Polsko: Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu

© Zastupitelský úřad ČR ve Varšavě (Polsko)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

S ohledem na tradiční i současné obchodní styky mezi ČR a PL neexistuje prakticky žádné odvětví, které by nemělo navázané obchodní kontakty s PL, resp. které by nebylo zajímavé pro hlubší formy spolupráce. Mezi perspektivní obory patří energetika, petrochemie, silniční a kolejová vozidla, zařízení pro restrukturalizaci hutí a dolů, vzduchotechnika, čerpadla, zařízení silnoproudé elektrotechniky, zemědělská technika, stroje (obráběcí, potravinářské, balicí, tiskařské a textilní) a potraviny (obilí, maso, máslo, mléko, drůbež, olej, tuky, vejce, cukr, protlak, pivo, slad).

 

Vzhledem ke geografické poloze Polska a blízkosti obou národních ekonomik ekonomická spolupráce má daleko širší dosah než jen prostou výměnu zboží. Dlouhodobá pracovní činnost na polském území je již jen krůčkem ke kapitálovému usazení se v Polsku a rozšíření svých aktivit. Z výčtu existujících aktivit našich firem v Polsku vyplývá široká škála možností potenciálního uplatnění našich firem na polském trhu.

 

Vývoj procesu privatizace polských uhelných elektráren (o privatizaci rozvodných energetických sítí se neuvažuje) je v současnosti nejasný. To ovšem neznamená, že by čeští investoři (např. ČEZ) měli být v tomto meziobdobí pasivní. V případě, že by polská vláda privatizační proces – byť modifikovaný – spustila, nabízí se perspektivní segment: řada energetických celků je vybavena výrobními technologiemi české provenience, které vyžadují generální rekonstrukci, včetně instalace odsiřovacích zařízení. Potenciální možnosti pro české investory skýtá rovněž privatizace uhelných dolů, pokud ovšem padne definitivní rozhodnutí státu tento proces zahájit. Značné odbytové a investiční perspektivy nabízí proces modernizace zastaralého vozového parku kolejových vozidel (tramvaje, lokomotivy), a to zvláště v kooperaci s místními výrobními a servisními subjekty. V oblasti ekologických staveb se zvyšuje poptávka po čističkách odpadních vod, recyklačních zařízeních a modernizaci a výstavbě kanalizačních sítí.

Výstavba a modernizace dosud velmi zanedbané dopravní infrastruktury je prioritním úkolem polského státu. Je to nejen limitující faktor civilizačního rozvoje chudých regionů, ale i podmínka přílivu zahraničních investic do země.

Perspektivní odvětví pro český export

Automobilový průmysl

 

Automobilový průmysl je i nadále perspektivním odvětvím pro český export, konkrétně se jedná o příle­žitosti vývozu osobních automobilů a jiných motorových vozidel a především součástí pro výrobu osob­ních a nákladních vozidel. V roce 2016 byla v Polsku zprovozněna další továrna společnosti Volkswagen na výrobu užitkového vozu Crafter. V červnu 2017 byl položen základní kámen investice německé spo­lečnosti Daimler AG, a tímto začal proces výstavby první továrny na výrobu motorů v Polsku. Jedná se o investici v hodnotě 0,5 mld. EUR , přičemž zahájení výroby ve městě Jawor v Dolním Slezsku je plánováno na začátek roku 2020 (výroba baterií pro vozidla řady EQ Electric Intelligence má být zahájena v polovině roku 2020).V Polsku se ročně vyrobí kolem 600 tis. ks osobních a lehkých užitkových vozů, značná část jde na export. Mnohem významnější v evropském měřítku je však produkce nákladních aut (za rok 2018 to bylo už přes 200 000 kusů), autobusů (přes 5 000 ks) či stavebních strojů.

 

Jihokorejská společnost LG Chem Wroclaw Energy v současné době vyvíjí a připravuje  v Biskupicích Podgórných u Vratislavi výrobu lithium-iontových baterií pro elektrické automobily. Do konce roku 2020 má v úmyslu investovat celkem 3 mld. USD (18 mld. CZK) a během pěti let zaměstnat téměř 6 000 nových pracovníků. Po rozšíření bude polský závod LG Chem největším výrobcem baterií na světě. Na konci roku 2020 se výrobní kapacita závodu zvýší ze současných 20 GWh na 70 GWh ročně. Společnost bude vyrábět také bezpečnostní separátory pro lithium-iontové baterie, přičemž tato investice bude činit dalších 320 mil. PLN (1,92 mld. CZK). Polsko je teprve na začátku své cesty k elektromobilitě, nicméně záměry vlády v této oblasti jsou velmi ambiciózní. Plán rozvoje elektromobility předpokládá, že do roku 2025 bude na polských silnicích jezdit milion elektromobilů. Do roku 2020 hodlá polská vláda vynaložit na program rozvoje elektromobility až 19 mld. PLN (118 mld. CZK). Dále má být provozováno 14 čerpacích stanic na palivo LNG a polský dopravní sektor tak bude, díky realizaci vládních plánů v této oblasti, čím dál více využívat elektřinu nebo plyn na úkor ropy.

 

V červnu 2018 polská vláda zřídila Fond nízkoemisní dopravy (FNT), který má mj. podporovat rozvoj elektromobility v zemi. Fyzické osoby budou moci získat dotaci z FNT ve výši 30%
z kupní ceny elektrického vozidla nebo vozidla na vodíkový pohon. Dotace na elektrické automobily by s největší pravděpodobností měly být zahájeny v první polovině 2020.

 


Dopravní průmysl a infrastruktura

 

Polská vláda přijala usnesení, kterým mění Národní program výstavby silnic na období 2014–2023 s výhledem až do roku 2025. Výdaje na investice do národní silniční sítě realizované z Národního silničního fondu se zvýší o 7 mld. PLN (42 mld. CZK). V důsledku přijatých změn se finanční objem investic v rámci Národního programu výstavby silnic zvýšil celkově na 142,2 mld. PLN (853,20 mld. CZK).

Dodatečné prostředky budou přiděleny na výstavbu nové silnice S12 z Lublinu do Dorohusku na hranici s Ukrajinou, zahájení výstavby nové silnice S8 v úseku Wrocław (Magnice) – Kłodzko, zahájení výstavby nové silnice S5 v úseku Sobótka (S8) – Bolków (S3) a výdaje vyplývající z aktualizace finančních nákladů na dříve plánované investice. Polská vláda dále přijala změnu nařízení o síti rychlostních silnic a dálnic v Polsku. Rozsah změn zahrnuje mj. výstavbu rychlostních silnic v Dolním Slezsku: S5 v úseku Sobótka (S8) – Bolków (S3) a S8 v úseku Wrocław (Magnice) – Kłodzko a zřízení nové síťové trasy dálnic
a rychlostních silnic v souvislosti s implementací Centrálního dopravního uzlu, včetně nového Velkého obchvatu Varšavy. Tento obchvat se bude skládat z dálnice S50 na severu a dálnice A50 na jihu Varšavy.

V květnu 2018 vláda vyhlásila program „Mosty pro regiony“, v rámci kterého bude postaveno 21 nových mostů přes největší polské řeky. Na plnění úkolů programu byly vyčleněny prostředky ze státního rozpočtu ve výši 2,3 mld. PLN (13,8 mld. CZK). Polské Generální ředitelství silnic a dálnic (GDDKiA) zveřejní počátkem roku plán výběrových řízení na rok 2020.

 


Energetický průmysl

 

Polsko vyrábí 80 % elektrické energie v tepelných elektrárnách na černé a hnědé uhlí, přičemž více než polovina těchto zařízení je starších 30 let. Z důvodu přísnějších pravidel EU na ochranu životního pro­ středí bude Polsko nuceno odstavit do roku 2030 z provozu téměř všechny staré technologie. Polsko by mělo do roku 2020 zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů ze současných 12 % na 15 %. Nová polská vláda poněkud ustupuje od podpory OZE a v rámci udržení polského těžebního průmyslu chce podporovat spíše konvenční uhelné elektrárny, takže se plánují jejich modernizace a obnovuje se státní podpora pro pozastavené projekty na výstavbu nových uhelných elektráren. Ačkoliv poslední velkou uhelnou investicí v Polsku bude pravděpodobně výstavba posledního bloku v elektrárně v Ostrolece v hodnotě cca 8 mld. PLN (48 mld. CZK), bude dominance uhlí v polském energetickém mixu ještě mnoho let generovat poptávku po službách s tím souvisejících. Teplárenství je v Polsku technologicky zaostávajícím odvětvím energetiky a proto má velký rozvojový potenciál. Velké investice půjdou směrem k ekologizaci obecních a centrálních tepláren a také k růstu podílu kogenerace na celkové výrobě energií.

 

Polsko plánuje výrazně investovat do výstavby a modernizace přenosových a distribučních sítí elektrické energie. Hlavní operátor přenosové soustavy, společnost Polskie Sieci Elektroenergetyczne (PSE) plánuje vynaložit 2 mld. PLN (12,4 mld. CZK) na investice v letošním roce a v následujících letech. Do roku 2026 plánuje Polsko vyčlenit na investice do přenosové a distribuční sítě celkem 13 mld. PLN (80,6 mld. CZK). Společnost Polskie Sieci Elektroenergetyczne získala finanční prostředky na další investiční projekty v rámci operačního programu Infrastruktura a životní prostředí. Smlouvy byly podepsány dne 28. prosince 2018 a týkají se přidělení finančních prostředků z rozpočtu EU na následující investice do energetických sítí:

– výstavba rozvodné sítě Gdańsk Przyjaźń-Żydowo Kierzkowo-Słupsk s vybudováním stanice v rámci této linky, přičemž čistá hodnota projektu je 833 mil. PLN (5 mld. CZK) a spolufinancování činí 231 mil. PLN (1,4 mld. CZK).

– výstavba rozvodné sítě Bydgoszcz Zachód-Piła Krzewina s prodloužením stanice v rámci této sítě, přičemž čistá hodnota projektu je 286 mil. PLN (1,7 mld. CZK) a spolufinancování činí 71,4 mil. PLN (429 mld. CZK).

 

Každý z těchto projektů zahrnuje několik investičních záměrů. Jejich celková hodnota přesahuje 1,1 mld. PLN. Smlouvy o spolufinancování byly uzavřeny v rámci prostředků Operačního programu Infrastruktura a životní prostředí na období 2014–2020 a účelem podpory jsou projekty související s výstavbou a rekonstrukcí sítí umožňujících připojení jednotek na výrobu energie z OZE.

 

 

Obranný průmysl

Polsko kvůli geopolitické situaci investovalo do vyzbrojení a modernizace armády již dříve, nová konzer­vativní polská vláda však výdaje na obranu dále navyšuje. Polská vláda počítá zejména s modernizací protivzdušné obrany, modernizací a rozvojem obrněných vojsk, zajištěním bezpečnosti polského kyberprostoru a zajištěním vojenské bezpečnosti na Baltu.

 

Polské ministerstvo obrany schválilo rozsáhlý plán modernizace polských ozbrojených sil do roku 2035, který předpokládá rekordní výdaje na výzbroj a vybavení až do výše 524 mld. PLN (3 144 mld. PLN). Na základě novelizace zákona o financování a modernizaci armády se navíc předpokládá postupné zvyšování vojenského rozpočtu na úroveň 2,5% HDP ročně. Prioritou vlády zůstává podpora a posilování domácího zbrojařského průmyslu, nicméně počítá se i se spoluprací s evropskými partnery, což bude vytvářet příležitosti rovněž pro české firmy.

 

V roce 2021 by mělo Polsko vyčlenit na obranu celkem 49,8 mld. PLN (298,8 mld. CZK), což je o 11 % více, než v letošním roce. Je to poprvé, kdy polské výdaje na obranu překročí 2,1% HDP. Polsko je tak jednou z osmi zemí NATO, které plní tento závazek.  Program modernizace ozbrojených sil je velmi ambiciózní. Plánují se nákupy nejmodernějších letounů F35, neviditelných dronů, satelitů aj. zařízení. V rámci zefektivnění výběrového procesu se Polsko rozhodlo  o prodloužení plánovacího období z 10 na 15 let, což vytváří prostor pro uzavírání dlouhodobých smluv. Pro polskou armádu budou důležité nejen schopnost efektivního ničení protivníka, ale také velící systémy. Počítá se proto s úplnou digitalizací bojových platforem, což má doplňovat integrovaný komplexní průzkumný systém. Průzkumné systémy v pozorovacích satelitech a mikrosatelity by se měly stát nedílnou součástí polských ozbrojených sil a jejich průzkumných systémů.

 

 

Služby

S ohledem na polské priority a víceletý finanční rámec 2014–2020 budou s největší pravděpodobností plánované polské investice směřovány do zkvalitnění a rozšíření dopravní infrastruktury. Polsko začalo prosazovat zařazení inovací a jejich podporu mezi významné prvky přispívající ke konkuren­ceschopnosti země v současném globalizovaném vysoce tržním prostředí (např. „čisté spalování uhlí pomocí nástrojů R&D“). Na úrovních státní správy se Polsko snaží o podporu podniků s inovačním poten­ciálem (se zvláštním důrazem na start-upy) prostřednictvím dotačních programů z národních a hlavně z unijních zdrojů. Pro podporu z unijních zdrojů zpravidla potřebují další zahraniční partnery. Do této kategorie řadíme i možnosti pro české startupy, ať již by šlo o získání investora, kontaktů nebo zákaz­níků. Polskými výzkumnými prioritami v oblasti vysokého školství (Politechnika Warszawska, Akademia Górniczo-Hutnicza, Szkola Glówna Gospodarstwa Wiejskiego) jsou zejména automobilový průmyslový design, elektronická komunikace a spolupráce v satelitní oblasti (ESA).

 

Zákaz obchodování v neděli naskýtá příležitost pro posílení segmentu e-commerce. Podle nejnovějších údajů zprávy „Statista Digital Market Outlook“ se Polsko řadí na 13. místo v žebříčku nejrychleji rostoucích trhů elektronického obchodu na světě. V tomto roce by měl dosáhnout objem elektronického obchodu v Polsku hodnoty 11,3 mil. USD. Největším segmentem trhu bude móda s tržním objemem 5,3 mil. USD ročně. On-line prodej potravin je nejrychleji rostoucím, i když stále velmi malým segmentem na trhu elektronického obchodování. Očekává se, že objem tohoto segmentu dosáhne v roce 2020 hodnoty 670 mil. USD, zatímco v roce 2017 to bylo 120 mil. USD.

 

V Polsku roste poptávka po centrech sdílených služeb (Shared Service Center – SSC). Největší poptávka na trhu center sdílených služeb a outsourcingových služeb pro podniky (Business Process Outsourcing – BPO) se bude v následujících letech vyskytovat v oblasti výzkumu a vývoje a IT, v oblasti právních služeb, inženýrských služeb a vývoje a údržby aplikací.

 

 

Strojírenský průmysl

 

Domácí výrobci strojů a zařízení nejsou schopni pokrýt veškeré potřeby polského průmyslu v této oblasti zejména proto, že část sortimentu vyráběného v Polsku směřuje do zahraničí. Proto dovoz hraje důležitou roli v zásobování polského trhu stroji a zařízeními. Na polském trhu lze spatřovat rostoucí potenciál u výrobků, jakými jsou brusky, obráběcí centra, sou­struhy, vrtačky, frézky a hoblovačky. Již dnes v Polsku patří naše brousící a obráběcí stroje k poměrně velmi oblíbeným. Lze očekávat rovněž zvýšenou poptávku po těžebních strojích a důlních zařízeních. Důležitou roli v investicích do strojového parku polských výrobních firem hraj dotační programy EU.

 

Zatímco ve vysoce rozvinutých zemích EU se v současné době šíří řešení, která jsou součástí koncepce Průmyslu 4.0 na základě internetu věcí (IoT), Big Data a AI a dokonce se začínají objevovat myšlenky o dalších fázích technického rozvoje průmyslu s důrazem na kognitivní technologie, polskému průmyslu jako celku se dosud nepodařilo překročit rámec třetí průmyslové revoluce. Obecně lze říci, že většina podniků je ve stadiu Průmyslu 3.0 a některé používají pouze technologie typické pro Průmysl 2.0. Nicméně podle prognóz Mezinárodní federace robotiky (IFR) lze předpokládat, že do roku 2021 se úroveň robotizace v Polsku zvýší na 15–20%. K nejotevřenějším odvětvím pro taková řešení patří především automobilový, chemický a kovozpracující průmysl.

 

Polská vláda si je rovněž vědoma důležitosti inovací a klade důraz na podporu nových technologií v oblastech, jako jsou konektivita v technologii 5G, učící se algoritmy (AI) včetně autonomních systémů, Internet věcí (IoT), BIM (Building Information Modelling), Cloud Computing,, kvantové technologie (Quantum Computing), Virtuální a rozšířená realita (VR a AR), automatizace a robotika (Computer Integrated Manufacturing), kybernetická bezpečnost, přírůstková technologie (tisk 3D) a mikroelektronika.

 

 

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

V průběhu následujících několika let bude v Polsku modernizováno více než 30 nemocnic a jiných zdravotnických zařízení. Jedná se především o nákup vybavení nebo výstavbu nových nemocničních budov. V letech 2016–2020 by měly dosáhnout investice do modernizace nemocnic v samotné Varšavě 654 mil. PLN (4,1 mld. CZK). V prosinci 2017 byla zveřejněna novela zákona o zdravotnických službách financovaných z veřejných prostředků, která stanoví zvýšení výdajů na zdravotní péči na 6 % HDP v roce 2025. Podle předmětného zákona bude v roce 2019 vyčleněno na ochranu zdraví celkem 4,86 % HDP. Jedná se tedy o nárůst výdajů na zdravotnické služby financované z veřejných prostředků v roce 2019 o částku 3,8 mld. PLN (23,6 mld. CZK) a v roce 2020 o 13,1 mld. PLN (81,2 mld. CZK). V důsledku tohoto vývoje se zmíněné výdaje v průběhu deseti let zvýší celkem na 547,6 mld. PLN (3 395,1 mld. CZK). EU přislíbila Polsku pomoc směrovanou do zdravotnictví pro období 2014–2020 ve výši cca 12 mld. PLN (3 mld. EUR), tj. téměř 3× více než v předchozím období.

 

Odhadovaná hodnota soukromého zdravotního trhu v Polsku v roce 2017 činila 42,8 mld. PLN (265,4 mld. CZK), což představuje nárůst o 7,1 % oproti předchozímu roku. Podle aktuálních prognóz by měla jeho hodnota v nadcházejících letech zaznamenat průměrný roční růst okolo 7 %. Podle aktuálních prognóz by měla hodnota soukromého zdravotního trhu v Polsku v nadcházejících letech zaznamenat průměrný roční růst okolo 7 % z 22 mld. PLN (132 mld. CZK) v roce 2018 na 31 mld. PLN (186 mld. CZK) v roce 2022.

 

Ministerstvo zdravotnictví vyčlenilo na rok 2020 pro polské zdravotnictví finanční prostředky v celkové výši 107,5 mld. PLN (645 mld. CZK). Jednou z klíčových oblastí je léková politika státu. V následujících 15–20 letech bude v Polsku narůstat výskyt onkologického onemocnění. Ministerstvo zdravotnictví vyčlenilo celkem 900 mil. PLN (5,4 mld. CZK) na revitalizaci Národního onkologického ústavu a také upozornilo na potřebu implementace moderních metod léčby rakoviny, včetně terapie pomocí CAR-T do polského zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví rovněž poukázalo na potřebu podpory seniorské politiky prostřednictvím rozvoje domovů denní péče, zařízení pro péči a ošetření (ZOL) a středisek 75+. Jedním z největších problémů polského zdravotnictví je také rostoucí nedostatek zdravotnického personálu, hlavně zdravotních sester a kvalifikovaných zdravotnických pracovníků. Polský zdravotní systém bude v tomto období také čelit dalšímu velkému tématu, tj. digitalizaci. Očekává se, že elektronická lékařská doporučení a elektronické lékařské záznamy budou zavedeny do konce roku 2021.

 

 

Zemědělský a potravinářský průmysl

Dosud čeští výrobci příliš neprojevují zájem o polský trh v tomto segmentu, neboť se obávají nepřekonatelných překážek. Je to především otázka jednání a dohod s mezinárodními řetězci, nikoliv však na národní úrovni, ale v sídle jejich centrál. Určité pozitivní kroky se podařilo uskutečnit ve vztahu k síti prodejen Biedronka (portugalský řetězec J. Martens) a Lidl, kde se české potraviny objevují. Potravinářský sektor patří k nejdynamičtěji rostoucím odvětvím v Polsku. Pro české výrobce může být zajímavý zejména segment bio a ekologických potravin. Trh s organickými a zdravými potravinami v Polsku činí pouze 0,5 % celkového potravinářského trhu, avšak jeho hodnota se za posledních sedm let zvýšila o 300 % na více než 800 mil. PLN (4,8 mld. CZK) a stále vzrůstá s rostoucím povědomím spotřebitelů. Odhaduje se, že v roce 2020 bude hodnota trhu s ekologickými potravinami vyšší než 1 mld. PLN (6 mld. CZK). Trh s bioprodukty v Polsku roste velmi dynamicky o 10–20 procent ročně a průměrný polský občan utrácí na biopotraviny pouze 4,35 eur ročně, zatímco obyvatel Evropské unie vynakládá na ekologické produkty desetkrát vyšší částku. Polsko je významným dovozcem vína ve střední Evropě. Ačkoli stále více a více polských spotřebitelů má povědomí o českých a moravských vínech, je stále nutné vzdělávat spotřebitele o jedinečných atributech českých vín.

 

V poslední době je v Polsku viditelný zcela nový vývojový trend v nabídce přírodních a ekologických produktů v kategoriích kosmetika a domácí chemie.

 

 

Železniční a kolejová doprava

Jedná se o velmi perspektivní obor. Na jedné straně zde jsou investice do polských železnic a také mezinárodně úspěšní polští exportéři, jako jsou PESA, Newag aj., na druhé straně existuje silná nabídka na české straně. V rámci programu železničních investic (KPK-Krajowy Program Kolejowy) vyčlenilo Polsko do roku 2023 částku téměř 76 mld. PLN (456 mld. CZK).

 

V rámci KPK se polská vláda rozhodla přidělit 5,7 mld. PLN (34,2 mld. CZK) dodatečných finančních prostředků pro společnost PKP PLK SA, což mj. zajistí financování následujících projektů:

  • práce na železniční trati přes centrum Varšavy (tzv. linia średnicowa) na úseku Warszawa Wschodnia – Warszawa Zachodnia;
  • práce na osobních linkách (E 30 a E 65) ve Slezsku, fáze I: linka E65 na úseku Będzin – Katowice – Tychy – Czechowice Dziedzice – Zebrzydowice, LOT C Most Wisła – Czechowice Dziedzice – Zabrzeg;
  • práce na lince E75 na úseku Czyżew – Białystok;
  • práce na železniční trati E-59 na úseku Wronki – Słonice;
  • práce na železniční trati č. 97, 98, 99 na úseku Skawina – Sucha Beskidzka – Chabówka – Zakopane;
  • zlepšení technického stavu inženýrských zařízení – fáze III; výstavba železničního mostu přes řeku Odru ve Štětíně – Podjuchy s doprovodnými pracemi.

Na seznamu vládních priorit se opět objevil nedokončený železniční úsek Krakov–Katovice. V letech 2014–2020 mají investice do polské železniční infrastruktury dosáhnout 12 mld. PLN (72 mld. CZK), z čehož téměř 10 mld. PLN (60 mld. CZK) má přispět dotacemi EU. Novou iniciativou je Investiční pro­ gram, který má za cíl výstavbu a modernizaci železničních stanic v celé zemi. Program má být realizován do roku 2023 a zahrnuje celkem 186 objektů v hodnotě 1 mld. PLN (6,2 mld. CZK). Státní železniční společnost PKP Intercity oznámila novou strategii pro kolejová vozidla, která předpokládá, že do roku 2023 bude na modernizaci a nákup kolejových vozidel vynaloženo více než 7 mld. PLN (téměř 50 mld. CZK). Program zahrnuje modernizaci a nákup nových železničních vozů, lokomotiv a elektrických jednotek.

 

 

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti

Strojírenský průmysl

HS 8414 – Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory aj.

HS 8415 – Stroje přístroje klimatizační

HS 8416 – Hořáky pro topeniště, mechanická přikládací zařízení, včetně roštů,ap. zařízení

HS 8417 – Neelektrické průmyslové a laboratorní pece, včetně neelektrických spalovacích pecí

HS 8432 – Stroje a přístroje pro zemědělství, zahradnictví a lesnictví ap.

HS 8442 – Stroje, přístroje pro přípravu ,zhot. desek, válců a j. tiskařských pomůcek

HS 8456 – Stroje obráběcí pomocí laserů ultrazvuku ap.

HS 8457 – Centra obráběcí, stroje obráběcí, stavebnicové

HS 8458 – Soustruhy pro obrábění kovů

HS 8459 – Stroje obráb pro vrtání frézování řezání apod.

HS 8460 – Obráběcí stroje pro odstraňování ostřin, k broušení, honování aj. konečnou úpravu kovů

HS 8461 – Obráběcí stroje k hoblování, obrážení, drážkování, broušení ozubených kol aj. obráb. stroje

HS 8462 – Stroje tvářecí k opracování kovů, buchary apod.

HS 8463 – Stroje tvářecí, jiné pro opracování kovů apod.

HS 8475 – Stroje pro montáž žárovek elektronek lamp aj.

Zemědělský a potravinářský průmysl

HS 0403 – Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír aj.

HS 0404 – Syrovátka; výrobky sestávající z přírodních složek mléka, též slazené

HS 0405 – Máslo a jiné tuky a oleje získané z mléka

HS 0406 – Sýry a tvaroh

HS 1104 – Zrna obilná jinak zpracovaná (ne rýže) klíčky

HS 1207 – ost. olejnatá semena a olejnaté plody, též drcené

HS 1210 – Chmelové šištice, čerstvé, sušené ap.; lupulin

HS 1601 – Uzenky, salámy a podobné výrobky z masa, drobů nebo krve atd.

HS 2201 – Voda, včetně přírodních nebo umělých minerálních vod a sodovek, neslazená

HS 2202 – Voda, včetně minerálních vod a sodovek, slazená  aj. nápoje

HS 2203 –  Pivo ze sladu

HS 2204 – Víno z čerstvých hroznů, včetně vína obohaceného alkoholem; vinný mošt jiný než čísla 2009

HS 2208 – Ethylalkohol nedenat pod 80% destiláty likéry

HS 4104 – Kůže vyčiněné dobytka hovězího koní aj lichok

Obranný průmysl

HS 8804 – Padáky (včetně řiditelných padáků a paraglidingů) a rotující padáky

HS 9301 – Vojenské zbraně, jiné než revolvery, pistole a zbraně čísla 9307

HS 9302 – Revolvery a pistole, jiné než čísel 9303 nebo 9304

HS 9303 – Ost. střelné zbraně ap zařízení využívající ke střelbě výbušné náplně

HS 9304 – Ost. zbraně, kromě zbraní čísla 9307 až 9331

HS 8526 – Radiolokační a radiosondážní přístroje, radionavigační a radiové přístroje pro dálkové řízení

Energetický průmysl

HS 8406 – Parní turbíny

HS 8407 – Vratné, rotační zážehové spalovací pístové motory s vnitřním spalováním

HS 8408 – Motory pístové, vznětové, s vnitřním spalováním

HS 8409 – Části a součásti vhodné pro motory pístové

HS 8410 – Vodní turbíny, vodní kola a jejich regulátory

HS 8411 – Proudové motory, turbovrtulové pohony a ost. plynové turbíny

HS 8412 – Ost. motory a pohony

Elektrotechnika

HS 8413 – Čerpadla na kapaliny, též vybavená měřicím zařízením; zdviže na kapaliny

HS 8501 – Elektrické motory a generátory (kromě generátorových soustrojí)

HS 8502 – Elektrická generátorová soustrojí a rotační měniče

HS 8503 – Části a součásti motorů, elektr. Generátorů, soustrojí ap.

HS 8504 – Transformátory, el. měniče statické induktory

HS 8523 – Disky, pásky, paměťová zařízení, a. média pro záznam zvuku nebo jiného fenoménu ap.

HS 8533 – Elektrické rezistory, jiné než topné rezistory

Železniční a kolejová doprava

HS 8601 – Lokomotivy a malé posunovací, závislé na vnějším zdroji proudu nebo akumulátorové

HS 8602 – Ost. lokomotivy a malé posunovací lokomotivy

HS 8603 – Železniční nebo tramvajové osobní vozy a nákladní vozy, s vlastním pohonem

HS 8604 – Vozidla pro údržbu železničních, tramvajových tratí, traťovou službu, s vlastním pohonem

HS 8605 – Železniční, tramvajové osobní vozy aj. vozy bez vlastního pohonu

HS 8606 – Železniční nebo tramvajové nákladní vozy a vagony, bez vlastního pohonu

HS 8607 – Části železničních nebo tramvajových lokomotiv nebo kolejových vozidel

HS 8608 – Kolejový svrškový upevňovací materiál a zařízení; mechanické přístroje a signalizační zařízení

HS 8609 – Kontejnery speciálně konstruované a vybavené pro přepravu jedním nebo více druhy dopravy

Automobilový průmysl

HS 8307 – Ohebné trubky, z obecných kovů, též s příslušenstvím (fitinky)

HS 8703 – Osobní automobily aj. motorová vozidla pro přepravu osob

HS 8707 – Karoserie (kabiny pro řidiče) pro motorová vozidla

HS 9029 – Otáčkoměry, počítače výrobků, taxametry, měřiče ujeté vzdálenosti, krokoměry ap. přístroje

Služby

CPA 42 – Inženýrské stavby a jejich výstavba

CPA 71 – Architektonické a inženýrské služby; technické zkoušky a analýzy

CPA 62 – Služby v oblasti poradenství a programování a související služby

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

HS 9018 – Lékařské, zubolékařské nebo zvěrolékařské nástroje a přístroje aj.

HS 9019 – Přístroje pro mechanoterapii; masážní; psychotechnické aj. přístroje

HS 9020 – Ost. dýchací přístroje a plynové masky, kromě ochranných masek bez mechanických částí

HS 9021 – Ortopedické pomůcky a přístroje, berle, chirurgické pásy aj.

HS 9022 – Rentgenové přístroje aj. používající záření, pro lékařské, zubolékařské, zvěrolékařské účely aj.

 

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

Zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Nejdůležitější akce v Polsku v roce 2020/2021:

 

 

AUTOMOTIVE CEE DAY
Datum a místo konání: 18. – 19. 6. 2020, Opole
Zaměření: automobilový průmysl
Web: https://www.automotiveceeday.eu/pl/

 

XXVII. TEPLÁRENSKÉ SETKÁNÍ
Datum a místo konání: 15. – 17. 7. 2020, Zakopane
Zaměření: teplárenství
Web: https://www.kierunekenergetyka.pl/konferencja,2123.html

 

XII. EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ KONGRES
Datum a místo konání: 2. – 4. 9. 2020, Katowice
Zaměření: všeobecný ekonomický kongres
Web: http://www.eecpoland.eu/en/

 

ANIMALS DAYS
Datum a místo konání: 4. – 6. 9. 2020, Varšava
Zaměření: krmivo pro zvířata
Web: https://animalsdays.eu/

 

XXII. SYMPOZJUM  ENERGETYKA BELCHATÓW

Datum a místo konání: 7. – 9. 9. 2020, Bełchatów

Zaměření: energetika

Web: https://www.kierunekenergetyka.pl/konferencja,2125.html

 

XXX. EKONOMICKÉ FÓRUM
Datum a místo konání: 8. – 10. 9. 2020, Krynica
Zaměření: všeobecný ekonomický kongres
Web:  http://www.forum-ekonomiczne.pl/?lang=en

 

MSPO
Datum a místo konání: 8. – 11. 9. 2020, Kielce
Zaměření: obrana, zbrojní průmysl
Web: http://www.targikielce.pl/pl/mspo.htm

 

ENERGETAB
Datum a místo konání: 15. – 17. 9. 2020, Bielsko-Biala
Zaměření: energetika
Web: http://www.energetab.pl/

 

XXIV. PLASTPOL
Datum a místo konání: 6. – 9. 10. 2020, Kielce
Zaměření: zpracování plastů
Web:  https://www.targikielce.pl/en/plastpol

 

BIO EXPO
Datum a místo konání: 8. – 10. 10. 2020, Varšava
Zaměření: BIO potraviny
Web: https://bioexpo.pl/

 

TOYS & KIDS 2020
Datum a místo konání: 15. – 17. 10. 2020, Varšava
Zaměření: hračky
Web: https://warsawtoys.com/

 

ITM POLSKA
Datum a místo konání: 3. – 6. 11. 2020, Poznaň
Zaměření: strojírenství – výroba strojů, technologie
Web: http://www.itm-polska.pl/en/

 

BUDMA
Datum a místo konání: 2. – 5. 5. 2021, Poznaň
Zaměření: stavebnictví
Web: http://www.budma.pl/pl/ 

 

TRAKO
Datum a místo konání: 21. – 24. 9. 2021, Gdaňsk
Zaměření: dopravní prostředky a zařízení v železniční dopravě
Web: http://trakotargi.amberexpo.pl/

 

INTERNATIONAL Fair of Mining, Power Industry and Metallurgy 2021
Datum a místo konání: září 2021, Katowice
Zaměření: důlní průmysl
Web: http://www.ptg.info.pl/

 

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR ve Varšavě (Polsko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem