Peru: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Limě (Peru)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance v mil. USD (dle FOB)

 

2016

2017

2018

2019

Saldo obchodní bilance

1 954

6 571

7 049

6 614

% HDP

1,0

3,1

3,1

2,7

  1. a) vývoz

37 081

45 275

49 942

47 688

% HDP

19,1

21,1

21,7

20,1

  1. b) dovoz

-35 128

-38 703

-38 722

-41 074

% HDP

-18,1

-18,1

-17,2

-17,4

Zdroj: BCRP Memoria 2018

Obchodní bilance Peru zaznamenala během roku 2019 přebytek 6 614 milionů USD. Mezi cílovými trhy s peruánskými produkty vynikly Německo, Brazílie, Čína, Chile, Kanada, Spojené státy, Ekvádor, Španělsko a Mexiko. Hlavními exportními produkty jsou primární materiály, jako např. kovy (měď, zlato, stříbro, zinek), zemní plyn, a dále textil, zemědělské produkty, mechanika kovů, plasty a chemické výrobky.

Hlavními dovozními partnery Peru pro rok 2018 byly Čína, USA, Brazílie, Ekvádor, Mexiko a Chile

 

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

EU jako celek je pro Peru 3. největším obchodním partnerem (jak v exportu, tak v importu) a největším dodavatelem služeb a technologií.

Pro Peru je EU progresivním trhem, zejména pokud jde o tzv. netradiční komodity (avokádo, kakao, chřest, mango, vinná réva, borůvky apod.).

Podíl EU na celkovém obratu zahraničního obchodu Peru se v posledních 3 letech pohybuje kolem 12 %.

Zahraniční obchod je v případě Peru do značné míry závislý na vývoji v Číně, jakožto největším obchodním partnerovi. Čína z Peru dováží především měď. Pokud se čínská ekonomika v nadcházejících letech v souladu s očekáváním zpomalí (stavebnictví a odbyt mědi apod.), bude to mít negativní dopad na peruánský export. Značnou hrozbu tak v současné době představuje obchodní politika USA ve vztahu k Číně.

Pro dlouhodobý růst obchodní výměny je pro Peru klíčových 20 bilaterálních a multilaterálních obchodních dohod, které vedou k liberalizaci peruánského zahraničního obchodu. V regionálním měřítku je pro Peru perspektivní členství v Tichomořské alianci, která sdružuje 4 nejliberálnější a nejperspektivnější ekonomiky latinskoamerického regionu, Peru, Chile, Mexiko a Kolumbii. Toto regionální integrační seskupení se zakládá na dohodách o volném obchodu a snaží se o úzkou spolupráci i v dalších sektorech.

Podíl vybraných zemí EU na vývozu z Peru (v mil. USD, dle FOB)

 

2016

2017

2018

2019

% z vývozu do EU (2019)

% z celk. vývozu

Španělsko

1 221,1

1 852,1

1 803,1

1 204,6

19.56%

2,52%

Nizozemí

998,8

1 080,8

1 381,0

1 428,9

23.21%

3.0 %

Německo

890,3

933,5

1 126,4

1 032,7

16.77%

2.17%

UK

670,9

729,4

700,5

455,5

7.39%

0.96%

Itálie

466,3

563,7

654,1

610,6

9.92%

1.28%

ČR

2,1

1,3

6,6

2,3

0.04%

0.01%

EU celkem

5 598,8

6 512,5

7 238,6

6 157,2

100 %

12.91%

Zdroj: SUNAT: Exportaciones definitivas por continente, zona económica y país (pozn. liší se od českých statistik v důsledku odlišné metodiky)

Podíl vybraných zemí EU na dovozu do Peru (v mil. USD, dle FOB)

 

2016

2017

2018

2019

% z dovozu EU (2019)

% z celk. dovozu

Německo

1 119,7

1 061,8

1 088,4

1 132,6

23,9

2,8

Španělsko

644,1

1 053,8

945,9

890,4

18,8

2,2

Itálie

741,5

776,4

674,9

737,6

15.5

1,8

Francie

308,3

332,8

352,3

328,9

6.9

0,8

Švédsko

247,8

240,7

265,3

257,1

5,4

0,6

ČR

43,8

50,8

56,0

55,9

1,2

0,1

EU celkem

4 354,2

4 866,3

4 726,5

4744,7

100,0

11,5

Zdroj: SUNAT: Importaciones para el consumo según continente, zona económica y país (pozn. liší se od českých statistik v důsledku odlišné metodiky)

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu (mil. USD, dle FOB)

 

 

2015

2016

2017

2018

2019

 

Tradiční produkty

23 291

26 137

33 124

34 643

32 045

 

Nerostné suroviny

18 836

21 652

27 159

27 727

26 368

 

Ropa a zemní plyn

2 302

2 210

3 358

4 216

2 974

 

Ryby a mořské produkty

1 449

1 269

1 788

1 938

1 929

 

Zemědělské komodity

704

878

820

762

774

 

Netradiční produkty

10 782

10 733

11 663

13 251

13 790

 

Zpracov. zemědělské výrobky

4 387

4 702

5 114

5 867

6 291

 

Chemické výrobky

1 402

1 342

1 380

1 562

1 600

 

Textilní průmysl

1 329

1 196

1 268

1 401

1 354

 

Metalurgický průmysl

1 080

1 084

1 270

601

566

 

Ryby a mořské produkty

934

909

1 045

1 375

1 613

 

Nekovové suroviny

698

640

586

629

604

 

Kovozpracující

525

445

511

1 196

1 192

průmysl

 

 

 

 

 

 

Dřevo, papír

352

322

340

288

321

 

Vývoz celkem

34 236

37 020

44 918

47 894

45 978

 

Zdroj: BCRP: Cuadros Estadísticos, Exportaciones por grupo de productos

Celkový vývoz tradičního a netradičního zboží dosáhl v roce 2019 celkem 45 978 milionů dolarů, což představuje pokles o 4,2% ve srovnání s rokem 2018. Od roku 2017 však netradiční vývoz obnovil tempo růstu, což se v roce 2019 opakuje a ve srovnání s tím, co bylo registrováno v roce 2018, vzrostl o 4,1%. Tato částka představuje 30% celkových dodávek v Peru do zahraničí.

Nejvýraznějším sektorem byl vývoz netradičních výrobků, který činil 6 292 mil. USD (7,3%), což představuje historicky nejvyšší hodnotu. Významné byly dodávky ovoce jako jsou hrozny, borůvky, avokádo, mandarinky a další. Hlavními vývoznímy trhy byly USA, Nizozemsko, Španělsko, Velká Británie a Ekvádor.

Hlavní vývozní komodity v roce 2019 (mil. USD, dle FOB)

1.

Měď

12 136

2.

Zlato

6 730

3.

Měděné katody

1 620

4.

Koncentráty zinku

1 605

5.

Rybí moučka

1 508

6.

Železo

978

7.

Olovnaté nerosty

942

8.

Čerstvé hrozny

874

9.

Borůvky

824

10.

Jiné citrusy

751

 

Komoditní struktura dovozu (mil. USD, dle FOB)

 

2015

2016

2017

2018

2019

1 Spotřební zboží

8 791

8 614

9 334

9 646

9 645

2 Suroviny a vstupy pro zemědělství a výrobu

15 923

15 140

17 950

21 357

19 919

Paliva

3 671

3 819

5 357

6 842

5 933

Suroviny pro zemědělství

1 237

1 213

1 466

1 580

1 580

Suroviny pro průmysl

11 016

10 108

11 126

12 934

12 404

3 Kapitálové zboží a stavební materiál

12 007

11 113

11 207

12 099

12 792

Stavební materiály

1 420

1 112

1 062

1 312

1 437

Stroje a zařízení pro zemědělství

160

144

143

156

158

Stroje a zařízení pro průmysl

7 842

7 268

7 286

7 602

8 051

Zařízení pro dopravu

2 583

2 588

2 719

3 028

3 144

4 Ostatní

664

264

161

20

7

Dovoz celkem

37 385

35 132

38 652

43 123

42 364

Zdroj: BCRP: Cuadros Estadísticos, Importaciones según uso o destino económico

Peruánský dovoz se v r. 2019 snížil o 2,3% ve srovnání s předchozím rokem. Odvětví surovin a polotovarů představuje 47% dovozu; investiční zboží a stavební materiály 30%; zatímco spotřební zboží 23% z celkového počtu.

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Režim volných celních zón upravuje právní norma č. 842 z 30. 8. 1996 a její pozdější úpravy.

Nejvýznamnější průmyslová celní zóna existuje ve městě Tacna na hranicích s Chile, která je řízená zvláštním režimem a samostatnou správou. Zóna byla zřízena s cílem podporovat investice na jihu země v sektorech průmyslová výroba, zpracování zemědělských produktů, montování a u vybraných služeb. Poskytuje osvobození od daní, včetně daně z příjmů, DPH (IGV), výběrové spotřební daně aj. Na produkty dovážené do zóny ze zahraničí se neuplatňují dovozní cla.

Výhody systému osvobození od daní mají být v platnosti až do roku 2041. Podobný systém funguje i ve speciální ekonomické zóně Puno, přičemž tento preferenční režim by měl platit nejméně do roku 2027.

Dále výše uvedená právní úprava založila několik center pro export, průmysl, distribuci a služby (tzv. Zonas Especiales de Desarrollo – ZED). Ty jsou geograficky vymezené, nachází se zejména v oblastech pobřeží a Amazonie. U vymezených aktivit platí do konce roku 2042 osvobození od cel a daní (ZED v přístavech Ilo a Matarani). V některých případech je období delší, příkladem je ZED Loreto, kde osvobození platí do roku 2048.

Využití zóny volného obchodu připadá v úvahu zejména při dovozu zboží a jeho dalším reexportu. Při přesunu zboží ze zóny volného obchodu na místní trh je nutno uhradit všechna cla a poplatky.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice v Peru v r. 2019 se ve srovnání s rokem 2018 zvýšily o 385,3 milionu USD. Hlavními investory jsou i nadále Spojeném království, Španělsko, Chile, Nizozemsko a USA. Hlavními sektory pro investice jsou: těžba (6 018,4 milionů USD); sektor komunikací (5 324,2 milionu USD); Finance (4 745,2 milionu USD); Energetika (3 451,6 milionu USD) a průmysl (3 216,4 milionu USD).

Přímé zahraniční investice podle odvětví v mil. USD

 

2015

2016

2017

2018

2019

Těžba

5 657,7

5 666,0

5 676,4

5 711,4

6 018.4

Komunikace

5 119,2

5 324,2

5 324,2

5 324,2

5 324.2

Finanční sektor

4 695,2

4 695,2

4 695,2

4 695,2

4 745.2

Energetika

3 377,3

3 444,8

3 446,1

3 446,1

3 451.6

Průmysl

3 216,0

3 216,4

3 216,4

3 216,4

3 216.4

Obchod

803,0

850,9

851,4

851,4

851.8

Ropný průmysl

679,7

679,7

679,7

679,7

673.3

Služby

675,2

676,6

676,7

676,7

701.6

Doprava

457,9

522,6

522,6

522,6

522.6

Stavebnictví

382,5

387,7

394,8

394,8

398.5

Rybolov

163,0

163,0

163,0

163,0

163.0

Turismus

83,1

83,1

83,4

83,4

83.4

Zemědělství

69,8

82,9

82,9

82,9

82.9

Bydlení

46,9

46,9

81,6

81,6

81.6

Lesnictví

1,2

1,2

1,2

1,2

1.2

Celkem

25 427,6

25 841,3

25 895,6

25 930,6

26 315.9

Zdroj: ProInversión, 1.2 Saldo de inversión extranjera directa por Sector Destino

V roce 2018 se výrazně neměnila zásoba přímých zahraničních investic (PZI), ani jejich struktura. Zásoba PZI dosáhla 25,9 mld. USD, což představuje 11,5% podíl na HDP.

Nejvíce PZI bylo standardně přítomno v sektorech těžba, komunikace, finanční sektor, energetika a průmysl. Tyto sektory se podílely na všech PZI z cca 86 %.

Jako nový perspektivní sektor pro zahraniční investice Peru identifikovalo těžbu ropy, kde připravuje pobídky pro prvotní průzkum nalezišť (první fáze). Solidní naleziště se nacházejí mj. v Amazonii a mohly by být dodatečným zdrojem ekonomického růstu a rozvoje.

Obecně v harmonogramu investičních projektů dochází k prodlevám v důsledku komplikovaného systému kontrol,

získávání stavebních povolení apod. K zablokování či zpomalení celé řady velkých projektů vedlo vyšetřování korupčního skandálu v souvislosti s působením firmy Odebrecht. Tato brazilská stavební firma byla v důsledku obvinění z korupce nucena odprodat své podíly na velkých investičních projektech v Peru. Vypisování a administrace nových tendrů již způsobují více než roční zpoždění.

Přímé zahraniční investice podle země původu v mil. USD – 15 největších investorů (stav)

 

2015

2016

2017

2018

2019

Španělsko

4 531,8

4 567,5

4 567,5

4 613.6

4 614.1

UK

4 345,6

4 353,9

4 364,3

4 630,1

4630.1

Chile

3 612,4

3 839,1

3 839,1

3 842.8

3 842.8

USA

2 756,9

2 756,9

2 756,9

2 775.5

2 775.5

Nizozemí

1 575,7

1 575,7

1 575,7

1 575,7

1 575,7

Brazílie

1 187,7

1 200,9

1 200,9

1 200,9

1 200,9

Kolumbie

1 124,1

1 179,1

1 179,1

1 179,1

1 179,1

Kanada

1 070,3

1 070,4

1 070,4

1 070,4

1 070,4

Panama

944,8

944,8

944,8

944,8

944,8

Mexiko

494,7

542,6

542,6

577,7

577,7

Lucembursko

549,8

554,9

562,0

562,0

562,0

Švýcarsko

485,3

485,3

485,3

485,7

485,7

Singapur

365,5

365,5

365,5

365,5

365,5

Bermudy

293,1

293,1

293,1

293,1

293,1

China

226.9

226.9

234.0

284.0

284.0

Japonsko

238,4

238,4

238,4

238,5

233.5

Celkem

25 427,6

25 841,3

25 895,6

25 930,6

26 315.9

Zdroj: ProInversión: 1.1 Saldo de inversión extranjera directa por País de Domicilio

Podpora a ochrana zahraničních investic je zakotvena v zákoně č. 662. Řada investic není řádně registrována. Při hodnocení zahraničních investic v Peru je též třeba mít na zřeteli skutečnost, že řada nadnárodních společností nerealizuje své investice nutně ze sídla mateřské firmy, ale z poboček v zahraničí. Proto vykázané výše investic podle země původu nemusí být přesné.

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Peru se snaží přilákat domácí i zahraniční investice do všech odvětví hospodářství a přijímá proto nezbytná opatření s cílem vytvořit konzistentní investiční politiku k odstraňování překážek pro zahraniční investory. V důsledku toho je Peru považováno za zemi s jedním z nejvíce otevřených investičních režimů na světě. Podle Indexu ekonomické svobody (Heritage Foundation) se Peru v roce 2018 nachází na 43. místě ve světě a v Latinskoamerickém regionu je na 4. místě (za Chile, Uruguayí a Kolumbií).

Peruánské zákony, předpisy a postupy nerozlišují mezi domácími a zahraničními společnostmi. Právní základ pro působení zahraničních investorů v Peru vytváří zákon č. 662 z roku 1991, který doplňuje zákon č. 757 (o růstu soukromých investic) a vládní nařízení č. 162-92-EF. Základem je poskytnutí zahraničním investorům tzv. národní zacházení. Neexistují žádná omezení týkající se repatriace zisků, mezinárodních převodů kapitálu nebo při směně. Zahraniční investice jsou povoleny téměř ve všech oblastech, není nutné žádat o speciální povolení.

Podle indexu snadnosti podnikání Světové banky Doing Business (2018) se Peru umístilo na 58. místě na světě. Tento žebříček hodnotí úroveň překážek, které jsou kladeny podnikání v jednotlivých zemích. Cílem vlády je provádět takové politiky, aby se Peru do roku 2025 dostalo do první desítky.

Peruánská vláda (na smluvním základě) garantuje právní stabilitu zahraničním investorům v oblasti právních předpisů upravujících mj. daně z příjmu a distribuci dividend. Zahraniční investoři s právem získat právní a daňovou stabilitu jsou ti,

kteří jsou ochotni investovat do Peru (minimálně na období 2 roky) v minimální výši 10 mil. USD v oblasti těžby nerostných surovin, ropy nebo zemního plynu, nebo 5 mil. USD v jakémkoli jiném ekonomickém odvětví, nebo ti, kteří získají více než 50 % akcií ve společnosti v rámci procesu privatizace.

Peru má v platnosti 29 bilaterálních investičních dohod. Navíc 9 dohod obsahuje kapitoly o ochraně a podpoře investic, mj. s USA, Kanadou a Singapurem. V r. 2018 ČR požádala Peru o sjednání nové dohody o zamezení dvojímu zdanění a o renegociaci stávající bilaterální dohody o podpoře a ochraně investic z roku 1994 tak, aby zohlednila připojení ČR do EU.

Peru má dále uzavřeno 20 obchodních dohod (o volném obchodu / ekonomické spolupráci): Tichomořská aliance, CAN, MERCOSUR, Chile, Singapur, Kanada, Čína, USA, Thajsko, Jižní Korea, Japonsko, EFTA, Panama, Kostarika, Venezuela, Mexiko, Kuba, Honduras, Singapur a EU. Dohoda o volném obchodu s EU vstoupila v platnost 1. března 2013.

Za účelem pomoci zahraničním investorům při investování v Peru a jejich kontroly byla založena vládní agentura – ProInversión, u které se zahraniční investoři registrují. Role ProInversión byla po nástupu nové vlády v roce 2016 posílena v oblasti schvalování projektů pro partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) a taktéž je nápomocna regionům

a obcím při plánování a realizaci investic na jejich úrovních (například tzv. Obras por impuesto).

Mezi investiční pobídky patří:

  • Daňové pobídky
  • Systém volných celních zón
  • Daňová kompenzace daně IGV – navrácení již zaplacené daně
  • Speciální režim přednostního navrácení daně IGV – za tzv. předvýrobní období při dovozu nebo nákupu zboží v místě
  • Pobídky pro rozvoj těžebního sektoru – daňová a finanční zvýhodnění
  • Pobídky pro rozvoj zemědělského sektoru – daňová, pracovní a sociální zvýhodnění pro investory
  • Pobídky pro vodohospodářský sektor – pracovní a sociální zvýhodnění pro investory
  • Pobídky pro rozvoj energetického sektoru, obnovitelných zdrojů energie – finanční zvýhodnění
  • Podpora ekonomických aktivit v Amazonii a ve vysokohorských andských oblastech – daňová zvýhodnění

Existuje nařízení omezující podíl zahraničních pracovníků ve firmách působících na území Peru (Dekret č. 689, Zákon o zahraničních pracovnících ze 4. 11. 1991). Maximální podíl zahraničních pracovníků nesmí přesáhnout 20 % z celkového počtu a jejich celkový plat nesmí přesáhnout 30 % ze sumy všech platů. Firmy mohou zažádat o výjimku z tohoto nařízení a to v následujících případech:

  • pokud se jedná o specializovanou pozici;
  • pokud se jedná o vedoucí pozici v novém investičním projektu nebo během restrukturalizace firmy;
  • pokud se jedná o učitele (včetně výuky cizích jazyků na jazykových školách) a
  • pokud se jedná o firmy, které mají uzavřené smlouvy s veřejným sektorem (státní firmy, instituce atd.).

Toto omezení se dále netýká pracovníků, jejichž příbuzní (sourozenci, rodiče či manžel/manželka) jsou peruánské národnosti.

Podíl zahraničních pracovníků je třeba doložit na Autoridad Administrativa del Trabajo, která spadá pod Ministerstvo práce a podpory zaměstnanosti. Porušení těchto pravidel je pokutováno. Zároveň je nutné, aby podnikatelský subjekt byl u výše zmíněného ministerstva registrován.

Dalším omezeními je zákaz podnikání v oblasti vzdušné a námořní přepravy a v oblasti osobní ochrany. Tyto aktivity vyžadují většinového peruánského vlastníka. Dále podle ústavy nesmí zahraniční osoba vlastnit pozemek vzdálený méně než 50 km od státních hranic, vlastnit přírodní zdroje (doly, lesy, vodní plochy aj.), ledaže by získal zvláštní povolení vlády.

Pro jakoukoli podnikatelskou činnost je potřeba mít business vízum nebo povolení (např. pro podpis smlouvy povolení uděluje Superintendencia Nacional de Migración).

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Limě (Peru) ke dni 5. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem