Odpovědnost za vady a záruka za jakost

Problematika odpovědnosti za vady a záruky za jakost bývá veřejností často nesprávně vykládána. Z toho důvodu je tomuto tématu věnována zvláštní pozornost. Článek představuje čtenáři práva a povinnosti nabyvatele (typicky kupujícího či objednatele) při vadném plnění zcizitele (typicky prodávajícího či dodavatele).

Úvodem jsou představeny rozdíly mezi zákonnými právy z vadného plnění a smluvní zárukou (poskytnutou dobrovolně a jednostranně), a to obecně pro závazkové vztahy, následně je výklad konkretizován pro případy kupní smlouvy, koupě zboží v obchodě a u smlouvy o dílo.

Podrobný obsah

Související zákony

Související právní průvodci

Právní úprava

Obecná úprava odpovědnosti dlužníka (zcizitele) za vady je upravena v ustanoveních § 1914 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Problematika práv z vadného plnění a záruky za jakost při koupi na základě kupní smlouvy je pak upravena v ust. § 2099 až § 2125 občanského zákoníku.

Při posuzování vadného plnění při prodeji zboží v obchodě se uplatní úprava ust. § 2158 až § 2174 občanského zákoníku a rovněž speciální úprava zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“). Při posuzování vadného plnění při prodeji zboží v obchodě se uplatní úprava ust. § 2158 až § 2174 občanského zákoníku a rovněž speciální úprava zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“). Specifikům vadného plnění u smlouvy o dílo se pak věnují ustanovení § 2615 a násl. občanského zákoníku.

Zpět na začátek

Plnění ze závazků obecně

Zánik závazků splněním

Jedním z předpokladů řádného splnění dluhu v rámci závazkového vztahu je povinnost plnit bez vad, přičemž platí, že splněním dluhu závazek zaniká.

Bezvadné plnění občanský zákoník v § 1914 definuje takto: „Kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy.“ Pokud ale není zcizitelem plněno bezvadně, příjemci takového plnění (nabyvateli) svědčí práva z vadného plnění.

Jestliže si smluvní strany neujednají jinak, dlužník (dále také jako zcizitel) je povinen dodat nabyvateli plnění ve střední jakosti. Střední jakost se kvalifikuje s ohledem na konkrétní okolnosti závazku a jeho účelu (je-li oběma stranám znám), jinak se při hodnocení jakosti vychází z hlediska obvyklosti.

Tip: Pro snazší pochopení teoretického výkladu doporučujeme dosadit za obecná označení konkrétní pojmy, např. zcizitel jako prodávající výrobku, nabyvatel jako kupující předmětného výrobku, předmět plnění jako konkrétní výrobek.

Vadné plnění závazku

Za vadné plnění zcizitele se považují zejména následující případy:

  • zcizitel poskytne nabyvateli předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti (faktická vada),
  • zcizitel neupozorní nabyvatele na vady, které předmět plnění má, a u něhož se tyto vady obvykle nevyskytují (faktická vada),
  • zcizitel ujistí nabyvatele, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání, a tato tvrzení jsou nepravdivá (faktická vada),
  • zcizitel zcizí (např. prodá) neoprávněně cizí věc a nabyvatel se tedy nestane jejím vlastníkem (právní vada).

Pokud k předmětu plnění uplatňuje právo třetí osoba, má tento předmět plnění právní vadu. V případě, že o takovém omezení nabyvatel věděl nebo vědět musel, zcizitel zákonnou odpovědnost za vady nenese – tedy ten, kdo na sebe převedl právo k předmětu plnění, o kterém ví, že zciziteli nepatří nebo že zcizitel nebyl oprávněn takové právo zřídit, nemá z titulu této vady žádná práva.

Dále platí, že nabyvatel je povinen o existenci právní vady bez zbytečného odkladu zcizitele informovat, a to za účelem, aby mohl zcizitel včas na vzniklou situaci reagovat a uplatnit případně námitky vůči právům třetích osob.

Jednostranné omezení práv a povinností z vadného plnění

Obecně platí, že se nepřihlíží k takovému projevu vůle, kterým by zcizitel předem jednostranně omezil zákonný rozsah svých povinností z vadného plnění (Příklad: Pokud by prodávající ve svých obchodních podmínkách uvedl, že kupujícímu nesvědčí po převzetí výrobku žádná práva z vadného plnění). Takové právní jednání zcizitele tedy nevyvolává právní účinky a nabyvateli zákonná práva z vadného plnění zůstávají v plném rozsahu.

Pokud by se tedy např. v obchodních podmínkách vyskytovala nějaká ustanovení omezující nabyvatelova zákonná práva z vadného plnění, nejsou taková omezení platná. Nabyvatel se ovšem může svého práva z vadného plnění předem vzdát, je nutné tak učinit v písemné formě. U spotřebitelských smluv se ale ke vzdání se práv spotřebitele z vadného plnění nepřihlíží.

Zpět na začátek

Vyloučení práv z vadného plnění

Vada zřejmá a zapsaná ve veřejném seznamu

V kontextu úvodu výše je ale nutno podotknout, že práva nabyvatele není správné chápat jako bezbřehá. Zákon upravuje totiž i případy, kdy se nabyvatel nemůže dovolávat následně odstranění vady předmětu plnění. Obecně tomu je v následujících případech:

  • vada je nápadná a zřejmá již při uzavírání smlouvy, je tedy poznatelná pro každého opatrného pozorovatele (např. je-li na zakupovaném hrnku viditelná prasklina); nebo
  • lze-li vadu zjistit z veřejného seznamu (např. je-li nemovitá věc zatížena právem třetí osoby, je možné zjistit z katastru nemovitostí).

Výše uvedené důvody, které zprošťují zcizitele odpovědnosti za vady, se posuzují k okamžiku uzavření smlouvy.

Tato liberační pravidla však neplatí, pokud zcizitel vadu lstivě zastřel nebo pokud nabyvatele výslovně ujistil, že věc takovou vadu nemá nebo že je tato věc úplně bez vad.

Upozornění na vadu předmětu převodu

V případě, že na vadu zcizitel upozorní již při uzavírání smlouvy a nabyvatel smlouvu s vědomím takové vady uzavře, není možné následně hovořit o vadě, jelikož se daná vlastnost stala vlastností plnění. Nabyvatel tak není oprávněn uplatnit vůči zciziteli práva z vadného plnění.

Pokud zcizitel nabyvatele upozorní na vadu později v průběhu plnění závazku a nabyvatel ničeho nenamítá (tzn. souhlasí), nesvědčí nabyvateli vůči zciziteli práva z vadného plnění ani v tomto případě. Práva z vadného plnění by nabyvateli zůstala zachována tehdy, pokud by nabyvatel přijal plnění s výhradou vadnosti a trval na jejím odstranění nebo jiné nápravě vady.

Převod nespecifikovaného souboru věcí

Za zmínku stojí přenechání souboru věcí tak, jak stojí a leží, tj. úhrnkem. Ostatně, tento obrat bývá ve smlouvách hodně využíván, ačkoli někdy jeho užití není namístě.

Přenechání úhrnkem je výjimečný případ, kdy vady určité množiny věcí jdou k tíži nabyvatele, a to v případě, kdy je ujednáno, že se určitý soubor věcí převádí úhrnkem, tzn. bez specifikace jeho jednotlivých součástí (např. prodej vybavení provozovny nebo prodej skladových zásob). Je nezbytné zdůraznit, že důsledkem tohoto způsobu převodu je kompletní vyloučení práv nabyvatele z vadného plnění.

Samozřejmě ale i zde platí výjimky. Pokud určitý soubor věcí:

  • nemá vlastnost, o níž zcizitel prohlásil, že ji má mít, nebo
  • nemá vlastnost, kterou si nabyvatel smluvně vymínil,
  • je nabyvatel oprávněn uplatnit práva z vadného plnění (byla totiž prolomena neurčitost převáděného souboru věcí).

Zpět na začátek

Záruka za jakost obecně

V první řadě je důležité rozlišit zákonnou povinnost zcizitele související s vadným splněním závazku na straně jedné a dobrovolné poskytnutí záruky zcizitelem nabyvateli (nad rámec zákona) na straně druhé.

Na rozdíl od řádného splnění závazku, záruka jako garance stavu předmětu plnění do budoucna není samozřejmou součástí každého splnění závazku. Tato skutečnost bývá veřejností často nesprávně chápána.

Jestliže zcizitel poskytne nabyvateli záruku za jakost, garantuje tím po určitou dobu zachování stavu věci (nezhoršení). Zaručuje se tak, že předmět plnění bude po určitou dobu po splnění způsobilý pro použití k ujednanému (nebo obvyklému) účelu a bude mít ujednané (nebo obvyklé) vlastnosti. (Příklad: prodejce obuvi poskytne záruku 2 roky na zakoupenou obuv, čímž garantuje, že obuv bude schopna sloužit běžnému užívání a nezmění své vlastnosti minimálně po 2 roky).

Obecně může být záruka poskytnuta na libovolně dlouhou dobu, tedy od několika dní po několik let, nebo i doživotně. Zcizitel může přebrat odpovědnost za zachování všech vlastností, které daný předmět plnění měl mít při splnění, ale také zcizitel může přebrat odpovědnost za zachování pouze vybraných vlastností předmětu plnění anebo může být záruka poskytnuta pouze na jednotlivou součást věci.

Záruka může být ujednána následujícími způsoby:

  • ve smlouvě, nebo
  • prohlášením zcizitele v záručním listu, nebo
  • vyznačením záruční doby nebo doby použitelnosti či trvanlivosti věci na obalu, nebo
  • účinky převzetí záruky zcizitelem má rovněž uvedení záruční doby v reklamě.

Pokud se vyskytnou rozpory u věcného nebo časového rozsahu poskytované záruky, platí tato pravidla:

  • ve smlouvě ujednaná záruční doba má vždy přednost před záruční dobou uvedenou na obalu;
  • doba uvedená v záručním listě, pokud je delší, má vždy přednost před dobou ujednanou ve smlouvě nebo dobou vyznačenou na obalu;
  • jsou-li k dispozici všechny tři údaje (ve smlouvě, v záručním listu a na obalu) a jsou uvedeny rozdílně, doba uvedená na obalu se nikdy neaplikuje – buď ji vždy nahradí doba sjednaná ve smlouvě, anebo pokud je delší doba uvedená v záručním listu, aplikuje se doba uvedená v záručním listu.

Je třeba mít na paměti, že jednotlivé smluvní typy (kupní smlouva, smlouva o dílo) obsahují vlastní konkrétní úpravu převzetí záruky (jak bude popsáno níže).

U vztahu podnikatele a spotřebitele se uplatní ustanovení § 1811 odst. 2 písm. f) občanského zákoníku, podle něhož je podnikatel povinen v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku, sdělit spotřebiteli „údaje o právech vznikajících z vadného plnění, jakož i o právech ze záruky a další podmínky pro uplatňování těchto práv“, pokud tyto skutečnosti nejsou zřejmé ze souvislostí.

Zpět na začátek

Uplatnění práv z vadného plnění u soudu

Aby mohl nabyvatel uplatnit práva z vadného plnění u soudu, musí splnit tyto zákonné podmínky:

  • vytknout vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit (subjektivní reklamační lhůta); a
  • označit vadu nebo oznámit, jak se vada projevuje.

Pro vytknutí a označení vady se sice nevyžaduje písemná forma, ale vzhledem k důkazní potřebě je vhodná a lze ji rozhodně doporučit.

Obecně lze dle ust. 1921 občanského zákoníku vady (včetně skrytých) vytknout v maximální zákonné objektivní reklamační lhůtě šesti měsíců od převzetí předmětu plnění.

Vadu krytou zárukou lze vytknout nejpozději v reklamační lhůtě určené délkou záruční doby, pokud je záruční doba delší než šest měsíců. (Příklad: Pokud nebyla dobrovolně poskytnuta/ dohodnuta záruka za jakost, např. v délce trvání dvou let, je nezbytné vadu věci vytknout do 6 měsíců od jejího převzetí. Pokud byla poskytnuta/dohodnuta záruka, užije se reklamační lhůta v délce stanovené zárukou).

Pro počítání lhůt se uplatní obecná úprava. Platí tedy, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.

Jak už bylo uvedeno výše, vytknutí vady před uplynutí lhůty je stěžejním. Pokud nabyvatel nevytkne vadu včas (tedy subjektivně bez zbytečného odkladu a objektivně v maximální reklamační lhůtě) a zcizitel toto opožděné vytknutí namítne u soudu, soud nabyvateli právo nepřizná.

Pokud je vada vědomá (tedy taková, že o ní zcizitel při předání věděl nebo musel vědět), nabyvatel nárok neztrácí a soud právo z vadného plnění nabyvateli přizná bez toho, aniž by nabyvatel musel splnit shora uvedené podmínky.

Ustanovení § 1921 občanského zákoníku upravující reklamační lhůty je dispozitivní, strany si tedy mohou ujednat odlišný smluvní režim. Zároveň je toto ustanovení obecné, tzn. přednost budou mít speciální reklamační lhůty a postupy zákonem stanovené pro kupní smlouvu a prodej zboží v obchodě, jak je uvedeno dále v textu.

Současně je třeba připomenout, že kdo má oprávněně nárok z vadného plnění, tomu náleží i náhrada nákladů účelně vynaložených při uplatnění tohoto nároku z vadného plnění vůči zciziteli. Jedná se o ty náklady, které jsou v příčinné souvislosti s oprávněným postupem vytýkání vad – např. náklady právního zastoupení, náklady na vypracování znaleckého posudku apod. Neuplatní-li však nabyvatel právo na náhradu účelně vynaložených nákladů do jednoho měsíce po uplynutí zákonné nebo smluvní reklamační lhůty (ve které je třeba vytknout vadu) a namítne-li zcizitel u soudu opožděné uplatnění, soud nabyvateli právo nepřizná.

Zpět na začátek

Nárok na náhradu škody

Kromě práva z vadného plnění je samozřejmě možné současně uplatnit vůči zciziteli právo na náhradu škody způsobené v příčinné souvislosti s projevenou vadou (k odčinění újem vzniklých vadným plněním), a to jako nezávislý nárok vedle nároku z odpovědnosti za vady (např. náhrada škody způsobené vadou výrobku v souladu s ustanovením § 2939 a násl. občanského zákoníku, přičemž taková škoda může být výrazně vyšší než cena výrobku samotného).

Náhrada škody je tradičním a nepostradatelným nástrojem právní ochrany uplatnitelným také u porušení kupní smlouvy nebo smlouvy o dílo. Je třeba ovšem pamatovat na to, že úprava vadného plnění je speciální právní úpravou a platí, že čeho lze dosáhnout skrze úpravu vadného plnění, toho nelze dosáhnout z jiného právního důvodu (tedy obejitím tohoto speciálního ustanovení a uplatněním např. náhrady škody uvedením v předešlý stav; nebo odstraněním vady samostatně a následně uplatněním takových nákladů skrze náhradu škody). Účelem náhrady škody je tak odčinit újmu, kterou nebylo možné nahradit z odpovědnosti za vady.

Zpět na začátek

Oznamování vad a obecné nároky nabyvatele

Jak již bylo naznačeno výše, zákon obecně nabyvateli ukládá následující povinnosti při zjištění vady předmětu plnění:

  • informační povinnost, tj. oznámení vady bez zbytečného odkladu zciziteli; a
  • dispoziční povinnost, tj. předání předmětu plnění zciziteli nebo uschování předmětu plnění dle pokynů zcizitele nebo jiné vhodné naložení s předmětem plnění tak, aby mohla být vytčená vada zcizitelem přezkoumána, tj. aby byly odstraněny pochybnosti, zda se jedná o vadu či nikoliv.

Výjimku představují věci podléhající rychlé zkáze, které by z povahy věci mohly být znehodnoceny. Jako součást prevence a minimalizace škod je proto zákonem stanovena možnost nabyvatele bez prodlení takovou věc prodat, avšak za podmínky předchozího upozornění nabyvatele.

Lhůta pro uplatnění práv z vadného plnění se staví po dobu nemožnosti užívat vadný předmět plnění, vytkl-li nabyvatel zciziteli vadu oprávněně. Pokud je sjednána záruka, neběží po dobu, po kterou nabyvatel nemůže vadný předmět užívat, ani záruční doba.

Co může nabyvatel požadovat?

Stěžejní je pak otázka, co vlastně může nabyvatel požadovat, pokud shledá, že jím nabytá věc má vady, a tyto zciziteli řádně a včas vytkne.

Rozlišujícím kritériem pro určení práva nabyvatele z vadného plnění je „odstranitelnost“ vad a „závažnost“ důsledků.

Neodstranitelnost vad musí být vždy doprovázena dopadem na možnost věc řádně užívat. Je důležité zmínit, že speciální zákonná úprava u kupní smlouvy i u smlouvy o dílo zohledňuje jiné kritérium – „intenzita“ vad, tj. rozlišují se vady podstatné a nepodstatné (viz níže v článku).

Je-li vada věci odstranitelná nebo je-li vada věci neodstranitelná, ale současně taková vada nebrání řádnému užívání věci (např. vada estetická), může se nabyvatel domáhat po zciziteli dle své libovůle následujícího:

  • fyzické nápravy vady – oprava věci (kvalitativní vada) nebo doplnění toho, co věci chybí (kvantitativní vada); anebo
  • přiměřené slevy z ceny věci (odpovídající rozdílu hodnoty, kterou má věc s vadou, a hodnoty, kterou by měla věc bez vady).

Nelze-li vadu odstranit a nelze-li kvůli takové vadě věc řádně užívat, může se nabyvatel domáhat po zciziteli dle své libovůle následujícího:

  • odstoupení od smlouvy; anebo
  • přiměřená sleva z ceny věci.

Je třeba podotknout, že kritéria pro určení výše slevy zákon přesně nestanovuje, jelikož jde o otázku faktickou.

Zpět na začátek

Práva z vadného plnění při koupi

Další část článku bude již věnována konkrétním právům z vadného plnění při koupi.

Jak již bylo uvedeno úvodem, zvláštní úprava odpovědnosti za vady při koupi je obsažená v ustanoveních § 2099 až § 2112 občanského zákoníku. Obecná ustanovení hlavy první části čtvrté občanského zákoníku o odpovědnosti za vady se u kupní smlouvy až na výjimky neuplatní; uplatní se jen režim oznamování vad, režim náhrady účelně vynaložených nákladů při uplatnění práva z odpovědnosti za vady a obecné ustanovení o náhradě škody.

Věc je při koupi vadná v následujících případech:

  • prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě nikoli v ujednaném množství, jakosti a provedení;
  • prodávající odevzdá kupujícímu jinou věc;
  • doklady nutné pro užívání věci mají vadu.

Výkladová pravidla pro určení jakosti nebo provedení věci zákon stanovuje takto:

  • nejsou-li jakost a provedení ujednány, má prodávající povinnost plnit v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy, jinak pro účel obvyklý;
  • při určení jakosti nebo provedení podle smluveného vzorku nebo předlohy musí věc jakostí nebo provedením odpovídat vzorku nebo předloze;
  • liší-li se jakost nebo provedení určené ve smlouvě a vzorek nebo předloha, rozhoduje vždy smlouva;
  • pokud smlouva a vzorek určují jakost nebo provedení věci rozdílně, nikoli však rozporně, musí věc odpovídat smlouvě i vzorku nebo předloze.

Zákonné právo kupujícího z vadného plnění zakládají níže specifikované vady:

  • každá projevená vada, kterou má věc v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci z prodávajícího na kupujícího;
  • každá neprojevená vada, kterou má věc v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci z prodávajícího na kupujícího – tedy taková vada se fakticky projeví až později s odstupem času, ale v takovém případě je nutné prokázat, že vada existovala již v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci (jen nebyla projevena) – jako příklad lze uvést vrozenou vadu koupeného zvířete;
  • každá vada, která sice neexistovala již v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci, ale kterou následně způsobil prodávající tím, že porušil nějakou svoji povinnost – např. špatný postup při zprovozňování věci;
  • vada způsobená použitím věci, kterou kupující předal prodávajícímu nebo vada způsobená postupem prodávajícího podle návrhů, vzorků nebo podkladů, které mu kupující opatřil – to však neplatí, prokáže-li prodávající, že na nevhodnost předané věci /postupu kupujícího včas upozornil a kupující na použití věci / postupu trval, nebo prokáže-li prodávající, že nevhodnost předané věci / postupu ani při vynaložení dostatečné péče nemohl zjistit.

Naopak kupující právo z vadného plnění nemá, když:

  • vada na věci vznikne až po přechodu nebezpečí škody na kupujícího a není dána záruka za jakost;
  • věc má zjevnou vadu, kterou musel kupující s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy (např. sjeté pneumatiky na použitém automobilu / kupovaný pes nemá část ucha) – to neplatí, ujistil-li prodávající kupujícího výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě (např. má být prodán originál uměleckého díla a kupující nepozná kopii).

Prohlídka věci

Kupující je ze zákona povinen si věc podle možností prohlédnout co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčit se o jejích vlastnostech a množství. Stejnou povinnost má i ten kupující, který si sice věc při uzavírání smlouvy prohlédl, ale při prohlídce nebylo možné všechny vady odhalit. Prohlídku je však třeba provést včas ve vztahu k účelu předmětu koupě.

Pokud je věc kupujícímu zasílána, může samozřejmě kupující prohlídku odložit do doby, kdy je věc dopravena do místa určení (při odeslání přechází na kupujícího nebezpečí škody na věci již okamžikem, kdy je věc prodávajícím předána dopravci). Kupující nemusí kupní cenu zaplatit, dokud nemá možnost si věc prohlédnout. Pokud je sjednán způsob předání věci, který možnost prohlídky vylučuje, toto pravidlo se neuplatní.

Přechod nebezpečí škody na věci na kupujícího

Nebezpečím škody na věci se rozumí rizika důsledků spojených se ztrátou, zničením, poškozením či jakýmkoli znehodnocením věci.

Nebezpečí škody na věci přechází na kupujícího v těchto případech:

  • převzetím věci kupujícím;
  • nepřevzetím věci, ačkoliv ji kupující převzít měl a prodávající mu s věcí umožnil nakládat;
  • okamžikem, kdy kupující mohl s věcí nakládat, ne však dříve než v době určené jako čas plnění (má-li kupující převzít věc od třetí osoby);
  • předáním věci prvnímu dopravci (při přepravě ke kupujícímu);
  • u věci určené podle druhu přechází nebezpečí škody na kupujícího tehdy, až bude věc dostatečně oddělena nebo označena a odlišena od jiných věcí téhož druhu.

Uplatnění nároku z odpovědnosti za vady

U kupní smlouvy jsou rozlišovány dva režimy nároků odpovědnosti za vady a jejich uplatnění – podle toho, zda se jedná o podstatné nebo nepodstatné porušení smlouvy.

Podstatným porušením je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu už při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. V ostatních případech se má za to, že porušení smlouvy podstatné není.

Rozdělení vad na podstatné a nepodstatné však přináší časté spory, když zákon ani demonstrativně neuvádí žádné příklady, jaké vady jsou podstatné a jaké nepodstatné. V pochybnostech, zda jde o podstatné či nepodstatné porušení smlouvy, se má za to, že jde o porušení nepodstatné.

Předpoklady odpovědnosti prodávajícího za vady jsou následující:

  • existence vady,
  • včasné oznámení vady prodávajícímu
  • existence práva kupujícího z vadného plnění (tj. právo nebylo vyloučeno).

Ze zásady autonomie vůle smluvních stran také vyplývá, že smluvní strany si mohou dohodou upravit otázku odpovědnosti za vady prodávajícího a režim uplatňování práv z této odpovědnosti jiným způsobem, rovněž smluvní strany mohou zákonnou úpravu omezit nebo práva kupujícího zcela vyloučit (u všech druhů koupě kromě spotřebitelské koupě).

Vadné plnění jako podstatné porušení

Když je vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující níže uvedená práva:

  • právo na výměnu věci, tj. právo na odstranění vady dodáním nové bezvadné věci nebo dodáním chybějící věci (při dodání nové věci vrátí kupující prodávajícímu na jeho náklady věc původně dodanou – vadnou);
  • právo na opravu věci (je však na prodávajícím, jak opravu provede);
  • právo na přiměřenou slevu z kupní ceny (tato varianta je asi nejnáročnější variantou z hlediska shody prodávajícího a kupujícího na tom, co se má za přiměřenou slevu);
  • právo odstoupit od uzavřené smlouvy.

Povinností kupujícího je vadu včas oznámit prodávajícímu, tedy bez zbytečného odkladu po jejím zjištění (poté, co mohl kupující vadu při dostatečné péči zjistit). Kromě toho je kupující povinen po důkladném zvážení sdělit prodávajícímu, jaký nárok si zvolil v závislosti na intenzitě porušení smlouvy. Je nezbytné zdůraznit, že takto učiněné sdělení prodávajícímu je pak závazné a kupující jej již nemůže jednostranně dodatečně změnit; to je možné pouze se souhlasem prodávajícího.

Uvedené neplatí, pokud kupující žádal opravu vady, ale ta se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li tedy prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

Pokud si kupující při podstatném porušení smlouvy nezvolí jeden ze způsobů nápravy takové vady včas, zbývají mu pouze práva jako by se jednalo o nepodstatné porušení smlouvy.

Vadné plnění jako nepodstatné porušení

Práva kupujícího v případě nepodstatného porušení smlouvy:

  • právo na odstranění vady;
  • právo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo takovou vadu odmítne odstranit, může kupující požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Takto provedenou volbu (odstoupení) však nemůže kupující jednostranně znovu změnit bez souhlasu prodávajícího.

Je třeba pamatovat na to, že dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající kupujícímu dodat to, co na věci chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; což však nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady.

Do doby, než bude po řádném upozornění kupujícího zajištěno odstranění vytýkané vady prodávajícím, kupující nemusí platit celou kupní cenu (pouze pokud již tak neučinil) do doby, než bude vada prodávajícím odstraněna. Jinými slovy, kupující nemusí platit prodávajícímu tu část kupní ceny, která odhadem přiměřeně odpovídá nároku kupujícího na slevu. Bude-li poté vada prodávajícím odstraněna, kupující musí prodávajícímu zadrženou část kupní ceny doplatit.

Nemožnost odstoupení od kupní smlouvy nebo výměny věci

Kupující nemůže odstoupit od smlouvy ani požadovat dodání nové věci, nemůže-li věc vrátit v tom stavu, v jakém ji obdržel. Výjimkou jsou následující případy:

  • došlo-li ke změně stavu věci v důsledku prohlídky za účelem zjištění vady věci;
  • byla-li věc kupujícím použita ještě před objevením vady;
  • nezpůsobil-li kupující nemožnost vrácení věci v nezměněném stavu svým jednáním anebo opomenutím (např. zásah vyšší moci);

kupující věc ještě před objevením vady prodal, spotřeboval, anebo při obvyklém použití pozměnil (stalo-li se tak jen zčásti, vrátí kupující prodávajícímu, co ještě vrátit lze, a ohledně zbytku poskytne prodávajícímu náhradu za prospěch, který z věci obdržel – jinými slovy, když věc již neexistuje, může prodávající požadovat jen to, oč se kupující použitím věci obohatil do maximální výše hodnoty ceny věci).

Kupující rovněž nemůže odstoupit od kupní smlouvy, když vadu věci prodávajícímu neoznámí včas.

Včasné oznamování vad a námitka prodávajícího

Včasným oznámením vady ze strany kupujícího se rozumí oznámení bez zbytečného odkladu poté, co kupující vadu měl a mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit.

Jedná-li se o skrytou vadu (kterou nelze při řádné prohlídce zjistit), délka lhůty je stejná – bez zbytečného odkladu po zjištění skryté vady, nejpozději však v maximální lhůtě do dvou let po odevzdání věci kupujícímu.

Následkem neoznámení jakékoliv vady „včas“ je poté nepřiznání práva kupujícího z vadného plnění u soudu, a to pouze pokud prodávající oprávněnou námitku promlčení u soudu vznese. Prodávající však nemá právo na námitku, jestliže v době odevzdání věci o vadě věděl (o skutečnosti způsobující vadu) anebo o vadě vědět musel.

Záruka za jakost při koupi

Obecně se na vady věci vzniklé až po přechodu nebezpečí škody na kupujícího vztahuje záruka za jakost jako rozšířená povinnost prodávajícího (nikoliv automaticky) zajistit po stanovenou dobu bezvadnou funkčnost prodané věci.

Na záruku za jakost však není ze zákona právní nárok, a je obecně založena pouze tehdy, pokud ji prodávající kupujícímu poskytne. Záruka může být poskytnuta jak na věc celou, tak na jednotlivou součást věci. Neposkytnutí záruky ze strany prodávajícího však nemá vliv na zákonná práva kupujícího z vadného plnění.

Zárukou za jakost se prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití k obvyklému účelu nebo že si zachová obvyklé vlastnosti.

Účinky poskytnutí záruky za jakost má také uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti věci na obalu nebo prohlášení o záruce za jakost v reklamě. V případě rozporu délky záruční doby uvedené v kupní smlouvě a v prohlášení o záruce platí doba z nich nejdelší (Příklad: V kupní smlouvě je stanovena záruční doba 4 roky, ale prodávající v reklamě uvádí záruční dobu 5 let, platí pak záruční doba delší). Ujednají-li si však strany jinou záruční dobu, než jaká je vyznačena na obalu jako doba použitelnosti, má přednost smluvní ujednání.

Záruční doba běží od okamžiku, kdy byla věc kupujícímu odevzdána (v zásadě tedy od okamžiku, kdy dochází k přechodu nebezpečí škody na věci). Výjimky jsou následující:

  • byla-li věc podle smlouvy odeslána, běží záruční doba od dojití věci do místa určení;
  • má-li věc uvést do provozu někdo jiný než prodávající, běží záruční doba až ode dne uvedení věci do provozu třetí osobou, pokud kupující objednal uvedení do provozu, nejpozději do tří týdnů od převzetí věci, to však za současného předpokladu, že kupující řádně a včas poskytl k provedení služby potřebnou součinnost; pokud kupující věc ve lhůtě tří týdnů od převzetí nenechá věc zprovoznit, běží záruční doba od okamžiku jejího převzetí.

Zpět na začátek

Specifika vadného plnění při prodeji zboží v obchodě

Při prodeji zboží v obchodě na straně prodávajícího vystupuje podnikatel a na straně kupujícího osoba, která podnikatelem není, tj. slabší strana. Za slabší stranu se považuje nejčastěji spotřebitel, ale také podnikatel, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem prodávajícím nebo s ním jinak jedná. 

Při prodeji zboží v obchodě rovněž prodávající odpovídá kupujícímu za to, že věc při převzetí nemá žádné vady. Za vady věci se považují především:

  • nedostatečné vlastnosti věci,
  • věc se nehodí k uvedenému nebo obvyklému účelu,
  • funkční nebo estetická vadnost, vady balení,
  • nedostatek množství (míry, hmotnosti) nebo kvality,
  • nesoulad s právními předpisy,
  • právní vady věci (zatížení právy jiných osob, např. k věci uplatňuje právo třetí osoba),
  • vady z použití věci (chybný návod k věci),
  • chybějící doklady nutné k užívání věci.

Pokud se vada projeví v průběhu šesti měsíců od převzetí věci, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.

Má-li věc vadu, která nebrání užívání věci k danému účelu, lze takovou věci prodat jen za nižší cenu, než je obvyklá cena takové věci bez vad. Není-li to zřejmé, je prodávající povinen kupujícího upozornit, že věc má vadu a tuto vadu konkretizovat.

Lhůta k uplatnění vad – zákonná povinnost prodávajícího

Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží, v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí věci. Toto odpovídá zákonné povinnosti prodávajícího z vadného plnění u zboží při jeho prodeji v obchodě.

V uvedené reklamační lhůtě je kupující povinen vadu prodávajícímu vytknout, a to i ústně. Kvůli průkaznosti je ale nezbytné doporučit spíše písemnou formu. Pokud bude jednání kupujícího oprávněné, lhůta pro uplatnění práv z vadného plnění nepoběží po dobu, po kterou kupující nemůže vadnou věc užívat.

Smluvní záruka udělená prodávajícím

Smluvní záruka může být při prodeji zboží v obchodě udělená jednostranným prohlášením prodávajícího (stanovením doby, po kterou lze věc použít) uvedeným v záručním listu, na prodávané věci, na jejím obalu, v návodu připojenému k věci, nebo v reklamě.

Garance prodávajícího, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo si zachová obvyklé vlastnosti, je shodná jako u výše popsané záruky za jakost při koupi.

Zkracování doby pro uplatnění práv z vadného plnění

Prolomení do zásady autonomie vůle smluvních stran představuje pravidlo, které stanovuje, že se při prodeji zboží v obchodě nepřihlíží k takovému ujednání kupujícího a prodávajícího, které by zkracovalo dobu pro uplatnění práv z vadného plnění (takové ujednání není právně relevantní a uplatní se zákonem stanovená lhůta 24 měsíců).

Toto pravidlo se neuplatní při koupi již použitého spotřebního zboží, jelikož v takovém případě si strany mohou dohodnout zkrácení zákonné doby na její polovinu; pokud by však strany dobu zkrátily na ještě kratší časový úsek, pak by ze zákona platila ona poloviční ujednaná doba.

Písemné potvrzení prodávajícího

V případě, že o to kupující požádá, má právo na to, aby mu prodávající v písemné formě potvrdil, v jakém rozsahu a po jakou dobu trvají povinnosti prodávajícího v případě vadného plnění.

Písemné potvrzení prodávajícího musí obsahovat minimálně jméno, sídlo a identifikující údaj prodávajícího, popřípadě i další údaje potřebné ke zjištění jeho totožnosti.

Je-li to potřebné, vysvětlí prodávající v potvrzení srozumitelným způsobem obsah, rozsah, podmínky a dobu trvání své odpovědnosti za vady i způsob, jakým lze uplatnit práva z ní plynoucí. V potvrzení prodávající zároveň uvede, že další práva kupujícího, která se ke koupi věci vážou, nejsou dotčena. Nesplnění těchto povinností není na újmu platnosti potvrzení, kupujícímu však může vzniknout nárok na náhradu škody.

Prodávající také může využít možnosti vydat kupujícímu namísto písemného potvrzení doklad o zakoupení věci, který bude uvedené údaje obsahovat (nebrání-li tomu povaha věci).

Zákon stanovuje pravidlo, že prodávající má povinnosti z vadného plnění nejméně v takovém rozsahu, v jakém trvají povinnosti z vadného plnění výrobce. To však nebrání prodávajícímu nabídnout kupujícímu výhodnější podmínky, než byly stanoveny výrobcem věci.

Výjimky z možnosti vytknout vadu věci

Kupující nemůže prodávajícímu vytknout:

  • vadu u věci prodávané za nižší cenu kvůli jasně označené vadě (pro kterou byla nižší cena ujednána);
  • opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním (např. ochozené boty);
  • vadu u zakoupené použité věci, která odpovídá míře používání nebo opotřebení, kterou věc měla při převzetí kupujícím;
  • vyplývá-li to z povahy věci (např. použité jednodenní kontaktní čočky).

Z logiky věci pak vyplývá a zákon tak rovněž stvrzuje, že právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží za těchto okolností:

  • pokud kupující již před převzetím věci věděl, že věc má vadu, nebo
  • pokud kupující vadu věci sám způsobil.

Pravidla nápravy vadného plnění

  • kupující má právo na dodání nové bezvadné věci (nebo její součásti, když se vada týká pouze součásti věci) pokud převzatá věc nemá jakost, jakou mít má v souladu s ustanovením § 2161 občanského zákoníku, tedy vykazuje vady – za předpokladu, že to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené (např. nepřiměřené náklady); přičemž není-li možné dodání nové věci, může kupující odstoupit od smlouvy;
  • je-li dodání nové věci vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující pouze právo na bezplatné odstranění vady;
  • kupující má právo na dodání nové věci (nebo na výměnu její součásti) i v případě odstranitelné vady, a to pokud kupující nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě (v okamžiku, kdy se vada vyskytne potřetí), nebo kvůli většímu počtu vad; v takovém případě má kupující také právo odstoupit od smlouvy;
  • pokud kupující ani neodstoupí od smlouvy, ani neuplatní právo na dodání nové věci bez vad, právo na výměnu součásti věci, nebo právo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu;
  • kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad (např. přestala se vyrábět), vyměnit její součást nebo věc opravit, nebo prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy působilo spotřebiteli značné obtíže.

Tato pravidla dle § 2169 občanského zákoníku představují speciální úpravu nároků kupujícího z vadného plnění v rámci dvaceti čtyř měsíční zákonné lhůty při prodeji zboží v obchodě, použije se však také obecná úprava kupní smlouvy a obecná část závazkového práva.

Je třeba zdůraznit, že kupující má odlišná práva při výskytu vady u věci prodané za nižší cenu kvůli oznámené vadě a u věci prodané jako použitá. Pokud se u těchto kategorií prodávaných věcí vyskytne vada, z níž je prodávající zavázán (v případě věcí prodávaných za nižší cenu není prodávající zavázán z vad, pro které byla nižší cena ujednána a v případě použitých věcí není prodávající zavázán kvůli jejich běžnému opotřebení), má kupující namísto práva na výměnu věci právo na přiměřenou slevu, jejíž výše se stanovuje vzhledem ke konkrétním okolnostem. U těchto kategorií věcí tak kupující nemá právo žádat jejich výměnu.

Uplatnění práv kupujícího

Práva z vadného plnění se zásadně uplatňují u prodávajícího, u něhož byla vadná věc zakoupena. Kupující tedy může uplatnit své právo dle svého výběru buď osobně v provozovně, ve které kupující věc zakoupil nebo v jiné provozovně nebo v sídle prodávajícího, anebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

Prodávající je ale oprávněn v potvrzení o rozsahu a době trvání svých povinností v případě vadného plnění uvést, že k opravě je určena jiná osoba (v místě prodávajícího nebo v místě pro kupujícího bližším), a v takovém případě uplatní kupující právo na opravu u toho, kdo je prodávajícím k provedení opravy určen. Osoba takto určená k opravě provede opravu ve lhůtě stanovené zákonem nebo ve lhůtě dohodnuté mezi prodávajícím a kupujícím při koupi věci.

Uplatní-li kupující právo z vadného plnění, má druhá strana (tzn. samotný prodávající nebo opravna, která vadnou věc přijala k vyřízení nároku z vadného plnění) povinnost potvrdit kupujícímu v písemné formě, kdy právo uplatnil, jakož i provedení opravy a dobu jejího trvání. Tato povinnost je stanovena nejen občanským zákoníkem, ale rovněž zákonem o ochraně spotřebitele.

Zákon o ochraně spotřebitele stanovuje prodávajícímu povinnost rozhodnout o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace (pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě). Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy.

Nápravy se lze v tomto případě domoci (mimo jiné) prostřednictvím České obchodní inspekce (ČOI), která postihuje jednání, která jsou v rozporu se zákonem o ochraně spotřebitele, zejména nedodržení ustanovení § 13 a § 19 zákona o ochraně spotřebitele, která formálně upravují průběh reklamačního řízení.

V případě kupní smlouvy uzavřené při prodeji zboží v obchodě si strany nemohou sjednat předtím, než kupující může uplatnit právo z vady věci, že se jeho práva omezí nebo že zanikají. K takovému ujednání se nepřihlíží.

Zpět na začátek

Specifika vadného plnění u smlouvy o dílo

Pokud se jedná úpravy práv z vadného plnění při smlouvě o dílo, občanský zákoník pouze velmi obecně stanovuje, že „dílo má vadu tehdy, pokud neodpovídá smlouvě“. Je proto klíčové co nejlépe a nejdetailněji dílo specifikovat ve smlouvě o dílo, tzn. určit, jaké vlastnosti má dílo mít a jakému výsledku má odpovídat.

Na práva objednatele z vadného plnění se podpůrně aplikují zákonná ustanovení o vadném plnění při koupi – zejména ustanovení o kupní smlouvě, tj. § 2095 až 2098 občanského zákoníku. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

Pokud v důsledku použití díla dojde k ohrožení nebo porušení práva třetí osoby z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví (autorská nebo průmyslová práva třetí osoby jsou použitím díla porušena), je z toho zhotovitel objednateli zavázán, pokud o tom zhotovitel v době uzavření smlouvy věděl nebo vědět musel.

Toto zákonné pravidlo se týká primárně českého právního řádu a také právního řádu státu, kde má být dílo využito, za předpokladu, že takový právní řád byl nebo měl být zhotoviteli znám. Současně se na právní vady díla obdobně použijí ustanovení o právních vadách předmětu koupě.

Zhotovitel zodpovídá pouze za ty vady, které má dílo v době jeho předání nebo v době přechodu nebezpečí škody na díle (pokud k němu dochází později). Za vady vzniklé později ze zákona zhotovitel neodpovídá a objednatel nemá práva z vadného plnění. Výjimku tvoří situace, kdy zhotovitel vadu způsobil porušením své povinnosti (např. předal-li chybný návod k obsluze).

Lhůta k uplatnění práv objednatele

Objednateli je třeba zdůraznit, že je povinen provést kontrolu předmětu díla co nejdříve po převzetí díla. Soud totiž objednateli právo z vadného plnění nepřizná, neprokáže-li objednatel, že vady díla bez zbytečného odkladu zhotoviteli oznámil poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla (objektivní lhůta).

Předpokladem nepřiznání práva objednatele z vadného plnění v soudím řízení je námitka zhotovitele, že právo bylo uplatněno opožděně. Zhotovitel ovšem právo na námitku nemá, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které zhotovitel v době odevzdání díla věděl nebo vědět musel.

Záruka za jakost díla

I u díla může být záruka mezi stranami ujednána, nebo jednostranně určena zhotovitelem. V situaci, kdy zhotovitel dobrovolně poskytne objednateli smluvní záruku za jakost díla, použijí se obdobně relevantní ustanovení o kupní smlouvě (tj. ustanovení § 2113 až 2129 občanského zákoníku). Záruční doba týkající se díla počíná běžet předáním díla (příp. doručením na míso určení).

Stavba jako předmět díla

Je-li předmětem smlouvy o dílo, má zhotovitel obecnou zákonnou povinnost předat dílo objednateli bez vad a nedodělků.

Ojedinělé drobné vady stavby, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují, nemohou být důvodem pro odmítnutí převzetí stavby ze strany objednatele; cílem této úpravy je zabránit účelovému odmítnutí převzetí stavby objednatelem, jelikož dílo se má za provedené i v případě, že trpí určitými drobnými vadami, které však nebrání užívání díla. Ovšem, má-li stavba jakékoliv vady při převzetí, je klíčové, aby objednatel převzal stavbu „s výhradami“, jinak soud právo na zjevné vady nepřizná.

Objednatel je povinen oznámit zhotoviteli vadu stavby bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby (objektivní lhůta). Prováděcí právní předpis může v odůvodněných případech stanovit zkrácení této doby pro některé části stavby až na dva roky.

Ujednají-li strany zkrácení této doby, nepřihlíží se k tomu, je-li objednatel slabší stranou (tj. v souladu s ustanovením § 433 odst. 2 občanského zákoníku osobou, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním). Pokud zhotovitel namítne, že právo ze skryté vady nebylo uplatněno včas, soud toto právo objednateli nepřizná. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Právního průvodce

Zpět na začátek

Pravidelné novinky e-mailem