cca 1 měsíc.

OSVČ musí splnit následující podmínky a procedury:

  1. Česká OSVČ běžně provádí zednické služby v České republice, takže je může poskytovat dočasně a příležitostně i v jiné zemi. Je nutné, aby OSVČ měla zakázky od různých zadavatelů a nesmí na zakázce úzce spolupracovat s jinými OSVČ či vyslanými zaměstnanci (viz Kapitola 1.3.1).
  2. Na místně příslušné OSSZ si OSVČ zažádá o potvrzení formuláře A1 pro vyslání, správní lhůta na toto potvrzení je 30 dnů. S vydáním potvrzení by neměl být žádný problém, protože OSVČ působí v ČR v daném oboru déle než 2 měsíce a déle než tuto dobu odvádí platby sociálního pojištění do českého systému. Vezme si i Evropský průkaz zdravotního pojištění, může si navíc sjednat nepovinné komerční zdravotní připojištění.
  3. U daní z příjmu postupuje dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Rakouskem 31/2007 Sb. m. s. (viz Kapitola 2.2, bod 4), důležité je, zda v Rakousku dojde ke vzniku stálé provozovny. Pokud by OSVČ v Rakousku vznikla stálá provozovna, vznikla by jí tam také povinnost registrovat se a odvádět daň z příjmu. Na základě uvedeného příkladu by jí tato povinnost vzniknout neměla. Pozor! V případě, že by OSVČ v Rakousku měla zakázky, které by dohromady trvaly déle než 6 měsíců v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období, tak by jí v Rakousku vznikla povinnost přihlásit se a odvádět daně z příjmu i v Rakousku od samého počátku poskytování služeb.
  4. U služeb vztahujících se k nemovitostem je místo plnění pro DPH tam, kde se nemovitost nachází, tedy v Rakousku. Protože odběratelem služby v Rakousku je spotřebitel, musí se česká OSVČ v Rakousku přihlásit k DPH na finančním úřadu v Grazu (viz Kapitola 2.2, bod 5) a příslušnou daň tam vypořádat.
  5. Profese zedníka je v Rakousku regulovaná (viz Kapitola 2.2, bod 7), patří pod činnost, u níž je vyžadováno ověření kvalifikace. Postup je v podstatě shodný jako v případě ověření kvalifikace firmy vysílající své zaměstnance do Rakouska, pro OSVČ se použije formulář pro fyzické osoby. Pozor! V případě, že by OSVČ v Rakousku stavěla např. nový zděný sklad, potřebovala by mít povinné pojištění s velmi vysokým limitem plnění, obdobně jak je popsáno v Kapitole 2.2, bodu 7.
  6. V případě, že by OSVČ v Rakousku pobývala déle než 3 měsíce (což není tento případ), je třeba, aby se v Rakousku přihlásila k pobytu, vhodné je, aby si tam v takovém případě zažádala o přechodný pobyt občana EU.
  7. OSVČ má mít s sebou potvrzený formulář A1, Evropský průkaz zdravotního pojištění, doklad o tom, že její kvalifikace byla ověřena, živnostenský list nebo výpis z živnostenského listu s překladem do němčiny, kopii smlouvy, na jejímž základě službu poskytuje. Pozor! Pokud kontrolní orgány posoudí přeshraniční poskytování služeb OSVČ jako tzv. nelegální zaměstnání, jsou uplatňovány vysoké pokuty obvykle až v řádu tisíců či desetitisíců €.

2.5 Stavební firma vysílá své zaměstnance na stavbu do Francie

Česká stavební firma provádí jako hlavní dodavatel zakázku na stavbu restaurace ve Francii, předpokládaná délka vyslání zaměstnanců do Francie i délka stavby samotné je půl roku. Objednatelem je francouzská firma, plátce DPH ve Francii.

Musejí se splnit následující podmínky a procedury:

  1. Jedná se o českou stavební firmu, která obdobné zakázky provádí v České republice, firma bude vysílat své zaměstnance, s nimiž má uzavřené pracovní smlouvy. Jedná se tedy o zcela běžné a legální vysílání pracovníků v rámci přeshraničního poskytování služeb.
  2. Vyslaní pracovníci musejí mít zajištěny alespoň minimální pracovní podmínky (pokud jsou pro ně výhodnější) dle francouzských pravidel ve vyjmenovaných oblastech, (viz Kapitola 1.2.1). Jedná se především o minimální mzdu, délku pracovní doby a doby odpočinku, délku dovolené apod. Ve Francii je sedmihodinová denní pracovní doba, tj. 35 hod/týden (informace o pracovní době a příplatcích za práci přesčas). Pokud by zaměstnanci pracovali 40 hod. týdně (což mohou), má zaměstnavatel povinnost jim platit za prvních 35 hodin alespoň minimální francouzskou hodinovou mzdu (v roce 2019: 10,03 €/hod) a za dalších 5 hodin mají nárok na příplatek za přesčas ve výši 25 % (v roce 2019: 12,38 €/hod), tudíž minimální hrubá mzda za týden by v případě práce 40 hodin týdně činila 414 €. Pozor! Samozřejmě vyslaní zaměstnanci mají nárok na příslušné cestovní náhrady dle českého zákoníku práce.
  3. Vyslaní zaměstnanci potřebují formulář A1 a Evropský průkaz zdravotního pojištění (viz Kapitola 1.2.2). Vhodné, nikoliv povinné, je i komerční zdravotní připojištění.
  4. U daní z příjmu se vychází ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Francií 79/2005 Sb. m. s. (přehled smluv o zamezení dvojího zdanění, jež uzavřela ČR). Dle smlouvy vzniká stálá provozovna ve Francii např. v případě stavby nebo staveniště, pokud projekt trvá déle než 12 měsíců, nebo pokud jsou ve Francii přeshraničně poskytovány služby delší než 9 měsíců kumulovaně v jakémkoliv patnáctiměsíčním období. Při půlroční stavbě ve Francii tudíž české firmě stálá provozovna nevznikne, nicméně podmínky pro vznik stálé provozovny je třeba mít v patrnosti v případě, že by se stavba značně prodloužila. Jestliže budou čeští zaměstnanci ve Francii přítomni delší dobu než 183 dnů (do 183 dnů se započítávají i např. volné dny, které zaměstnanci strávili i mimo Francii, pokud během nich nedošlo k přerušení vyslání) během dvanácti po sobě jdoucích měsíců, vznikne povinnost registrovat je tam k dani z příjmu a příslušnou daň z příjmu za ně ve Francii odvádět. (Daňová povinnost by vyslaným zaměstnancům ve Francii vznikla i v případě, že by jejich zaměstnavatel měl ve Francii stálou provozovnu.) Vznikne-li zaměstnancům ve Francii daňová povinnost, vzniká od samého počátku a ne např. až dnem 184. Vyloučení dvojího zdanění je pak popsáno v článku 23 smlouvy.
  5. U služeb vztahujících se k nemovitostem (kam pochopitelně patří i stavebnictví), je místo plnění tam, kde se nemovitost nachází, tedy ve Francii. V tomto případě evropská směrnice neukládá členským státům aplikovat přenos daňové povinnosti na příjemce služby. Nicméně Francie přenesení daňové povinnosti (nejenom u služeb vztahujících se k nemovitosti) používá. Česká firma bude tedy fakturovat francouzské firmě bez DPH a DPH odvede francouzská firma – příjemce služby – dle francouzských pravidel ve Francii.
  6. Všichni vyslaní zaměstnanci musejí být před počátkem vyslání nahlášeni do online systému SIPSI. Během ohlášení se do systému také musí uvést zástupce, se kterým má česká firma uzavřenou písemnou smlouvu o zatupování pro kontroly ze strany francouzských úřadů.
  7. V případě profesí regulovaných ve Francii je třeba na příslušném francouzském úřadu provést ohlášení kvalifikace. Profese, které česká firma bude ve Francii vykonávat, jsou v řadě případů regulované (přehled, i anglicky), vyhledávat lze v národním seznamu či v evropské databázi na serveru europa.eu. U určité regulované profese je vždy uveden i kompetentní orgán pro ohlášení kvalifikace. Ohlášení je opět třeba doplnit dokladem o tom, že firma je legálně usazena v ČR a doklady o kvalifikaci české firmy s překlady do francouzštiny (viz Kapitola 1.2.6). Ohlášení platí 1 rok, poté je možné jej prodloužit.
  8. V případě, že vyslaní zaměstnanci budou ve Franci pobývat déle než 3 měsíce, je třeba je ve Francii přihlásit k pobytu, vhodné je, aby si tam zažádali o přechodný pobyt občana EU.
  9. Je třeba, aby všichni zaměstnanci na staveništi měli tzv. BTP karty, které mimo jiné slouží i k registraci do francouzské dovolenkové pokladny (viz Kapitola 1.2.7).
  10. Vyslaní zaměstnanci mají mít s sebou potvrzený formulář A1, Evropský průkaz zdravotního pojištění, doklad o tom, že bylo provedeno ohlášení vyslaných zaměstnanců a ohlášení výkonu regulovaných profesí ve Francii, kopie pracovních smluv a doklady o mzdě s překladem do francouzštiny, apod. Nezbytné je vést řádně evidenci pracovní doby, přestávek v práci apod. Pozor! Při nedodržení podmínek (a to i administrativních) pro vyslání zaměstnanců jsou uplatňovány vysoké pokuty obvykle v řádu tisíců € za jednoho zaměstnance.

2.6 Strojírenská firma vysílá své zaměstnance na instalaci stroje do Belgie

Česká strojírenská firma dodává stroj na vázání knih do Belgie, součástí dodávky je i odborná instalace stroje, stroj se nestane součástí nemovitosti, v případě potřeby je možno jej převézt a naistalovat na jiném místě. Instalace, kterou budou provádět kvalifikovaní zaměstnanci českého výrobce stroje, bude trvat maximálně 3 dny.

Musejí se splnit následující podmínky a procedury:

  1. Jedná se o českou strojírenskou firmu, která bude dodávat své zboží (stroj) s montáží do Belgie. Bude vysílat zaměstnance, se kterými má uzavřenou pracovní smlouvu. Tato situace je v souladu s podmínkami pro vyslání pracovníků.
  2. Vyslaní pracovníci mají mít minimální pracovně-právní podmínky vyjmenované ve směrnici o vysílání pracovníků (96/71/ES) dle pravidel hostitelské země, v Belgii je např. 38hodinový pracovní týden. Pozor! Samozřejmě vyslaní zaměstnanci mají nárok na příslušné cestovní náhrady dle českého zákoníku práce.
    Pozn.: Jelikož se jedná o první instalaci nebo montáž mimo stavebnictví kratší než 8 dní, uplatňuje se v tomto případě výjimka, kdy vyslaní zaměstnanci nemusejí dostávat minimální belgickou mzdu a minimální belgickou délku dovolené na zotavenou. Všechny ostatní podmínky uvedené v článku 3 směrnice o vysílání pracovníků však musejí být dodrženy.
  3. Na místně příslušné OSSZ zažádá vysílající podnik společně s vysílanými zaměstnanci o formulář A1, vyslaní zaměstnanci také potřebují Evropský průkaz zdravotního pojištění. Vhodné, nikoliv povinné, je i komerční zdravotní připojištění.
  4. U daní z příjmu se postupuje dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Belgií 95/2000 Sb. m. s. Nicméně při takovémto velmi krátkém vyslání určitě v Belgii nevznikne daňová povinnost ani pro vysílající firmu, ani pro vyslané zaměstnance.
  5. Co se týče DPH, jedná s o službu dle základního pravidla, kdy místem plnění je místo, kde má sídlo příjemce služby, tedy Belgie. V tomto případě se u všech členských států povinně uplatňuje přenesení daňové povinnosti na příjemce služby. Česká firma bude fakturovat bez DPH, tuto skutečnost uvede na faktuře a v souhrnném hlášení, zároveň předá svému belgickému zákazníkovi své DIČ k DPH. Daň z přidané hodnoty odvede belgický příjemce služby dle belgických pravidel.
  6. Zaměstnanci vyslaní do Belgie se obecně nahlašují do online systému Limosa. Nicméně z tohoto pravidla existují určité výjimky, z nichž se jedna týká právě vyslání zaměstnanců na instalaci nebo montáž kratší než 8 dní. Informace o výjimkách z povinnosti ohlášení vyslaných zaměstnanců v Belgii (anglicky, v části „Who is exempt from Limosa“). Při této krátkodobé instalaci není tedy třeba v Belgii provést ohlášení vyslaných zaměstnanců.
    Pozn.: Z tohoto nelze usuzovat, že ohlášení zaměstnanců v případě první instalace kratší než 8 dní není obecně ve všech zemích povinné. Není tomu tak, obvykle se ohlašovací povinnost týká i těchto vyslaných zaměstnanců, kterým se ovšem nemusí vyplácet minimální mzda dle pravidel hostitelské země.
  7. Takováto instalace (nebude pokrývat např. elektro profese) nepatří v Belgii mezi regulované profese, není tudíž třeba tam provést ohlášení kvalifikace.
  8. Vyslaní zaměstnanci s sebou potřebují formulář A1, Evropský průkaz zdravotním pojištění, pracovní smlouvu s překladem. Je také třeba vést záznamy o pracovní době.

2.7 Česká firma, která dodává skladové systémy do logistických center, získala zakázku na Slovensku

Česká firma, která se v ČR i v jiných zemích zabývá dodávkou skladových systémů do logistických center, získala větší zakázku na Slovensku. Zakázka bude trvat cca 8 až 10 měsíců a budou na ni vysláni zaměstnanci, kteří v té době budou pracovat pouze na této zakázce na Slovensku. Skladovací systém byl přímo vyvinut pro danou budovu, nebude možné jej poměrně snadno převézt a nainstalovat na jiném místě.

Musejí se splnit následující podmínky a procedury:

  1. Jedná se o jednorázovou zakázku na Slovensku, kam budou vysláni zaměstnanci české firmy. Tento způsob je v souladu s pravidly pro přeshraniční poskytování služeb.
  2. Vyslaní zaměstnanci musejí mít minimální pracovně-právní podmínky dle pravidel Slovenska, pokud jsou tato pro ně výhodnější, nicméně tato pravidla jsou podobná jako v ČR. Pracovně-právní podmínky pro pracovníky vyslané na Slovensko v dokumentu „Pracovne podmienky zamestnancov vyslaných na územie SR“. Pozor! Samozřejmě vyslaní zaměstnanci mají také nárok na příslušné cestovní náhrady dle českého zákoníku práce.
  3. Na místně příslušné OSSZ zažádá vysílající podnik společně s vysílanými zaměstnanci o formulář A1 pro vyslání, vyslaní zaměstnanci také potřebují Evropský průkaz zdravotního pojištění. Vhodné, nikoliv povinné, je i komerční zdravotní připojištění.
  4. U daní z příjmu se postupuje dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a SR 100/2003 Sb. m. s. České firmě na Slovensku vznikne z důvodu přeshraničního poskytování služeb delšího než 6 měsíců v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období stálá provozovna tedy i povinnost registrovat se na Slovensku k dani z příjmu a tuto daň tam odvádět. Tato povinnost na Slovensku vzniká od samého počátku poskytování služeb a ne až po uplynutí 6 měsíců. V případě, že se zjistí až dodatečně, že lhůta byla překročena, stejně je třeba registrovat se a odvádět daň z příjmu na Slovensku od prvního dne poskytovaní služeb v této zemi. Stejně tak se budou muset odvádět daně z příjmu zaměstnanců během vyslání na Slovensku, protože tyto půjdou na vrub stálé provozovně. Příjmy vyslaných zaměstnanců z území Slovenska se tedy budou danit na Slovensku vždy, byť by tam např. byli pouze 1 den. Vyloučení dvojího zdanění je popsáno v článku 22 smlouvy, je tam uvedena metoda zápočtu. Nicméně pokud má firma, která vysílá své zaměstnance do jiné země v této jiné zemi stálou provozovnu (což je náš případ), umožňuje český zákon o daních z příjmu i metodu vynětí (§ 38f, odst. 4 zákona o daních z příjmů 586/1992 Sb. v platném znění).
  5. Co se týče DPH, jedná se o službu vztahující se k nemovitostem, kde místo plnění je tam, kde se nemovitost nachází, tedy na Slovensku. Pokud je objednatelem služby slovenská firma, uplatňuje se přenesení daňové povinností na příjemce služby. Česká firma fakturuje bez DPH a předá svoje DIČ k DPH slovenskému zákazníkovi. Ten odvede příslušnou DPH na Slovensku dle slovenských pravidel.
    Pozn.: Pokud by česká firma měla subdodavatele, museli by se tito subdodavatelé vždy registrovat k DPH na Slovensku a příslušnou daň tam odvést. Na Slovensku lze totiž využít režim reverse charge (přenesení daňové povinnosti na příjemce služby) pouze v případě, že příjemcem služby je osoba povinná k dani, která má sídlo nebo pobočku na Slovensku. Pokud by se tedy český hlavní dodavatel skladových systémů registroval k DPH na Slovensku, tak by na něj stejně nebylo možné přenést povinnost odvádět DPH na Slovensku, protože by nebyla splněna podmínka existence sídla či pobočky na Slovensku (viz § 69, odst. 2 slovenského zákona o dani z pridanej hodnoty 222/2004 Z. z.).
  6. Zaměstnance vyslané na Slovensko je nutno předem ohlásit, toto je možné provést jak online, tak offline.
  7. V případě výkonu profesí regulovaných na Slovensku je třeba provést ohlášení kvalifikace vyslaných zaměstnanců.
  8. Protože zaměstnanci budou dlouhodobě pobývat na Slovensku (déle než 3 měsíce), je třeba, aby se přihlásili k pobytu na cizinecké policii na Slovensku, vhodné je, aby si tam zažádali o přechodný pobyt občana EU.
  9. Vyslaní zaměstnanci mají mít s sebou potvrzený formulář A1, Evropský průkaz zdravotního pojištění, doklad o tom, že bylo provedeno ohlášení vyslaných zaměstnanců a ohlášení výkonu regulovaných profesí na Slovensku (v případě výkonu činností regulovaných na Slovensku), kopie pracovních smluv, doklady o mzdě apod. Nezbytné je vést řádně evidenci pracovní doby, přestávek v práci apod.

