Lucembursko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Lucemburku (Lucembursko)

Lucemburské velkovévodství, unitární, demokratický stát je konstituční monarchií v čele s velkovévodou (Jindřich Lucemburský).

Parlament je jednokomorový (Poslanecká sněmovna, 60 poslanců), významnou konzultativní roli v přípradě vzniku legislativy hraje rvoněž Státní rada.

 

Ekonomika je dynamická, otevřená, vysoce integrovaná, založená zj. na službách, zj. finančních (27 %/kapitál v investičních fondech osciluje mezi 4 – 5 triliony eur).

 

HDP od krize z 2008 kontinuálně roste. V 2019 dosáhl růst 2,6% (tj. významně převýšil výsledky eurozóny, jejíž růst v 2017-2019 nepřevýšil 2 %). V 2020 se kvůli pandemii COVID-19 očekává propad lucemburského růstu o vysokých 6-12% (tj. na -3,4% až -9,4 % HDP), v 2021 opětný růst (snad až 5-7%).

 

Nezaměstnanost (6,9%) i inflace (2,06 %) zůstávají stále relativně nízké, krize však má na hodnoty značný vliv a celková roční bilance je dosud stále s otazníkem (lucemburská ekonomika staví na finančnictví a bankovnictcí a většina firem byla během pandemie schopna přejít na on-line režim, nezaměstnanost však v 1. Q meziročně významně/o 31,1% stoupla).

 

 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • česky Lucemburské velkovévodství
  • francouzsky Grand-Duché de Luxembourg
  • německy Großherzogtum Luxemburg
  • lucembursky Groussherzogtum Lëtzebuerg

Státní uspořádání, typ zřízení:

 

Konstituční monarchie, unitární stát, liberální demokracie

Složení vlády:

Stávající vládní kabinet vzešel z parlamentních voleb konaných 14. 10. 2018. Přestože v nich se ziskem 21 křesel (28, 31%), obdobně jako v 2013, zvítězila středo-pravicová Křesťansko sociální lidová strana (Chrëschtlech-Sozial Vollekspartei, CSV, 1944), z níž dosud pocházeli všichni lucemburští premiéři s výjimkou liberálů Gastona Thorna (1974-1979) a Xavier Bettela (první kabinet, v letech 2013-2018), nepodařilo se jí opět sestavit vládu. K pokračování dosavadního vládního projektu se znovu rozhodla stávající modro-červeno-zelená trojkoaliční sestava (středopravicová, liberální Demokratická strana/Demokratesch Partei, DP, 1955, se ziskem 12 křesel, 16, 91 %; levicová Socialistická dělnická strana/Lëtzebuerger Sozialistesch Aarbechterpartei, LSAP, 1945, se ziskem 10 křesel, 17,6 % a Zelení/Déi Gréng, 1983, se ziskem 9 křesel, 15,12 %). CSV v opozici zůstala spolu s dalšími parlamentními uskupeními, ultrapravicí/ADR (Alternativní demokratická reformní strana, Alternativ Demokratesch Reformpartei, ADR, 1987, se ziskem 4 křesel, 8, 28%), ultralevicí/Déi Lénk, 1999, se ziskem 2 křesel, 5, 48%) a s – vůbec poprvé zastoupenými, politicky více méně eklektickými – Piráty/Piratenpartei, 2009, se ziskem 2 křesel, 6,45%).

 

Kabinet tvoří 35 resortních portfolií, rozdělených do 17 ministerských úřadů. Vláda složená ze 12 mužů a 5 žen (kromě DP vždy 2 za účastnickou stranu) přijala program podpory „inovací, sociálního hospodářství a ekologie“ a „silného Lucemburska a silného Velkého regionu v silné EU“.  Exekutivní prohlášení se opírá o základní předvolební sliby všech 3 uskupení, fakticky jde o kontinuum  programového prohlášení předchozího kabinetu. Přísahu do rukou velkovévody vláda složila a v novém složení poprvé zasedla 5. 12. 2018.

 

Vládní obměny zatím proběhly dvě. První 4. 10. 2019 (poté, co v létě 2019 těžkou srdeční příhodu utrpěl někd. mpř. vlády a ministr spravedlnosti Félix Braz/Déi Gréng), druhá 4.2.2020 (poté, co po 10 letech v řadě vysokých exekutivních funkcí na základě vlastního rozhodnutí odstoupil někd. mpř. vlády a ministra hospodářství Etienne Schneider).

 

Parlament sestává opět většinově z mužů (poslankyň je 25%). Kabinet (vzhledem k barvám zúčastněných stran přezdívaný „gambijský“) ve Sněmovně disponuje oporou 32 ze 60 hlasů (tj. 53,3%). Předsedou Sněmovny se 6. 12. 2019 stal Fernand Etgen (DP).

 

Příští legislativní volby proběhnou v 2023.

 

Rozdělení ministerských portfolií (v protokolárním pořadí):

  • Xavier Bettel: předseda vlády,  státní ministr, ministr pro komunikace a média, náboženství, digitalizaci a administrativní reformu (DP);
  • Dan Kersch, vicepremiér a ministr práce, zaměstnanosti a sociálního a solidárního hospodářství a ministr sportu (LSAP);
  • Francois Bausch: místopředseda vlády a ministr mobility a veřejných prací, ministr obrany a vnitřní bezpečnosti (Déi Gréng);
  • Franz Fayot, ministr hospodářství a ministr pro rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc (LSAP);
  • Carole Dieschbourg/ová: ministryně životního prostředí, pro boj proti změnám klimatu a pro udržitelný rozvoj (Déi Gréng);
  • Paulette Lenert/ová, ministryně pro ochranu spotřebitele, ministryně zdravotnictví a ST práce, zaměstnanosti a sociálního a solidárního hospodářství (LSAP);
  • Sam Tanson/ová, ministryně spravedlnosti a ministryně kultury (Déi Gréng);
  • Claude Thurmes: ministr územního plánování, ministr energetiky (Déi Gréng);
  • Corinne Cahen/ová: ministryně pro rodinnou politiku, integraci a Velký region (DP);
  • Pierre Gramegna: ministr financí (DP);
  • Claude Meisch: ministr školství, dětí a mládeže, ministr vysokého školství a vědy (DP);
  • Marc Hansen: ministr pro veřejnou správu, zastupující ministr pro administrativní refomru a digitalizaci (DP);
  • Lex Delles: ministr pro střední třídu a turistiku (DP);
  • Taina Bofferding/ová: ministryně vnitra, ministryně pro rovné příležitosti žen a mužů (LSAP);
  • Jean Asselborn: ministr zahraničních a evropských věcí, ministr migrace a azylu (LSAP);
  • Romain Schneider: ministr zemědělství, vinařství a rozvoje venkova, ministr sociálního zabezpečení (LSAP);
  • Henri Kox, ministr bydlení a ST obrany a vnitřní bezpečnosti (Déi Gréng). 

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Celková statistika:

  • Počet obyvatel: 620.000 (k 1. 1. 2020), z toho přibližně 300.000 cizinců (z hlediska počtu obyvatel druhý nejmenší členský stát EU po Maltě, cizinci, převážně evropského původu, tvoří 47, 9 %)
  • Přírůstek obyvatel zhruba 10.000 ročně (většinově migrace)
  • Hustota: 232,8 obyvatel/km2.

Věková skladba:

  • děti do 14 let 16,1 % 
  • aktivní populace 69,5 % 
  • starší 65 let 14,3 %  (průměrný věk dožití je 72 let u mužů a 82,8 let u žen)

Národnostní složení:

  • 52,1 % Lucemburčanů
  • 47,9 % cizinců (z toho 39 % EU- 16, 2 % Portugalců, 7, 2 %  Francouzů, 3, 5 % Italů, 3, 4 % Belgičanů, 2, 2 % Němců, 1 % Britů, 0, 7 % Nizozemců, 4, 8 % ostatní – a 7, 7 % občanů z rozvojových zemí).

Jazyková skladba:

 

Francouzsky hovoří 96 %, lucembursky 78 %, německy 75 %. Jazyk největší zahraniční komunity, portugalštinu, ovládá 11 % obyvatel.

 

Náboženské složení:

 

Převažuje katolické vyznání (73,7 %), existují ovšem i menší protestantské a židovské komunity (2,3 %) a s migrační vlnou postupně narůstá počet muslimských obyvatel (4 %). K ateismu se hlásí 20 % populace.

 

Největší města dle počtu obyvatel:

  1. Lucemburk 122.300
  2. Esch-sur-Alzette 35.000
  3. Differdange 26.200
  4. Dudelange 20.900
  5. Pétange 18.700

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

  • Souhrn:

Lucembursko je příkladem stabilního, rozvinutého hospodářství, které charakterizuje vysoký příjem (v posledních letech 2. největší  HDP per capita na světě/52,1 mld. eur, per capita 102.000 USD/na prvním místě statisticky Katar). Průměrný roční hrubý plat dosahuje v zemi 51.000 eur, čistý 38.000 eur.

 

Typická je (stále relativně) nízká nezaměstnanost/6.9 % i inflace/2,06 % a (do vypuknutí pandemie v 2020) i trvalý růst HDP (v 2019 ještě 2,6 %, v 2020 zřejmě propad o 6-12% na -3,4 až – 9.4% HDP).

 

Vzhledem k malé rozloze a výhodné geografické pozici v srdci EU je pro Lucembursko charakteristický vysoký stupeň ekonomické otevřenosti, silná orientace na zahraniční obchod a integrace do větších hospodářských celků (EU; OECD, WTO). Přirozenými, největšími hospodářskými partnery jsou zj. sousední státy, ale  i ostatní členské země EU, resp. neunijní Velká Británie a Švýcarsko; transatlantičtí partneři a – ve stále větší míře – velké asijské ekonomiky (zj. Čína, resp. Japonsko a Jižní Korea) a vybrané státy Arabského poloostrova (zj. Saúdská Arábie, Katar a Kuvajt):

  •  Vývoz (12, 7 mld. eur):  Německo (27,78 %), Francie (14, 66 %), Belgie (11,64 %), Itálie (3, 99 %),  Nizozemsko (5, 55 %), Velká Británie (4, 12 %), Polsko (2, 36 %), Španělsko (2, 37 %) 
  •  Dovoz (18, 9 mld. eur):  Belgie (33, 96 %), Německo (26, 54 %), Francie (11, 95 %), USA (4, 23 %), Nizozemsko (5, 16 %), Itálie (2, 33 %), Velká Británie (2, 23 %), Japonsko (2, 59 %), Polsko (1, 25 %), (Španělsko 1, 18  %), Rakousko (0, 72 %)

Míra exportního rizika dle OECD je minimální.

 

Nejvyšší možnou známkou, AAA, hodnotí vysoce příjmovou, otevřenou, dynamickou a ve vnitřním trhu EU plně integrovanou lucemburskou ekonomiku – dosud s trvalým růstem a relativně nízkou zadlužeností, inflací i nezaměstnaností – vzhledem k politické i ekonomické stabilitě velmi perspektivně i všechny největší ratingové agentury světa (Standard and Poor’s, Moody´s, PPRO, MaG, Fitch, DBRS).

(První historická vládní půjčka, 2,5 mld. eur, k zajištění financování dedikovaných krizových a post-pandemických státních opatření a garancí, byla v 4/2020 na světovýchkapitálových trzích vzhledem k optimálnímu ratingu země udělena pouze ve 2 tranších (1,5 mld. eur na 5 let a 1 mld. eur na 10 let), nadto s mimořádným, negativním úrokem/-0,035%.

 

Hospodářství je přitom i do jisté míry zranitelné, nejen vzhledem k silné závislosti na sektoru financí, ale i vzhledem k naprosté závislosti na zahraničních a přeshraničních pracovnících (47,9 % pracovní síly/210.000 osob, zj. ze sousedních Belgie, Francie a Německa/velmi akutně se tato závislost projevila během koronavirové krize/zdravotnický systém země na přeshraničních lékařích a sestrách staví z vysokých 80%). Přes solidní fundament lucemburské  ekonomiky patří k největším výzvám současnosti i základní strukturální problémy: obligatorní indexace platů v závislosti na inflaci, absentující reforma penzijního systému (deficitního dle odhadů nejpozději od 2050), obtížná mobilita (dopravní infrastruktura, vč. odstavných parkovišť a elektrických nabíječek e-aut zaostává),  absence národní RaD strategie (Universita v technických oborech stále neexceluje), chybějící ubytovací kapacity a vysoké ceny nájmů), nehledě na vysokou energetickou spotřebu.

 

  • Struktura ekonomiky:

 

Průmysl: 7,2 % HDP: nejméně v EU. Základně původně dominovala ocelářská výroba. Po jejím útlumu došlo k částečné diversifikaci zj. v oblasti chemického (biotechnologie), strojírenského (autodíly, autoskla), sklářského (spotřební zboží) a gumárenského (pneumatiky) a zpracovatelského (alumunium, food processing) průmyslu. Energetika je stále založena na importované ropě a plynu, postupně však roste podíl OZE. Podíl jádra je  – přesto, že se jadernou elektrárnu v zemi, o plánovaném výkonu 1.200 MW, vzhledem k občanským protestům v 1978 nepodařilo postavit a Lucembursko zůstalo aktivním nejaderným státem – 10,4% energetického mixu).

 

Zemědělství: 0,2 % HDP: vysoce intenzivní, orientuje se zj. na vinařství (15 mil. litrů vína ročně), obilnářství, ovocnářství a chov skotu. Působí v něm pouze 3% populace.

 

Služby: 88,7 %. Dominantní jsou zj. bankovní a finanční produkty (FinTech/27 % HDP) a právně-poradenské kabinety. Lucembursko je 2. největším globálním světovým centrem investičních fondů (po New York/u). Suma Lucemburskem spravovaných investičních fondů osciluje mezi 4-5 triliony eur (kvůli pandemii byl propad v zemi registrovaných fondů zatím zaznamenán o 13,5%, na clk. 4.149, 916 mld. eur, tj. na úroveň zhruba před 2 roky, jde nicméně o více než dvojnásobek burzovní hodnoty 50 nejcennějších firem světa do dohromady. Investiční portfolio značně rozšířilo (dnes je již distribuováno do sedmi desítek  zemí), rozrostl i počet místně domiciliovaných fondů (4.110), expandují hlavně neregulované fondy. Velkou neznámou z hlediska trajektorie vývoje v oblasti zůstává brexit  – v LU jsou většinově umístěny firemní back-offices, s front-offices v Londýně. Lucembursko je i statisticky nejdůležitějším bankovním střediskem eurozóny. Po Londýně a Curychu stojí jednoznačně na pomyslném vrcholku pyramidy bankovních center Evropy, v světovém měřítku zaujímá 18. pozici. Finanční a bankovní sektor v zemi představuje 1/3 národního HDP. Sektor těží z tradiční diskrétnosti, multilingvismu i vynikající úrovně digitalizace a novátorských finančních produktů řady místně registrovaných finančních domů (139 bank, 3.500 podílových a specializovaných investičních fondů, 7.000 individuálních poskytovatelů, zj. rizikové a penzijní fondy).

 

  • Strategická odvětví:

 

Kromě tradičního ocelářství (i v České republice působící LU firma ArcelorMittal, pův. Arbed, 1876) a finančních služeb (FinTech/privátní bankovní správa, investiční fondy, Investment Vehicles, pojišťovnictví,penzijní systémy, islámské finančnictví, MicroFinance, finanční filantropie, správa intelektuálního vlastnictví, ad.) k nim patří i doprava a logistika (centrální poloha v tzv. Velkém regionu umožňuje  významnou expanzi), telekomunikace, média, elektronické obchodování, služby podnikům (obchodní platforma pro Velký region (Pôle du commerce de la Grande Région), ICT (nadnárodní telekomunikační TV a radiová společnost RTL /1920;  globální satelitní společnost SES/1985), stavebnictví a obchod s nemovitostmi (architektonické a inženýrské služby, pojišťovací, účetní a daňoví experti, reklamní agentury, informatici, konzultanti, realitní kanceláře, ad.), resp. turistika (8,3 % HDP, přes redukovaný počet pamětihodností do země ročně přijíždá na 900.000 návštěvníků).

 

Vláda usiluje o udržení podílu průmyslu a další diverzifikaci i nové investice do novátorských odvětví (mj.  kosmického průmyslu/plánovaná je těžba z asteroidů; biotechnologií, OZE, odpadového hospodářství), správy dat, elektromobility a autonomních vozidel a  zdravotnictví). Cílevědomě buduje transparentní právní i investiční a stimuluje fiskální prostředí (postupně dochází k utlumování – přes přístup k BEPS 2017 nadále pokračujících  daňových optimalizací). Aktivně podporuje Lucembursko rozvoj technického školství i rozvoj základního i aplikovaného výzkumu (Lucemburská univerzita byla založena v 2003, v posledních letech se však již mezi 50 nejmladšími VŠ světa umisťuje kolem 10. místa. V 9/2019 spustila studium vesmírné prospekce, v 9/2020 plánuje zahájení plnohodnotných  lékařských studií).

 

Investiční plán do pokrizového digitálního, „zeleného“ hospodářství a reindustrializace:

 

Mnoho společností působících v zemi patří – stejně jako v sousedním Německu – ke světovým technologickým lídrům. Většina vykazuje vysokou míru produktivity i automatizace, mnohé svižně rozvíjejí (plánují či již implementují) digitální inovace (umělá inteligence, sériové robotické procesy) a optimalizaci výroby k přechodu na environmentálně udržitelné oběhové hospodářství. Do 2023 se Lucembursko plánuje stát se inovační, datovou ekonomikou (počítá se zavedením sítě 5G; dlouhodobě investuje do datových úložišť, národního „superpočítače/v 2017 iniciovalo i tematický nadnárodní unijní projekt euro-HPC) i nové ek. niche, „digitálního zdravotnictví“. Stalo se první zemí světa, jejíž největší výzkumné středisko, Luxembourg Institute of Science and Technology/LIST, ve spolupráci s národním ministrestvem digitalizace (10/2018) zahájilo v 2019 práce na plné digitální mapě území, k hledání dalších synergií a plánování budoucích infrastruturních projektů. Velmi systematicky připravuje  Velkovévodství přechod na bez-emisní hospodářství (od 3/2020 zavedlo bezplatnou veřejnou dopravu, od 2019 zavedlo subvence na nákup elektrokol a elektrovozů, navýšilo subvence pro budování fotovoltaických panelů v průmyslu i v domácnostech.

 

Přes skokově negativní „pandemickou“ bilanci roku 2020, kdy stát namísto příjmového/+ 800 mil. eur počítá s deficitním rozpočtem/- 5 mld. eur, nárůstem veřejného dluhu na 17 mld./28,7% HNP v 2020/v 2021 na 29,6% HNP, avizovalo Lucembursko záměr nejen udržet dosud plánovaný investiční plán (2,8 mld. eur v 2020, 3 mld. v 2021, ve shodě s Národním klimatickým a energetickým plánem/Plan national énergie-climat/PNEC (5/2020), jenž v perspektivě 2030 počítá s redukcí emisí o 55%, podílem OZE 25% a zvýšením energetivké účinnosti na 44% ve srovnání s 2007), ale dokonce jej díky mimořádným ek. balíkům na zotavení národního hospodářství rozhojnit (1. krizový balík dosáhl výše 8,8 mld. eur plus garantované půjčky st. investiční banky SNCI ve výši 600 mil. eur, 2. balík byl avizován do výše 800 mil. eur, dalších 5 mil. eur bylo uděleno sektoru kultury a 750.000 eur na podporu transformace výroby do „ekologických, digitalizovaných a regionálních“ provozů/reindustrializace země). 

  

Základní makroekonomické ukazatele (zdroj:  Statec, 5/2019)

Ukazatel

2010 

 2011

 2012

2013

2014

2015

2016

2017

 

2018

 2019

 2020

Růst HDP (%)

 5, 7

 2, 6

 -0,8

4, 3

4, 1

4, 8

2,9

4, 2

4, 6

 2,6

 -3,4

až – 9.4

Míra inflace (%)

 2, 2

 2, 3

 3,4

2,7

1,7

0, 5

0,2

1, 9

1, 1

 2, 06

 2, 06

Nezaměstnanost (%)

 3, 1

 5, 7

 6,1

6, 8

7, 1

7,1

6, 8

6, 0

5, 7

 5, 4

 6, 9

Bilance běžného účtu (mld. USD)

 –

 –

 –

3, 5

3, 6

3, 0

2, 7

3, 2

3, 3

 3, 3

 NA

Populace (tis.)

 516

 517,2

 520

524,9

537, 0

549, 7

563, 0

590, 1

602

 614

 620

Konkurenceschopnost

 –

 –

 –

23/148

22/144

22/140

19/144

20/144

19/144

 19/144

 NA

Exportní riziko OECD

 0

 0

 0

0

0

0

0

0

0

0

 0

Dluh (% HNP)

 20,1

 19,1

 22

 23,3

 22,9

 21,5

 22,4

22,9

22, 7

 20,2

 28, 7

Deficit (% HDP)

 -0,7

 0,5

 0,3

1

 1,5

1,6

 1,6

0,8

0, 7

 0,7

 1, 2

 

 

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 Státní rozpočet (mld. €)

 

2016

2017

2018

 2019

 2020

Výdaje

4106

4148

4529

 4427

 NA

Příjmy

3793

4066

4325

 4899

 NA

Saldo

 -313

´-82

 -204

 472

 NA

Zdroj: MF LU

 

Lucembursko běžně zaznamenává jeden z nejvyšších rozpočtových přebytků v poměru k HDP. Pandemické výdaje touto statistikou ovšem značně otřásly. Balíky záchranných ek. opatření (první ve výši 8,8 mld. eur, s garantovanými půjčkami státní investiční banky/SNCI ve výši 600 mil. eur; druhý „v perspektivě konce 1. trimestru 2021 do výše 800 mil. eur“, k udržení likvidity firem a po-krizovému oživení ekonomiky, plus přídantých 5 mil. eur do sektoru kultury a 750.000 eur k postupné konverzi hospodářských programů podniků k budování digitální, „zelené“ ekonomiky) přivodily zásadní rozpočtové modifikace (z příjmového (800 mil.) nadále Lucembursko počítá s deficitním rozpočtem (téměř 5 mld. eur) a s dluhem 17 mld. eur (28,7% HNP; v 2021 dokonce na 29,6%).

 

Přetrvávajcím problémem země je nadto rostoucí podíl osob žijících na či dokonce pod hranicí chudoby (v I.Q 2019 téměř 25% zaměstnanců na poloviční a 10 % zaměstnanců na plný úvazek, tzv. Arme Beschäftigte, Working Poor).

 

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Státní dluh (% HDP)

 

 2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

 2018

 2019

 2020

Dluh 

 20,1

19,1

22

23,3

22,9

21,5

 22,4

 22,5

 22,7

 20,2

 28, 7

Deficit

 -0,5

0,5

0,2

0,7

1,4

1,3

 0,8

 0,7

 0,7

 0,7

 NA

 

Devizové reservy

1.014 mld. USD (odhad/CIA Factbook)

 

Zahraniční zadluženost

Zahraniční zadluženost Lucemburska, součet  dluhů státu (veřejná správa, samospráva, centrální banka) i soukromých subjektů (právnické i fyzické osoby, představovala již před krizí z 2020 závratných 9,968 mld. USD (tj. 3, 44 % HDP, globálně 10. pozice). V přepočtu na obyvatele šlo o vůbec nejvyšší zadlužení na světě (3.759.174 USD, tj. 84x vyšší nežli v případě největšího globálního dlužníka, USA).

Jakkoli je lLucemburské HDP na osobu je přitom nominálně rovněž nejvyšší na světě (108. 832 USD), není statistika vzhledem k pandemii zřejmá.

 

 

 

 

 

 

 

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Lucembursko patří k nejvýznamějším finančním centrům světa. Díky modernímu, liberálnímu rámci i tradičně kvalitní ochraně investic i aktivní vládní politice přitahuje zahraniční finanční operátory všech velikostí, v poslední době zj. z Asie (Čína, Japonsko).

 

Dle Global Financial Center´s Index země stojí na vrcholku pomyslné pyramidy bankovních center Evropy. Je nejen nejdůležitějším bankovním střediskem eurozóny, ale i třetím centrem kontinentu, po Londýně a Curychu. Ve světovném srovnání drží 18. pozici. Výše proinvestovaných prostředků  fondů činí mezi 4 a 5 triliony eur, země se tak stala největším evropským a druhým největším světovým centrem investičních fondů (po New York/u). K lídrům patří v oblasti soukromého bankovnictví. Počet bank postupně konsolidoval na více než 120 (přes průběžnou konsolidaci stále vyšší nežli ve Frankfurtu, Dublinu, Paříži či Amsterodamu). Sektor zaměstnává 26.000 pracovníků (z toho 20.000 přeshraničních).

 

Lucembursko přistoupilo ke všem evropským normám architektury pro finanční dohled v Evropě (Basel II/EU, Base Erosion and Profit Shifting/OECD), tendenci po posilování nadnárodní unijní dozorové agentury ESMA a soustředěnou kritiku režimu svých podmínek držby cenných papírů (holdings) i daňových výhod (rulings) ze strany EK ovšem nese nelibě.

 

Lucemburská „City“, přezdívaná „Place“, se totiž stala šampionem nejen z hlediska smíšeného lidského kapitálu a dobré infrastruktury, politické i ekonomické stability a centrální polohy v EU, ale zj. ohledně velmi flexibilní daňové politiky. Úsilí poradenských firem a multinárodních společeností o využívání daňových schémat za (honorované) aprobace ze strany národní administrativy se přes přistoupení Lucemburska k BEPS OECD v 7/2017 jeví víceméně beze změn. Státní pokladna na daňových operacích  vydělává (v 2017 celkem 10,2 mil. eur), v 3/2018 byl dokonce ustaven nový Úřad pro zvláštní daňové režimy (Bureau dédié aux décisions anticipatives – restricts/rulings). S odhaleními  případů daňové optimalizace (LuxLeaks 2014, Panama Leaks 2015, Paradise Papers 2017) Lucembursko otevřeně nesouhlasilo. Negativní bylo dlouho i k návrhům EK na adekvátní zdanění př. velkých nadnárodních internetových společností (tzv. „GAFA“/Google-Amazon-Facebook-Apple), iniciovalo přesun diskuse z fóra EU na platformu OECD.

 

Banky

 

Nejstarší bankou Lucemburska je národní Spořitelna (Spuerkeess, 1856, dnes  Banque et Caisse d’Épargne de l’Etat). Od  1944 je plnohodnotnou bankou s oprávněním ke všem operacím. Jejím jediným akcionářem je stát (zisk je každoročně převáděn do státního rozpočtu).

 

Mezi další významné lucemburské banky patří kromě Banque Centrale de Luxembourg (BCL, 1998) Société Nationale de Crédit et dInvestissement a Fortis (FBL, dříve Banque Générale du Luxemburg (BGL), resp. Banka Dexia BIL. Poslední dvě se v důsledku finanční krize dostaly do potíží s likviditou a musely být sanovány podílnickými vládami (Belgie, Francie,  Lucembursko, Nizozemsko). Lucemburská část banky Fortis byla přejmenována na BGL a v 2009 byla převzata francouzskou bankou BNP Paribas (65,96 %). Při této transakci byla vytvořena největší lucemburská banka současnosti.

 

Mezi další významné finanční domy země se řadí ING Luxembourg, Bausparkasse Wuestenrot, CA Indosuez Weath Europe, Banque de Luxembourg (1920, původně pobočka Banque de l´Alsace et de Lorraine), Banque Havilland, Banque Internationale a Luxembourg (BIL), Agence Olomani, Novo Banco, Carnegie, Degroof, Advanzia, Ippa et Associés, Bank of Tokyo-Mitsubishi, Safra Sarasin, Pictet, BCP, Dresdner Bank Luxembourg, La Francaise Internationale, DNB Nor, DNB Luxembourg, Caisse Raiffeisen Agence Mesch, Dekabank Deutsche Girot, DWS Investment, CCB Europe-China Construction Bank, Crédit Suisse, Sociéíté Générale Bank and Trust a CBP Quilvest. Sdruženy jsou v oborové lobbyistické skupině ABBL (Association des Banques et Banquiers). 

 

V Lucembursku má rovněž sídlo Evropská investiční banka (Banque européenne d´Investissement).

Pojišťovny

V Lucembursku jsou zastoupeny všechny hlavní mezinárodní pojišťovací skupiny, s produkty životního pojištění ve spojení s možností investic do podílových fondů. Nezanedbatelný je – vzhledem ke geografické poloze země poměrně paradoxně – podíl námořního pojištění, resp. zajišťovacích aktivit (v zemi působí 250 zajišťoven). Asociace pojišťovacích společností (ACA) reprezentuje 96 místně etablovaných společností, mj. Altair, AME, AXA, Baloise, British Marine, EuropeAssistance,  Shipowners Mutual Protection and Indemnity Association, Le Foyer Assurances, West of England, ad.

Investiční fondy

V Lucembursku je registrován největší počet investičních (Fonds de placement, Fonds d´investissement/aktivních i pasivních) i spekulativních (hedge fonds) fondů  v Evropě, především v oblasti přeshraniční distrubuce. Jejich aktivity směřují do více než 70 zemí světa, se zvláštním zaměřením na Evropu, Asii, Latinskou Ameriku a ve vzrůstající míře i na Blízký východ. Velmi intenzivně sleduje Lucemburko otázku negociací Dohody EU/GB (řada fondů má svůj front-office v Londýně, v Lucemburku jen back-office)

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém, pokud jde o strukturu, je  v zásadě srovnatelný s německým (inspiroval se za německé okupace), zatímco systém registrace subjektů snese srovnání s belgickým, nebo francouzským.

 

Daně existují státní (přímé – daň pro fyzické osoby, daň pro právnické osoby, daň pro právnické osoby z majetku a daň z obchodních transakcí – a nepřímé (DPH a daně za registraci podnikání) a daně místní.

 

Místní daně jsou stanovovány autonomně, na úrovni jednotlivých (102) komun, zcela bez zásahů či dozoru státní správy (tj. neexistuje mj. ani jednotná státní pozemková daň). Nepřehledný je i systém komunálních poplatků. Pakliže jsou vůbec zavedeny, autonomně jsou kalkulovány buď ve fixní výši či v procentuálním poměru (některé obce/Mamer př. bez koordinace s ostatními komunami rozhodly i o případných nových zdaněních typu daň za ubytování AirBnB).

 

Daně jsou vybírány jsou buď státem (místní daň pro fyzické i právnické osoby), nebo přímo obcemi  (ostatní místní poplatky, př. vodné, stočné, odvoz odpadu, přeprava odpadní vody/kanalizace, úprava parků, lokální kulturní akce, turistické pobyty, pořádání trhů, provoz cirkusů, ad.). Souborný veřejný soupis lokálních zdanění neexistuje. Země se tak i nadále logicky potýká s pověstí daňového ráje, přestože již v 2017 přistoupila k BEPS/OECD.

 

Sazby základních hlavních daní:

  • DPH a spotřební daň: 17 % (snížená 3 %, 8 %, 14 %) – nejvýhodnější daň v EU vůbec (V rámci kategorie vzhledem k pandemii probíhá složitá diskuse. Ministr financí ovšem zatím odmítl všechny pokusy ekonomických operátorů v zemi o udělení statutu výjimky pro ultra-snížené daně / 3%. Pokračuje dokonce i živá, zatím diskrétní diskuse o evt. zvýšení daní).
  • Daň z obratu právnické osoby: 21 % pokud danitelný příjem nepřesahuje € 15,000, 21 % v ostatních případech (+ 9 % příspěvek do fondu zaměstnanosti)
  • Daň z příjmu fyzické osoby: 0–43,6 (+ 9 % příspěvek do fondu zaměstnanosti); horní daňová sazba pro fyzické osoby:  38,9 % při ročních příjmech vyšších než 150.000 €;
  • Průměrné zdanění mezd: 38 % (průměrné zdanění v eurozóně – cf. vs. EU 40,7 %; Francie 45,3 %, Německo 40,0 %, Belgie 47,4 %);
  • Minimální mzda: 1.998 € (pro kvalifikované prac. 2.398 € – mzdy jsou vázány na index inflace).
  • Korporátní daň: 21 %.

U finančních služeb a služeb poskytovaných elektronickou cestou (typu např. e-shopping, telekomunikace aj.) platil do 1/2015 princip zdanění u konečného spotřebitele, nadále je v platnosti zdanění u zdroje, což na poskytovatele vyvolává dodatečné nároky (musejí své obchodní aktivity hlásit v místě odběratele).

 

Úroky z vkladů u drobných střadatelů banky do 7/2015 nezdaňovaly vůbec, placeny měly být v rámci ročního daňového zúčtování (přiznání je povinen podávat každý, jehož příjmy odpovídají  základu vyššímu, než ze kterého byly v průběhu roku odváděny zálohy na daň – odpovídají průměrnému výpočtu daně, kterou by měl poplatník s určitým výdělkem odvádět státu, neexistuje ovšem možnost využít ročního daňového zúčtování, které by provedl zaměstnavatel za zaměstnance). Vzhledem k tomu, že šlo o  výpočet komplikovaný a docházelo k daňovým únikům, byl přijat zákon o zdanění úroků z vkladů. Bankám v případě, že úrok  u jednoho účtu přesáhne 250 €/rok, přikazuje danit 10 % u zdroje (tj. přímo odvádět daň za střadatele a přiznávat mu pouze úrok daněný) .

 

Země poskytuje (a lze předpokládat, že vzhledem ke krizi i znásobí)  i celou řadu dalších pobídek (investment tax credits, new business tax credit, audiovisual certificates for film productions, venture capital investment certificates, small business incentives, regional and national incentives, research and development incentives, environmental incentives, ad.).

 

Zdroj: www.impotsdirects.public.lu, www.aed.public.lu/index.php, www.legilux.public.lu, www.guidedesimpots.lu, www.expat.org/vivre-a-luxembourg,

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Lucemburku (Lucembursko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem