MZV: Souhrnná teritoriální informace

Peru je prezidentskou republikou. Prezidentský mandát trvá pět let. Prezident může být zvolen opakovaně, avšak nikoli ve dvou bezprostředně po sobě jdoucích obdobích. Zákonodárnou moc vykonává od voleb r. 2026 dvoukomorový Kongres republiky, který tvoří Poslanecká sněmovna (Cámara de Diputados) se 130 poslanci a Senát (Senado) se 60 senátory. Obě komory jsou voleny na pětileté období. Poslední všeobecné volby proběhly v dubnu 2026. Prezident Pedro Castillo, který nastoupil do úřadu v červenci 2021, nedokázal Peru stabilizovat – jeho vládu provázely politické konflikty, časté změny ministrů i korupční aféry. V prosinci 2022 byl po pokusu rozpustit Kongres odvolán a zatčen, načež jej nahradila viceprezidentka Dina Boluarte. Ani její vláda však nezastavila pokračující krizi a v říjnu 2025 byla Kongresem sesazena. Přechodně ji vystřídal předseda Kongresu José Jerí, který byl však v únoru 2026 po korupčním skandálu odvolán. Do voleb v roce 2026 proto zemi vede nový prozatímní prezident José María Balcázar. 

Časté protesty, zhoršená bezpečnostní situace, klimatické výkyvy včetně jevu El Niño i dlouhodobá politická nejistota negativně ovlivňují peruánskou ekonomiku. Po poklesu v roce 2023 se hospodářství v roce 2024 vrátilo k růstu kolem 3 %, který pokračoval i v roce 2025 díky vysokým cenám mědi, oživení investic a stabilnější inflaci. Pro rok 2026 se očekává mírné zpomalení růstu přibližně na 2,7–2,9 %, především kvůli pokračující politické nejistotě spojené s volbami, bezpečnostním problémům a možným dopadům El Niña. Zahraniční obchod zůstává silnou stránkou ekonomiky. Vývoz v roce 2024 dosáhl přibližně 73–75 mld. USD, zatímco dovoz se pohyboval kolem 54–55 mld. USD, což vedlo k výraznému obchodnímu přebytku.

Mezi nejperspektivnější obory pro vstup českých firem patří těžební průmysl, zemědělství a agroprůmysl, energetika, ICT nebo zdravotnictví. V obchodním styku má nadále zásadní význam španělština, která je preferována před angličtinou. Politická nestabilita, časté personální změny ve vládě i státní správě, omezená institucionální kapacita a přetrvávající vysoká míra korupce představují významnou komplikaci při jednání se státními institucemi a negativně ovlivňují podnikatelské prostředí i příliv zahraničních investic. 

Souhrnná teritoriální informace (STI) Peru (284.65 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Peruánská republika (República del Perú) je v posledních letech charakterizována silnou a neměnnou politickou nestabilitou, častými změnami vlád, změnami podmínek pro zahraniční investory a přetrvávající nedůvěrou podnikatelského sektoru, což zpomaluje příliv přímých zahraničních investic a poskytuje více příležitostí Číně v oblasti. Několik prezidentů bylo opakovaně vyšetřováno v řadě kauz souvisejících s korupcí, klientelismem a zneužíváním vlivu. Od roku 2016 se v čele země vystřídalo 9 prezidentů. Kongres má tendenci posilovat svůj vliv na úkor ostatních institucí. 

V rámci institucionálních reforem byla schválena změna vedoucí k obnovení dvoukomorového parlamentu (Poslanecká sněmovna a Senát, po 34 letech), která vstupuje v účinnost po volbách v roce 2026. 

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika Peru vychází z dlouhodobých strategických zájmů státu a přesahuje období jednotlivých vlád. Definuje čtyři hlavní cíle: 

1. posílit postavení země v regionálním i globálním měřítku jako významného regionálního hráče v rovině bilaterální i multilaterální;

2. podporovat konkurenceschopnost a pozitivní obraz Peru v zahraničí, včetně ekonomické a kulturní prezentace a ochrany kulturního dědictví;

3. chránit práva peruánských občanů v zahraničí a posilovat jejich vazby na vlast; 

4. vytvořit, rozšířit a upevnit vzájemnou mezinárodní spolupráci a asociaci v rámci regionu i na globální úrovni s cílem podpořit udržitelný a inkluzivní rozvoj země.

Prioritou Peru zůstává rozvoj vztahů v rámci Latinské Ameriky, zejména se sousedními státy, s nimiž probíhají pravidelná bilaterální jednání na úrovni vlád. Mezi klíčové regionální agendy nadále patří spolupráce v rámci Pacifické aliance a otázky spojené s politickou situací ve Venezuele či regionální bezpečností. V rámci posilování mezinárodního postavení Peru rozvíjí strategická partnerství s několika státy, mezi které patří např. Španělsko, Čína, Mexiko, Korejská republika či Francie. Důležité jsou rovněž hospodářské vazby na USA a Čínu, která je hlavním obchodním partnerem země.

Peru dlouhodobě usiluje o vstup do OECD. Přístupový proces byl zahájen v roce 2022 a nadále pokračuje, přičemž jeho postup je ovlivňován především vnitropolitickou situací a úrovní institucionálních reforem. 

1.3. Obyvatelstvo

Peru je s přibližně 34,90 mil. obyvatel pátou nejlidnatější zemí Latinské Ameriky. Hustota obyvatelstva se pohybuje kolem 26 ob./km². Obyvatelstvo je nerovnoměrně rozloženo – zhruba 56 % žije na pobřeží, 30 % v horských oblastech And a přibližně 14 % v amazonské oblasti. Ekonomicky aktivní je přibližně polovina obyvatelstva. Hlavním a největším městem je Lima s přibližně 12 mil. obyvatel v metropolitní oblasti. Mezi další významná města patří Callao, Arequipa, Trujillo, Chiclayo, Piura, Huancayo, Cusco, Iquitos a Pucallpa, která představují klíčová regionální centra. 

Z hlediska etnického složení tvoří většinu obyvatelstva Peru míšenci (mestizos), kteří představují přibližně 60 % populace. Významný podíl mají také původní indiánské národy, zejména kečuánské a ajmarské obyvatelstvo, dohromady asi 26 %. Menší část populace tvoří obyvatelé evropského, afrického a asijského původu. 

V posledních letech se zvýšila emigrace, cca 1,51 mil. Peruánců žije v zahraničí, nejvíce v USA (cca 525 tis.), následují Chile (cca 205 tis.) a Argentina (cca 198 tis.). Naopak výrazně přibylo Venezuelců žijících v Peru, jejich počet se odhaduje na 1,55 mil. Z náboženského hlediska převažuje v Peru římskokatolické vyznání, ke kterému se hlásí přibližně 75 % obyvatel. Rostoucí podíl populace tvoří evangelikální církve (zhruba 15 %). Menší část obyvatel se hlásí k jiným náboženstvím nebo je bez vyznání.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Peruánská ekonomika po recesi v roce 2023 pokračovala v letech 2024 a 2025 v postupném oživení. Ekonomika si v roce 2025 udržela relativně solidní tempo růstu okolo 3,34 %, zejména díky domácí poptávce, vyšší těžbě nerostných surovin a příznivému vývoji exportu. Na rok 2026 se očekává zpomalení růstu přibližně na 2,7 %, mimo jiné v důsledku zvýšené politické nejistoty spojené s volebním rokem a méně příznivých vnějších vlivů.

Inflace po výrazném růstu v předchozích letech prudce zpomalila a v roce 2025 dosahovala pouze 1,41 %, tedy pod úrovní inflačního cíle centrální banky. Současně však pokračuje mírný růst nezaměstnanosti, která se meziročně zvýšila 0,2 procentního bodu. V r. 2025 bylo téměř 70 % práceschopného obyvatelstva zaměstnáno v šedé ekonomice, což značí pokles oproti předchozím rokům. 

Zahraniční obchod vykazoval velmi pozitivní výsledky. Export zboží vzrostl mezi lety 2023 a 2025 z 67,1 mld. USD na 79,3 mld. USD, zatímco obchodní bilance dosáhla rekordního přebytku téměř 30 mld. USD. K tomu přispěly zejména vysoké ceny nerostných surovin a silný vývoz mědi, zlata a zemědělských produktů. Import rovněž rostl, což souviselo s oživením domácí spotřeby a investic.

Průmyslová produkce se po výrazném propadu v roce 2023 vrátila v roce 2024 k růstu, v roce 2025 však tempo růstu již zpomalilo. Přesto si Peru zachovalo relativně stabilní makroekonomickou pozici, nízké exportní riziko OECD (stupeň 3) a ve srovnání s regionem poměrně dobrou konkurenceschopnost. Výhled pro rok 2026 však zůstává opatrný vzhledem k domácí politické situaci, očekávaným volbám a možné volatilitě světových cen komodit.

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Podle údajů Banco Central de Reserva del Perú dosáhlo čisté zadlužení veřejného sektoru Peru v roce 2025 přibližně 32 % HDP a v následujících letech by mělo zůstat relativně stabilní. Peru si tak nadále udržuje jednu z nejnižších úrovní veřejného dluhu v Latinské Americe. Devizové rezervy na konci roku 2025 přesahovaly 85 mld. USD, což potvrzuje silnou makroekonomickou pozici země. Průměrný kurz peruánského solu k americkému dolaru se v roce 2025 pohyboval okolo 3,7–3,8 PEN za 1 USD. Politická nestabilita a pokračující institucionální krize sice negativně ovlivňují podnikatelskou důvěru, peruánský sol však díky obezřetné měnové politice centrální banky výrazně neoslabil. Nejistotu nadále představuje vývoj světové ekonomiky a politická situace v souvislosti s prezidentskými a parlamentními volbami probíhajícími v zemi v roce 2026.

V r. 2025 Peru hospodařilo s vyrovnaným státním rozpočtem 251 mld. PEN a vláda pokračovala v prioritizaci sociální ochrany, bezpečnosti, infrastruktury, zdravotnictví, školství a podpory ekonomického růstu. Výběr daní v roce 2025 dosáhl asi 175,2 mld. PEN, což představovalo meziroční růst o 10,8 %. K růstu přispělo především hospodářské oživení, vyšší domácí poptávka a příznivé ceny nerostných surovin na světových trzích. Nejvýznamnějšími příjmovými položkami byly daň z příjmu a všeobecná prodejní daň IGV (DPH). Peru si zároveň zachovalo relativně dobrý přístup na mezinárodní finanční trhy a stabilní úvěrový rating v investičním pásmu.

2.3. Bankovní systém

Peruánský bankovní systém tvoří Banco Central de Reserva del Perú (centrální banka), státní Banco de la Nación, komerční banky, spořitelny a další finanční instituce. V roce 2025 působilo v Peru 16 komerčních bank. Bankovní sektor pokračoval v růstu a navázal na rekordní výsledky z roku 2024, kdy čistý zisk sektoru dosáhl přibližně 10,3 mld. PEN. Největší podíl na trhu dlouhodobě drží čtyři banky – Banco de Crédito del Perú (BCP), BBVA Perú, Scotiabank Perú a Interbank, které dohromady poskytují přibližně 84 % všech úvěrů v zemi. 

Peru uplatňuje otevřený přístup k domácímu i zahraničnímu kapitálu a pohyb kapitálu je volný. Přibližně 45 % akciového kapitálu bank je zahraničního původu. Bankovní operace lze provádět v domácí měně i ve volně směnitelných zahraničních měnách. Hlavním dohledovým orgánem nad bankovním sektorem, pojišťovnami a penzijními fondy je Superintendencia de Banca, Seguros y AFP. Centrální banka v průběhu roku 2025 dále postupně snižovala referenční úrokovou sazbu v reakci na klesající inflaci; na začátku roku 2026 se sazba pohybovala kolem 4,75 %. 

2.4. Daňový systém

Dohled nad výběrem daní a cel vykonává Superintendencia Nacional de Aduanas y de Administración Tributaria (SUNAT). Peruánský daňový systém je poměrně složitý. Sazba daně z příjmů právnických osob činí 29,5 %. Daň z příjmů fyzických osob je progresivní a vypočítává se na základě jednotky UIT (Unidad Impositiva Tributaria), která slouží jako referenční daňová hodnota; pro rok 2026 činí 5 350 PEN. Základní nezdanitelná část odpovídá 7 UIT a poplatníci si mohou odečíst část výdajů například za nájemné, zdravotní služby či hypoteční úvěr na první bydlení. DPH (IGV – Impuesto General a las Ventas) činí 18 %. Výběr daní v roce 2024 dosáhl přibližně 155,8 mld. PEN, což představovalo meziroční nárůst okolo 3,3 %. Peru plánuje v následujících letech zvýšit podíl daňových příjmů na HDP především prostřednictvím posílení systému elektronické evidence, omezení daňových úniků a zjednodušení daňové správy.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

V roce 2025 dosáhlo saldo mezi Českou republikou a Peru záporných hodnot, především v důsledku výrazného růstu dovozu z Peru do ČR, který meziročně vzrostl z 0,97 na 1,31 mld. CZK. Český export do Peru tvoří zejména strojírenské výrobky, krmiva pro zvířata, vlna, zařízení pro energetiku a těžbu, dopravní technologie, zbraně a munice, výrobky techniky osvětlovací. Dovoz z Peru do ČR je tvořen především nerostnými surovinami, zemědělskými produkty, potravinami a rybími produkty. Peru patří mezi významnější obchodní partnery ČR v andském regionu, avšak zaostává za zeměmi jako je Mexiko, Brazílie, Chile, Kolumbie nebo Argentina. 

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

EU patří dlouhodobě mezi hlavní obchodní partnery Peru, vedle Číny a USA. Obchodní vztahy se výrazně rozvinuly po vstupu obchodní dohody EU–Peru v platnost v roce 2013. Export EU do Peru tvoří především stroje a zařízení, chemické a farmaceutické výrobky, dopravní prostředky a průmyslové technologie. Z Peru EU dováží zejména minerální suroviny, zemědělské produkty, ryby a mořské plody, ovoce, kávu a další potravinářské komodity. Vzájemný obchod v posledních letech pokračoval v růstu, zejména díky vyšší poptávce po surovinách a stabilnímu peruánskému exportu do Evropy.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Nejvýznamnějším obchodním partnerem Peru je dlouhodobě Čína, následuje USA. Čína je klíčovým odběratelem peruánské mědi a dalších nerostných surovin a zároveň významným investorem v těžebním a infrastrukturním sektoru. Peru je členem řady regionálních i mezinárodních obchodních uskupení a má uzavřeny dohody o volném obchodu s více než 20 státy a regiony, včetně USA, Číny, EU, Spojeného království, Kanady či států Pacifické aliance. 

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice (PZI) do Peru dosáhly v roce 2024 přibližně 9,4 mld. USD, což představovalo výrazné oživení oproti roku 2023, kdy příliv PZI činil zhruba 6,7 mld. USD. Pro rok 2025 odhaduje peruánská centrální banka další nárůst přibližně na 11,4 mld. USD, zejména díky investicím do těžebního sektoru, energetiky, infrastruktury a telekomunikací. Mezi hlavní investory dlouhodobě patří Čína, Spojené království, Španělsko, Chile a USA.

Peru si i přes dlouhodobou makroekonomickou stabilitu udržuje určitou míru investičního rizika spojeného především s politickou nestabilitou, častými změnami vlád, regulatorní nejistotou a korupcí. Na druhou stranu země nadále nabízí relativně otevřené investiční prostředí, volný pohyb kapitálu a významný potenciál v oblasti těžby nerostných surovin, infrastruktury, energetiky a obnovitelných zdrojů.

České přímé zahraniční investice v Peru jsou zatím omezené. Za příklad české investice lze považovat expanzi technologické společnosti Oddin.gg, která v Limě otevřela regionální trading hub pro Latinskou Ameriku a postupně zde rozšiřuje své aktivity v oblasti esportových technologií. 

3.3. FTA a smlouvy

Vztahy mezi EU a Peru se významně prohloubily po uzavření Smlouvy o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a Andským společenstvím (2003). Dohoda o volném obchodu mezi EU a Peru byla podepsána v roce 2012 a v r. 2013 vstoupila v platnost. Dohoda výrazně liberalizovala vzájemný obchod a investice, přesto však v některých oblastech, zejména v zemědělství, sanitárních a fytosanitárních opatřeních, veřejných zakázkách či ochraně duševního vlastnictví, přetrvávají určité regulatorní a administrativní překážky. Dne 15. března 2016 vstoupila v platnost Dohoda mezi EU a Peru o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (do 90 dnů během období 180 dnů) pro držitele všech druhů cestovních pasů Peru. Tato dohoda se nevztahuje na osoby cestující za účelem výdělečné činnosti. 

Bilaterální vztahy mezi Českou republikou a Peru upravuje řada dohod a memorand v oblasti investic, hospodářské spolupráce, obrany, životního prostředí, turismu či podpory podnikání. Nadále platí Dohoda o podpoře a ochraně investic z roku 1994, přičemž probíhají jednání o její možné modernizaci. Česká republika rovněž usiluje o uzavření dohody o zamezení dvojího zdanění. Významným krokem se stala Dohoda o pracovních prázdninách (Working Holiday Agreement), podepsaná v roce 2024. Tato dohoda umožňuje mladým občanům obou zemí dlouhodobější pobyt spojený s možností krátkodobého zaměstnání a kulturní výměny. Dále např. Dohoda o hospodářské a průmyslové spolupráci (2007) nebo Dohoda o spolupráci mezi SPD ČR a Národní průmyslovou společností Peru SNI (2019). 

3.4. Rozvojová spolupráce

Peru se řadí mezi země s vyššími středními příjmy, a proto se charakter mezinárodní rozvojové spolupráce postupně přesouvá od klasické finanční pomoci k technické spolupráci, výměně zkušeností a podpoře institucionálního rozvoje. Koordinaci rozvojové spolupráce zajišťuje Agencia Peruana de Cooperación Internacional (APCI), která spadá pod peruánské MZV. Podle nejnovějších dostupných údajů APCI přijalo Peru v roce 2024 mezinárodní rozvojovou spolupráci v hodnotě 323,6 mil. USD, což představuje srovnatelnou hodnotu s r. 2023. Přibližně 59 % prostředků pocházelo z bilaterální a multilaterální spolupráce a zbytek od nevládních organizací. Mezi hlavní partnery patří dlouhodobě USA, EU (Německo, Španělsko), Švýcarsko, Kanada a mezinárodní organizace. Prioritními oblastmi byly zdravotnictví, klimatická změna a životní prostředí, ochrana biodiverzity, sociální inkluze, institucionální rozvoj a podpora ekonomického růstu.Spolupráce EU s Peru vychází z víceletého indikativního programu EU pro období 2021–2027. Mezi hlavní priority patří přechod na zelenou a cirkulární ekonomiku, sociální inkluze, lidský rozvoj, právní stát a dobré vládnutí. Vedle bilaterálních programů se Peru zapojuje také do regionálních iniciativ EU pro Latinskou Ameriku a Karibik, například EUROsociAL+, EUROCLIMA, COPOLAD, EL PAcCTO či programů Erasmus+.

Česká republika realizuje v Peru spíše menší rozvojové projekty lokálního charakteru. V roce 2025 byl podpořen například projekt „Pokročilý environmentální výzkum: vytvoření dendrochronologické laboratoře a monitorování mikroklimatu“ mezi Mendelovou univerzitou a Universidad Nacional Agraria de la Selva, která se nachází ve městě Tingo María v Peru.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶Těžební a ropné technologie

Klíčový sektor národního hospodářství s podílem cca 9–10 % na tvorbě HDP a dominantním postavením ve vývozu (přes 60 %). Peru je světovým lídrem zejména v těžbě mědi, dalšími dominantními komoditami jsou zlato a zinek. V roce 2025 sektor vykazuje krátkodobé výkyvy produkce, nicméně díky rozsáhlému investičnímu portfoliu je jeho střednědobý trend růstový. Příležitosti pro zahraniční firmy zůstávají zejména v oblasti automatizace, digitalizace, environmentálních technologií a infrastruktury.

▶Zemědělství a potravinářství

Zemědělství a potravinářství patří mezi strategické sektory peruánské ekonomiky, především díky rychle rostoucímu agroexportu s vysokou přidanou hodnotou. Přestože je pouze 6–7 % území využitelné jako orná půda, Peru se zařadilo mezi přední světové exportéry vybraných plodin, zejména ovoce a zeleniny. Sektor se podílí přibližně 6–7 % na HDP, avšak má nadprůměrný význam pro zaměstnanost a zahraniční obchod. Agroexport je klíčovým zdrojem deviz a hlavním motorem tzv. netradičního vývozu. Další rozvoj sektoru závisí na modernizaci produkce, zvyšování přidané hodnoty a zvládání klimatických omezení.

▶Zdravotnický a farmacie

Sektor zdravotnictví se podílí na ekonomice nepřímo, přičemž výdaje dosahují cca 5,5–6 % HDP. Z hlediska ekonomické struktury jde o méně významný, avšak z pohledu sociální infrastruktury o strategický sektor, který dlouhodobě trpí podfinancováním. Trend je mírně rostoucí, avšak nedostatečný vzhledem k potřebám populace. Přetrvává silná poptávka po infrastruktuře, vybavení i moderních technologiích, což vytváří příležitosti pro zahraniční dodavatele. V Peru chybí zdravotnická zařízení, vybavení, léky a obyvatelé trpí dlouhou čekací dobou na provedení zákroku. Větší šance by mohly mít české technologie nabízející financování. Vzhledem k širokospektrálnímu nedostatku jsou potřebné zdravotnické pomůcky, budování zdravotnické infrastruktury, speciální zdravotnický nábytek, speciální přístroje, systémy pro imobilní pacienty nebo stanové systémy.

▶Dopravní infrastruktura

Dopravní infrastruktura představuje klíčový sektor pro další rozvoj peruánské ekonomiky, s odhadovaným podílem 4–6 % HDP. I v roce 2025 přetrvává výrazný investiční deficit, přesto sektor vykazuje růstový trend díky postupné realizaci infrastrukturních projektů. Národní plán pro infrastrukturu na léta 2016 – 2025 ohodnotil potřeby sektoru na téměř 160 mld. USD, z toho téměř 57,5 mld. USD představuje dopravní infrastruktura. Rozvoj dopravy je zásadní pro propojení regionů a podporu exportu. Příležitosti pro zahraniční firmy spočívají zejména v dodávkách technologických řešení a subdodávkách pro dopravní projekty.

▶Energetika

Energetika se podílí na HDP přibližně 2–3 % a představuje infrastrukturně významný sektor. Vykazuje krátkodobé výkyvy, avšak dlouhodobý trend je rostoucí díky zvyšující se poptávce po energii a investicím do výroby a přenosu. Obdobně jako další země i Peru plánuje zvýšit podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Podle Národního energetického plánu by tento podíl z netradičních obnovitelných zdrojů (malé vodní elektrárny pod kapacitu 20 MW, solární a bioplynové elektrárny a elektrárny spalující zbytky po extrakci šťávy z cukrové třtiny a agáve) měl do roku 2040 vzrůst na 20 %. Tato situace vytváří příležitosti zejména v oblasti distribuce, subdodávky na výstavbu a opravu rozvodných sítí, a to především ve venkovských oblastech a Amazonii.

▶ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Sektor ICT se podílí na HDP přibližně 3–4 % a představuje dynamicky se rozvíjející oblast peruánské ekonomiky. Peru v posledních letech zapracovalo na digitalizaci země. Od roku 2019 zrychlilo 95 % malých a středních firem proces digitalizace. Kromě veřejné digitalizace začalo Peru více investovat do podpory inovací a online řešení. Rozvoj telekomunikační infrastruktury, zlepšení spojení a rozšíření služeb se týká především venkovských oblastí. Příležitosti existují především v zabezpečení digitálních procesů, modernizaci sítí a implementaci technologických řešení pro vzdálené regiony.

▶Věda, vývoj, inovace a vzdělávání

Peru patří v rámci Latinské Ameriky k zemím, které nejméně podporují rozvoj vědy, technologií a inovací. V r. 2024 činil podíl na HDP 0,12 %. Ani soukromý sektor příliš neinvestuje do technologického rozvoje – firmy v roce 2024 věnovaly jen 0,13 % svých příjmů na inovace. Ani vzdělávací systém nevytváří dostatek kvalitních vědeckých pracovníků.

Pro české subjekty by se mohla najít příležitost v rámci programů EU Horizonte Europa, Erasmus+, Bella II. Peru je vzhledem ke své geografické poloze a klimatickým podmínkám postihováno živelnými pohromami – zemětřesení, záplavy, sesuvy půdy, apod. Zde by bylo možné navázat např. na dlouhodobé aktivity Georespect s.r.o., která díky svým geologickým studiím pomáhá snižovat např. opakování životu nebezpečných situací (výstavba v záplavové zóně nebo v oblasti sesuvů půdy).

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Peruánský trh, obdobně jako ostatní latinsko-americké trhy, vyžaduje především znalost španělštiny a osobní kontakt. Tak jako všude ve světě i v Peru se po pandemii Covidu-19 přesunulo velké množství jednání do virtuálního prostoru. Platí zde ještě víc, že je nutno důkladně prověřit potenciální obchodní partnery.

4.2. Oslovení

Kanály jsou obdobné jako v ostatních zemích. Česká firma může kontaktovat zastupitelský úřad nebo kancelář CzechTrade. Konktakty lze získat i na veletrzích a výstavách.

4.3. Obchodní schůzka

Peruánci jsou velmi komunikativní a není problém s nimi navázat kontakt. Obchodní partneři téměř vždy upřednostňují nedokonalou španělštinu před bezvadnou angličtinou. Je třeba počítat s nedochvilností Peruánců. Pozdní příchod není považován za neslušnost a toleruje se. Pochopitelně na důležité schůzky s vysokými představiteli státní správy či reprezentanty velkých firem se doporučuje dostavit se včas. Nelze říct, že by peruánští obchodní partneři vynikali striktním dodržováním přijatých závazků, spíše je třeba počítat s liknavějším přístupem. Urgence jsou v tomto ohledu běžnou praxí. Potrpí si na dobré zacházení, ocení pozvání na pracovní oběd nebo večeři, popř. drobný dárek. Schůzky je třeba dojednávat v předstihu a běžným zvykem je jejich potvrzování zhruba den před sjednaným datem. Výměna vizitek je běžnou praxí. Peruánci jsou zvyklí více gestikulovat. Během oběda/večeře se může pít alkohol. V jednacích týmech jsou běžně ženy. Není příliš zvykem zvát nového obchodního partnera domů. V Limě a několika dalších větších městech je soustředěna většina obchodu. V oblastech s menším kontaktem se zahraničními partnery je třeba počítat s často udivující neznalostí a nepřipraveností jednat s cizinci. Lze říct, potenciální partner v takové oblasti očekává, že zahraniční firma vše připraví za něj, i když to logicky není možné. V Latinské Americe není považováno za zdvořilé říct ne. Proto česká firma může nabýt dojmu, že došlo k dohodě, i když tomu tak není. Pokud se týče bezpečnostních poměrů, dříve bylo Peru považováno za jednu z nejnebezpečnějších zemí na americkém kontinentu (terorismus, Světlá stezka atd.). V posledních letech se bezpečnostní situace zlepšila, je však nutné dodržovat jisté zásady – pokud možno necestovat v noci neautorizovanou dopravou, využívat služeb taxi přes renomovanou mobilní aplikaci, z letiště se dopravovat nejlépe předem objednaným taxi, po setmění vycházet ve čtvrtích se zvýšenou bezpečností, nenosit u sebe příliš hotovosti, zavazadla ponechávat na bezpečném místě a dát přednost jednoduchému a neokázalému oblečení (i doplňkům), nenosit šperky. 

4.4. Komunikace

Vzhledem k tomu, že Peruánci dávají přednost komunikaci ve španělštině, je vhodné zvážit tlumočníka pro případy, kdy nemá česká firma španělštinu ve svém repertoáru. Znalost angličtiny roste a zlepšuje se, ale ne rovnoměrně v celé zemi. V některých částech se nelze anglicky domluvit. Není dobré kritizovat místní zvyklosti a snažit se vnucovat český model. Peruánci dávají přednost osobnímu kontaktu. Při zaslání e-mailu je třeba ještě potvrdit telefonicky jeho přijetí

4.5. Doporučení

Materiály nebo alespoň webové stránky ve španělštině. Jednání ve španělštině. Trpělivost a nebát se připomínat se.

4.6. Státní svátky

1.  leden – Nový rok

březen/duben – Zelený čtvrtek a Velký pátek (Velikonoce)

1. květen – Svátek práce

29. červen – Sv. Petr a Pavel

28. a 29. červenec – výročí nezávislosti a den armády

6. srpen – výročí bitvy u Junínu

30. srpen – Santa Rosa de Lima

8. říjen – výročí bitvy u Angamos

1. listopad – Svátek všech svatých

8. prosinec – Neposkvrněné početí

9. prosinec – výročí bitvy u Ayacucha

25. prosinec – Boží hod vánočn

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Hospodářská aktivita Peru je silně koncentrována v metropolitní oblasti Limy, kde se soustřeďuje přibližně třetina obyvatelstva země, kolem 45 % HDP a většina průmyslových, obchodních a logistických aktivit. Významnými regionálními centry jsou rovněž Arequipa, Trujillo a další pobřežní města. Peruánský trh je otevřený a liberalizovaný, zároveň však velmi konkurenční, zejména v sektorech, kde již působí etablovaní dodavatelé z USA, Číny, EU či dalších latinskoamerických zemí. Pro úspěšný vstup na trh je proto zpravidla důležité mít spolehlivého místního partnera, distributora nebo obchodního zástupce, který zná místní prostředí a dokáže zajistit kontakt se zákazníky i státní správou. Přestože se po pandemii rozšířilo využívání online obchodních jednání, osobní kontakty a dlouhodobá přítomnost na trhu zůstávají v Peru velmi důležité.

Dohled nad dovozem, clem a daňovou správou vykonává peruánský celní úřad SUNAT. Importéři musí být registrováni jako právnické osoby a disponovat daňovým identifikačním číslem RUC. Podnikatelské subjekty musí být současně zapsány v obchodním rejstříku SUNARP. Dokumentace pro dovoz je standardně požadována ve španělštině. Při dovozu zboží nad 2 000 USD je nutné využít služeb autorizovaného celního deklaranta. Peru uplatňuje relativně nízké dovozní sazby, nejčastěji ve výši 0 %, 6 % nebo 11 %, přičemž na většinu dováženého zboží se vztahuje také všeobecná prodejní daň IGV ve výši 18 %.

Kromě toho v závislosti na druhu zboží může být dovoz zdaněn výběrovou spotřební daní, antidumpingovými cly, vyrovnávacími cly aj. U některých kategorií výrobků jsou vyžadována zvláštní povolení nebo registrace. Potraviny, nápoje a zemědělské produkty podléhají kontrole institucí SENASA a DIGESA, farmaceutické a kosmetické výrobky registraci u DIGEMID a telekomunikační zařízení homologaci ministerstva dopravy a komunikací (MTC). Peruánský systém technických standardů vychází z pravidel WTO a za oblast ochrany hospodářské soutěže, technických norem a duševního vlastnictví odpovídá úřad INDECOPI. Omezení dovozu i vývozu se vztahují zejména na zbraně, vojenský materiál, výbušniny, strategické technologie a zboží dvojího užití.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zahraniční investoři mohou v Peru podnikat prostřednictvím místní obchodní společnosti nebo pobočky zahraniční firmy. Právní rámec upravuje zejména zákon o obchodních společnostech č. 26887 (Ley General de Sociedades) a legislativa o podpoře zahraničních investic. Zahraniční i domácí subjekty mají v zásadě stejné podmínky pro podnikání a převod kapitálu je volný. Každá společnost nebo pobočka musí být zaregistrována ve veřejném rejstříku SUNARP a u daňového úřadu SUNAT, který přiděluje daňové identifikační číslo RUC. Pro zahájení podnikatelské činnosti je dále nutné získat místní provozní licenci (Licencia de Funcionamiento) od příslušné municipality.

Nejběžnějšími právními formami jsou akciová společnost (Sociedad Anónima – S.A.), uzavřená akciová společnost (Sociedad Anónima Cerrada – S.A.C.) a společnost s ručením omezeným (Sociedad Comercial de Responsabilidad Limitada – S.R.L.). Forma S.A.C. je v praxi nejčastěji využívána malými a středními podniky. Otevřená akciová společnost (Sociedad Anónima Abierta – S.A.A.) je určena především pro větší společnosti s širokou akcionářskou strukturou a podléhá přísnějším regulatorním pravidlům kapitálového trhu.

Zahraniční společnosti mohou v Peru zakládat i své pobočky, přičemž je nutné doložit dokumenty potvrzující existenci mateřské společnosti, její rozhodnutí o založení pobočky a jmenování právního zástupce v Peru. Tyto dokumenty musí být úředně ověřeny a zpravidla opatřeny apostilou nebo legalizovány. Peruánské právo rovněž umožňuje smluvní formy spolupráce, například Consorcio, Asociación en Participación nebo Joint Venture. Tyto formy zpravidla nevytvářejí samostatnou právnickou osobu a využívají se zejména u infrastrukturních, těžebních či průmyslových projektů. Pokud zahraniční kapitál směřuje do výrobních aktivit nebo dlouhodobých investic, je považován za přímou zahraniční investici. 

5.3. Marketing a komunikace

Bez reklamy si peruánský spotřebitel výrobek nekoupí – protože jej prostě nezná. České výrobky jsou na místním trhu stále exotické (nejen proto, že mnozí Peruánci netuší, kde se Česká republika na mapě nalézá), ale i proto, že místní nemají k neznámému produktu důvěru. Nutno počítat s tím, že reklamní a propagační materiály musí být ve španělské verzi, anglická či jiná jazyková mutace je nevyhovující. Nejlepší reklamou při prosazování prodeje přes řetězce či distribuční sítě je fyzická prezentace výrobku (pokud je to technicky možné) s využitím veletrhů, specializovaných seminářů apod. S největší pravděpodobností však českou firmu nebo jejího zástupce dodávajícího řetězcům nemine podílení se na reklamě v rámci akcí distributora; osobní prezentace zástupcem výrobce/autorizovaného prodejce je nejúčinnější podporou prodeje. V této souvislosti se peruánský partner staví k realizované obchodní operaci daleko pozitivněji, jestliže partnera osobně zná. Za zbytečné mrhání finančními prostředky lze považovat prezentaci prostřednictvím pošty, pokusy o prodej na dálku apod. Účinná je televizní reklama, sociální média, billboardy, denní tisk, magazíny, časopisy. 

Mezi významné PR a komunikační agentury v Peru patří například Trend, Realidades, AGC Comunicaciones, Pop Com PR či ARIAL Comunicaciones. Významnou roli na trhu hrají rovněž mezinárodní sítě.

V oblasti HR a recruitmentu patří mezi nejvýznamnější společnosti Adecco Perú, Experis Perú, LHH Perú, Career Partners Perú a Great Place to Work Perú.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví se v Peru v posledních letech postupně zlepšuje, přesto však přetrvávají problémy zejména v oblasti pirátství digitálního obsahu, softwaru a padělaného zboží. Institucionální rámec ochrany duševního vlastnictví je relativně rozvinutý a odpovídá mezinárodním standardům, vymahatelnost práva však může být v praxi pomalejší než ve vyspělých ekonomikách. Za oblast ochrany hospodářské soutěže a duševního vlastnictví odpovídá Instituto Nacional de Defensa de la Competencia y de la Protección de la Propiedad Intelectual (INDECOPI).

Právní rámec ochrany duševního vlastnictví vychází zejména z peruánského autorského zákona č. 822 z roku 1996 a z legislativy Andského společenství, především z Rozhodnutí č. 486 o průmyslovém vlastnictví a Rozhodnutí č. 351 o autorských právech. Peru je členem WTO i WIPO (Mezinárodní organizace pro ochranu duševního vlastnictví) a je smluvní stranou hlavních mezinárodních úmluv včetně Dohody TRIPS, Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví či Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl. Zahraniční ochranné známky podléhají stejným pravidlům jako domácí značky. 

5.5. Trh veřejných zakázek

Na veřejné zakázky jsou ze zákona vypisována výběrová řízení. Přehled výběrových řízení je přístupný na internetu (OECE). Pro účast ve výběrovém řízení pro státní sektor musí být firma registrována v RNP. Existuje také „černá listina“, která některým firmám buď dočasně, nebo na neurčito z různých důvodů (nejčastěji podvody při veřejných soutěžích, neplnění vyhraných soutěží apod.) zakazuje účast ve veřejných zakázkách (proveedores sancionados). Pro registraci zahraniční firmy je třeba dodat veškeré dokumenty, včetně referencí (ať vyprojektovaných nebo zrealizovaných), ve španělském jazyce. Tyto dokumenty nemusí být ověřeny peruánskou ambasádou. Stačí čestné prohlášení firmy o pravdivosti předložených údajů. Registrace platí na jeden rok. Při přihlášení do výběrového řízení se platí poplatek, který se musí platit na místě. Vzhledem k velkým vzdálenostem v Peru to zvýhodňuje lokální firmy. Registraci v RNP musí provést právní zástupce nerezidentní zahraniční firmy v místě. Speciální kapitolu tvoří zakázky Ministerstva vnitra Peru v tendrech typu G2G, které se týkají tzv. strategického materiálu pro policii a ozbrojené složky. Zahraniční společnosti účastnící se těchto zakázek musí být zpravidla registrovány v příslušných seznamech zahraničních dodavatelů nebo registrech dodavatelů pro zahraniční trh. Peruánské orgány při registraci obvykle požadují dokumenty potvrzující právní existenci společnosti, její technickou způsobilost, finanční stabilitu a dobrou reputaci; v některých případech může být vyžadována i podpora nebo potvrzení ze strany příslušných institucí země původu. Registrace se zpravidla provádí jednorázově a následně umožňuje účast v dalších výběrových řízeních příslušného sektoru

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Účastníci jakéhokoliv sporu, tedy i obchodní povahy, se mohou obrátit na nezávislý soud. Je však třeba počítat s velkou byrokracií a nezbytnou pomocí místního právního zástupce. Limská obchodní komora zahájila v roce 1998 činnost arbitráže. I když její výsledky nejsou právně závazné, členové obchodní komory jsou zavázáni arbitrážní řešení respektovat. Obchodní operace ztěžuje i byrokracie a korupce. Předpokladem úspěšnosti je zajištění financování obchodu. V mnoha případech požadují peruánští zákazníci odklady plateb a úvěry. O platební morálce obecně platí, že v případě zahraničních společností či velkých obchodních řetězců je ve srovnání s místním prostředím výrazně lepší. Největší maloobchodní řetězec Wong, např. platí s odkladem 30–90 dní, totéž platí i pro další maloobchodní řetězce. V zásadě je nutné u prvních obchodů rozložit rizika (platby předem, akreditivy atd.). Proti úhrady plateb v místní měně jsou poukazovány do zahraničí v rámci běžných termínů bankovní administrativy. Obdobná situace je při otevírání akreditivů, mění se pouze jejich cena v závislosti na momentální hospodářské situaci. V obchodním platebním styku se v současné době využívá všech běžných platebních nástrojů používaných v zahraničním obchodě. Platební morálka místních subjektů většinou není nijak vysoká a celkově odpovídá všeobecné fiskální a platební disciplíně. Tento fakt je třeba vždy mít na paměti při volbě platebního nástroje. Vymahatelnost finančních prostředků je v místním systému obtížná. Doporučuje se využít pojišťovacích služeb (např. EGAP) proti všem krátkodobým i dlouhodobým komerčním rizikům. 

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Ke vstupu je třeba pas s platností nejméně 6 měsíců po příjezdu do země.  Délka maximálního povoleného bezvízového pobytu je 90 dnů.  V případě cest za jiným, než turistickým účelem platí povinnost obstarat si vízum na velvyslanectví Peru v Praze. Délka pobytu na vízum je max. 90 dnů. Vízum lze prodloužit na migračním úřadě v Peru. Při cestě motorovým vozidlem je při vstupu vyžadován platný řidičský průkaz, technický průkaz vozidla a pojistka uzavřená buď u peruánské, nebo u mezinárodní pojišťovny uznávané v Peru. V Peru platí obvyklá dovozní omezení pro cestovatele. Je zakázáno dovážet potraviny v syrovém stavu, více než 200 ks cigaret či 3 litry alkoholických nápojů. Pro založení společnosti je požadováno mít podnikatelská víza. Nejnebezpečnějším městem je Lima, následují turistická centra a velká města Arequipa, Puno, Trujillo a Cusco. Nejvíce na pozoru je třeba se mít zejména v nočních hodinách a odlehlých místech, buďte ostražití při dálkových přesunech v nočních hodinách. Před cestou do Peru se určitě zaregistrujte na portálu DROZD, sledujte aktuální vývoj a respektujte nařízení a doporučení místních státních orgánů. Často se stává, že jsou manifestanty blokovány některé silnice, popř. je omezován přístup do některých oblastí, v Limě se jedná nejčastěji o centrum města. Peru se nachází v aktivní tektonické oblasti, tudíž je možné se v průběhu pobytu setkat se zemětřesením, či menšími otřesy. Ve městech jsou pro přepravu bezpečnější taxi než mikrobusy, ve kterých dochází k okrádání turistů. Automobilem z půjčovny nelze opustit zemi. Povrch místních silnic na hlavní silniční tepně-Panamericana, je relativně dobrý. Ve vnitrozemí je třeba počítat s výmoly, popř. s padajícím kamením. Nedoporučuje se konzumace vody z kohoutku. S narůstající vzdáleností od Limy se snižuje pravděpodobnost výskytu bankomatů. Nezbytnou hotovost se doporučuje rozložit na menší částky a uschovat u sebe na různých místech. 

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Peru má relativně liberální ekonomiku a otevírání se světu je jednou z vládních priorit. V tomto ohledu je upravena i legislativa, která obecně umožňuje zaměstnávání cizinců a místních sil zahraničními subjekty působícími v zemi. V případě cizinců nesmí jejich podíl na celkovém počtu zaměstnanců přesáhnout 20 % a na celkovém objemu mzdových prostředků 30 % (jinými slovy na každého zahraničního pracovníka musí společnost zaměstnávat minimálně 4 Peruánce). Místní legislativa je v jiných ohledech nediskriminující, ale administrativní záležitosti jsou bez znalosti místní legislativy či bez pomoci místního právního zástupce nebo poradenské firmy velmi zdlouhavé a obtížné. Peru se dlouhodobě vyznačuje vysokou administrativní náročností v této oblasti. Při pronikání na peruánský trh lze doporučit kontakt s některou z poradenských a konzultačních kanceláří, které za úplatu pomohou s právními aspekty zřízení zastoupení, byť by se mělo jednat jen o zastupitelskou smlouvu. Naprosto nezbytné jsou pak konzultace v pracovně-právních a daňových otázkách – potřebné informace je samozřejmě možno získat i od státních institucí, nicméně nikoli ve vyčerpávající formě a zpravidla až po déle trvajícím hledání úředníka, který by nejenže znal všechny potřebné předpisy, ale byl i ochoten je sdělit. Určitá investice na začátku působení se vrátí jak v podobě ušetřeného času, tak zejména v podobě právní čistoty a dodržování místních norem po celou dobu existence firmy. Pracovní vztahy, týkající se zahraničních občanů, cestujících do Peru za účelem poskytování služeb pro domácí společnosti, se řídí pracovními smlouvami pro zahraniční pracovníky. Tito pracovníci mají právo na stejné podmínky, poskytované všem zaměstnancům v soukromém sektoru, a podléhají rovněž uplatňování stejné výše daní a příspěvků, pokud jsou tzv. rezidenti. Minimální mzda pro r. 2025 byla stanovena na 1 130 PEN/měsíc a platí i v r. 2026. V Peru existuje síť soukromých a státních zdravotnických zařízení. Soukromá zařízení jsou na podstatně vyšší úrovni. Praxe v případě ambulantního ošetření či hospitalizace je u obou typů zdravotnických institucí obdobná. Pacient musí vyšetření zaplatit v hotovosti či kreditní kartou (ve většině případů je požadována úhrada vyšetření předem) s tím, že proplacení nákladů si pacient se zdravotní pojišťovnou zařizuje následně na základě účtu vystaveného peruánským zdravotnickým zařízením. Obecně platí, že každý zaměstnanec – cestovatel by měl mít pro pobyt v Peru sjednáno zdravotní pojištění a v případě využití místního zdravotnického zařízení kontaktovat svou pojišťovnu. 

5.9. Veletrhy a akce

·       TECNOSALUD – veletrh zdravotnické techniky a dodavatelů pro zdravotnictví, 18.-20. listopad 2026, Lima. 

·       EXPOALIMENTARIA – nejvýznamnější peruánský potravinářský veletrh, 23.-26. září 2026, Lima. 

·       PERUMIN – nejdůležitější těžební veletrh v Peru, každé 2 roky, další ročník bude v r. 2027; 24.–26. června 2026 se uskuteční světový těžební kongres World Mining Congress v Limě. 

·       SITDEF – veletrh obranného průmyslu a civilní ochrany, každé 2 roky, další ročník proběhne 1.-4. dubna 2027, Lima.  

·       EXPOMINA PERU 2026 – důlní a technologický veletrh pro těžební sektor, 9.-11. září 2026, Lima. 

·       EXPOAGUA & Sostenibilidad – veletrh vodohospodářství, environmentálních technologií a energetiky, 30. září-2. října, Lima. 

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Limě (Embajada de la República Checa en Lima)
Baltazar la Torre 398, San Isidro, Lima, Peru
tel.: 0051/908918348
e-mail: lima@mzv.gov.cz
e-mail ekonomický úsek: lima.commerce@mzv.gov.cz

Umístění ZÚ v Limě: blízko křižovatky ulic Av. Salaverry a Av. Javier Prado; čtvrť San Isidro; přístup z ulice Baltazar la Torre

Provozní hodiny úřadu:
pondělí – pátek: 08:30 – 17:00
úřední hodiny konzulárního úseku pro veřejnost: pondělí, středa, pátek: 09:00–12:00, víza: úterý a čtvrtek: 09:00–12:00

Honorární konzulát ČR v Callao (Consulado Honorario de la República Checa en Callao)
Honorární konzul p. Raúl Alta Torre del Aguila
Av. Javier Prado (Circ. Golf Los Incas) 134, Torre 2, Of. 902 Surco, Lima 33, Peru
tel.: 00511/7434630 nebo 7434633
e-mail: info@hczconsul.com; callao@honorary.mzv.cz

Kancelář CzechTrade Peru
Ředitelka kanceláře Petra Balladares
tel.: 0051/908918348
e-mail: petra.balladares@czechtrade.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Mezinárodní telefonní předvolba pro Peru je +51
• První pomoc včetně rychlé lékařské pomoci: 116 (zabezpečováno hasiči)
• Hasiči: 116 (+ centrála v Limě: 222 0222; centrála v Callao: 465 5183)
• Policie: 105
• Dopravní policie: 110
• Turistická policie: (1) 460 1060
• Letiště Lima – ústředna: (01) 517 3100
• Červený kříž: (01) 4700606
• Ochrana spotřebitele (INDECOPI): 0800 4 4040, 224 7777
• Nemocnice v Limě:
• Clinica AngloAmericana: pohotovost – (01) 616 8902, ústředna – (01) 616 8990
• Clínica Ricardo Palma: (01) 224 2224, (01) 224 2226
• Clínica Delgado: ústředna (01) 377 7000
• Emergency Hospital Jose Casimiro Ulloa: (01) 204 0900 (státní zdravotnické zařízení)

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Portál vlády Peru: www.gob.pe
• Portál prezidentské kanceláře: www.presidencia.gob.pe
• Portál předsedy vlády: www.gob.pe/pcm
• Portál soudní moci Peru: www.gob.pe/pj
• Kongres: www.congreso.gob.pe
• Centrální banka Peru: www.bcrp.gob.pe
• Národní banka: www.bn.com.pe
• Bankovní asociace: www.asbanc.com.pe
• Národní daňový a celní úřad: www.sunat.gob.pe
• Národní registr: www.gob.pe/sunarp
• Obchodní rejstřík: www.sunarp.gob.pe
• Ministerstvo zahraničního obchodu a cestovního ruchu:www.gob.pe/mincetur
• Burza cenných papírů Lima: www.bvl.com.pe
• Národní statistický úřad: www.gob.pe/inei
• Národní centrum strategického plánování: www.gob.pe/ceplan
• Národní komise boje proti drogám: www.devida.gob.pe
• Národní úřad pro ochranu spotřebitele: www.gob.pe/indecopi
• Úřad ombudsmana: www.defensoria.gob.pe
• Národní rada pro vědu a technologie: www.gob.pe/concytec
• Nejvyšší kontrolní úřad: www.gob.pe/contraloria
• Nejvyšší volební soud: www.jne.gob.pe
• Nejvyšší státní zastupitelství: www.gob.pe/mpfn
• Ústavní soud: www.tc.gob.pe
• Ministerstvo zahraničí: www.gob.pe/rree
• Peruánská agentura pro zahraniční spolupráci: www.gob.pe/apci
• Ministerstvo hospodářství a financí: www.gob.pe/mef
• Státní agentura pro podporu exportu a cestovního ruchu PromPerú:www.gob.pe/promperu
• Státní investiční agentura ProInversión:www.gob.pe/proinversion
• Asociace vývozců Peru: www.adexperu.org.pe
• Limská obchodní komora: www.camaralima.org.pe
• Americko-peruánská obchodní komora: www.amcham.org.pe
• Obchodní a průmyslová komora Arequipa:www.camara-arequipa.org.pe
• Peruánská komora sektoru stavebnictví: www.capeco.org
• Ministerstvo kultury: www.cultura.gob.pe
• Státní ropná společnost PetroPerú: www.petroperu.com.pe
• Geologicko-důlní a metalurgický institut: www.gob.pe/ingemmet
• Peruánská tisková agentura Andina: www.andina.pe/agencia
• Deník El Comercio: www.elcomercio.pe
• Deník La República: www.larepublica.pe
• Deník Gestión: www.gestion.pe
• Turistický a kulturní portál Perú Info: www.peru.info
• Asociace veletrhů AFEP: www.afep.pe