2.8 Polská firma získala zakázku na poradenství pro českou společnost

Polská poradenská firma získala zakázku na poradenství od české společnosti, poradenství se týká přípravy české firmy na vstup na polský trh. Poradenské služby nebudou trvat celkem déle než 30 dnů, přičemž služby budou rozvrženy do období cca 3 měsíců, bude je zajišťovat jeden polský zaměstnanec.

Musejí se splnit následující podmínky a procedury:

  1. Jedná se o jednorázovou zakázku v ČR, bude ji vykonávat zaměstnanec polské firmy, což je v souladu s pravidly pro přeshraniční poskytování služeb.
  2. Vyslaný zaměstnanec bude muset mít alespoň minimální pracovní podmínky v oblastech vyjmenovaných v článku 3 směrnice 96/71/ES dle pravidel ČR, pokud jsou tyto pro něj výhodnější. V tomto případě jsou však podmínky obou zemí srovnatelné. Vyslaný pracovník má nárok na cestovní náhrady dle polských pravidel.
  3. Je třeba, aby polský vyslaný pracovník měl formulář A1 dokládající, že odvádí povinné sociální pojištění v Polsku, v tomto případně je vhodnější formulář A1 pro souběh činností. (U formuláře A1 pro souběh činností totiž není třeba před každým výjezdem znovu žádat o jeho vydání, formulář A1 pro souběh činností se vydává souhrnně pro celé období působení v ČR.) Potřebuje také Evropský průkaz zdravotního pojištění od příslušné zdravotní pojišťovny v Polsku.
  4. U daní z příjmu se postupuje dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Polskem 102/2012 Sb. m. s. Při takovémto jednorázovém poskytování služeb (v kumulované délce do cca 30 dnů) nevznikne v ČR daňová povinnost daně z příjmu ani pro vysílající podnik, ani pro vyslaného zaměstnance.
  5. U DPH se jedná o službu dle základního pravidla, kde místo plnění je tam, kde má sídlo příjemce služby, tj. Česká republika (viz Kapitola 1.2.4). Polská firma bude fakturovat bez DPH a předá své DIČ k DPH české společnosti. Česká společnost odvede DPH v ČR dle českých pravidel, zároveň se doporučuje, aby si český příjemce služby zkontrolovat platnost polského DIČ k DPH např. pomocí systému VIES.
  6. Český přijímající subjekt je dle českého práva (§ 87 zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti v platném znění) povinen ohlásit polského pracovníka, který k němu byl vyslán. Nejpozději v den počátku vyslání musí na místně příslušný úřad práce odeslat tzv. informační kartu. Stejně tak musí ohlásit i konec vyslání, a to nejpozději do 10 dnů po skončení vyslání občana EU (ohlášení o ukončení vyslání občana EU k českému podniku). Tyto informace jsou přehledně shrnuty na serveru Ministerstva práce a sociálních věcí.
  7. V případě profese regulované v ČR by polská firma musela před začátkem vyslání do ČR provést ohlášení kvalifikace v ČR. Celá procedura je popsána na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Nicméně v tomto případě se jedná o „Poradenskou a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“, jež není v ČR regulována (Příloha 4 zákona 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání v platném znění), není tudíž třeba provádět ohlášení kvalifikace v ČR.
  8. Vyslaný zaměstnanec má mít s sebou potvrzený formulář A1, Evropský průkaz zdravotního pojištění, kopii pracovní smlouvy s překladem do češtiny, doklady o mzdě apod. Je také třeba, aby přijímající český podnik měl doloženo, že provedl ohlášení vyslaného zaměstnance do ČR.

2.9 Český elektrikář (OSVČ) získal zakázku ve Švédsku

Český elektrikář, který v oboru jako OSVČ v ČR působí již řadu let, má zakázku na elektroinstalační práce ve Švédsku. Jedná se o rekonstrukci menšího hotelu, objednatelem bude švédská firma. Český elektrikář bude elektroinstalační práce provádět sám, předpokládaná délka trvání bude do dvou měsíců.

OSVČ musí splnit následující podmínky a procedury:

  1. OSVČ – elektrikář běžně provádí elektroinstalační práce v České republice, má řadu různých zákazníků. Ve Švédsku bude provádět jednorázovou zakázku, na provedení své části zakázky bude se svým nářadím pracovat sám, odměna bude sjednána za dílo. Jedná se tedy o legální přeshraniční poskytování služeb ve Švédsku.
  2. Na místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení si zažádá o formulář A1 (v tomto případě je vhodnější A1 pro vyslání) prokazující, že povinné sociální pojištění odvádí v ČR. S sebou také potřebuje Evropský průkaz zdravotního pojištění (modrou kartičku pojišťovny), vhodné (nikoliv povinné) je i komerční zdravotní připojištění.
  3. U daní z příjmu se postupuje dle příslušných zákonů o daních z příjmu a dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Švédskem 9/1981 Sb. Dle článku 5 této smlouvy mu stálá provozovna (a tím i povinnost registrovat se ve Švédsku k dani z příjmu a příslušnou daň tam odvádět) při dvouměsíčním poskytování služeb ve Švédsku nevznikne. Pozn.: V příslušné smlouvě o zamezení dvojího zdanění není sice uveden vznik „službové“ stálé provozovny (tj. např. přeshraniční poskytování služeb delší než 6 měsíců kumulovaně v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období), to však neznamená, že je možno ve Švédsku poskytovat služby jakkoliv dlouho bez toho, že by tam OSVČ (či firmě) vznikla stálá provozovna. Dle švédských zákonů o daních z příjmu je stálé místo pro podnikání definováno zhruba takto: „Zřetelné místo pro podnikání, které musí být pevné a má určitý stupeň stálosti, činnost musí být prováděna z tohoto místa pro podnikání“. Pevné místo pro podnikání je pak definováno jako, pokud je „delší než 6 měsíců“. To tedy znamená, že pokud OSVČ (či firma) vykonává své služby ve Švédsku na jednom místě déle než 6 měsíců, vzniká jí tam stálá provozovna. Toto pravidlo lze víceméně aplikovat i pro jiné země – např. pro Německo.
  4. Jedná se o službu vztahující se k nemovitostem, kde místo plnění je tam, kde se nemovitost nachází, tedy ve Švédsku. Dle švédského práva se v tomto případě uplatňuje přenesení daňové povinnosti na příjemce služby, pokud je jím osoba povinná k dani registrovaná ve Švédsku (což je v tomto případě splněno). Česká OSVČ bude fakturovat bez DPH a DPH odvede příjemce služby ve Švédsku dle švédských pravidel.
  5. Ve Švédsku je profese elektrikáře regulovaná. Švédsko nicméně v případě dočasného a příležitostného poskytování služeb elektrikáře nevyžaduje ohlášení kvalifikace, postačuje, pokud OSVČ ve své zemi původu (ČR) legálně poskytuje elektroinstalační služby a tedy má příslušnou kvalifikaci.
  6. V případě, že by OSVČ pobývala ve Švédsku déle než 3 měsíce (což není tento případ), je vhodné, aby se tam přihlásila na policii a zažádala tam o přechodný pobyt občana EU.
  7. OSVČ má mít s sebou potvrzený formulář A1, Evropský průkaz zdravotního pojištění, živnostenský list nebo výpis z živnostenského listu s překladem alespoň do angličtiny, kopii smlouvy, na jejímž základě službu poskytuje. Pozor! Pokud kontrolní orgány posoudí přeshraniční poskytování služeb OSVČ jako tzv. nelegální zaměstnání, jsou uplatňovány vysoké pokuty.

2.10 Český vývojář softwaru (OSVČ) bude vyvíjet software na míru v Dánsku

Česká OSVČ (IT inženýr), neplátce DPH v ČR, má zakázku na tvorbu softwaru na míru pro dánskou firmu v Dánsku. Dánský zákazník si přeje, aby byl vývoj prováděn přímo ve firmě v Dánsku. Předpokládaná délka zakázky bude cca 1 měsíc.

OSVČ musí splnit následující podmínky a procedury:

  1. Česká OSVČ v ČR běžně vyvíjí programy na míru pro různé zákazníky. V Dánsku bude působit dočasně, pro práci bude využívat svůj notebook, odměna bude sjednána za dílo. Jedná se tedy o legální přeshraniční poskytování služeb OSVČ.
  2. Na místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení si zažádá o formulář A1 (v tomto případě je vhodnější A1 pro vyslání) prokazující, že povinné sociální pojištění odvádí v ČR. S sebou také potřebuje Evropský průkaz zdravotního pojištění (modrou kartičku pojišťovny), vhodné (nikoliv povinné) je i komerční zdravotní připojištění.
  3. U daní z příjmu se postupuje dle zákonů o daních z příjmu ČR a Dánska a dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Dánskem 14/2013 Sb. m. s. Při přeshraničním poskytování služeb OSVČ v Dánsku v délce cca 1 měsíc české OSVČ v Dánsku žádné povinnosti ohledně daní z příjmu nevzniknou.
  4. DPH – jedná se o službu dle základního pravidla mezi dvěma osobami povinnými k dani. Místo plnění je v Dánsku, tj. v zemi, kde má sídlo příjemce služby, v tomto případě se povinně aplikuje přenos daňové povinnosti na tohoto příjemce služby. Poskytovatel služby je povinen předat příjemci služby svoje české DIČ k DPH. Jelikož se jedná o českou OSVČ, která není plátcem DPH v ČR, musí se v ČR registrovat k DPH jako identifikovaná osoba dle § 6i zákona o DPH. Tímto způsobem získá české DIČ k DPH, které poskytne svému dánskému zákazníkovi. Pozn.: Lze konstatovat, že identifikované osoby se v případě vnitrostátních plnění v rámci ČR chovají jako neplátci DPH, zatímco v případě přeshraničního plnění do jiné země EU se chovají jako plátci DPH.
  5. Profese vývojáře softwaru není v Dánsku regulovaná, není tedy třeba provést ohlášení kvalifikace. Pozor! V Dánsku je povinnost ohlašovat OSVČ pomocí systému RUT, který běžně slouží pro ohlášení vyslaných zaměstnanců. Při nesplnění této povinnosti hrozí vysoké pokuty.
  6. V případě, že by OSVČ pobývala v Dánsku déle než 3 měsíce (což není tento případ), je vhodné, aby se tam přihlásila na policii a zažádala tam o přechodný pobyt občana EU.
  7. OSVČ má mít s sebou potvrzený formulář A1, Evropský průkaz zdravotního pojištění, živnostenský list nebo výpis z živnostenského listu s překladem alespoň do angličtiny, kopii smlouvy, na jejímž základě službu poskytuje, doklad o tom, že bylo provedeno ohlášení do systému RUT. Pozor! Pokud kontrolní orgány posoudí přeshraniční poskytování služeb OSVČ jak tzv. nelegální zaměstnání, jsou uplatňovány vysoké pokuty.
Pravidelné novinky e-mailem