Opatrnost při jednání s jinými poskytovateli úvěrů než s bankou

Úroky (cena úvěru)

Úrok je podstatnou částí smlouvy o úvěru. Jedná se v podstatě o cenu, kterou platíte úvěrujícímu za to, že Vám poskytnul určité finanční prostředky. Tyto úroky nelze zaměňovat s úroky z prodlení, které je dlužník povinen platit jen v případě, že bude v prodlení se splácením peněžitého dluhu. Úroky z prodlení mají sankční povahu a mohou dosáhnout poměrně vysoké a nepříjemné částky.

Vrátíme se zpět k úrokům – ceně úvěru. Výše úroků je primárně dána dohodou mezi stranami smlouvy o výši úroku. Není-li výše úroků ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem a nejsou-li úroky ani takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

Občanský zákoník dále obsahuje některá užitečná pravidla, která se uplatní ve vztahu ke sjednaným úrokům, není-li stranami dohodnuto jinak. Za zmínku stojí zejména pravidlo, že se ujednaná výše úroků týká ročního období a dále pravidlo, dle kterého věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na zaplacení dluhu tak, že úroky činí tolik co jistina, pozbývá právo požadovat další úroky. Jinými slovy, občanský zákoník nutí věřitele k tomu, aby právo na úroky uplatnil co nejdříve a nevyčkával bez zjevného důvodu až do doby, kdy úrok převýší samotnou jistinu. Ode dne, kdy věřitel uplatnil své právo u soudu, mu však další úroky náleží.

Úroky z prodlení

Jak již bylo výše zmíněno, úrok z prodlení platíte pouze tehdy, ocitnete-li se v prodlení se splácením peněžitého dluhu. Není-li ve smlouvě úrok z prodlení sjednán, uplatní se zákonný úrok z prodlení stanovený nařízením vlády č. 351/2013 Sb., které je prováděcím předpisem k občanskému zákoníku.

Dle výše citovaného nařízení odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Aktuální výši zmíněné repo sazby naleznete na stránkách České národní banky (ČNB), a to pod označením 2T repo sazba. Ke dni 19. 12. 2018 činí výše repo sazby 1,75 %. Významné však pro počítání úroků z prodlení je, jaká bude její výše k 1. lednu (respektive k. 1. červenci) následujícího roku. Pokud prodlení překlenuje jednotlivá pololetí, musí se úrok počítat pro každou repo sazbu zvlášť.

Zjednodušený příklad výpočtu úroku z prodlení (bez zohlednění řádného úroku):

Podnikatel si vzal úvěr ve výši 100.000 Kč, který měl dle smlouvy splatit dne 1. 12. 2018 jedinou splátkou. K tomuto datu však nic nezaplatil. Peníze sehnal až 10. 12. 2014, kdy také celou částku zaplatil. V prodlení byl tedy 9 dní (od 2. 12. až do 10. 12.). Porovnejme, kolik podnikatel zaplatí na úrocích z prodlení ve třech různých případech:

1. Ve smlouvě byl dohodnutý úrok z prodlení ve výši 15 % p. a.:

Dlužná částka je 100 000 Kč. 15 % z této částky činí 15 000 Kč. Úroková sazba je roční (p. a.), je tedy třeba vydělit 15 000 Kč počtem dní v roce (365). Dostaneme částku, která odpovídá úroku z prodlení za 1 den, tj. cca 41 Kč. Zbývá již jen vynásobit počtem dní, ve kterých byl podnikatel v prodlení, a zjistíme, že podnikatel bude muset na úrocích z prodlení zaplatit cca 369 Kč.

2. Smluvní úrok z prodlení byl sjednán ve výši 0,05 % denně:

Je třeba si všimnout, za jaké období je úroková sazba stanovena. V tomto případě jde o denní sazbu. Sazba 0,05 % denně z částky 100 000 Kč se rovná 50 Kč za 1 den. Při prodlení 9 dní budou úroky z prodlení činit 450 Kč.

3. Výše úroku není ve smlouvě sjednána vůbec (nebo smlouva odkazuje na zákonný úrok z prodlení):

Zjistíme si rozhodnou výši repo sazby k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení (viz webová adresa výše). Výše repo sazby k 1. 7. 2018 činí 1 %. K tomu přičteme číslo 8 (tedy osm procentních bodů, jak je uvedeno ve výše zmíněném nařízení vlády) a výsledkem je roční sazba ve výši 9 % z dlužné částky.

Další postup je obdobný jako v prvním případě: 9 000 Kč (částka za rok) dělíme počtem dní v roce (365) a výsledek násobíme počtem dní prodlení (9). Celkem náš podnikatel zaplatí za prodlení úrok cca 221,92 Kč. Jak je vidět z uvedených příkladů, zákonná výše úroku z prodlení nepředstavuje pro dlužníka podstatné zatížení. Většina poskytovatelů úvěru však preferuje smluvní úrok z prodlení. Ten pak může představovat další velmi vysoké náklady.

Jak je vidět z uvedených příkladů, zákonná výše úroku z prodlení nepředstavuje pro dlužníka podstatné zatížení. Většina poskytovatelů úvěru však preferuje smluvní úrok z prodlení. Ten pak může představovat další velmi vysoké náklady.

Pozor!
Ve smlouvě či v obchodních podmínkách se objevuje ustanovení o tom, že prodlení s byť jen jednou jedinou splátkou způsobuje zesplatnění celé pohledávky, což je velmi nebezpečné, zejména s ohledem na to, že úroky z prodlení se pak budou počítat z celé částky (jistiny i řádného úroku), nikoli jen z té konkrétní splátky.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem