Úvodem jsou představeny rozdíly mezi zákonnými právy z vadného plnění a smluvní zárukou (poskytnutou dobrovolně a jednostranně), a to obecně pro závazkové vztahy, následně je výklad konkretizován pro případy kupní smlouvy, koupě zboží v obchodě a u smlouvy o dílo.

Související právní předpisy:

• Občanský zákoník
• Zákon o ochraně spotřebitele
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/771 ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží

Související právní průvodci:

• Smlouvy
• Smlouva o dílo – náležitosti, právní úprava, definice
• Obchodní podmínky

Právní úprava

 práv z vadného plnění a záruky za jakost při koupi na základě kupní smlouvy je pak upravena v ust. § 2099 až § 2125 občanského zákoníku. Při posuzování vadného plnění při prodeji zboží v obchodě se uplatní úprava ust. § 2158 až § 2174 občanského zákoníku a rovněž speciální úprava zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“). Specifikům vadného plnění u smlouvy o dílo se pak věnují ustanovení § 2615 a násl. občanského zákoníku.

Zpět na začátek

Plnění ze závazků obecně

Zánik závazků splněním

Jedním z předpokladů řádného splnění dluhu v rámci závazkového vztahu je povinnost plnit bez vad. Přitom platí, že splněním dluhu závazek zaniká.

Bezvadné plnění občanský zákoník v § 1914 definuje takto: „Kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy.“ Pokud ale není zcizitelem plněno bezvadně, příjemci takového plnění (nabyvateli) svědčí práva z vadného plnění.

Jestliže si smluvní strany neujednají jinak, dlužník (dále také jako zcizitel) je povinen dodat nabyvateli plnění ve střední jakosti. Střední jakost se kvalifikuje s ohledem na konkrétní okolnosti závazku a jeho účelu (je-li oběma stranám znám), jinak se při hodnocení jakosti vychází z hlediska obvyklosti. 

Tip: Pro snazší pochopení teoretického výkladu doporučujeme dosadit za obecná označení konkrétní pojmy, např. zcizitel jako prodávající výrobku, nabyvatel jako kupující předmětného výrobku, předmět plnění jako konkrétní výrobek.

Vadné plnění závazku

Za vadné plnění zcizitele se považují zejména následující případy:

• zcizitel poskytne nabyvateli předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti (faktická vada), například zcizitel si objedná vlněný svetr, ale dostane svetr z polyesteru;
• zcizitel neupozorní nabyvatele na vady, které předmět plnění má, a u něhož se tyto vady obvykle nevyskytují (faktická vada), například zcizitel prodá automobil a zamlčí, že byl vážně havarovaný;
• zcizitel ujistí nabyvatele, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání, a tato tvrzení jsou nepravdivá (faktická vada), například zcizitel prodá tiskárnu, o které tvrdí že je vhodná pro profesionální tisk, nabyvatel následně zjistí, že tiskárna netiskne barevně;
• zcizitel zcizí (např. prodá) neoprávněně cizí věc a nabyvatel se tedy nestane jejím vlastníkem (právní vada), například při prodeji kradeného automobilu.

Pokud k předmětu plnění uplatňuje právo třetí osoba, má tento předmět plnění právní vadu. V případě, že o takovém omezení nabyvatel věděl nebo vědět musel, zcizitel zákonnou odpovědnost za vady nenese – tedy ten, kdo na sebe převedl právo k předmětu plnění, o kterém ví, že zciziteli nepatří nebo že zcizitel nebyl oprávněn takové právo zřídit, nemá z titulu této vady žádná práva.

Dále platí, že nabyvatel je povinen o existenci právní vady bez zbytečného odkladu zcizitele informovat, a to za účelem, aby mohl zcizitel včas na vzniklou situaci reagovat a uplatnit případně námitky vůči právům třetích osob.

Jednostranné omezení práv a povinností z vadného plnění

Obecně platí, že se nepřihlíží k takovému projevu vůle, kterým by zcizitel předem jednostranně omezil zákonný rozsah svých povinností z vadného plnění (Příklad: Pokud by prodávající ve svých obchodních podmínkách uvedl, že kupujícímu nesvědčí po převzetí výrobku žádná práva z vadného plnění). Takové právní jednání zcizitele tedy nevyvolává žádné právní účinky a nabyvateli zákonná práva z vadného plnění zůstávají zachována v plném rozsahu.

Pokud by se tedy např. v obchodních podmínkách vyskytovala nějaká ustanovení omezující nabyvatelova zákonná práva z vadného plnění, nejsou taková omezení platná. Nabyvatel se ovšem může svého práva z vadného plnění předem vzdát, je nutné tak učinit v písemné formě. U spotřebitelských smluv se ale ke vzdání se práv spotřebitele z vadného plnění nepřihlíží.

Zpět na začátek

Vyloučení práv z vadného plnění

Vada zřejmá a zapsaná ve veřejném seznamu

V kontextu úvodu výše je ale nutno podotknout, že práva nabyvatele není správné chápat jako bezbřehá. Zákon totiž upravuje i případy, kdy se nabyvatel nemůže dovolávat následně odstranění vady předmětu plnění. Obecně tomu je v následujících případech:

• vada je nápadná a zřejmá již při uzavírání smlouvy, je tedy poznatelná pro každého opatrného pozorovatele (např. je-li na zakupovaném hrnku viditelná prasklina); nebo
• lze-li vadu zjistit z veřejného seznamu (např. je-li nemovitá věc zatížena právem třetí osoby, je možné zjistit z katastru nemovitostí).

Výše uvedené důvody, které zprošťují zcizitele odpovědnosti za vady, se posuzují k okamžiku uzavření smlouvy.

Tato liberační pravidla však neplatí, pokud zcizitel vadu lstivě zastřel nebo pokud nabyvatele výslovně ujistil, že věc takovou vadu nemá nebo že je tato věc úplně bez vad.

Upozornění na vadu předmětu převodu

V případě, že na vadu zcizitel upozorní již při uzavírání smlouvy a nabyvatel smlouvu s vědomím existence takové vady uzavře, není možné následně hovořit o vadě, jelikož se daná vlastnost stala vlastností smluvního plnění. Nabyvatel tak není oprávněn uplatnit vůči zciziteli práva z vadného plnění.

Pokud zcizitel nabyvatele upozorní na vadu později v průběhu plnění závazku a nabyvatel ničeho nenamítá (tzn. souhlasí), nesvědčí nabyvateli vůči zciziteli práva z vadného plnění ani v tomto případě. Práva z vadného plnění by nabyvateli zůstala zachována tehdy, pokud by nabyvatel přijal plnění s výhradou vadnosti a trval na jejím odstranění nebo jiné nápravě vady.

Převod nespecifikovaného souboru věcí

Za zmínku stojí přenechání souboru věcí tak, jak stojí a leží, tj. úhrnkem. Ostatně, tento obrat bývá ve smlouvách hodně využíván, ačkoli někdy jeho užití není namístě.

Přenechání věcí úhrnkem je výjimečný případ, kdy vady určité množiny věcí jdou k tíži nabyvatele, a to v případě, kdy je ujednáno, že se určitý soubor věcí převádí úhrnkem, tzn. bez specifikace jeho jednotlivých součástí (např. prodej vybavení provozovny nebo prodej skladových zásob). Je nezbytné zdůraznit, že důsledkem tohoto způsobu převodu je, s výjimkami, kompletní vyloučení práv nabyvatele z vadného plnění.

Samozřejmě ale i zde platí výjimky. Pokud určitý soubor věcí:

• nemá vlastnost, o níž zcizitel prohlásil, že ji má mít, nebo
• nemá vlastnost, kterou si nabyvatel smluvně vymínil,
• je nabyvatel oprávněn uplatnit práva z vadného plnění (byla totiž prolomena neurčitost převáděného souboru věcí).

Zpět na začátek

Záruka za jakost obecně

V první řadě je důležité rozlišit zákonnou povinnost zcizitele související s vadným splněním závazku na straně jedné a dobrovolné poskytnutí záruky zcizitelem nabyvateli (nad rámec zákona) na straně druhé.

Na rozdíl od řádného splnění závazku, záruka jako garance stavu předmětu plnění do budoucna není samozřejmou součástí každého splnění závazku. Tato skutečnost bývá veřejností často nesprávně chápána.

Jestliže zcizitel poskytne nabyvateli záruku za jakost, garantuje tím, že nabyvatele (kupujícího) uspokojí nad rámec jeho zákonných práv z vadného plnění. Zaručuje se tak, že kupujícího (nabyvatele) uspokojí zejména tím, že mu vrátí kupní cenu, vymění věc nebo ji opraví anebo v této souvislosti poskytne službu, nebude-li mít věc vlastnosti uvedené v prohlášení o záruce. Rozsah práv, která se zcizitel zavazuje nabyvateli poskytnout, je určen v prohlášení o záruce. V této souvislosti je vhodné upozornit, že zárukou musí být skutečně poskytnuta práva nad rámec občanského zákoníku. V opačném případě, tedy pokud by zcizitel poskytoval toliko práva z vadného plnění vyplývající ze zákona, by mohlo být posouzeno jako nekalá obchodní praktika, za niž by zciziteli mohla být ze strany příslušného dozorového orgánu udělena i pokuta.

Záruka za jakost vznikne i prohlášením učiněným v reklamě dostupné nejpozději v okamžiku uzavření kupní smlouvy. Je-li obsah záruky obsažený v jiném prohlášení o záruce pro nabyvatele méně příznivý než obsah záruky učiněné v reklamě, má přednost obsah uvedený v reklamě. To neplatí, pokud byl obsah před uzavřením smlouvy dodatečně upraven stejným nebo srovnatelným způsobem, jakým byla reklama učiněna.

Záruční doba a doba použitelnosti

Zaručí-li se poskytovatel záruky, že si věc po určitou dobu při obvyklém použití uchová své funkce a výkonnost, vzniká nabyvateli nejméně právo na dodání nové věci bez vad nebo na opravu věci. Shodné účinky má uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti věci na obalu věci.

Záruční doba běží od odevzdání věci nabyvateli, případně od dojití věci do místa určení, pokud bylo ve smlouvě sjednáno odeslání věci. Dalším okamžikem počátku běhu záruční doby může být okamžik jejího uvedení do provozu. Má-li věc uvést do provozu osoba odlišná od poskytovatele záruky, začne běh záruční doby až ode dne uvedení věci do provozu, avšak současně za podmínky, že nabyvatel objednal uvedení věci do provozu nejpozději do tří týdnů od jejího převzetí a rovněž poskytl k provedení služby potřebnou součinnost.

Obecně může být záruka poskytnuta na libovolně dlouhou dobu, tedy od několika dní po několik let, nebo i doživotně. Zcizitel může přebrat odpovědnost za zachování všech vlastností, které daný předmět plnění měl mít při splnění.

Záruka může být ujednána následujícími způsoby:

• prohlášením zcizitele v prohlášení o záruce, nebo
• vyznačením záruční doby nebo doby použitelnosti věci na obalu, nebo
• účinky převzetí záruky zcizitelem má rovněž uvedení záruční doby v reklamě (pokud byla dostupná nejpozději v okamžiku uzavření kupní smlouvy).

Pokud je obsah záruky obsažený v jiném prohlášení o záruce pro nabyvatele méně příznivý než obsah záruky učiněné v reklamě, má přednost obsah uvedený v reklamě. To však neplatí, byl-li rozsah před uzavřením smlouvy dodatečně upraven stejným nebo srovnatelným způsobem, jakým byla reklama učiněna (např. v tisku či reklamním letáku).

U vztahu podnikatele a spotřebitele se uplatní ustanovení § 1811 odst. 2 písm. f) občanského zákoníku, podle něhož je podnikatel povinen v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku, sdělit spotřebiteli „údaj o existenci práv z vadného plnění, případně také o záruce za jakost, poprodejním servisu a jejich podmínkách“, pokud tyto skutečnosti nejsou zřejmé ze souvislostí.

Zpět na začátek

Uplatnění práv z vadného plnění u soudu

Aby mohl nabyvatel uplatnit práva z vadného plnění u soudu, musí splnit tyto zákonné podmínky:

• vytknout vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit (subjektivní reklamační lhůta); a
• označit vadu nebo oznámit, jak se vada projevuje.

Pro vytknutí a označení vady se sice nevyžaduje písemná forma, ale vzhledem k důkazní potřebě je vhodná a lze ji rozhodně doporučit.

Obecně lze dle 1921 občanského zákoníku vady  vytknout v maximální zákonné objektivní reklamační lhůtě šesti měsíců od převzetí předmětu plnění.

Vadu krytou zárukou musí kupující ve smyslu § 2117 občanského zákoníku vytknout nejpozději ve lhůtě určené délkou záruční doby. (Příklad: Pokud nebyla dobrovolně poskytnuta záruka za jakost, např. v délce trvání dvou let, je nezbytné vadu věci vytknout do 6 měsíců od jejího převzetí. Pokud byla poskytnuta záruka, užije se lhůta v délce uvedené v záručním prohlášení).

Pro počítání lhůt se uplatní obecná úprava. Platí tedy, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.

Jak už bylo uvedeno výše, vytknutí vady před uplynutí lhůty je stěžejním. Pokud nabyvatel nevytkne vadu včas (tedy subjektivně bez zbytečného odkladu a objektivně v maximální záruční lhůtě) a  zcizitel toto opožděné vytknutí namítne u soudu, soud nabyvateli právo nepřizná.

Pokud je vada vědomá (tedy taková, že o ní zcizitel při předání věděl nebo musel vědět), nabyvatel nárok neztrácí a soud právo z vadného plnění nabyvateli může přiznat bez toho, aniž by nabyvatel musel splnit shora uvedené podmínky.

Ustanovení § 1921 občanského zákoníku upravující reklamační lhůty je dispozitivní, strany si tedy mohou ujednat odlišný smluvní režim. Zároveň je toto ustanovení obecné, tzn. přednost budou mít speciální záruční lhůty a postupy zákonem stanovené pro kupní smlouvu a prodej zboží v obchodě, jak je uvedeno dále v textu.

Současně je třeba připomenout, že kdo má oprávněně nárok z vadného plnění, tomu náleží i náhrada nákladů účelně vynaložených při uplatnění tohoto nároku z vadného plnění vůči zciziteli. Jedná se o ty náklady, které jsou v příčinné souvislosti s oprávněným postupem uplatňování práv z vadného plnění – např. náklady právního zastoupení, náklady na vypracování znaleckého posudku, apod. Neuplatní-li však nabyvatel právo na náhradu účelně vynaložených nákladů do jednoho měsíce po uplynutí zákonné nebo smluvní záruční doby (před jejímž uplynutím je třeba vytknout vadu) a namítne-li zcizitel u soudu opožděné uplatnění, soud nabyvateli právo nepřizná.

Zpět na začátek

Nárok na náhradu škody

Vedle práva z vadného plnění je možné současně uplatnit vůči zciziteli právo na náhradu škody způsobené v příčinné souvislosti s projevenou vadou (k odčinění újem vzniklých vadným plněním), a to jako nezávislý nárok vedle nároku z odpovědnosti za vady (např. náhrada škody způsobené vadou výrobku v souladu s ustanovením § 2939 a násl. občanského zákoníku, přičemž taková škoda může být výrazně vyšší než cena výrobku samotného).

Náhrada škody je tradičním a nepostradatelným nástrojem právní ochrany uplatnitelným také u porušení kupní smlouvy nebo smlouvy o dílo. Je třeba ovšem pamatovat na to, že úprava vadného plnění je speciální právní úpravou a platí, že čeho lze dosáhnout skrze úpravu vadného plnění, toho nelze dosáhnout z jiného právního důvodu (tedy obejitím tohoto speciálního ustanovení a uplatněním např. náhrady škody uvedením v předešlý stav; nebo odstraněním vady samostatně a následně uplatněním takových nákladů skrze náhradu škody). Účelem náhrady škody je tak odčinit újmu, kterou nebylo možné nahradit z odpovědnosti za vady.

Zpět na začátek

Oznamování vad a obecné nároky nabyvatele

Jak již bylo naznačeno výše, zákon obecně nabyvateli ukládá následující povinnosti při zjištění vady předmětu plnění:

• informační povinnost, tj. vytknutí vady bez zbytečného odkladu zciziteli; a
• dispoziční povinnost, tj. předání předmětu plnění zciziteli nebo uschování předmětu plnění dle pokynů zcizitele nebo jiné vhodné naložení s předmětem plnění tak, aby mohla být vytčená vada zcizitelem přezkoumána, tj. aby byly odstraněny pochybnosti, zda se jedná o vadu či nikoliv.

Výjimku představují věci podléhající rychlé zkáze, které by z povahy věci mohly být znehodnoceny. Jako součást prevence a minimalizace škod je proto zákonem stanovena možnost nabyvatele bez prodlení takovou věc prodat, avšak za podmínky předchozího upozornění nabyvatele.

Lhůta pro vytknutí vady se staví po dobu nemožnosti užívat vadný předmět plnění, vytkl-li nabyvatel zciziteli vadu oprávněně.

Co může nabyvatel požadovat?

Stěžejní je pak otázka, co vlastně může nabyvatel požadovat, pokud shledá, že jím nabytá věc má vady, a tyto zciziteli řádně a včas vytkne.

Rozlišujícím kritériem pro určení práva nabyvatele z vadného plnění je „odstranitelnost“ vad a „závažnost“ důsledků.

Neodstranitelnost vad musí být vždy doprovázena dopadem na možnost věc řádně užívat. Je důležité zmínit, že speciální zákonná úprava u kupní smlouvy i u smlouvy o dílo zohledňuje jiné kritérium – „intenzita“ vad, tj. rozlišují se vady podstatné a nepodstatné (viz níže v článku).

Je-li vada věci odstranitelná nebo je-li vada věci neodstranitelná, ale současně taková vada nebrání řádnému užívání věci (např. vada estetická), může se nabyvatel domáhat po zciziteli dle své volby následujícího:

• fyzické nápravy vady – oprava věci (kvalitativní vada) nebo doplnění toho, co věci chybí (kvantitativní vada);
• doplnění toho, co chybí, anebo
• přiměřené slevy z ceny věci (odpovídající rozdílu hodnoty, kterou má věc s vadou, a hodnoty, kterou by měla věc bez vady).

Nelze-li vadu odstranit a nelze-li kvůli takové vadě věc řádně užívat, může se nabyvatel domáhat po zciziteli dle své libovůle následujícího:

• odstoupení od smlouvy; anebo
• přiměřená sleva z ceny věci.

Je třeba podotknout, že kritéria pro určení výše slevy zákon přesně nestanovuje, jelikož jde o otázku faktickou.

Zpět na začátek

Práva z vadného plnění při koupi

Další část článku bude již věnována konkrétním právům z vadného plnění při koupi.

Jak již bylo uvedeno úvodem, zvláštní úprava odpovědnosti za vady při koupi je obsažená v ustanoveních § 2099 až § 2112 občanského zákoníku. Obecná ustanovení hlavy první části čtvrté občanského zákoníku o odpovědnosti za vady se u kupní smlouvy, nestanoví-li občanský zákoník jinak, neuplatní. Uplatní se jen režim oznamování vad, režim náhrady účelně vynaložených nákladů při uplatnění práva z odpovědnosti za vady a obecné ustanovení o náhradě škody.

Věc je při koupi vadná v následujících případech:

• prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě nikoli v ujednaném množství, jakosti a provedení;
• prodávající odevzdá kupujícímu jinou věc;
• doklady nutné pro užívání věci mají vadu.

Výkladová pravidla pro určení jakosti nebo provedení věci zákon stanovuje takto:

• nejsou-li jakost a provedení ujednány, má prodávající povinnost plnit v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy, jinak pro účel obvyklý;
• při určení jakosti nebo provedení podle smluveného vzorku nebo předlohy musí věc jakostí nebo provedením odpovídat vzorku nebo předloze;
• liší-li se jakost nebo provedení určené ve smlouvě a vzorek nebo předloha, rozhoduje vždy smlouva;
• pokud smlouva a vzorek určují jakost nebo provedení věci rozdílně, nikoli však rozporně, musí věc odpovídat smlouvě i vzorku a/nebo předloze.

Zákonné právo kupujícího z vadného plnění zakládají níže specifikované vady:

• každá projevená vada, kterou má věc v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci z prodávajícího na kupujícího;
• každá neprojevená vada, kterou má věc v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci z prodávajícího na kupujícího – tedy taková vada se fakticky projeví až později s odstupem času, ale v takovém případě je nutné prokázat, že vada existovala již v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci (jen nebyla projevena) – jako příklad lze uvést vrozenou vadu koupeného zvířete;
• každá vada, která sice neexistovala již v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci, ale kterou následně způsobil prodávající tím, že porušil nějakou svoji povinnost – např. špatný postup při zprovozňování věci;
• vada způsobená použitím věci, kterou kupující předal prodávajícímu nebo vada způsobená postupem prodávajícího podle návrhů, vzorků nebo podkladů, které mu kupující opatřil – to však neplatí, prokáže-li prodávající, že na nevhodnost předané věci /postupu kupujícího včas upozornil a kupující na použití věci / postupu trval, nebo prokáže-li prodávající, že nevhodnost předané věci / postupu ani při vynaložení dostatečné péče nemohl zjistit.

Naopak kupující právo z vadného plnění nemá, když:

• vada na věci vznikne až po přechodu nebezpečí škody na kupujícího a není dána záruka za jakost;
• věc má zjevnou vadu, kterou musel kupující s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy (např. sjeté pneumatiky na použitém automobilu) – to neplatí, ujistil-li prodávající kupujícího výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě (např. má být prodán originál uměleckého díla a kupující nepozná kopii).

Prohlídka věci

Kupující je ze zákona povinen si věc podle možností prohlédnout co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčit se o jejích vlastnostech a množství. Stejnou povinnost má i ten kupující, který si sice věc při uzavírání smlouvy prohlédl, ale při prohlídce nebylo možné všechny vady odhalit. Prohlídku je však třeba provést včas ve vztahu k účelu předmětu koupě.

Pokud je věc kupujícímu zasílána, může samozřejmě kupující prohlídku odložit do doby, kdy je věc dopravena do místa určení (při odeslání přechází na kupujícího nebezpečí škody na věci již okamžikem, kdy je věc prodávajícím předána prvnímu dopravci). Kupující nemusí kupní cenu zaplatit, dokud nemá možnost si věc prohlédnout. Pokud je sjednán způsob předání věci, který možnost prohlídky vylučuje, toto pravidlo se neuplatní.

Přechod nebezpečí škody na věci na kupujícího

Nebezpečím škody na věci se rozumí rizika důsledků spojených se ztrátou, zničením, poškozením či jakýmkoli znehodnocením věci.

Nebezpečí škody na věci přechází na kupujícího v těchto případech:

• převzetím věci kupujícím;
• nepřevzetím věci, ačkoliv ji kupující převzít měl a prodávající mu s věcí umožnil nakládat;
• okamžikem, kdy kupující mohl s věcí nakládat, ne však dříve než v době určené jako čas plnění (má-li kupující převzít věc od třetí osoby);
• předáním věci prvnímu dopravci (při přepravě ke kupujícímu);
• u věci určené podle druhu přechází nebezpečí škody na kupujícího tehdy, až bude věc dostatečně oddělena nebo označena a odlišena od jiných věcí téhož druhu.

Uplatnění nároku z odpovědnosti za vady

U kupní smlouvy jsou rozlišovány dva režimy nároků odpovědnosti za vady a jejich uplatnění – podle toho, zda se jedná o podstatné nebo nepodstatné porušení smlouvy.

Podstatným porušením je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu už při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. V ostatních případech se má za to, že porušení smlouvy podstatné není.

Rozdělení vad na podstatné a nepodstatné však přináší časté spory, když zákon ani demonstrativně neuvádí žádné příklady, jaké vady jsou podstatné a jaké nepodstatné. V pochybnostech, zda jde o podstatné či nepodstatné porušení smlouvy, se má za to, že jde o porušení nepodstatné.

Předpoklady odpovědnosti prodávajícího za vady jsou následující:

• existence vady,
• včasné oznámení vady prodávajícímu
• existence práva kupujícího z vadného plnění (tj. právo nebylo vyloučeno).

Ze zásady autonomie vůle smluvních stran také vyplývá, že smluvní strany si mohou dohodou upravit otázku odpovědnosti za vady prodávajícího a režim uplatňování práv z této odpovědnosti jiným způsobem, rovněž smluvní strany mohou zákonnou úpravu omezit nebo práva kupujícího zcela vyloučit (u všech druhů koupě kromě spotřebitelské koupě).

Vadné plnění jako podstatné porušení

Když je vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující níže uvedená práva:

• právo na výměnu věci, tj. právo na odstranění vady dodáním nové bezvadné věci nebo dodáním chybějící věci (při dodání nové věci vrátí kupující prodávajícímu na jeho náklady věc původně dodanou – vadnou);
• právo na opravu věci (je však na prodávajícím, jak opravu provede);
• právo na přiměřenou slevu z kupní ceny (tato varianta je asi nejnáročnější variantou z hlediska shody prodávajícího a kupujícího na tom, co se má za přiměřenou slevu);
• právo odstoupit od uzavřené smlouvy.

Povinností kupujícího je vadu včas oznámit prodávajícímu, tedy bez zbytečného odkladu po jejím zjištění (poté, co mohl kupující vadu při dostatečné péči zjistit). Kromě toho je kupující povinen (důkladné uvážení lze jen doporučit) sdělit prodávajícímu, jaké právo si zvolil v závislosti na intenzitě porušení smluvní povinnosti. Je nezbytné zdůraznit, že takto učiněné sdělení prodávajícímu je pak závazné a kupující jej již nemůže jednostranně dodatečně změnit – to je možné pouze se souhlasem prodávajícího.

Uvedené neplatí, pokud kupující žádal opravu vady, ale ta se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li tedy prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

Pokud si kupující při podstatném porušení smlouvy nezvolí jeden ze způsobů nápravy takové vady včas, zbývají mu pouze práva jako by se jednalo o nepodstatné porušení smlouvy.

Vadné plnění jako nepodstatné porušení

Práva kupujícího v případě nepodstatného porušení smlouvy:

• právo na odstranění vady;
• právo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo takovou vadu odmítne odstranit, může kupující požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Takto provedenou volbu (odstoupení) však nemůže kupující jednostranně znovu změnit bez souhlasu prodávajícího.

Je třeba pamatovat na to, že dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající kupujícímu dodat to, co na věci chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; což však nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady.

Do doby, než bude po řádném upozornění kupujícího zajištěno odstranění vytýkané vady prodávajícím, kupující nemusí platit celou kupní cenu (pouze pokud již tak neučinil) do doby, než bude vada prodávajícím odstraněna. Jinými slovy, kupující nemusí platit prodávajícímu tu část kupní ceny, která odhadem přiměřeně odpovídá nároku kupujícího na slevu. Bude-li poté vada prodávajícím odstraněna, kupující musí prodávajícímu dosud neuhrazenou část kupní ceny doplatit.

Nemožnost odstoupení od kupní smlouvy nebo výměny věci

Kupující nemůže odstoupit od smlouvy ani požadovat dodání nové věci, nemůže-li věc vrátit v tom stavu, v jakém ji obdržel. Výjimkou jsou následující případy:

• došlo-li ke změně stavu věci v důsledku prohlídky za účelem zjištění vady věci;
• byla-li věc kupujícím použita ještě před objevením vady;
• nezpůsobil-li kupující nemožnost vrácení věci v nezměněném stavu svým jednáním anebo opomenutím (např. zásah vyšší moci);

kupující věc ještě před objevením vady prodal, spotřeboval, anebo při obvyklém použití pozměnil (stalo-li se tak jen zčásti, vrátí kupující prodávajícímu, co ještě vrátit lze, a ohledně zbytku poskytne prodávajícímu náhradu za prospěch, který z věci obdržel – jinými slovy, když věc již neexistuje, může prodávající požadovat jen to, oč se kupující použitím věci obohatil do maximální výše hodnoty ceny věci).

Kupující rovněž nemůže odstoupit od kupní smlouvy, když vadu věci prodávajícímu neoznámí včas.

Včasné oznamování vad a námitka prodávajícího

Včasným oznámením vady ze strany kupujícího se rozumí oznámení bez zbytečného odkladu poté, co kupující vadu měl a mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit.

Jedná-li se o skrytou vadu (kterou nelze při řádné prohlídce zjistit), délka lhůty je stejná – bez zbytečného odkladu po zjištění skryté vady, nejpozději však v maximální lhůtě do dvou let po odevzdání věci kupujícímu.

Následkem neoznámení jakékoliv vady „včas“ je poté možné nepřiznání práva kupujícího z vadného plnění u soudu. Podmínkou však je aktivita prodávajícího, který námitku opožděného oznámení vady u soudu vznese. Prodávající však nemá právo námitku vznést, jestliže v době odevzdání věci o vadě věděl (o skutečnosti způsobující vadu) anebo o vadě vědět musel.

Záruka za jakost při koupi

Obecně se na vady věci vzniklé až po přechodu nebezpečí škody na kupujícího vztahuje záruka za jakost jako rozšířená povinnost prodávajícího (nikoliv automaticky) zajistit po stanovenou dobu bezvadnou funkčnost prodané věci.

Na záruku za jakost však není ze zákona právní nárok, a je obecně založena pouze tehdy, pokud ji prodávající kupujícímu poskytne. Zaručí-li se poskytovatel záruky, že si věc po určitou dobu při obvyklém použití uchová své funkce a výkonnost, platí, že má kupující ze záruky alespoň právo na dodání nové věci bez vad nebo na opravu věci. Tyto účinky má i uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti věci na obalu věci. Neposkytnutí záruky ze strany prodávajícího však nemá vliv na zákonná práva kupujícího z vadného plnění.

Zárukou za jakost se prodávající zavazuje, že si věc po určitou dobu při obvyklém použití uchová své funkce a výkonnost.

Účinky poskytnutí záruky za jakost má také uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti věci na obalu nebo prohlášení o záruce za jakost učiněné v reklamě. V případě rozporu délky záruční doby uvedené v prohlášení o záruce a prohlášení o záruce učiněné v reklamě, platí doba z nich nejdelší (Příklad: V prohlášení prodávajícího je stanovena záruční doba 4 roky, ale prodávající v reklamě uvádí záruční dobu 5 let, platí pak záruční doba delší).

Záruční doba běží od okamžiku, kdy byla věc kupujícímu odevzdána (v zásadě tedy od okamžiku, kdy dochází k přechodu nebezpečí škody na věci). Výjimky jsou následující:

• byla-li věc podle smlouvy odeslána, běží záruční doba od dojití věci do místa určení;
• má-li věc uvést do provozu někdo jiný než prodávající, běží záruční doba až ode dne uvedení věci do provozu třetí osobou, pokud kupující objednal uvedení do provozu, nejpozději do tří týdnů od převzetí věci, to však za současného předpokladu, že kupující řádně a včas poskytl k provedení služby potřebnou součinnost; pokud kupující věc ve lhůtě tří týdnů od převzetí nenechá zprovoznit, běží záruční doba od okamžiku jejího převzetí.

Zpět na začátek

Specifika vadného plnění při prodeji zboží v obchodě

Při prodeji zboží v obchodě na straně prodávajícího vystupuje podnikatel a na straně kupujícího osoba, která podnikatelem není, tj. slabší strana. Za slabší stranu se považuje nejčastěji spotřebitel, ale také podnikatel, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem prodávajícím nebo s ním jinak jedná. 

Při prodeji zboží v obchodě rovněž prodávající odpovídá kupujícímu za to, že věc při převzetí nemá žádné vady. Prodávající zejména odpovídá kupujícímu, že věc

• odpovídá ujednanému popisu, druhu a množství, jakož i jakosti, funkčnosti, kompatibilitě, interoperabilitě a jiným ujednaným vlastnostem,
• je vhodná k účelu, pro který ji kupující požaduje a s nímž prodávající souhlasil, a
• je dodána s ujednaným příslušenstvím a pokyny k použití, včetně návodu k montáži nebo instalaci.

Prodávající odpovídá kupujícímu, že vedle ujednaných vlastností:

• je věc vhodná k účelu, k němuž se věc tohoto druhu obvykle používá, i s ohledem na práva třetích osob, právní předpisy, technické normy nebo kodexy chování daného odvětví, není-li technických norem,
• věc množstvím, jakostí a dalšími vlastnostmi, včetně životnosti, funkčnosti, kompatibility a bezpečnosti, odpovídá obvyklým vlastnostem věcí téhož druhu, které může kupující rozumně očekávat, i s ohledem na veřejná prohlášení učiněná prodávajícím nebo jinou osobou v témže smluvním řetězci, zejména reklamou nebo označením,
• je věc dodána s příslušenstvím, včetně obalu, návodu k montáži a jiných pokynů k použití, které může kupující rozumně očekávat, a
• věc odpovídá jakostí nebo provedením vzorku nebo předloze, které prodávající kupujícímu poskytl před uzavřením smlouvy.

Pokud se vada projeví v průběhu jednoho roku od převzetí věci, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.

Lhůta k uplatnění vad – zákonná povinnost prodávajícího

Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se na věci vyskytne, v době dvou let od převzetí věci.

V uvedené lhůtě je kupující povinen vadu prodávajícímu vytknout, to je možné i ústně. Kvůli průkaznosti je ale nezbytné doporučit spíše písemnou formu. Pokud bude jednání kupujícího oprávněné, lhůta pro uplatnění práv z vadného plnění nepoběží po dobu, po kterou kupující nemůže vadnou věc užívat.

Potvrzení o záruce za jakost

Poskytovatel záruky vydá kupujícímu nejpozději při převzetí věci potvrzení o záruce za jakost (záruční list) v textové podobě. Záruční list musí být sepsán jasným a srozumitelným jazykem a musí obsahovat:

• údaj, že má kupující ze zákona právo vůči prodávajícímu na bezplatnou nápravu a že toto právo není zárukou za jakost dotčeno, a
• označení věci, na niž se záruka vztahuje, obsah záruky, jméno a bydliště nebo sídlo poskytovatele záruky, postup k uplatnění práv ze záruky a podmínky záruky.

Pokud však poskytovatel záruky výše uvedené údaje a označení v záručním listu neuvede, nemá to na platnost záruky vliv.

Zkracování doby pro uplatnění práv z vadného plnění

Ujednají-li strany ještě předtím, než kupující vytkl vadu věci, že se jeho práva omezí nebo že zanikají, nepřihlíží se k tomu.

Situace je odlišná při koupi již použité věci. V takovém případě si strany mohou dohodnout zkrácení zákonné lhůty pro uplatnění práva z vad až na jeden rok.

Výjimky

Kupujícímu právo z vadného plnění nenáleží, pokud vadu sám způsobil. Vadu věci dále nepředstavuje opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním nebo u použité věci opotřebení odpovídající míře jejího předchozího používání.

Pravidla nápravy vadného plnění

Má-li věc vadu, může kupující požadovat její odstranění. Podle své volby může požadovat buď dodání nové věci bez vady, nebo opravu věci, ledaže je zvolený způsob odstranění vady nemožný nebo ve srovnání s druhým nepřiměřeně nákladný. Kritériem posouzení je význam vady, hodnota, kterou by věc měla bez vady, a to, zda může být druhým způsobem vada odstraněna bez značných obtíží pro kupujícího. Prodávající může odmítnout vadu odstranit, je-li to nemožné nebo nepřiměřeně nákladné zejména s ohledem na význam vady a hodnotu, kterou by věc měla bez vady.

Prodávající vadu odstraní v přiměřené době po jejím vytknutí tak, aby tím kupujícímu nezpůsobil značné obtíže, přičemž se zohlední povaha věci a účel, pro který kupující věc koupil. K odstranění vady prodávající věc převezme na vlastní náklady. Vyžaduje-li to demontáž věci, jejíž montáž byla provedena v souladu s povahou a účelem věci předtím, než se vada projevila, prodávající provede demontáž vadné věci a montáž opravené nebo nové věci, případně uhradí náklady s tím spojené. Tato pravidla občanského zákoníku představují speciální úpravu nároků kupujícího z vadného plnění.

Kupující může požadovat přiměřenou slevu nebo odstoupit od smlouvy, pokud:

• prodávající vadu odmítl odstranit nebo ji neodstranil;
• vada se projevila opakovaně;
• vada je podstatným porušením smlouvy;
• z prohlášení prodávajícího nebo z okolností zjevné, že vada nebude odstraněna v přiměřené době nebo bez značných obtíží pro kupujícího.

Přiměřená sleva se určí jako rozdíl mezi hodnotou věci bez vady a vadné věci, kterou kupující obdržel. Právo na odstoupení kupujícímu nevzniká, pokud je vada věci nevýznamná. Pokud kupující využije svého práva a od smlouvy odstoupí, je prodávající povinen mu kupní cenu bez zbytečného odkladu poté, co obdrží věc nebo co mu je kupujícím prokázáno, že věc odeslal.

Uplatnění práv kupujícího

Práva z vadného plnění se zásadně uplatňují u prodávajícího, u něhož byla vadná věc zakoupena. Kupující tedy může uplatnit své právo dle svého výběru buď osobně v provozovně, ve které kupující věc zakoupil nebo v jiné provozovně nebo v sídle prodávajícího, anebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

Pokud je k opravě je určena jiná osoba (v místě prodávajícího nebo v místě pro kupujícího bližším), vytýká kupující vadu tomu, kdo je určen k provedení opravy.

Zákon o ochraně spotřebitele stanovuje prodávajícímu povinnost přijmout reklamaci v kterékoli provozovně, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, případně i ve svém sídle. V provozovně musí být po celou provozní dobu přítomen pracovník pověřený vyřizováním reklamací. Prodávající je povinen spotřebiteli vydat při uplatnění reklamace písemné potvrzení, ve kterém uvede datum, kdy spotřebitel reklamaci uplatnil, co je jejím obsahem, jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje a kontaktní údaje spotřebitele pro účely poskytnutí informace o vyřízení reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena a spotřebitel o tom musí být informován nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace (pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě). Marné uplynutí této lhůty zakládá právo spotřebitele od smlouvy odstoupit nebo požadovat přiměřenou slevu.

Nápravy se lze v tomto případě domoci (mimo jiné) prostřednictvím České obchodní inspekce (ČOI), která postihuje jednání, která jsou v rozporu se zákonem o ochraně spotřebitele, zejména nedodržení ustanovení § 13 a § 19 zákona o ochraně spotřebitele, která formálně upravují průběh reklamačního řízení.

V případě kupní smlouvy uzavřené při prodeji zboží v obchodě si strany nemohou sjednat předtím, než kupující může uplatnit právo z vady věci, že se jeho práva omezí nebo že zanikají. K takovému ujednání se nepřihlíží.

Zpět na začátek

Specifika vadného plnění u smlouvy o dílo

Pokud se jedná úpravy práv z vadného plnění při smlouvě o dílo, občanský zákoník pouze velmi obecně stanovuje, že „dílo má vadu tehdy, pokud neodpovídá smlouvě“. Je proto klíčové co nejlépe a nejdetailněji dílo specifikovat ve smlouvě o dílo, tzn. určit, jaké vlastnosti má dílo mít a jakému výsledku má odpovídat.

Na práva objednatele z vadného plnění se podpůrně aplikují zákonná ustanovení o vadném plnění při koupi – zejména ustanovení o kupní smlouvě, tj. § 2095 až 2098 občanského zákoníku. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

Pokud v důsledku použití díla dojde k ohrožení nebo porušení práva třetí osoby z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví (autorská nebo průmyslová práva třetí osoby jsou použitím díla porušena), je z toho zhotovitel objednateli zavázán, pokud o tom zhotovitel v době uzavření smlouvy věděl nebo vědět musel.

Toto zákonné pravidlo se týká primárně českého právního řádu a také právního řádu státu, kde má být dílo využito, za předpokladu, že takový právní řád byl nebo měl být zhotoviteli znám. Současně se na právní vady díla obdobně použijí ustanovení o právních vadách předmětu koupě.

Zhotovitel zodpovídá pouze za ty vady, které má dílo v době jeho předání nebo v době přechodu nebezpečí škody na díle (pokud k němu dochází později). Za vady vzniklé později ze zákona zhotovitel neodpovídá a objednatel nemá práva z vadného plnění. Výjimku tvoří situace, kdy zhotovitel vadu způsobil porušením své povinnosti (např. předal-li chybný návod k obsluze).

Lhůta k uplatnění práv objednatele

Objednateli je třeba zdůraznit, že je povinen provést kontrolu předmětu díla co nejdříve po převzetí díla. Soud totiž objednateli právo z vadného plnění nepřizná, neprokáže-li objednatel, že vady díla bez zbytečného odkladu zhotoviteli oznámil poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla (objektivní lhůta).

Předpokladem nepřiznání práva objednatele z vadného plnění v soudím řízení je námitka zhotovitele, že právo bylo uplatněno opožděně. Zhotovitel ovšem právo na námitku nemá, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které zhotovitel v době odevzdání díla věděl nebo vědět musel.

Záruka za jakost díla

I u díla může být záruka mezi stranami ujednána, nebo jednostranně určena zhotovitelem. V situaci, kdy zhotovitel dobrovolně poskytne objednateli smluvní záruku za jakost díla, počíná běžet předáním díla (příp. doručením na místo určení).

Stavba jako předmět díla

Je-li předmětem smlouvy o dílo, má zhotovitel obecnou zákonnou povinnost předat dílo objednateli bez vad a nedodělků.

Ojedinělé drobné vady stavby, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují, nemohou být důvodem pro odmítnutí převzetí stavby ze strany objednatele; cílem této úpravy je zabránit účelovému odmítnutí převzetí stavby objednatelem, jelikož dílo se má za provedené i v případě, že trpí určitými drobnými vadami, které však nebrání užívání díla. Ovšem, má-li stavba jakékoliv vady při převzetí, je klíčové, aby objednatel převzal stavbu „s výhradami“, jinak soud právo na zjevné vady nepřizná.

Objednatel je povinen vytknout zhotoviteli vadu stavby bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby (objektivní lhůta). Prováděcí právní předpis může v odůvodněných případech stanovit zkrácení této lhůty pro některé části stavby až na dva roky. Ujednají-li strany zkrácení této lhůty, nepřihlíží se k tomu, je-li objednatel slabší stranou (tj. v souladu s ustanovením § 433 odst. 2 občanského zákoníku osobou, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním). Pokud zhotovitel namítne, že skrytá vada nebyla vytknuta včas, soud toto právo objednateli nepřizná. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních. Je-li objednatelem spotřebitel a projeví-li se vada v průběhu dvou let od převzetí díla, má se za to, že stavba byla vadná již při převzetí, ledaže to povaha vady vylučuje. Tato doba neběží po dobu, po kterou objednatel nemůže stavbu užívat, za podmínky, že vadu vytkl oprávněně.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.

Přehled všech témat Právního průvodce

Zpět na začátek