Obrana při nespravedlivém podání insolvenčního návrhu



Obrana spočívající v tom, že nejsou splněny podmínky pro rozhodnutí o úpadku

Doručením návrhu na zahájení insolvenčního řízení věcně a místně příslušnému soudu je zahájeno insolvenční řízení na majetek dlužníka v návrhu označeného.

Soud, aniž by ihned zkoumal oprávněnost podaného insolvenčního návrhu, nejpozději do dvou hodin od doručení insolvenčního návrhu oznámí zahájení insolvenčního řízení vyhláškou, proti níž není přípustné odvolání. Informace o zahájení a samotném průběhu insolvenčního řízení jsou veřejnosti přístupné prostřednictvím insolvenčního rejstříku, internetovým informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti.

V souladu s § 133 insolvenčního zákona musí být dlužníkovi označenému v návrhu vždy dána možnost, aby se k insolvenčnímu návrhu před rozhodnutím o úpadku vyjádřil. Obrana podnikatele, na kterého byl neoprávněně podán návrh na zahájení insolvenčního řízení, bude spočívat v popisu skutečností, kterými jednoznačně doloží, že zde nejsou dány podmínky pro insolvenční řízení, jehož výsledkem má být rozhodnutí o úpadku dlužníka a způsobu jeho řešení.

Vzhledem k tomu, že veškeré informace o zahájení a průběhu insolvenčního řízení a veškerá podání účastníků řízení jsou, jak již bylo výše řečeno, veřejnosti dostupné na internetu, doporučujeme podnikatelům, proti nimž byl insolvenční návrh neoprávněně podán, zaslat insolvenčnímu soudu vyjádření co nejdříve ode dne, kdy se o insolvenčním návrhu dozvěděli, a to především proto, aby si veřejnost mohla sama udělat obrázek o celé situaci.

V této souvislosti také podnikatelům doporučujeme, aby neváhali s objasněním vzniklé situace především svým zaměstnancům, obchodním partnerům, a příslušným úřadům veřejné správy (těm, kterým je insolvenční soud dle insolvenčního zákona povinen oznámit zahájení insolvenčního řízení – finanční úřad, úřad práce, příslušný orgán sociálního zabezpečení, obecný soud podnikatele apod.), případně i veřejnost prostřednictvím médií.

Dlužník označený v neoprávněně podaném návrhu na zahájení insolvenčního řízení, musí ve výše uvedeném vyjádření rozporovat veškeré skutečnosti označené navrhovatelem (jež musí být patřičně doloženy důkazy). Tyto skutečnosti označené navrhovatelem jsou totiž podmínkami, které musí být splněny, aby výsledkem insolvenčního řízení bylo rozhodnutí o úpadku dlužníka a způsob jeho řešení.

Těmito podmínkami pro vyslovení dlužníkova úpadku jsou tyto skutečnosti:

  • dlužník má více věřitelů, má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, tedy nachází se v platební neschopnosti;
  • dlužník není schopen plnit své peněžité závazky (nachází se v platební neschopnosti dle ust. § 3 odst. 2 insolvenčního zákona), pokud zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, anebo nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 insolvenčního zákona, kterou mu uložil insolvenční soud;
  • dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

V této souvislosti je třeba ještě zmínit, že není platební neschopností, pokud rozdíl mezi výší splatných peněžitých závazků a výší disponibilních prostředků (dále jen „mezera krytí“) stanovený ve výkazu stavu likvidity představuje méně než desetinu výše splatných peněžitých závazků, anebo pokud výhled vývoje likvidity osvědčuje, že mezera krytí klesne v období, na které se výhled vývoje likvidity sestavuje, pod jednu desetinu výše splatných peněžitých závazků. Výkaz stavu likvidity anebo výhled vývoje likvidity musí být sestaven auditorem, znalcem nebo osobou, která se zabývá ekonomickým poradenstvím v oblasti insolvencí a restrukturalizací a splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.

Svá tvrzení o tom, že nejsou dány podmínky pro insolvenční řízení by měl dlužník doložit důkazy, jako jsou doklady o „finančním zdraví“ dlužníka, kterým by v zájmu dlužníka měla předcházet kontrola celého účetnictví dlužníka.

Takovými doklady by mohly být zejména výroční zprávy, účetní závěrky, potvrzení o bezdlužnosti vystavené příslušným finančním úřadem, výpis z bankovního účtu dlužníka prokazující dostatečné finanční prostředky, zpráva nezávislého auditora o „finančním zdraví“ dlužníka, nebo jiné skutečnosti svědčící ve prospěch dlužníka.

Insolvenční soud by pak měl po zvážení výše uvedených skutečností insolvenční návrh odmítnout pro vady, zastavit pro nedostatek podmínek řízení, či zamítnout pro nesplnění zákonem stanovených předpokladů pro vydání rozhodnutí o úpadku.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem