Litva: Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu

© Zastupitelský úřad ČR ve Vilniusu (Litva)

Odkaz na aktuální verzi perspektivních položek českého exportu z Mapy oborových příležitostí ve výběru pro Litvu : https://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/mapa-oborovych-prilezitosti.html?type=1&countryId=LT.

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Příležitosti pro český export

Automobilový průmysl

Litevská vláda považuje za jednu z klíčových oblastí dalšího rozvoje i využití EU fondů modernizaci městské dopravy. Ze strukturálních fondů na období 2007–2013 byl zrealizován projekt kombinovaného rozvoje dopravy šetrné k životnímu prostředí v pěti hlavních litevských městech – Vilniusu, Kaunasu, Klajpédě, Šiauliai a Panevéžysu. Jednalo se o výměnu starých dieselových autobusů vyrobených mezi lety 1983 a 1997 za nové hybridní či CNG vozy. Další prostředky byly alokovány na rozvoj trolejbusové dopravy. Také v novém období 2014–2020 hodlá vláda využít prostředky z fondů EU na dokončení výměny zastaralého vozového parku v MHD, kupř. město Vilnius vyhlásilo v roce 2017 tendr na dodávku 150 nových nízkopodlažních auto¬ busů a 40 nových nízkopodlažních trolejbusů (za cca 15,8 mil. EUR). Město Kaunas pak vyhlásilo v lednu 2018 tendr na dodávku 85 nových nízkopodlažních trolejbusů, náhradních dílů, služeb a vybavení pro jejich provoz a údržbu. V srpnu 2018 oznámil Magistrát města Vilnius, že hodlá investovat 38,5 mil. EUR do zlepšení kvality městské hromadné dopravy a do roku 2020 pořídit 135 nových autobusů: 5 elektrických a 70 hybridních autobusů, 50 autobusů na LNG a 10 menších autobusů s naftovými motory. Magistrát města Kaunasu oznámil, že v letech 2019 – 2020 budou všechny staré trolejbusy postupně nahrazeny 85 novými nízkopodlažními. Město Kaunas kromě toho vyhlásilo v září 2019 tendr na dodávku 100 nových hybridních autobusů. Podle agentury Invest Lithuania disponuje země také dynamickým a rychle se rozvíjejícím klastrem dodavatelů součástek pro automobilový průmysl (s důrazem na výrobu nákladních vozů a přívěsů).

Civilní letecký průmysl

Litevská vláda spatřuje v rozvoji letecké dopravy a s tím spojených podpůrných činností jeden z potenciál¬ních směrů do budoucna. Proto také patří oprava a údržba letadel mezi prioritně podporované směry pro podporu zahraničních přímých investic v Litvě. Firmy se sídlem na letištích ve Vilniusu a Kaunasu nabízejí základní údržbu, přestavbu kabin, údržbu součástek i pozemní letištní služby pro stře dní i větší letadla (až po A320 či 8737). Významné investice také směřují do letecké infrastruktury – v roce 2017 proběhla rekonstrukce a modernizace ranveje a další infrastruktury na letišti ve Vilniusu (cca 25 mil. EUR), došlo také k rozšíření a modernizaci terminálu na letišti v Kaunasu (2 mil. EUR) či výstavbě regionálního centra řízení letecké dopravy ve Vilniusu (11 mil. eur). Na období 2018 – 2022 je plánována rekonstrukce vilniuského letiště za 130 mil. EUR zahrnující přestavbu terminálů, odbavovacích ploch a výstavbu vícepodlažního parkoviště. Rozšíření letištního terminálu je plánováno rovněž v Kaunasu (do roku 2022). Vláda odhaduje investice do rozšíření litevských mezinárodních letišť ve Vilniusu, Kaunasu a Palanze do roku 2028 na cca 700 mil. EUR. Ministerstvo dopravy rovněž zvažuje výstavbu nového letiště mezi Vilniusem a Kaunasem. Finální rozhodnutí má být přijato do roku 2022.

Dopravní průmysl a infrastruktura

Litva doposud nedisponuje kvalitní a hustou silniční  sítí – statistika Ministerstva dopravy uvádí 309km dálnic a 1639 km silnic I. třídy. Na druhé  straně se hustota litevských silnic nižších  tříd (19 592 km) blížila průměru EU. Přes  její území  prochází celkem  šest  evropských silničních koridorů. Litevská  vláda  při­ klá dá zlepšování kvality silniční  sítě a výstavbě d álnic či městských obchvatů zvýšenou  pozornost včetně využívání fondů  EU. Ze strukturálních fondů  bylo pro dopravní projekty na období 2014-2020 vyčleněno 6,71 mld. EUR, v roce 2016 by měl objem realizovaných projektů dosáhnout 1mld. EUR. Mezi zajímavé pro­jekty patří dostavba silničního obchvatu hlavního města, modernizace silnice Vilnius-Utena (s financováním EIB) a silnice z Kaunasu na hranice s Lotyšskem a rozvoj elektromobility.

Energetický průmysl
Litevská vláda a parlament schválily v červnu 2018 aktualizaci Národní strategii energetické nezávislosti. Hlavní vizí dokumentu je zajistit úplnou nezávislost země v oblasti energetiky, čehož chce Litva docílit posílením propojení s kontinentální Evropou, odpojením od dosavadního systému rozvodné sítě BRELL, diverzifikací dodávek energetických surovin, posílením domácí výroby elektrické energie a dosažením úplné nezávislosti na fosilních palivech do roku 2050. Vláda plánuje dosáhnout odpojení od BRELL a synchronizaci s kontinentální elektrickou rozvodnou sítí do roku 2025, do roku 2020 hodlá dosáhnout 35 % podílu vlastní výroby na poptávce po elektrické energii, zatímco v roce 2030 má dojít k průlomu, kdyby Litva měla vyrábět více, než dovážet (mělo by dojít k dvojnásobnému poklesu dovozu a zároveň nárůstu produkce až na 70 % poptávky). V roce 2050 má být veškerá spotřebovaná elektrická energie vyráběna v Litvě. Znamená to konkrétní příležitosti pro české firmy v podobě podporovaného rozvoje obnovitelných zdrojů energie (30 % v roce 2020, do roku 2030 podle plánu bude podíl 45 % a v roce 2050 až 80 %) – zejména větrné a solární energie, chystá se obnova a modernizace přečerpávací vodní elektrárny Kruonis, ke zlepšení situace má dojít v oblasti energetické efektivity, snižování spotřeby a ztrát při výrobě, přenosu a spotřebě, využívání moderních technologií (Smart Grids). Litva a Polsko mají v roce 2020 podepsat dohodu o projektu výstavby podmořského vysokonapěťového kabelu Harmony Link mezi oběma státy. Očekává se, že EU poskytne tomuto projektu podporu ve výši 510 mil. EUR.

Chemický průmysl

Výroba a vývoz chemikálií patří k hlavním průmyslovým sektorům s důrazem na zpracování ropy a zka¬palněného zemního plynu (tvoří kolem 23 % celkového objemu výroby), výrobu hnojiv a plastů a biotechnologie. Objem prodejů v chemickém průmyslu se pohybuje kolem 16 % celkového průmyslového prodeje, zpracování ropy a výroba ropných produktů patřila k největším tahounům růstu průmyslové produkce Litvy v roce 2018. Sektor se potýká s nižší konkurenceschopností, z čehož mohou vyplývat příležitosti pro české firmy v oblasti dodávek moderních technologií (např. rozšiřování kapacit terminálů pro vývoz hnojiv), chemikálií s vyšší přidanou hodnotou či lepšími cenami díky vyšší efektivitě výroby. Vzhledem k tomu, že Litva neprodukuje značnou část chemických výrobků, které potřebují ke své činnosti ostatní obory, je zde nevyužitý potenciál pro vývozce z ostatních zemí.

Kovozpracovatelský průmysl

Průmyslová výroba v roce 2018 vzrostla oproti roku 2017 o 4,8 %, v první polovině roku 2019 oproti stejnému období roku 2018 o 5 %, stejně tak rostla i hodnota exportovaného zboží, což se podařilo mj. díky zvýšenému exportu strojírenských výrobků a pozitivnímu vývoji poptávky na hlavních trzích. Pozitivní vývoj by měla podpořit i realizace nových investičních projektů, jako např. rozšíření ropného terminálu v Klajpédě v hodnotě 49,4 mil. eur v podobě 12 nových tanků pro lehké ropné produkty a příslušné infrastruktury.

 

Obranný průmysl

Litevská vláda vyčlenila pro rok 2019 do rozpočtu Ministerstva obrany, který má být primárně určen na akvizice, celkem 948 mil. EUR, neboli 2,01 % HDP (v roce 2018 to bylo 873 mil. EUR). Navíc v současném vládním kabinetu i parlamentu existuje většinová podpora pro další navyšování rozpočtu až na úroveň 2,5 % HDP do roku 2030. Konjunktuře nadále „nahrává“ pokračující konflikt na Ukrajině a stále asertivnější ruská zahraniční politika. Litevská armáda kupř. pořídila houfnice, nová bojová vozidla pěchoty, radary a zájem projevila o střelné zbraně jak pro pravidelné jednotky, tak pro speciální útvary, jedná o zakázce na komunikační a řídicí systém, zvažuje modernizaci a posílení vzdušných sil (vrtulníky) atd. Litevský obranný průmysl rovněž hledá partnery pro případnou spolupráci na třetích trzích.

Stavební průmysl

Litva postrádá dostatek vlastních kapacit pro nezbytnou a postupně se rozjíždějící masívní rekonstrukci a zateplování zejména obytných budov, jejímž cílem je zvýšit stále kriticky nízkou energetickou účinnost. Vláda v současné době řeší otázku financování a podpory projektů rekonstrukce zejména panelových domů, hledá vhodný model (využití EU fondů, samofinancování kombinované s příspěvky ze státního/místního rozpočtu). Město Vilnius kupř. v současné době vytipovává celkem 50 objektů, kde dojde k postupné rekon¬strukci a zvýšení energetické efektivity. Tento proces je v Litvě stále pouze v rané fázi a bude v příštích letech podporován jak ze státního rozpočtu (včetně municipalit), tak z fondů EU. Během roku 2018 provedly stavební firmy v Litvě práce za 3 mld. EUR, tj. o 14,8 % více, než v roce 2017. Podle předpovědi Ministerstva hospodářství by v letech 2017–2020 měla růst stavebního sektoru podpořit realizace projektů a modernizace budov financované z fondů EU, dále i soukromé investice (např. do nových hotelů a nákupních center). Mezi nové a zajímavé stavební projekty patří kupř. výstavba nového národního stadiónu (multifunkční komplex v předpokládané hodnotě 93,2 mil. EUR), modernizace železničního a autobusového nádraží ve Vilniusu a jejich spojení v jeden dopravní uzel, renovace a roz¬šíření přístavu v Klajpédě nebo výstavba nového národního koncertního sálu v hlavním městě.

Textilní a obuvnický průmysl

Podíl tohoto tradičního sektoru litevského průmyslu dosahuje kolem 7% na celkovém objemu průmyslové výroby (883 mil. EUR v roce 2015) a 1,6%  na HDP. Přibližně 1 848 společností (z toho 98,9% tvoří  malé a střední podniky) zaměstnává v sektoru necelých 29 tis. osob. Zhruba 3/4 produkce (770 mil. EUR) směřují na vývoz do stovky zemí po celém světě (hlavním zákazníkem je Německo, následované Dánskem, Velkou Británií a Švédskem).Také zde lze očekávat pozitivní růstový trend spojený s posílenou spotřebou domácností. V dlouhodobějším horizontu budou do výroby  postupně zaváděny high-tech technologie, které napomohou zvyšování efektivity a produktivity práce.

Zábava a volný čas

Jako perspektivní na litevském trhu  se jeví zboží se snadno identifikovatelnými motivy postav z českých filmů pro děti. Na litevském trhu zatím patří psací potřeby mezi výrazně omezený sortiment, škála zahrnuje buďto dovoz levné produkce z Číny, nebo na opačném konci spektra drahé značkové zboží. Na místním trhu tak existuje příležitost pro dodávky takových psacích a kreslících potřeb, které doplní celou škálu nabízeného sortimentu. Dalším artiklem, jehož potenciál na místním trhu narůstá s ohledem  na vhodné geografické podmínky a zvyšující se zájem o aktivní způsob života, jsou koloběžky, tříkolky, kola. V Litvě se rovnž daří videohernímu průmyslu. Spotřeba domácností zůstává hlavním faktorem podporujícím růst litevské ekonomiky. Tento trend má podle odhadů pokračovat i v dalším období a přispět  tak k nárůstu poptávky po spotřebním zboží.

 

Zemědělský a potravinářský průmysl

Zemědělství patří spolu s potravinářským průmyslem ke klíčovým odvětvím litevské ekonomiky. 60 % rozlohy země tvoří orná půda, 32 % zaujímají lesy. 42 % obyvatel žije na venkově, kde působí cca 200 tis. farem, z nichž více než 40 % obhospodařuje méně než 5 ha půdy a s relativně nízkou efektivi¬tou. Pro období 2014–2020 proto bylo z fondů EU v rámci Programu rozvoje venkova (RDP) alokováno celkem 1,977 mld. EUR. Mezi podporovaná opatření pro rozvoj sektoru patří využívání poradenských služeb, zapojení nových subjektů do schémat kontroly kvality, investice do zemědělských holdingů, zpracování zemědělských výrobků, nakládání s vodními zdroji, zlepšování lesnické infrastruktury, zalesňování, podpora nových subjektů a malých farem, využívání bioplynu ze zemědělského odpadu, rozvoj organického zemědělství atd. Mezi hlavní výzvy v sektoru patří změna orientace zemědělského exportu (hledání nových trhů místo dříve dominantního podílu Ruska), zvýšení efektivity a kvality produkce v souladu s principy udržitelnosti.

Zpracovatelský průmysl

Papírenský průmysl a výroba nábytku tvoří i s ohledem na dostupnost suroviny a relativně nízkou úroveň mezd významný segment litevského lehkého průmyslu a má potenciál k dalšímu růstu. V případě nábytku je významným tahounem růstu zvyšující se objem dodávek pro švédské nadnárodní řetězce Ikea, Jysk a další odběratele zejména z Německa, Velké Británie, Dánska, Francie atd. V letech 2018 – 2019 jmenovitě nábytkářský průmysl spolu s chemickým a ropným průmyslem patřil k trojici největších tahounů růstu průmyslové produkce Litvy. S rostoucí úrovní domácí spotřeby, oživením výstavby v bytovém i kancelářském sektoru a posílením koupěschopnosti lze očekávat i v tomto sektoru růst.

Železniční a kolejová doprava

Železniční síť v Litvě dosahuje méně než poloviny průměru EU (27 km/1000 km² s celkovou délkou tratí 1 868,8 km, z čehož je 305 km neelektrifikovaných a 147 km elektrifikovaných dvoukolejných tratí. Odhaduje se, že cca 850 km kolejí potřebuje opravu a modernizaci. Objem železniční nákladní dopravy v prvních třech čtvrtletích 2019 ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 poklesl o 0,9% (41,2 mil. tun). Výsledky železniční nákladní dopravy byly většinou způsobeny sníženým tranzitem ve směru Kaliningradské oblasti (-16,9 %) v souvislosti s úsilím Ruska směřovat náklad přes své přístavy. Objem osobní železniční přepravy výkazal pozitivní růst za rok 2019 o 6,7 %. Pokračují mohutné investice ze státního rozpočtu a především z fondů EU na projekt Rail Baltica (propojení pobalt¬ských států s EU a sjednocení rozchodu kolejí). Do července 2018 bylo na projekt vyčleněno celkem 824 mil. EUR, z toho v Litvě 303 mil. EUR. Celkový objem projektových nákladů je odhadován na 5,8 mld. EUR (Ernst&Young), plánované dokončení a zprovoznění je v roce 2026. Kromě tohoto projektu investují Litevské železnice do obnovy vozového parku (většina lokomotiv i vagónů je zastaralá a vyžaduje modernizaci či výměnu), elektrifikace (pouze 7 % tratí je elektrifikováno) a modernizace signalizačního a zabezpečovacího zařízení. Nejzajímavější projekty jsou Rail Baltica, elektrifikace trati Vilnius – Klaipéda, vilniuský intermodální terminál, modernizace 14 prioritních přejezdů, modernizace lokomotiv a vagónů, oprava a údržba infrastruktury.

Zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Termín

Název

Partner

Popis

25. – 27. 1. 2020

Veletrh cestovního ruchu ADVENTUR 2020

ZK CzechTourism

Prezentace ČR jako turistické destinace, stánek pod patronací ZK CzechTourism Varšava, účast firem.

2. – 5. 6. 2020 (pozn. – může být odloženo kvůli pandemii koronaviru)

Veletrh stavebního průmyslu RESTA 2020

ZK Czech Trade

Prezentace českých firem v oboru, stánek pod patronací ZK Czech Trade Riga.

27. – 28. 11. 2020

Projekt ek. diplomacie „Konference Game developers session“

Magistrát hl. města Prahy, Asociace českých herních vývojářů

Mise zástupců litevského videoherního průmyslu do Prahy, propojení českého a litevského videoherního průmyslu.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR ve Vilniusu (Litva) ke dni 14. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem