Litva: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

© Zastupitelský úřad ČR ve Vilniusu (Litva)

Po vstupu do EU se mezi Litvou a ČR jedná o intrakomunitární obchod, na který se vztahují stejné předpisy jako na obchod s jinými členskými zeměmi EU. Vnitrounijní obchod nepodléhá celnímu dohledu ani kontrolním režimům. Existuje však evidenční povinnost v systému statistiky INTRASTAT a opatření vyplývající z uplatnění národních daňových předpisů v oblasti DPH a spotřební daně. Základními předpisy jsou Celní zákon společenství (Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93).

Vnitrounijní obchod ale nelze považovat za obchod vnitrostátní, protože neexistuje společný institut soukromého práva. Při sjednávání jakéhokoliv obchodněprávního vztahu mezi dvěma subjekty se sídlem v různých členských zemích se v praxi jedná o vztah s cizím mezinárodně právním subjektem. Případné kolize se řeší soudní cestou nebo arbitrážemi.

Podrobnosti o sběru statistických údajů pro systém INTRASTAT a z toho vyplývající povinnosti pro naše podniky jsou publikovány na internetové stránce Českého statistického úřadu www.czso.cz, nebo na stránce celní správy www.cs.mfcr.cz.

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Bilance vzájemné obchodní výměny s ČR (v tis. EUR)

    

2015

2016

2017

2018

2019

Vývoz (z ČR)         

392 300,0

417 586,4

545 012,6

538 612,4

586 980,9

Dovoz (do ČR)    

234 159,9

222 127,9

294 750,2

295 082,0

333 697,4

Obrat

 626 459,9

639 714,3

839 762,8

833 694,4

920 678,3

Saldo

 158 140,1

195 458,5

250 262,4

243 530,4

253 283,5

Zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Hlavní položky českého vývozu do Litvy:

  • osobní motorová vozidla
  • železniční kolejová vozidla
  • prací a čistící prostředky
  • polyetylén
  • stroje a zařízení pro průmysl
  • montované objekty
  • kotle
  • léčiva
  • broušené sklo
  • zařízení pro zpracování dat

K největším vývozcům do Litvy patří Škoda Auto, Škoda Transportation, Glaverbel Czech, Chemopetrol Litvínov, Laufen CZ, OKZ Holding, Procter&Gamble, Barum Continental, Schwarzmüller Žebrák, Euromopos Olomouc, Jäkl, Zentiva, Aerosol, Škoda JS a ZPA Smart Energy.

Hlavní položky českého dovozu z Litvy:

  • suroviny a polotovary pro chemický průmysl včetně syntetických tkanin
  • nábytek a výrobky ze dřeva
  • strojírenská zařízení
  • výrobky elektrotechnického průmyslu
  • výrobky ze železa a oceli

Zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Běžný účet – služby za rok 2019 (mil. CZK)
Položka Export Import Bilance
Výrobní služby 2,1 0,1 2,1
Údržby a opravy 45,2 8,0 37,2
Doprava 228,0 89,9 138,1
Cestovní ruch 227,0 18,9 208,1
Stavebnictví 0,3 10,3 -10,0
Pojištění a penzijní služby 7,2 4,4 2,8
Finanční služby 12,9 0,3 12,6
Poplatky za využití práv duš. vlastnictví 0,1 0,5 -0,4
Telekomunikační, PC a IT služby 81,8 136,6 -54,9
Ostatní obchodní služby 0,7 4,0 -3,3
Celkem 685,2 294,0 391,2

Zdroj: ČNB

Cestovní ruch. V první polovině roku 2019 navštívilo Litvu 4 690 občanů České republiky, což představuje náůst ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 o 12,63 % (podíl na celkové příjezdové turistice zůstává stejný, tj. 0,3 %).

Zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Objem přímých investic ČR v Litvě činil dle údajů Litevského statistického úřadu (LSÚ) v roce 2019 celkem 8,87 mil. EUR. Litva podle LSÚ investovala v ČR v roce 2019 14,73 mil. EUR.

V Litvě působí v oblasti výroby např. firma UAB Grinduva, litevsko-český výrobce podlahových krytin, jež vznikla v roce 1997 ve městě Alytus. 50% firmy vlastní Průmyslové podlahy Plaček, z litevské strany Litevská stavební asociace, firma zaměstnává 28 pracovníků. Český pivovar Chodovar investoval společně s litevským partnerem pivovarem Ponoras z města Biržai přibližně 3 milióny Litů (cca 21,8 mil. Kč) do technologie s cílem licenčního vaření českého piva v Litvě. V červnu 2009 zahájili výrobu a začalo se vařit české pivo. Chodovar plánuje obsadit 3 % litevského pivního trhu. 

Firma ARX, dovozce automobilů Škoda, na litevském trhu dlouhodobě a úspěšně zastupuje českou automobilku. Dceřinými českými firmami s právem obchodovat na svůj účet jsou firmy Zentiva a Walmark. Většina českých firem zajišťuje své obchodní zájmy prostřednictvím litevských firem, které mají výhradní zastoupení. Dále jsou zde litevské firmy, které se výrazně specializují na dovoz českých výrobků, dovážejí však i výrobky z jiných zemí (IZORA – dovozce skla, Vienas Pasaulis – dovozce piva). Úspěšný je RAVAK, výrobce koupelnových zařízení. Zdejší dceřiná společnost dodává své zboží více než 200 litevským firmám, daří se i dceřiné firmě výrobce léků ZENTIVA. V oblasti stavebnictví, zejména v budování železniční a silniční dopravní infrastruktury podniká úspěšně dceřiná firma EUROVIA CZ.

Zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Litevská republika stejně jako ostatní pobaltské země nepřevzala žádné smluvní závazky bývalého Sovětského svazu. Mezi ČR a Litvou byly sjednány následující dohody o obchodní a ekonomické spolupráci:

  • Protokol o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a MPaO Litevské republiky – Praha 21. 7. 1994, č. 228/94 Sb.
  • Smlouva mezi ČR a Litevskou republikou o zamezenídvojího zdanění a zabránění  daňovému úniku v oboru daní z příjmů a majetku – Vilnius 27. 10. 1994
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou Litevské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic – Vilnius 27. 10. 1994, č. 185/95 Sb.     
  • Dohoda mezi ministerstvy zdravotnictví ČR a Litevské republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví –   Praha 19. 5. 1995, č. 4/96 Sb.
  • Dohoda mezi vládou ČR a Litevské republiky o mezinárodní silniční dopravě, Praha 13. 7. 1995, č. 231/95 Sb.
  • Dohoda o spolupráci v letecké dopravě mezi MDS ČR a Litevské republiky – Praha 1997
  • Smlouva mezi vládami ČR a Litevské republiky o sociálním zabezpečení, nezahrnující oblast zdravotního pojištění – Praha 27. 7. 1999
  • Dohoda o spolupráci mezi Konfederací průmyslníků Litvy a Svazem průmyslu a dopravy ČR. 

Zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Neposkytuje se. Litva jako člen EU není subjektem rozvojové pomoci.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR ve Vilniusu (Litva) ke dni 14. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem