Obchodní právo – základní instituty a smluvní problematika

Odstupné v obchodních vztazích

Odstupné je samostatný právní institut odlišný od odstoupení od smlouvy, který představuje určitou peněžitou částku, kterou se smluvní strana zavazuje zaplatit druhé straně s úmyslem zrušit smlouvu. Odstupné je tedy způsob, kterým lze rozšířit právně přípustné a mimoodpovědnostní možnosti zániku závazku. Poskytnutím odstupného dochází k zrušení smlouvy, a to od samého počátku (ex tunc). Účinek je týž, jako by smlouva nikdy neexistovala. K zániku závazku musí být splněny tři základní podmínky:

  • Především musí být ujednání o možnosti zrušit smlouvu zaplacením odstupného zahrnuto do smlouvy. Ohledně formy dohody lze doporučovat formální ujednání i tam, kde právní úprava písemnou formu nevyžaduje. Oprávnění zrušit takto smlouvu mohou mít obě smluvní strany nebo jen jedna – záleží na dohodě účastníků právního vztahu.
  • Druhou podmínkou je uvedení výše odstupného. OZ jeho výši ani podpůrně nestanoví, nicméně je třeba postupovat při jeho stanovení přiměřeně, aby nedošlo k porušení zásad poctivého obchodního styku, resp. dobrých mravů.
  • Třetí podmínka spočívá v tom, že oprávněná strana oznámí druhé straně, že své právo využívá, a stanovené odstupné skutečně zaplatí. Nestačí pouhé oznámení oprávněné strany, že smlouvu ruší. Forma oznámení bude záviset na tom, zda se ruší smlouva povinně písemně uzavřená nebo u níž se zrušení v písemné formě dohodou stran stanovilo. Písemnou formu lze však doporučit v každém případě.

Právo zrušit závazek zaplacením odstupného však nemá smluvní strana, která již, byť i jen z části, plnění druhé strany přijala nebo druhé straně sama plnila.

Samotné sjednání odstupného není vázáno na žádné porušení povinnosti některé ze smluvních stran (dlužník, věřitel). Nejpravděpodobněji bude odstupné poskytnuto ve finanční podobě, není však vyloučeno dohodnout se na jakékoli jiné formě odstupného (služby, práce, výkony, vzdání se práva).

Pojištění právní ochrany

Pojištění právní ochrany představuje určitý pojistný produkt, jehož cílem je uchránit klienty před náklady způsobenými soudním řízením. Pojišťovny poskytující toto pojištění zpravidla hradí náklady na právního zástupce, soudní výdaje apod. Kromě toho existuje i pro finančně slabší účastníky soudních řízení možnost osvobození od procesních nákladů, tzn. od nákladů na soudní výlohy a právní zastoupení. Většinou se však tento institut netýká podnikatelů a obchodních sporů. Takové osvobození může přiznat pouze soud (resp. předseda senátu).

Pojištění právní ochrany nabízí za roční pojistné širokou škálu pojistného krytí pro případ soudního řízení. Pojišťovna se obvykle zavazuje poskytnout právní radu a zároveň hrazení nezbytných nákladů se soudem spojených. V České republice již toto pojištění nabízí téměř všechny komerční pojišťovny. Některé pojišťovny jej nabízejí jako samostatný pojistný produkt, jiné nabízejí pojištění právní ochrany jako připojištění k jinému pojistnému produktu.

Příklady právní ochrany:

  • prosazení občansko-právních nároků na náhradu škody,
  • obhajoba při správním nebo trestním řízení,
  • prosazení nároků v případě, kdy dojde porušením smlouvy ke škodě,
  • prosazování zájmů vůči ostatním pojistitelům,
  • prosazování práva z nájmu domu (bytu),
  • prosazování zájmů plynoucích ze sousedských vztahů a z vlastnictví věci.

Pojištění se vztahuje na:

  • každý akt, pomocí kterého by bylo možné vyřešit právní spor smírčím řízením,
  • soudní výdaje a náklady,
  • náklady na právního zástupce,
  • náklady na soudní znalce a svědky,
  • výdaje protistrany, které je třeba uhradit v důsledku rozhodnutí soudu,
  • náklady donucovacího výkonu práva,
  • cestovní výdaje pojištěného na soudní řízení (je-li to nezbytné).

Pojištění nezahrnuje:

  • pokuty uložené pojištěnému,
  • náklady, které je povinna uhradit jiná osoba,
  • náhradu škody, kterou dluží pojištěný,
  • právní spory, které nejsou uvedeny v odstavci „právní ochrana“,
  • zastupování právních zájmů v souvislosti s válečnými událostmi,
  • spory mezi pojištěným a pojistitelem,
  • právní zastupování ve sporech o náhradu škody, kterou uplatňují třetí osoby vůči pojištěnému,
  • obhajobu pojištěného v důsledku pojistné události, pokud nebyly splněny požadavky pojišťovny.

V současnosti lze na našem trhu sjednat pojištění právní ochrany motorového vozidla, pojištění právní ochrany řidiče motorového vozidla a pojištění právní ochrany soukromých osob.

Pojištění dle OZ

Úprava pojistné smlouvy, která byla doposud upravena zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, byla od 1. 1. 2014 přesunuta do OZ.

Vymezení některých pojmů:

  • Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.
  • Nahodilou skutečností je skutečnost, která je možná a u které není jisté, zda v době trvání soukromého pojištění vůbec nastane, nebo není známa doba jejího vzniku.
  • Pojistnou událostí je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění.
  • Pojistnou dobou je doba, na kterou bylo soukromé pojištění sjednáno.
  • Pojistným nebezpečím je možná příčina vzniku pojistné události.
  • Pojistným rizikem je míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím.
  • Pojistným zájmem je oprávněná potřeba ochrany před následky nahodilé skutečnosti vyvolané pojistným nebezpečím.
  • Pojistným obdobím je časové období dohodnuté v pojistné smlouvě, za které se platí pojistné.
  • Škodnou událostí je skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění.

Soukromé pojištění vzniká prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy, nebylo-li dohodnuto, že vznikne již uzavřením pojistné smlouvy nebo později.

Lze dohodnout, že se soukromé pojištění vztahuje i na dobu před uzavřením pojistné smlouvy. Nestanoví-li zákon jinak, pojistitel není povinen poskytnout pojistné plnění, pokud pojistník v době podání návrhu na uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět, že pojistná událost již nastala, a rovněž pojistník nemá právo na pojistné, jestliže v době podání návrhu na uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět, že pojistná událost nemůže nastat.

Právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Promlčecí doba práva na pojistné plnění z životního pojištění se promlčí za deset let.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.




• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby