Obrana spočívající v tom, že nejsou splněny podmínky pro rozhodnutí o úpadku

Doručením návrhu na zahájení insolvenčního řízení věcně a místně příslušnému soudu je zahájeno insolvenční řízení na majetek dlužníka v návrhu označeného.

Soud, aniž by ihned zkoumal oprávněnost a důvodnost podaného insolvenčního návrhu, oznámí zahájení insolvenčního řízení vyhláškou nejpozději do 2 hodin poté, co insolvenční návrh došel k soudu a v případě, že k doručení dojde mimo úřední hodiny, učiní tak následující pracovní den. V případě, že je návrh spojen s návrhem na povolení oddlužení, činí lhůta ke zveřejnění vyhlášky 3 pracovní dny ode dne, kdy návrh došel k soudu. Odvolání proti vyhlášce není přípustné. Informace o zahájení a samotném průběhu insolvenčního řízení jsou veřejnosti přístupné prostřednictvím insolvenčního rejstříku, internetovým informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti ČR.

V souladu s § 133 insolvenčního zákona musí být dlužníkovi označenému v návrhu vždy dána možnost, aby se k insolvenčnímu návrhu před rozhodnutím o úpadku vyjádřil. Obrana podnikatele, na kterého byl neoprávněně podán návrh na zahájení insolvenčního řízení, bude spočívat v popisu skutečností, kterými jednoznačně doloží, že zde nejsou dány podmínky pro zahájení a vedení insolvenčního řízení, jehož výsledkem má být rozhodnutí o úpadku dlužníka a způsobu jeho řešení.

Vzhledem k tomu, že veškeré informace o zahájení a průběhu insolvenčního řízení a rovněž veškerá podání účastníků řízení jsou veřejně dostupné na internetu, doporučujeme podnikatelům, proti nimž byl insolvenční návrh neoprávněně podán, zaslat insolvenčnímu soudu vyjádření co nejdříve ode dne, kdy se o insolvenčním návrhu dozvěděli, a to především proto, aby si veřejnost mohla sama udělat obrázek o celé situaci.

V této souvislosti také podnikatelům doporučujeme, aby neotáleli s objasněním vzniklé situace zainteresovaným osobám – především svým zaměstnancům, obchodním partnerům, a příslušným úřadům veřejné správy (těm, kterým je insolvenční soud dle insolvenčního zákona povinen oznámit zahájení insolvenčního řízení – finanční úřad, úřad práce, příslušný orgán sociálního zabezpečení, obecný soud podnikatele apod.), případně i veřejnosti prostřednictvím médií.

Dlužník označený v neoprávněně podaném návrhu na zahájení insolvenčního řízení, musí ve výše uvedeném vyjádření rozporovat veškeré skutečnosti označené navrhovatelem (jež musí být patřičně doloženy důkazy). Tyto skutečnosti označené navrhovatelem jsou totiž podmínkami, které musí být splněny, aby výsledkem insolvenčního řízení bylo rozhodnutí o úpadku dlužníka a způsobu jeho řešení.

Těmito podmínkami pro vyslovení dlužníkova úpadku jsou tyto skutečnosti:

• dlužník má více věřitelů, má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a není je schopen plnit, tedy nachází se v platební neschopnosti;
• dlužník není schopen plnit své peněžité závazky (nachází se v platební neschopnosti dle § 3 odst. 2 insolvenčního zákona), pokud zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší než 3 měsíce po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, anebo nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 insolvenčního zákona, k výzvě insolvenčního soudu;
• dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, pokud lze s ohledem na všechny okolnosti důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

V této souvislosti je třeba dále zmínit, že platební neschopnost není stav, kdy rozdíl mezi výší splatných peněžitých závazků a výší disponibilních prostředků (dále jen „mezera krytí“) stanovený ve výkazu stavu likvidity představuje méně než jednu desetinu výše splatných peněžitých závazků, anebo pokud výhled vývoje likvidity osvědčuje, že mezera krytí klesne v období, na které se výhled vývoje likvidity sestavuje, pod jednu desetinu výše splatných peněžitých závazků. Výkaz stavu likvidity anebo výhled vývoje likvidity musí být sestaven auditorem, znalcem nebo osobou odborně způsobilou v oblasti ekonomického poradenství v insolvencích a restrukturalizacích, která splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.

Svá tvrzení o tom, že nejsou dány podmínky pro insolvenční řízení by měl dlužník doložit důkazy, jako jsou doklady o „finančním zdraví“ dlužníka, kterým by v zájmu dlužníka měla předcházet kontrola celého účetnictví dlužníka.

Takovými doklady by mohly být zejména výroční zprávy, účetní závěrky, potvrzení o bezdlužnosti vydané příslušným finančním úřadem, výpis z bankovního účtu dlužníka prokazující dostatečné finanční prostředky, zpráva nezávislého auditora o „finančním zdraví“ dlužníka, nebo jiné skutečnosti svědčící ve prospěch dlužníka.

Insolvenční soud by pak měl po zvážení výše uvedených skutečností insolvenční návrh odmítnout pro vady, zastavit pro nedostatek podmínek řízení, či zamítnout pro nesplnění zákonem stanovených předpokladů pro vydání rozhodnutí o úpadku.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.