Nadnárodní formy společností

Evropské hospodářské zájmové sdružení

Pojem EHZS a jeho právní podstata

Nejstarší nadnárodní právní formou je evropské hospodářské zájmové sdružení (dále jen „EHZS“ nebo „sdružení“). Základem právní úpravy sdružení je nařízení Rady EHS č. 2137/1985 o evropském hospodářském zájmovém sdružení (dále jen „nařízení o EHZS“), na které navazuje zákon č. 360/2004 Sb., o evropském hospodářském zájmovém sdružení a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o EHZS“).

Nařízení o EHZS vstoupilo v účinnost již 1. července 1989, na území České republiky je však účinné ode dne vstupu ČR do Evropské unie, tedy od 1. května 2004.

Hlavním cílem této nadnárodní formy je umožnit podnikatelům (právnickým i fyzickým osobám) přeshraniční partnerství, které je z větší části upraveno normami evropského práva a ve zbytku podléhá úpravě národní. Účelem sdružení je usnadňovat nebo rozvíjet hospodářskou činnost jeho členů nebo zvýšit hospodářské výsledky této činnosti. Naproti tomu však jeho účelem není dosahování zisku pro vlastní potřebu. EHZS tak svým členům umožňuje propojit jejich podnikatelské aktivity při zachování vlastní právní subjektivity.

S ohledem na výše uvedené cíle EHZS je činnost evropského hospodářského zájmového sdružení limitována samotným nařízením o EHZS, které stanoví, že EHZS nesmí:

  1. vykonávat přímo nebo nepřímo řídící nebo kontrolní pravomoc nad činnostmi svých členů nebo činnostmi jiného podniku, zejména v oblasti týkající se zaměstnanců, financí a investic;
  2. držet přímo nebo nepřímo z jakéhokoli důvodu podíl nebo akcie jakékoli formy v členském podniku;
  3. zaměstnávat více než pět set osob;
  4. být společností využíváno k poskytnutí půjčky řediteli společnosti nebo jakékoli osobě s ním spojené, jsou-li tyto půjčky omezeny nebo kontrolovány právními předpisy členských států vztahujícími se na společnosti;
  5. být členem jiného evropského hospodářského zájmového sdružení.

Cílem výše uvedených omezení je nikoli zamezení dosahování zisku sdružením, nýbrž zamezení dosahování zisku pro sdružení. Jakékoli zisky vyplývající z činnosti sdružení se tedy považují za zisky jeho členů a rozdělují se mezi ně v poměru stanoveném ve smlouvě o sdružení, a pokud jej tato smlouva neurčuje, rovnými díly. Jsou-li příjmy sdružení nižší než jeho výdaje, jsou členové naopak povinni přispět na vyrovnání ztráty, a to opět v poměru stanoveném ve smlouvě, jinak rovnými díly.

Právní úprava EHZS

Základním právním předpisem upravujícím evropské hospodářské zájmové sdružení je přímo aplikovatelné nařízení o EHZS, které upravuje základní otázky existence o fungování sdružení, ke kterým patří úprava založení EHZS, forma a obsah zakladatelské smlouvy, přemístění sídla do jiného členského státu či odpovědnost jednatelů za závazky (dluhy) EHZS.

Záležitosti nařízením výslovně neupravené se řídí smlouvou o sdružení dle práva státu, v němž se nachází sídlo sdružení stanovené smlouvou o sdružení, a to buď právními předpisy přijatými k provedení nařízení o EHZS nebo obecnou právní úpravou.

Dle zákona o EHZS se otázky neupravené nařízením o EHZS, ani zákonem o EHZS posoudí podle obecných ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev a podle ustanovení upravujících právní poměry veřejné obchodní společnosti, tedy podle ZOK, nestanoví-li zákon o EHZS jinak.

Založení a vznik EHZS

Evropské hospodářské zájmové sdružení se zakládá smlouvou o sdružení a vzniká dnem zápisu do příslušného rejstříku ve státě, kde má sídlo.

Dle nařízení o EHZS musí smlouva o sdružení obsahovat alespoň název sdružení, sídlo sdružení, předmět pro který bylo sdružení založeno, jména, obchodní firmu, právní formu bydliště nebo sídlo každého člena sdružení a dobu trvání sdružení, pokud není založeno na dobu neurčitou. Pokud jde o formu smlouvy, lze dovodit, že musí být uzavřena v písemné podobě, podpisy na smlouvě však nemusejí být ověřené.

Jednotlivé náležitosti smlouvy o sdružení pak nařízení dále upřesňuje. Pokud jde o název sdružení, musí ho předcházet nebo následovat slova „evropské hospodářské zájmové sdružení“ nebo zkratka „EHZS“, pokud tato slova nebo zkratka nejsou již součástí názvu.

Sídlo sdružení uvedené ve smlouvě se musí nacházet ve Společenství, a to:

  1. v místě, kde má sdružení své skutečné sídlo, nebo
  2. v místě, kde má své skutečné sídlo jeden z členů sdružení, nebo jedná-li se o fyzickou osobu, kde vykonává svou hlavní činnost za podmínky, že zde činnost vykonává také sdružení.

Sídlo sdružení může být v rámci společenství měněno. Pokud má změna sídla za následek změnu subsidiárně aplikovatelného práva musí jí předcházet vypracování návrhu na změnu sídla, který musí být zveřejněn v příslušném rejstříku stávajícího státu sídla EHZS. K rozhodnutí o změně sídla může dojít až dva měsíce po zveřejnění návrhu a takové rozhodnutí musí být přijato všemi členy sdružení.

Změna sídla nabývá účinnosti dnem zápisu sdružení do příslušného rejstříku státu nového sídla, přičemž podmínkou zápisu sídla v novém státě je předložení důkazu o zveřejnění návrhu na změnu. K výmazu registrace sdružení z rejstříku státu předchozího sídla může dojít až po předložení důkazu o provedeném zápisu sdružení do rejstříku vedeného ve státě nového sídla.

Členy EHZS se mohou stát pouze společnosti ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy o založení Evropských společenství (dále jen „SES“) a další právní subjekty veřejného nebo soukromého práva vytvořené v souladu s právem členského státu, které mají statutární nebo zákonné sídlo nebo ústředí ve Společenství nebo fyzické osoby, které vykonávají průmyslovou, obchodní, řemeslnou, zemědělskou činnost nebo svobodné povolání nebo poskytují jiné služby ve Společenství.

Dalším předpokladem pro vznik EHZS je, že se sdružení skládá alespoň ze dvou členů, kterými jsou:

  • společnosti nebo jiné právní subjekty, které mají ústředí v různých členských státech Evropské unie, nebo
  • fyzické osoby, které vykonávají svou hlavní činnost v různých členských státech Evropské unie, nebo
  • společnosti nebo jiné právní subjekty a fyzické osoby, z nichž první má ústředí v jednom členském státě a druhá vykonává svou hlavní činnost v jiném členském státě Evropské unie.

Orgány EHZS

Dle článku 16 nařízení o EHZS jsou základními orgány EHZS členové a jednatel nebo více jednatelů. Smlouva o sdružení však může stanovit i další orgány, kterým mohou být svěřeny pravomoci, jejichž výkon nařízení o EHZS obligatorně neukládá členům či jednateli.

Společně jednající členové

Nejvyšším orgánem evropského hospodářského zájmového sdružení jsou společně jednající členové, kteří mohou k dosažení předmětu sdružení přijmout jakékoli rozhodnutí. O záležitostech vyjmenovaných v nařízení o EHZS musí členové rozhodovat jednomyslně. Ve všech ostatních případech, kdy nařízení nestanoví, že rozhodnutí musí být přijato jednomyslně, může smlouva o sdružení určit podmínky usnášeníschopnosti a většinového rozhodování, za kterých budou přijímána rozhodnutí EHZS nebo některá z nich. Pokud smlouva podmínky pro rozhodování v případech neuvedených v nařízení nestanoví, platí, že všechna rozhodnutí jsou přijímána jednomyslně.

Při rozhodování EHZS má každý člen jeden hlas. Smlouva o sdružení však může stanovit, že někteří členové mají více hlasů za podmínky, že žádný z nich nezíská většinu.

Člen EHZS může ze sdružení vystoupit pouze za podmínek stanovených ve smlouvě o sdružení, nebo neurčuje-li je smlouva, na základě jednomyslného souhlasu ostatních členů. Také převod účasti člena ve sdružení na jiného člena nebo třetí osobu a rozhodnutí o přijetí nových členů je přijímáno vždy jednomyslně.

Členové sdružení odpovídají neomezeně, společně a nerozdílně za všechny závazky EHZS jakékoli povahy. Není-li ve smlouvě o sdružení nebo v rozhodnutí o přijetí nového člena stanoveno jinak, každý nový člen sdružení odpovídá za závazky sdružení včetně těch, které vyplývají z činnosti sdružení před jeho vstupem.

Jednatel/jednatelé

Orgánem odpovědným za řízení sdružení a zastupování EHZS vůči třetím osobám je jednatel nebo více jednatelů. Podmínky jmenování a odvolávání jednatele nebo jednatelů stanoví smlouva o sdružení. Jednatelem EHZS může být fyzická osoba vždy. Právnická osoba může být jednatelem EHZS v případě, že členský stát pro sdružení registrovaná na jeho území stanoví, že jednatelem může být také právnická osoba. Český zákonodárce tohoto zmocnění využil a v § 8 zákona o EHZS stanovil, že jednatelem EHZS může být osoba, která splňuje předpoklady a požadavky uvedené v článku 19 nařízení Rady, jakož i požadavky a předpoklady pro funkci jednatele společnosti s ručením omezeným podle ZOK.

Článek 19 nařízení Rady výslovně vylučuje z funkce jednatele osoby, které nesmí být členem správního nebo řídícího orgánu společnosti, nesmí řídit podnik nebo působit jako jednatel EHZS, a to v případě, že tyto zákazy stanoví právo, které je pro sdružení použitelné, tedy vnitrostátní právo státu, kde má sdružení sídlo, nebo soudní či správní rozhodnutí, které bylo vydáno nebo uznáno členským státem.

Zákon o obchodních korporacích požaduje, aby osoba, která je členem orgánu obchodní korporace, byla plně svéprávná, bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a nesmí u ní nastat skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti.

Jednatel nebo každý z jednatelů zavazuje sdružení vůči třetím osobám, a to i v případech, kdy jeho jednání nespadá do předmětu sdružení, ledaže sdružení prokáže, že třetí osoba věděla nebo s ohledem na okolnosti měla vědět, že jednání jednatele přesahuje předmět sdružení. Jakékoli omezení pravomocí jednatele nebo jednatelů stanovené smlouvou o sdružení nebo rozhodnutím členů sdružení není vůči třetím osobám účinné, ani když je zveřejněno.

Publicita EHZS

Podmínkou vzniku evropského hospodářského zájmového sdružení je jeho zápis do příslušného rejstříku ve státě svého sídla. Evropská hospodářská zájmová sdružení se sídlem na území České republiky se dle zákona o EHZS zapisují do obchodního rejstříku. Vedle povinnosti zápisu do příslušného rejstříku stanoví nařízení o EHZS také povinnost uložit do příslušného rejstříku doklady týkající se:

  • všech změn smlouvy o sdružení, včetně všech změn ve složení sdružení;
  • zřízení nebo zrušení jakékoli provozovny sdružení;
  • soudního rozhodnutí, kterým se zjišťuje nebo prohlašuje neplatnost sdružení;
  • jmenování jednatele nebo jednatelů sdružení, jejich jména a jakékoli další údaje o totožnosti požadované právními předpisy členského státu, v němž je rejstřík veden, údaj, že mohou jednat samostatně nebo že musí jednat společně, a skončení jejich funkcí;
  • jakéhokoli převodu účasti člena ve sdružení nebo její části;
  • rozhodnutí členů, které prohlašuje nebo zjišťuje zrušení sdružení nebo soudního rozhodnutí, které prohlašuje toto zrušení;
  • jmenování likvidátora nebo likvidátorů sdružení, jejich jména a další údaje o totožnosti požadované právními předpisy členského státu, v němž je rejstřík veden, a skončení jejich funkcí;
  • skončení likvidace sdružení;
  • návrhu na změnu sídla;
  • doložky, která osvobozuje nového člena od úhrady závazků, jež vznikly před jeho vstupem.

Článek 8 nařízení o EHZS stanoví také povinnost zveřejnit dále uvedené údaje týkající se sdružení v příslušném národním věstníku. Ohledně sdružení se sídlem na území České republiky budou předepsané údaje zveřejňovány v Obchodním věstníku, a to v následujícím rozsahu:

  • údaje, které musí povinně obsahovat smlouva o sdružení a jejich změny (tj. název sdružení, sídlo sdružení, předmět, pro který bylo sdružení založeno, údaje týkající se členů sdružení a dobu trvání sdružení),
  • číslo, datum a místo registrace a rovněž výmaz z registrace,
  • doklady a údaje týkající se skutečností uvedené v čl. 7 písm. b) až j) nařízení.

Údaje týkající se založení sdružení a skončení jeho likvidace s uvedením čísla, data, místa jeho registrace a data, místa a názvu zveřejnění se po zveřejnění na národní úrovni zveřejní také v Úředním věstníku Evropských společenství. Členské státy jsou povinny zajistit, aby údaje, které mají být zveřejněny v Úředním věstníku Evropských společenství, byly sděleny Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství nejpozději do jednoho měsíce po zveřejnění v národním věstníku.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.




• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby