Nadnárodní formy společností

Evropská akciová společnost (SE)

Pojem SE a její postavení v právním systému

Evropská akciová společnost (Societas Europaea – dále jen „SE“) je v pořadí druhou z nadnárodních forem, upravených normami komunitárního práva, přímo aplikovatelnými na území jednotlivých členských států Evropské unie. Cílem přijetí statutu evropské společnosti bylo nejen odstranění překážek obchodu, ale také přizpůsobení struktur podnikání rozměrům Společenství. Evropská akciová společnost má společnostem, jejichž činnost není omezena pouze na uspokojování čistě místních potřeb, umožnit plánování a reorganizaci svého podnikání v měřítku Společenství.

Dle ustanovení čl. 3 nařízení o SE a navazujícího § 1 ZOK je společnost svou povahou právnická osoba, upravená též právem Evropských společenství a zvláštními právními předpisy. Její základní charakteristika v mnohém odpovídá vlastnostem akciových společností. Základní kapitál SE je rozvržen do akcií a výše upsaného základního kapitálu musí činit nejméně 120 000 eur. Členské státy, které dosud nevstoupily do třetí fáze evropské hospodářské a měnové unie, tj. nepřijaly jednotnou měnu euro, mohou umožnit vyjádření základního kapitálu a zpracování a zveřejňování účetní závěrky v národní měně.

Český zákonodárce této možnosti využívá, proto má-li evropská společnost sídlo v ČR, musí být základní kapitál evropské společnosti vyjádřen a účetní závěrka a konsolidovaná účetní závěrka zpracována a zveřejněna v českých korunách. To však nevylučuje možnost evropské společnosti uvádět údaj o základním kapitálu a zpracovat a zveřejnit účetní závěrku či konsolidovanou účetní závěrku též v eurech.

Postavení evropské společnosti v národních právních řádech je výslovně upraveno v čl. 10 nařízení o SE, dle kterého se k evropské společnosti v každém členském státě přistupuje tak, jako by se jednalo o akciovou společnost založenou podle práva členského státu, ve kterém má sídlo (zákaz diskriminace). V mnoha ohledech tak bude SE v jednotlivých členských státech považována za běžnou akciovou společnost. Bude ku příkladu oprávněna podnikat ve všech oblastech dostupných běžné akciové společnosti či za stejných podmínek obchodovat své cenné papíry.

Právní úprava SE

Samostatnou problematikou evropské společnosti je systém právních předpisů a dalších dokumentů aplikovatelných na SE. Těžiště úpravy záležitostí týkajících se evropské společnosti spočívá v nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001, o statutu evropské společnosti (dále jen „nařízení o SE“), doprovázeném směrnicí Rady č. 2001/86/ES, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na účast zaměstnanců (dále jen „směrnice o SE“).

Oba uvedené předpisy, tj. nejen směrnice, která musí být do národních právních řádů vždy transponována, ale i nařízení, které je přímo závazné a má aplikační přednost před vnitrostátním právem, předpokládají existenci dalších právních předpisů, které komunitární úpravu doplní. Vedle nařízení o SE tak budou záležitosti evropské společnosti upravovat její stanovy a národní právo členského státu, ve kterém má SE sídlo. Základním ustanovením z hlediska vymezení jejich hierarchie je článek 9 nařízení o SE.

Evropská společnost se řídí v první řadě nařízením. Tam, kde to nařízení výslovně stanoví, se evropská společnost dále řídí svými stanovami. V otázkách, které nařízení neupravuje, nebo je upravuje pouze částečně, se uplatní národní právní úprava státu, ve kterém má SE své sídlo. Přitom kategorie národních právních předpisů se dále dělí do dvou skupin – na národní prováděcí předpisy přijaté výhradně k provedení nařízení o SE a právní předpisy členského státu, které by se vztahovaly na akciovou společnost založenou podle práva členského státu, ve kterém má evropská společnost sídlo.

Z ustanovení článku 1 odst. 1 nařízení o SE, dle kterého je evropská společnost kapitálovou společností ve formě akciové společnosti, lze částečně dovodit, které předpisy tuzemského právního řádu lze na evropskou společnost se sídlem na území ČR aplikovat v případech neupravených nařízením ani příslušným prováděcím zákonem.

Nařízení o SE

Základní otázky existence evropské společnosti upravuje nařízení o SE, které je na území členských států přímo závazné a má aplikační přednost před právem vnitrostátním. V důsledku neochoty členských států dospět k rozsáhlejší dohodě, neobsahuje nařízení kompletní právní režim evropské společnosti, ale pouze společný základ pro jednotlivé národní varianty. Vedle úvodních ustanovení tvoří obsah nařízení sedm hlav.

První z nich nese název obecná ustanovení a kromě základní charakteristiky společnosti obsahuje ustanovení o způsobech založení SE, o základním kapitálu, o sídle a přemístění sídla SE, o pramenech práva aplikovatelných na SE a o zápisu SE do rejstříku. Následující hlavy upravují jednotlivé způsoby založení SE a strukturu jejích orgánů. V ostatních otázkách (účetní závěrky, zrušení, likvidace, platební neschopnost a zastavení plateb) se nařízení omezuje na určení subsidiární právní úpravy, a to převážně prostřednictvím odkazů na právo státu, ve kterém má SE sídlo nebo na harmonizační směrnice.

Ustanovení stanov přijatá na základě nařízení

Je-li to v nařízení výslovně stanoveno, řídí se SE svými stanovami. Stanovy jako základní dokument každé akciové společnosti jsou tak, vedle nařízení, dalším pramenem právní úpravy SE. Z hierarchie právních norem aplikovatelných na evropskou společnost vyplývá, že ustanovení stanov přijatá na základě nařízení o SE mají přednost před vnitrostátními právními předpisy. Současně okruh otázek, jež mohou stanovy SE upravit odchylně od nařízení, je limitován jeho kogentním charakterem, tj. stanovy SE se mohou od jednotlivých ustanovení nařízení odklonit, jen pokud to nařízení samo výslovně dovoluje.

V opačném případě, tj. dostanou-li se stanovy SE do rozporu s nařízením tam, kde to nařízení výslovně nepřipouští, budou patrně v této části neúčinné. Tím se úprava stanov evropské společnosti odlišuje od pojetí stanov v českém akciovém právu, které nevylučuje, aby obsah stanov tvořila vedle obligatorních náležitostí také úprava záležitostí, které zákon výslovně neuvádí.

Předpisy přijaté k provedení nařízení o SE

Záležitosti, které nařízení neupravuje a záležitosti, které upravuje jen částečně, se v rozsahu neupraveném nařízením řídí právními předpisy přijatými členskými státy k provedení nařízení o SE. Povinnost učinit veškerá vhodná opatření pro účinné uplatňování nařízení o SE, tedy také přijmout nařízením předvídané prováděcí předpisy, ukládá členským státům čl. 68 nařízení o evropské společnosti. V České republice byl k provedení statutu o ES přijat zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 264/2006 Sb., č. 296/2007 Sb. a č. 126/2008 Sb. (dále jen „zákon o SE“).

V návaznosti na zákon o SE byla Ministerstvem spravedlnosti přijata prováděcí vyhláška č. 293/2005 Sb., o dokumentech, které je třeba předložit notáři k vydání osvědčení při přemístění zapsaného sídla evropské společnosti a při založení evropské společnosti fúzí.

V rámci českého právního řádu přináší úprava SE zcela nový typ právnické osoby, která podléhá národní úpravě pouze subsidiárně. Základní principy úpravy jsou beze zbytku určeny nařízením o SE a český zákonodárce se od nich nemůže odchýlit. Základem pro národní úpravu jsou ta ustanovení nařízení o SE, která členským státům umožňují nebo přikazují upravit konkrétní záležitosti speciálně pro SE.

Jedná se např. o ustanovení ukládající státům, jejichž úprava správy akciové společnosti je založena na dualistickém systému, povinnost, aby pro evropskou společnost přijaly úpravu monistické struktury. Do doby přijetí ZOK znalo naše právo pouze dualistickou formu organizace. K nejvýraznějším rysům českého zákona o SE tak patřila právě úprava monisticky organizované akciové společnosti.

S účinností výše zmíněného zákona však byla ustanovení v dílu 2 upravující monistický systém zrušena a zůstal z nich jen jeden odstavec, který stanoví počet členů správní rady. Novelizované znění zákona o SE související s přijetím ZOK odstranilo pro uživatele komplikovanou a nepřehlednou úpravu, když v otázkách, které nebyly českému akciovému právu cizí, zákonodárce často volil k naplnění zmocnění formu odkazu na ustanovení obchodního zákoníku.

Právní předpisy členského státu, ve kterém má SE sídlo

Záležitosti týkající se evropské společnosti, které nejsou upraveny nařízením a nařízení ohledně nich neobsahuje zmocnění k úpravě ve stanovách nebo prostřednictvím zvláštní právní úpravy přijaté speciálně pro SE, se řídí právními předpisy členského státu, které by se vztahovaly na akciovou společnost založenou podle práva členského státu, ve kterém má SE sídlo. Z okruhu záležitostí, které nařízení z jakýchkoli důvodů neupravuje nebo je upravuje pouze částečně, plyne, do jaké míry je evropská společnost závislá na právním řádu státu, ve kterém má své sídlo.

Charakteristika evropské společnosti, která v mnoha ohledech připomíná národní akciové společnosti, předurčuje, které části národního právního řádu se ve vztahu k SE uplatní nejčastěji. V tomto případě lze hovořit o subsidiárním užití národního akciového práva ve vztahu k případům, kdy je jeho aplikace založena již samotným nařízením, případně odkazem zákonodárce obsaženém v prováděcím zákoně. Právní přepisy členského státu, ve kterém má SE sídlo však upravují i celou řadu dalších otázek, které výrazně překračují hranice akciového práva. Národní právní úpravě podléhá také sestavování účetní závěrky i konsolidované účetní závěrky, včetně jejich ověřování a zveřejňování, zrušení SE a její likvidace, platební neschopnost, zastavení plateb a další.

Ustanovení stanov přijatá v rámci vnitrostátního práva

Poslední odkaz obsažený ve výčtu právních předpisů aplikovatelných na SE se vrací opět ke stanovám společnosti, ovšem tentokrát pouze v rozsahu, v jakém to dovoluje právo státu, v němž má evropská společnost své sídlo. Stanovy společnosti, jako její základní dokument, se tak v rámci SE uplatní ve dvou rovinách. Zatímco v případech, kdy jsou přijaty přímo na základě nařízení o SE, mají přednost před národní právní úpravou, ustanovení stanov přijatá v rozsahu stanoveném národním právem jsou výrazem autonomie společnosti podle vnitrostátního práva.

Směrnice o SE

Směrnice Rady č. 2001/86/ES, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců, jak prozrazuje její název, upravuje v návaznosti na nařízení o statutu evropské společnosti problematiku participace zaměstnanců na záležitostech SE, která měla být původně součástí samotného nařízení o SE. Vztah nařízení a směrnice vymezuje čl. 19 úvodních ustanovení nařízení o SE, podle kterého ustanovení směrnice tvoří nedílný doplněk nařízení a musí být uplatňována současně. Nadto čl. 12 nařízení o SE podmiňuje zápis evropské společnosti do příslušného rejstříku (tedy její vznik) vyřešením otázky participace zaměstnanců v souladu s ustanoveními směrnice.

Na rozdíl od nařízení není směrnice nadána bezprostřední závazností a do národního právního řádu musí být transponována. V České republice se tak stalo prostřednictvím zákona o evropské společnosti. Část druhá zákona o SE s názvem „Zapojení zaměstnanců evropské společnosti“ obsahuje vedle obecných ustanovení také podrobnou úpravu procesu vyjednávání a tzv. standardní pravidla, která se uplatní zejména v případech, kdy strany nedosáhnou ohledně otázky zapojení dohody (blíže k této problematice v části třetí).

Přehled právních předpisů aplikovatelných na SE (v sestupném pořadí)

Přehled hierarchie právních předpisů aplikovatelných na evropskou akciovou společnost SE - v sestupném pořadí: nařízení o statutu SE - principy ve směrnici - stanovy dle nařízení - prováděcí zákon - národní akciové právo - národní právní řád - stanovy dle vnitrostátního práva.

Způsoby založení a nadnárodní charakter SE

Evropská společnost je konstruována jako společnost nadnárodní. Prvek nadnárodnosti vyniká zejména při procesu zakládání evropské společnosti, který se vyznačuje specifickými omezeními. Předpokladem založení evropské společnosti je vždy stávající podnikatelská struktura přesahující hranice jednoho členského státu. K naplnění mezinárodního prvku požaduje nařízení o SE, aby zakladatelé byli podřízeni různým právním režimům v rámci EU, příp. měli v jiném právním režimu dceřinou společnost nebo organizační složku.

Konkrétní způsoby založení evropské společnosti taxativně vymezuje článek 2 nařízení o SE, z jehož ustanovení vyplývá i okruh subjektů, které se mohou na zakládání SE podílet. Vždy se bude jednat o právnické osoby založené podle práva některého členského státu, které mají skutečné i zapsané sídlo ve Společenství. Okruh přípustných právních forem zakladatelů se však mění v závislosti na způsobu založení – od jednoznačně nejširší množiny v případě zakládání dceřiné SE až po jedinou přípustnou formu v případě SE zakládané fúzí nebo přeměnou akciové společnosti.

Založení SE fúzí

SE může být založena fúzí akciových společností uvedených v příloze I nařízení, založených podle práva členského státu, které mají sídlo a správní ústředí ve Společenství, jestliže nejméně dvě z nich podléhají právním předpisům různých členských států. Způsob založení evropské společnosti fúzí je vyhrazen výlučně akciovým společnostem a nařízení o SE v tomto směru nepřipouští žádnou výjimku. Výchozím dokumentem fúze je projekt vypracovaný výkonnými orgány fúzujících společností – projekt fúze, který podléhá schválení valnou hromadou.

Uskutečnění fúze je podmíněno také získáním osvědčení o splnění všech zákonných podmínek, a to v každém členském státě, jehož právem se řídí některá z fúzujících společností, které bude podkladem pro zápis SE do příslušného rejstříku státu sídla SE. Vydáváním osvědčení v České republice byli pověřeni notáři.

Právě popsaný postup otevřel akciovým společnostem z členských států poprvé možnost fúzovat na nadnárodní úrovni, což vzhledem k odlišným právním úpravám obchodních společností v jednotlivých členských státech nebylo dosud bez dalšího možné. Není proto divu, že právě možnost založit SE fúzí bývá často citována jako jeden z nejvýznamnějších přínosů zavedení SE.

Založení holdingové SE

Akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným uvedené v příloze II nařízení o SE, založené podle práva členského státu, které mají sídlo a správní ústředí ve Společenství, mohou usilovat o založení holdingové SE za předpokladu, že nejméně dvě z nich se řídí právem různých členských států nebo mají alespoň dva roky dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu nebo pobočku nacházející se v jiném členském státě.

Princip založení holdingové SE spočívá v tom, že akcionáři, resp. společníci zúčastněných společností (promotorských společností), vloží své podíly, které musí představovat více než 50 % hlasovacích práv, do základního kapitálu SE a stanou se tak jejími akcionáři. Zúčastněné společnosti při tom nezanikají, ale původní společníci je ovládají prostřednictvím nově vzniklé holdingové evropské společnosti. Výchozím dokumentem pro založení holdingové SE je i zde projekt založení vypracovaný výkonnými orgány promotorských společností a schválený jejich valnými hromadami.

Založení dceřiné SE

Základní ustanovení upravující založení dceřiné evropské společnosti stanoví, že společnosti ve smyslu čl. 48 SES a jiné veřejnoprávní nebo soukromoprávní právnické osoby, založené podle práva členského státu, které mají sídlo a správní ústředí ve Společenství, mohou založit dceřinou společnost SE upsáním jejích akcií, jestliže nejméně dvě z nich se řídí právem různých členských států nebo mají alespoň dva roky dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu nebo pobočku nacházející se v jiném členském státě.

Z pohledu možných zakladatelů je založení dceřiné SE (neboli joint-venture SE) bezesporu nejdostupnější formou. Upisování akcií se mohou účastnit kterékoli právnické osoby veřejného i soukromého práva založené podle práva některého z členských států. Postup při založení nařízení neupravuje, pouze odkazuje na právo společností a ostatních právnických osob účastnících se založení. Bude-li dceřiná SE sídlit v České republice, použijí se přiměřeně ustanovení ZOK o založení akciové společnosti.

Založení SE přeměnou stávající akciové společnosti

Akciová společnost založená podle práva členského státu, která má sídlo a správní ústředí ve Společenství, může být přeměněna na SE, pokud má alespoň dva roky dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu. Obdobně jako proces zakládání SE fúzí, je i založení změnou právní formy vyhrazeno výlučně akciovým společnostem. Dle výslovného ustanovení nařízení o SE nedochází při tomto procesu k zániku akciové společnosti a vzniku nového subjektu, ale pouze ke změně vnitřních poměrů měnící se společnosti. Hlavním dokumentem je opět projekt přeměny vypracovaný orgány měnící se společnosti a schválený její valnou hromadou.

Ustanovení doplňující způsoby založení SE

V návaznosti na uvedené způsoby založení evropské společnosti stanoví nařízení o SE, že pro účely založení SE fúzí, založení holdingové SE a založení dceřiné SE se evropská společnost považuje za akciovou společnost řídící se právem členského státu, ve kterém má sídlo. Tím je evropské společnosti umožněno, aby se účastnila založení jiné SE, je-li zakládána fúzí, vytvořením holdingové nebo dceřiné SE.

Vedle toho nařízení o SE dále stanoví, že samotná evropská společnost může založit jednu nebo více dceřiných společností ve formě SE. Tím doplňuje výčet způsobů založení SE o poslední, pátou variantu. Takto zakládaná evropská společnost není společným podnikem několika právnických osob, nýbrž výsledkem privilegia daného SE ve vztahu k národním akciovým společnostem. Na tento postup se přiměřeně použijí ustanovení národního akciového práva vyjma těch, která by zakazovala založení akciové společnosti jedinou osobou.

Konečně, významnou výjimkou z pravidel zakládání evropské společnosti popsaných v úvodu této části, je možnost podílet se na založení SE daná společnostem, které nemají správní ústředí ve Společenství, ale jsou založeny podle práva členského státu, na území téhož státu mají své zapsané sídlo a mají skutečnou a trvalou vazbu na hospodářství členského státu. K naplnění tohoto zmocnění je třeba, aby členské státy uvedenou možnost upravily v rámci prováděcích zákonů. Česká republika tak učinila v zákoně o SE.

Přehled jednotlivých způsobů založení evropské společnosti, včetně požadavků, které musí být naplněny
Způsoby založení evropské společnosti Právní formy společností, které se mohou podílet na zakládání SE Požadavky týkající se sídla a správního ústředí zúčastněných společností Nadnárodní prvek
Založení SE fúzí
  • Akciové společnosti uvedené v příloze I nařízení o SE
  • Evropské společnosti
  • Společnosti založené podle práva členského státu, které mají sídlo a správní ústředí ve Společenství
  • Společnosti, jejichž správní sídlo se nenachází ve Společenství, jsou-li založené podle práva členského státu, mají v tomtéž členském státě sídlo a mají skutečnou a trvalou vazbu na hospodářství členského státu
  • Nejméně dvě společnosti podléhají právním předpisům různých členských států
Založení holdingové SE
  • Akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným uvedené v příloze II nařízení o SE
  • Evropské společnosti

Nejméně dvě společnosti

  • se řídí právem různých členských států
  • mají alespoň dva roky dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu nebo pobočku nacházející se na území jiného členského státu
Založení dceřiné SE
  • Společnosti ve smyslu čl. 48 odst. 2 SES
  • Jiné veřejnoprávní nebo soukromoprávní právnické osoby
  • Evropské společnosti
Založení SE změnou z akciové společnosti
  • Akciové společnosti
  • Společnost má nejméně dva roky dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu

Sídlo SE a jeho přemístění

Ve vztahu k sídlu SE obsahuje nařízení pouze stručné ustanovení, které stanoví, že sídlo SE se musí nacházet ve stejném členském státě jako její správní ústředí a že členský stát může kromě toho uložit evropské společnosti zapsané do rejstříku na jeho území povinnost mít své správní ústředí a sídlo na stejném místě.

Nařízení o SE neupravuje otázku, zda vznikající SE musí mít své sídlo ve stejném státě jako zakladatelské společnosti. Dle převládajícího právního názoru může být evropská společnost umístěna do kteréhokoli členského státu, bez ohledu na sídla zakládajících společností. Je-li ovšem evropská společnost zakládána přeměnou existující akciové společnosti, uplatní se omezení, které přemístění sídla zároveň s přeměnou na SE výslovně zakazuje. V tomto případě tedy sídlo evropské společnosti musí zůstat ve státě sídla původní akciové společnosti.

Dalším často uváděným přínosem evropské společnosti je vedle již zmiňovaného umožnění nadnárodních fúzí skutečnost, že SE může přemístit své sídlo do jiného členského státu, aniž by tím došlo k jejímu zániku a vytvoření nové právnické osoby. To dosud nebylo bez dalšího možné, jelikož převážná většina právních řádů členských států podmiňovala přemístění sídla likvidací společnosti a jejím následným znovuzaložením. Přemístění sídla evropské společnosti je tedy založeno na zachování její právní osobnosti za současné změny práva, jímž se SE řídí.

Proces přemístění upravuje jak nařízení, tak zákon o SE. Východiskem je zpracování projektu přemístění sídla výkonným orgánem společnosti a jeho zveřejnění spolu se zprávou o přemístění, která vysvětlí všechny právní i ekonomické aspekty přemístění sídla a jeho důsledky pro akcionáře, věřitele a zaměstnance. Dalším předpokladem přemístění je přijetí rozhodnutí o přemístění sídla valnou hromadou společnosti a získání osvědčení potvrzujícího splnění všech formalit, tedy zejména splnění požadavků ve vztahu k ochraně minoritních akcionářů a věřitelů SE, které v České republice vydává notář. Teprve na základě osvědčení vydaného příslušným orgánem státu původního sídla je možné obrátit se na rejstřík cílového státu s návrhem na zápis SE.

Přemístění sídla nabývá účinnosti dnem, ke kterému je evropská společnost zapsána do rejstříku příslušného pro nové sídlo. Rejstřík, který provede zápis nového sídla, oznámí tuto skutečnost rejstříku starého sídla, který provede výmaz původního zápisu. Zveřejněním nového zápisu je zápis nového sídla účinný vůči třetím osobám. Dokud však nebyl zveřejněn výmaz SE z rejstříku v zemi původního sídla, mohou se třetí osoby nadále dovolávat původního sídla, neprokáže-li SE, že těmto třetím osobám bylo nové sídlo známo.

Ani po zveřejnění zápisu o přemístění sídla ovšem nejsou vazby evropské společnosti na zemi původního sídla zcela zpřetrhány. Věřitelům pohledávek vzniklých před účinností přemístění sídla je dána možnost žalovat SE v tom členském státě, odkud právě přesídlila. Kromě toho ke změně sídla evropské společnosti nemůže dojít tehdy, je-li společnost v likvidaci, jestliže vůči ní bylo zahájeno řízení o prohlášení konkurzu nebo je-li vůči ní vedeno jiné obdobné řízení.

Organizační struktura SE

Evropská společnost může být podřízena buď monistickému, nebo dualistickému systému řízení. Pro oba modely je společné postavení valné hromady jako nejvyššího orgánu společnosti, naopak rozdíly existují zejména v rozdělení výkonných a kontrolních funkcích, které jsou v dualistickém systému svěřeny řídícímu orgánu a dozorčímu orgánu, zatímco v monistickém systému spadají do působnosti správního orgánu.

Nařízení obsahuje jen základní úpravu obou systémů doplněnou o některá společná pravidla. Zároveň opravňuje členské státy, aby v prováděcím zákoně podrobněji upravily ten systém, který jejich právní řád nezná. Zákon o obchodních korporacích upravuje oba systémy, proto již není třeba se v zákoně o SE dualistickému a monistickému systému podrobněji věnovat. Zvolí-li si totiž SE pro své řízení systém, který stát jejího sídla upravuje, použije se tato obecná úprava i na SE. Odchylky od obecné úpravy se uplatní tam, kde je úprava obsažená v nařízení komplexní nebo tam, kde odlišnou úpravu nařízení připouští.

Dualistický systém

V dualistickém systému odpovídá za řízení SE řídící orgán, jehož členy jmenuje a odvolává dozorčí orgán, není-li ve stanovách uvedeno, že členy řídícího orgánu jmenuje a odvolává valná hromada, za stejných podmínek jaké platí pro akciové společnosti se sídlem na jeho území. Nikdo nesmí být současně členem řídícího i dozorčího orgánu téže SE.

Počet členů řídícího orgánu nebo pravidla pro jeho stanovení uvádějí stanovy SE. Členský stát však může stanovit jejich nejvyšší a nejnižší počet.

Úkolem dozorčího orgánu je dohlížet na činnost řídícího orgánu, sám však není oprávněn řídit SE. Členy dozorčího orgánu jmenuje valná hromada. Počet členů dozorčího orgánu nebo pravidla pro jeho stanovení uvádějí stanovy s tím, že členský stát může stanovit nejvyšší nebo nejnižší počet členů dozorčího orgánu pro SE se sídlem na jeho území.

Monistický systém

Základem monistického systému je existence jediného správního orgánu, který v sobě zahrnuje funkci řídící i dozorčí. Nařízení o SE ve vztahu k monistickému systému říká pouze to, že SE řídí správní orgán. Podrobnější úpravu přenechává členským státům.

Počet členů správního orgánu nebo pravidla pro jeho stanovení uvádějí stanovy SE. Členy správního orgánu jmenuje valná hromada. Bude-li SE mít své sídlo na území České republiky, bude muset valná hromada při jmenování členů správního orgánu, kterým bude správní rada, respektovat rozmezí stanovené v § 26 odst. 1 zákona o SE, jenž říká, že správní rada evropské společnosti musí mít nejméně tři a nejvíce osmnáct členů.

Společná ustanovení pro monistický a dualistický systém

Členové orgánů SE jsou jmenováni na dobu určenou ve stanovách, která však nesmí přesahovat šest let. S výhradou případných omezení uvedených ve stanovách mohou být členové orgánů opětovně jmenováni jednou či vícekrát na dobu stanovenou v předchozí větě.

Nestanoví-li nařízení o SE nebo stanovy jinak, platí pro usnášeníschopnost a rozhodování v orgánech SE tato pravidla:

  • usnášeníschopnost: musí být přítomna nebo zastoupena nejméně polovina členů;
  • rozhodování: většinou přítomných nebo zastoupených členů.

Nestanoví-li stanovy jinak, má předseda každého orgánu v případě rovnosti hlasů rozhodující hlas. Členové řídících, dozorčích a správních orgánů SE odpovídají společnosti za ztrátu nebo škodu, která vznikla SE v důsledku porušení jim uložených právních, ze stanov vyplývajících nebo jiných povinností, v souladu s předpisy vztahujícími se na akciové společnosti v členském státě, ve kterém se nachází sídlo SE.

Publicita SE

Otázky týkající se zápisu evropské společnosti do příslušného rejstříku a publikace údajů týkajících se SE upravují články 12 až 14 nařízení o SE.

Nařízení o SE stanoví, že každá evropská společnost se zapisuje v členském státě, ve kterém má sídlo. Evropská společnost se sídlem v České republice se bude zapisovat do obchodního rejstříku a také ve všech souvisejících otázkách (tj. např. řízení o zápisech) bude podléhat příslušné české právní úpravě.

Publikace údajů týkajících se evropské společnosti je upravena obdobně jako zápis do rejstříku. To znamená, že zveřejňování listin a údajů týkajících se evropské společnosti se sídlem na území České republiky, které ukládá nařízení, se bude řídit příslušnými ustanoveními českého právního řádu.

Kromě publikace údajů na národní úrovni upravuje nařízení o SE také povinnost zveřejnit oznámení o zápisu nebo výmazu evropské společnosti z rejstříku a o přemístění sídla SE v Úředním věstníku evropských Společenství. Oznámení musí být Úřadu pro úřední tisky Společenství doručeno nejpozději do jednoho měsíce po zveřejnění v členském státě, ve kterém má SE sídlo a musí obsahovat následující údaje:

  • firmu SE,
  • spisovou značku zápisu,
  • datum a místo zápisu SE do rejstříku,
  • datum, místo a název zveřejnění,
  • sídlo SE a
  • předmět podnikání SE.

Povinnost sdělit údaje Úřadu pro úřední tisky Společenství ukládá zákon o SE rejstříkovému soudu, který tak učiní na náklady navrhovatele.

Zapojení zaměstnanců do záležitostí SE

Dle článku 2 směrnice o SE se zapojením zaměstnanců rozumí mechanismus, včetně informování, projednávání a účasti, pomocí něhož mohou zástupci zaměstnanců ovlivňovat rozhodnutí, která mají být ve společnosti přijata. Zahrnuje tedy celkem tři formy zapojení, kterými jsou:

  • informování, jímž se rozumí poskytování informací zaměstnancům (prostřednictvím k tomu určeného orgánu nebo zástupců zaměstnanců) o záležitostech samotné SE, a kterékoli z jejích dceřiných společností nebo závodů nacházejících se v jiném členském státě nebo které překračují pravomoci rozhodovacích orgánů v jednotlivém členském státě,
  • projednání, kterým se rozumí navázání dialogu mezi zaměstnanci (prostřednictvím k tomu určeného orgánu nebo zástupců zaměstnanců) a příslušným orgánem SE, a to tak, aby zaměstnanci měli možnost vyjádřit na základě poskytnutých informací, své stanovisko k plánovaným opatřením, a
  • účast, kterou se rozumí vliv zaměstnanců (prostřednictvím k tomu určeného orgánu nebo zástupců zaměstnanců) na záležitosti společnosti, a to na základě práva volit nebo jmenovat některé členy dozorčího nebo správního orgánu společnosti nebo na základě práva doporučovat nebo zamítat jmenování členů dozorčího nebo správního orgánu společnosti.

Realizace jednotlivých složek zapojení vůči orgánům SE předpokládá přijetí odpovídající úpravy zapojení, a to nejlépe dohodou dosaženou v rámci procesu vyjednávání. Klíčovou úlohu v tomto procesu svěřuje směrnice zvláštnímu vyjednávacímu výboru. Jeho úkolem je zastupovat zaměstnance společností zúčastněných na založení SE při vyjednávání o způsobu a rozsahu zapojení do záležitostí SE. Postup vyjednávání je upraven v článcích 3 až 6 směrnice o SE, které byly do českého právního řádu implementovány prostřednictvím ustanovení části druhé hlavy II. zákona o SE.

V souladu se směrnicí stanoví zákon o SE, že řídící orgány zúčastněných právnických osob jsou bez zbytečného odkladu po zveřejnění návrhu fúze nebo založení holdingové SE nebo po schválení návrhu založení dceřiné SE nebo změny akciové společnosti v SE povinny přijmout nezbytná opatření k zahájení jednání se zástupci zaměstnanců, o jejich budoucím zapojení do záležitostí evropské společnosti. Za tímto účelem jsou řídící orgány dále povinny učinit veškerá nezbytná opatření k vytvoření vyjednávacího výboru.

Vzhledem k nadnárodní povaze SE, bude vyjednávací výbor tvořen ze zástupců alespoň dvou členských států. To znamená, že v rámci procesu vytváření vyjednávacího výboru je nutná souhra minimálně dvou různých právních řádů členských států. Platí přitom, že vyjednávání o zapojení se řídí právním řádem státu, ve kterém má mít evropská společnost sídlo. Způsob obsazení konkrétních míst ve vyjednávacím výboru však podléhá vždy právnímu řádu státu, ve kterém má zúčastněná společnost sídlo.

Úkolem vyjednávání orgánů zúčastněných společností a vyjednávacího výboru je dosažení dohody o úpravě pro zapojení zaměstnanců v SE. Činnost vyjednávacího výboru nemusí však vždy vyústit pouze v přijetí dohody o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců SE, ale může vedle nepřijetí dohody skončit také přijetím rozhodnutí o nezahájení jednání o zapojení nebo rozhodnutím o ukončení již zahájeného jednání.

Tato možnost je vyjednávacímu výboru dána za předpokladu, že rozhodnutí o nezahájení nebo ukončení již zahájeného jednání bude přijato tzv. trojitou většinou. Souhlas dvou třetin hlasů všech členů vyjednávacího výboru, kteří zároveň zastupují dvě třetiny všech zaměstnanců nejméně ze dvou států, je odůvodněn důsledkem přijetí takového rozhodnutí, jímž je úplné vyloučení práv na zapojení na nadnárodní úrovni. Zapojení zaměstnanců se v takovém případě omezí pouze na právo na informace a projednání, a to v rozsahu stanoveném právním řádem členského státu, ve kterém má SE zaměstnance.

Pokud strany neuzavřou ve vymezené lhůtě dohodu o rozsahu a způsobu zapojení zaměstnanců do záležitostí SE a v této lhůtě vyjednávací výbor ani nerozhodne o ukončení (nezahájení) jednání, předpokládá směrnice uplatnění tzv. standardních pravidel, obsažených v příloze ke směrnici. Za tímto účelem jsou členské státy povinny stanovit podpůrná pravidla, která budou v souladu s ustanoveními uvedenými v příloze směrnice o SE. Podpůrná pravidla pro zapojení zaměstnanců v SE se uplatní také v případech, kdy na ně strany v dohodě odkáží.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.




• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby