Zajištění úvěru

Poskytovatel úvěru bude zpravidla požadovat poskytnutí zajištění, jehož účelem je zvýšit jistotu, že bude dluh řádně a včas splacen. Mezi nejčastější zajišťovací instituty patří ručení a zástavní právo. Dále se často využívá i blankosměnka jako zajišťovací směnečný instrument. Vedle zajištění mohou smluvní strany sjednat také utvrzovací prostředky, zejména smluvní pokutu, která slouží k posílení povinnosti dlužníka plnit řádně a včas.

Zaměříme se nyní na smluvní pokutu, blankosměnku a na zástavu.

Smluvní pokuta má charakter sankce za porušení smluvní nebo zákonem dané povinnosti. Příkladem může být ve smlouvě či v obchodních podmínkách stanovená povinnost dlužníka uvádět při platbě splátky určité údaje nebo platit pouze v určité formě (např. složenkou), přičemž nesplnění kterékoli z těchto povinností je sankcionováno smluvní pokutou. Smluvní pokuta může být určena pevnou částkou nebo určitým procentem.

Podle občanského zákoníku (§ 2051) může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Nelze však spoléhat na to, že soud skutečně smluvní pokutu sníží (bude-li příliš vysoká). Navíc zákon poskytuje soudu možnost uvážení, takže bude záležet i na názoru konkrétních soudců a samozřejmě okolnostech konkrétního posuzovaného případu.

Je nutné dát si pozor i na různé další povinnosti, které smlouva ukládá dlužníkovi, a na které se může vztahovat smluvní pokuta. Může se jednat o povinnost uzavřít pojištění u určité společnosti apod.

Zástavní právo se může týkat každé věci, se kterou je možné obchodovat a lze jej zřídit také k věci, k níž zástavnímu dlužníku vznikne vlastnické právo teprve v budoucnu. Je-li předmětem zástavy věc zapsaná ve veřejném seznamu (typicky např. nemovitosti v katastru nemovitostí) vznikne zástavní právo zápisem v tomto seznamu. Zástavní právo k nemovité věci nezapisované do veřejného seznamu, k závodu a movité věci hromadné vznikne zápisem do rejstříku zástav.

Nesplní-li dlužník dluh zajištěný zástavním právem řádně a včas, vznikne věřiteli oprávnění uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a to způsobem, na kterém se v písemné formě dohodnul se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě.

Je-li zástavcem nebo zástavním dlužníkem spotřebitel nebo člověk, který je malým nebo středním podnikatelem, nelze sjednat, že věřitel může zástavu zpeněžit libovolným způsobem nebo si ji za libovolnou, anebo předem určenou cenu ponechat.

Blankosměnka je směnka, kterou podepíše dlužník věřiteli, aniž by na ni byla uvedena částka a datum. Když pak dlužník poruší smluvní podmínky, věřitel může tuto směnku proti němu uplatnit. Částka, kterou věřitel do směnky vyplní, nemůže být libovolná, vždy je vázána na určité podmínky (stanovené smlouvou či obchodními podmínkami), ale přesto může být vysoká. Věřitel má se směnkou u soudu velmi výhodné postavení.

Soud přezkoumá, zda má směnka všechny formální náležitosti, a vydá tzv. směnečný platební rozkaz. Do 15 dnů od doručení rozkazu dlužníkovi musí tento podat tzv. odůvodněné námitky, jinak spor bez dalšího prohrává.

Rozhodčí doložka

Součástí, a to nejen úvěrové smlouvy, může být i tzv. rozhodčí doložka, která pro spory plynoucí z daného smluvního vztahu zakládá pravomoc rozhodce, tj. stanoví, že případný spor bude rozhodovat zvolená rozhodčí instituce, nikoli jinak (obecně) věcně a místně příslušný soud.

Rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Kromě jiných náležitostí má rozhodčí smlouva určit počet i osoby rozhodců anebo stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny. Rozhodce může být určen i stranami dohodnutou osobou. Konečný počet rozhodců musí být vždy lichý. 

V případě, že se věc, ve které byla uzavřena rozhodčí doložka, přeci jen dostane k příslušenému soudu, soud k ní přihlédne jen v případě, že ji jedna ze stran sporu namítne, a to nejpozději při prvním soudním úkonu ve věci samé. V tomto případě soud řízení zastaví. Neznamená to však, že návrh na zahájení řízení nemůže být podán obecnému soudu. I v případě, že by v době od rozhodnutí o zastavení řízení do podání návrhu k příslušnému soudu jinak došlo k promlčení nároku (z důvodu pozdního uplatnění), zůstávají zachovány účinky podání původního návrhu – za podmínky, že je návrh na zahájení řízení doručen příslušnému soudu do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o zastavení řízení. Pokud však námitka rozhodčí doložky není vznesena, nebo strany sporu prohlásí, že na ní netrvají, soud danou věc projedná.

Rozhodčí doložka může znít např. takto:

„Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho řádu jedním rozhodcem jmenovaným předsedou Rozhodčího soudu.“

Alternativně je možno zapracovat toto ustanovení:

„Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho řádu třemi rozhodci.“

V dalším lze odkázat na článek v rubrice Právní rádce: Mimosoudní řešení sporů.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.

Přehled všech témat Právního průvodce